{"uuid":"9c16a3f6-c7a3-4117-bb6a-aafab42073be","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 23 219 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se do částky 7 157 Kč s příslušenstvím zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 062 Kč od 8. 10. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 250 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2025, pod ztrátou výhody splátek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se do částky 7 157 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 062 Kč od 8. 10. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 250 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2025, pod ztrátou výhody splátek.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 28. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru a na jejím základě poskytla žalovanému 23 000 Kč, z toho 2 000 Kč bylo použito na provizi zprostředkovatele, částka 21 000 Kč byla převedena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 30 675 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, proto dne 26. 10. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 17 842 Kč a dlužnými splátkami ve výši 3 651 Kč (kdy tyto se skládají z dlužných úroků ve výši 1 338 Kč a dluhu na jistině (úmoru) ve výši 2 313 Kč). Žalobkyně se také domáhá nákladů za odeslání 2 upomínek ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 526 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný u ústního jednání konaného dne 14. 4. 2025 uvedl, že úvěr si vzal, na svůj účet obdržel 21 000 Kč. Nepamatuje si přesně, kolik zaplatil na splátkách. Měl s žalobkyní uzavřít novou dohodu o splátkovém kalendáři, nestihl ho ale podepsat a odeslat žalobkyni. Žalobkyně nezjišťovala jeho výdaje, požadovala pouze potvrzení o příjmech u zaměstnavatele. Žalovaný dále uvádí, že stále pracuje u Škoda auto a.s., v době, kdy si bral úvěr od žalobkyně, měl další jiné úvěry. V té době ještě bydlel s rodiči.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 3. 2024 (č.l. 44-46) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč, a to včetně částky 2 000 Kč, která představuje provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 30 675 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč, s poslední splátkou ke dni 20. 4. 2026, úroková sazba byla sjednána ve výši 28,20%, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 45,2%. Smluvní pokuty byly upraveny v ust. čl. IV., za každý jednotlivý případ prodlení žalobkyně účtuje 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z listiny označené jako čestné prohlášení „Závazky spotřebitele“ a „Výdaje spotřebitele“ (č.l. 49) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční výdaje: na bydlení 3 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč; mzdu 29 270 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 12-14) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ (č.l. 54) soud zjistil že žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje žalovaného, vycházela z celkových příjmů zákazníka ve výši 29 270 Kč a výdajů ve výši 3 000 Kč jakožto výdajů na bydlení. Z listiny označené jako „Bonita smlouvy“ (č.l. 43) byl zjištěn předpis jednotlivých splátek úvěru, na které žalovaný v období od 8. 4. 2024 do 24. 12. 2024 uhradil 4 938 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 17) bylo zjištěno, že na účet žalovaného žalobkyně dne 8. 4. 2024 uhradila 21 000 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 18) bylo zjištěno, že na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně dne 8. 4. 2024 uhradila 2 000 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č.l. 54) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam. Z vyúčtování mzdy z měsíců leden a únor 2024 (č.l. 52 – 53) bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý měsíční příjem v roce 2024 za leden 31 576,85 Kč a za únor 26 964,80 Kč. Z čestného prohlášení (č.l. 51) soud zjistil, že rodiče žalovaného čestně prohlásili, že žalovaný je jejich synem a měsíčně jim na bydlení přispívá částkou 3 000 Kč. Z upomínky ze dne 27. 9. 2024 (č.l. 19) soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalovanému upomínku k úhradě dlužných částek, přičemž doložila seznam upomínek (č.l. 21-25, 26-40) včetně čestného prohlášení pověřeného zaměstnance o odeslání poštovní zásilky (č.l. 19). Z předžalobní výzvy ze dne 26. 10. 2024 (č.l. 41) má soud za zjištěné, že úvěr žalovaného byl z důvodu neplacení sjednaných splátek zesplatněn ke dni 26. 10. 2024, přičemž celková dlužná částka byla vyčíslena na 21 493 Kč, smluvní pokuta činila 998 Kč a náklady upomínání činily 200 Kč. Předžalobní výzvu žalobkyně doložila včetně podacího lístku (č.l. 42).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 28. 3. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 23 000 Kč, z níž částka 2 000 Kč činila provizi žalobkyně, celková cena úvěru činila 30 675 Kč, a žalovaný se zavázal splatit ji žalobkyni v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč, úrok byl sjednán ve výši 28,20 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 45,2%. Žalobkyně příjmy žalovaného za leden a únor 2024 zjistila z výplatních pásek, výdaje žalovaného zjistila z prohlášení žalovaného a četného prohlášení rodičů žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost dále z evidence exekucí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V projednávané věci bylo tvrzeno a bylo částečně doloženo, že žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, příjmy zjistila. Výdaje či existenci a výši dalších úvěrů žalovaného (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky) žalobkyně zjišťovala z výpisu evidence exekucí. Žalobkyně však podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného zcela dostatečně, zajistila si minimální, nikoli však všechny nutné podklady pro posouzení jeho závazků. Zásadní ale v projednávané věci je, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného dostatečně obsahově. Údaje o výdajích žalovaného se omezily pouze na čestné prohlášení žalovaného a jeho rodičů o nákladech na bydlení, žádné další výdaje žalobkyně nezjišťovala, ani se jimi nezabývala. To ostatně potvrdil i sám žalovaný, když u ústního jednání uvedl, že žalobkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného nepožadovala kromě výplatních pásek žádné další dokumenty. Žalovaný dokonce uvedl, že v dané splácel další úvěry. I tímto obsahovým aspektem posuzování úvěruschopnosti se musel soud zabývat z úřední povinnosti, nikoli pouze k námitce dlužníka (viz rozsudek ESD ze dne 5. 3. 2020 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí. Ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 21 000 Kč poskytnutém žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 4 938 Kč, dluží tak žalobkyni jistinu ve výši 16 062 Kč. Žalobkyně se celkově domáhala částky 23 219 Kč, soud proto žalobu do částky 7 157 zamítl, v části, v níž se žalobkyně domáhala nesplacené jistiny ve výši 16 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobě vyhověl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyni úspěšné ze 69 % přiznal náhradu nákladů sníženou o úspěch žalovaného (31 %) na 28 %, tj. 3 320 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení před snížením činí 8 552 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 929 Kč, podle § 7 bod 5, § 11, § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za dva a půl úkonu právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu jednoduché výzvy k plnění (2 x 1 980 Kč, 1x 990 Kč) paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 450 Kč), částky ve výši 1 323 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem květen 2025 až do úplného zaplacení, se ztrátou jejich výhody v případě neplacení řádně a včas, kdy má soud za to, že postupným plněním tohoto dluhu nebude žalobkyně z materiálního hlediska nepřiměřeně nepříznivě dotčena, a to s ohledem na zaplacení dluhu v přiměřené době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 28. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru a na jejím základě poskytla žalovanému 23 000 Kč, z toho 2 000 Kč bylo použito na provizi zprostředkovatele, částka 21 000 Kč byla převedena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 30 675 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, proto dne 26. 10. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 17 842 Kč a dlužnými splátkami ve výši 3 651 Kč (kdy tyto se skládají z dlužných úroků ve výši 1 338 Kč a dluhu na jistině (úmoru) ve výši 2 313 Kč). Žalobkyně se také domáhá nákladů za odeslání 2 upomínek ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 526 Kč.2. Žalovaný u ústního jednání konaného dne 14. 4. 2025 uvedl, že úvěr si vzal, na svůj účet obdržel 21 000 Kč. Nepamatuje si přesně, kolik zaplatil na splátkách. Měl s žalobkyní uzavřít novou dohodu o splátkovém kalendáři, nestihl ho ale podepsat a odeslat žalobkyni. Žalobkyně nezjišťovala jeho výdaje, požadovala pouze potvrzení o příjmech u zaměstnavatele. Žalovaný dále uvádí, že stále pracuje u Škoda auto a.s., v době, kdy si bral úvěr od žalobkyně, měl další jiné úvěry. V té době ještě bydlel s rodiči.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 3. 2024 (č.l. 44-46) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč, a to včetně částky 2 000 Kč, která představuje provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 30 675 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč, s poslední splátkou ke dni 20. 4. 2026, úroková sazba byla sjednána ve výši 28,20%, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 45,2%. Smluvní pokuty byly upraveny v ust. čl. IV., za každý jednotlivý případ prodlení žalobkyně účtuje 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z listiny označené jako čestné prohlášení „Závazky spotřebitele“ a „Výdaje spotřebitele“ (č.l. 49) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční výdaje: na bydlení 3 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč; mzdu 29 270 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 12-14) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ (č.l. 54) soud zjistil že žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje žalovaného, vycházela z celkových příjmů zákazníka ve výši 29 270 Kč a výdajů ve výši 3 000 Kč jakožto výdajů na bydlení. Z listiny označené jako „Bonita smlouvy“ (č.l. 43) byl zjištěn předpis jednotlivých splátek úvěru, na které žalovaný v období od 8. 4. 2024 do 24. 12. 2024 uhradil 4 938 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 17) bylo zjištěno, že na účet žalovaného žalobkyně dne 8. 4. 2024 uhradila 21 000 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 18) bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu,  žalobkyně dne 8. 4. 2024 uhradila 2 000 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č.l. 54) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam. Z vyúčtování mzdy z měsíců leden a únor 2024 (č.l. 52 – 53) bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý měsíční příjem v roce 2024 za leden 31 576,85 Kč a za únor 26 964,80 Kč. Z čestného prohlášení (č.l. 51) soud zjistil, že rodiče žalovaného čestně prohlásili, že žalovaný je jejich synem a měsíčně jim na bydlení přispívá částkou 3 000 Kč. Z upomínky ze dne 27. 9. 2024 (č.l. 19) soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalovanému upomínku k úhradě dlužných částek, přičemž doložila seznam upomínek (č.l. 21-25, 26-40) včetně čestného prohlášení pověřeného zaměstnance o odeslání poštovní zásilky (č.l. 19). Z předžalobní výzvy ze dne 26. 10. 2024 (č.l. 41) má soud za zjištěné, že úvěr žalovaného byl z důvodu neplacení sjednaných splátek zesplatněn ke dni 26. 10. 2024, přičemž celková dlužná částka byla vyčíslena na 21 493 Kč, smluvní pokuta činila 998 Kč a náklady upomínání činily 200 Kč. Předžalobní výzvu žalobkyně doložila včetně podacího lístku (č.l. 42).4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 28. 3. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 23 000 Kč, z níž částka 2 000 Kč činila provizi žalobkyně, celková cena úvěru činila 30 675 Kč, a žalovaný se zavázal splatit ji žalobkyni v 25 měsíčních splátkách po 1 227 Kč, úrok byl sjednán ve výši 28,20 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 45,2%. Žalobkyně příjmy žalovaného za leden a únor 2024 zjistila z výplatních pásek, výdaje žalovaného zjistila z prohlášení žalovaného a četného prohlášení rodičů žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost dále z evidence exekucí.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka,  – , právnická osoba,  v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v , adresa, , potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.10. Soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , spisová značka, ) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci , spisová značka,  (, právnická osoba,  v. , jméno FO,  a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , spisová značka, , by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.11. V projednávané věci bylo tvrzeno a bylo částečně doloženo, že žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, příjmy zjistila. Výdaje či existenci a výši dalších úvěrů žalovaného (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky) žalobkyně zjišťovala z výpisu evidence exekucí. Žalobkyně však podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného zcela dostatečně, zajistila si minimální, nikoli však všechny nutné podklady pro posouzení jeho závazků. Zásadní ale v projednávané věci je, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného dostatečně obsahově. Údaje o výdajích žalovaného se omezily pouze na čestné prohlášení žalovaného a jeho rodičů o nákladech na bydlení, žádné další výdaje žalobkyně nezjišťovala, ani se jimi nezabývala. To ostatně potvrdil i sám žalovaný, když u ústního jednání uvedl, že žalobkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného nepožadovala kromě výplatních pásek žádné další dokumenty. Žalovaný dokonce uvedl, že v dané splácel další úvěry. I tímto obsahovým aspektem posuzování úvěruschopnosti se musel soud zabývat z úřední povinnosti, nikoli pouze k námitce dlužníka (viz rozsudek ESD ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka,  – , právnická osoba, . Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí. Ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná.12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.13. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 21 000 Kč poskytnutém žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 4 938 Kč, dluží tak žalobkyni jistinu ve výši 16 062 Kč. Žalobkyně se celkově domáhala částky 23 219 Kč, soud proto žalobu do částky 7 157 zamítl, v části, v níž se žalobkyně domáhala nesplacené jistiny ve výši 16 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobě vyhověl.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyni úspěšné ze 69 % přiznal náhradu nákladů sníženou o úspěch žalovaného (31 %) na 28 %, tj. 3 320 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení před snížením činí 8 552 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 929 Kč, podle § 7 bod 5, § 11, § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za dva a půl úkonu právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu jednoduché výzvy k plnění (2 x 1 980 Kč, 1x 990 Kč) paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 450 Kč), částky ve výši 1 323 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem květen 2025 až do úplného zaplacení, se ztrátou jejich výhody v případě neplacení řádně a včas, kdy má soud za to, že postupným plněním tohoto dluhu nebude žalobkyně z materiálního hlediska nepřiměřeně nepříznivě dotčena, a to s ohledem na zaplacení dluhu v přiměřené době.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCL:2025:38.C.87.2025.1","publishedAt":"2025-07-07","decisionAt":"2025-04-14","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":87,"year":2025,"pageNumber":57},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Martin","lastName":"Fedorko","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSCL","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 23 219 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}