{"uuid":"9d2c6792-f489-441f-ab9d-51e29f95eef3","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: [osobní údaje žalovaného]","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 115 800,29 Kč s přísl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110 125 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 675,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 301,95 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 113 700,29 Kč od 21. 4. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 025,42 Kč od 28. 1. 2026 do 20. 4. 2026 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 115 800,29 Kč od 21. 4. 2026 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 589 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110 125 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 675,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 301,95 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 113 700,29 Kč od 21. 4. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 025,42 Kč od 28. 1. 2026 do 20. 4. 2026 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 115 800,29 Kč od 21. 4. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 589 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 115 800,29 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025 mezi účastníky. Žalobkyně požadovala částku v celkové výši 115 800,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru 113 700,29 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal nečinný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 27. 6. 2025 distančním způsobem smlouvu o účelovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 115 701 Kč za účelem splacení dluhu žalovaného uvedeného v příloze smlouvy, ve zbytku neúčelově. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úroky, a to 60 měsíčními splátkami ve výši 2 788 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 15,86 % ročně, RPSN ve výši 17,1 %. Pro případ opoždění se splátkou si strany smluvily sankce v podobě účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním úhrady a dále smluvní pokuty ve výši 500 Kč, avšak v maximální výši dle dlužné splátky. Strany si v rámci smluvních ujednání sjednaly mimo jiné možnost žalobkyně předčasně zesplatnit úvěr v situaci, kdy bude žalovaný s více než dvěma splátkami v prodlení nebo v prodlení s jednou splátkou déle než 3 měsíce (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025 včetně úvěrových podmínek žalobkyně, splátkového kalendáře – výpis čerpání splátek a úhrad). V úvěrové smlouvě i v kartě klienta na jméno žalovaného a číslo smlouvy shora je uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá žádné dítě, bydlí v podnájmu, výše jeho zaměstnaneckého příjmu činí 30 000 Kč s tím, že osoby s ním žijící ve společné domácnosti mají příjem 0 Kč, měsíční výdaje domácnosti 24 700 Kč (přičemž splátky všech úvěrů 10 500 Kč). Žalovaný byl lustrována v registrech SOLUS, NRKI, ISIR, CEE, CRIBIS, JAP_PUJCKA (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025, karty klienta). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný předložil žalobkyni výpis z účtu za měsíc květen 2025, ze kterého vyplývá struktura a výše příjmů a výdajů žalovaného v tomto období (z výpisu z účtu žalovaného za květen 2025). Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla. Žalovaný načerpal částku celkem ve výši 115 701 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). V průběhu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný dvě měsíční splátky, tedy částku v celkové výši 5 576 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný tak svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného úvěrovou smlouvou a úvěrových podmínek a úvěr zesplatnila. O zesplatnění úvěru žalovaného informovala a vyzvala ho ke splacení celého úvěru (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 1. 2026 včetně poštovního podacího archu z 14. 1. 2026). Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut výzvou ze dne 26. 2. 2026, avšak bezúspěšně (z předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 2. 2026 včetně poštovního podacího archu z 27. 2. 2026).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dle shora uvedeného skutkového závěru soud dospěl k následujícím právním závěrům:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 115 701 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, přestal splátky splácet, nicméně uhradil celkem částku 5 576 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu jako podnikatel (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Soud se proto v souvislosti s judikaturou vyšších soudů zabýval posouzením platnosti smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobkyně v žalobě poskytla pro splnění své povinnosti posuzovat úvěruschopnost řádně a s odbornou péčí obecná tvrzení. Tato tvrzení k výzvě soudu doplnila s odkazem na metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, kartu klienta, úvěrovou zprávu z Nebankovního registru klientských informací, ověření bonity MLS a výpis z účtu žalovaného za období květen 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno]), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z judikatury interpretující shora citovaná ustanovení ZoSÚ vyplývá, že žalobkyně nedodržela postup upravující řádné posouzení úvěruschopnosti. Dle judikatury vyšších soudů je totiž schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho domácím osobním rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Poskytovatel úvěru proto musí analyzovat spotřebitelův osobní rozpočet, tj. příjmy i výdaje, a to ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr se zohledněním konkrétních informací o jeho příjmech, zaměstnanecké činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, nezaopatřené děti, a jiné pravidelné výdaje spotřebitele (k tomu srov. nález Ústavního soudu 26. 2. 2019 ze dne III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle karty klienta nemá žalovaný žádnou vyživovací povinnost. Výše jeho příjmu činí 30 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč. Pokud jde o měsíční výdaje domácnosti, tak tyto byly uvedeny v kartě klienta v celkové výši 24 700 Kč. K ověření měsíčních příjmů a výdajů žalobkyně disponovala pouze výpisem z účtu žalovaného za období května 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně, co se týče příjmů žalovaného, pouze z tvrzení žalovaného týkající se jeho měsíčního příjmu ze zaměstnání, ten měla prokázaný výpisem z bankovního účtu za období května 2025. Žalobkyně nevěnovala pozornost výdajům žalovaného, a to ani základním výdajům na bydlení, energie (k tomu ostatně neměla žalovaným ani ničeho doloženo), mobil, internet, dopravu, nezohlednila významné stávající zadlužení žalovaného. Žalobkyně se spoléhala především na svůj statistický model, bez vazby na reálné (ověřené) poměry žalovaného. Žalobkyně neprovedla porovnání příjmů a výdajů, jakož i dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele získaných z relevantních vnitřních a vnějších zdrojů. Lustrace ve veřejně dostupných databázích provedená za tímto účelem je nedostatečná. Ze strany žalobkyně se jedná se o posouzení úvěruschopnosti dle statistických modelů, dle metodiky žalobkyně, ale nikoliv dle konkrétně zjištěných a doložených příjmů a výdajů žalovaného. Povinnost zkoumat úvěruschopnost zcela jistě není konzumována existencí jakékoliv metodiky. Bez ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele (žalovaného) a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele (žalovaného) a posoudit jeho schopnost splácet. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalovaného, je proto nepřezkoumatelný. Soud přitom poukazuje na rozpornost metodiky MLS používané žalobkyní v dané věci, neboť při výpočtu MLS klienta počítá pouze s výdajem spočívajícím v životním minimu dospělého člena domácnosti, avšak v případě výpočtu MLS domácnosti najednou mezi výdaje zahrnuje měsíční výdaje na bydlení z žádosti ve výši 11 200 Kč (aniž by tyto výdaje byly jakkoli doloženy; výdaje s bydlením žalovaného žalobkyně nijak neověřovala, přestože tyto představují v životě každého jednu z nejpodstatnějších položek na straně výdajů). Soud přitom má za to, že by tento blíže ničím nedoložený výdaj měl hradit žalovaný (žalovaný byl zřejmě jediným členem domácnosti), měl by se tedy promítnout do výpočtu MLS klienta. Soud upozorňuje dále na to, že z výpisu z účtu žalovaného za období května 2025 se podává záporný konečný zůstatek. Ze zprávy NRKI (na kterou žalobkyně sama poukazuje) pak vyplývá, že žalovaný čerpal v květnu 2025 úvěr ve výši 749 446 Kč, kdy výši měsíční splátky činila 9 184 Kč. Stávající výrazné zadlužení žalovaného přitom zcela jasně vyplývá i z ověření bonity MLS. O tom, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného svědčí i skutečnost, že žalovaný uhradil žalobkyni toliko dvě splátky, nelze tak hovořit ani o dlouhodobém řádném splácení úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila povinnosti jí uložené § 86 ZoSÚ jakož i judikaturou, a poskytla spotřebitelský úvěr přesto, že nebyly vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně (srov. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 a § 588 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy se žalobkyně nemůže domáhat plnění sjednaných v posuzované úvěrové smlouvě. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 115 701 Kč, přičemž žalovaný vrátil částku 5 576 Kč. Soud proto žalobě co do rozdílu, částky 110 125 Kč (nesplacené jistiny) vyhověl (viz výrok I). Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto nelze přiznat žalobkyni výlučně smluvní instituty, tj. smluvní úrok, náklady na vymáhání, smluvní pokuty, pročež je žaloba v této části nedůvodná (viz výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Nedůvodný je pak i nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení (viz výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Při vypořádání bezdůvodného obohacení (vzájemně poskytnutých plnění) soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to k rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že„ ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka (spotřebitele) s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu plynou následující právní závěry. Dlužník je povinen vrátit jistinu úvěru dle § 87 odst. 1 in fine zákona o spotřebitelském úvěru podle svých možností. Pokud se věřitel a dlužník nedohodli na splatnosti závazku vrátit jistinu úvěru z neplatné smlouvy (což se účastníci v předmětném řízení nedohodli), splatnost určí soud svým rozsudkem, ale jen do budoucna. Jde však o lhůtu hmotněprávní, před jejímž uplynutím se tak dlužník v prodlení neocitl, pročež nelze před jejím uplynutím žalobci přiznat úroky z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. S ohledem na shora uvedené (jak již bylo shora řečeno) tak má žalobkyně ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru jen právo na vrácení poskytnuté nesplacené jistiny úvěru, tj. částky 110 125 Kč; v této části soud žalobě vyhověl (výrok I)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost nesplacené jistiny v tomto rozhodnutí ve lhůtě tří dnů (viz analogicky § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), neboť žalovaný netvrdil žádné skutečnosti (neposkytl žádná tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu), pro které by se soud od této lhůty měl odchýlit (nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty či umožnění splácet jistinu ve splátkách). Jedná se přitom o hmotněprávní lhůtu splatnosti ve smyslu výsledku aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tj. nikoli o procesněprávní lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší míry úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 589 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), přičemž tato částka představuje 57,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,24 %; soud vzal v úvahu i žalované příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 633 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 115 800,29 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemný návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 570 Kč ve výši 3 899,70 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 115 800,29 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025 mezi účastníky. Žalobkyně požadovala částku v celkové výši 115 800,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru 113 700,29 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 27. 6. 2025 distančním způsobem smlouvu o účelovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 115 701 Kč za účelem splacení dluhu žalovaného uvedeného v příloze smlouvy, ve zbytku neúčelově. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úroky, a to 60 měsíčními splátkami ve výši 2 788 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 15,86 % ročně, RPSN ve výši 17,1 %. Pro případ opoždění se splátkou si strany smluvily sankce v podobě účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním úhrady a dále smluvní pokuty ve výši 500 Kč, avšak v maximální výši dle dlužné splátky. Strany si v rámci smluvních ujednání sjednaly mimo jiné možnost žalobkyně předčasně zesplatnit úvěr v situaci, kdy bude žalovaný s více než dvěma splátkami v prodlení nebo v prodlení s jednou splátkou déle než 3 měsíce (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025 včetně úvěrových podmínek žalobkyně, splátkového kalendáře – výpis čerpání splátek a úhrad). V úvěrové smlouvě i v kartě klienta na jméno žalovaného a číslo smlouvy shora je uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá žádné dítě, bydlí v podnájmu, výše jeho zaměstnaneckého příjmu činí 30 000 Kč s tím, že osoby s ním žijící ve společné domácnosti mají příjem 0 Kč, měsíční výdaje domácnosti 24 700 Kč (přičemž splátky všech úvěrů 10 500 Kč). Žalovaný byl lustrována v registrech SOLUS, NRKI, ISIR, CEE, CRIBIS, JAP_PUJCKA (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 6. 2025, karty klienta). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný předložil žalobkyni výpis z účtu za měsíc květen 2025, ze kterého vyplývá struktura a výše příjmů a výdajů žalovaného v tomto období (z výpisu z účtu žalovaného za květen 2025). Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla. Žalovaný načerpal částku celkem ve výši 115 701 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). V průběhu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný dvě měsíční splátky, tedy částku v celkové výši 5 576 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný tak svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného úvěrovou smlouvou a úvěrových podmínek a úvěr zesplatnila. O zesplatnění úvěru žalovaného informovala a vyzvala ho ke splacení celého úvěru (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 1. 2026 včetně poštovního podacího archu z 14. 1. 2026). Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut výzvou ze dne 26. 2. 2026, avšak bezúspěšně (z předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 2. 2026 včetně poštovního podacího archu z 27. 2. 2026).5. Dle shora uvedeného skutkového závěru soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 115 701 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, přestal splátky splácet, nicméně uhradil celkem částku 5 576 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu jako podnikatel (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Soud se proto v souvislosti s judikaturou vyšších soudů zabýval posouzením platnosti smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného.15. Žalobkyně v žalobě poskytla pro splnění své povinnosti posuzovat úvěruschopnost řádně a s odbornou péčí obecná tvrzení. Tato tvrzení k výzvě soudu doplnila s odkazem na metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, kartu klienta, úvěrovou zprávu z Nebankovního registru klientských informací, ověření bonity MLS a výpis z účtu žalovaného za období květen 2025.16. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno]), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.17. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.18. Z judikatury interpretující shora citovaná ustanovení ZoSÚ vyplývá, že žalobkyně nedodržela postup upravující řádné posouzení úvěruschopnosti. Dle judikatury vyšších soudů je totiž schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho domácím osobním rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Poskytovatel úvěru proto musí analyzovat spotřebitelův osobní rozpočet, tj. příjmy i výdaje, a to ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr se zohledněním konkrétních informací o jeho příjmech, zaměstnanecké činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, nezaopatřené děti, a jiné pravidelné výdaje spotřebitele (k tomu srov. nález Ústavního soudu 26. 2. 2019 ze dne III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).19. Podle karty klienta nemá žalovaný žádnou vyživovací povinnost. Výše jeho příjmu činí 30 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč. Pokud jde o měsíční výdaje domácnosti, tak tyto byly uvedeny v kartě klienta v celkové výši 24 700 Kč. K ověření měsíčních příjmů a výdajů žalobkyně disponovala pouze výpisem z účtu žalovaného za období května 2025.20. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně, co se týče příjmů žalovaného, pouze z tvrzení žalovaného týkající se jeho měsíčního příjmu ze zaměstnání, ten měla prokázaný výpisem z bankovního účtu za období května 2025. Žalobkyně nevěnovala pozornost výdajům žalovaného, a to ani základním výdajům na bydlení, energie (k tomu ostatně neměla žalovaným ani ničeho doloženo), mobil, internet, dopravu, nezohlednila významné stávající zadlužení žalovaného. Žalobkyně se spoléhala především na svůj statistický model, bez vazby na reálné (ověřené) poměry žalovaného. Žalobkyně neprovedla porovnání příjmů a výdajů, jakož i dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele získaných z relevantních vnitřních a vnějších zdrojů. Lustrace ve veřejně dostupných databázích provedená za tímto účelem je nedostatečná. Ze strany žalobkyně se jedná se o posouzení úvěruschopnosti dle statistických modelů, dle metodiky žalobkyně, ale nikoliv dle konkrétně zjištěných a doložených příjmů a výdajů žalovaného. Povinnost zkoumat úvěruschopnost zcela jistě není konzumována existencí jakékoliv metodiky. Bez ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele (žalovaného) a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele (žalovaného) a posoudit jeho schopnost splácet. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalovaného, je proto nepřezkoumatelný. Soud přitom poukazuje na rozpornost metodiky MLS používané žalobkyní v dané věci, neboť při výpočtu MLS klienta počítá pouze s výdajem spočívajícím v životním minimu dospělého člena domácnosti, avšak v případě výpočtu MLS domácnosti najednou mezi výdaje zahrnuje měsíční výdaje na bydlení z žádosti ve výši 11 200 Kč (aniž by tyto výdaje byly jakkoli doloženy; výdaje s bydlením žalovaného žalobkyně nijak neověřovala, přestože tyto představují v životě každého jednu z nejpodstatnějších položek na straně výdajů). Soud přitom má za to, že by tento blíže ničím nedoložený výdaj měl hradit žalovaný (žalovaný byl zřejmě jediným členem domácnosti), měl by se tedy promítnout do výpočtu MLS klienta. Soud upozorňuje dále na to, že z výpisu z účtu žalovaného za období května 2025 se podává záporný konečný zůstatek. Ze zprávy NRKI (na kterou žalobkyně sama poukazuje) pak vyplývá, že žalovaný čerpal v květnu 2025 úvěr ve výši 749 446 Kč, kdy výši měsíční splátky činila 9 184 Kč. Stávající výrazné zadlužení žalovaného přitom zcela jasně vyplývá i z ověření bonity MLS. O tom, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného svědčí i skutečnost, že žalovaný uhradil žalobkyni toliko dvě splátky, nelze tak hovořit ani o dlouhodobém řádném splácení úvěru.21. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila povinnosti jí uložené § 86 ZoSÚ jakož i judikaturou, a poskytla spotřebitelský úvěr přesto, že nebyly vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně (srov. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 a § 588 o. z.).22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy se žalobkyně nemůže domáhat plnění sjednaných v posuzované úvěrové smlouvě. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 115 701 Kč, přičemž žalovaný vrátil částku 5 576 Kč. Soud proto žalobě co do rozdílu, částky 110 125 Kč (nesplacené jistiny) vyhověl (viz výrok I). Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto nelze přiznat žalobkyni výlučně smluvní instituty, tj. smluvní úrok, náklady na vymáhání, smluvní pokuty, pročež je žaloba v této části nedůvodná (viz výrok II).23. Nedůvodný je pak i nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení (viz výrok II).24. Při vypořádání bezdůvodného obohacení (vzájemně poskytnutých plnění) soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to k rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že„ ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“25. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka (spotřebitele) s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.26. Ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu plynou následující právní závěry. Dlužník je povinen vrátit jistinu úvěru dle § 87 odst. 1 in fine zákona o spotřebitelském úvěru podle svých možností. Pokud se věřitel a dlužník nedohodli na splatnosti závazku vrátit jistinu úvěru z neplatné smlouvy (což se účastníci v předmětném řízení nedohodli), splatnost určí soud svým rozsudkem, ale jen do budoucna. Jde však o lhůtu hmotněprávní, před jejímž uplynutím se tak dlužník v prodlení neocitl, pročež nelze před jejím uplynutím žalobci přiznat úroky z prodlení.27. S ohledem na shora uvedené (jak již bylo shora řečeno) tak má žalobkyně ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru jen právo na vrácení poskytnuté nesplacené jistiny úvěru, tj. částky 110 125 Kč; v této části soud žalobě vyhověl (výrok I)28. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost nesplacené jistiny v tomto rozhodnutí ve lhůtě tří dnů (viz analogicky § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), neboť žalovaný netvrdil žádné skutečnosti (neposkytl žádná tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu), pro které by se soud od této lhůty měl odchýlit (nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty či umožnění splácet jistinu ve splátkách). Jedná se přitom o hmotněprávní lhůtu splatnosti ve smyslu výsledku aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tj. nikoli o procesněprávní lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.).29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší míry úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 589 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), přičemž tato částka představuje 57,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,24 %; soud vzal v úvahu i žalované příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 633 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 115 800,29 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemný návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 570 Kč ve výši 3 899,70 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKV:2026:11.C.195.2026.21","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2026-09-16","caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":195,"year":2026,"pageNumber":21},"solver":{"titlesBefore":"JUDr. Mgr.","firstName":"Olga","lastName":"Karfíková LL","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSKV","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"pro 115 800,29 Kč s přísl.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","INSOLVENCE","LHUTY","PRAVNICKA_OSOBA","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","PODNIKATEL"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}