{"uuid":"a21dbb79-cf2b-4b72-816f-323a494e758d","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Evou Otáhalovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 13 576 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 079,40 Kč s úrokem z prodlení od 27. 6. 2012 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 524 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 2 240,53 Kč od 27. 6. 2012 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 6 319,93 Kč od 1. 7. 2012 do zaplacení, a částku 1 972,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7, 75 % ročně od 28. 10. 2011 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 079,40 Kč s úrokem z prodlení od 27. 6. 2012 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 524 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 2 240,53 Kč od 27. 6. 2012 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 6 319,93 Kč od 1. 7. 2012 do zaplacení, a částku 1 972,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7, 75 % ročně od 28. 10. 2011 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 26. 4. 2011 smlouvu o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě poskytl žalované částku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 524 Kč, který sestával z úroku 1 149 Kč, kdy roční úrok byl sjednán ve výši 21 %, odměny za zpracování půjčky 1 710 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 60 splátkách po 276 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 6. 2012. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když do dnešního dne uhradila na svůj dluh toliko částku 4 920,60 Kč, dluží tak na jistině částku 6 319,93 Kč a na poplatku částku 5 283,47 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 26. 8. 2010 smlouvu o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na jejím základě poskytl žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč, a celkovou částku pak v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 10. 2011. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když do dnešního dne uhradila na svůj dluh 20 059,40 Kč. Dluží tak na jistině částku 1 074,40 Kč a na poplatku částku 898,20 Kč. Žalovaná dluh neuhradila i přes předžalobní upomínku, kterou jí zaslala žalobkyně po postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V dané věci má soud ze žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná dne 26. 4. 2011 uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit žalobkyni i poplatek 7 524 Kč, a to za celou dobu trvání smlouvy, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 276 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 19. 6. 2012. Žalovaná uhradila do podání žaloby částku 4 920,60 Kč. Ze smlouvy o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit žalobkyni i poplatek bez bližší specifikace ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to za celou dobu trvání smlouvy, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že poslední splátka bude splatná dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná uhradila do doby podání žaloby částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzván k zaplacení zbývající části dluhu předžalobní upomínkou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla žalobkyní předložena včetně dokladu o odeslání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud se nejprve zabýval platností smluv o půjčce, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V dané věci měla dle předložené smlouvy o půjčce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaplatit žalovaná oproti poskytnuté částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" právnímu předchůdci žalobkyně po uplynutí 60 týdnů částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", což odpovídá ve smlouvách uvedenému RPSN zápůjček ve výši 63,91 % a samotný úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně. U smlouvy o půjčce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl sjednán smluvní úrok, ale pouze souhrnný poplatek, který ovšem byl sjednán ve výši, která představovala 83,60 % jistiny. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či půjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést nejprve např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 486/2002) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091). I Ústavní soud (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu se zajištěním prostřednictvím 2 bianko směnek a souborem sankcí) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019 nebo 20 Cdo 75/2020 uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 až 4 roky zaplatit 2x až 3x víc, než byla poskytnutá částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. 15 Co 61/2022 – 69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí: „exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Jak již bylo výše uvedeno, smlouvou o půjčce ze dne 26. 4. 2011 byla smluvními stranami sjednána povinnost dlužníka uhradit současně s půjčkou poplatek 7 524 Kč a úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně. Pro porovnání lze uvést, že obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období duben 2011 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 13,94 % ročně, tedy dlužník byl povinen uhradit věřiteli navíc téměř jedenkrát více obvyklé hodnoty. Smlouvou o půjčce ze dne 26. 8. 2010 byla smluvními stranami sjednána povinnost dlužníka uhradit současně s půjčkou poplatek ve výši 83,60 % jistiny a poplatek byl vyčíslen pevnou částku za dobu trvání smlouvy ve výši 10 032 Kč. Pro porovnání lze uvést, že obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období srpen 2010 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 14,67 % ročně, tedy dlužník byl povinen uhradit věřiteli navíc více jak šestinásobek obvyklé hodnoty. Jednotlivá smluvní ujednání nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak na každé je třeba pohlížet v souvislosti s ostatními, kdy v dané věci jsou tato ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobkyně si do předtištěného formuláře zakotvil v případě smlouvy ze dne 26. 8. 2010 celkový poplatek bez bližší specifikace představující 83,60 % jistiny a v případě smlouvy ze dne 26. 4. 2011 úrok i další poplatky představující 70,80 % z jistiny, i když administrativa tohoto typu smluv je jednoduchá a rychlá, takže nevede k takto vysokým nákladům. Veškeré formuláře jsou připraveny, nutné je doplnit jen několik málo údajů, pro něž jsou ve formulářích připraveny i na ně navazující skutečnosti. Ve smlouvách zakotvené poplatky (ze dne 26. 4. 2011 70,80 % jistiny a ve smlouvě z 26. 8. 2011 ve výši 83,60 % jistiny) neodpovídají ekonomické realitě, když jak mzdy, tak příjmy z podnikání jsou vypláceny na účty, prakticky každý ekonomicky činný člověk má nějaký účet, a proto právním předchůdcem žalobkyně předepsané poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, když existuje běžný způsob bezhotovostního plnění, soud považuje za poplatky, které ve skutečnosti mají vést ke generování dalších příjmů žalobkyně, jde tedy o skryté úroky z úvěru. Po tomto posouzení pak hodnota úroku z úvěru činí ročně od 70,80 % do 83,60 %, což značí zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Neobstojí ani argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přece nejsou vyloučené ze soudního přezkumu, naopak tato musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). K tomu lze ještě dodat, že v daném případě se jednalo o vztah spotřebitele a podnikatele, kde za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „poplatek“ se bude, byť třeba jen zčásti, ukrývat smluvní úrok. Takové jednání podnikatele je zjevně nemravné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí Ústavního soudu uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv týkajících se poskytnutí peněžních prostředků (např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci) nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, že je na místě exekuci zcela zastavit a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci. Jednotlivá ujednání dané smlouvy o půjčce poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných poplatků (tj. skrytého kapitalizovaného úroku), by předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčil, tedy neplatné jsou celé smlouvy o půjčce. Jejich ustanovení ve svém souhrnu zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalované je s ohledem na absolutní neplatnost smluv o půjčce třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného § 451 odst. 2 obč. zák. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované v hotovosti částku 9 000 Kč, žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně na úhradu této částky celkem částku 4 920,60 Kč, a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 4 079,40 Kč. Dále vyplatil právní předchůdce žalobkyně i částku 12 000 Kč, na kterou však žalovaná uhradila 20 059,40 Kč, a proto nárok žalobkyně z této smlouvy není důvodný. Žalovaná byla tedy zavázána uhradit žalobkyni pouze částku 4 079,40 Kč, která byla přiznána žalobkyni výrokem I., neboť žalovaná musí své bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni jako postupníku vydat (§ 451 odst. 1 obč. zák.). Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z částky 4 079,40 Kč, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 517 odst. 2 obč. zák.), když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z.). Ve zbývající části, tedy co do celkové částky 10 440 Kč s příslušenstvím byl nárok žalobkyně výrokem II. zamítnut. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější žalované, které vzniklo právo na jejich náhradu dle poměrného úspěchu ve věci, žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti , právnická osoba,  podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 26. 4. 2011 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované částku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 524 Kč, který sestával z úroku 1 149 Kč, kdy roční úrok byl sjednán ve výši 21 %, odměny za zpracování půjčky 1 710 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 60 splátkách po 276 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 6. 2012. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když do dnešního dne uhradila na svůj dluh toliko částku 4 920,60 Kč, dluží tak na jistině částku 6 319,93 Kč a na poplatku částku 5 283,47 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 26. 8. 2010 smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na jejím základě poskytl žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč, a celkovou částku pak v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 10. 2011. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když do dnešního dne uhradila na svůj dluh 20 059,40 Kč. Dluží tak na jistině částku 1 074,40 Kč a na poplatku částku 898,20 Kč. Žalovaná dluh neuhradila i přes předžalobní upomínku, kterou jí zaslala žalobkyně po postoupení pohledávky.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud ze žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o půjčce č. , hodnota,  za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba,  a žalovaná dne 26. 4. 2011 uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit žalobkyni i poplatek 7 524 Kč, a to za celou dobu trvání smlouvy, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 276 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 19. 6. 2012. Žalovaná uhradila do podání žaloby částku 4 920,60 Kč. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota,  má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba,  a žalovaná dne , datum,  uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku , částka,  a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit žalobkyni i poplatek bez bližší specifikace ve výši , částka, , a to za celou dobu trvání smlouvy, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši , částka,  s tím, že poslední splátka bude splatná dne , datum, . Žalovaná uhradila do doby podání žaloby částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum,  postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzván k zaplacení zbývající části dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla žalobkyní předložena včetně dokladu o odeslání.4. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Soud se nejprve zabýval platností smluv o půjčce, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). V dané věci měla dle předložené smlouvy o půjčce ze dne , datum,  zaplatit žalovaná oproti poskytnuté částce , částka,  právnímu předchůdci žalobkyně po uplynutí 60 týdnů částku , částka, , což odpovídá ve smlouvách uvedenému RPSN zápůjček ve výši 63,91 % a samotný úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně. U smlouvy o půjčce ze dne , datum,  nebyl sjednán smluvní úrok, ale pouze souhrnný poplatek, který ovšem byl sjednán ve výši, která představovala 83,60 % jistiny. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či půjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést nejprve např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka,  a sp. zn. , spisová značka, , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka,  NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 486/2002) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091). I Ústavní soud (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu se zajištěním prostřednictvím 2 bianko směnek a souborem sankcí) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019 nebo 20 Cdo 75/2020 uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 až 4 roky zaplatit 2x až 3x víc, než byla poskytnutá částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. 15 Co 61/2022 – 69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí: „exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“6. Jak již bylo výše uvedeno, smlouvou o půjčce ze dne 26. 4. 2011 byla smluvními stranami sjednána povinnost dlužníka uhradit současně s půjčkou poplatek 7 524 Kč a úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně. Pro porovnání lze uvést, že obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období duben 2011 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 13,94 % ročně, tedy dlužník byl povinen uhradit věřiteli navíc téměř jedenkrát více obvyklé hodnoty. Smlouvou o půjčce ze dne 26. 8. 2010 byla smluvními stranami sjednána povinnost dlužníka uhradit současně s půjčkou poplatek ve výši 83,60 % jistiny a poplatek byl vyčíslen pevnou částku za dobu trvání smlouvy ve výši 10 032 Kč. Pro porovnání lze uvést, že obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období srpen 2010 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 14,67 % ročně, tedy dlužník byl povinen uhradit věřiteli navíc více jak šestinásobek obvyklé hodnoty. Jednotlivá smluvní ujednání nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak na každé je třeba pohlížet v souvislosti s ostatními, kdy v dané věci jsou tato ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobkyně si do předtištěného formuláře zakotvil v případě smlouvy ze dne 26. 8. 2010 celkový poplatek bez bližší specifikace představující 83,60 % jistiny a v případě smlouvy ze dne 26. 4. 2011 úrok i další poplatky představující 70,80 % z jistiny, i když administrativa tohoto typu smluv je jednoduchá a rychlá, takže nevede k takto vysokým nákladům. Veškeré formuláře jsou připraveny, nutné je doplnit jen několik málo údajů, pro něž jsou ve formulářích připraveny i na ně navazující skutečnosti. Ve smlouvách zakotvené poplatky (ze dne 26. 4. 2011 70,80 % jistiny a ve smlouvě z 26. 8. 2011 ve výši 83,60 % jistiny) neodpovídají ekonomické realitě, když jak mzdy, tak příjmy z podnikání jsou vypláceny na účty, prakticky každý ekonomicky činný člověk má nějaký účet, a proto právním předchůdcem žalobkyně předepsané poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, když existuje běžný způsob bezhotovostního plnění, soud považuje za poplatky, které ve skutečnosti mají vést ke generování dalších příjmů žalobkyně, jde tedy o skryté úroky z úvěru. Po tomto posouzení pak hodnota úroku z úvěru činí ročně od 70,80 % do 83,60 %, což značí zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Neobstojí ani argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přece nejsou vyloučené ze soudního přezkumu, naopak tato musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). K tomu lze ještě dodat, že v daném případě se jednalo o vztah spotřebitele a podnikatele, kde za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „poplatek“ se bude, byť třeba jen zčásti, ukrývat smluvní úrok. Takové jednání podnikatele je zjevně nemravné.7. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí Ústavního soudu uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv týkajících se poskytnutí peněžních prostředků (např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci) nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, že je na místě exekuci zcela zastavit a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci. Jednotlivá ujednání dané smlouvy o půjčce poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných poplatků (tj. skrytého kapitalizovaného úroku), by předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčil, tedy neplatné jsou celé smlouvy o půjčce. Jejich ustanovení ve svém souhrnu zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.8. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalované je s ohledem na absolutní neplatnost smluv o půjčce třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného § 451 odst. 2 obč. zák. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované v hotovosti částku 9 000 Kč, žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně na úhradu této částky celkem částku 4 920,60 Kč, a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 4 079,40 Kč. Dále vyplatil právní předchůdce žalobkyně i částku 12 000 Kč, na kterou však žalovaná uhradila 20 059,40 Kč, a proto nárok žalobkyně z této smlouvy není důvodný. Žalovaná byla tedy zavázána uhradit žalobkyni pouze částku 4 079,40 Kč, která byla přiznána žalobkyni výrokem I., neboť žalovaná musí své bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni jako postupníku vydat (§ 451 odst. 1 obč. zák.). Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z částky 4 079,40 Kč, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 517 odst. 2 obč. zák.), když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z.). Ve zbývající části, tedy co do celkové částky 10 440 Kč s příslušenstvím byl nárok žalobkyně výrokem II. zamítnut. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější žalované, které vzniklo právo na jejich náhradu dle poměrného úspěchu ve věci, žádné náklady řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2025:6.C.33.2025.1","publishedAt":"2025-07-02","decisionAt":"2025-05-07","caseNumber":{"senate":6,"registry":"C","index":33,"year":2025,"pageNumber":22},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. Ing.","firstName":"Eva","lastName":"Otáhalová","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 13 576 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"657","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"39","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_PUJCCE","BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}