{"uuid":"9ba192af-dbf0-4a8d-ae67-d60d060a6e7f","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", 760 01 Zlín","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 25 734,64 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 119,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 615,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 315,97 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 23 934,64 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 734,64 Kč za dobu od 25. 9. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 119,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 615,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 315,97 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 23 934,64 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 734,64 Kč za dobu od 25. 9. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 734,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dále jen „banka“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala mj. zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěrový limit ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal mj. nepřekročit povolený limit a dodržet kreditní zůstatek. Žalovaný se nicméně dostal do nepovoleného debetu a nesplácel úvěr řádně a včas, a proto banka převedla dne 28. 8. 2023 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 23 934,64 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za účelem jeho uhrazení v pravidelných splátkách. Žalovaný i přesto nesplácel. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 postoupila banka pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 19. 9. 2024. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši 23 934,64 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. Příslušenství sestává z úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 25. 1. 2024 do zaplacení a z úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 315,97 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 25 734,64 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že banka a žalovaný si ujednali dne 9. 3. 2023 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, a sice vést pro žalovaného běžný účet a umožnit žalovanému vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků (viz smlouva o bankovních produktech a službách). Banka se současně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu 20 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit (viz dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný čerpal celkem 17 119,48 Kč (viz výpisy z úvěrového účtu) a dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Banka pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 postoupila žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, seznam postoupených pohledávek), o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 30. 9. 2024 (viz oznámení o postoupení pohledávky).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 9. 3. 2023, ve které bylo vyplněno, že žalovaný je ženatý, žije ve vlastním domě/bytě, je zaměstnaný na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 49 000 Kč. U počtu zdrojů příjmu bylo uvedeno 1. U ostatních nezbytných měsíčních nákladů byla uvedena nula, stejně jako u srážek ze mzdy a jiných měsíčních splátek. U počtu vyživovaných osob bylo uvedeno 2, měsíční náklady na bydlení činí 5 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že banka z interních zdrojů zjistila, že vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 8 677,77 Kč a z externích zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 4 119 Kč. V tomto směru předložila pouze výpis z registru banky, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má 3 existující úvěry se splátkami v celkové výši 12 796,77 Kč (viz výpis z registru banky). Žalobkyně tvrdila, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného 49 000 Kč a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu ze dne 6. 3. 2023, podle něhož měl žalovaný čistý příjem za posledních 12 měsíců ve výši 588 256 Kč a průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 49 000 Kč (viz potvrzení o výši příjmu). Pokud jde o výdaje žalovaného a míru jeho zadlužení, žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se jimi právní předchůdce žalobkyně blíže zabýval, ani na výzvu soudu předloženy nebyly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to s účinností ke dni 19. 9. 2024. Postoupení pohledávek bylo prokázáno postupní smlouvou včetně přílohy č. 1, kde byla specifikována pohledávka za žalovaným. Banka oznámila žalovanému postoupení pohledávek dopisem ze dne 30. 9. 2024, čímž i ve vztahu k žalovanému nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Banka a žalovaný uzavřeli dne 9. 3. 2023 smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 o. z., na jejímž základě banka žalovanému zřídila běžný účet. Téhož dne si banka a žalovaný sjednali dodatek ke smlouvě (dispozice), na jehož základě se banka zavázala žalovanému umožnit ve smyslu § 2665 o. z. přečerpat zůstatek běžného účtu až do výše 20 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť banka řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Jak bylo soudem zjištěno, banka si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, skutečné výdaje žalovaného a míra jeho zadlužení nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Výdaje žalovaného podle tvrzení žalobkyně banka jen odhadovala podle životního minima a normativních nákladů na bydlení. Konkrétní výši výdajů, se kterou počítala při výpočtu disponibilní částky, ale neuvedla. Obezřetnost a důslednost banky při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného. U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky) lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se nelze spokojit s tvrzením o výdajích ve výši 0 Kč na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Banka si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními a poskytla žalovanému úvěr, přestože měla na jisto postaveno jen výši příjmu. Bez náležitého posouzení skutečných výdajů žalovaného a míry jeho zadlužení (kdy v tomto směru předložila pouze výpis z registru banky) nemohla banka dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Přitom nemohla spoléhat jen na žalovaným sdělené skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Lze tedy uzavřít, že banka nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. Žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 17 119,48 Kč náležející bance, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil bance ničeho, pročež tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena, částku 17 119,48 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 119,48 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených poplatků či smluvních pokut, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 17 119,48 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 119,48 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Předmětem sporu byla částka 33 929,19 Kč (jistina 23 934,64 Kč + poplatky a smluvní pokuty 1 800 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 2 315,97 Kč + úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 4 052,65 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 1 819,93 Kč), přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 17 119,48 Kč, tedy z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 734,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „banka“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala mj. zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěrový limit ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal mj. nepřekročit povolený limit a dodržet kreditní zůstatek. Žalovaný se nicméně dostal do nepovoleného debetu a nesplácel úvěr řádně a včas, a proto banka převedla dne 28. 8. 2023 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 23 934,64 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu,  za účelem jeho uhrazení v pravidelných splátkách. Žalovaný i přesto nesplácel. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 postoupila banka pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 19. 9. 2024. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši 23 934,64 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. Příslušenství sestává z úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 25. 1. 2024 do zaplacení a z úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 315,97 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 25 734,64 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že banka a žalovaný si ujednali dne 9. 3. 2023 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, a sice vést pro žalovaného běžný účet a umožnit žalovanému vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků (viz smlouva o bankovních produktech a službách). Banka se současně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr , Anonymizováno,  povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu 20 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit (viz dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách).4. Žalovaný čerpal celkem 17 119,48 Kč (viz výpisy z úvěrového účtu) a dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Banka pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 postoupila žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, seznam postoupených pohledávek), o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 30. 9. 2024 (viz oznámení o postoupení pohledávky).5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno,  ze dne 9. 3. 2023, ve které bylo vyplněno, že žalovaný je ženatý, žije ve vlastním domě/bytě, je zaměstnaný na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 49 000 Kč. U počtu zdrojů příjmu bylo uvedeno 1. U ostatních nezbytných měsíčních nákladů byla uvedena nula, stejně jako u srážek ze mzdy a jiných měsíčních splátek. U počtu vyživovaných osob bylo uvedeno 2, měsíční náklady na bydlení činí 5 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že banka z interních zdrojů zjistila, že vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 8 677,77 Kč a z externích zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 4 119 Kč. V tomto směru předložila pouze výpis z registru banky, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má 3 existující úvěry se splátkami v celkové výši 12 796,77 Kč (viz výpis z registru banky). Žalobkyně tvrdila, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného 49 000 Kč a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu ze dne 6. 3. 2023, podle něhož měl žalovaný čistý příjem za posledních 12 měsíců ve výši 588 256 Kč a průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 49 000 Kč (viz potvrzení o výši příjmu). Pokud jde o výdaje žalovaného a míru jeho zadlužení, žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se jimi právní předchůdce žalobkyně blíže zabýval, ani na výzvu soudu předloženy nebyly.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to s účinností ke dni 19. 9. 2024. Postoupení pohledávek bylo prokázáno postupní smlouvou včetně přílohy č. 1, kde byla specifikována pohledávka za žalovaným. Banka oznámila žalovanému postoupení pohledávek dopisem ze dne 30. 9. 2024, čímž i ve vztahu k žalovanému nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.10. Banka a žalovaný uzavřeli dne 9. 3. 2023 smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 o. z., na jejímž základě banka žalovanému zřídila běžný účet. Téhož dne si banka a žalovaný sjednali dodatek ke smlouvě (dispozice), na jehož základě se banka zavázala žalovanému umožnit ve smyslu § 2665 o. z. přečerpat zůstatek běžného účtu až do výše 20 000 Kč.11. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť banka řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků.12. Jak bylo soudem zjištěno, banka si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, skutečné výdaje žalovaného a míra jeho zadlužení nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Výdaje žalovaného podle tvrzení žalobkyně banka jen odhadovala podle životního minima a normativních nákladů na bydlení. Konkrétní výši výdajů, se kterou počítala při výpočtu disponibilní částky, ale neuvedla. Obezřetnost a důslednost banky při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného. U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky) lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se nelze spokojit s tvrzením o výdajích ve výši 0 Kč na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Banka si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními a poskytla žalovanému úvěr, přestože měla na jisto postaveno jen výši příjmu. Bez náležitého posouzení skutečných výdajů žalovaného a míry jeho zadlužení (kdy v tomto směru předložila pouze výpis z registru banky) nemohla banka dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Přitom nemohla spoléhat jen na žalovaným sdělené skutečnosti.13. Lze tedy uzavřít, že banka nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. Žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.14. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 17 119,48 Kč náležející bance, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil bance ničeho, pročež tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena, částku 17 119,48 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 119,48 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.15. Z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených poplatků či smluvních pokut, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).16. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 17 119,48 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.17. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 119,48 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Předmětem sporu byla částka 33 929,19 Kč (jistina 23 934,64 Kč + poplatky a smluvní pokuty 1 800 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 2 315,97 Kč + úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 4 052,65 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 1 819,93 Kč), přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 17 119,48 Kč, tedy z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSZL:2025:19.C.50.2025.1","publishedAt":"2025-05-15","decisionAt":"2025-03-18","caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":50,"year":2025,"pageNumber":56},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Milan","lastName":"Polehla","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSZL","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení  25 734,64 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODBORY","SMLOUVA_O_UCTU","SMLOUVA_O_UVERU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}