{"uuid":"9e2c2ac0-05df-4e31-9f12-f26abf56e6b0","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: Bc. Žaneta Ariati, narozena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupena advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za niž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 319 300 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 550 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 13 550 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba o zaplacení částky 305 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 319 300 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z částky 305 750 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 177 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 550 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 13 550 Kč od , datum,  do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 305 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 319 300 Kč od , datum,  do , datum,  a z částky 305 750 Kč od , datum,  do zaplacení se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 177 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve znění doplnění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala po žalované zaplacení náhrady škody a odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobkyni u Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně uplatnila dva nároky, a to nárok na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 12 900 Kč a nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 306 400 Kč. Obou nároků se domáhala v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, za nějž označila usnesení policejního orgánu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zahájení trestního stíhání. Žalobkyně uvedla, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala stížnost, která byla zamítnuta, následně byla podána obžaloba a trestním příkazem a poté rozsudkem soudu prvního stupně byla nepravomocně uznána vinnou. Až Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudkem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" napadený rozsudek zrušil a žalobkyni obžaloby zprostil podle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobkyně tvrdila, že trestní stíhání zasáhlo její osobní, rodinný, zdravotní, sociální a profesní život. Poukazovala na psychické obtíže, poruchy spánku, panické ataky, depresivní epizody, zhoršení syndromu vyhoření, omezení schopnosti pečovat o tři nezletilé děti, narušení vztahů s rodiči, přáteli a obchodními partnery, zásah do její pověsti v online prostoru, zmaření zamýšleného nájmu bytu a obavy o možnost pokračovat v podnikání. Tvrdila rovněž pokles příjmů a omezení spolupráce s významným klientem. Ohledně nákladů obhajoby žalobkyně namítala, že žalovaná nedůvodně odmítla nebo zkrátila náhradu za poradu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", právní rozbor ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", poradu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", účast u výslechu dvou svědků dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", návrh na provedení dokazování ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", poradu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a mimořádné zvýšení odměny za sepis odvolání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Celkem z tohoto titulu požadovala 12 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uplatnila nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 68 550 Kč a na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 351 400 Kč. K předběžnému projednání došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, žalobkyni se omluvila, poskytla jí 55 650 Kč na náhradě nákladů obhajoby a 45 000 Kč na odškodnění nemajetkové újmy. Ve zbytku nároky neuznala. Žalovaná namítala, že již poskytnuté konstatování porušení práva, omluva a částka 45 000 Kč představují přiměřené zadostiučinění. Zdůraznila délku trestního stíhání přibližně jeden rok a čtyři měsíce, skutečnost, že žalobkyně nebyla zadržena ani vazebně stíhána, a důvody zproštění obžaloby. Podle žalované byl skutek prokázán a formálně naplnil znaky trestného činu, přičemž ke zproštění došlo teprve při hraničním použití zásady subsidiarity trestní represe. Medializaci nepovažovala bez dalšího za přičitatelnou státu. Ve vztahu k nákladům obhajoby setrvala na důvodech uvedených ve stanovisku z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".¨","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Mezi účastníky bylo nesporné, že usnesením policejního orgánu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, že stížnost žalobkyně byla zamítnuta, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla podána obžaloba, trestním příkazem Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-jih ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následně rozsudkem téhož soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-984, byla žalobkyně nepravomocně uznána vinnou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu šestnácti měsíců. Rozsudkem Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-1033, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a žalobkyně byla obžaloby zproštěna podle § 226 písm. b) trestního řádu s právní mocí dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nesporné bylo rovněž, že žalobkyně uplatnila nároky u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaná stanoviskem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uznala základ odpovědnosti státu, žalobkyni se omluvila a poskytla jí 55 650 Kč na náhradě nákladů obhajoby a 45 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy. S výjimkou právního rozboru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo mezi účastníky nesporné, že sporné úkony právní služby byly obhájcem vykonány a žalobkyní uhrazeny. Dále bylo nesporné, že hlavní líčení původně plánované na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo následně odročeno, že v rámci předběžného projednání byla žalovanou žalobkyni uhrazena porada ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se konal výslech žalobkyně a že v říjnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" lokální média (","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" deník, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" deník, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" deník a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" deník) informovala o trestním stíhání žalobkyně, přičemž v některých případech uvedla její celé jméno, fotografii a její funkci jednatelky společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných, které soud vzal za svá skutková zjištění, a provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud má za prokázané, že trestní stíhání žalobkyně trvalo od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy necelých šestnáct měsíců. Žalobkyně byla stíhána na svobodě pro majetkový trestný čin s trestní sazbou od jednoho roku do pěti let. Byla nejprve nepravomocně uznána vinnou trestním příkazem a následně znovu rozsudkem vydaným po hlavním líčení, přičemž jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu šestnácti měsíců. Odvolací soud ji obžaloby zprostil, neboť při použití zásady subsidiarity trestní represe dospěl k závěru, že skutek není trestným činem, přičemž šlo podle odvolacího soudu o hraniční případ (zjištěno z nesporných skutečností a spisu Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-jih sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Trestní stíhání vyvolávalo u žalobkyně psychickou zátěž, obavy z výsledku řízení a nejistotu ohledně dalšího osobního a pracovního života. Žalobkyně uváděla poruchy spánku, noční můry, panické ataky, depresivní epizody, zhoršení syndromu vyhoření, potíže se soustředěním a zvýšení tělesné hmotnosti. Trpěla různými somatickými projevy, jako obtíže spojené s virem EBV, zhoršila se její imunita a objevily se změny a poruchy metabolismu cukru a vitaminu D. Žalobkyně byla od srpna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (přibližně pět měsíců před zahájením trestního stíhání) do dubna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v odborné péči klinické psycholožky, s níž řešila životní situace, ve které byla vystavena zvýšenému stresu a zhoršily se její obtíže směrem k úzkostně depresivnímu prožívání. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně využívala až do skončení trestního stíhání a pokračovala v ní i poté, naposledy v dubnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně, potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V době zahájení trestního stíhání byla žalobkyně samoživitelkou a ve výlučné péči měla tři děti ve věku šesti let, čtyř let a deseti měsíců. Nejmladší dítě bylo kojencem. U žalobkyně došlo v době vyšetřování k přerušení laktace a následnému zánětu prsu. Žalobkyně nebyla schopna pečovat o děti způsobem, jakým o ně pečovala před zahájením trestního stíhání. Péči o děti vnímala jako zvýšeně zatěžující, reagovala na ně podrážděně a nebyla schopna věnovat se jim v rozsahu, v jakém by si přála. Neustále se zabývala trestním stíháním a možnostmi dalšího vývoje. Obávala se, že nebude moci pokračovat v podnikání ani vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, a řešila, jak v takovém případě zajistí obživu sebe a svých dětí. Trestní stíhání zasáhlo rodinné a společenské vztahy žalobkyně. Žalobkyně o něm sama informovala své rodiče, aby se o něm s ohledem na jejich zdravotní stav nedozvěděli z médií. Rodiče její jednání odsoudili, označili ji za podvodnici a vytkli jí poškození dobrého jména rodiny. Vztahy žalobkyně s rodiči se následně omezily. Po skončení trestního stíhání se sice částečně zlepšily, nevrátily se však do stavu před jeho zahájením. Většina přátel a známých se o trestním stíhání dozvěděla z internetových článků, přičemž velká část přátel omezila se žalobkyní kontakt nebo se s ní přestala stýkat. Podporovaly ji pouze dvě blízké kamarádky. Došlo k ovlivnění pracovního a podnikatelského života žalobkyně. Podnikání žalobkyně probíhalo převážně v online prostředí, kde byla známá její tvář a kde si ji potenciální klienti před navázáním spolupráce vyhledávali. Žalobkyně cítila, že podnikatelskou činnost není schopna řádně vykonávat, nebyla schopna udržet dosavadní pracovní tempo a soustředění a vnímala ztrátu důvěry některých spolupracujících osob. Jeden z lektorů, s nímž spolupracovala, jí zaslal odkazy na články o jejím trestním stíhání a dotazoval se jí, zda o nich ví. Významný klient, který měl služby čerpat po dobu šesti měsíců, ukončil spolupráci již po prvním měsíci bezprostředně poté, co mu žalobkyně sdělila, že jde vypovídat na policii (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně). V říjnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo o trestním stíhání žalobkyně informováno v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" deníku. V některých článcích bylo uvedeno celé jméno žalobkyně, její fotografie a informace, že je jednatelkou společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zajištěno z nesporných tvrzení). S hlavním líčením v říjnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" souvisel rovněž krátký videozáznam připojený k internetovému článku o trestním stíhání. Na záznamu byla zachycena rozpoznatelná žalobkyně i její obhájce při příchodu do jednací síně. Záznam viděl rovněž jiný advokát, který obhájce žalobkyně následně kontaktoval a dotazoval se jej na fázi trestního řízení a na možný vliv trestní věci na obchod týkající se nemovitosti žalobkyně (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Informace o vyšetřování se již na jaře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozšířila také v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", obci s přibližně 350 obyvateli, v níž žalobkyně vlastnila nemovitost. Místní obyvatelé si na žalobkyni ukazovali, bavili se o ní a oslovovali ji s dotazem, zda je osobou, o které se v souvislosti s vyšetřováním hovoří. Žalobkyně proto měla obavu, zda se podaří dokončit prodej její nemovitosti. V říjnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", po medializaci trestního stíhání, kontaktoval advokát zapojený do prodeje nemovitosti jejího obhájce a dotazoval se, zda trestní věc může obchod ovlivnit a zda nemůže dojít k vyznačení plomby na nemovitosti. Prodej byl nakonec dokončen v prosinci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Trestní stíhání se promítlo rovněž do bytové situace žalobkyně (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a e-mailové komunikace ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ve vztahu k nákladům obhajoby bylo prokázáno, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v 8:00 hodin proběhl telefonický kontakt žalobkyně s advokátní kanceláří a následně od 11:00 do 12:12 hodin osobní jednání žalobkyně s obhájcem. Při osobním jednání si žalobkyně objednala zpracování právního rozboru. Obě části kontaktu proběhly téhož dne v souvislosti s převzetím případu obhájcem (zjištěno z: záznam z jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Právní rozbor týkající se trestní věci žalobkyně byl obhájcem zpracován a žalobkyni doručen elektronickou poštou. Jeho zpracování předcházela objednávka žalobkyně při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho obsah byl s žalobkyní projednán při poradě v advokátní kanceláři dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v době od 9:00 do 10:15 hodin (zjištěno z: účastnický výslech žalobkyně, záznam z jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a záznam z jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Porada dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sloužila vedle projednání právního rozboru také k přípravě žalobkyně na plánovaný výslech v trestním řízení. Tento výslech se v původně plánovaném termínu neuskutečnil a byl ze zdravotních důvodů žalobkyně přeložen na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve 13:00 hodin. V tomto náhradním termínu se výslech žalobkyně uskutečnil. Žalovaná již poskytla náhradu za další poradu konanou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z: komunikace SMS mezi žalobkyní a jejím obhájcem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a skutečnost mezi účastníky nesporné). Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" proběhla mezi žalobkyní a obhájcem porada od 14:30 do 15:45 hodin. Porada měla předcházet hlavnímu líčení původně nařízenému na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo následně zrušeno, respektive odročeno (zjištěno z: záznam z jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a skutečnosti mezi účastníky nesporné). Odůvodnění odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně se zabývalo zaměstnáním žalobkyně ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a možností započtení této doby pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství. V odvolání bylo uvedeno, že žalobkyně byla v předchozích dvanácti kalendářních měsících zaměstnána ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příjmem přibližně 36 492 Kč měsíčně, a bylo polemizováno se závěrem soudu prvního stupně, že se žalobkyně sama zbavila možnosti započíst dobu zaměstnání ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pro zpracování odvolání žalobkyně obstarávala pracovní smlouvu a další dokumenty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" orgánu sociálního zabezpečení. Tyto podklady bylo třeba přeložit soudní tlumočnicí. Žalobkyně s obhájcem řešila také specifický formulář ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vztahující se k jejímu zaměstnání ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a získané dokumenty obhájci předala (zjištěno z: spis Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a účastnický výslech žalobkyně).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud provedl všechny navržené důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných, a těch, které nebyly pro právní posouzení rozhodné. Z důkazů, jak byly výše uvedeny, byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž žádná skutková zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud uvěřil účastnické výpovědi žalobkyně i svědecké výpovědi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":". Výpověď žalobkyně byla podrobná, vnitřně souvislá a v rozhodných částech odpovídala provedeným listinným důkazům, zejména potvrzením klinické psycholožky, zprávě praktického lékaře, e-mailové a SMS komunikaci, záznamům o poradách a obsahu trestního spisu. Svědecká výpověď ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla konkrétní a potvrzovala existenci obrazové medializace žalobkyně i reakci osoby zapojené do prodeje její nemovitosti. Soud proto z těchto výpovědí učinil výše uvedená skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobkyni coby poškozené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp. zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala dvou nároků v souvislosti s rozhodnutím policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, na které se v důsledku pozdějšího vydání zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné rozhodnutí. Uplatněné nároky soud právně posoudil následujícím způsobem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001), což v daném případě nastalo. Nezákonným rozhodnutím je usnesení policejního orgánu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo odklizeno rozsudkem Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-1033.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 12 900 Kč soud posoudil jako nárok na náhradu nákladů řízení, které byly poškozeným vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Podmínka existence odpovědnostního titulu je splněna, jak výše vysvětleno a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti. O tomto nároku soud uvážil takto.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Mezi účastníky bylo sporné, zda má žalobkyně nárok na poskytnutí odškodnění za tyto úkony právní služby, přičemž soud o nich uvážil následujícím způsobem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Porada ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" není samostatným účelně vynaloženým nákladem nad rámec již nahrazeného úkonu převzetí a přípravy zastoupení. Telefonická část i následná osobní porada představovaly z hlediska svého účelu jedinou úvodní poradu, která je součástí úkonu převzetí a přípravy zastoupení, za nějž žalovaná náhradu poskytla. Porada navíc nenavazovala na další úkon v řízení, neboť za takový úkon nelze považovat objednání právního rozboru. Požadavek 1 800 Kč je proto nedůvodný. Naopak právní rozbor ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl podle skutkových zjištění objednán, zpracován a žalobkyni předán. Jde o samostatný úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu. Skutečnost, že právní rozbor nebyl založen do trestního spisu, jeho provedení ani účelnost nevylučuje. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. Porada dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla účelná, neboť navazovala na zpracovaný právní rozbor a měla předcházet plánovanému výslechu žalobkyně, který byl následně přeložen na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Skutečnost, že se výslech v původně plánovaném termínu nekonal, nelze přikládat k tíži žalobkyně a nečiní poradu zpětně neúčelnou. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. Za účast obhájce u výslechu dvou svědků dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" další úkon právní služby nenáleží. Oba výslechy včetně přestávky trvaly celkem jednu hodinu a třicet devět minut. Účast obhájce na více vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení v rámci dvou hodin představuje jeden úkon právní služby (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 54/2014, Rt 48/2016, usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 To 738/99, Rt 31/2000, a usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalovaná již náhradu za jeden úkon poskytla, požadavek dalších 1 800 Kč je nedůvodný. Návrh na provedení dokazování ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" není podáním ve věci samé a nepředstavuje úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Rt 59/2021, Krajský soud v Ústí nad Labem sp. zn. 6 To 99/2021, a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 72/2017). Žalovaná přitom již poskytla polovinu mimosmluvní odměny. Požadavek dalších 750 Kč je proto nedůvodný. Porada dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla účelná, neboť měla bezprostředně předcházet hlavnímu líčení původně nařízenému na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pozdější odročení hlavního líčení nemůže z porady učinit neúčelný úkon. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. U sepisu odvolání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jsou splněny podmínky pro mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Bylo prokázáno, že odvolání se konkrétně zabývalo zaměstnáním žalobkyně ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho dopadem na posouzení nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Bylo třeba obstarávat a překládat pracovněprávní a sociálně-zabezpečovací dokumenty z jiného členského státu Evropské unie. Nešlo tedy jen o obecnou složitost věci, ale o mimořádnou obtížnost konkrétního úkonu danou cizím prvkem. V tomto rozsahu je požadavek žalobkyně důvodný, a proto jí náleží dalších 3 150 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Soud tak žalobkyni na náhradě nákladů obhajoby přiznal výrokem I. celkem 8 550 Kč (1 800 + 1 800 + 1 800 + 3 150). Ve zbývajícím rozsahu 4 350 Kč (1 800 + 1 800 + 750) žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Nárok ve výši 306 400 Kč soud posoudil jako nárok na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobkyni, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdila a prokazovala i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobkyně, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobkyně a že v důsledku toho vznikla žalobkyni nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, R 67/2016). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Nejvyšší soudu v rozhodnutí sp.zn. 30 Cdo 3731/2011 dospěl k závěru, že „… vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli osoby poškozené. Jde tedy \"pouze\" o zjištění, zda tu jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce. Zřetelněji vyplývá tato potřeba při využití jiné terminologie, kterou zmiňuje i důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb. - totiž, že nemajetková újma se jinak nazývá újmou morální. Jedná se tedy o utrpění na těch nehmotných hodnotách, které se dotýkají morální integrity poškozené osoby (patří sem zejména její důstojnost, čest, dobrá pověst, ale i jiné hodnoty, které se zpravidla promítají i v niterném životě člověka - svoboda pohybu, rodinný život, nejistota apod.). …“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Soud dospěl k závěru, že v souvislosti s trestním stíháním, v němž bylo vydáno rozhodnutí, na nějž se v důsledku vydání zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné, bylo v souzeném případě do osobnostních sfér žalobkyně zasaženo, a to v míře, kterou sice nelze hodnotit jako závažnou, nicméně nikoli zcela zanedbatelnou. Trestní stíhání u žalobkyně vyvolávalo psychickou zátěž a nejistotu a nepříznivě se promítlo do některých oblastí jejího osobního, rodinného, společenského a pracovního života. Žalobkyně však nebyla zadržena ani vzata do vazby, nepřišla o práci ani nepřestala podnikat, nadále pečovala o své děti, neztratila bydlení a uskutečnil se rovněž zamýšlený prodej její nemovitosti. Otázka případného snížení příjmů z podnikání není relevantní, neboť podle judikatury Nejvyššího soudu se v rámci odškodnění nemajetkové újmy nezohledňuje případný ušlý výdělek či zisk (z recentní judikatury srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1680/2023, odst. 28). Bylo dále sice prokázáno, že potenciální pronajímatelka zohlednila medializaci trestní kauzy žalobkyně při rozhodování, zda bude pokračovat v jednání o nájmu bytu, nicméně z této komunikace současně vyplynulo, že nájemní smlouva dosud uzavřena nebyla, přičemž k jejímu neuzavření zcela zjevně došlo v důsledku samostatného projevu vůle třetí osoby (majitelky bytu), nikoli v důsledku trestního stíhání Nebylo prokázáno, že by medializace byla výsledkem excesivního jednání orgánů činných v trestním řízení. Nebylo rovněž prokázáno, že informace o trestním stíhání unikly z přípravného řízení jednáním orgánů státu. Medializaci tak soud hodnotí pouze z toho hlediska, že mohlo prohloubit újmu již nastalou, kdy k prohloubení by nebýt medializace nedošlo. Část psychických obtíží existovala již před zahájením trestního stíhání a nebylo prokázáno, že by všechny tvrzené zdravotní, pracovní a majetkové dopady byly výlučným následkem trestního stíhání. Významnou okolností je rovněž způsob skončení trestního řízení. Bylo prokázáno, že se žalobkyně jednání popsaného v obžalobě dopustila a že toto jednání bylo protiprávní. Její případ byl odvolacím trestním soudem označen za hraniční a žalobkyně byla obžaloby zproštěna při použití zásady subsidiarity trestní represe, nikoli proto, že by se skutek nestal, že by jej nespáchala nebo že by její jednání nebylo protiprávní. Tyto okolnosti odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí nevylučují, jsou však významné pro hodnocení intenzity vzniklé nemajetkové újmy a pro stanovení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 6069/2016, odst. 36). Ohledně tvrzení, že některé zásahy přetrvaly i po skončení trestního stíhání, je třeba odkázat na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, podle níž trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se ohraničuje maximálně dobou trvání posuzovaného řízení (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2813/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Soud se tak na tomto půdorysu vytrpěné újmy zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobkyni náleží i zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy a výše zadostiučinění soud vycházel především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Pokud jde o délku trestního řízení, žalobkyně byla stíhána po dobu necelých 16 měsíců. Tuto dobu nelze považovat za nijak významně dlouhou, současně však nejde ani o dobu krátkou či zcela zanedbatelnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Pokud jde o povahu trestní věci, lze konstatovat, že trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku nepředstavuje čin nijak zvlášť zavrženíhodný, na druhou stranu však šlo s ohledem na právní kvalifikaci a hrozící trest odnětí svobody v trvání jednoho roku až pěti let o zločin. Jde o trestný čin mající potenciál vzbudit v laické veřejnosti dojem, že se takto obviněná osoba nepoctivým či účelovým jednáním obohatila na úkor jiného, nicméně závažnost nelze ani přeceňovat. Trestní věc žalobkyně byla medializována pouze v lokálních médiích, byť v některých případech bylo uvedeno její celé jméno, fotografie a její funkce jednatelky společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobkyně, pak soud tyto shrnul již výše (srov. odst. 6 a 32) a na skutečnosti a úvahy tam uvedené plně odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že „[v]ýše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, předně dal účastníkům na srozuměnou, že mohou případy ke srovnání navrhnout. Žalobkyně ke srovnání navrhla případy vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 19 C 304/2011 a 23 C 185/2020. Žalovaná ke srovnání navrhla případy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 275/2023, 31 C 617/2014 a u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. 8 C 419/2019. Soud veden zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování při jednání dne 18.8.2026 sdělil, že bude případ žalobkyně dále srovnávat s případy vedenými u zdejšího soudu pod sp.zn. 48 C 120/2023, 16 C 56/2021 a 46 C 92/2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. V případech, které navrhla žalobkyně, ve věci sp.zn. 19 C 304/2011 trvalo trestní stíhání 5 let a 8 měsíců, § 175 odst. 2 písm. a) TZ, TČ křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, hrozilo 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest, žalobkyně po prvním odsouzení musela přerušit advokátní činnost, musela zrušit dvě advokátní kanceláře, poté, co Nejvyšší soud poprvé rozhodl o zrušení odsuzujících rozsudků se žalobkyně znovu snažila profesi obnovit, ale následovalo opětovné odsouzení a rozhodnutí o zákazu činnosti mělo negativní dopad na ekonomiku domácnosti, došlo k narušení vztahu s otcem žalobkyně, který se s odsouzením nikdy nesmířil, manžel žalobkyně využil argument trestního stíhání žalobkyně v řízení o svěření dcery do péče, hypertense následkem stresu z trestního stíhání, žalobkyně užívala léky na uklidnění, žalobkyně měla sebevražedné úmysly, žalobkyně byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 1 rok s odkladem na zkušební dobu 2 let a k zákazu výkonu advokacie po dobu 2 let, rozsudek byl zrušen NS a vrácen a následovalo opětovné rozhodnutí o odsouzení k trestu odnětí svobody na 1 rok s odkladem na zkušební dobu dvou let a k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie po dobu dvou let, rozsudek opět NS zrušen, až poté žalobkyně zproštěna obžaloby, celkem přiznáno 605 500 Kč. Ve věci sp.zn. 23 C 185/2020 trestní stíhání trvalo 6 let a 9 měsíců, šlo o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) TZ, posléze ještě podle § 329 odst. 3 písm. a) TZ, hrozil trest odnětí svobody na 5 až 12 let. Trestní stíhání se projevilo v osobnostní sféře tamního žalobce ve sféře zdravotní (obtíže s usínáním, udržením spánku, obtíže s koncentrací, psychickou labilitou, střídajícími se stavy podrážděnosti, emočního nezájmu, opakované reaktivní depresivní stavy, byl nucen vyhledat psychologickou a psychiatrickou intervenci, trpí posttraumatickou stresovou poruchou), společenské (trestní stíhání poškodilo čest žalobce, zničilo vztahy s celou řadou osob a s ohledem na masivní mediální dehonestaci došlo ke zpochybnění dobrého jména), rodinné (rodiče tamního žalobce i jeho manželky těžce nesli trestní stíhání žalobce, a to i vzhledem k tomu, že byli ve vysokém věku vyslýcháni), ve sféře profesní (tamnímu žalobci byl v důsledku vedené trestního stíhání pozastaven výkon advokacie na 14 měsíců, dříve byl tamní žalobce státním zástupcem). Trestní stíhání tamního žalobce bylo rozsáhle medializováno formou desítek až stovek článků v celostátních periodicích a relací v celoplošných televizích. Výsledek trestního stíhání byl veřejně přijat s minimálně rozpaky, spíše však nesouhlasně. Celkově byl přiznán 1 000 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. V případech, které navrhla žalovaná, ve věci sp. zn. 37 C 275/2023, byl tamní žalobce stíhán pro přečin podvodu, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody až na 5 let. Trestní stíhání trvalo přibližně 10 měsíců a skončilo pravomocným zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť žalovaný skutek nebyl trestným činem. Žalobce nebyl stíhán vazebně a před trestním stíháním byl osobou bezúhonnou. Žalobce v souvislosti s trestním stíháním trpěl stresem, že jeho manželka měla obavy z jeho odsouzení, jeho synové čelili posměchu a následně se odstěhovali do jiné obce a že trestní stíhání nepříznivě zasáhlo do žalobcovy pověsti. Dopad do rodinného života nebyl zvlášť intenzivní, neboť rodina věřila v žalobcovu nevinu a nedošlo k jejímu rozpadu. Za prokázaný nebyl považován zásah do zdraví ani podstatná část tvrzených pracovních, podnikatelských a sociálních následků. Ty byly zčásti neprokázané a zčásti souvisely s předchozím konfliktem žalobce s třetími osobami, který nastal ještě před zahájením trestního stíhání a za jehož následky stát neodpovídal. Soud uzavřel, že prokázané dopady odůvodňují peněžité zadostiučinění, avšak nebyly zvlášť intenzivní. Bylo přiznáno 30 000 Kč. Ve věci sp.zn. 31 C 617/2014 byla tamní žalobkyně stíhána pro trestný čin podvodu, trestní stíhání trvalo 2 roky a 7 měsíců, byla ohrožena trestní sazbou 2 až 8 let. Tamní žalobkyně byla již vyššího věku, před trestním stíháním podstoupila složitou kardiologickou operaci. Její zdravotní stav nebyl dobrý. Soud uzavřel, že vnímala trestní stíhání úkorněji než člověk zdravý a mladší. Přivydělávala si prodáváním na trzích, přičemž lidé prodávající na trzích se znají, na tamní žalobkyni si pak ukazovali coby na podvodnici a někteří s ní přestali komunikovat. Došlo k ukončení její podnikatelské činnosti, byť v tom dle soudu sehráli roli i jiné faktory. Tamní žalobkyně byla osobou bezúhonnou. Bylo přiznáno 50 000 Kč. Ve věci sp. zn. 8 C 419/2019 byl tamní žalobce stíhán pro přečin podvodu, jehož se měl dopustit při výkonu profese realitního makléře. Trestní stíhání trvalo necelých 13 měsíců, přičemž intenzivněji je žalobce prožíval po dobu 9 měsíců od doručení trestního příkazu. Byl ohrožen trestní sazbou od 1 roku do 5 let a trestním příkazem mu byl uložen trest odnětí svobody na 1 rok s podmíněným odkladem na 2 roky a povinnost nahradit škodu ve výši 147 579 Kč. Po podání odporu byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť vytýkané jednání nebylo trestným činem. Žalobce byl dosud bezúhonný a dříve nebyl trestně stíhán. Trestní stíhání nepříznivě zatěžovalo jeho partnerský vztah, vedlo k hádkám a ovlivnilo společné plány na další dítě a nové bydlení. Ovlivnění samotné pracovní činnosti prokázáno nebylo, trestní stíhání však mohlo výkon profese realitního makléře komplikovat, zejména s ohledem na možnou ztrátu bezúhonnosti a živnostenského oprávnění. Věc nebyla medializována a žalobce nebyl omezen na osobní svobodě. Následky nebyly zvlášť intenzivní, význam trestního stíhání však nebyl nepatrný a samotná omluva ani konstatování porušení práva nepředstavovaly dostatečné zadostiučinění. Bylo přiznáno 40 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. V případech, které vybral soud. ve věci sp.zn. 48 C 120/2023 byla žalobkyně a) (fyzická osoba, byly stíhány 2 žalobkyně, fyzická osoba a právnicvká osoba) stíhána pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 4 písm. d) trestního zákoníku; hrozil trest odnětí svobody od 2 do 8 let. Trestní stíhání žalobkyně a) trvalo necelé tři roky. Krajský soud v Praze zrušil původní odsuzující rozsudek a obě žalobkyně zprostil podle § 226 písm. b) trestního řádu s použitím materiálního korektivu podle § 12 odst. 2 trestního zákoníku a zásady subsidiarity trestní represe. Trestní odvolací soud přitom podle civilního rozsudku vycházel z toho, že se žalobkyně skutku dopustily, avšak s ohledem na jejich dosavadní bezúhonnost, časový odstup, jednorázový exces a korektivní účinek již proběhlého trestního řízení nebyla nadále dána potřebná míra společenské škodlivosti pro trestní odpovědnost. U žalobkyně a) bylo prokázáno silné psychické zatížení: stres, úzkosti, nespavost, pokles nálady, panické stavy, nesoustředěnost, omezení společenských kontaktů a obavy z odsouzení. Před soudními jednáními byla přetížená a partner přebíral větší část péče o domácnost a děti. Vyhledala zdravotní pomoc; doloženy byly i specifické zdravotní obtíže, jejichž vznik sama spojovala se zvýšeným stresem. Pracovně měla absence a nechuť rozvíjet nové projekty, avšak neztratila zaměstnání, funkci ani nepřerušila podnikání. Případ nebyl medializován; šíření dehonestujících informací soud převážně přičetl třetí osobě, nikoli státu. Nebylo přiznáno žádné zadostiučinění v penězích. Podané dovolání i ústavní stížnost byly odmítnuty. Ve věci sp.zn. 16 C 56/2021 šlo o přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku, za který hrozil trest odnětí svobody až na 2 roky. Trestní stíhání trvalo 2 roky a sedm měsíců. Žalobce byl nejprve odsouzen k šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Nejvyšší soud však odsuzující rozhodnutí zrušil s tím, že nižší soudy neposoudily společenskou škodlivost jednání. Uplatnila se zásada subsidiarity trestní represe: jednání mohlo naplnit formální znaky přečinu, avšak s ohledem na nízkou společenskou škodlivost nemělo být řešeno trestněprávními prostředky. Věc byla postoupena podle § 222 odst. 2 trestního řádu jako možný přestupek; následně byla odložena, protože osoba blízká nedala souhlas k přestupkovému projednání. Trestní stíhání žalobce psychicky zatížilo: pociťoval frustraci, nejistotu, stres, křivdu, nesoustředěnost a podrážděnost. Soud zohlednil zásah do soukromí, osobní cti a dobrého jména. Žalobce byl stíhán společně se svou tehdy šestasedmdesátiletou matkou se zhoršeným zdravotním stavem, což pro něj situaci subjektivně ztěžovalo. Konkrétní rozpad či zásadní narušení rodinných vztahů ovšem prokázáno nebylo. Nebyl ve vazbě a věc nebyla medializována. Soud neuznal konkrétní pracovní, podnikatelské, příjmové ani zdravotní dopady, neboť zůstaly pouze v obecné rovině. Specifickým následkem původního odsouzení bylo odnětí zbrojního průkazu, v důsledku čehož žalobce nemohl vykonávat myslivost spočívající ve střelbě. Ministerstvo poskytlo omluvu a konstatování nezákonného rozhodnutí, nikoli peněžité zadostiučinění. Soudem přiznáno 10 000 Kč. Ve věci sp. zn. 46 C 92/2023 byl žalobce stíhán pro přečin poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 294 odst. 1 trestního zákoníku, přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) ve formě návodu, pokus zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b) a odst. 3 písm. b), pokus zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a odst. 6 písm. a) a pokus zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a odst. 5 trestního zákoníku. Hrozil mu trest odnětí svobody od 5 do 12 let. Rozsudek neuvádí konkrétní výši tvrzené škody ani samostatné sazby za jednotlivé skutky. Trestní stíhání trvalo téměř 4 roky a 10 měsíců. Žalobce byl dlouholetým starostou malé obce. Vrchní soud v Praze potvrdil zproštění podle § 226 písm. b) trestního řádu, protože skutky nebyly trestnými činy. Státnímu zástupci vytkl nerespektování zásady subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 trestního zákoníku a zásady adekvátnosti trestní odpovědnosti jako krajního prostředku ochrany právního řádu. Trestní stíhání se výrazně promítlo do osobní, rodinné a reputační sféry žalobce. Byl zadržen před manželkou a dětmi, v přítomnosti rodiny proběhla domovní prohlídka a byly prohledávány i osobní věci manželky. Žalobce trpěl stresem, nespavostí, pocitem křivdy, vyhýbal se lidem, měl obavu z opětovného zadržení a sledování; dlouhodobě s sebou nosil kartáček na zuby pro případ dalšího zadržení. V malé obci pociťoval výraznou stigmatizaci, zásah do své cti a ztrátu důvěry části okolí. Trestní věc negativně zasáhla do manželství a byla jedním z faktorů následné rozluky, avšak nebyla její jedinou příčinou. Žalobce po skončení volebního období neusiloval o funkci starosty; soud ovšem neuzavřel, že šlo výlučně o následek trestního stíhání, mimo jiné proto, že byl v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zvolen do zastupitelstva. Trestní stíhání komplikovalo žalobcovo jednání s úřady a institucemi a podle jeho tvrzení paralyzovalo fungování obecního úřadu. Případ byl medializován regionálně i celostátně; žalobce byl veden v poutech před kamerami a médii. Zdravotní dopady byly shledány zejména v psychické rovině - stres, nespavost a dlouhodobá nejistota; konkrétní diagnóza či léčba prokázány nebyly. Ministerstvo spravedlnosti mu mimosoudně přiznalo a vyplatilo 100 000 Kč. Soud přiznal dalších 100 000 Kč. Celkem přiznáno 200 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Po zhodnocení všeho, co vyšlo v řízení najevo ohledně dopadů trestního stíhání a poměření těchto skutkových okolností s kritérii stanovenými pro rozhodování o způsobu a případné výši peněžitého zadostiučinění soud dospěl k závěru, že samotné konstatování vydání nezákonného rozhodnutí vůči žalobkyni není dostatečnou a spravedlivou formou satisfakce za proběhlé nezákonné trestní stíhání a je na místě nemajetkovou újmu žalobkyni vzniklou odškodnit v penězích, a to částkou 50 000 Kč. Odškodněním formou morální satisfakce konstatováním porušení práva je dostačující pouze v situaci, kdy dopady do osobnostních sfér jsou zcela zanedbatelné a nemůže dojit k dopadu do psychické pohody poškozeného. Případy navržené žalobkyní se zcela vymykají skutkovým okolnostem případu žalobkyně. V obou navržených případech šlo o dlouholetá trestní stíhání, v nichž hrozily tamním poškozeným mnohaleté tresty. Došlo k přerušení a rušení podnikatelské činnosti (advokacie). Došlo i k pravomocnému odsouzení, které bylo zrušeno Nejvyšším soudem, a to dokonce dvakrát. Docházelo ke skutečně masivní medializaci a nevratnému narušení rodinných a společenských vztahů. Ani v jednom případě nedošlo ke zproštění pro uplatnění zásady subsidiarity trestní represe. Naopak případy vybrané žalovanou odpovídají typovou trestnou činností, délkou trestního stíhání i typově méně závažnými dopady do osobnostních sfér. Soud opakovaně účastníkům při jednáních zdůraznil, že za zásadní skutkovou okolnost případu žalobkyně považuje to, že trestní soudu došly k závěry, že se žalobkyně protiprávního jednání dopustily, její případ označily za hraniční a při použití zásady subsidiarity trestní represe žalobkyni obžaloby zprostily. Na tomto místě tak soud znovu zdůrazňuje, že trestní soudy označily případ žalobkyně za hraniční, tedy nikoli za zcela zjevně nepostižitelný prostředky trestního práva. Nelze proto v žádném případě srovnávat případ žalobkyně s případy osob, u nichž nebylo prokázáno, že se skutek stal, či bylo prokázáno, že nebyl trestným činem. Jednání žalobkyně zjevně protiprávní bylo, odvolací trestní soud v odůvodnění zprošťujícího rozsudku neměl pochybnosti o účelovosti jednání žalobkyně ani o tom, že uvedla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v omyl. Z tohoto důvodu soud ke srovnání vybíral výlučně případy, v nichž došlo ke zproštění rovněž za použití zásady subsidiarity trestní represe. V prvním případě, který prošel všemi stupni soudní soustavy, a rovněž byl řešen před Ústavním soudem, nebylo přiznáno žádné zadostiučinění v penězích. Ve druhém případě bylo přiznáno 10 000 Kč. Třetí případ, kde bylo přiznáno 200 000 Kč soud vybral k demonstraci toho, o jaký případ se musí jednat, k jakých zásahům musí dojít, aby i za takové situace bylo možné uvažovat o odškodnění v řádech statisíců Kč. Případ žalobkyně však ani délkou trestního stíhání, hrozící sazbou či dopady do osobnostních sfér nedosahuje ani třetiny závažnosti třetího případu vybraného soudem. Z přiměřené, spravedlivé a všem okolnostem případu odpovídající zadostiučinění tak soud považuje částku 50 000 Kč. Jelikož žalovaná již žalobkyni přiznala a vyplatila v rámci předběžného projednání nároku částku 45 000 Kč, soud přiznal výrokem I žalobkyni zbývajících 5 000 Kč. Ve zbylém rozsahu, ohledně požadavku na zaplacení dalších 301 400 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. V souhrnu tak soud žalobkyni přiznal částku 13 550 Kč, sestávající z náhrady škody ve výši 8 550 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč (výrok I). Ohledně částky 305 750 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Soud přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně ze soudem přiznané částky 13 550 Kč, avšak až od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované. Nárok byl uplatněn dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", šestiměsíční lhůta skončila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ode dne následujícího žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 25 Cdo 2060/2001, dále sp. zn. 30 Cdo 3359/2022 a 30 Cdo 895/2023; tento závěr aprobuje i Ústavní soud, kdy lze poukázat na recentní usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp.zn. I. ÚS 3137/25, odst. 17). Ve zbývajícím rozsahu soud požadavek na zaplacení příslušenství zamítl (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 75,70 % a žalovaná v rozsahu 24,30 %, čistý úspěch žalobkyně tak činí 51,40 %. Soud tento poměr zaokrouhlil a žalobkyni přiznal náhradu 50 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení. Zástupci žalobkyně náleží při tarifní hodnotě 17 900 Kč mimosmluvní odměna ve výši 1 820 Kč za jeden úkon právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu dvou úkonů právní služby a účast při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", celkem tedy za pět úkonů právní služby ve výši 9 100 Kč, a pět paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, celkem ve výši 2 250 Kč. Náhradu za doplnění žaloby ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zástupce žalobkyně nepožadoval; ani jinak by nešlo o účelně vynaložený náklad, neboť tímto podáním byly na výzvu soudu odstraňovány vady žaloby, která měla být úplná a určitá již při svém podání. Žalobkyně ani její zástupce se vyhlášení rozsudku nezúčastnili (předem se omluvili), proto za tento úkon žádná náhrada nenáleží. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada cestovních výdajů za dvě cesty z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním automobilem Seat Tarraco, každou v délce 185 km. Při základní náhradě 5,90 Kč za jeden kilometr, kombinované spotřebě motorové nafty 6,2 l na 100 km a průměrné ceně motorové nafty 44,50 Kč za jeden litr činí cestovní náhrada za jednu cestu 1 601,92 Kč, po zaokrouhlení 1 602 Kč, a za obě cesty celkem 3 204 Kč. Dále náleží náhrada za dvanáct započatých půlhodin promeškaného času po 150 Kč, celkem 1 800 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně tak činí 20 354 Kč. Vzhledem k jejímu čistému procesnímu úspěchu, který soud po zaokrouhlení stanovil na 50 %, náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 10 177 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, nebyla náhrada o tuto daň zvýšena. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobkyni v principu nijak nepoškozuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum,  ve znění doplnění ze dne , datum,  domáhala po žalované zaplacení náhrady škody a odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobkyni u Okresního soudu , anonymizováno, -, Anonymizováno,  pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalobkyně uplatnila dva nároky, a to nárok na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 12 900 Kč a nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 306 400 Kč. Obou nároků se domáhala v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, za nějž označila usnesení policejního orgánu ze dne , datum,  o zahájení trestního stíhání. Žalobkyně uvedla, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala stížnost, která byla zamítnuta, následně byla podána obžaloba a trestním příkazem a poté rozsudkem soudu prvního stupně byla nepravomocně uznána vinnou. Až Krajský soud v , anonymizováno,  rozsudkem ze dne , datum,  napadený rozsudek zrušil a žalobkyni obžaloby zprostil podle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobkyně tvrdila, že trestní stíhání zasáhlo její osobní, rodinný, zdravotní, sociální a profesní život. Poukazovala na psychické obtíže, poruchy spánku, panické ataky, depresivní epizody, zhoršení syndromu vyhoření, omezení schopnosti pečovat o tři nezletilé děti, narušení vztahů s rodiči, přáteli a obchodními partnery, zásah do její pověsti v online prostoru, zmaření zamýšleného nájmu bytu a obavy o možnost pokračovat v podnikání. Tvrdila rovněž pokles příjmů a omezení spolupráce s významným klientem. Ohledně nákladů obhajoby žalobkyně namítala, že žalovaná nedůvodně odmítla nebo zkrátila náhradu za poradu dne , datum, , právní rozbor ze dne , datum, , poradu dne , datum, , účast u výslechu dvou svědků dne , datum, , návrh na provedení dokazování ze dne , datum, , poradu dne , datum,  a mimořádné zvýšení odměny za sepis odvolání dne , datum, . Celkem z tohoto titulu požadovala 12 900 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum,  k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne , datum,  uplatnila nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 68 550 Kč a na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 351 400 Kč. K předběžnému projednání došlo dne , datum, , kdy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, žalobkyni se omluvila, poskytla jí 55 650 Kč na náhradě nákladů obhajoby a 45 000 Kč na odškodnění nemajetkové újmy. Ve zbytku nároky neuznala. Žalovaná namítala, že již poskytnuté konstatování porušení práva, omluva a částka 45 000 Kč představují přiměřené zadostiučinění. Zdůraznila délku trestního stíhání přibližně jeden rok a čtyři měsíce, skutečnost, že žalobkyně nebyla zadržena ani vazebně stíhána, a důvody zproštění obžaloby. Podle žalované byl skutek prokázán a formálně naplnil znaky trestného činu, přičemž ke zproštění došlo teprve při hraničním použití zásady subsidiarity trestní represe. Medializaci nepovažovala bez dalšího za přičitatelnou státu. Ve vztahu k nákladům obhajoby setrvala na důvodech uvedených ve stanovisku z , datum, .¨3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že usnesením policejního orgánu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, že stížnost žalobkyně byla zamítnuta, dne , datum,  byla podána obžaloba, trestním příkazem Okresního soudu , anonymizováno, -jih ze dne , datum,  a následně rozsudkem téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -984, byla žalobkyně nepravomocně uznána vinnou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu šestnácti měsíců. Rozsudkem Krajského soudu v , anonymizováno,  ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -1033, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a žalobkyně byla obžaloby zproštěna podle § 226 písm. b) trestního řádu s právní mocí dne , datum, . Nesporné bylo rovněž, že žalobkyně uplatnila nároky u žalované dne , datum, , žalovaná stanoviskem ze dne , datum,  uznala základ odpovědnosti státu, žalobkyni se omluvila a poskytla jí 55 650 Kč na náhradě nákladů obhajoby a 45 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy. S výjimkou právního rozboru ze dne , datum,  bylo mezi účastníky nesporné, že sporné úkony právní služby byly obhájcem vykonány a žalobkyní uhrazeny. Dále bylo nesporné, že hlavní líčení původně plánované na , datum,  bylo následně odročeno, že v rámci předběžného projednání byla žalovanou žalobkyni uhrazena porada ze dne , datum, , že dne , datum,  se konal výslech žalobkyně a že v říjnu , Anonymizováno,  lokální média (, anonymizováno,  deník, , anonymizováno,  deník, , anonymizováno,  deník a , anonymizováno,  deník) informovala o trestním stíhání žalobkyně, přičemž v některých případech uvedla její celé jméno, fotografii a její funkci jednatelky společnosti , právnická osoba, .5. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných, které soud vzal za svá skutková zjištění, a provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:6. Soud má za prokázané, že trestní stíhání žalobkyně trvalo od , datum,  do , datum, , tedy necelých šestnáct měsíců. Žalobkyně byla stíhána na svobodě pro majetkový trestný čin s trestní sazbou od jednoho roku do pěti let. Byla nejprve nepravomocně uznána vinnou trestním příkazem a následně znovu rozsudkem vydaným po hlavním líčení, přičemž jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu šestnácti měsíců. Odvolací soud ji obžaloby zprostil, neboť při použití zásady subsidiarity trestní represe dospěl k závěru, že skutek není trestným činem, přičemž šlo podle odvolacího soudu o hraniční případ (zjištěno z nesporných skutečností a spisu Okresního soudu , anonymizováno, -jih sp. zn. , anonymizováno, ). Trestní stíhání vyvolávalo u žalobkyně psychickou zátěž, obavy z výsledku řízení a nejistotu ohledně dalšího osobního a pracovního života. Žalobkyně uváděla poruchy spánku, noční můry, panické ataky, depresivní epizody, zhoršení syndromu vyhoření, potíže se soustředěním a zvýšení tělesné hmotnosti. Trpěla různými somatickými projevy, jako obtíže spojené s virem EBV, zhoršila se její imunita a objevily se změny a poruchy metabolismu cukru a vitaminu D. Žalobkyně byla od srpna , Anonymizováno,  (přibližně pět měsíců před zahájením trestního stíhání) do dubna , Anonymizováno,  v odborné péči klinické psycholožky, s níž řešila životní situace, ve které byla vystavena zvýšenému stresu a zhoršily se její obtíže směrem k úzkostně depresivnímu prožívání. , právnická osoba,  žalobkyně využívala až do skončení trestního stíhání a pokračovala v ní i poté, naposledy v dubnu , Anonymizováno,  (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně, potvrzení , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne , datum,  a zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne , datum, ). V době zahájení trestního stíhání byla žalobkyně samoživitelkou a ve výlučné péči měla tři děti ve věku šesti let, čtyř let a deseti měsíců. Nejmladší dítě bylo kojencem. U žalobkyně došlo v době vyšetřování k přerušení laktace a následnému zánětu prsu. Žalobkyně nebyla schopna pečovat o děti způsobem, jakým o ně pečovala před zahájením trestního stíhání. Péči o děti vnímala jako zvýšeně zatěžující, reagovala na ně podrážděně a nebyla schopna věnovat se jim v rozsahu, v jakém by si přála. Neustále se zabývala trestním stíháním a možnostmi dalšího vývoje. Obávala se, že nebude moci pokračovat v podnikání ani vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, a řešila, jak v takovém případě zajistí obživu sebe a svých dětí. Trestní stíhání zasáhlo rodinné a společenské vztahy žalobkyně. Žalobkyně o něm sama informovala své rodiče, aby se o něm s ohledem na jejich zdravotní stav nedozvěděli z médií. Rodiče její jednání odsoudili, označili ji za podvodnici a vytkli jí poškození dobrého jména rodiny. Vztahy žalobkyně s rodiči se následně omezily. Po skončení trestního stíhání se sice částečně zlepšily, nevrátily se však do stavu před jeho zahájením. Většina přátel a známých se o trestním stíhání dozvěděla z internetových článků, přičemž velká část přátel omezila se žalobkyní kontakt nebo se s ní přestala stýkat. Podporovaly ji pouze dvě blízké kamarádky. Došlo k ovlivnění pracovního a podnikatelského života žalobkyně. Podnikání žalobkyně probíhalo převážně v online prostředí, kde byla známá její tvář a kde si ji potenciální klienti před navázáním spolupráce vyhledávali. Žalobkyně cítila, že podnikatelskou činnost není schopna řádně vykonávat, nebyla schopna udržet dosavadní pracovní tempo a soustředění a vnímala ztrátu důvěry některých spolupracujících osob. Jeden z lektorů, s nímž spolupracovala, jí zaslal odkazy na články o jejím trestním stíhání a dotazoval se jí, zda o nich ví. Významný klient, který měl služby čerpat po dobu šesti měsíců, ukončil spolupráci již po prvním měsíci bezprostředně poté, co mu žalobkyně sdělila, že jde vypovídat na policii (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně). V říjnu , Anonymizováno,  bylo o trestním stíhání žalobkyně informováno v , anonymizováno, , , anonymizováno, , , anonymizováno,  a , anonymizováno,  deníku. V některých článcích bylo uvedeno celé jméno žalobkyně, její fotografie a informace, že je jednatelkou společnosti , právnická osoba,  (zajištěno z nesporných tvrzení). S hlavním líčením v říjnu , Anonymizováno,  souvisel rovněž krátký videozáznam připojený k internetovému článku o trestním stíhání. Na záznamu byla zachycena rozpoznatelná žalobkyně i její obhájce při příchodu do jednací síně. Záznam viděl rovněž jiný advokát, který obhájce žalobkyně následně kontaktoval a dotazoval se jej na fázi trestního řízení a na možný vliv trestní věci na obchod týkající se nemovitosti žalobkyně (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a výslechu svědka , Jméno advokáta, ). Informace o vyšetřování se již na jaře , Anonymizováno,  rozšířila také v , jméno FO, , obci s přibližně 350 obyvateli, v níž žalobkyně vlastnila nemovitost. Místní obyvatelé si na žalobkyni ukazovali, bavili se o ní a oslovovali ji s dotazem, zda je osobou, o které se v souvislosti s vyšetřováním hovoří. Žalobkyně proto měla obavu, zda se podaří dokončit prodej její nemovitosti. V říjnu , Anonymizováno, , po medializaci trestního stíhání, kontaktoval advokát zapojený do prodeje nemovitosti jejího obhájce a dotazoval se, zda trestní věc může obchod ovlivnit a zda nemůže dojít k vyznačení plomby na nemovitosti. Prodej byl nakonec dokončen v prosinci , Anonymizováno,  (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a výslechu svědka , Jméno advokáta, ). Trestní stíhání se promítlo rovněž do bytové situace žalobkyně (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně a e-mailové komunikace ze dne , datum,  mezi , jméno FO,  a , Anonymizováno, ).7. Ve vztahu k nákladům obhajoby bylo prokázáno, že dne , datum,  v 8:00 hodin proběhl telefonický kontakt žalobkyně s advokátní kanceláří a následně od 11:00 do 12:12 hodin osobní jednání žalobkyně s obhájcem. Při osobním jednání si žalobkyně objednala zpracování právního rozboru. Obě části kontaktu proběhly téhož dne v souvislosti s převzetím případu obhájcem (zjištěno z: záznam z jednání ze dne , datum, ). Právní rozbor týkající se trestní věci žalobkyně byl obhájcem zpracován a žalobkyni doručen elektronickou poštou. Jeho zpracování předcházela objednávka žalobkyně při jednání dne , datum,  a jeho obsah byl s žalobkyní projednán při poradě v advokátní kanceláři dne , datum,  v době od 9:00 do 10:15 hodin (zjištěno z: účastnický výslech žalobkyně, záznam z jednání ze dne , datum,  a záznam z jednání ze dne , datum, ). Porada dne , datum,  sloužila vedle projednání právního rozboru také k přípravě žalobkyně na plánovaný výslech v trestním řízení. Tento výslech se v původně plánovaném termínu neuskutečnil a byl ze zdravotních důvodů žalobkyně přeložen na , datum,  ve 13:00 hodin. V tomto náhradním termínu se výslech žalobkyně uskutečnil. Žalovaná již poskytla náhradu za další poradu konanou dne , datum,  (zjištěno z: komunikace SMS mezi žalobkyní a jejím obhájcem ze dne , datum,  a skutečnost mezi účastníky nesporné). Dne , datum,  proběhla mezi žalobkyní a obhájcem porada od 14:30 do 15:45 hodin. Porada měla předcházet hlavnímu líčení původně nařízenému na , datum, , které bylo následně zrušeno, respektive odročeno (zjištěno z: záznam z jednání ze dne , datum,  a skutečnosti mezi účastníky nesporné). Odůvodnění odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně se zabývalo zaměstnáním žalobkyně ve , anonymizováno,  a možností započtení této doby pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství. V odvolání bylo uvedeno, že žalobkyně byla v předchozích dvanácti kalendářních měsících zaměstnána ve , anonymizováno,  s příjmem přibližně 36 492 Kč měsíčně, a bylo polemizováno se závěrem soudu prvního stupně, že se žalobkyně sama zbavila možnosti započíst dobu zaměstnání ve , anonymizováno, . Pro zpracování odvolání žalobkyně obstarávala pracovní smlouvu a další dokumenty , anonymizováno,  orgánu sociálního zabezpečení. Tyto podklady bylo třeba přeložit soudní tlumočnicí. Žalobkyně s obhájcem řešila také specifický formulář , právnická osoba,  vztahující se k jejímu zaměstnání ve , anonymizováno,  a získané dokumenty obhájci předala (zjištěno z: spis Okresního soudu , anonymizováno, -, Anonymizováno,  sp. zn. , anonymizováno,  a účastnický výslech žalobkyně).8. Soud provedl všechny navržené důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných, a těch, které nebyly pro právní posouzení rozhodné. Z důkazů, jak byly výše uvedeny, byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž žádná skutková zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil.9. Soud uvěřil účastnické výpovědi žalobkyně i svědecké výpovědi , Jméno advokáta, . Výpověď žalobkyně byla podrobná, vnitřně souvislá a v rozhodných částech odpovídala provedeným listinným důkazům, zejména potvrzením klinické psycholožky, zprávě praktického lékaře, e-mailové a SMS komunikaci, záznamům o poradách a obsahu trestního spisu. Svědecká výpověď , Jméno advokáta,  byla konkrétní a potvrzovala existenci obrazové medializace žalobkyně i reakci osoby zapojené do prodeje její nemovitosti. Soud proto z těchto výpovědí učinil výše uvedená skutková zjištění.10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.12. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.16. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“).17. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.19. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.20. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).21. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobkyni coby poškozené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp. zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.22. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala dvou nároků v souvislosti s rozhodnutím policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, na které se v důsledku pozdějšího vydání zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné rozhodnutí. Uplatněné nároky soud právně posoudil následujícím způsobem.23. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001), což v daném případě nastalo. Nezákonným rozhodnutím je usnesení policejního orgánu ze dne , datum, , které bylo odklizeno rozsudkem Krajského soudu v , anonymizováno,  ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -1033.24. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti.25. Nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 12 900 Kč soud posoudil jako nárok na náhradu nákladů řízení, které byly poškozeným vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Podmínka existence odpovědnostního titulu je splněna, jak výše vysvětleno a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti. O tomto nároku soud uvážil takto.26. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).27. Mezi účastníky bylo sporné, zda má žalobkyně nárok na poskytnutí odškodnění za tyto úkony právní služby, přičemž soud o nich uvážil následujícím způsobem.28. Porada ze dne , datum,  není samostatným účelně vynaloženým nákladem nad rámec již nahrazeného úkonu převzetí a přípravy zastoupení. Telefonická část i následná osobní porada představovaly z hlediska svého účelu jedinou úvodní poradu, která je součástí úkonu převzetí a přípravy zastoupení, za nějž žalovaná náhradu poskytla. Porada navíc nenavazovala na další úkon v řízení, neboť za takový úkon nelze považovat objednání právního rozboru. Požadavek 1 800 Kč je proto nedůvodný. Naopak právní rozbor ze dne , datum,  byl podle skutkových zjištění objednán, zpracován a žalobkyni předán. Jde o samostatný úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu. Skutečnost, že právní rozbor nebyl založen do trestního spisu, jeho provedení ani účelnost nevylučuje. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. Porada dne , datum,  byla účelná, neboť navazovala na zpracovaný právní rozbor a měla předcházet plánovanému výslechu žalobkyně, který byl následně přeložen na , datum, . Skutečnost, že se výslech v původně plánovaném termínu nekonal, nelze přikládat k tíži žalobkyně a nečiní poradu zpětně neúčelnou. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. Za účast obhájce u výslechu dvou svědků dne , datum,  další úkon právní služby nenáleží. Oba výslechy včetně přestávky trvaly celkem jednu hodinu a třicet devět minut. Účast obhájce na více vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení v rámci dvou hodin představuje jeden úkon právní služby (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 54/2014, Rt 48/2016, usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 To 738/99, Rt 31/2000, a usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Žalovaná již náhradu za jeden úkon poskytla, požadavek dalších 1 800 Kč je nedůvodný. Návrh na provedení dokazování ze dne , datum,  není podáním ve věci samé a nepředstavuje úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Rt 59/2021, Krajský soud v Ústí nad Labem sp. zn. 6 To 99/2021, a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 72/2017). Žalovaná přitom již poskytla polovinu mimosmluvní odměny. Požadavek dalších 750 Kč je proto nedůvodný. Porada dne , datum,  byla účelná, neboť měla bezprostředně předcházet hlavnímu líčení původně nařízenému na , datum, . Pozdější odročení hlavního líčení nemůže z porady učinit neúčelný úkon. Žalobkyni proto náleží 1 800 Kč. U sepisu odvolání ze dne , datum,  jsou splněny podmínky pro mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Bylo prokázáno, že odvolání se konkrétně zabývalo zaměstnáním žalobkyně ve , anonymizováno,  a jeho dopadem na posouzení nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Bylo třeba obstarávat a překládat pracovněprávní a sociálně-zabezpečovací dokumenty z jiného členského státu Evropské unie. Nešlo tedy jen o obecnou složitost věci, ale o mimořádnou obtížnost konkrétního úkonu danou cizím prvkem. V tomto rozsahu je požadavek žalobkyně důvodný, a proto jí náleží dalších 3 150 Kč.29. Soud tak žalobkyni na náhradě nákladů obhajoby přiznal výrokem I. celkem 8 550 Kč (1 800 + 1 800 + 1 800 + 3 150). Ve zbývajícím rozsahu 4 350 Kč (1 800 + 1 800 + 750) žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).30. Nárok ve výši 306 400 Kč soud posoudil jako nárok na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím.31. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobkyni, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdila a prokazovala i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobkyně, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobkyně a že v důsledku toho vznikla žalobkyni nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, R 67/2016). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Nejvyšší soudu v rozhodnutí sp.zn. 30 Cdo 3731/2011 dospěl k závěru, že „… vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli osoby poškozené. Jde tedy \"pouze\" o zjištění, zda tu jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce. Zřetelněji vyplývá tato potřeba při využití jiné terminologie, kterou zmiňuje i důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb. - totiž, že nemajetková újma se jinak nazývá újmou morální. Jedná se tedy o utrpění na těch nehmotných hodnotách, které se dotýkají morální integrity poškozené osoby (patří sem zejména její důstojnost, čest, dobrá pověst, ale i jiné hodnoty, které se zpravidla promítají i v niterném životě člověka - svoboda pohybu, rodinný život, nejistota apod.). …“.32. Soud dospěl k závěru, že v souvislosti s trestním stíháním, v němž bylo vydáno rozhodnutí, na nějž se v důsledku vydání zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné, bylo v souzeném případě do osobnostních sfér žalobkyně zasaženo, a to v míře, kterou sice nelze hodnotit jako závažnou, nicméně nikoli zcela zanedbatelnou. Trestní stíhání u žalobkyně vyvolávalo psychickou zátěž a nejistotu a nepříznivě se promítlo do některých oblastí jejího osobního, rodinného, společenského a pracovního života. Žalobkyně však nebyla zadržena ani vzata do vazby, nepřišla o práci ani nepřestala podnikat, nadále pečovala o své děti, neztratila bydlení a uskutečnil se rovněž zamýšlený prodej její nemovitosti. Otázka případného snížení příjmů z podnikání není relevantní, neboť podle judikatury Nejvyššího soudu se v rámci odškodnění nemajetkové újmy nezohledňuje případný ušlý výdělek či zisk (z recentní judikatury srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1680/2023, odst. 28). Bylo dále sice prokázáno, že potenciální pronajímatelka zohlednila medializaci trestní kauzy žalobkyně při rozhodování, zda bude pokračovat v jednání o nájmu bytu, nicméně z této komunikace současně vyplynulo, že nájemní smlouva dosud uzavřena nebyla, přičemž k jejímu neuzavření zcela zjevně došlo v důsledku samostatného projevu vůle třetí osoby (majitelky bytu), nikoli v důsledku trestního stíhání Nebylo prokázáno, že by medializace byla výsledkem excesivního jednání orgánů činných v trestním řízení. Nebylo rovněž prokázáno, že informace o trestním stíhání unikly z přípravného řízení jednáním orgánů státu. Medializaci tak soud hodnotí pouze z toho hlediska, že mohlo prohloubit újmu již nastalou, kdy k prohloubení by nebýt medializace nedošlo. Část psychických obtíží existovala již před zahájením trestního stíhání a nebylo prokázáno, že by všechny tvrzené zdravotní, pracovní a majetkové dopady byly výlučným následkem trestního stíhání. Významnou okolností je rovněž způsob skončení trestního řízení. Bylo prokázáno, že se žalobkyně jednání popsaného v obžalobě dopustila a že toto jednání bylo protiprávní. Její případ byl odvolacím trestním soudem označen za hraniční a žalobkyně byla obžaloby zproštěna při použití zásady subsidiarity trestní represe, nikoli proto, že by se skutek nestal, že by jej nespáchala nebo že by její jednání nebylo protiprávní. Tyto okolnosti odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí nevylučují, jsou však významné pro hodnocení intenzity vzniklé nemajetkové újmy a pro stanovení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 6069/2016, odst. 36). Ohledně tvrzení, že některé zásahy přetrvaly i po skončení trestního stíhání, je třeba odkázat na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, podle níž trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se ohraničuje maximálně dobou trvání posuzovaného řízení (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2813/2011).33. Soud se tak na tomto půdorysu vytrpěné újmy zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobkyni náleží i zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy a výše zadostiučinění soud vycházel především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).34. Pokud jde o délku trestního řízení, žalobkyně byla stíhána po dobu necelých 16 měsíců. Tuto dobu nelze považovat za nijak významně dlouhou, současně však nejde ani o dobu krátkou či zcela zanedbatelnou.35. Pokud jde o povahu trestní věci, lze konstatovat, že trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku nepředstavuje čin nijak zvlášť zavrženíhodný, na druhou stranu však šlo s ohledem na právní kvalifikaci a hrozící trest odnětí svobody v trvání jednoho roku až pěti let o zločin. Jde o trestný čin mající potenciál vzbudit v laické veřejnosti dojem, že se takto obviněná osoba nepoctivým či účelovým jednáním obohatila na úkor jiného, nicméně závažnost nelze ani přeceňovat. Trestní věc žalobkyně byla medializována pouze v lokálních médiích, byť v některých případech bylo uvedeno její celé jméno, fotografie a její funkce jednatelky společnosti , právnická osoba, .36. Pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobkyně, pak soud tyto shrnul již výše (srov. odst. 6 a 32) a na skutečnosti a úvahy tam uvedené plně odkazuje.37. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že „[v]ýše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, předně dal účastníkům na srozuměnou, že mohou případy ke srovnání navrhnout. Žalobkyně ke srovnání navrhla případy vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 19 C 304/2011 a 23 C 185/2020. Žalovaná ke srovnání navrhla případy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 275/2023, 31 C 617/2014 a u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. 8 C 419/2019. Soud veden zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování při jednání dne 18.8.2026 sdělil, že bude případ žalobkyně dále srovnávat s případy vedenými u zdejšího soudu pod sp.zn. 48 C 120/2023, 16 C 56/2021 a 46 C 92/2023.38. V případech, které navrhla žalobkyně, ve věci sp.zn. 19 C 304/2011 trvalo trestní stíhání 5 let a 8 měsíců, § 175 odst. 2 písm. a) TZ, TČ křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, hrozilo 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest, žalobkyně po prvním odsouzení musela přerušit advokátní činnost, musela zrušit dvě advokátní kanceláře, poté, co Nejvyšší soud poprvé rozhodl o zrušení odsuzujících rozsudků se žalobkyně znovu snažila profesi obnovit, ale následovalo opětovné odsouzení a rozhodnutí o zákazu činnosti mělo negativní dopad na ekonomiku domácnosti, došlo k narušení vztahu s otcem žalobkyně, který se s odsouzením nikdy nesmířil, manžel žalobkyně využil argument trestního stíhání žalobkyně v řízení o svěření dcery do péče, hypertense následkem stresu z trestního stíhání, žalobkyně užívala léky na uklidnění, žalobkyně měla sebevražedné úmysly, žalobkyně byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 1 rok s odkladem na zkušební dobu 2 let a k zákazu výkonu advokacie po dobu 2 let, rozsudek byl zrušen NS a vrácen a následovalo opětovné rozhodnutí o odsouzení k trestu odnětí svobody na 1 rok s odkladem na zkušební dobu dvou let a k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie po dobu dvou let, rozsudek opět NS zrušen, až poté žalobkyně zproštěna obžaloby, celkem přiznáno 605 500 Kč. Ve věci sp.zn. 23 C 185/2020 trestní stíhání trvalo 6 let a 9 měsíců, šlo o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) TZ, posléze ještě podle § 329 odst. 3 písm. a) TZ, hrozil trest odnětí svobody na 5 až 12 let. Trestní stíhání se projevilo v osobnostní sféře tamního žalobce ve sféře zdravotní (obtíže s usínáním, udržením spánku, obtíže s koncentrací, psychickou labilitou, střídajícími se stavy podrážděnosti, emočního nezájmu, opakované reaktivní depresivní stavy, byl nucen vyhledat psychologickou a psychiatrickou intervenci, trpí posttraumatickou stresovou poruchou), společenské (trestní stíhání poškodilo čest žalobce, zničilo vztahy s celou řadou osob a s ohledem na masivní mediální dehonestaci došlo ke zpochybnění dobrého jména), rodinné (rodiče tamního žalobce i jeho manželky těžce nesli trestní stíhání žalobce, a to i vzhledem k tomu, že byli ve vysokém věku vyslýcháni), ve sféře profesní (tamnímu žalobci byl v důsledku vedené trestního stíhání pozastaven výkon advokacie na 14 měsíců, dříve byl tamní žalobce státním zástupcem). Trestní stíhání tamního žalobce bylo rozsáhle medializováno formou desítek až stovek článků v celostátních periodicích a relací v celoplošných televizích. Výsledek trestního stíhání byl veřejně přijat s minimálně rozpaky, spíše však nesouhlasně. Celkově byl přiznán 1 000 000 Kč.39. V případech, které navrhla žalovaná, ve věci sp. zn. 37 C 275/2023, byl tamní žalobce stíhán pro přečin podvodu, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody až na 5 let. Trestní stíhání trvalo přibližně 10 měsíců a skončilo pravomocným zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť žalovaný skutek nebyl trestným činem. Žalobce nebyl stíhán vazebně a před trestním stíháním byl osobou bezúhonnou. Žalobce v souvislosti s trestním stíháním trpěl stresem, že jeho manželka měla obavy z jeho odsouzení, jeho synové čelili posměchu a následně se odstěhovali do jiné obce a že trestní stíhání nepříznivě zasáhlo do žalobcovy pověsti. Dopad do rodinného života nebyl zvlášť intenzivní, neboť rodina věřila v žalobcovu nevinu a nedošlo k jejímu rozpadu. Za prokázaný nebyl považován zásah do zdraví ani podstatná část tvrzených pracovních, podnikatelských a sociálních následků. Ty byly zčásti neprokázané a zčásti souvisely s předchozím konfliktem žalobce s třetími osobami, který nastal ještě před zahájením trestního stíhání a za jehož následky stát neodpovídal. Soud uzavřel, že prokázané dopady odůvodňují peněžité zadostiučinění, avšak nebyly zvlášť intenzivní. Bylo přiznáno 30 000 Kč. Ve věci sp.zn. 31 C 617/2014 byla tamní žalobkyně stíhána pro trestný čin podvodu, trestní stíhání trvalo 2 roky a 7 měsíců, byla ohrožena trestní sazbou 2 až 8 let. Tamní žalobkyně byla již vyššího věku, před trestním stíháním podstoupila složitou kardiologickou operaci. Její zdravotní stav nebyl dobrý. Soud uzavřel, že vnímala trestní stíhání úkorněji než člověk zdravý a mladší. Přivydělávala si prodáváním na trzích, přičemž lidé prodávající na trzích se znají, na tamní žalobkyni si pak ukazovali coby na podvodnici a někteří s ní přestali komunikovat. Došlo k ukončení její podnikatelské činnosti, byť v tom dle soudu sehráli roli i jiné faktory. Tamní žalobkyně byla osobou bezúhonnou. Bylo přiznáno 50 000 Kč. Ve věci sp. zn. 8 C 419/2019 byl tamní žalobce stíhán pro přečin podvodu, jehož se měl dopustit při výkonu profese realitního makléře. Trestní stíhání trvalo necelých 13 měsíců, přičemž intenzivněji je žalobce prožíval po dobu 9 měsíců od doručení trestního příkazu. Byl ohrožen trestní sazbou od 1 roku do 5 let a trestním příkazem mu byl uložen trest odnětí svobody na 1 rok s podmíněným odkladem na 2 roky a povinnost nahradit škodu ve výši 147 579 Kč. Po podání odporu byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť vytýkané jednání nebylo trestným činem. Žalobce byl dosud bezúhonný a dříve nebyl trestně stíhán. Trestní stíhání nepříznivě zatěžovalo jeho partnerský vztah, vedlo k hádkám a ovlivnilo společné plány na další dítě a nové bydlení. Ovlivnění samotné pracovní činnosti prokázáno nebylo, trestní stíhání však mohlo výkon profese realitního makléře komplikovat, zejména s ohledem na možnou ztrátu bezúhonnosti a živnostenského oprávnění. Věc nebyla medializována a žalobce nebyl omezen na osobní svobodě. Následky nebyly zvlášť intenzivní, význam trestního stíhání však nebyl nepatrný a samotná omluva ani konstatování porušení práva nepředstavovaly dostatečné zadostiučinění. Bylo přiznáno 40 000 Kč.40. V případech, které vybral soud. ve věci sp.zn. 48 C 120/2023 byla žalobkyně a) (fyzická osoba, byly stíhány 2 žalobkyně, fyzická osoba a právnicvká osoba) stíhána pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 4 písm. d) trestního zákoníku; hrozil trest odnětí svobody od 2 do 8 let. Trestní stíhání žalobkyně a) trvalo necelé tři roky. Krajský soud v Praze zrušil původní odsuzující rozsudek a obě žalobkyně zprostil podle § 226 písm. b) trestního řádu s použitím materiálního korektivu podle § 12 odst. 2 trestního zákoníku a zásady subsidiarity trestní represe. Trestní odvolací soud přitom podle civilního rozsudku vycházel z toho, že se žalobkyně skutku dopustily, avšak s ohledem na jejich dosavadní bezúhonnost, časový odstup, jednorázový exces a korektivní účinek již proběhlého trestního řízení nebyla nadále dána potřebná míra společenské škodlivosti pro trestní odpovědnost. U žalobkyně a) bylo prokázáno silné psychické zatížení: stres, úzkosti, nespavost, pokles nálady, panické stavy, nesoustředěnost, omezení společenských kontaktů a obavy z odsouzení. Před soudními jednáními byla přetížená a partner přebíral větší část péče o domácnost a děti. Vyhledala zdravotní pomoc; doloženy byly i specifické zdravotní obtíže, jejichž vznik sama spojovala se zvýšeným stresem. Pracovně měla absence a nechuť rozvíjet nové projekty, avšak neztratila zaměstnání, funkci ani nepřerušila podnikání. Případ nebyl medializován; šíření dehonestujících informací soud převážně přičetl třetí osobě, nikoli státu. Nebylo přiznáno žádné zadostiučinění v penězích. Podané dovolání i ústavní stížnost byly odmítnuty. Ve věci sp.zn. 16 C 56/2021 šlo o přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku, za který hrozil trest odnětí svobody až na 2 roky. Trestní stíhání trvalo 2 roky a sedm měsíců. Žalobce byl nejprve odsouzen k šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Nejvyšší soud však odsuzující rozhodnutí zrušil s tím, že nižší soudy neposoudily společenskou škodlivost jednání. Uplatnila se zásada subsidiarity trestní represe: jednání mohlo naplnit formální znaky přečinu, avšak s ohledem na nízkou společenskou škodlivost nemělo být řešeno trestněprávními prostředky. Věc byla postoupena podle § 222 odst. 2 trestního řádu jako možný přestupek; následně byla odložena, protože osoba blízká nedala souhlas k přestupkovému projednání. Trestní stíhání žalobce psychicky zatížilo: pociťoval frustraci, nejistotu, stres, křivdu, nesoustředěnost a podrážděnost. Soud zohlednil zásah do soukromí, osobní cti a dobrého jména. Žalobce byl stíhán společně se svou tehdy šestasedmdesátiletou matkou se zhoršeným zdravotním stavem, což pro něj situaci subjektivně ztěžovalo. Konkrétní rozpad či zásadní narušení rodinných vztahů ovšem prokázáno nebylo. Nebyl ve vazbě a věc nebyla medializována. Soud neuznal konkrétní pracovní, podnikatelské, příjmové ani zdravotní dopady, neboť zůstaly pouze v obecné rovině. Specifickým následkem původního odsouzení bylo odnětí zbrojního průkazu, v důsledku čehož žalobce nemohl vykonávat myslivost spočívající ve střelbě. Ministerstvo poskytlo omluvu a konstatování nezákonného rozhodnutí, nikoli peněžité zadostiučinění. Soudem přiznáno 10 000 Kč. Ve věci sp. zn. 46 C 92/2023 byl žalobce stíhán pro přečin poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 294 odst. 1 trestního zákoníku, přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) ve formě návodu, pokus zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b) a odst. 3 písm. b), pokus zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a odst. 6 písm. a) a pokus zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a odst. 5 trestního zákoníku. Hrozil mu trest odnětí svobody od 5 do 12 let. Rozsudek neuvádí konkrétní výši tvrzené škody ani samostatné sazby za jednotlivé skutky. Trestní stíhání trvalo téměř 4 roky a 10 měsíců. Žalobce byl dlouholetým starostou malé obce. Vrchní soud v Praze potvrdil zproštění podle § 226 písm. b) trestního řádu, protože skutky nebyly trestnými činy. Státnímu zástupci vytkl nerespektování zásady subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 trestního zákoníku a zásady adekvátnosti trestní odpovědnosti jako krajního prostředku ochrany právního řádu. Trestní stíhání se výrazně promítlo do osobní, rodinné a reputační sféry žalobce. Byl zadržen před manželkou a dětmi, v přítomnosti rodiny proběhla domovní prohlídka a byly prohledávány i osobní věci manželky. Žalobce trpěl stresem, nespavostí, pocitem křivdy, vyhýbal se lidem, měl obavu z opětovného zadržení a sledování; dlouhodobě s sebou nosil kartáček na zuby pro případ dalšího zadržení. V malé obci pociťoval výraznou stigmatizaci, zásah do své cti a ztrátu důvěry části okolí. Trestní věc negativně zasáhla do manželství a byla jedním z faktorů následné rozluky, avšak nebyla její jedinou příčinou. Žalobce po skončení volebního období neusiloval o funkci starosty; soud ovšem neuzavřel, že šlo výlučně o následek trestního stíhání, mimo jiné proto, že byl v roce , Anonymizováno,  zvolen do zastupitelstva. Trestní stíhání komplikovalo žalobcovo jednání s úřady a institucemi a podle jeho tvrzení paralyzovalo fungování obecního úřadu. Případ byl medializován regionálně i celostátně; žalobce byl veden v poutech před kamerami a médii. Zdravotní dopady byly shledány zejména v psychické rovině - stres, nespavost a dlouhodobá nejistota; konkrétní diagnóza či léčba prokázány nebyly. Ministerstvo spravedlnosti mu mimosoudně přiznalo a vyplatilo 100 000 Kč. Soud přiznal dalších 100 000 Kč. Celkem přiznáno 200 000 Kč.41. Po zhodnocení všeho, co vyšlo v řízení najevo ohledně dopadů trestního stíhání a poměření těchto skutkových okolností s kritérii stanovenými pro rozhodování o způsobu a případné výši peněžitého zadostiučinění soud dospěl k závěru, že samotné konstatování vydání nezákonného rozhodnutí vůči žalobkyni není dostatečnou a spravedlivou formou satisfakce za proběhlé nezákonné trestní stíhání a je na místě nemajetkovou újmu žalobkyni vzniklou odškodnit v penězích, a to částkou 50 000 Kč. Odškodněním formou morální satisfakce konstatováním porušení práva je dostačující pouze v situaci, kdy dopady do osobnostních sfér jsou zcela zanedbatelné a nemůže dojit k dopadu do psychické pohody poškozeného. Případy navržené žalobkyní se zcela vymykají skutkovým okolnostem případu žalobkyně. V obou navržených případech šlo o dlouholetá trestní stíhání, v nichž hrozily tamním poškozeným mnohaleté tresty. Došlo k přerušení a rušení podnikatelské činnosti (advokacie). Došlo i k pravomocnému odsouzení, které bylo zrušeno Nejvyšším soudem, a to dokonce dvakrát. Docházelo ke skutečně masivní medializaci a nevratnému narušení rodinných a společenských vztahů. Ani v jednom případě nedošlo ke zproštění pro uplatnění zásady subsidiarity trestní represe. Naopak případy vybrané žalovanou odpovídají typovou trestnou činností, délkou trestního stíhání i typově méně závažnými dopady do osobnostních sfér. Soud opakovaně účastníkům při jednáních zdůraznil, že za zásadní skutkovou okolnost případu žalobkyně považuje to, že trestní soudu došly k závěry, že se žalobkyně protiprávního jednání dopustily, její případ označily za hraniční a při použití zásady subsidiarity trestní represe žalobkyni obžaloby zprostily. Na tomto místě tak soud znovu zdůrazňuje, že trestní soudy označily případ žalobkyně za hraniční, tedy nikoli za zcela zjevně nepostižitelný prostředky trestního práva. Nelze proto v žádném případě srovnávat případ žalobkyně s případy osob, u nichž nebylo prokázáno, že se skutek stal, či bylo prokázáno, že nebyl trestným činem. Jednání žalobkyně zjevně protiprávní bylo, odvolací trestní soud v odůvodnění zprošťujícího rozsudku neměl pochybnosti o účelovosti jednání žalobkyně ani o tom, že uvedla , Anonymizováno,  v omyl. Z tohoto důvodu soud ke srovnání vybíral výlučně případy, v nichž došlo ke zproštění rovněž za použití zásady subsidiarity trestní represe. V prvním případě, který prošel všemi stupni soudní soustavy, a rovněž byl řešen před Ústavním soudem, nebylo přiznáno žádné zadostiučinění v penězích. Ve druhém případě bylo přiznáno 10 000 Kč. Třetí případ, kde bylo přiznáno 200 000 Kč soud vybral k demonstraci toho, o jaký případ se musí jednat, k jakých zásahům musí dojít, aby i za takové situace bylo možné uvažovat o odškodnění v řádech statisíců Kč. Případ žalobkyně však ani délkou trestního stíhání, hrozící sazbou či dopady do osobnostních sfér nedosahuje ani třetiny závažnosti třetího případu vybraného soudem. Z přiměřené, spravedlivé a všem okolnostem případu odpovídající zadostiučinění tak soud považuje částku 50 000 Kč. Jelikož žalovaná již žalobkyni přiznala a vyplatila v rámci předběžného projednání nároku částku 45 000 Kč, soud přiznal výrokem I žalobkyni zbývajících 5 000 Kč. Ve zbylém rozsahu, ohledně požadavku na zaplacení dalších 301 400 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).42. V souhrnu tak soud žalobkyni přiznal částku 13 550 Kč, sestávající z náhrady škody ve výši 8 550 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč (výrok I). Ohledně částky 305 750 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).43. Soud přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně ze soudem přiznané částky 13 550 Kč, avšak až od , datum,  do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované. Nárok byl uplatněn dne , datum, , šestiměsíční lhůta skončila dne , datum,  a ode dne následujícího žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 2060/2001, dále sp. zn. 30 Cdo 3359/2022 a 30 Cdo 895/2023; tento závěr aprobuje i Ústavní soud, kdy lze poukázat na recentní usnesení ze dne , datum, , sp.zn. I. ÚS 3137/25, odst. 17). Ve zbývajícím rozsahu soud požadavek na zaplacení příslušenství zamítl (výrok II).44. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 75,70 % a žalovaná v rozsahu 24,30 %, čistý úspěch žalobkyně tak činí 51,40 %. Soud tento poměr zaokrouhlil a žalobkyni přiznal náhradu 50 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení. Zástupci žalobkyně náleží při tarifní hodnotě 17 900 Kč mimosmluvní odměna ve výši 1 820 Kč za jeden úkon právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne , datum,  v rozsahu dvou úkonů právní služby a účast při jednání dne , datum, , celkem tedy za pět úkonů právní služby ve výši 9 100 Kč, a pět paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, celkem ve výši 2 250 Kč. Náhradu za doplnění žaloby ze dne , datum,  zástupce žalobkyně nepožadoval; ani jinak by nešlo o účelně vynaložený náklad, neboť tímto podáním byly na výzvu soudu odstraňovány vady žaloby, která měla být úplná a určitá již při svém podání. Žalobkyně ani její zástupce se vyhlášení rozsudku nezúčastnili (předem se omluvili), proto za tento úkon žádná náhrada nenáleží. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada cestovních výdajů za dvě cesty z , anonymizováno,  do , Anonymizováno,  a zpět osobním automobilem Seat Tarraco, každou v délce 185 km. Při základní náhradě 5,90 Kč za jeden kilometr, kombinované spotřebě motorové nafty 6,2 l na 100 km a průměrné ceně motorové nafty 44,50 Kč za jeden litr činí cestovní náhrada za jednu cestu 1 601,92 Kč, po zaokrouhlení 1 602 Kč, a za obě cesty celkem 3 204 Kč. Dále náleží náhrada za dvanáct započatých půlhodin promeškaného času po 150 Kč, celkem 1 800 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně tak činí 20 354 Kč. Vzhledem k jejímu čistému procesnímu úspěchu, který soud po zaokrouhlení stanovil na 50 %, náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 10 177 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, nebyla náhrada o tuto daň zvýšena. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.45. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobkyni v principu nijak nepoškozuje.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněná právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2026:48.C.269.2025.1","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2026-08-27","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":269,"year":2025,"pageNumber":146},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivo","lastName":"Krýsa","titlesAfter":"Ph.D.","function":"soudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 319 300 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"15","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"222","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"226","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"5","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"208","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"209","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"260","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"294","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"329","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SUBSIDIARITA_TRESTNI_REPRESE","SMLOUVA_PRACOVNI","NAKLADY_RIZENI","ZKUSEBNI_DOBA","ADVOKATNI_TARIF","ADVOKACIE","NAHRADA_NAKLADU","NESPORNE_SKUTECNOSTI","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}