{"uuid":"9b39702c-c3c1-4efc-921e-c8e3852a4b4f","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 103 251 Kč a přiznání měsíční renty 4 500 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. září 2025, č. j. 12 C 38/2023-170,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavých výrocích III. a IV. potvrzuje; ve výroku V. o nákladech řízení se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavých výrocích III. a IV. potvrzuje; ve výroku V. o nákladech řízení se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 79 587 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále povinnost hradit k rukám žalobce k účinnosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně rentu ve výši 1 658 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 18 008 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud I. stupně žalobu zamítl ve zbývající části, tedy pokud se žalobce domáhal proti žalované zaplacení další částky 23 664 Kč (výrok III.) a pokud se domáhal uložení povinnosti žalované hradit k rukám žalobce s účinností od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně rentu ve výši 4 500 Kč a s účinností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně rentu ve výši 2 842 Kč, a ohledně povinnosti valorizace této renty vždy od 1. 4. příslušného kalendářního roku, počínaje od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", odpovídající průměrnému procentuálnímu nárůstu mezd v České republice oproti předchozímu období, vyhlášenému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok IV.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě došlé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jíž se žalobce domáhal pojistného plnění, odpovídajícího náhradě nemajetkové újmy (škody na zdraví) a majetkové újmy (škody), která mu vznikla v důsledku dopravní nehody, k níž došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy byl žalobce přejet linkovým autobusem MHD města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce při nehodě utrpěl závažná poranění, která si vyžádala dlouhodobé léčení a zanechala trvalé následky fyzické i psychické. Tyto následky vedly k dlouhé pracovní neschopnosti a mimo jiné mu zcela znemožnily vykonávat jeho dosavadní profesi kuchaře; žalobci byl přiznán invalidní důchod ve III. stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobce tvrdil, že za nemajetkovou i za majetkovou újmu, která mu v příčinné souvislosti s úrazem vznikla, odpovídá provozovatel vozidla; pojistitelem odpovědnosti provozovatele škodícího vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byla ke dni dopravní nehody žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobou podanou proti pojistiteli škůdce žalobce požadoval vyplacení pojistného plnění (1) na odškodnění bolesti ve výši 1 074 425 Kč, (2) na náhradu za ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“) ve výši 2 901 901 Kč, (3) na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 36 036 Kč, (4) na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 67 230 Kč, (5) odškodnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti „minimálně 300 000 Kč“, (6) odškodnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" formou měsíčního peněžitého důchodu (renty) ve výši 15 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s valorizací ke dni 1. 4. každému kalendářního roku od roku 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná zpochybňovala žalobcem tvrzenou míru odpovědnosti provozovatele vozidla za škodu vzniklou žalobci tvrzením, že tato odpovědnost je do značné míry vyloučena spoluzaviněním žalobce na škodním ději, neboť ten ležel na vozovce ve stavu těžké opilosti. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil uvedené nároky u žalované jako pojistitele škůdce pouhý den před podáním žaloby (","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), provedla žalovaná šetření pojistitele ve vztahu k těmto nárokům, které ukončila v zákonné lhůtě 3 měsíců od uplatnění nároku na pojistné plnění. Na základě šetření a žalobcem předložených dokladů a uvažované míry spoluzavinění poškozeného žalobce v rozsahu 70 % poskytla žalovanému plnění na nárok (1) ve výši 285 839 Kč, na nároky (2) a (3) celkem 879 530 Kč, na nárok (4) 25 606 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobce vzal poté žalobu zcela zpět ohledně nároků (1) – bolestné, (2) – ZSU, (3) – náklady spojené s péčí o zdraví a (4) – náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po částečném zastavení řízení v tomto rozsahu zůstala předmětem řízení část nároku (5) z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 103 251 Kč a dále nárok (6) upřesněný jako povinnost úhrady měsíční renty ve prospěch žalobce z titulu náhrady za ztrátu na výdělku od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 4 500 Kč měsíčně s povinností valorizace této renty vždy k 1.4. každého roku, počínaje od roku 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaná výslovně uznala nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (5) ve výši 79 587 Kč a nárok na přiznání renty (6) ve výši 1 658 Kč měsíčně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"; vzhledem k návrhu žalobce podle § 153a věta druhá o. s. ř. rozhodl soud o těchto částech obou nároků částečným rozsudkem pro uznání (výroky I. a II. rozsudku I. stupně).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Zbývající částky (23 664 Kč a částka měsíční renty ve výši 4 500 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") představovaly rozdíl mezi účastníky vypočtenými částkami ušlé mzdy žalobce po skončení pracovní neschopnosti a ukončení jeho pracovního poměru k poslednímu zaměstnavateli. Oba výpočty na základě aplikace § 2963 o. z. po skutkové stránce vycházejí ze skutečností, že žalobce byl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaměstnancem společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". pro druh práce kuchař na dobu neurčitou, pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Platové výměry vydané zaměstnavatelem zněly na částky 16 280 Kč měsíčně (2019), 17 800 Kč měsíčně (2020) a 18 500 Kč měsíčně (2021), k říjnu 2020 byl průměrný hrubý výdělek žalobce 17 591 Kč měsíčně. V důsledku úrazu způsobeného provozem vozidla pojištěného u žalované došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 70 %. Výplata nemocenské byla žalobci ukončena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je mu vyplácen invalidní důchod 3. stupně; původně přiznaná částka 13 682 Kč měsíčně je průběžně valorizována. Žalobce nemá jiný příjem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobce prosazoval názor, že posuzování nároku je dynamické, založené na aktuálních a reálně předpokládatelných výdělkových možnostech, které poškozenému v důsledku škodní události ušly. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti proto určil výši svého ušlého výdělku na základě statistických údajů o průměrné mzdě v oboru kvalifikace žalobce pro jednotlivé roky rozhodného období 2021 až 2025 (cca 30 000 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalovaná vzala za základ výpočtu doložené údaje o žalobcem reálně dosažené hrubé mzdě u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" za poslední žalobcem odpracovaný měsíc předcházející škodné události (leden 2020), který valorizovala s využitím údajů obsažených v nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a navazujících nařízení vlády, vydávaných na základě zmocnění § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle názoru žalované nelze při výpočtu ušlé mzdy a renty vycházet z hypotetických výdělkových poměrů žalobce v oboru jeho kvalifikace, ale nutno reflektovat reálnou pracovní pozici a prokázanou úroveň jeho rozhodného výdělku. Taktéž není možno žalovanou paušálně zavázat ke každoročnímu zvyšování renty dle statistických údajů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", neb takový rozsudek by byl nevykonatelný a neurčitý, když výše takovýchto valorizací do budoucna nejsou nyní známy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Oba účastníci aplikovali vzorec výpočtu, popsaný v § 2963 odst. 1 o. z., větě prvé, s přihlédnutím ke shodně uznané míře spoluzavinění na straně žalobce v rozsahu 70 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud I. stupně po právní stránce uzavřel, že je dána platební povinnost žalovaného podle § 2963 o. z., její výše však odpovídá žalovanou uznaným částkám; proto žalobu v části, o níž nebylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání, zamítl. Soud I. stupně zdůraznil, že rozsah ztráty je nutno prokázat reálnou dosažitelností budoucích příjmů. Vycházel přitom ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož „Nevznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku hned po skončení pracovní neschopnosti (přes změnu zaměstnání v důsledku snížené pracovní způsobilosti nedošlo ke snížení příjmu), nýbrž až po delší době v souvislosti s přiznáním částečného invalidního důchodu, nelze pro zjištění průměrného výdělku žalobce vycházet z tzv. fiktivního výdělku spojovaného se zaměstnáním vykonávaným před úrazem a zohledňujícího nárůst mezd v tomto oboru, k němuž v mezidobí došlo.“, a dále z usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož „Neodškodňuje se samotná ztráta či snížení pracovní způsobilosti, nýbrž až majetková újma projevující se tím, že v důsledku trvalé ztráty (snížení) pracovní způsobilosti vlivem újmy na zdraví přichází poškozený zcela či zčásti o výdělek, kterého by jinak dosáhl. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením a výdělkem, pokud je dosahován po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako před poškozením.“ Soud I. stupně poté na základě zjištěných skutečností o okolnostech výdělečné činnosti žalobce před úrazem, výše dosaženého průměrného hrubého měsíčního výdělku a výše přiznaného invalidního důchodu určil výši náhrady, resp. výši měsíční renty výše uvedenými částkami.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud I. stupně dovodil celkový převážný úspěch žalobce, když v případě nároku (5) byl úspěšný v rozsahu 77 % a v případě nároku (6) neúspěšný v rozsahu 64 %, s tím, že částečná plnění „poskytnutá mezi účastníky“ v průběhu řízení (na nároky 1–4 a na část nároku 5) nelze brát v úvahu při posouzení úspěchu ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Tento rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé (III. a IV.) a ve výroku o nákladech řízení (V.). Vytýkal soudu I. stupně, že na základě provedeného dokazování učinil nesprávná skutkové zjištění a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. e), písm. g) o. s. ř.). Žalobce namítal, že se soud I. stupně náležitě nevypořádal s listinnými důkazy, předloženými žalobcem (mzdové listy), které prokazovaly skutečnou výši jím dosahované mzdy před vznikem škody na zdraví. Žalobce v řízení nikdy netvrdil, že by byl pobíral mzdu vyplácenou mimo oficiální mzdové doklady, ani že by z takové mzdy uplatňoval nárok na náhradu. Tato skutková okolnost nebyla nijak prokázána, a přesto byla soudem zahrnuta do úvah a odůvodnění rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně, že se nezabýval otázkou, jakého výdělku by žalobce mohl objektivně dosahovat, pokud by ke škodě na zdraví nedošlo, s ohledem na jeho kvalifikaci a situaci na trhu práce v oboru kuchař, a proto i nesprávně nepřihlédl k žalobcem předloženým důkazům o průměrných mzdách v oboru kuchař v rozhodném období, přestože tyto důkazy byly způsobilé podložit výši možného výdělku žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Namítal, že soud I. stupně při určení základu pro určení náhrady za ztrátu na výdělku nesprávně vycházel výhradně z údaje o mzdě, kterou žalobce pobíral v lednu 2020, a opomněl tak aplikovat princip možného (reálně dosažitelného) výdělku. Podle názoru žalobce je právně i fakticky neobhajitelné určovat náhradu za ztrátu na výdělku za období od roku 2023 podle výdělku z roku 2020, nadto z pracovního poměru, který v době rozhodování soudu I. stupně již neexistoval, neboť byl na začátku února 2021 ukončen dohodou. Soud I. stupně pominul, že po ukončení pracovního poměru u stávajícího zaměstnavatele by měl žalobce možnost sjednání nového pracovního poměru v oboru kuchař (ve kterém dosáhl svého vzdělání, a i po celou dobu svého produktivního života pracoval), tedy reálnou možnost sjednání mzdy odpovídající výši průměrných mezd dosahovaných v rozhodném období v oboru kuchař v městě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobce namítal rovněž nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení. Vytýkal soudu I. stupně, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel pouze z jednoho dílčího nároku (na náhradu za ztrátu na výdělku), ačkoliv předmětem řízení byly i další nároky. Žaloba byla ohledně některých nároků vzata zpět a ohledně některých nároků omezována v důsledku dodatečného plnění žalované, což je okolnost, která měla být reflektována ve prospěch žalobce při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Výše plnění na nároky žalobce na bolestné a náhradu za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" se odvíjela od v řízení provedených důkazů znaleckými posudky. Smírně mezi účastníky sporu byla řešena toliko otázka spoluzavinění žalobce v rozsahu 70 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení o všech jím uplatněných nárocích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve výrocích o věci samé. Odvolání žalobce nepřináší žádné relevantní argumenty, nadto uvádí i nepravdivá tvrzení (žalovaná nestavěla svou argumentaci na tom, že žalobce měl příjmy „bokem“, pouze trvala na tom, že je třeba vycházet z prokázaných příjmů žalobce, a není možno vycházet ze statistických údajů, jak požaduje žalobce). Žalobce doložil potřebné doklady nezbytné pro provedení šetření a výpočtu náhrady ztráty na výdělku až cca 2,5 roku po podání žaloby (dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Až na základě toho bylo možné provést ze strany žalované výpočet náhrady ztráty na výdělku. Žalovaná při výpočtu vycházela z žalobcem prokázaného rozhodného výdělku, který byl v dalších obdobích valorizován dle příslušných nařízení vlády, stejně jako pobíraný invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, který je od rozhodného výdělku odečítán. Dále bylo odečteno spoluzavinění žalobce, které je již mezi stranami nesporné a vycházelo z posouzení míry zavinění škůdce v trestním řízení. Soud I. stupně shledal tento postup jako správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"S odvolací námitkou žalobce, podle níž je základem pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nejsou doložené dosahované příjmy, nýbrž statistické údaje, žalovaná nesouhlasí. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož „nelze zohledňovat výdělkové potenciality, s nimiž právní úprava ani soudní judikatura nepočítá (tedy nelze zohledňovat hypotetické zvyšování výdělků v daném oboru nesouvisející s osobou poškozeného, tedy jakýsi fiktivní výdělek)“. Rovněž není relevantní námitka žalobce, že nelze vycházet ze mzdy u dosavadního zaměstnavatele, protože byl pracovní poměr následně ukončen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalovaná napadla rozsudek soud I. stupně v rozsahu nákladového výroku (V.). Namítala, že soud I. stupně neprávně zhodnotil úspěch, resp. neúspěch účastníků ve vztahu ke všem uplatněným nárokům a v důsledku toho dopěl k nesprávnému závěru o převážném úspěchu žalobce. Podle názoru žalované byl žalobce v řízení z převážné části neúspěšný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná namítala, že žalobce bral během řízení postupně žalobu ve velkém rozsahu částečně zpět, a to bez ohledu na chování žalované, když původně požadoval výrazně vyšší částky, neboť nezohledňoval spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, jehož míra však byla patrná již ze závěrů trestního soudu o míře zavinění škůdce. Žalovaná se nemohla dostat do prodlení s plněním, když předmětné nároky byly u žalované jako pojistitele škůdce uplatněny pouze jeden den před podáním žaloby (dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podána žaloba), tedy v době podání žaloby neuplynula zákonná lhůta pro šetření pojistitele. Prokázané nároky byly následně (byť formálně po podání žaloby) uhrazeny, nicméně ve vztahu k nárokům na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění nebylo prováděno žádné dokazování, tedy ani dokazování znaleckými posudky, jak uvádí žalobce. Žalovaná tedy nezavinila podání žaloby a pojistné plnění poskytla v zákonné lhůtě; proto jí nelze přičíst ani zavinění na zastavení řízení, pokud byla žaloba vzata zpět v rozsahu žalovanou poskytnutého plnění; co do zbytku nároků (1) – (4) vzal žalobce žalobu zpět bez uvedení důvodu. Proto žalobci nemůže ohledně nároků (1) – (4) náležet náhrada nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Pokud jde o nároky na náhradu za ztrátu na výdělku (5, 6), žalobce tyto nároky žalované řádně neprokázal, když nedodal doklady pro výpočet ztráty na výdělku (kdy řízení bylo kvůli tomu dokonce v roce 2024 přerušeno, aby bylo umožněno žalobci doklady doložit); takto žalobce zmařil možnost, aby žalovaná plnila i na tento nárok v zákonné lhůtě pro šetření. Žalovaná po dodání dokladů žalobcem učinila ohledně ztráty na výdělku nespornou částku 79 587 Kč, představující náhradu za ztrátu na výdělku od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud žalobce požadoval po částečných zpětvzetích v žalobě v bodě V. za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 103 251 Kč, pak tato částka je nedůvodná. Za toto období je dle výpočtu žalované důvodná toliko částka 28 941 Kč. Pokud jde o nároky uvedené v žalobě pod bodem VI., kdy žalobce po částečných zpětvzetích požadoval od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 139 204 Kč, pak tato částka je rovněž nedůvodná. Žalovaná stanovila částku za toto období, avšak pouze do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (nikoli 31. 8.), neboť ztrátu na výdělku je možno stanovit pouze zpětně za uplynulé období, což v té době bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy za toto období je důvodná částka ve výši 50 646 Kč. V součtu se tedy jedná o soudem I. stupně přiznanou částku 79 587 Kč. Pokud jde o nárokovanou pravidelnou rentu do budoucna (rovněž bod VI. žaloby), je důvodná i toliko poslední zjištěná částka 1 658 Kč měsíčně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dále; v rozsahu rozdílu mezi naposledy nárokovanou částkou 4 500 Kč měsíčně jde opět o neúspěch žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v nákladovém výroku V. tak, že převážně úspěšné žalované přizná náklady řízení, případně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř.; dospěl k závěru, že odvolání žalobce do rozhodnutí soudu I. stupně o věci samé není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud I. stupně dospěl na základě procesně správného dokazování k logickým a řádně odůvodněným závěrům o všech skutečnostech rozhodných z hlediska právního posouzení nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a na přiznání peněžitého důchodu. Po skutkové stránce uzavřel, že žalobce nemohl v době pracovní neschopnosti i po jejím skončení pro následky úrazu vykonávat zaměstnání se sjednaným předmětem činnosti kuchař u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento skutkový závěr není odvoláním napaden a odvolací soud z něj vychází. Odvolací soud proto souhlasí se zásadním závěrem soudu I. stupně, že žalobce nedosáhl v důsledku způsobené újmy na zdraví předpokládaného příjmu z pracovní činnosti, a proto má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle § 2963 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pokud žalobce po skutkové stránce v odvolání namítá, že nebylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnavatelem zčásti vyplácen v hotovosti částkami, které se nepromítly v příslušné mzdové dokumentaci zaměstnavatele, není tato námitka relevantní již proto, že soud I. stupně takové skutkové zjištění neučinil a ani takovou skutečnost nevzal v úvahu při právním posouzení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Právní závěry soudu I. stupně ohledně míry odpovědnosti pojištěnce žalované za újmu, kterou žalobce požaduje odškodnit, ani závěry ohledně míry ztráty pracovní schopnosti žalobce, nebyly odvoláním zpochybněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jádrem odvolání je námitka, že soud I. stupně nesprávně vyložil zákonné instrukce § 2963 odst. 1, odst. 2 o. z. ohledně rozhodných skutečností pro úvahu o vyjádření skutečnosti, že výše peněžitého důchodu podle § 2963 o. z. by měla reflektovat i pravděpodobnost růstu výdělku poškozeného. Tato námitka není důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 2963 odst. 1 o. z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Podle § 2963 odst. 2 o. z. dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud I. stupně při určení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti správně vycházel ze zásady, že východiskem pro zjišťování výše náhrady za ztrátu na výdělku je výše příjmu poškozeného a jejího trendu. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce měl před úrazem příjmy ze závislé činnosti, ze zaměstnání na pozici kuchař, se smlouvou na dobu neurčitou, správně stanovil referenční výdělek na základě reálně prokázané hrubé mzdy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), která byla žalobci v předúrazovém období zúčtována k výplatě. Výše této částky odpovídá provedeným důkazům mzdovými výměry a potvrzením zaměstnavatele, když v daném případě odškodnění následků „nepracovního“ úrazu není výpočet této částky určen právním předpisem. Ze mzdových výměrů se dále podává, že mzda žalobce byla sjednána ve výši cca 110 % minimální mzdy a spolu s růstem zákonné minimální mzdy v tomto poměru každoročně zvyšována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud I. stupně vycházel z důkazního standardu, vymezeného ve vztahu k rozhodným skutečnostem pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. peněžitého důchodu (např. v usnesení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), tak, že je nutno prokázat reálnou dosažitelnost příjmů, přičemž nepostačuje jen jejich příslib či abstraktní očekávání výdělku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. V daném případě žalobce ani netvrdil žádnou zvláštní okolnost, z níž by bylo možné dovodit, že nebýt předmětné škodné události, byl by postupem času dosahoval výdělku vyššího než výdělku těsně nad hranicí minimální mzdy, tedy alespoň na úrovni žalobcem uvažovaných průměrných mezd v oboru. Takové okolnosti by nadto bylo nejen tvrdit, nýbrž i prokázat (např. práce poškozeného v juniorní pozici s výhledem na povýšení). Žádná taková okolnost však ani nevyšla v řízení najevo. Pokud žalobce odůvodňuje požadavek na určení výše ušlé mzdy na základě předpokladu, že nebýt škodné události, by měl možnost nalézt si práci u jiného zaměstnavatele, který by mu byl alespoň průměrnou mzdu platil, jde o reálně nepodloženou úvahu, z níž nelze učinit žádné závěry v rámci hodnocení potenciality příjmů žalobce pro účely aplikace § 2693 o. z. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplývá pouze to, že nebýt poškození zdraví škodnou událostí, mohl žalobce v zaměstnání reálně dosahovat mzdy postupně zvyšované v závislosti na výši minimální mzdy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Soud I. stupně tedy při absenci dalších tvrzení pro úvahu o pravděpodobném růstu výdělku poškozeného žalobce podle rozumného očekávání (§ 2963 odst. 2 o. z.) správně vyšel z údajů o poslední dosažené hrubé mzdě za leden 2020 (dle mzdového výměru) a pro další roky uvažoval o částce vyšší, vzhledem k prokázanému obecnému růstu mezd v České republice v následujícím období. Skutečnost růstu mezd v České republice v letech 2021–2025 a míra tohoto růstu vyplývá již z obsahu postupně vydávaných nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, vydávaných na základě zmocnění ustanovením § 271u odst. 2 zákoníku práce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soudu I. stupně nelze nic vytknout, pokud ve prospěch žalobce použil při absenci jiných zjištění, charakterizujících výdělkové možnosti žalobce (nebýt škodné události), podpůrně valorizační vzorce upravené v nařízení vlády a základní částku příslušným způsobem upravil. Je však nutno zdůraznit, že nejde o aplikaci práva, nýbrž o využití relevantní informace o průměrném růstu mezd v národním hospodářství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Z uvedených důvodů lze schválit i zásadní závěr soudu I. stupně, že žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku podle § 2963 o. z. ve výši, která odpovídá žalovanou uznaným částkám a která byla již žalobci přiznána částečným rozsudkem pro uznání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Vzhledem k tomu, že odvolací námitky žalobce ve věci samé nebyly způsobilé zvrátit správné skutkové a právní závěry soudu I. stupně, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Na základě odvolání žalované odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení (V.). Vycházel přitom ze závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle nichž při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž je předmětem řízení, posoudit samostatně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. V daném případě soud I. stupně tuto zásadu sice reflektoval, důsledně ji však neuplatnil, pokud pominul, že žalobce kumuloval v žalobě 6 nároků, o nichž bylo soudem rozhodnuto (ať již formou zastavení řízení, či meritorně). Z odůvodnění rozhodnutí není dále zřejmé, že při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který v řízení uplatnil více nároků na peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, který se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Právní názor, že o nákladech řízení před soudem I. stupně je nutno rozhodnout na základě výše uvedených zásad, byl účastníkům zpřístupněn při jednání odvolacího soudu; takto jim byl vytvořen procesní prostor, aby se mohli k dané otázce vyjádřit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem I. stupně vychází z následujícího výpočtu: Tarifní hodnota sporu, jehož předmětem bylo při zahájení řízení 6 nároků na peněžité plnění, činila celkem 1 074 425 Kč + 2 901 901 Kč + 36 036 Kč + 67 230 Kč + 300 000 + (5x12x 15 000 Kč) = 5 279 592 Kč, a byla určena jako součet tarifních hodnot určených podle § 8 AT. Žalobce vzal zcela zpět nároky na bolestné (1 074 425 Kč), na náhradu za ztížení společenského uplatnění (2 901 901 Kč), na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví (36 036 Kč), na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (67 230 Kč) a částečně zpět nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (co do částky 196 749, předmětem řízení zůstalo 103 251 Kč) a nárok na rentu (tarifní hodnota části nároku, který byl předmětem zpětvzetí, činí 5x12x10 500 Kč, zatímco tarifní hodnota nároku na rentu, který zůstal předmětem řízení, činí 5x12x4 500 Kč). Žaloba byla vzata zpět dílem z důvodu plnění žalované, dílem bez udání důvodu. Ačkoli žalovaná plnila převážnou část uvedených částek po podání žaloby, nelze uzavřít, že žalobce vzal zčásti zpět žalobu, která byla ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., z procesního hlediska podána důvodně. K dovození důvodnosti žaloby z procesního hlediska nelze přistupovat mechanicky, pouze na základě zjištění, že se žalovaný choval po podání žaloby v intencích žalobního žádání, nýbrž je nutno zhodnotit procesní situaci, v níž došlo ke zpětvzetí žaloby, ve všech souvislostech. V daném případě nelze přehlédnout, že žaloba byla podána dne následujícího po uplatnění nároku u pojistitele; žalobce takto zmařil možnost, aby žalovaná plnila v rozsahu zpětvzatých částek dobrovolně, což – jak vyplývá ze spisu, učinila v zákonné lhůtě, určené pro ukončení šetření pojistné události. Žalobce tedy z procesního hlediska zpětvzetím žaloby co do nároků 1–4 a zčásti nároku 5, zavinil částečné zastavení řízení ve shora vypočteném rozsahu; podle § 146 odst. 2 o. s. ř., věty prvé, by měl zásadně platit náhradu nákladů, které v řízení žalobkyni do částečného zastavení řízení vznikly. V rámci posouzení míry úspěchu žalobce v řízení by tedy bylo nutno přihlížet k uvedeným částkám jako k neúspěchu žalobce. Součet tarifních hodnot nároků, o nichž bylo rozhodnuto ve věci samé, činí 103 251 Kč a 5x12x4 500 Kč, tedy 373 251 Kč; z toho byl žalobce úspěšný co do části nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (79 587 Kč) a co do části nároku na rentu (tarifní hodnota 5x12x1 658 Kč= 99 480 Kč); míra jeho úspěchu ve věci samé je tedy dána poměrem 179 067 : 373 251 = 0,479 (47,9 %), tedy převážný úspěch (52,1 %) měla i ve věci samé žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení měli ve věci samé srovnatelný úspěch, a ve vztahu k celku řízení, tj. kumulaci 6 uplatněných nároků, měla převážný úspěch žalovaná, která se práva na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně formou odvolacího návrhu vzdala, odvolací soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nákladový výrok rozsudku soudu I. stupně tak, že podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.; úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. ř., ve výši 300 Kč za jeden procesní úkon, a to za tyto 4 úkony: 1/ sepis odvolání do výroku V., 2/ vyjádření k odvolání žalobce, 3/ příprava účasti na jednání před odvolacím soudem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a 4/ účast na tomto jednání (§ 1 odst. 3 písm. a), b), c), vyhlášky), celkem 1 200 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 79 587 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále povinnost hradit k rukám žalobce k účinnosti od , datum,  měsíčně rentu ve výši 1 658 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 18 008 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).2. Soud I. stupně žalobu zamítl ve zbývající části, tedy pokud se žalobce domáhal proti žalované zaplacení další částky 23 664 Kč (výrok III.) a pokud se domáhal uložení povinnosti žalované hradit k rukám žalobce s účinností od , datum,  do , datum,  měsíčně rentu ve výši 4 500 Kč a s účinností , datum,  měsíčně rentu ve výši 2 842 Kč, a ohledně povinnosti valorizace této renty vždy od 1. 4. příslušného kalendářního roku, počínaje od , datum, , odpovídající průměrnému procentuálnímu nárůstu mezd v České republice oproti předchozímu období, vyhlášenému , Orgán veřejné moci,  (výrok IV.).3. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě došlé , datum, , jíž se žalobce domáhal pojistného plnění, odpovídajícího náhradě nemajetkové újmy (škody na zdraví) a majetkové újmy (škody), která mu vznikla v důsledku dopravní nehody, k níž došlo dne , datum, , kdy byl žalobce přejet linkovým autobusem MHD města , adresa, . Žalobce při nehodě utrpěl závažná poranění, která si vyžádala dlouhodobé léčení a zanechala trvalé následky fyzické i psychické. Tyto následky vedly k dlouhé pracovní neschopnosti a mimo jiné mu zcela znemožnily vykonávat jeho dosavadní profesi kuchaře; žalobci byl přiznán invalidní důchod ve III. stupni.4. Žalobce tvrdil, že za nemajetkovou i za majetkovou újmu, která mu v příčinné souvislosti s úrazem vznikla, odpovídá provozovatel vozidla; pojistitelem odpovědnosti provozovatele škodícího vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byla ke dni dopravní nehody žalovaná.5. Žalobou podanou proti pojistiteli škůdce žalobce požadoval vyplacení pojistného plnění (1) na odškodnění bolesti ve výši 1 074 425 Kč, (2) na náhradu za ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“) ve výši 2 901 901 Kč, (3) na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 36 036 Kč, (4) na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 67 230 Kč, (5) odškodnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti „minimálně 300 000 Kč“, (6) odškodnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od , datum,  formou měsíčního peněžitého důchodu (renty) ve výši 15 000 Kč od , datum,  s valorizací ke dni 1. 4. každému kalendářního roku od roku 2024.6. Žalovaná zpochybňovala žalobcem tvrzenou míru odpovědnosti provozovatele vozidla za škodu vzniklou žalobci tvrzením, že tato odpovědnost je do značné míry vyloučena spoluzaviněním žalobce na škodním ději, neboť ten ležel na vozovce ve stavu těžké opilosti. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil uvedené nároky u žalované jako pojistitele škůdce pouhý den před podáním žaloby (, datum, ), provedla žalovaná šetření pojistitele ve vztahu k těmto nárokům, které ukončila v zákonné lhůtě 3 měsíců od uplatnění nároku na pojistné plnění. Na základě šetření a žalobcem předložených dokladů a uvažované míry spoluzavinění poškozeného žalobce v rozsahu 70 % poskytla žalovanému plnění na nárok (1) ve výši 285 839 Kč, na nároky (2) a (3) celkem 879 530 Kč, na nárok (4) 25 606 Kč.7. Žalobce vzal poté žalobu zcela zpět ohledně nároků (1) – bolestné, (2) – ZSU, (3) – náklady spojené s péčí o zdraví a (4) – náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.8. Po částečném zastavení řízení v tomto rozsahu zůstala předmětem řízení část nároku (5) z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od , datum,  do , datum,  v částce 103 251 Kč a dále nárok (6) upřesněný jako povinnost úhrady měsíční renty ve prospěch žalobce z titulu náhrady za ztrátu na výdělku od , datum,  ve výši 4 500 Kč měsíčně s povinností valorizace této renty vždy k 1.4. každého roku, počínaje od roku 2024.9. Žalovaná výslovně uznala nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (5) ve výši 79 587 Kč a nárok na přiznání renty (6) ve výši 1 658 Kč měsíčně od , datum, ; vzhledem k návrhu žalobce podle § 153a věta druhá o. s. ř. rozhodl soud o těchto částech obou nároků částečným rozsudkem pro uznání (výroky I. a II. rozsudku I. stupně).10. Zbývající částky (23 664 Kč a částka měsíční renty ve výši 4 500 Kč od , datum, ) představovaly rozdíl mezi účastníky vypočtenými částkami ušlé mzdy žalobce po skončení pracovní neschopnosti a ukončení jeho pracovního poměru k poslednímu zaměstnavateli. Oba výpočty na základě aplikace § 2963 o. z. po skutkové stránce vycházejí ze skutečností, že žalobce byl od , datum,  zaměstnancem společnosti , právnická osoba, . pro druh práce kuchař na dobu neurčitou, pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne , datum,  ke dni , datum, . Platové výměry vydané zaměstnavatelem zněly na částky 16 280 Kč měsíčně (2019), 17 800 Kč měsíčně (2020) a 18 500 Kč měsíčně (2021), k říjnu 2020 byl průměrný hrubý výdělek žalobce 17 591 Kč měsíčně. V důsledku úrazu způsobeného provozem vozidla pojištěného u žalované došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 70 %. Výplata nemocenské byla žalobci ukončena , datum, , od , datum,  je mu vyplácen invalidní důchod 3. stupně; původně přiznaná částka 13 682 Kč měsíčně je průběžně valorizována. Žalobce nemá jiný příjem.11. Žalobce prosazoval názor, že posuzování nároku je dynamické, založené na aktuálních a reálně předpokládatelných výdělkových možnostech, které poškozenému v důsledku škodní události ušly. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti proto určil výši svého ušlého výdělku na základě statistických údajů o průměrné mzdě v oboru kvalifikace žalobce pro jednotlivé roky rozhodného období 2021 až 2025 (cca 30 000 Kč).12. Žalovaná vzala za základ výpočtu doložené údaje o žalobcem reálně dosažené hrubé mzdě u společnosti , právnická osoba,  za poslední žalobcem odpracovaný měsíc předcházející škodné události (leden 2020), který valorizovala s využitím údajů obsažených v nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a navazujících nařízení vlády, vydávaných na základě zmocnění § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle názoru žalované nelze při výpočtu ušlé mzdy a renty vycházet z hypotetických výdělkových poměrů žalobce v oboru jeho kvalifikace, ale nutno reflektovat reálnou pracovní pozici a prokázanou úroveň jeho rozhodného výdělku. Taktéž není možno žalovanou paušálně zavázat ke každoročnímu zvyšování renty dle statistických údajů , Orgán veřejné moci, , neb takový rozsudek by byl nevykonatelný a neurčitý, když výše takovýchto valorizací do budoucna nejsou nyní známy.13. Oba účastníci aplikovali vzorec výpočtu, popsaný v § 2963 odst. 1 o. z., větě prvé, s přihlédnutím ke shodně uznané míře spoluzavinění na straně žalobce v rozsahu 70 %.14. Soud I. stupně po právní stránce uzavřel, že je dána platební povinnost žalovaného podle § 2963 o. z., její výše však odpovídá žalovanou uznaným částkám; proto žalobu v části, o níž nebylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání, zamítl. Soud I. stupně zdůraznil, že rozsah ztráty je nutno prokázat reálnou dosažitelností budoucích příjmů. Vycházel přitom ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož „Nevznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku hned po skončení pracovní neschopnosti (přes změnu zaměstnání v důsledku snížené pracovní způsobilosti nedošlo ke snížení příjmu), nýbrž až po delší době v souvislosti s přiznáním částečného invalidního důchodu, nelze pro zjištění průměrného výdělku žalobce vycházet z tzv. fiktivního výdělku spojovaného se zaměstnáním vykonávaným před úrazem a zohledňujícího nárůst mezd v tomto oboru, k němuž v mezidobí došlo.“, a dále z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož „Neodškodňuje se samotná ztráta či snížení pracovní způsobilosti, nýbrž až majetková újma projevující se tím, že v důsledku trvalé ztráty (snížení) pracovní způsobilosti vlivem újmy na zdraví přichází poškozený zcela či zčásti o výdělek, kterého by jinak dosáhl. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením a výdělkem, pokud je dosahován po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako před poškozením.“ Soud I. stupně poté na základě zjištěných skutečností o okolnostech výdělečné činnosti žalobce před úrazem, výše dosaženého průměrného hrubého měsíčního výdělku a výše přiznaného invalidního důchodu určil výši náhrady, resp. výši měsíční renty výše uvedenými částkami.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud I. stupně dovodil celkový převážný úspěch žalobce, když v případě nároku (5) byl úspěšný v rozsahu 77 % a v případě nároku (6) neúspěšný v rozsahu 64 %, s tím, že částečná plnění „poskytnutá mezi účastníky“ v průběhu řízení (na nároky 1–4 a na část nároku 5) nelze brát v úvahu při posouzení úspěchu ve věci.16. Tento rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení.17. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé (III. a IV.) a ve výroku o nákladech řízení (V.). Vytýkal soudu I. stupně, že na základě provedeného dokazování učinil nesprávná skutkové zjištění a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. e), písm. g) o. s. ř.). Žalobce namítal, že se soud I. stupně náležitě nevypořádal s listinnými důkazy, předloženými žalobcem (mzdové listy), které prokazovaly skutečnou výši jím dosahované mzdy před vznikem škody na zdraví. Žalobce v řízení nikdy netvrdil, že by byl pobíral mzdu vyplácenou mimo oficiální mzdové doklady, ani že by z takové mzdy uplatňoval nárok na náhradu. Tato skutková okolnost nebyla nijak prokázána, a přesto byla soudem zahrnuta do úvah a odůvodnění rozhodnutí.Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně, že se nezabýval otázkou, jakého výdělku by žalobce mohl objektivně dosahovat, pokud by ke škodě na zdraví nedošlo, s ohledem na jeho kvalifikaci a situaci na trhu práce v oboru kuchař, a proto i nesprávně nepřihlédl k žalobcem předloženým důkazům o průměrných mzdách v oboru kuchař v rozhodném období, přestože tyto důkazy byly způsobilé podložit výši možného výdělku žalobce.Namítal, že soud I. stupně při určení základu pro určení náhrady za ztrátu na výdělku nesprávně vycházel výhradně z údaje o mzdě, kterou žalobce pobíral v lednu 2020, a opomněl tak aplikovat princip možného (reálně dosažitelného) výdělku. Podle názoru žalobce je právně i fakticky neobhajitelné určovat náhradu za ztrátu na výdělku za období od roku 2023 podle výdělku z roku 2020, nadto z pracovního poměru, který v době rozhodování soudu I. stupně již neexistoval, neboť byl na začátku února 2021 ukončen dohodou. Soud I. stupně pominul, že po ukončení pracovního poměru u stávajícího zaměstnavatele by měl žalobce možnost sjednání nového pracovního poměru v oboru kuchař (ve kterém dosáhl svého vzdělání, a i po celou dobu svého produktivního života pracoval), tedy reálnou možnost sjednání mzdy odpovídající výši průměrných mezd dosahovaných v rozhodném období v oboru kuchař v městě , adresa, .Žalobce namítal rovněž nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení. Vytýkal soudu I. stupně, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel pouze z jednoho dílčího nároku (na náhradu za ztrátu na výdělku), ačkoliv předmětem řízení byly i další nároky. Žaloba byla ohledně některých nároků vzata zpět a ohledně některých nároků omezována v důsledku dodatečného plnění žalované, což je okolnost, která měla být reflektována ve prospěch žalobce při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Výše plnění na nároky žalobce na bolestné a náhradu za , Orgán veřejné moci,  se odvíjela od v řízení provedených důkazů znaleckými posudky. Smírně mezi účastníky sporu byla řešena toliko otázka spoluzavinění žalobce v rozsahu 70 %.Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení o všech jím uplatněných nárocích.18. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve výrocích o věci samé. Odvolání žalobce nepřináší žádné relevantní argumenty, nadto uvádí i nepravdivá tvrzení (žalovaná nestavěla svou argumentaci na tom, že žalobce měl příjmy „bokem“, pouze trvala na tom, že je třeba vycházet z prokázaných příjmů žalobce, a není možno vycházet ze statistických údajů, jak požaduje žalobce). Žalobce doložil potřebné doklady nezbytné pro provedení šetření a výpočtu náhrady ztráty na výdělku až cca 2,5 roku po podání žaloby (dne , datum, ). Až na základě toho bylo možné provést ze strany žalované výpočet náhrady ztráty na výdělku. Žalovaná při výpočtu vycházela z žalobcem prokázaného rozhodného výdělku, který byl v dalších obdobích valorizován dle příslušných nařízení vlády, stejně jako pobíraný invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, který je od rozhodného výdělku odečítán. Dále bylo odečteno spoluzavinění žalobce, které je již mezi stranami nesporné a vycházelo z posouzení míry zavinění škůdce v trestním řízení. Soud I. stupně shledal tento postup jako správný.S odvolací námitkou žalobce, podle níž je základem pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nejsou doložené dosahované příjmy, nýbrž statistické údaje, žalovaná nesouhlasí. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , podle něhož „nelze zohledňovat výdělkové potenciality, s nimiž právní úprava ani soudní judikatura nepočítá (tedy nelze zohledňovat hypotetické zvyšování výdělků v daném oboru nesouvisející s osobou poškozeného, tedy jakýsi fiktivní výdělek)“. Rovněž není relevantní námitka žalobce, že nelze vycházet ze mzdy u dosavadního zaměstnavatele, protože byl pracovní poměr následně ukončen.19. Žalovaná napadla rozsudek soud I. stupně v rozsahu nákladového výroku (V.). Namítala, že soud I. stupně neprávně zhodnotil úspěch, resp. neúspěch účastníků ve vztahu ke všem uplatněným nárokům a v důsledku toho dopěl k nesprávnému závěru o převážném úspěchu žalobce. Podle názoru žalované byl žalobce v řízení z převážné části neúspěšný.Žalovaná namítala, že žalobce bral během řízení postupně žalobu ve velkém rozsahu částečně zpět, a to bez ohledu na chování žalované, když původně požadoval výrazně vyšší částky, neboť nezohledňoval spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, jehož míra však byla patrná již ze závěrů trestního soudu o míře zavinění škůdce. Žalovaná se nemohla dostat do prodlení s plněním, když předmětné nároky byly u žalované jako pojistitele škůdce uplatněny pouze jeden den před podáním žaloby (dne , datum, , přičemž dne , datum,  podána žaloba), tedy v době podání žaloby neuplynula zákonná lhůta pro šetření pojistitele. Prokázané nároky byly následně (byť formálně po podání žaloby) uhrazeny, nicméně ve vztahu k nárokům na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění nebylo prováděno žádné dokazování, tedy ani dokazování znaleckými posudky, jak uvádí žalobce. Žalovaná tedy nezavinila podání žaloby a pojistné plnění poskytla v zákonné lhůtě; proto jí nelze přičíst ani zavinění na zastavení řízení, pokud byla žaloba vzata zpět v rozsahu žalovanou poskytnutého plnění; co do zbytku nároků (1) – (4) vzal žalobce žalobu zpět bez uvedení důvodu. Proto žalobci nemůže ohledně nároků (1) – (4) náležet náhrada nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.Pokud jde o nároky na náhradu za ztrátu na výdělku (5, 6), žalobce tyto nároky žalované řádně neprokázal, když nedodal doklady pro výpočet ztráty na výdělku (kdy řízení bylo kvůli tomu dokonce v roce 2024 přerušeno, aby bylo umožněno žalobci doklady doložit); takto žalobce zmařil možnost, aby žalovaná plnila i na tento nárok v zákonné lhůtě pro šetření. Žalovaná po dodání dokladů žalobcem učinila ohledně ztráty na výdělku nespornou částku 79 587 Kč, představující náhradu za ztrátu na výdělku od , datum,  do , datum, . Pokud žalobce požadoval po částečných zpětvzetích v žalobě v bodě V. za období od , datum,  do , datum,  částku 103 251 Kč, pak tato částka je nedůvodná. Za toto období je dle výpočtu žalované důvodná toliko částka 28 941 Kč. Pokud jde o nároky uvedené v žalobě pod bodem VI., kdy žalobce po částečných zpětvzetích požadoval od , datum,  do , datum,  částku 139 204 Kč, pak tato částka je rovněž nedůvodná. Žalovaná stanovila částku za toto období, avšak pouze do , datum,  (nikoli 31. 8.), neboť ztrátu na výdělku je možno stanovit pouze zpětně za uplynulé období, což v té době bylo , datum, , tedy za toto období je důvodná částka ve výši 50 646 Kč. V součtu se tedy jedná o soudem I. stupně přiznanou částku 79 587 Kč. Pokud jde o nárokovanou pravidelnou rentu do budoucna (rovněž bod VI. žaloby), je důvodná i toliko poslední zjištěná částka 1 658 Kč měsíčně od , datum,  dále; v rozsahu rozdílu mezi naposledy nárokovanou částkou 4 500 Kč měsíčně jde opět o neúspěch žalobce.Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v nákladovém výroku V. tak, že převážně úspěšné žalované přizná náklady řízení, případně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř.; dospěl k závěru, že odvolání žalobce do rozhodnutí soudu I. stupně o věci samé není důvodné.21. Soud I. stupně dospěl na základě procesně správného dokazování k logickým a řádně odůvodněným závěrům o všech skutečnostech rozhodných z hlediska právního posouzení nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a na přiznání peněžitého důchodu. Po skutkové stránce uzavřel, že žalobce nemohl v době pracovní neschopnosti i po jejím skončení pro následky úrazu vykonávat zaměstnání se sjednaným předmětem činnosti kuchař u společnosti , právnická osoba, ., v , adresa, . Tento skutkový závěr není odvoláním napaden a odvolací soud z něj vychází. Odvolací soud proto souhlasí se zásadním závěrem soudu I. stupně, že žalobce nedosáhl v důsledku způsobené újmy na zdraví předpokládaného příjmu z pracovní činnosti, a proto má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle § 2963 o. z.22. Pokud žalobce po skutkové stránce v odvolání namítá, že nebylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnavatelem zčásti vyplácen v hotovosti částkami, které se nepromítly v příslušné mzdové dokumentaci zaměstnavatele, není tato námitka relevantní již proto, že soud I. stupně takové skutkové zjištění neučinil a ani takovou skutečnost nevzal v úvahu při právním posouzení věci.23. Právní závěry soudu I. stupně ohledně míry odpovědnosti pojištěnce žalované za újmu, kterou žalobce požaduje odškodnit, ani závěry ohledně míry ztráty pracovní schopnosti žalobce, nebyly odvoláním zpochybněny.24. Jádrem odvolání je námitka, že soud I. stupně nesprávně vyložil zákonné instrukce § 2963 odst. 1, odst. 2 o. z. ohledně rozhodných skutečností pro úvahu o vyjádření skutečnosti, že výše peněžitého důchodu podle § 2963 o. z. by měla reflektovat i pravděpodobnost růstu výdělku poškozeného. Tato námitka není důvodná.25. Podle § 2963 odst. 1 o. z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Podle § 2963 odst. 2 o. z. dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.26. Soud I. stupně při určení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti správně vycházel ze zásady, že východiskem pro zjišťování výše náhrady za ztrátu na výdělku je výše příjmu poškozeného a jejího trendu. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce měl před úrazem příjmy ze závislé činnosti, ze zaměstnání na pozici kuchař, se smlouvou na dobu neurčitou, správně stanovil referenční výdělek na základě reálně prokázané hrubé mzdy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka,  dne , datum, ), která byla žalobci v předúrazovém období zúčtována k výplatě. Výše této částky odpovídá provedeným důkazům mzdovými výměry a potvrzením zaměstnavatele, když v daném případě odškodnění následků „nepracovního“ úrazu není výpočet této částky určen právním předpisem. Ze mzdových výměrů se dále podává, že mzda žalobce byla sjednána ve výši cca 110 % minimální mzdy a spolu s růstem zákonné minimální mzdy v tomto poměru každoročně zvyšována.27. Soud I. stupně vycházel z důkazního standardu, vymezeného ve vztahu k rozhodným skutečnostem pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. peněžitého důchodu (např. v usnesení sp. zn. , spisová značka, ), tak, že je nutno prokázat reálnou dosažitelnost příjmů, přičemž nepostačuje jen jejich příslib či abstraktní očekávání výdělku.28. V daném případě žalobce ani netvrdil žádnou zvláštní okolnost, z níž by bylo možné dovodit, že nebýt předmětné škodné události, byl by postupem času dosahoval výdělku vyššího než výdělku těsně nad hranicí minimální mzdy, tedy alespoň na úrovni žalobcem uvažovaných průměrných mezd v oboru. Takové okolnosti by nadto bylo nejen tvrdit, nýbrž i prokázat (např. práce poškozeného v juniorní pozici s výhledem na povýšení). Žádná taková okolnost však ani nevyšla v řízení najevo. Pokud žalobce odůvodňuje požadavek na určení výše ušlé mzdy na základě předpokladu, že nebýt škodné události, by měl možnost nalézt si práci u jiného zaměstnavatele, který by mu byl alespoň průměrnou mzdu platil, jde o reálně nepodloženou úvahu, z níž nelze učinit žádné závěry v rámci hodnocení potenciality příjmů žalobce pro účely aplikace § 2693 o. z. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplývá pouze to, že nebýt poškození zdraví škodnou událostí, mohl žalobce v zaměstnání reálně dosahovat mzdy postupně zvyšované v závislosti na výši minimální mzdy.29. Soud I. stupně tedy při absenci dalších tvrzení pro úvahu o pravděpodobném růstu výdělku poškozeného žalobce podle rozumného očekávání (§ 2963 odst. 2 o. z.) správně vyšel z údajů o poslední dosažené hrubé mzdě za leden 2020 (dle mzdového výměru) a pro další roky uvažoval o částce vyšší, vzhledem k prokázanému obecnému růstu mezd v České republice v následujícím období. Skutečnost růstu mezd v České republice v letech 2021–2025 a míra tohoto růstu vyplývá již z obsahu postupně vydávaných nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, vydávaných na základě zmocnění ustanovením § 271u odst. 2 zákoníku práce.30. Soudu I. stupně nelze nic vytknout, pokud ve prospěch žalobce použil při absenci jiných zjištění, charakterizujících výdělkové možnosti žalobce (nebýt škodné události), podpůrně valorizační vzorce upravené v nařízení vlády a základní částku příslušným způsobem upravil. Je však nutno zdůraznit, že nejde o aplikaci práva, nýbrž o využití relevantní informace o průměrném růstu mezd v národním hospodářství.31. Z uvedených důvodů lze schválit i zásadní závěr soudu I. stupně, že žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku podle § 2963 o. z. ve výši, která odpovídá žalovanou uznaným částkám a která byla již žalobci přiznána částečným rozsudkem pro uznání.32. Vzhledem k tomu, že odvolací námitky žalobce ve věci samé nebyly způsobilé zvrátit správné skutkové a právní závěry soudu I. stupně, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.33. Na základě odvolání žalované odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení (V.). Vycházel přitom ze závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka,  ze dne , datum, , podle nichž při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž je předmětem řízení, posoudit samostatně.34. V daném případě soud I. stupně tuto zásadu sice reflektoval, důsledně ji však neuplatnil, pokud pominul, že žalobce kumuloval v žalobě 6 nároků, o nichž bylo soudem rozhodnuto (ať již formou zastavení řízení, či meritorně). Z odůvodnění rozhodnutí není dále zřejmé, že při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který v řízení uplatnil více nároků na peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, který se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“).35. Právní názor, že o nákladech řízení před soudem I. stupně je nutno rozhodnout na základě výše uvedených zásad, byl účastníkům zpřístupněn při jednání odvolacího soudu; takto jim byl vytvořen procesní prostor, aby se mohli k dané otázce vyjádřit.Rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem I. stupně vychází z následujícího výpočtu: Tarifní hodnota sporu, jehož předmětem bylo při zahájení řízení 6 nároků na peněžité plnění, činila celkem 1 074 425 Kč + 2 901 901 Kč + 36 036 Kč + 67 230 Kč + 300 000 + (5x12x 15 000 Kč) = 5 279 592 Kč, a byla určena jako součet tarifních hodnot určených podle § 8 AT. Žalobce vzal zcela zpět nároky na bolestné (1 074 425 Kč), na náhradu za ztížení společenského uplatnění (2 901 901 Kč), na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví (36 036 Kč), na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (67 230 Kč) a částečně zpět nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (co do částky 196 749, předmětem řízení zůstalo 103 251 Kč) a nárok na rentu (tarifní hodnota části nároku, který byl předmětem zpětvzetí, činí 5x12x10 500 Kč, zatímco tarifní hodnota nároku na rentu, který zůstal předmětem řízení, činí 5x12x4 500 Kč). Žaloba byla vzata zpět dílem z důvodu plnění žalované, dílem bez udání důvodu. Ačkoli žalovaná plnila převážnou část uvedených částek po podání žaloby, nelze uzavřít, že žalobce vzal zčásti zpět žalobu, která byla ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., z procesního hlediska podána důvodně. K dovození důvodnosti žaloby z procesního hlediska nelze přistupovat mechanicky, pouze na základě zjištění, že se žalovaný choval po podání žaloby v intencích žalobního žádání, nýbrž je nutno zhodnotit procesní situaci, v níž došlo ke zpětvzetí žaloby, ve všech souvislostech. V daném případě nelze přehlédnout, že žaloba byla podána dne následujícího po uplatnění nároku u pojistitele; žalobce takto zmařil možnost, aby žalovaná plnila v rozsahu zpětvzatých částek dobrovolně, což – jak vyplývá ze spisu, učinila v zákonné lhůtě, určené pro ukončení šetření pojistné události. Žalobce tedy z procesního hlediska zpětvzetím žaloby co do nároků 1–4 a zčásti nároku 5, zavinil částečné zastavení řízení ve shora vypočteném rozsahu; podle § 146 odst. 2 o. s. ř., věty prvé, by měl zásadně platit náhradu nákladů, které v řízení žalobkyni do částečného zastavení řízení vznikly. V rámci posouzení míry úspěchu žalobce v řízení by tedy bylo nutno přihlížet k uvedeným částkám jako k neúspěchu žalobce. Součet tarifních hodnot nároků, o nichž bylo rozhodnuto ve věci samé, činí 103 251 Kč a 5x12x4 500 Kč, tedy 373 251 Kč; z toho byl žalobce úspěšný co do části nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (79 587 Kč) a co do části nároku na rentu (tarifní hodnota 5x12x1 658 Kč= 99 480 Kč); míra jeho úspěchu ve věci samé je tedy dána poměrem 179 067 : 373 251 = 0,479 (47,9 %), tedy převážný úspěch (52,1 %) měla i ve věci samé žalovaná.36. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení měli ve věci samé srovnatelný úspěch, a ve vztahu k celku řízení, tj. kumulaci 6 uplatněných nároků, měla převážný úspěch žalovaná, která se práva na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně formou odvolacího návrhu vzdala, odvolací soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nákladový výrok rozsudku soudu I. stupně tak, že podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.37. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.; úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. ř., ve výši 300 Kč za jeden procesní úkon, a to za tyto 4 úkony: 1/ sepis odvolání do výroku V., 2/ vyjádření k odvolání žalobce, 3/ příprava účasti na jednání před odvolacím soudem dne , datum, , a 4/ účast na tomto jednání (§ 1 odst. 3 písm. a), b), c), vyhlášky), celkem 1 200 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:18.Co.14.2026.201","publishedAt":"2026-09-24","decisionAt":"2026-03-11","caseNumber":{"senate":18,"registry":"Co","index":14,"year":2026,"pageNumber":201},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Marcela","lastName":"Kučerová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 103 251 Kč a přiznání měsíční renty 4 500 Kč,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":38,"year":2023,"pageNumber":170},"affectedDate":"2025-09-30","courtCode":"OSPH08","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"153a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"89a","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"271u","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","NAHRADA_ZA_ZTRATU_NA_VYDELKU","PRACOVNI_POMER","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","OPILOST","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZAVINENI","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","ZASTAVENI_RIZENI","MAJETKOVA_UJMA","NEMOC_Z_POVOLANI","BOLESTNE","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}