{"uuid":"9dd6f6f9-31b7-46c0-b76e-7a7adc530b6f","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem JUDr. Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 25.151,11 Kč s příslušenstvím - půjčka","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) částku 3.260,90 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) částku 1.524,14 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a. částku 2.739,10 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.013,38 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c. kapitalizovaný úrok ve výši 3.113,83 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d. zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e. úrok 25,35 % ročně z částky 6.000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"f. částku 4.638,99 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"g. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.176,52 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"h. kapitalizovaný úrok ve výši 3.520,99 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"i. zákonný úrok z prodlení z částky 6.163,13 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"j. úrok 24,69 % ročně z částky 6.163,13 Kč od 2.11.2022 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k. částku 12.987,98 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"l. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.410,89 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"m. kapitalizovaný úrok ve výši 6.215,72 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"n. zákonný úrok z prodlení z částky 12.987,98 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o. úrok 21,27 % ročně z částky 12.987,98 Kč od 2.11.2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci\na) částku 3.260,90 Kč\nb) částku 1.524,14 Kč\na to do tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobci\na. částku 2.739,10 Kč,\nb. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.013,38 Kč,\nc. kapitalizovaný úrok ve výši 3.113,83 Kč,\nd. zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,\ne. úrok 25,35 % ročně z částky 6.000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení,\nf. částku 4.638,99 Kč,\ng. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.176,52 Kč,\nh. kapitalizovaný úrok ve výši 3.520,99 Kč,\ni. zákonný úrok z prodlení z částky 6.163,13 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,\nj. úrok 24,69 % ročně z částky 6.163,13 Kč od 2.11.2022 do zaplacení,\nk. částku 12.987,98 Kč,\nl. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.410,89 Kč,\nm. kapitalizovaný úrok ve výši 6.215,72 Kč,\nn. zákonný úrok z prodlení z částky 12.987,98 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %,\no. úrok 21,27 % ročně z částky 12.987,98 Kč od 2.11.2022 do zaplacení.\nIII. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 2. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky 6.000 Kč, 6.163,13 Kč a 12.987,98 Kč s příslušenstvím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Právní předchůdce žalobce, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne 1. 9. 2019 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" předal žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1.200 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 25,35 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 2.400 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 25. 10. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 2.363,04 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 6.000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.113,83 Kč (úrok ve výši 25,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 26. 10. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.013,38 Kč (za období od 26. 10. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dále věřitel uzavřel s žalovanou dne 28. 5. 2019 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" předal žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1.600 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 24,69 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 3.200 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 7. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 6.475,86 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 6.163,13 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.520,99 Kč (úrok ve výši 25,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 22. 7. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.176,52 Kč (za období od 22. 7. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Nakonec věřitel uzavřel s žalovanou dne 14. 2. 2019 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" předal žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 3.400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 21,27 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 10.400 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 13. 8. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 20.376,10 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 12.987,98 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6.215,72 Kč (úrok ve výši 21,27 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 14. 8. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.410,89 Kč (za období od 14. 8. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dlužná pohledávka byla postoupena na žalobce s účinností ke dni 1. 11. 2022, což bylo žalované oznámeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť – k výzvě soudu – žalobce s tím vyjádřil souhlas a žalovaný se nevyjádřil, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 1. 9. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 6.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4.800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, úroku ve výši 1.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 180 Kč výše úrokové sazby činila 32,15 % ročně, roční RPSN činí 206,15 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 12.500 Kč a celkové měsíční výdaje 9.214 Kč, přičemž použitelný příjem činil 3.286 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli má půjčku ve výši 28.000 Kč se splátkami 3.263 Kč měsíčně, která byla uvedena i ve výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 28. 5. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 8.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6.400 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, úroku ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč výše úrokové sazby činila 32,15 % ročně, roční RPSN činí 206,15 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 27. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 9.900 Kč a celkové měsíční výdaje 7.593 Kč, přičemž použitelný příjem činil 2.307 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli má půjčku ve výši 20.000 Kč se splátkami 2.183 Kč měsíčně, která byla uvedena i ve výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 14. 2. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 20.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 17.800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, úroku ve výši 3.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.400 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 78 týdenních splátkách ve výši 485 Kč výše úrokové sazby činila 21,27 % ročně, roční RPSN činí 157,95 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 11.633 Kč a celkové měsíční výdaje 8.750 Kč, přičemž použitelný příjem činil 3.883 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli nemá žádnou půjčku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z výzvy k plnění ze dne 12. 1. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 věřitel informoval žalovanou o postoupení pohledávek na žalobce. Pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou ze dne 1. 11. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 9 odst. 1 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s věřitelem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 221/2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Věřitel v rámci zkoumání solventnosti žalované dle vlastního tvrzení vycházel z karty zákazníka dle vyplněných podkladů klienta a v ní označených dokumentů. K důkazu však předložil pouze karty zákazníka, ze kterých vyplývá, že u dle času první půjčky neměla mít žádné dluhy, příjem 11.633 Kč měsíčně a výdaje 8.750 Kč měsíčně, u druhé půjčky příjem 9.900 Kč měsíčně a výdaje 7.593 Kč měsíčně i se započítaným splácením předchozí půjčky a nakonec u třetí půjčky měla mít příjem 12.500 Kč měsíčně a výdaje 9.214 Kč měsíčně i se započítaným splácením obou předchozích půjček. Soud má z provedeného dokazování za to, že věřitel se úvěruschopností žalované vůbec nezabýval, když žádným způsobem nezjišťoval příjem a výdaje žalované a ani žádným způsobem tyto informace neověřil, např. výpisem z účtu za určitou dobu, nájemní smlouvou, inkasem apod., kde by věřitel mohl ověřit pravidelné měsíční výdaje žalované a zda existoval u žalované převis příjmů nad výdaji, ze kterého by mohla splácet příslušné úvěry, když už i při započítání splátek první půjčky měl žalované na příjmech zbýt pouze necelých 1.000 Kč nepočínaje s jakoukoliv rezervou na neobvyklé výdaje. Následně naprosto bez vysvětlení během pár měsíců se stejnými příjmy a přitom narůstajícími splátkami půjček výdaje žalované klesaly vždy tak, aby i se splátkami žalované zůstával obdobný převis příjmů nad výdaji.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pokud žalobce tvrdil, že věřitel dle nějakých dokumentů údaje žalované ověřil (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami apod.), byl věřitel dle ust. § 78 odst. 1 ZoSU povinen tyto dokumenty uchovat a měl by je mít k dispozici. Z uvedeného dospěl soud k závěru, že věřitel poměry žalované sepsal formálně, aniž by se zabýval prověřením příjmů a výdajů žalované a tyto položky pak v souhrnu srovnal tak, aby z nich nemohl jinak, než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu. I když položky uvedené žalovanou do formuláře o zkoumání úvěruschopnosti případně převyšují údaje vycházející ze statistického modelu, nemůže se věřitel smířit pouze s tvrzeními žalované a alespoň v elementární rovině příjmy žalované ověřit (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soudu je z úřední činnosti známo, že úvěrové produkty poskytované bankami mají mnohonásobně nižší úroky a poplatky než produkty poskytované věřitelem. Nelze tedy vyloučit, že osoba, která zvolí k financování svých potřeb produkty věřitele tak může činit i proto, že jí běžný bankovní úvěr z důvodu nízké bonity není přístupný. Věřitel by si měl být této skutečnosti vědom a úvěryschopnost svých zákazníků posuzovat pečlivě a komplexně, aby rozptýlil jakékoli případné pochybnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že věřitel se měl podrobněji zabývat zjištěním a zejména následným prověřením zjištěného stavu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39) ohledně příjmů žalované za delší časové období a zejména pak vůbec výdajů žalované. Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu za delší časové období dosahuje přebytku, který je schopen pokrýt měsíční splátky a další mimořádné výdaje, či je, zjednodušeně řečeno, bez zisku či dokonce stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje. Soud tak dospěl k závěru, že věřitel dostatečně neprověřil výdaje žalované a nehodnotil všechny dostupné informace o žalované ve svém souhrnu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud tedy byla následně mezi věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ ve spojení s § 9 odst. 1 ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 OZ, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Úvěrová smlouva by byla dále alespoň částečně neplatná i pro lichvu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), neboť v úvěrové smlouvě byl původně sjednán úrok 101,3 %, resp. 101,3 % a 86,4 % ročně (soud pro výši poplatku, která zjevně neodpovídá výši nákladů spojených s běžnou správou úvěru, počítal celý poplatek jako zisk z úvěru - úrok), kdy soudu je z jeho činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklý úrok za daný typ úvěrů pohyboval pod 10 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaná neplatnost namítala (§ 588 OZ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 OZ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění věřitele odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které věřitel poskytl žalované (úvěr ve výši 6.000 Kč, 8.000 Kč a 20.000 Kč), hledět nikoli jako na plnění věřitele ze smlouvy ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 OZ). Pohledávka byla následně v souladu s ust. § 1879 OZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Žalovaná dle tvrzení žalobce na první úvěr zaplatila částku 2.363,04 Kč, na druhý úvěr částku 6.475,86 Kč a na třetí úvěr částku 20.376,10 Kč. Zbývá jí tak zaplatit na první pohledávku částku 3.260,90 Kč (po započítání přeplatku z třetí pohledávky) a na druhou pohledávku 1.524,14 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované celá úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobci ani úroky z úvěru, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Při neplatnosti celé úvěrové smlouvy tak není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal ani žalovaný úrok (poplatek) ani zákonný obvyklý úrok. Pro úplnost soud uvádí, že podklad pro přiznání jiných smluvních nároků (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nedává ani zákon o spotřebitelském úvěru. Výjimkou není ani zákonný úrok z prodlení (§ 1970 OZ), když dle ust. § 87 odst. 1 ZoSU v případě, že je smlouva neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem a nemůže se teda ocitnout v prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud tak zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit částku 3.260,90 Kč a 1.524,14 Kč Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů (výrok I.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Výrokem II. byly zamítnuty nároky, které soud shledal nedůvodnými. Jedná o rozdíl mezi částkou odpovídající bezdůvodnému obohacení přiznanou výrokem I. a nároky specifikovanými v žalobě tedy, kapitalizovaných úroků ve výši 3.113,83 Kč, 3.520,99 Kč a 6.215,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.013,38 Kč, 1.176,52 Kč a 2.410,89 Kč a dalších úroků z úvěru a úroků z prodlení od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení, je odůvodněn ust. 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož má-li účastník v řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaná byla ve sporu úspěšnější a vznikl ji tak nárok na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 2. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky 6.000 Kč, 6.163,13 Kč a 12.987,98 Kč s příslušenstvím.\n2. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne 1. 9. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] předal žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1.200 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 25,35 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 2.400 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 25. 10. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 2.363,04 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 6.000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.113,83 Kč (úrok ve výši 25,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 26. 10. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.013,38 Kč (za období od 26. 10. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.\n3. Dále věřitel uzavřel s žalovanou dne 28. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] předal žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1.600 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 24,69 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 3.200 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 7. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 6.475,86 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 6.163,13 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.520,99 Kč (úrok ve výši 25,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 22. 7. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.176,52 Kč (za období od 22. 7. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.\n4. Nakonec věřitel uzavřel s žalovanou dne 14. 2. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] předal žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 3.400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 21,27 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 10.400 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 13. 8. 2020. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 20.376,10 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 12.987,98 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6.215,72 Kč (úrok ve výši 21,27 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 14. 8. 2020 do data postoupení) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.410,89 Kč (za období od 14. 8. 2020 do data postoupení) a úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 2. 11. 2022 do zaplacení.\n5. Dlužná pohledávka byla postoupena na žalobce s účinností ke dni 1. 11. 2022, což bylo žalované oznámeno.\n6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n7. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť – k výzvě soudu – žalobce s tím vyjádřil souhlas a žalovaný se nevyjádřil, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.\n8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 1. 9. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 6.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4.800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, úroku ve výši 1.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 180 Kč výše úrokové sazby činila 32,15 % ročně, roční RPSN činí 206,15 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 12.500 Kč a celkové měsíční výdaje 9.214 Kč, přičemž použitelný příjem činil 3.286 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli má půjčku ve výši 28.000 Kč se splátkami 3.263 Kč měsíčně, která byla uvedena i ve výdajích.\n9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 28. 5. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 8.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6.400 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, úroku ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč výše úrokové sazby činila 32,15 % ročně, roční RPSN činí 206,15 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 27. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 9.900 Kč a celkové měsíční výdaje 7.593 Kč, přičemž použitelný příjem činil 2.307 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli má půjčku ve výši 20.000 Kč se splátkami 2.183 Kč měsíčně, která byla uvedena i ve výdajích.\n10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 14. 2. 2019, soud zjistil, že věřitel poskytl žalované částku 20.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 17.800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, úroku ve výši 3.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.400 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dlužnou částku v 78 týdenních splátkách ve výši 485 Kč výše úrokové sazby činila 21,27 % ročně, roční RPSN činí 157,95 %. Splátky se započítávají nejprve na poplatky, teprve poté na jistinu. V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. Z karty zákazníka ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 11.633 Kč a celkové měsíční výdaje 8.750 Kč, přičemž použitelný příjem činil 3.883 Kč. Žalovaná v kartě uvedla, že vůči věřiteli nemá žádnou půjčku.\n11. Z výzvy k plnění ze dne 12. 1. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 věřitel informoval žalovanou o postoupení pohledávek na žalobce. Pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou ze dne 1. 11. 2022.\n12. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.\n13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n15. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n16. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n17. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.\n18. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\n19. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 9 odst. 1 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).\n20. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s věřitelem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 221/2019).\n21. Věřitel v rámci zkoumání solventnosti žalované dle vlastního tvrzení vycházel z karty zákazníka dle vyplněných podkladů klienta a v ní označených dokumentů. K důkazu však předložil pouze karty zákazníka, ze kterých vyplývá, že u dle času první půjčky neměla mít žádné dluhy, příjem 11.633 Kč měsíčně a výdaje 8.750 Kč měsíčně, u druhé půjčky příjem 9.900 Kč měsíčně a výdaje 7.593 Kč měsíčně i se započítaným splácením předchozí půjčky a nakonec u třetí půjčky měla mít příjem 12.500 Kč měsíčně a výdaje 9.214 Kč měsíčně i se započítaným splácením obou předchozích půjček. Soud má z provedeného dokazování za to, že věřitel se úvěruschopností žalované vůbec nezabýval, když žádným způsobem nezjišťoval příjem a výdaje žalované a ani žádným způsobem tyto informace neověřil, např. výpisem z účtu za určitou dobu, nájemní smlouvou, inkasem apod., kde by věřitel mohl ověřit pravidelné měsíční výdaje žalované a zda existoval u žalované převis příjmů nad výdaji, ze kterého by mohla splácet příslušné úvěry, když už i při započítání splátek první půjčky měl žalované na příjmech zbýt pouze necelých 1.000 Kč nepočínaje s jakoukoliv rezervou na neobvyklé výdaje. Následně naprosto bez vysvětlení během pár měsíců se stejnými příjmy a přitom narůstajícími splátkami půjček výdaje žalované klesaly vždy tak, aby i se splátkami žalované zůstával obdobný převis příjmů nad výdaji.\n22. Pokud žalobce tvrdil, že věřitel dle nějakých dokumentů údaje žalované ověřil (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami apod.), byl věřitel dle ust. § 78 odst. 1 ZoSU povinen tyto dokumenty uchovat a měl by je mít k dispozici. Z uvedeného dospěl soud k závěru, že věřitel poměry žalované sepsal formálně, aniž by se zabýval prověřením příjmů a výdajů žalované a tyto položky pak v souhrnu srovnal tak, aby z nich nemohl jinak, než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu. I když položky uvedené žalovanou do formuláře o zkoumání úvěruschopnosti případně převyšují údaje vycházející ze statistického modelu, nemůže se věřitel smířit pouze s tvrzeními žalované a alespoň v elementární rovině příjmy žalované ověřit (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soudu je z úřední činnosti známo, že úvěrové produkty poskytované bankami mají mnohonásobně nižší úroky a poplatky než produkty poskytované věřitelem. Nelze tedy vyloučit, že osoba, která zvolí k financování svých potřeb produkty věřitele tak může činit i proto, že jí běžný bankovní úvěr z důvodu nízké bonity není přístupný. Věřitel by si měl být této skutečnosti vědom a úvěryschopnost svých zákazníků posuzovat pečlivě a komplexně, aby rozptýlil jakékoli případné pochybnosti.\n23. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že věřitel se měl podrobněji zabývat zjištěním a zejména následným prověřením zjištěného stavu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39) ohledně příjmů žalované za delší časové období a zejména pak vůbec výdajů žalované. Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu za delší časové období dosahuje přebytku, který je schopen pokrýt měsíční splátky a další mimořádné výdaje, či je, zjednodušeně řečeno, bez zisku či dokonce stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje. Soud tak dospěl k závěru, že věřitel dostatečně neprověřil výdaje žalované a nehodnotil všechny dostupné informace o žalované ve svém souhrnu.\n24. Pokud tedy byla následně mezi věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ ve spojení s § 9 odst. 1 ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 OZ, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Úvěrová smlouva by byla dále alespoň částečně neplatná i pro lichvu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), neboť v úvěrové smlouvě byl původně sjednán úrok 101,3 %, resp. 101,3 % a 86,4 % ročně (soud pro výši poplatku, která zjevně neodpovídá výši nákladů spojených s běžnou správou úvěru, počítal celý poplatek jako zisk z úvěru - úrok), kdy soudu je z jeho činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklý úrok za daný typ úvěrů pohyboval pod 10 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaná neplatnost namítala (§ 588 OZ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 OZ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).\n25. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění věřitele odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které věřitel poskytl žalované (úvěr ve výši 6.000 Kč, 8.000 Kč a 20.000 Kč), hledět nikoli jako na plnění věřitele ze smlouvy ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 OZ). Pohledávka byla následně v souladu s ust. § 1879 OZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Žalovaná dle tvrzení žalobce na první úvěr zaplatila částku 2.363,04 Kč, na druhý úvěr částku 6.475,86 Kč a na třetí úvěr částku 20.376,10 Kč. Zbývá jí tak zaplatit na první pohledávku částku 3.260,90 Kč (po započítání přeplatku z třetí pohledávky) a na druhou pohledávku 1.524,14 Kč.\n26. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované celá úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobci ani úroky z úvěru, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Při neplatnosti celé úvěrové smlouvy tak není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal ani žalovaný úrok (poplatek) ani zákonný obvyklý úrok. Pro úplnost soud uvádí, že podklad pro přiznání jiných smluvních nároků (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nedává ani zákon o spotřebitelském úvěru. Výjimkou není ani zákonný úrok z prodlení (§ 1970 OZ), když dle ust. § 87 odst. 1 ZoSU v případě, že je smlouva neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem a nemůže se teda ocitnout v prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262).\n27. Soud tak zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit částku 3.260,90 Kč a 1.524,14 Kč Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů (výrok I.)\n28. Výrokem II. byly zamítnuty nároky, které soud shledal nedůvodnými. Jedná o rozdíl mezi částkou odpovídající bezdůvodnému obohacení přiznanou výrokem I. a nároky specifikovanými v žalobě tedy, kapitalizovaných úroků ve výši 3.113,83 Kč, 3.520,99 Kč a 6.215,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.013,38 Kč, 1.176,52 Kč a 2.410,89 Kč a dalších úroků z úvěru a úroků z prodlení od 2. 11. 2022 do zaplacení.\n29. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení, je odůvodněn ust. 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož má-li účastník v řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaná byla ve sporu úspěšnější a vznikl ji tak nárok na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:52.C.53.2023.1","publishedAt":"2023-10-31","decisionAt":"2023-05-30","caseNumber":{"senate":52,"registry":"C","index":53,"year":2023,"pageNumber":25},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Štark","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 25 151,11 Kč s příslušenstvím - půjčka","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","LICHVA","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}