{"uuid":"a1561929-96ba-4165-abe5-010d0c793574","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 125 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 125 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 23. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 125 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 23. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.\nII. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 12. 2019 domáhal částky ve výši 215 000 Kč jakožto finančního zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu, které mu měly vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci odškodnění v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, které mělo trvat 9 let ve věci žaloby na vydání klíčů ke společným prostorám. Žaloba na odškodnění byla podána v roce 2014, tj. k zahájení došlo dne 1. 10. 2014, a trvala 5 let bez řízení u Ústavního soudu, tj. konečné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 15. 7. 2019. Prvoinstanční soud žalobci přiznal odškodnění ve výši 90 000 Kč, přičemž žalovaná strana nijak nerozporovala tvrzení žalobce, že se ho dlouhé soudní řízení dotklo. Odvolací soud však shora uvedené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba zamítá a konstatoval, že se žalobci nic nestalo. Žalobce proto podal dovolání a zažádal o právního zástupce. Nejvyšší soud však z neznámých důvodů žalobci sdělil, že si zvolil advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak nedoložil jeho plnou moc. Žalobce s tímto závěrem Nejvyššího soudu nesouhlasí a považuje ho za milné a lživé. Má za to, že tímto jednáním byl hrubě porušen zákon. Žalobce dále uvádí, že Nejvyšší soud se mu v průběhu roku 2019 dvakrát omluvil, že postupoval špatně. Dokonce rozhodnutí změnil s tím, že se stala chyba v pravopisu a rozhodl, že se řízení zastavuje. Žalobce celé soudní řízení těžce nese, především nejistotu a nespravedlnost, které se u něj odrazily v porušení jeho duševního a fyzického zdraví. Žalobce tak požaduje částku 90 000 Kč spolu s náklady přiznanými žalované, a to vše s příslušenstvím od 23. 5. 2020 za naříkané řízení a částku 125 000 Kč s příslušenstvím od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" za tuto žalobu jako odškodnění za nepřiměřené délky naříkaného řízení. Nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil dne 23. 12. 2019, ke dni podání žaloby nebylo žalovanou rozhodnuto.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 11. 2020, č. j. 20 C 210/2019-73 bylo řízení do částky 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 5. 2020 do zaplacení částečně zastaveno, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek za tento nárok. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2021, č. j. 13 Co 15/2021-83. Právní moc tak nastala dne 1. 3. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že neuznává žalobou uplatněný nárok, a to ani částečně. Dále učinila nesporným, že žalobce svůj nárok uplatnil dne 23. 12. 2019 e-mailovým podáním. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala a dne 22. 10. 2020 mu odeslala stanovisko č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jednací číslo MSP","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve kterém požadavku na odškodnění nevyhověla, a to ani částečně. Žalovaná rekapitulovala průběh posuzovaného soudního řízení zahájeno u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pokračujícího před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" a před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem řízení byla žaloba o finanční zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu vzniklé žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení v délce devíti let. Žalovaná uzavřela, že řízení trvalo do pravomocného skončení cca 2 roky a 6,5 měsíce, do pravomocného skončení dovolacího řízení pak 4 roky a 9,5 měsíce. Věc byla řešena opakovaně (2x) na obou stupních soudní soustavy, následně byla řešena i v rámci dovolacího řízení. Žalovaná má za to, že soudy postupovaly v řízení poměrně plynule a bez zásadnějších období nečinnosti, přičemž věc byla po právní a procesní stránce průměrně složitá. Žalovaná došla k tomu, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tj. s ohledem na okolnosti případu nebyla celková délka řízení shledána jako nepřiměřená. Tedy sporuje existenci odpovědnostního titulu, kterým je nesprávný úřední postup. Nad to žalovaná sporuje i vznik nemajetkové újmy a existenci příčinné souvislosti. Žalované je z její úřední činnosti známo, že žalobce je účastníkem značného množství soudních a různých dalších řízení, převážně jako žalobce či navrhovatel. Například v usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" je uvedeno, že je u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce účastníkem 325 věcí. Žalovaná má tak za to, že vzhledem ke stylu, jakým žalobce tato řízení vede, nelze určit, jaká ze stovek řízení jsou způsobilá žalobci způsobit nemajetkovou újmu, natož pak újmu, kterou by bylo třeba reparovat peněžitou formou. Žalovaná z těchto důvodů považuje žalobu za nedůvodnou, a proto navrhuje její zamítnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že na žalobě trvá. Má za to, že důvody, pro které žalobu podal, jsou důvodné a považuje za katastrofu, že to žalovaná nevidí stejně, když především v postupu Nejvyššího soudu České republiky shledává chyby. Žalobce dále zpochybňuje, že by měl podáno přes 300 žalob a požaduje doložení tohoto tvrzení, stejně tak, aby bylo doloženo kolik má žalob u Ústavního soudu České republiky. Dále žalobce uvedl, že žaloby podává, neboť úředníci porušují zákony, a protože nemá pocit, že by došlo k naplnění práva na spravedlivý proces v jeho případě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Nesporným mezi účastníky je, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uplatnil žalobce svůj nárok u žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda v daném případě je dán odpovědnostní titul, tj. zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce naříkaného řízení a zda došlo k nemajetkové újmě žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má za prokázaná nesporná tvrzení účastníků, že žalobce uplatnil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím e-mailové komunikace u žalovaná nárok, který je předmětem tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze spisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil následující:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla podána žaloba žalobcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" na odškodnění za nesprávný úřední postup soudu, spočívající v neúměrné délce řízení. Původní spor se týkal vydání klíčů ke společným prostorám. Žalobce žádal majetkovou škodu ve výši 100 000 Kč, tj. náklady řízení, a nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, která se skládala z likvidace osobnosti žalobce a likvidace jeho práv v původním řízení. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzval soud žalobce k odstranění vad žaloby. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud odmítl podání žalobce pro neodstranění vad žaloby. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o odmítnutí žaloby. Doručeno žalobci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupil soud spis odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolací soud potvrdil odmítnutí žaloby žalobce, co do majetkové škody ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení, a co do nemajetkové újmy ve výši 380 000 Kč s úrokem z prodlení. Dále rozhodnutí soudu změnil, co do nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč tak, že se žaloba neodmítá. Změnil také výrok o nákladech řízení. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál vrácen okresnímu soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobce předvolán k výslechu na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě referátu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla zaslána žádost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zapůjčení spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 21. 8. 2015 upřesněno, že se jedná o spis sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 19. 10. 2015 byl proveden výslech žalobce stran skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl dán pokyn k zaslání výzvy žalované k podání vyjádření k žalobě (vypraveno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo jednání ve věci nařízeno na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Žalovaná neuznala nárok žalobce, a to ani částečně. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zažádal žalobce o odročení jednání na jiný den. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odročeno jednání na žádost žalobce na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl soudu doručen přípis žalobce, ve kterém se vyjadřoval k podané žalobě a podal návrh na rozšíření žaloby o částku 204 000 Kč. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl soudu doručen přípis žalobce, ve kterém se vyjadřoval k podané žalobě. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se ve věci konalo jednání, na kterém vzal žalobce rozšíření žaloby zpět. Závěrem byl vyhlášen rozsudek, který uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zadostiučinění v částce 90 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaslala žalovaná soudu vyčíslení svých nákladů. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalované doručen rozsudek. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobci doručen rozsudek. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalované. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno odvolání žalobce. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla žalovaná vyzvána k odstranění vad odvolání. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno doplnění odvolání žalované. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno vyjádření žalované k odvolání žalobce. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál předložen odvolacímu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nařídil odvolací jednání ve věci na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě referátu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla odvolacímu soudu doručena omluva žalované z jednání odvolacího soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla vznesena námitka podjatosti některých soudců v odvolacím senátu, neboť větev projednávaného spisového materiálu projednávali. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne byli určeni náhradní soudci. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo odvolacímu soudu doručeno doplnění žalobce k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 15. 2. 2017 podal žalobce stížnost na chování justiční stráže. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl justiční stráží vypracován služební záznam o kontrole a osobní prohlídce žalobce. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se konalo u odvolacího soudu jednání v dané věci, jehož závěrem byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek prvostupňového soudu ve výroku I. změněn tak, že se konstatuje porušení práva žalobce na rozhodnutí věci vedené u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" v přiměřené lhůtě a žaloba žalobce na zaplacení částky 90.000 Kč s příslušenstvím se zamítá; v další napadené části, a to výroku III. rozsudku byl rozsudek okresního soudu potvrzen; žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení. Daný rozsudek nabyl právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce na jednání proti rozhodnutí odvolacího soud podal dovolání. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál vrácen prvostupňovému soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalované. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobci. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobce vyzván ke zvolení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Doručeno žalobci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudu doručeno odůvodnění dovolání. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" požádal žalobce o přidělení advokáta. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobci zaslán formulář k doložení příjmů a jiných skutečností pro rozhodnutí o žádosti o přidělení advokáta ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Formulář byl žalobci doručen dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Potvrzení došlo soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro bezúspěšné uplatňování práva (opožděná žádost). Doručeno žalobci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobce odvolal proti usnesení soudu o neustanovení zástupce z řad advokátů. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál předložen odvolacímu soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolací soud usnesení prvostupňového soudu potvrdil. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál vrácen prvostupňovému soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl dán pokyn k zaslání výzvy žalobci ke zvolení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, a to ve lhůtě 14 dní s tím, že následně bude spisový materiál předložen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato výzva byla žalobci doručena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobce nahlížet do spisu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" požádal žalobce o zaslání rozsudku prvostupňového soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a odvolacího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobci znovu zaslány dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce soudu sdělil, že si zvolil zástupce pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", nedoložil však plnou moc. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl spisový materiál předložen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil, neboť nebyl řádně zastoupen. Právní moci nabylo usnesení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze stanoviska žalované ze dne 22. 10. 2020, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podává, že žalovaná nevyhověla návrhu žalobce, neboť shledala, že v daném případě absentuje u požadavku majetkové škody odpovědnostní titul, kterým by mohlo být jen nezákonné rozhodnutí. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná uvedla, že neshledala, že by řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, když jediná delší prodleva nastala až u Nejvyššího soudu České republiky, kterážto je objektivně dána specifickým postavením Nejvyššího soudu České republiky Ani zde tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tudíž není dán odpovědnostní titul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud další navrhované důkazy (usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 6. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", zjištění počtu řízení žalobce u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", zjištění počtu řízení žalobce u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", zjištění počtu řízení žalobce u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zjištění počtu řízení žalobce u Ústavního soudu České republiky, ustanovení znalce za účelem zjištění porušení zdraví žalobce) neprovedl pro nadbytečnost, když ve věci bylo možné rozhodnout na podkladě provedeného dokazování a zároveň žalobce žádný samostatný nárok z titulu škody na zdraví žalobou neuplatnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o. s. ř., aniž jednání nařizoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobce požadoval zaplacení částky 125 000 Kč s příslušenstvím, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením tohoto nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. („ …přechodné ustanovení umožní v určitém rozsahu aplikaci nových ustanovení na případy, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, čímž se otevře možnost jejich případnému vyřešení před českými orgány a na základě českého právního řádu, bez toho aniž by je musel vyřizovat Evropský soud pro lidská práva“). Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP, tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému ESLP.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud neshledal splnění tohoto předpokladu, když v tomto řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo ode dne 1. 10. 2014, kdy byla žalobcem podána žaloba, do dne 15. 7. 2019, kdy nabylo právní moci usnesení dovolacího soudu ze dne 19. 6. 2019 o zastavení dovolání žalobce, celkem tak trvalo 4 roky a 9 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu ještě přiměřená. K závěru o tom, že celkovou délku řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, vede soud vyhodnocení kritérií podle § 31a odst. 3 zákona, zejména pak vyhodnocení kritéria složitosti řízení v kombinaci s kritériem postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu řízení pro žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na dosažení finančního zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci jeho žaloby na vydání klíčů ke společným prostorám. Z obsahu posuzovaného řízení se podává, že řízení bylo průměrně složité po stránce skutkové, právní i procesní Posuzované řízení lze rozdělit na dvě fáze, a to fázi do pravomocného skončení věci a fázi dovolacího řízení. Řízení do pravomocného skončení věci trvalo přibližně 2 roky a 6 měsíců, z toho přibližně 1,5 roku trvalo řízení o žalobě před soudem prvního stupně. Dovolací řízení pak trvalo přibližně 2 roky a 3 měsíce. V průběhu celého řízení bylo třeba rozhodovat o opakovaných podáních a opravných prostředcích žalobce. Ve věci tak rozhodovaly soudy na třech stupních soudní soustavy. Již samotná skutečnost, že ve věci rozhoduje soud vyššího stupně, objektivně prodlužuje celkovou dobu řízení o dobu potřebou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení, pro dobu nutnou k vydání rozhodnutí, jeho vyhotovení a rozeslání účastníkům a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení. Účastníkům řízení nelze přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany, a jestliže tedy účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů, ať se jedná o uplatnění opravných prostředků, nebo o nutnost rozhodování nadřízeného soudu v jiných otázkách. Stát proto nemůže nést odpovědnost za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud ve věci shledal následující nečinnost, a to v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy v období od předložení spisového materiálu odvolacímu soudu po nařízení jednání ve věci na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy v období od předložení spisového materiálu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" do rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy doba rozhodování dovolacího soudu přesáhla 1 rok. Tato prodlení lze dle názoru soudu tolerovat, neboť celková délka řízení byla ještě přiměřená a soudy jinak v řízení postupovaly koncentrovaně a plynule a činily úkony v běžných lhůtách (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Takovým způsobem ESLP toleroval více jak 12 měsíců období nečinnosti v řízení, které trvalo 5 let a 4 měsíce (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. K závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení nevede soud ani vyhodnocení kritéria jednání poškozeného, když nelze dospět ani k závěru, že by se žalobce snažil o urychlení řízení, např. podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nebo stížnosti na průtahy. Žalobce k délce řízení přispěl tím, že podal vadnou žalobu, proto musel být ze strany soudu vyzván k odstranění vad žaloby a v částečném rozsahu došlo k odmítnutí žaloby. Dále žalobce 1x žádal o odročení jednání a opožděně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, proto byla jeho žádost pro bezúspěšné uplatňování práva zamítnuta a dovolací řízení bylo následně zastaveno pro nesplnění podmínky povinného zastoupení. Soudu je z úřední činnosti (databáze ISAS) známo, že žalobce řadu let vede větší množství soudních řízení, v rámci nichž jsou mu jeho procesní povinnosti a poučení soudu známé, proto jeho uvedený postup v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2017 by mohl evokovat závěr, že šlo o účelový postup s cílem protáhnout řízení a připravit si tak podmínky pro další uplatnění nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky kompenzačního řízení vedeného k odškodnění nepřiměřené délky. K uvedenému řetězení jednotlivých kompenzačních řízení se vyjádřil Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2577/14, kdy uvedl, že je nutné věc posuzovat zdrženlivě a individuálně právě kvůli možnému zneužití práv. Účelovost popsaného postupu by v případě jeho většího zásahu (než je tomu v tomto případě) do řízení bylo možné hodnotit jako důvod pro nepřiznání relutární náhrady. Řetězení kompenzačních řízení tak neznamená, že se má žalobci automaticky dostat vyššího odškodnění právě z důvodu, že se odškodňuje kompenzační řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Zásadním pro závěr o tom, že celková délka posuzovaného řízení je ještě přiměřenou, je i vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného. V tomto ohledu je třeba zdůraznit to, že posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky. Podle judikatury ESLP poskytují poškozenému zvýšený význam řízení řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). V projednávaném případě se jednalo o spor mezi žalobcem a žalovanou ve věci odškodnění v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení a takové řízení nemělo pro žalobce vyšší význam. Žalobce ani žádné konkrétní skutečnosti, v nichž by bylo možné spatřovat vyšší význam, netvrdí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Délka posuzovaného řízení tak byla s ohledem na všechny okolnosti případu přiměřená a v důsledku toho nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce. V posuzovaném řízení sice došlo k uvedeným nečinnostem, které, jak již bylo uvedeno výše, lze tolerovat. Průběh řízení byl jinak plynulý a postup soudu byl až na výjimku koncentrovaný, proto jej nelze klást státu k tíži, když pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 340 s.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Jelikož v dané věci soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení, nebyl tak splněn základní předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona, a proto soud žalobu jako zcela nedůvodnou ve výroku I. zamítl, aniž by se zabýval otázkou opodstatněnosti žalobcem požadované částky jakožto finančního zadostiučinění a otázkou příčinné souvislosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě). Ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 12. 2019 domáhal částky ve výši 215 000 Kč jakožto finančního zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu, které mu měly vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci odškodnění v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, které mělo trvat 9 let ve věci žaloby na vydání klíčů ke společným prostorám. Žaloba na odškodnění byla podána v roce 2014, tj. k zahájení došlo dne 1. 10. 2014, a trvala 5 let bez řízení u Ústavního soudu, tj. konečné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 15. 7. 2019. Prvoinstanční soud žalobci přiznal odškodnění ve výši 90 000 Kč, přičemž žalovaná strana nijak nerozporovala tvrzení žalobce, že se ho dlouhé soudní řízení dotklo. Odvolací soud však shora uvedené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba zamítá a konstatoval, že se žalobci nic nestalo. Žalobce proto podal dovolání a zažádal o právního zástupce. Nejvyšší soud však z neznámých důvodů žalobci sdělil, že si zvolil advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], avšak nedoložil jeho plnou moc. Žalobce s tímto závěrem Nejvyššího soudu nesouhlasí a považuje ho za milné a lživé. Má za to, že tímto jednáním byl hrubě porušen zákon. Žalobce dále uvádí, že Nejvyšší soud se mu v průběhu roku 2019 dvakrát omluvil, že postupoval špatně. Dokonce rozhodnutí změnil s tím, že se stala chyba v pravopisu a rozhodl, že se řízení zastavuje. Žalobce celé soudní řízení těžce nese, především nejistotu a nespravedlnost, které se u něj odrazily v porušení jeho duševního a fyzického zdraví. Žalobce tak požaduje částku 90 000 Kč spolu s náklady přiznanými žalované, a to vše s příslušenstvím od 23. 5. 2020 za naříkané řízení a částku 125 000 Kč s příslušenstvím od [datum] za tuto žalobu jako odškodnění za nepřiměřené délky naříkaného řízení. Nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil dne 23. 12. 2019, ke dni podání žaloby nebylo žalovanou rozhodnuto.\n2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 11. 2020, č. j. 20 C 210/2019-73 bylo řízení do částky 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 5. 2020 do zaplacení částečně zastaveno, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek za tento nárok. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2021, č. j. 13 Co 15/2021-83. Právní moc tak nastala dne 1. 3. 2021.\n3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že neuznává žalobou uplatněný nárok, a to ani částečně. Dále učinila nesporným, že žalobce svůj nárok uplatnil dne 23. 12. 2019 e-mailovým podáním. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala a dne 22. 10. 2020 mu odeslala stanovisko č. j. [jednací číslo MSP], ve kterém požadavku na odškodnění nevyhověla, a to ani částečně. Žalovaná rekapitulovala průběh posuzovaného soudního řízení zahájeno u [název soudu] dne [datum] a pokračujícího před [název soudu] a před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem řízení byla žaloba o finanční zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu vzniklé žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení v délce devíti let. Žalovaná uzavřela, že řízení trvalo do pravomocného skončení cca 2 roky a 6,5 měsíce, do pravomocného skončení dovolacího řízení pak 4 roky a 9,5 měsíce. Věc byla řešena opakovaně (2x) na obou stupních soudní soustavy, následně byla řešena i v rámci dovolacího řízení. Žalovaná má za to, že soudy postupovaly v řízení poměrně plynule a bez zásadnějších období nečinnosti, přičemž věc byla po právní a procesní stránce průměrně složitá. Žalovaná došla k tomu, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tj. s ohledem na okolnosti případu nebyla celková délka řízení shledána jako nepřiměřená. Tedy sporuje existenci odpovědnostního titulu, kterým je nesprávný úřední postup. Nad to žalovaná sporuje i vznik nemajetkové újmy a existenci příčinné souvislosti. Žalované je z její úřední činnosti známo, že žalobce je účastníkem značného množství soudních a různých dalších řízení, převážně jako žalobce či navrhovatel. Například v usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je uvedeno, že je u [název soudu] žalobce účastníkem 325 věcí. Žalovaná má tak za to, že vzhledem ke stylu, jakým žalobce tato řízení vede, nelze určit, jaká ze stovek řízení jsou způsobilá žalobci způsobit nemajetkovou újmu, natož pak újmu, kterou by bylo třeba reparovat peněžitou formou. Žalovaná z těchto důvodů považuje žalobu za nedůvodnou, a proto navrhuje její zamítnutí.\n4. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že na žalobě trvá. Má za to, že důvody, pro které žalobu podal, jsou důvodné a považuje za katastrofu, že to žalovaná nevidí stejně, když především v postupu Nejvyššího soudu České republiky shledává chyby. Žalobce dále zpochybňuje, že by měl podáno přes 300 žalob a požaduje doložení tohoto tvrzení, stejně tak, aby bylo doloženo kolik má žalob u Ústavního soudu České republiky. Dále žalobce uvedl, že žaloby podává, neboť úředníci porušují zákony, a protože nemá pocit, že by došlo k naplnění práva na spravedlivý proces v jeho případě.\n5. Nesporným mezi účastníky je, že dne [datum] uplatnil žalobce svůj nárok u žalované.\n6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda v daném případě je dán odpovědnostní titul, tj. zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce naříkaného řízení a zda došlo k nemajetkové újmě žalobce.\n7. Soud má za prokázaná nesporná tvrzení účastníků, že žalobce uplatnil dne [datum] prostřednictvím e-mailové komunikace u žalovaná nárok, který je předmětem tohoto řízení.\n8. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.\n9. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující:\nDne [datum] byla podána žaloba žalobcem [celé jméno žalobce] na odškodnění za nesprávný úřední postup soudu, spočívající v neúměrné délce řízení. Původní spor se týkal vydání klíčů ke společným prostorám. Žalobce žádal majetkovou škodu ve výši 100 000 Kč, tj. náklady řízení, a nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, která se skládala z likvidace osobnosti žalobce a likvidace jeho práv v původním řízení. Dne [datum] vyzval soud žalobce k odstranění vad žaloby. Dne [datum] soud odmítl podání žalobce pro neodstranění vad žaloby. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o odmítnutí žaloby. Doručeno žalobci dne [datum]. Dne [datum] postoupil soud spis odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne [datum]. Dne [datum] odvolací soud potvrdil odmítnutí žaloby žalobce, co do majetkové škody ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení, a co do nemajetkové újmy ve výši 380 000 Kč s úrokem z prodlení. Dále rozhodnutí soudu změnil, co do nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč tak, že se žaloba neodmítá. Změnil také výrok o nákladech řízení. Dne [datum] byl spisový materiál vrácen okresnímu soudu. Dne [datum] byl žalobce předvolán k výslechu na den [datum], na základě referátu ze dne [datum]. Dne [datum] byla zaslána žádost [název soudu] o zapůjčení spisu sp. zn. [spisová značka]. Dne 21. 8. 2015 upřesněno, že se jedná o spis sp. zn. [spisová značka]. Dne 19. 10. 2015 byl proveden výslech žalobce stran skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Dne [datum] byl dán pokyn k zaslání výzvy žalované k podání vyjádření k žalobě (vypraveno dne [datum]). Dne [datum] bylo jednání ve věci nařízeno na den [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Žalovaná neuznala nárok žalobce, a to ani částečně. Dne [datum] zažádal žalobce o odročení jednání na jiný den. Dne [datum] odročeno jednání na žádost žalobce na den [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen přípis žalobce, ve kterém se vyjadřoval k podané žalobě a podal návrh na rozšíření žaloby o částku 204 000 Kč. Dne [datum] byl soudu doručen přípis žalobce, ve kterém se vyjadřoval k podané žalobě. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, na kterém vzal žalobce rozšíření žaloby zpět. Závěrem byl vyhlášen rozsudek, který uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zadostiučinění v částce 90 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta. Dne [datum] zaslala žalovaná soudu vyčíslení svých nákladů. Dne [datum] byl žalované doručen rozsudek. Dne [datum] byl žalobci doručen rozsudek. Dne [datum] bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalované. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobce. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k odstranění vad odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění odvolání žalované. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované k odvolání žalobce. Dne [datum] byl spisový materiál předložen odvolacímu. Dne [datum] nařídil odvolací jednání ve věci na den [datum], na základě referátu ze dne [datum]. Dne [datum] byla odvolacímu soudu doručena omluva žalované z jednání odvolacího soudu. Dne [datum] byla vznesena námitka podjatosti některých soudců v odvolacím senátu, neboť větev projednávaného spisového materiálu projednávali. [příjmení] dne byli určeni náhradní soudci. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu doručeno doplnění žalobce k [spisová značka]. Dne 15. 2. 2017 podal žalobce stížnost na chování justiční stráže. Dne [datum] byl justiční stráží vypracován služební záznam o kontrole a osobní prohlídce žalobce. Dne [datum] se konalo u odvolacího soudu jednání v dané věci, jehož závěrem byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek prvostupňového soudu ve výroku I. změněn tak, že se konstatuje porušení práva žalobce na rozhodnutí věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě a žaloba žalobce na zaplacení částky 90.000 Kč s příslušenstvím se zamítá; v další napadené části, a to výroku III. rozsudku byl rozsudek okresního soudu potvrzen; žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení. Daný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce na jednání proti rozhodnutí odvolacího soud podal dovolání. Dne [datum] byl spisový materiál vrácen prvostupňovému soudu. Dne [datum] byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalované. Dne [datum] byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobci. Dne [datum] byl žalobce vyzván ke zvolení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Doručeno žalobci dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění dovolání. Dne [datum] požádal žalobce o přidělení advokáta. Dne [datum] byl žalobci zaslán formulář k doložení příjmů a jiných skutečností pro rozhodnutí o žádosti o přidělení advokáta ze dne [datum]. Formulář byl žalobci doručen dne [datum]. Potvrzení došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] soud zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro bezúspěšné uplatňování práva (opožděná žádost). Doručeno žalobci [datum]. Dne [datum] se žalobce odvolal proti usnesení soudu o neustanovení zástupce z řad advokátů. Dne [datum] byl spisový materiál předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud usnesení prvostupňového soudu potvrdil. Dne [datum] byl spisový materiál vrácen prvostupňovému soudu. Dne [datum] byl dán pokyn k zaslání výzvy žalobci ke zvolení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, a to ve lhůtě 14 dní s tím, že následně bude spisový materiál předložen [název soudu]. Tato výzva byla žalobci doručena [datum]. Dne [datum] byl žalobce nahlížet do spisu. Dne [datum] požádal žalobce o zaslání rozsudku prvostupňového soudu ze dne [datum] a odvolacího soudu ze dne [datum]. Žalobci znovu zaslány dne [datum]. Dne [datum] žalobce soudu sdělil, že si zvolil zástupce pana [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], nedoložil však plnou moc. Dne [datum] byl spisový materiál předložen [název soudu]. Dne [datum] Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil, neboť nebyl řádně zastoupen. Právní moci nabylo usnesení dne [datum].\n10. Ze stanoviska žalované ze dne 22. 10. 2020, č. j. [spisová značka] se podává, že žalovaná nevyhověla návrhu žalobce, neboť shledala, že v daném případě absentuje u požadavku majetkové škody odpovědnostní titul, kterým by mohlo být jen nezákonné rozhodnutí. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná uvedla, že neshledala, že by řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, když jediná delší prodleva nastala až u Nejvyššího soudu České republiky, kterážto je objektivně dána specifickým postavením Nejvyššího soudu České republiky Ani zde tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tudíž není dán odpovědnostní titul.\n11. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud další navrhované důkazy (usnesení [název soudu] ze dne 26. 6. 2017, č. j. [číslo jednací], zjištění počtu řízení žalobce u [název soudu], zjištění počtu řízení žalobce u [název soudu], zjištění počtu řízení žalobce u [název soudu] a zjištění počtu řízení žalobce u Ústavního soudu České republiky, ustanovení znalce za účelem zjištění porušení zdraví žalobce) neprovedl pro nadbytečnost, když ve věci bylo možné rozhodnout na podkladě provedeného dokazování a zároveň žalobce žádný samostatný nárok z titulu škody na zdraví žalobou neuplatnil.\n12. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o. s. ř., aniž jednání nařizoval.\n13. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:\nPodle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\nPodle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.\nPodle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.\nPodle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.\nPodle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).\nPodle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\nPodle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\nPodle § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).\n15. Žalobce požadoval zaplacení částky 125 000 Kč s příslušenstvím, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.\n16. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením tohoto nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. („ …přechodné ustanovení umožní v určitém rozsahu aplikaci nových ustanovení na případy, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, čímž se otevře možnost jejich případnému vyřešení před českými orgány a na základě českého právního řádu, bez toho aniž by je musel vyřizovat Evropský soud pro lidská práva“). Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP, tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému ESLP.\n17. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).\n18. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud neshledal splnění tohoto předpokladu, když v tomto řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).\n19. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo ode dne 1. 10. 2014, kdy byla žalobcem podána žaloba, do dne 15. 7. 2019, kdy nabylo právní moci usnesení dovolacího soudu ze dne 19. 6. 2019 o zastavení dovolání žalobce, celkem tak trvalo 4 roky a 9 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu ještě přiměřená. K závěru o tom, že celkovou délku řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, vede soud vyhodnocení kritérií podle § 31a odst. 3 zákona, zejména pak vyhodnocení kritéria složitosti řízení v kombinaci s kritériem postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu řízení pro žalobce.\n20. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na dosažení finančního zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] ve věci jeho žaloby na vydání klíčů ke společným prostorám. Z obsahu posuzovaného řízení se podává, že řízení bylo průměrně složité po stránce skutkové, právní i procesní Posuzované řízení lze rozdělit na dvě fáze, a to fázi do pravomocného skončení věci a fázi dovolacího řízení. Řízení do pravomocného skončení věci trvalo přibližně 2 roky a 6 měsíců, z toho přibližně 1,5 roku trvalo řízení o žalobě před soudem prvního stupně. Dovolací řízení pak trvalo přibližně 2 roky a 3 měsíce. V průběhu celého řízení bylo třeba rozhodovat o opakovaných podáních a opravných prostředcích žalobce. Ve věci tak rozhodovaly soudy na třech stupních soudní soustavy. Již samotná skutečnost, že ve věci rozhoduje soud vyššího stupně, objektivně prodlužuje celkovou dobu řízení o dobu potřebou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení, pro dobu nutnou k vydání rozhodnutí, jeho vyhotovení a rozeslání účastníkům a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení. Účastníkům řízení nelze přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany, a jestliže tedy účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů, ať se jedná o uplatnění opravných prostředků, nebo o nutnost rozhodování nadřízeného soudu v jiných otázkách. Stát proto nemůže nést odpovědnost za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.\n21. Soud ve věci shledal následující nečinnost, a to v období od [datum] do [datum], tedy v období od předložení spisového materiálu odvolacímu soudu po nařízení jednání ve věci na den [datum] a v období od [datum] do [datum], tedy v období od předložení spisového materiálu [název soudu] [anonymizováno] [obec] do rozhodnutí [název soudu], kdy doba rozhodování dovolacího soudu přesáhla 1 rok. Tato prodlení lze dle názoru soudu tolerovat, neboť celková délka řízení byla ještě přiměřená a soudy jinak v řízení postupovaly koncentrovaně a plynule a činily úkony v běžných lhůtách (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Takovým způsobem ESLP toleroval více jak 12 měsíců období nečinnosti v řízení, které trvalo 5 let a 4 měsíce (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003).\n22. K závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení nevede soud ani vyhodnocení kritéria jednání poškozeného, když nelze dospět ani k závěru, že by se žalobce snažil o urychlení řízení, např. podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nebo stížnosti na průtahy. Žalobce k délce řízení přispěl tím, že podal vadnou žalobu, proto musel být ze strany soudu vyzván k odstranění vad žaloby a v částečném rozsahu došlo k odmítnutí žaloby. Dále žalobce 1x žádal o odročení jednání a opožděně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, proto byla jeho žádost pro bezúspěšné uplatňování práva zamítnuta a dovolací řízení bylo následně zastaveno pro nesplnění podmínky povinného zastoupení. Soudu je z úřední činnosti (databáze ISAS) známo, že žalobce řadu let vede větší množství soudních řízení, v rámci nichž jsou mu jeho procesní povinnosti a poučení soudu známé, proto jeho uvedený postup v období od [číslo] 2017 by mohl evokovat závěr, že šlo o účelový postup s cílem protáhnout řízení a připravit si tak podmínky pro další uplatnění nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky kompenzačního řízení vedeného k odškodnění nepřiměřené délky. K uvedenému řetězení jednotlivých kompenzačních řízení se vyjádřil Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2577/14, kdy uvedl, že je nutné věc posuzovat zdrženlivě a individuálně právě kvůli možnému zneužití práv. Účelovost popsaného postupu by v případě jeho většího zásahu (než je tomu v tomto případě) do řízení bylo možné hodnotit jako důvod pro nepřiznání relutární náhrady. Řetězení kompenzačních řízení tak neznamená, že se má žalobci automaticky dostat vyššího odškodnění právě z důvodu, že se odškodňuje kompenzační řízení.\n23. Zásadním pro závěr o tom, že celková délka posuzovaného řízení je ještě přiměřenou, je i vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného. V tomto ohledu je třeba zdůraznit to, že posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky. Podle judikatury ESLP poskytují poškozenému zvýšený význam řízení řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR pod [číslo]) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). V projednávaném případě se jednalo o spor mezi žalobcem a žalovanou ve věci odškodnění v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení a takové řízení nemělo pro žalobce vyšší význam. Žalobce ani žádné konkrétní skutečnosti, v nichž by bylo možné spatřovat vyšší význam, netvrdí.\n24. Délka posuzovaného řízení tak byla s ohledem na všechny okolnosti případu přiměřená a v důsledku toho nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce. V posuzovaném řízení sice došlo k uvedeným nečinnostem, které, jak již bylo uvedeno výše, lze tolerovat. Průběh řízení byl jinak plynulý a postup soudu byl až na výjimku koncentrovaný, proto jej nelze klást státu k tíži, když pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 340 s.).\n25. Jelikož v dané věci soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení, nebyl tak splněn základní předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona, a proto soud žalobu jako zcela nedůvodnou ve výroku I. zamítl, aniž by se zabýval otázkou opodstatněnosti žalobcem požadované částky jakožto finančního zadostiučinění a otázkou příčinné souvislosti.\n26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě). Ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:20.C.210.2019.1","publishedAt":"2023-09-14","decisionAt":"2022-12-14","caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":210,"year":2019,"pageNumber":null},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Irena","lastName":"Městecká","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 125 000 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":160,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","PENEZITE_PLNENI","PODJATOST","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}