{"uuid":"a14223ef-c0ee-4cbd-8b51-32167fb1f8e1","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 19 692,25 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba o zaplacení částky 19 692,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 692,25 Kč od 12. 9. 2024 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba o zaplacení částky 19 692,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 692,25 Kč od 12. 9. 2024 do zaplacení se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 692,25 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to prostřednictvím webové stránky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně odeslala návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalované přijala a svůj souhlas jí sdělila prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 52 147 Kč, a to jednotlivými platbami provedenými v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na žalovanou uvedený bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky neuhradila a dostala se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala a v poslední upomínce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ji informovala o zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k jeho okamžité úhradě, přičemž žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou celého dluhu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně tvrdila, že se stala věřitelkou předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se společností De Vries ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která ji měla dříve nabýt smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána rovněž předžalobní upomínkou, kterou právní zástupce žalobkyně odeslal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ke dni podání žaloby měla žalovaná na jistinu dluhu uhradit částku 32 454,75 Kč, zbylou část pohledávky ve výši 19 692,25 Kč však neuhradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Doplněním žaloby doručeným soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalované uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených klientem, přičemž ji ověřoval mimo jiné lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měla žalovaná podle tvrzení žalobkyně prohlásit, že má pravidelný měsíční příjem, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti, přičemž v případě pochybností o své schopnosti úvěr splatit měla kontaktovat původního věřitele za účelem společného posouzení její schopnosti úvěr splatit. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům byla ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, přičemž těchto 10 % se mělo rovnat minimálně životnímu minimu, a úvěry měly být poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti činila maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě těchto skutečností neměl původní věřitel pojmout důvodné pochybnosti o platební schopnosti žalované a žádosti o úvěr proto vyhověl. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaná při podání žádosti o úvěr a registraci na webových stránkách původního věřitele prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědoma evidence v databázích dlužníků nebo databázích pro tvorbu úvěrové historie, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí či databázi neplatných dokladů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností vůči společnosti. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná před podáním žaloby uhradila k rukám původního věřitele celkem částku 75 720,37 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstal pasivní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Zdejší soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná uzavřela dne 20. 11. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový, nezajištěný, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, uzavřený na dobu neurčitou, s úvěrovým limitem ve výši 19 700 Kč. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba 457,50 %, propagační úrok ve výši 0,00 % denně po dobu prvních 30 dnů ode dne podpisu smlouvy a standardní úrok ve výši 1,25 % denně, přičemž RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 4 678,99 %. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostně na bankovní účet žalované č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná se zavázala hradit jej měsíčně vždy ke 12. dni v měsíci nebo následující pracovní den, a to dle své volby buď úhradou dlužné částky, nebo alespoň minimální platby, která se dle smlouvy rovnala 10 % jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč, a to až do úplného zaplacení všech částek dlužných původnímu věřiteli. Z čestného prohlášení klienta ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý měsíční hlavní příjem ve výši 38 000 Kč, zdroj hlavního příjmu zaměstnání a měsíční výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně a předložených listin soud dále zjistil, že původní věřitel poskytl žalované na uvedený bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 52 147 Kč. Žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli celkem částku 75 720,37 Kč, z níž bylo 32 454,75 Kč započteno na jistinu a 43 265,62 Kč započteno na příslušenství. Žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, byla původním věřitelem opakovaně upomínána a v poslední upomínce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena prostřednictvím společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na žalobkyni, přičemž žalobkyně tvrdila, že ji nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která ji měla nabýt smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak od podání žalobního návrhu podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně. Ze zákonných ustanovení a ustálené judikatury plyne, že povinnost posoudit úvěruschopnost nelze splnit pouhým převzetím tvrzení žadatele o úvěr nebo toliko obecným nahlédnutím do registrů dlužníků, ale je zapotřebí, aby poskytovatel vycházel z objektivně doložených a ověřených údajů a aby byl schopen přesvědčivě doložit, na základě jakých konkrétních zjištění dospěl k závěru, že spotřebitel bude schopen úvěr řádně splácet. Nejvyšší správní soud vyložil, že součástí odborné péče je i obezřetnost vedoucí k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem a k požadavku na jejich doložení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39), zatímco Nejvyšší soud zdůraznil, že věřitel musí být při posouzení úvěruschopnosti schopen vycházet z dostatečných informací, nikoli jen z neověřeného osobního prohlášení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Stejně tak Ústavní soud akcentoval povinnost obecných soudů zkoumat, zda poskytovatel před poskytnutím spotřebitelského úvěru skutečně prověřil schopnost spotřebitele úvěr splatit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a ke zjištění způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a určitých skutečností plynoucích z údajů uvedených žadatelem a z předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů však nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila způsobem odpovídajícím požadavkům zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě údajů sdělených žalovanou, zejména jejího prohlášení o příjmech a výdajích, a dále lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Současně však žalobkyně nepředložila žádné konkrétní výstupy z těchto lustrací ani jiné listiny, z nichž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní informace měla právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici, jaký byl skutečný příjem žalované, jaké byly její pravidelné výdaje, zda měla další závazky, zda je řádně plnila a z jakých konkrétních podkladů byl učiněn závěr, že žalovaná bude schopna sjednaný úvěr splácet. Za dostatečné nelze považovat pouhé čestné prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů ani obecný odkaz na smluvní dokumentaci, všeobecné obchodní podmínky či souhlas žalované s nahlížením do registrů, neboť tyto skutečnosti samy o sobě neprokazují, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně provedla řádné, individuální a přezkoumatelné posouzení úvěruschopnosti žalované na základě spolehlivých a dostatečných informací. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované prověřena způsobem odpovídajícím požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalovaná ve smluvní dokumentaci deklarovala určitý příjem a výdaje, případně že právní předchůdkyně žalobkyně obecně tvrdí provedení lustrací v registrech, nemůže bez předložení konkrétních podkladů nahradit prokázání skutečného posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Úvěruschopnost žalované tak nebyla podle závěru soudu prověřena dostatečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledků jí tvrzeného posouzení nemohlo bez důvodných pochybností vyplývat, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Tím byly splněny podmínky § 87 odst. 1 citovaného zákona a smlouva o úvěru je neplatná. Důsledkem této neplatnosti není povinnost žalované plnit podle neplatné smlouvy, ale pouze povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru, přičemž žalobkyni nevzniklo právo na sjednané úroky, smluvní pokuty, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ani na plnění odvozené od smluvního zesplatnění úvěru. Tento závěr odpovídá i konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, kdy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zvláštní soukromoprávní sankcí vůči poskytovateli, který porušil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a poskytovateli tak náleží toliko vrácení nesplacené jistiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. I kdyby však bylo uzavření smluvního vztahu prokázáno, jednalo by se o absolutně neplatnou smlouvu o úvěru, což soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná ze zapůjčených peněz žalobkyni uhradit. Soud totiž dospěl k závěru, že úrok ve výši 457,5 % ročně, který měla žalovaná vedle jistiny uhradit jako smluvní úroky ve smyslu § 2395 o. z., tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky, je ujednáním neplatným dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (podle současné úpravy § 2392 o. z.) v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejího sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tato sazba v dané době nepřekračovala v průměru 9 % ročně (www.cnb.cz, systém časových řad ARAD). Soud v daném případě nezjistil ani žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku spotřebitelského úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z provedeného tak dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu úvěru v celkové výši 52 147 Kč. Žalobkyně současně sama uvedla, že žalovaná před podáním žaloby uhradila částku v celkové výši 75 720,37 Kč, z níž bylo podle tvrzení žalobkyně 32 454,75 Kč započteno na jistinu a 43 265,62 Kč započteno na příslušenství. Za situace, kdy v důsledku neplatnosti smlouvy mohla žalobkyně po žalované požadovat toliko vrácení skutečně poskytnuté jistiny ve výši 52 147 Kč, nikoli smluvní úroky, poplatky či jiné náklady sjednané v neplatné smlouvě. Právním důvodem vzniku pohledávky s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy jako celku, není závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, ale plnění žalobkyně z neexistujícího či neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Jestliže tedy žalovaná uhradila žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, částku převyšující celkovou výši poskytnuté jistiny, nevznikl žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení žalované částky 19 692,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba proto není důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 200 Kč do celkové částky 1 000 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, a uložil jej žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované v řízení žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum,  se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 692,25 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dne , datum,  smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno,  dříve , Anonymizováno,  na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně odeslala návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalované přijala a svůj souhlas jí sdělila prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 52 147 Kč, a to jednotlivými platbami provedenými v období od , datum,  do , datum,  na žalovanou uvedený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky neuhradila a dostala se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala a v poslední upomínce ze dne , datum,  ji informovala o zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k jeho okamžité úhradě, přičemž žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou celého dluhu dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že se stala věřitelkou předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum,  se společností De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji měla dříve nabýt smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum,  se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána rovněž předžalobní upomínkou, kterou právní zástupce žalobkyně odeslal dne , datum, . Ke dni podání žaloby měla žalovaná na jistinu dluhu uhradit částku 32 454,75 Kč, zbylou část pohledávky ve výši 19 692,25 Kč však neuhradila.2. Doplněním žaloby doručeným soudu dne , datum,  žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalované uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených klientem, přičemž ji ověřoval mimo jiné lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měla žalovaná podle tvrzení žalobkyně prohlásit, že má pravidelný měsíční příjem, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti, přičemž v případě pochybností o své schopnosti úvěr splatit měla kontaktovat původního věřitele za účelem společného posouzení její schopnosti úvěr splatit. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům byla ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, přičemž těchto 10 % se mělo rovnat minimálně životnímu minimu, a úvěry měly být poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti činila maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě těchto skutečností neměl původní věřitel pojmout důvodné pochybnosti o platební schopnosti žalované a žádosti o úvěr proto vyhověl. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaná při podání žádosti o úvěr a registraci na webových stránkách původního věřitele prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědoma evidence v databázích dlužníků nebo databázích pro tvorbu úvěrové historie, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí či databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností vůči společnosti. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná před podáním žaloby uhradila k rukám původního věřitele celkem částku 75 720,37 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstal pasivní.4. Zdejší soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná uzavřela dne 20. 11. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový, nezajištěný, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, uzavřený na dobu neurčitou, s úvěrovým limitem ve výši 19 700 Kč. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba 457,50 %, propagační úrok ve výši 0,00 % denně po dobu prvních 30 dnů ode dne podpisu smlouvy a standardní úrok ve výši 1,25 % denně, přičemž RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 4 678,99 %. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostně na bankovní účet žalované č. , č. účtu,  a žalovaná se zavázala hradit jej měsíčně vždy ke 12. dni v měsíci nebo následující pracovní den, a to dle své volby buď úhradou dlužné částky, nebo alespoň minimální platby, která se dle smlouvy rovnala 10 % jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč, a to až do úplného zaplacení všech částek dlužných původnímu věřiteli. Z čestného prohlášení klienta ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý měsíční hlavní příjem ve výši 38 000 Kč, zdroj hlavního příjmu zaměstnání a měsíční výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně a předložených listin soud dále zjistil, že původní věřitel poskytl žalované na uvedený bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 52 147 Kč. Žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli celkem částku 75 720,37 Kč, z níž bylo 32 454,75 Kč započteno na jistinu a 43 265,62 Kč započteno na příslušenství. Žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, byla původním věřitelem opakovaně upomínána a v poslední upomínce ze dne , datum,  byla informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena prostřednictvím společnosti , Anonymizováno,  , právnická osoba, . na žalobkyni, přičemž žalobkyně tvrdila, že ji nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum,  se společností , Anonymizováno,  , právnická osoba, ., která ji měla nabýt smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou se společností , právnická osoba, . Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , avšak od podání žalobního návrhu podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně. Ze zákonných ustanovení a ustálené judikatury plyne, že povinnost posoudit úvěruschopnost nelze splnit pouhým převzetím tvrzení žadatele o úvěr nebo toliko obecným nahlédnutím do registrů dlužníků, ale je zapotřebí, aby poskytovatel vycházel z objektivně doložených a ověřených údajů a aby byl schopen přesvědčivě doložit, na základě jakých konkrétních zjištění dospěl k závěru, že spotřebitel bude schopen úvěr řádně splácet. Nejvyšší správní soud vyložil, že součástí odborné péče je i obezřetnost vedoucí k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem a k požadavku na jejich doložení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39), zatímco Nejvyšší soud zdůraznil, že věřitel musí být při posouzení úvěruschopnosti schopen vycházet z dostatečných informací, nikoli jen z neověřeného osobního prohlášení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Stejně tak Ústavní soud akcentoval povinnost obecných soudů zkoumat, zda poskytovatel před poskytnutím spotřebitelského úvěru skutečně prověřil schopnost spotřebitele úvěr splatit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).10. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a ke zjištění způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a určitých skutečností plynoucích z údajů uvedených žadatelem a z předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů však nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila způsobem odpovídajícím požadavkům zákona.11. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě údajů sdělených žalovanou, zejména jejího prohlášení o příjmech a výdajích, a dále lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Současně však žalobkyně nepředložila žádné konkrétní výstupy z těchto lustrací ani jiné listiny, z nichž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní informace měla právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici, jaký byl skutečný příjem žalované, jaké byly její pravidelné výdaje, zda měla další závazky, zda je řádně plnila a z jakých konkrétních podkladů byl učiněn závěr, že žalovaná bude schopna sjednaný úvěr splácet. Za dostatečné nelze považovat pouhé čestné prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů ani obecný odkaz na smluvní dokumentaci, všeobecné obchodní podmínky či souhlas žalované s nahlížením do registrů, neboť tyto skutečnosti samy o sobě neprokazují, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně provedla řádné, individuální a přezkoumatelné posouzení úvěruschopnosti žalované na základě spolehlivých a dostatečných informací. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované prověřena způsobem odpovídajícím požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalovaná ve smluvní dokumentaci deklarovala určitý příjem a výdaje, případně že právní předchůdkyně žalobkyně obecně tvrdí provedení lustrací v registrech, nemůže bez předložení konkrétních podkladů nahradit prokázání skutečného posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Úvěruschopnost žalované tak nebyla podle závěru soudu prověřena dostatečně.12. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledků jí tvrzeného posouzení nemohlo bez důvodných pochybností vyplývat, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Tím byly splněny podmínky § 87 odst. 1 citovaného zákona a smlouva o úvěru je neplatná. Důsledkem této neplatnosti není povinnost žalované plnit podle neplatné smlouvy, ale pouze povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru, přičemž žalobkyni nevzniklo právo na sjednané úroky, smluvní pokuty, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ani na plnění odvozené od smluvního zesplatnění úvěru. Tento závěr odpovídá i konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, kdy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zvláštní soukromoprávní sankcí vůči poskytovateli, který porušil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a poskytovateli tak náleží toliko vrácení nesplacené jistiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).13. I kdyby však bylo uzavření smluvního vztahu prokázáno, jednalo by se o absolutně neplatnou smlouvu o úvěru, což soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná ze zapůjčených peněz žalobkyni uhradit. Soud totiž dospěl k závěru, že úrok ve výši 457,5 % ročně, který měla žalovaná vedle jistiny uhradit jako smluvní úroky ve smyslu § 2395 o. z., tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky, je ujednáním neplatným dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (podle současné úpravy § 2392 o. z.) v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejího sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tato sazba v dané době nepřekračovala v průměru 9 % ročně (www.cnb.cz, systém časových řad ARAD). Soud v daném případě nezjistil ani žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku spotřebitelského úvěru.14. Z provedeného tak dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu úvěru v celkové výši 52 147 Kč. Žalobkyně současně sama uvedla, že žalovaná před podáním žaloby uhradila částku v celkové výši 75 720,37 Kč, z níž bylo podle tvrzení žalobkyně 32 454,75 Kč započteno na jistinu a 43 265,62 Kč započteno na příslušenství. Za situace, kdy v důsledku neplatnosti smlouvy mohla žalobkyně po žalované požadovat toliko vrácení skutečně poskytnuté jistiny ve výši 52 147 Kč, nikoli smluvní úroky, poplatky či jiné náklady sjednané v neplatné smlouvě. Právním důvodem vzniku pohledávky s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy jako celku, není závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, ale plnění žalobkyně z neexistujícího či neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Jestliže tedy žalovaná uhradila žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, částku převyšující celkovou výši poskytnuté jistiny, nevznikl žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení žalované částky 19 692,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba proto není důvodná.15. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 200 Kč do celkové částky 1 000 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, a uložil jej žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované v řízení žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li částka uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPS:2026:25.C.53.2026.1","publishedAt":"2026-10-22","decisionAt":"2026-07-29","caseNumber":{"senate":25,"registry":"C","index":53,"year":2026,"pageNumber":35},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jana","lastName":"Srpová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPS","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"19 692,25 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}