{"uuid":"9c5d5bb0-7533-4772-b64b-a34ec446a6e5","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 155 655,13 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2025, č. j. 251 C 3/2022-239,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve III. výroku mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 142 459 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 24 029,30 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve III. výroku mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 142 459 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 24 029,30 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 155 655,13 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 10% úrok z prodlení ročně z částky 155 655,13 Kč za den 24. 3. 2020 (II. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 154 493,76 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti rozsudku, jeho I. výroku a souvisejícímu III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala odvolání žalovaná. Namítla, že soud prvního stupně v rozsudku chybně vyhodnotil provedené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc rovněž nesprávně právně posoudil. Soud nesprávně určil předmět smlouvy o dílo, když přistoupil k objektivnímu výkladu uzavřené smlouvy mezi účastníky a dospěl k závěru, že jejím předmětem bylo provedení testování a vyhotovení test reportů, ačkoli z celého předsmluvního jednání jednoznačně vyplývá, že poptávala zajištění certifikace ochranných masek podle norem NIOSH N95 a N99 pro uvedení výrobků na trh USA. Žalovaná poukázala na obsah e-mailové komunikace mezi stranami, vedené pod označením „Certifikace N95 a N99“, z níž má být patrné, že jednání směřovalo k získání certifikace, nikoli pouze k provedení testů. Tvrdila, že cenovou nabídku žalobkyně nelze vykládat izolovaně od předchozího kontraktačního procesu a že se její zaměstnanec mohl důvodně domnívat, že nabídka odpovídá původně poptávané certifikaci, zejména když žalobkyně výslovně neupozornila na změnu předmětu plnění. Zdůraznila zároveň, že případný omyl ohledně obsahu sjednaného plnění je přičitatelný žalobkyni jako odborně silnější straně s výraznou informační převahou, která měla žalovanou již v průběhu jednání upozornit, že sama certifikaci zajistit nemůže. Současně poukazovala na svědeckou výpověď zaměstnankyně žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a na následnou komunikaci stran, z nichž podle jejího názoru vyplývá, že ani na straně žalobkyně nebylo zcela jasno o rozsahu sjednaného plnění. Tvrdila rovněž, že soud mylně vyhodnotil úmysl stran sporu při sjednávání předmětné smlouvy o dílo, nedostatečně přihlédl ke skutečnostem předcházejícím uzavření smlouvy ve smyslu § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a nerespektoval pokyny obsažené v předchozím zrušujícím usnesení odvolacího soudu. Podle žalované bylo možné již subjektivním výkladem projevu vůle stran dospět k závěru, že předmětem smlouvy byla certifikace, přičemž stejný závěr by měl vyplynout i z objektivního výkladu při zohlednění celého kontraktačního procesu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně, aby jej změnil a žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání zcela ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Zopakovala, že podstatou sporu je otázka, zda předmětem smlouvy bylo provedení testování respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99 s vyhotovením test reportů, nebo zajištění certifikace pro vstup na trh USA, přičemž soud prvního stupně po doplnění dokazování správně uzavřel, že žalovaná objednala právě testování a vystavení test reportů. Zdůraznila, že soud prvního stupně při výkladu smlouvy nepominul okolnosti předcházející jejímu uzavření, nýbrž hodnotil původní poptávku žalované, následně zaslanou nabídku a její revidovanou verzi, obsah objednávky, navazující komunikaci stran i jejich předchozí obchodní spolupráci. Podle žalobkyně z přeložené cenové nabídky, objednávky i potvrzení objednávky jednoznačně vyplývá, že předmětem smluvního vztahu bylo testování konkrétních typů respirátorů a vyhotovení jedné zprávy o testování v anglickém jazyce, přičemž žádný z těchto dokumentů neobsahuje závazek zajistit certifikaci. Žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně správně přistoupil k objektivnímu výkladu projevu vůle poté, co nebylo možné spolehlivě zjistit společný úmysl smluvních stran, a poukázala na svědeckou výpověď ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle níž byla žalované výslovně nabídnuta varianta testování, která byla následně objednána a realizována. Za rozhodující označila rovněž skutečnost, že žalovaná sama v objednávce výslovně uvedla, že objednává testy podle konkrétní nabídky žalobkyně, následně poskytla vzorky k testování a po provedení díla převzala test reporty. Odmítla rovněž argumentaci žalované o její údajné informační převaze a nepoctivém postupu s tím, že obsah nabídky byl jasný, určitý a srozumitelný a žalovaná měla možnost si případné nejasnosti vyjasnit před uzavřením smlouvy. Současně poukázala na důkazy o předchozí spolupráci účastníků, z nichž vyplývá, že pojmy „certifikace“ a „testování“ byly v jejich komunikaci užívány vedle sebe, aniž by výsledkem byla certifikace, a dále na následné chování žalované, která po provedení díla činila dotazy směřující k případnému dalšímu získání certifikace, připustila možnost vlastního pochybení při interpretaci nabídky a dodané test reporty využívala při prezentaci svých výrobků. Žalobkyně proto uzavřela, že odvolání nepřináší žádné nové relevantní skutečnosti ani právní argumenty, představuje pouze nesouhlas žalované s hodnocením důkazů a opakování její dosavadní verze skutkového děje, a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden v II. výroku a v tomto rozsahu nabyl samostatně právní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 22. 2. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 155 655,13 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 12. 11. 2019 poptala žalovaná u žalobkyně certifikaci dvou typů respirátorů z nanovláken, které hodlala uvést na americký trh. Žalobkyně namísto certifikace nabídla žalované testování dle norem N99 a N95 na základě nabídky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 12. 2019, kterou zástupce žalované, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne 11. 12. 2019 bezpodmínečně přijal a testování respirátorů dle této nabídky závazně objednal. Testování proběhlo v průběhu měsíce února 2020 a žalované byly dne 17. 2. 2020 zaslány jeho výsledky v podobě tzv. test reportů. Za poskytnuté služby vystavila žalobkyně fakturu na částku 155 655,13 Kč, splatnou dne 24. 3. 2020, kterou žalovaná ani přes písemnou výzvu neuhradila. Žalovaná ve vyjádření k žalobě jednak namítla nedostatek pasivní legitimace s tím, že pod názvem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vykonává podnikatelskou činnost řada společností v holdingu, a rozporovala rovněž, že by právě žalovaná akceptovala nabídku žalobkyně a uzavřela s ní smlouvu. Uvedla, že předmětné nabídce ze strany žalobkyně předcházela rozsáhlá e-mailová komunikace mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (který však v rozhodné době nebyl v pracovním poměru u žalované) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy od samého počátku bylo zřejmé, že strany jednaly o zájmu na získání certifikace a jako „Certifikace N95 a N99“ rovněž v e-mailech označily předmět jejich komunikace. Žalovaná ani ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" proto závazně neobjednali testování respirátorů N95 a N99, neboť měli za to, že testy jsou součástí procesu k získání certifikace pro americký trh. Žalobkyni jako odbornému dodavateli muselo být zřejmé, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemohl jednat o zájmu získat pouze testy na uvedené produkty, které již žalovaná musela mít pro účely uvedení na český trh. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak byl ze strany žalobkyně uveden v omyl, když nebyl upozorněn na skutečnost, že americký partner, u kterého se testy provádí, není způsobilý k udělení certifikace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Rozsudkem ze dne 22. 11. 2022, č. j. 251 C 3/2022-108, soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl. V rovině právního posouzení, vycházeje z § 2586, § 2604, § 2610 odst. 1, § 1732 odst. 1, § 1740 odst. 1 a § 1745 o. z., dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení testování vzorků masek předaných žalovanou. Výsledkem testování pak byl žalobkyní vystavený test report, který žalovaná i využila a po určitou dobu jej prezentovala na svých webových stránkách. Žalovaná je ve sporu pasivně věcně legitimována, neboť v rozhodné době sídlila pouze na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tuto adresu používal u svého podpisu i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", u něhož žalobkyně neměla důvod jakkoli pochybovat, že jedná jménem žalované, neboť sám byl označen jako „head of production“, tedy vedoucí výroby, přičemž žalovaná celou dobu komunikace jednání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nerozporovala. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že od počátku dávala jasně najevo, že má zájem pouze o certifikaci a byla tak uvedena v omyl. Zdůraznil, že žalobkyně v rámci nabídky upozornila žalovanou, že se jedná jen o testy, taktéž v nabídce samotné je uvedeno, že jde o testování a konečně i v závazné objednávce je uvedeno, že žalovaná objednává testy. Podle soudu na platnosti smlouvy nic nemění prohlášení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v následné e-mailové komunikaci, že na straně žalované zřejmě došlo k pochybení, že nerozklíčovala, že jde pouze o testování. Cena i podmínky provedení díla byly jasně určeny, žalobkyně dílo provedla a žalované předala, žalovaná dílo převzala, avšak neuhradila jeho cenu. Nabídka byla zcela určitá, bylo v ní uvedeno, co je obsahem díla, jaká je cena díla a její splatnost a doba jeho provedení. Ačkoliv je nabídka psána v anglickém jazyce, je naprosto přehledná i pro člověka s malou znalostí angličtiny (bylo možno ji přeložit i pomocí překladače), avšak v profesionální komunikaci, kdy žalovaná hodlala expandovat na americký trh, se znalost angličtiny předpokládá. Taktéž pokud ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" užíval při označení své funkce termín „head of productin“ a nikoliv vedoucí výroby, lze tedy očekávat, že anglicky rozumí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 28 Co 47/2023-143, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že skutková zjištění soudu prvního stupně dosud neumožňují spolehlivě určit obsah smlouvy o dílo, neboť mezi účastníky existoval zásadní spor o to, zda jejím předmětem bylo pouze testování respirátorů, nebo i zajištění certifikace potřebné pro vstup na trh USA. Konstatoval, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí především na jazykovém výkladu e-mailové komunikace a listinných důkazů, aniž by se dostatečně zabýval skutečnou vůlí smluvních stran ve smyslu § 555 a § 556 o. z. a významem, který účastníci přikládali pojmům „certifikace“ a „testování“. Zdůraznil, že zjištění obsahu smlouvy a skutečné vůle smluvních stran představuje skutkovou otázku, a proto uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování (k čemuž jako vhodný považoval výslech osob, které předmětnou smlouvu dojednávaly a uzavíraly i další žalovanou i žalobkyní navržené důkazy, jež dosud nebyly provedeny v řízení před soudem prvního stupně), a teprve nebude-li možné zjistit skutečný úmysl stran ani za použití těchto výkladových pravidel, aplikoval objektivní metodu výkladu a projev vůle posoudil z hlediska významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Soud prvního stupně měl následně posoudit otázku, zda žalobkyně splnila své povinnosti zhotovitele ze smlouvy o dílo a žalované dodala předmět plnění, který si s přihlédnutím k jejich skutečné vůli strany ve smlouvě sjednaly, a ve věci znovu rozhodnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud prvního stupně po doplnění dokazování rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v němž setrval na svém závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo provedení testování dvou typů respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99 a vyhotovení test reportů, nikoli zajištění certifikace pro vstup na trh USA. Vyšel přitom ze zjištění, že ačkoli žalovaná původně poptávala certifikaci, žalobkyně následně zaslala konkrétní nabídku a její revidovanou verzi, jejichž předmětem bylo výlučně testování, přičemž tato skutečnost byla v nabídce jednoznačně vyjádřena uvedením rozsahu testů, ceny testování, ceny za test report, doby provedení i dalších smluvních podmínek. Soud respektoval závazný právní názor odvolacího soudu a zaměřil se na zjištění skutečné vůle smluvních stran při uzavírání předmětné smlouvy o dílo v souladu s § 556 odst. 1 a 2 o. z. Na základě provedeného dokazování, zejména obsahem předsmluvní komunikace, textu nabídky žalobkyně, následného jednání účastníků a výpovědí svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dospěl k závěru, že subjektivním výkladem nelze bezpečně zjistit společný úmysl smluvních stran. Ačkoli žalovaná původně poptávala certifikaci podle standardů NIOSH N95 a N99, následná komunikace mezi účastníky vykazovala určitou terminologickou nejednotnost, přičemž i v jejich předchozí obchodní spolupráci byly pojmy „certifikace“ a „testování“ používány souběžně. Žalobkyně následně žalované zaslala přepracovanou nabídku, v níž byl předmět plnění jednoznačně a opakovaně vymezen jako testování podle standardů N95 a N99 s výsledkem v podobě test reportů, přičemž nabídka obsahovala veškeré podstatné náležitosti smlouvy o dílo, včetně rozsahu plnění, ceny, doby provedení, podmínek fakturace i způsobu její akceptace, a pojem certifikace se v ní vůbec nevyskytoval. Současně bylo prokázáno, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl oprávněn za žalovanou jednat, nabídku obdržel, přečetl a disponoval dostatečnou znalostí anglického jazyka, případně měl možnost zajistit její odborný překlad, jestliže by jejímu obsahu nerozuměl. Za situace, kdy ani po provedeném dokazování nebylo možné subjektivní metodou výkladu spolehlivě zjistit společný úmysl stran v době uzavírání smlouvy, přistoupil soud prvního stupně k objektivní interpretaci projevu vůle a uzavřel, že žalobkyně zaslala žalované dne 3. 12. 2019 formou e-mailové zprávy přepracovanou a revidovanou nabídku, a to výlučně na testování předmětných respirátorů, a nikoliv zajištění jejich certifikace. Tato nabídka byla konkrétní, srozumitelná a jednoznačná, na niž žalovaná prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" reagovala e-mailem ze dne 11. 12. 2019, jehož obsahem byla závazná objednávka „testů N95 a N99 dle nabídky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ a současně žádost o další pokyny potřebné k provedení těchto testů. Z pohledu adresáta tohoto projevu vůle nebylo možno takovou akceptaci rozumně vykládat jinak než jako bezvýhradné přijetí nabídky žalobkyně k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo provedení testování respirátorů podle sjednané metody za sjednanou cenu, jehož výsledkem bylo vystavení tzv. test reportu ve sjednané době. Soud uzavřel, že žalobkyně sjednané dílo řádně provedla, vystavené test reporty žalované řádně předala, a vzniklo jí tak právo na zaplacení ceny díla. Žalovaná cenu díla ani přes písemné výzvy řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení dnem následujícím po splatnosti faktury, jíž byla tato cena vyúčtována, proto žalobkyni od 25. 3. 2020 náleží vedle plnění i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl; zamítl toliko návrh žalobkyně na zaplacení 10% úroku z prodlení z žalované částky 155 655,13 Kč za den 24. 3. 2020, který byl dnem splatnosti předmětné faktury, a proto žalovaná v uvedený den ještě nebyla v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 154 493,76 Kč, vzniklých zaplacením soudního poplatku za žalobu ve výši 7 783 Kč a zastoupením advokátem za celkem 12 úkonů právní služby po 7 340 Kč a dva úkony právní služby v poloviční sazbě podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. učiněných advokátem v řízeních před soudem prvního stupně, jakož i v předcházejícím odvolacím řízení, včetně s nimi spojených paušálních náhrad hotových výdajů, náhrad za promeškaný čas, cestovného a náhrady DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud, aniž by doplňoval či opakoval dokazování, vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně, jenž pečlivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Jasně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazy posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidly logického myšlení. Pečlivý rozsah dokazování byl plně dostačující pro závěry o skutkovém stavu věci a jeho právním posouzení, s nímž se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Pode § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, bylli takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo provedení testování vzorků respirátorů podle norem N99 a N95 na základě nabídky žalobkyně č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 12. 2019 a následné vystavení tzv. test reportu. Žalobkyně v pozici zhotovitele své smluvní povinnosti splnila, testování vzorků provedla a vystavila test report, který žalovaná převzala. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny díla v celkové výši 155 655,13 Kč, vyúčtovanou fakturou splatnou dne 24. 3. 2020. Neuhrazením fakturované ceny se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vedle jistiny náleží rovněž přiznaný úrok z prodlení, jakož i náklady spojené s vymáháním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé a pečlivé dokazování, vypořádal se se všemi rozhodnými skutkovými i právními otázkami a své závěry odůvodnil způsobem, který plně odpovídá požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Především nelze přisvědčit stěžejní námitce, že předmětem uzavřené smlouvy o dílo měla být certifikace respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99, nikoliv jejich testování s vydáním test reportů. Soud prvního stupně se touto otázkou po vrácení věci odvolacím soudem zabýval mimořádně podrobně, doplnil dokazování výslechem osob, které se na kontraktačním procesu bezprostředně podílely, a následně provedl jak subjektivní, tak objektivní výklad projevu vůle účastníků v souladu s § 556 o. z. Odvolací soud považuje jeho úvahy za přesvědčivé. Je sice pravdou, že prvotní poptávka žalované ze dne 12. 11. 2019 směřovala k získání certifikace. Rozhodující však není původní představa jedné ze stran, nýbrž obsah následně uzavřené smlouvy. Z provedených důkazů jednoznačně plyne, že žalobkyně na tuto poptávku nereagovala nabídkou certifikace, nýbrž nabídkou testování, přičemž zejména revidovaná nabídka č. 255.1/19/CRS ze dne 3. 12. 2019 zcela jednoznačně popisovala rozsah testů, jejich metodiku, cenu testování, cenu test reportu, dobu plnění i další smluvní podmínky. V celé nabídce se nevyskytuje pojem „certifikace“, zatímco pojmy „test“, „testování“ a „test report“ jsou opakovaně používány jako vlastní předmět plnění. Přijetí této nabídky pak žalovaná realizovala výslovným projevem vůle, když ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 11. 12. 2019 uvedl, že „závazně objednává test na N99 a N95 dle nabídky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Takový projev vůle nelze objektivně vyložit jinak než jako bezvýhradnou akceptaci nabídky na testování. V tomto směru nelze přisvědčit ani námitce, že soud prvního stupně nerespektoval závazný právní názor vyslovený ve zrušovacím usnesení. Soud prvního stupně důsledně respektoval závazný právní názor odvolacího soudu vyslovený v předchozím zrušovacím usnesení, nejprve zkoumal skutečnou vůli stran, přihlížel k obsahu předcházející komunikace, k praxi mezi účastníky i k tomu, jak účastníci své jednání následně interpretovali. Teprve poté, co dospěl k závěru, že společný úmysl stran nelze bezpečně zjistit, přistoupil k objektivnímu výkladu projevu vůle. Takový postup plně odpovídá zákonu i judikatuře Nejvyššího soudu, na niž soud prvního stupně ve svém rozhodnutí odkázal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Nedůvodná je rovněž argumentace žalované, že soud prvního stupně nedostatečně přihlédl k okolnostem předcházejícím uzavření smlouvy. Napadený rozsudek naopak podrobně analyzuje celý kontraktační proces včetně jednotlivých e-mailových zpráv. Skutečnost, že žalovaná původně požadovala certifikaci, soud nijak nezpochybňuje. Správně však poukazuje na to, že následná smluvní nabídka již směřovala výlučně k testování a že žalovaná tuto změnu akceptovala. Nelze přehlížet, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl osobou odpovědnou za uvádění výrobků na trh, běžně komunikoval se zkušebními a certifikačními institucemi, ovládal anglický jazyk a sám potvrdil, že nabídku četl. Jestliže za této situace bez výhrad objednal testování dle konkrétní nabídky, nelze následné nepochopení obsahu smlouvy přičítat žalobkyni. Odvolací soud považuje za významné také následné chování žalované. Bezprostředně po obdržení výsledků testování se její zástupce nezačal domáhat splnění údajně sjednané certifikace, nýbrž dotazoval se, zda již na základě dodaných podkladů certifikaci získal a jak lze certifikaci dále zajistit. Tato komunikace potvrzuje závěr soudu prvního stupně, že žalovaná obdržela právě to plnění, které bylo předmětem smlouvy, tedy výsledky testování, a teprve následně zjistila, že samo o sobě nevede k získání certifikace očekávané pro vstup na americký trh. Nelze přisvědčit ani námitce, že žalobkyně měla žalovanou výslovně upozornit na rozdíl mezi certifikací a testováním. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně předložila písemnou nabídku s přesným označením předmětu plnění. Adresátem nabídky přitom nebyla osoba bez odborných znalostí, nýbrž manažer odpovědný za vývoj a uvádění výrobků na trh. Jestliže žalovaná nabídku bez jakýchkoliv dotazů akceptovala, nelze následky jejího nesprávného předpokladu přenášet na druhou smluvní stranu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. S odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně v jeho I. výroku, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 155 655,13 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Protože nebyly splněny podmínky pro potvrzení ani zrušení výroku o náhradě nákladů řízení v napadeném rozsudku, odvolací soud toto rozhodnutí změnil. Rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její procesní neúspěch, vyjádřený v II. výroku napadeného rozsudku, byl v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 142 459 Kč představuje:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- soudní poplatek za žalobu ve výši 7 783 Kč, odměna za zastoupení advokátem v rozsahu čtyř úkonů právní služby po 7 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, písemné vyjádření ze dne 25. 5. 2022 a účast na jednání soudu dne 22. 11. 2022) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ve výši poloviny sazby za jednoduchou výzvu k plnění, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1500 Kč za každý z úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč za 10 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, cestovné k jednání soudu ve výši 3 200 Kč za 428 km jízdy z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním automobilem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 51,40 Kč/litr a sazbě náhrady 4,70 Kč/km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 461,30 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- odměna za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 7 340 Kč v řízení před odvolacím soudem (písemné vyjádření k odvolání ze dne 8. 2. 2023 a účast na jednáních odvolacího soudu dne 16. 4. 2024 a 28. 5. 2024) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. g), k) a. t., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za každý z úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč za 20 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, cestovné k dvěma jednáním odvolacího soudu veřejnou dopravou v celkové ve výši 726 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 233,20 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- odměna za zastoupení advokátem v rozsahu pěti úkonů právní služby po 7 340 Kč v dalším řízení před soudem prvního stupně (písemné podání soudu ze dne 6. 12. 2024, písemné podání soudu ze dne 31. 3. 2025, účast na jednáních soudu dne 3. 4. 2025 a 13. 5. 2025 a písemný závěrečný návrh) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. d), g) a. t., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za první z těchto úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a ve výši 1 800 Kč za zbývající čtyři úkony advokáta po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč za 20 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, cestovné k dvěma jednáním soudu v celkové výši 7 028,26 Kč za 440 km jízdy z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním automobilem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 40,50 Kč/litr a sazbě náhrady 5,80 Kč/km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 8 778 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nepřiznal žalobkyni náhradu za daň z přidané hodnoty z cestovného, neboť cena pohonných hmot i základní sazby náhrady jsou citovanými vyhláškami stanoveny včetně DPH a DPH je již zahrnuto i v ceně jízdenky ve veřejné dopravě. Žalobkyni nebyla přiznána ani náhrada za úkon právní služby spočívající v odměně advokáta za účast na jednání s mediátorem Závěr, že takovou odměnu advokáta nelze považovat za náklad potřebný k účelnému uplatňování práva, má mj. oporu v rozhodnutích Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17, a ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 150/20, v nichž bylo konstatováno, že v případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje a na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není tudíž nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně. Otázku nepřiznání nákladů za zastoupení advokátem během setkání s mediátorem zmiňuje i odborná literatura (Bříza, P., Gantner, F.: První setkání se zapsaným mediátorem z pohledu praxe. Bulletin advokacie 4/2016, č. 4, s. 34 a násl.) tak, že povinnost účasti na prvním setkání s mediátorem je osobní povinností strany, jež nemůže v jejím zastoupení splnit právní zástupce (stejně jako ji nemůže zastoupit např. při výslechu účastníka řízení). Účast zástupce na jednání s mediátorem je pouze volbou žalobkyně a nelze spravedlivě požadovat po žalované, aby v rámci náhrady nákladů řízení nesla náklady takového úkonu. Ze stejného důvodu pak odvolací soud nepřiznal žalobkyni náhradu za ztrátu času a cestovné advokáta k jednání s mediátorem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, která má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 029,30 Kč vzniklých zastoupením advokátem, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby po 7 340 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 10. 7. 2026), podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za každý z těchto úkonů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 1 500 Kč za 10 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t., cestovné k jednání odvolacího soudu ve výši 3 362,50 Kč za 420 km jízdy z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním automobilem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 39 Kč/litr a sazbě náhrady 5,90 Kč/km podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 586,80 Kč z odměny advokáta, režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 155 655,13 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 10% úrok z prodlení ročně z částky 155 655,13 Kč za den 24. 3. 2020 (II. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 154 493,76 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).2. Proti rozsudku, jeho I. výroku a souvisejícímu III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala odvolání žalovaná. Namítla, že soud prvního stupně v rozsudku chybně vyhodnotil provedené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc rovněž nesprávně právně posoudil. Soud nesprávně určil předmět smlouvy o dílo, když přistoupil k objektivnímu výkladu uzavřené smlouvy mezi účastníky a dospěl k závěru, že jejím předmětem bylo provedení testování a vyhotovení test reportů, ačkoli z celého předsmluvního jednání jednoznačně vyplývá, že poptávala zajištění certifikace ochranných masek podle norem NIOSH N95 a N99 pro uvedení výrobků na trh USA. Žalovaná poukázala na obsah e-mailové komunikace mezi stranami, vedené pod označením „Certifikace N95 a N99“, z níž má být patrné, že jednání směřovalo k získání certifikace, nikoli pouze k provedení testů. Tvrdila, že cenovou nabídku žalobkyně nelze vykládat izolovaně od předchozího kontraktačního procesu a že se její zaměstnanec mohl důvodně domnívat, že nabídka odpovídá původně poptávané certifikaci, zejména když žalobkyně výslovně neupozornila na změnu předmětu plnění. Zdůraznila zároveň, že případný omyl ohledně obsahu sjednaného plnění je přičitatelný žalobkyni jako odborně silnější straně s výraznou informační převahou, která měla žalovanou již v průběhu jednání upozornit, že sama certifikaci zajistit nemůže. Současně poukazovala na svědeckou výpověď zaměstnankyně žalobkyně , jméno FO,  a na následnou komunikaci stran, z nichž podle jejího názoru vyplývá, že ani na straně žalobkyně nebylo zcela jasno o rozsahu sjednaného plnění. Tvrdila rovněž, že soud mylně vyhodnotil úmysl stran sporu při sjednávání předmětné smlouvy o dílo, nedostatečně přihlédl ke skutečnostem předcházejícím uzavření smlouvy ve smyslu § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a nerespektoval pokyny obsažené v předchozím zrušujícím usnesení odvolacího soudu. Podle žalované bylo možné již subjektivním výkladem projevu vůle stran dospět k závěru, že předmětem smlouvy byla certifikace, přičemž stejný závěr by měl vyplynout i z objektivního výkladu při zohlednění celého kontraktačního procesu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně, aby jej změnil a žalobu zamítl.3. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání zcela ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Zopakovala, že podstatou sporu je otázka, zda předmětem smlouvy bylo provedení testování respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99 s vyhotovením test reportů, nebo zajištění certifikace pro vstup na trh USA, přičemž soud prvního stupně po doplnění dokazování správně uzavřel, že žalovaná objednala právě testování a vystavení test reportů. Zdůraznila, že soud prvního stupně při výkladu smlouvy nepominul okolnosti předcházející jejímu uzavření, nýbrž hodnotil původní poptávku žalované, následně zaslanou nabídku a její revidovanou verzi, obsah objednávky, navazující komunikaci stran i jejich předchozí obchodní spolupráci. Podle žalobkyně z přeložené cenové nabídky, objednávky i potvrzení objednávky jednoznačně vyplývá, že předmětem smluvního vztahu bylo testování konkrétních typů respirátorů a vyhotovení jedné zprávy o testování v anglickém jazyce, přičemž žádný z těchto dokumentů neobsahuje závazek zajistit certifikaci. Žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně správně přistoupil k objektivnímu výkladu projevu vůle poté, co nebylo možné spolehlivě zjistit společný úmysl smluvních stran, a poukázala na svědeckou výpověď , jméno FO, , podle níž byla žalované výslovně nabídnuta varianta testování, která byla následně objednána a realizována. Za rozhodující označila rovněž skutečnost, že žalovaná sama v objednávce výslovně uvedla, že objednává testy podle konkrétní nabídky žalobkyně, následně poskytla vzorky k testování a po provedení díla převzala test reporty. Odmítla rovněž argumentaci žalované o její údajné informační převaze a nepoctivém postupu s tím, že obsah nabídky byl jasný, určitý a srozumitelný a žalovaná měla možnost si případné nejasnosti vyjasnit před uzavřením smlouvy. Současně poukázala na důkazy o předchozí spolupráci účastníků, z nichž vyplývá, že pojmy „certifikace“ a „testování“ byly v jejich komunikaci užívány vedle sebe, aniž by výsledkem byla certifikace, a dále na následné chování žalované, která po provedení díla činila dotazy směřující k případnému dalšímu získání certifikace, připustila možnost vlastního pochybení při interpretaci nabídky a dodané test reporty využívala při prezentaci svých výrobků. Žalobkyně proto uzavřela, že odvolání nepřináší žádné nové relevantní skutečnosti ani právní argumenty, představuje pouze nesouhlas žalované s hodnocením důkazů a opakování její dosavadní verze skutkového děje, a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden v II. výroku a v tomto rozsahu nabyl samostatně právní moci.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 22. 2. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 155 655,13 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 12. 11. 2019 poptala žalovaná u žalobkyně certifikaci dvou typů respirátorů z nanovláken, které hodlala uvést na americký trh. Žalobkyně namísto certifikace nabídla žalované testování dle norem N99 a N95 na základě nabídky č. , Anonymizováno,  ze dne 3. 12. 2019, kterou zástupce žalované, , tituly před jménem,  , jméno FO, , dne 11. 12. 2019 bezpodmínečně přijal a testování respirátorů dle této nabídky závazně objednal. Testování proběhlo v průběhu měsíce února 2020 a žalované byly dne 17. 2. 2020 zaslány jeho výsledky v podobě tzv. test reportů. Za poskytnuté služby vystavila žalobkyně fakturu na částku 155 655,13 Kč, splatnou dne 24. 3. 2020, kterou žalovaná ani přes písemnou výzvu neuhradila. Žalovaná ve vyjádření k žalobě jednak namítla nedostatek pasivní legitimace s tím, že pod názvem , Anonymizováno,  vykonává podnikatelskou činnost řada společností v holdingu, a rozporovala rovněž, že by právě žalovaná akceptovala nabídku žalobkyně a uzavřela s ní smlouvu. Uvedla, že předmětné nabídce ze strany žalobkyně předcházela rozsáhlá e-mailová komunikace mezi , jméno FO, , , jméno FO,  (který však v rozhodné době nebyl v pracovním poměru u žalované) a , jméno FO, , kdy od samého počátku bylo zřejmé, že strany jednaly o zájmu na získání certifikace a jako „Certifikace N95 a N99“ rovněž v e-mailech označily předmět jejich komunikace. Žalovaná ani , jméno FO,  proto závazně neobjednali testování respirátorů N95 a N99, neboť měli za to, že testy jsou součástí procesu k získání certifikace pro americký trh. Žalobkyni jako odbornému dodavateli muselo být zřejmé, že , jméno FO,  nemohl jednat o zájmu získat pouze testy na uvedené produkty, které již žalovaná musela mít pro účely uvedení na český trh. , jméno FO,  tak byl ze strany žalobkyně uveden v omyl, když nebyl upozorněn na skutečnost, že americký partner, u kterého se testy provádí, není způsobilý k udělení certifikace.6. Rozsudkem ze dne 22. 11. 2022, č. j. 251 C 3/2022-108, soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl. V rovině právního posouzení, vycházeje z § 2586, § 2604, § 2610 odst. 1, § 1732 odst. 1, § 1740 odst. 1 a § 1745 o. z., dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení testování vzorků masek předaných žalovanou. Výsledkem testování pak byl žalobkyní vystavený test report, který žalovaná i využila a po určitou dobu jej prezentovala na svých webových stránkách. Žalovaná je ve sporu pasivně věcně legitimována, neboť v rozhodné době sídlila pouze na adrese , adresa, . Tuto adresu používal u svého podpisu i , tituly před jménem,  , jméno FO, , u něhož žalobkyně neměla důvod jakkoli pochybovat, že jedná jménem žalované, neboť sám byl označen jako „head of production“, tedy vedoucí výroby, přičemž žalovaná celou dobu komunikace jednání , tituly před jménem,  , jméno FO,  nerozporovala. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že od počátku dávala jasně najevo, že má zájem pouze o certifikaci a byla tak uvedena v omyl. Zdůraznil, že žalobkyně v rámci nabídky upozornila žalovanou, že se jedná jen o testy, taktéž v nabídce samotné je uvedeno, že jde o testování a konečně i v závazné objednávce je uvedeno, že žalovaná objednává testy. Podle soudu na platnosti smlouvy nic nemění prohlášení , tituly před jménem,  , jméno FO,  v následné e-mailové komunikaci, že na straně žalované zřejmě došlo k pochybení, že nerozklíčovala, že jde pouze o testování. Cena i podmínky provedení díla byly jasně určeny, žalobkyně dílo provedla a žalované předala, žalovaná dílo převzala, avšak neuhradila jeho cenu. Nabídka byla zcela určitá, bylo v ní uvedeno, co je obsahem díla, jaká je cena díla a její splatnost a doba jeho provedení. Ačkoliv je nabídka psána v anglickém jazyce, je naprosto přehledná i pro člověka s malou znalostí angličtiny (bylo možno ji přeložit i pomocí překladače), avšak v profesionální komunikaci, kdy žalovaná hodlala expandovat na americký trh, se znalost angličtiny předpokládá. Taktéž pokud , tituly před jménem,  , jméno FO,  užíval při označení své funkce termín „head of productin“ a nikoliv vedoucí výroby, lze tedy očekávat, že anglicky rozumí.7. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 28 Co 47/2023-143, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že skutková zjištění soudu prvního stupně dosud neumožňují spolehlivě určit obsah smlouvy o dílo, neboť mezi účastníky existoval zásadní spor o to, zda jejím předmětem bylo pouze testování respirátorů, nebo i zajištění certifikace potřebné pro vstup na trh USA. Konstatoval, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí především na jazykovém výkladu e-mailové komunikace a listinných důkazů, aniž by se dostatečně zabýval skutečnou vůlí smluvních stran ve smyslu § 555 a § 556 o. z. a významem, který účastníci přikládali pojmům „certifikace“ a „testování“. Zdůraznil, že zjištění obsahu smlouvy a skutečné vůle smluvních stran představuje skutkovou otázku, a proto uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování (k čemuž jako vhodný považoval výslech osob, které předmětnou smlouvu dojednávaly a uzavíraly i další žalovanou i žalobkyní navržené důkazy, jež dosud nebyly provedeny v řízení před soudem prvního stupně), a teprve nebude-li možné zjistit skutečný úmysl stran ani za použití těchto výkladových pravidel, aplikoval objektivní metodu výkladu a projev vůle posoudil z hlediska významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Soud prvního stupně měl následně posoudit otázku, zda žalobkyně splnila své povinnosti zhotovitele ze smlouvy o dílo a žalované dodala předmět plnění, který si s přihlédnutím k jejich skutečné vůli strany ve smlouvě sjednaly, a ve věci znovu rozhodnout.8. Soud prvního stupně po doplnění dokazování rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v němž setrval na svém závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo provedení testování dvou typů respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99 a vyhotovení test reportů, nikoli zajištění certifikace pro vstup na trh USA. Vyšel přitom ze zjištění, že ačkoli žalovaná původně poptávala certifikaci, žalobkyně následně zaslala konkrétní nabídku a její revidovanou verzi, jejichž předmětem bylo výlučně testování, přičemž tato skutečnost byla v nabídce jednoznačně vyjádřena uvedením rozsahu testů, ceny testování, ceny za test report, doby provedení i dalších smluvních podmínek. Soud respektoval závazný právní názor odvolacího soudu a zaměřil se na zjištění skutečné vůle smluvních stran při uzavírání předmětné smlouvy o dílo v souladu s § 556 odst. 1 a 2 o. z. Na základě provedeného dokazování, zejména obsahem předsmluvní komunikace, textu nabídky žalobkyně, následného jednání účastníků a výpovědí svědků , jméno FO,  a , jméno FO, , dospěl k závěru, že subjektivním výkladem nelze bezpečně zjistit společný úmysl smluvních stran. Ačkoli žalovaná původně poptávala certifikaci podle standardů NIOSH N95 a N99, následná komunikace mezi účastníky vykazovala určitou terminologickou nejednotnost, přičemž i v jejich předchozí obchodní spolupráci byly pojmy „certifikace“ a „testování“ používány souběžně. Žalobkyně následně žalované zaslala přepracovanou nabídku, v níž byl předmět plnění jednoznačně a opakovaně vymezen jako testování podle standardů N95 a N99 s výsledkem v podobě test reportů, přičemž nabídka obsahovala veškeré podstatné náležitosti smlouvy o dílo, včetně rozsahu plnění, ceny, doby provedení, podmínek fakturace i způsobu její akceptace, a pojem certifikace se v ní vůbec nevyskytoval. Současně bylo prokázáno, že , tituly před jménem,  , jméno FO, , který byl oprávněn za žalovanou jednat, nabídku obdržel, přečetl a disponoval dostatečnou znalostí anglického jazyka, případně měl možnost zajistit její odborný překlad, jestliže by jejímu obsahu nerozuměl. Za situace, kdy ani po provedeném dokazování nebylo možné subjektivní metodou výkladu spolehlivě zjistit společný úmysl stran v době uzavírání smlouvy, přistoupil soud prvního stupně k objektivní interpretaci projevu vůle a uzavřel, že žalobkyně zaslala žalované dne 3. 12. 2019 formou e-mailové zprávy přepracovanou a revidovanou nabídku, a to výlučně na testování předmětných respirátorů, a nikoliv zajištění jejich certifikace. Tato nabídka byla konkrétní, srozumitelná a jednoznačná, na niž žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem,  , jméno FO,  reagovala e-mailem ze dne 11. 12. 2019, jehož obsahem byla závazná objednávka „testů N95 a N99 dle nabídky č. , Anonymizováno, “ a současně žádost o další pokyny potřebné k provedení těchto testů. Z pohledu adresáta tohoto projevu vůle nebylo možno takovou akceptaci rozumně vykládat jinak než jako bezvýhradné přijetí nabídky žalobkyně k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo provedení testování respirátorů podle sjednané metody za sjednanou cenu, jehož výsledkem bylo vystavení tzv. test reportu ve sjednané době. Soud uzavřel, že žalobkyně sjednané dílo řádně provedla, vystavené test reporty žalované řádně předala, a vzniklo jí tak právo na zaplacení ceny díla. Žalovaná cenu díla ani přes písemné výzvy řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení dnem následujícím po splatnosti faktury, jíž byla tato cena vyúčtována, proto žalobkyni od 25. 3. 2020 náleží vedle plnění i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl; zamítl toliko návrh žalobkyně na zaplacení 10% úroku z prodlení z žalované částky 155 655,13 Kč za den 24. 3. 2020, který byl dnem splatnosti předmětné faktury, a proto žalovaná v uvedený den ještě nebyla v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 154 493,76 Kč, vzniklých zaplacením soudního poplatku za žalobu ve výši 7 783 Kč a zastoupením advokátem za celkem 12 úkonů právní služby po 7 340 Kč a dva úkony právní služby v poloviční sazbě podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. učiněných advokátem v řízeních před soudem prvního stupně, jakož i v předcházejícím odvolacím řízení, včetně s nimi spojených paušálních náhrad hotových výdajů, náhrad za promeškaný čas, cestovného a náhrady DPH.9. Odvolací soud, aniž by doplňoval či opakoval dokazování, vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně, jenž pečlivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Jasně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazy posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidly logického myšlení. Pečlivý rozsah dokazování byl plně dostačující pro závěry o skutkovém stavu věci a jeho právním posouzení, s nímž se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.10. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.11. Pode § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.12. Podle § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, bylli takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.13. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo provedení testování vzorků respirátorů podle norem N99 a N95 na základě nabídky žalobkyně č. , Anonymizováno,  ze dne 3. 12. 2019 a následné vystavení tzv. test reportu. Žalobkyně v pozici zhotovitele své smluvní povinnosti splnila, testování vzorků provedla a vystavila test report, který žalovaná převzala. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny díla v celkové výši 155 655,13 Kč, vyúčtovanou fakturou splatnou dne 24. 3. 2020. Neuhrazením fakturované ceny se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vedle jistiny náleží rovněž přiznaný úrok z prodlení, jakož i náklady spojené s vymáháním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé a pečlivé dokazování, vypořádal se se všemi rozhodnými skutkovými i právními otázkami a své závěry odůvodnil způsobem, který plně odpovídá požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř.14. Odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Především nelze přisvědčit stěžejní námitce, že předmětem uzavřené smlouvy o dílo měla být certifikace respirátorů podle standardů NIOSH N95 a N99, nikoliv jejich testování s vydáním test reportů. Soud prvního stupně se touto otázkou po vrácení věci odvolacím soudem zabýval mimořádně podrobně, doplnil dokazování výslechem osob, které se na kontraktačním procesu bezprostředně podílely, a následně provedl jak subjektivní, tak objektivní výklad projevu vůle účastníků v souladu s § 556 o. z. Odvolací soud považuje jeho úvahy za přesvědčivé. Je sice pravdou, že prvotní poptávka žalované ze dne 12. 11. 2019 směřovala k získání certifikace. Rozhodující však není původní představa jedné ze stran, nýbrž obsah následně uzavřené smlouvy. Z provedených důkazů jednoznačně plyne, že žalobkyně na tuto poptávku nereagovala nabídkou certifikace, nýbrž nabídkou testování, přičemž zejména revidovaná nabídka č. 255.1/19/CRS ze dne 3. 12. 2019 zcela jednoznačně popisovala rozsah testů, jejich metodiku, cenu testování, cenu test reportu, dobu plnění i další smluvní podmínky. V celé nabídce se nevyskytuje pojem „certifikace“, zatímco pojmy „test“, „testování“ a „test report“ jsou opakovaně používány jako vlastní předmět plnění. Přijetí této nabídky pak žalovaná realizovala výslovným projevem vůle, když , tituly před jménem,  , jméno FO,  dne 11. 12. 2019 uvedl, že „závazně objednává test na N99 a N95 dle nabídky č. , Anonymizováno, “. Takový projev vůle nelze objektivně vyložit jinak než jako bezvýhradnou akceptaci nabídky na testování. V tomto směru nelze přisvědčit ani námitce, že soud prvního stupně nerespektoval závazný právní názor vyslovený ve zrušovacím usnesení. Soud prvního stupně důsledně respektoval závazný právní názor odvolacího soudu vyslovený v předchozím zrušovacím usnesení, nejprve zkoumal skutečnou vůli stran, přihlížel k obsahu předcházející komunikace, k praxi mezi účastníky i k tomu, jak účastníci své jednání následně interpretovali. Teprve poté, co dospěl k závěru, že společný úmysl stran nelze bezpečně zjistit, přistoupil k objektivnímu výkladu projevu vůle. Takový postup plně odpovídá zákonu i judikatuře Nejvyššího soudu, na niž soud prvního stupně ve svém rozhodnutí odkázal.15. Nedůvodná je rovněž argumentace žalované, že soud prvního stupně nedostatečně přihlédl k okolnostem předcházejícím uzavření smlouvy. Napadený rozsudek naopak podrobně analyzuje celý kontraktační proces včetně jednotlivých e-mailových zpráv. Skutečnost, že žalovaná původně požadovala certifikaci, soud nijak nezpochybňuje. Správně však poukazuje na to, že následná smluvní nabídka již směřovala výlučně k testování a že žalovaná tuto změnu akceptovala. Nelze přehlížet, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  byl osobou odpovědnou za uvádění výrobků na trh, běžně komunikoval se zkušebními a certifikačními institucemi, ovládal anglický jazyk a sám potvrdil, že nabídku četl. Jestliže za této situace bez výhrad objednal testování dle konkrétní nabídky, nelze následné nepochopení obsahu smlouvy přičítat žalobkyni. Odvolací soud považuje za významné také následné chování žalované. Bezprostředně po obdržení výsledků testování se její zástupce nezačal domáhat splnění údajně sjednané certifikace, nýbrž dotazoval se, zda již na základě dodaných podkladů certifikaci získal a jak lze certifikaci dále zajistit. Tato komunikace potvrzuje závěr soudu prvního stupně, že žalovaná obdržela právě to plnění, které bylo předmětem smlouvy, tedy výsledky testování, a teprve následně zjistila, že samo o sobě nevede k získání certifikace očekávané pro vstup na americký trh. Nelze přisvědčit ani námitce, že žalobkyně měla žalovanou výslovně upozornit na rozdíl mezi certifikací a testováním. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně předložila písemnou nabídku s přesným označením předmětu plnění. Adresátem nabídky přitom nebyla osoba bez odborných znalostí, nýbrž manažer odpovědný za vývoj a uvádění výrobků na trh. Jestliže žalovaná nabídku bez jakýchkoliv dotazů akceptovala, nelze následky jejího nesprávného předpokladu přenášet na druhou smluvní stranu.16. S odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně v jeho I. výroku, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 155 655,13 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, je věcně správné, a jako takové bylo odvolacím soudem potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).17. Protože nebyly splněny podmínky pro potvrzení ani zrušení výroku o náhradě nákladů řízení v napadeném rozsudku, odvolací soud toto rozhodnutí změnil. Rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její procesní neúspěch, vyjádřený v II. výroku napadeného rozsudku, byl v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 142 459 Kč představuje:- soudní poplatek za žalobu ve výši 7 783 Kč, odměna za zastoupení advokátem v rozsahu čtyř úkonů právní služby po 7 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, písemné vyjádření ze dne 25. 5. 2022 a účast na jednání soudu dne 22. 11. 2022) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ve výši poloviny sazby za jednoduchou výzvu k plnění, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1500 Kč za každý z úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč za 10 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, cestovné k jednání soudu ve výši 3 200 Kč za 428 km jízdy z , adresa,  a zpět osobním automobilem , jméno FO,  , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 51,40 Kč/litr a sazbě náhrady 4,70 Kč/km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 461,30 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.,- odměna za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 7 340 Kč v řízení před odvolacím soudem (písemné vyjádření k odvolání ze dne 8. 2. 2023 a účast na jednáních odvolacího soudu dne 16. 4. 2024 a 28. 5. 2024) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. g), k) a. t., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za každý z úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč za 20 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, cestovné k dvěma jednáním odvolacího soudu veřejnou dopravou v celkové ve výši 726 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 233,20 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.,- odměna za zastoupení advokátem v rozsahu pěti úkonů právní služby po 7 340 Kč v dalším řízení před soudem prvního stupně (písemné podání soudu ze dne 6. 12. 2024, písemné podání soudu ze dne 31. 3. 2025, účast na jednáních soudu dne 3. 4. 2025 a 13. 5. 2025 a písemný závěrečný návrh) podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. d), g) a. t., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za první z těchto úkonů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a ve výši 1 800 Kč za zbývající čtyři úkony advokáta po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč za 20 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, cestovné k dvěma jednáním soudu v celkové výši 7 028,26 Kč za 440 km jízdy z , adresa,  a zpět osobním automobilem , jméno FO,  , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 40,50 Kč/litr a sazbě náhrady 5,80 Kč/km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 8 778 Kč z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.18. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nepřiznal žalobkyni náhradu za daň z přidané hodnoty z cestovného, neboť cena pohonných hmot i základní sazby náhrady jsou citovanými vyhláškami stanoveny včetně DPH a DPH je již zahrnuto i v ceně jízdenky ve veřejné dopravě. Žalobkyni nebyla přiznána ani náhrada za úkon právní služby spočívající v odměně advokáta za účast na jednání s mediátorem Závěr, že takovou odměnu advokáta nelze považovat za náklad potřebný k účelnému uplatňování práva, má mj. oporu v rozhodnutích Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17, a ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 150/20, v nichž bylo konstatováno, že v případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje a na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není tudíž nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně. Otázku nepřiznání nákladů za zastoupení advokátem během setkání s mediátorem zmiňuje i odborná literatura (Bříza, P., Gantner, F.: První setkání se zapsaným mediátorem z pohledu praxe. Bulletin advokacie 4/2016, č. 4, s. 34 a násl.) tak, že povinnost účasti na prvním setkání s mediátorem je osobní povinností strany, jež nemůže v jejím zastoupení splnit právní zástupce (stejně jako ji nemůže zastoupit např. při výslechu účastníka řízení). Účast zástupce na jednání s mediátorem je pouze volbou žalobkyně a nelze spravedlivě požadovat po žalované, aby v rámci náhrady nákladů řízení nesla náklady takového úkonu. Ze stejného důvodu pak odvolací soud nepřiznal žalobkyni náhradu za ztrátu času a cestovné advokáta k jednání s mediátorem.19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, která má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 029,30 Kč vzniklých zastoupením advokátem, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby po 7 340 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 10. 7. 2026), podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za každý z těchto úkonů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 1 500 Kč za 10 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t., cestovné k jednání odvolacího soudu ve výši 3 362,50 Kč za 420 km jízdy z , adresa,  a zpět osobním automobilem , jméno FO,  , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , při spotřebě benzínu 5,4 litrů/100 km, jeho ceně 39 Kč/litr a sazbě náhrady 5,90 Kč/km podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 586,80 Kč z odměny advokáta, režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:28.Co.164.2025.1","publishedAt":"2026-10-30","decisionAt":"2026-07-10","caseNumber":{"senate":28,"registry":"Co","index":164,"year":2025,"pageNumber":275},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jiří","lastName":"Vávra","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 155 655,13 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2025, č. j. 251 C 3/2022-239,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":251,"registry":"C","index":3,"year":2022,"pageNumber":239},"affectedDate":"2025-06-10","courtCode":"MSBR","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"555","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"556","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2586","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","PASIVNI_LEGITIMACE","VRACENI_VECI","SMLOUVA_O_DILO","HODNOCENI_DUKAZU","VYKLAD_PROJEVU_VULE","DOKAZOVANI","PENEZITE_PLNENI","ADVOKACIE","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}