{"uuid":"a29f9096-74bd-422e-b2eb-e13bb5841fcc","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"právní zástupce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"role v řízení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"PSČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem: Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 475 000 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 475 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 475 000 Kč.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované náhrady přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 3 a následně před Okresním soudem v Sokolově pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Řízení probíhalo po dobu 7 let a 4 měsíců (od 28. 8. 2008 do 23. 12. 2015), tuto délku spatřoval žalobce nepřiměřeně dlouhou. Svůj nárok předběžně u žalované uplatnil, žalovaná však na jeho nárok ani z části nehradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované 6. 10. 2020, jako nároku za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 475 000 Kč vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Taktéž učinila nesporným, že nároku stanoviskem z 8. 1. 2021 nebylo vyhověno ani z části. Poukazovala na průběh předmětného řízení, úkony účastníků a soudu, které podrobně ve svém vyjádření k žalobě shrnula, s tím, že závěrem uvedla, že celkovou délku řízení lze hodnotil přiměřenou, a to s ohledem na složitost věci, počet úkonů, které bylo třeba ve věci provést a počet instancí, které ve věci rozhodovaly, když poukázala na chování účastníků, které celkovou délku negativně ovlivnilo. Odkázala na závěr soudu prvního stupně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 304/2016-67, konkrétně na meritorní rozhodnutí ze dne 14. 11. 2018 a navazující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019, č. j. 18 Co 83/2019-115, který rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, přičemž v tomto řízení byl projednáván shodný nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z téhož řízení, avšak uplatněný odlišnou osobou - otcem žalobce, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poukázala na závěry rozhodnutí obou stupňů, které nárok neshledaly důvodným pro absenci odpovědnostního titulu. Žalovaná své závěry ohledně absence odpovědnostního titulu opřela mimo jiné i o tato rozhodnutí, na nich setrvala, a částku náhrady nemajetkové újmy ani z části nehradila. Závěrem navrhovala žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud má za prokázáno ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" následující průběh řízení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Návrh na zahájení řízení o úpravu výchovy a výživy pro dobu před i po rozvodu manželství byl podán k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 28. 8. 2008. Návrh je podepsán matkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", označen je nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" a otec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":". V září 2008 soud ustanovil nezletilému opatrovníka, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"část Prahy","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením ze září 2008 soud spojil ke společnému projednání návrh otce na řízení podle § 20 zákona o rodině a návrh matky na úpravu poměrů nezletilého před a po rozvodu manželství. Jednání soud nařídil na říjen 2008, zástupce matky požádal o odročení. Žádosti bylo vyhověno, odročeno ještě na říjen 2008. K návrhu otce se vyjádřila matka. Soud zjišťoval výdělkové poměry rodičů. K návrhu matky se vyjádřil otec rovněž v říjnu 2008. Z protokolu o jednání z 27. 10. 2008 vyplývá, že byl přednesen návrh a jednání za účelem výslechu rodičů odročeno na listopad. Otec se odvolal proti usnesení o ustanovení opatrovníka. Následně otec doložil soudu dohodu mezi manžely ohledně jejich soužití ve společné domácnosti na dobu do rozvodu. Spis byl odvolacímu soudu předložen v listopadu 2008. Usnesením rovněž z listopadu 2008 Městský soud v Praze napadené usnesení potvrdil. Rodiče předložili dohodu o úpravě poměrů nezletilého syna po dobu před a po rozvodu manželství, které je datováno 26. listopadu 2008. Otec požádal ještě v listopadu o změnu sociálního pracovníka. Začátkem prosince matka podala návrh na vydání předběžného opatření. K návrhu se vyjádřil opatrovník. Otec se vyjádřil k návrhu matky na předběžné opatření v polovině prosince 2008. Z důvodu předložení věci s odvoláním bylo nařízené jednání odročeno na neurčito. Soud návrhu vyhověl usnesením z 11. prosince 2008 a nařídil předběžné opatření. Usnesením z 22. 12. 2008 soud nařídil další předběžné opatření. Proti prvnímu předběžnému opatření se otec odvolal. Návrh na předběžné opatření podal též otec, a to 22. 12. 2008 a ještě téhož dne vzal částečně návrh zpět. K návrhu otce na předběžné opatření se vyjádřila i městská část. Dne 2. 1. 2009 bylo odvolání otce proti předběžnému opatření z 11. 12. ještě doplněno. Znovu bylo doplněno 5. 1. Věc byla městskému soudu předložena 13. 1. Usnesením z 22. 1. 2009 městský soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil a věc vrátil obvodnímu soudu. Otec se odvolal rovněž proti usnesení o nařízení předběžného opatření z 22. 12. 2008. Koncem ledna se vyjádřila matka k odvolání otce. Ke svému odvolání otec rovněž doplnil důkazy. Ve věci se vyjádřila rovněž městská část. Otec své odvolání doplnil počátkem března a 3. 3. byla věc předložena městskému soudu. 11. 3. Následovala námitka podjatosti proti soudkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jednalo se o námitku otce. Ve věci se dále vyjadřovala matka. K námitce se vyjádřila i soudkyně. Počátkem dubna otec doplňoval důkazy, vyjadřoval se dále k námitce podjatosti polemikou s vyjádřením soudkyně. Městský soud usnesením ze dne 29. 4. 2009 potvrdil napadené usnesení obvodního soudu ze dne 22. 12. 2008 o vydání předběžného opatření. Jednání soud nařídil na 22. 6. 2009. V květnu městská část podávala podnět na vydání rozhodnutí soudu podle § 49 zákona o rodině. Ve věci se vyjádřila matka i otec. Otec předložil soudu odborný posudek z oboru klinické psychologie. Z protokolu o jednání ze dne 22. 6. 2009 vyplývá, že se dostavila matka i otec osobně, účastnil se i opatrovník. Účastníci přednesli své návrhy, byla vyslechnuta matka a jednání za účelem dokončení výslechu matky odročeno na 24. srpna 2009. Ústavní soud žádal zapůjčení tohoto spisu v červenci 2009. V polovině srpna 2009 otec podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým žádal, aby otec byl oprávněn stýkat se s nezletilým ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bez přítomnosti matky v době od 21. 8. 2009 od 20:00 hodin do 7. 9. 2009 do 12:00 hodin. 19. 6. 2009 otec podal ústavní stížnost, která byla usnesením z 13. 8. 2009 Ústavním soudem odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se vyjádřila k návrhu otce na předběžné opatření usnesením z 20. 8. 2009. Soud návrhu vyhověl a nařídil předběžné opatření v navrhovaném rozsahu. Další návrh otce na vydání předběžného opatření došel soudu 24. 9. 2009, jímž bylo zabezpečení operace nezletilého v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 7. 10. 2009. Usnesením z 25. 9. 2009 Obvodní soud návrh otce na vydání předběžného opatření o operaci odmítl. Následně otec vzal svůj návrh na předběžné opatření zpět. 21. 10. 2009 se otec odvolal proti usnesení, kterým byl návrh na předběžné opatření odmítnut. Usnesením z 23. 10. 2009 soud řízení o návrhu otce na nařízení předběžného opatření zastavil a usnesení, které bylo odmítnuto zrušil. Jednání bylo odročeno na 12. 10. Na žádost právního zástupce matky, a to na 19. 11. Dne 4. 11. došel soudu návrh na výkon soudního rozhodnutí podepsaný matkou, podle rozsudku ze dne 22. 12. 2008 (míněno patrně předběžné opatření). Z protokolu o jednání vyplývá, že byla vyslýchána matka a jednání odročeno za účelem dokončení výslechu matky na 28. 12. 2009. Jednání započalo v 10:30 hodin a skončilo v 12:55 hodin. Výzvou z 24. 11. 2009 soud vyzval otce, aby se dobrovolně podrobil rozhodnutí obvodního soudu z 22. 12. 2008. Dne 3. 12. 2009 došel soudu návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal možnosti stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky o vánocích roku 2009 od 23. do 26. 12. Usnesením z 9. 12. 2009 byl návrh otce zamítnut. Další návrh na nařízení předběžného opatření byl otcem doručen soudu 14. 12. 2009, kterým se domáhal oprávnění stýkat se s nezletilým rovněž jako v předchozím případě od 23. 12. do 28. 12. současně otec vzal zpět svůj původní návrh na předběžné opatření ze začátku prosince z důvodu podání nového návrhu na předběžné opatření jiného znění. 18. 12. 2009 došel soudu návrh ze strany matky na zvýšení výživného. Usnesením z 21. 12. 2009 soud návrh otce na předběžné opatření ohledně vánoc do 28. 12. Zamítl a usnesení obvodního soudu z 11. 12. 2008 změnil tak, že částka, kterou je otec povinen přispívat na výživu nezletilého činí 3 500 Kč počínaje 21. 12. 2009. Usnesením z téhož dne zastavil řízení o návrhu otce na nařízení předběžného opatření ze dne 3. 12. 2009 a usnesení obvodního soudu ze dne 9. 12. 2009 zrušil. Další návrh na vydání předběžného opatření doručil otec soudu 28. 12. 2009. Domáhal se jím změny předběžného opatření ze dne 22. 12. 2008 ohledně vyzvedávání nezletilého matkou. Z protokolu o jednání ze dne 28. 12. 2009 vyplývá, že začalo v 9:30 hodin. Byla vyslýchána matka a v 11:30 hodin bylo jednání odročeno za účelem dokončení výslechu matky a provedení výslechu otce na 1. 2. 2010. Usnesením ze 4. 1. 2010 byl návrh otce na změnu předběžného opatření zamítnut. Proti tomuto usnesení se otec odvolal 20. 1. a 21. 1. podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal předání nezletilého do své péče, počínaje 1. 3. 2010 a rozhodnutí oprávnění matky stýkat se s nezletilým v rozsahu určeném rozhodnutím soudu a povinnosti uložit matce přispívat na výživné. K návrhu otce se i vyjadřovali i ostatní účastníci. Strany dokládaly své argumenty i důkazy. Usnesením z 27. 1. 2010 byl návrh otce zamítnut. Z protokolu o jednání z 1. 2. 2010 vyplývá, že se začalo jednat v 13:00 hodin. Zástupce matky uvedl, že mezi rodiči došlo k písemné dohodě. Otec si přál, aby matka byla dovyslechnuta než bude vyslechnut on sám. Byla dovyslechnuta matka. Jednání pak bylo odročeno za účelem výslechu otce na den 25. 2. 2010. Matka se vyjádřila k odvolání otce. Z listin založených ve spise je zřejmé, že soud dále zjišťoval majetkové a výdělkové poměry účastníků. Otec se odvolal do usnesení z 27. 1. 2010, kterým byl zamítnut jeho návrh na změnu předběžného opatření. Z protokolu o jednání z 25. 2. 2010 vyplývá, že byl vyslýchán otec. Jednání bylo skončeno v 15:30 hodin, vzhledem k žádosti zástupkyně otce, aby mohla odejít k lékaři. Jednání bylo odročeno na 22. 3. za účelem pokračování výslechu otce. Spis byl předložen odvolacímu soudu 4. 3. 2010. Usnesením z 15. 3. 2010 odvolací soud usnesení obvodního soudu ze 4. 1. a z 27. 1. 2010 potvrdil. Z důvodu nemoci otce bylo jednání odročeno na 19. 4. 7. 4. otec podal návrh na předběžné opatření, kterým by bylo rozhodnuto, že se nezletilý v každém lichém kalendářním týdnu předává do péče otce a v každém sudém do péče matky. Svůj návrh otec následně opravil. K návrhu se vyjádřila městská část. Usnesením z 12. 4. 2010 soud návrh otce na změnu předběžného opatření z 11. 12. 2008, 22. 12. 2008 a 21. 12. 2009 zamítl. Usnesením z 19. 4. 2010 soud rovněž zamítl návrh otce, aby byla matka vyzvána, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí o úpravě styku. Z protokolu o jednání ze dne 19. 4. 2010 vyplývá, že jednání započalo v 13:00 hodin. Byl vyslýchán otec, který vznesl znovu námitku podjatosti soudkyně a odmítl dále vypovídat. Písemně byla námitka podjatosti soudu zaslána 29. 4. Proti usnesení ze dne 12. 4. 2010 se otec odvolal. 14. 5. 2010 podala matka návrh na předběžné opatření, kterým měl být souhlas k vycestování nezletilého do Řecka, počátkem června 2010. V květnu se vyjádřila matka k odvolání otce. K návrhu na předběžné opatření se vyjádřila městská část. Soud návrhu matky vyhověl a dal souhlas k vycestování nezletilého ve dnech 3. 6. až 13. 6. 2010. Soudkyně se vyjádřila k námitce podjatosti. Věc byla odvolacímu soudu předložena v červnu 2010. Usnesením městského soudu z 1. 7. 2010 bylo napadené usnesení obvodního soudu z 12. 4. 2010 a z 19. 4. 2010 potvrzeno. Dne 13. 7. 2010 došel soudu návrh matky na změnu nařízeného předběžného opatření, kterým měla být změna oprávnění otce stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky tak, že otec vyzvedne a matce předá nezletilého v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 30. 7. 2010 městský soud zastavil řízení o návrhu otce na vyloučení soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a odmítl návrh otce na vyloučení soudkyně, došlý soudu 12. 7. 2010. Otce se začátkem srpna vyjádřil k návrhu matky na změnu předběžného opatření. Usnesením z 13. 8. 2010 soud nařídil předběžné opatření, kterým otci stanovil oprávnění stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu, změnil tak usnesení obvodního soudu z 22. 12. 2008 a zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým se nezletilý v každém lichém týdnu předává do péče otce a v každém sudém do péče matky. Dále soud usnesením z 23. 8. 2010 přenesl svou příslušnost na Okresní soud v Sokolově a věc mu postoupil. Proti usnesení ze dne 13. 8. 2010 se otec odvolal. Rovněž proti usnesení o přenesení příslušnosti se odvolal. Odvolacímu soudu byl spis předložen koncem září. Usnesením z 11. 10. 2010 byla napadená usnesení potvrzena. Usnesením Ústavního soudu z 14. 10. 2010 sp. zn. III ÚS 2723/10 byla odmítnuta ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Otce rovněž podal dovolání proti usnesení městského soudu z 30. 7. 2010, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti. Nejvyšší soud usnesením ze 17. 12. 2010 řízení o dovolání otce zastavil. Další návrh na předběžné opatření podal otec dne 30. 11. 2010. Domáhal se jím stýkat se s nezletilým o vánocích 2010 od 23. do 25. 12. Opětovně rozhodoval soud o své místní nepříslušnosti 6. prosince 2010 O návrhu otce na vydání předběžného opatření ohledně Vánoc 2010 rozhodl Okresní soud v Sokolově tak, že jej zamítl. Opatrovníkem nezletilého ustanovil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stát. instituce","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rozhodl tak usnesením z 26. 1. 2011. V únoru 2011 žádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Jednání nařízené na den 22. 2. bylo z tohoto důvodu odročeno. Jednání bylo po vrácení spisu nařízeno na 12. 4. 2011. Otec vrátil soudu předvolání k jednání s tím, že je v něm uvedena nesprávná adresa nezletilého. Z protokolu o jednání 12. 4. 2011 vyplývá, že se jej účastnila matka i otec osobně, stejně tak ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Po přednesech účastníků byl vyslýchán otec a jednání odročeno na 24. 5. 2011 za účelem dokončení výpovědi otce a stanovení znalkyně k vypracování znaleckého posudku. Usnesením z 22. 4. 2011 soud ustanovil znalcem z oboru psychologie ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Otec se vyjádřil k osobě soudní znalkyně. Dne 20. 5. 2011 podal otec návrh na změnu předběžného opatření tak, že se od 1. 6. 2011 nařizuje střídavá výchova nezletilého. Z protokolu o jednání ze dne 24. 5. 2011 vyplývá, že se jej účastnili rodiče osobně, účastnila se rovněž ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl vyslýchán otec a jednání odročeno na 15. 6. za účelem doplňujícího výslechu otce. Usnesením z 25. 5. 2011 soud návrh otce na vydání předběžného opatření zamítl a změnil předběžné opatření vydané Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 13. 8. 2010 tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky v každém sudém kalendářním týdnu od středy do pondělí a každý lichý týden ve čtvrtek. Dne 3. 6. 2011 otec navrhoval soudu výkon rozhodnutí v podobě, aby soudem byla matka vyzvána, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí o úpravě styku. Usnesením z 6. 6. 2011 okresní soud návrh otce zamítl. Otec se proti tomuto usnesení odvolal, dále pak okresní soud 14. 6. 2011 rozhodl, že znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučena z úkonu vypracování znaleckého posudku. Rozhodl tak o námitkách vznesených otcem. Z protokolu o jednání z 15. 6. 2011 vyplývá, že po přednesech účastníků byl vyslýchán dále otec a jednání odročeno na neurčito za účelem předložení spisu Krajskému soudu k odvolání účastníků. Spis byl odvolacímu soudu předložen 30. 6. 2011. Ve spise je založena řada dalších podání účastníků, vyjádření k jednotlivým návrhům, zápisy z jednotlivých jednání na OSPOD a podobně. Usnesením z 19. 8. 2011 soud zamítl návrh otce z 29. 7. 2011, aby soud vyzval matku k podrobení se soudnímu rozhodnutí. Otec dále podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal svěření nezletilého do své péče. Na konci srpna byl podán návrh na vydání předběžného opatření ze strany matky, kterým měl soud rozhodnout o oprávnění matky vycestovat s nezletilým v září až v říjnu 2011 do zahraničí. Usnesením z 30. 8. 2011 soud návrh otce na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal svěření nezletilého do své péče, zamítl. Další návrh na vydání předběžného opatření podala matka 31. 8. 2011, rozšířila svůj návrh na vycestování s tím, že v této době snést, že neproběhne styk s nezletilým. Následně otec podal námitku podjatosti soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 2. 9. 2011 soud vyhověl návrhu matky na předběžné opatření, kterým se domáhala umožnění vycestování s nezletilým do zahraničí v září a v říjnu 2011. Následně se otec proti usnesení odvolal a opakovaně doplňoval námitku podjatosti. Usnesením z 26. 8. 2011 Krajský soud v Plzni rozhodl o návrhu otce na změnu předběžného opatření. K odvolání otce i matky do usnesení OS Sokolov z 25. 5. 2011 tak, že napadené usnesení ve výrocích I. a III. potvrdil a ve výroku II. změnil, že vydané předběžné opatření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 8. 2010 se nemění. Odvolací soud též potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu se na výzvu matce ze strany soudu. Usnesením z 22. 9. 2011 okresní soud zamítl návrhy otce na výkon rozhodnutí z 30. 6., 20. 9. 29 8. a 8. 9. 2011. Další námitku podjatosti vznesl otec dále úředního záznamu 6. 10. Otec dále doplnil dokazování předloženým znaleckým posudkem. Spis byl odvolacímu soudu předložen koncem listopadu 2011, současně otec podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal oprávnění stýkat se s nezletilým o vánocích roku 2011 od 23. do 26. prosince. Usnesením z 25. 11. 2011 soud návrhu otce vyhověl. Matka se proti usnesení odvolala. Otec se vyjádřil k odvolání matky, usnesením z 8. 12. 2011 krajský soud změnil usnesení soudu prvního stupně o oprávnění otce stýkat se s nezletilým v době Vánoc na dobu od 25. do 26. Další návrh otce na vydání předběžného opatření došlo soudu 19. 12. 2011, tím se otec domáhal předávání nezletilého v lichém kalendářním týdnu do jeho péče, v sudém do péče matky. Návrh otce byl zamítnut usnesením z 20. 12. Usneseními z 2. 12. 2011 krajský soud potvrdil usnesení soudu z 19. 8. 2011, z 22. 9. 2011, 30. 8. 2011 a rozhodl, že soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučena z projednávání věci. Usnesením z 12. 12. 2011 Ústavní soud usnesením sp. zn. IV. ÚS 3547/11 odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Otec vznesl v lednu 2012 výhrady ke znaleckému zkoumání, vznesl námitku podjatosti soudkyň a soudců Krajského soudu v Plzni. V únoru 2012 byl spis opět předložen odvolacímu soudu usnesením z 6. 3. 2012 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu z 20. 12. 2011. Otec dále doplňoval důkazy a koncem dubna podala návrh na vydání předběžného opatření matka, neboť hodlala 13. 9. až 30. 9. 2012 s nezletilým vycestovat do zahraničí. Soud usnesením z 2. 5. 2012 jejímu návrhu vyhověl. Současně otec podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal předání nezletilého do své péče v lichém kalendářním týdnu, v sudém pak matce. Usnesením ze 4. 5. 2012 byl návrh otce zamítnut. Doplňoval důkazní návrhy a 10. 5. 2012 znovu podal námitku podjatosti soudkyně. Oznámil, že bude podávat trestní oznámení týkající se soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 1. 6. 2012 podal další návrh na změnu předběžného opatření. Usnesením ze dne 6. 6. 2012 okresní soud změnil předběžné opatření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 13. 8. 2010, tak že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním měsíci od středy do pondělí a matka je povinna nezletilého ke styku s otcem řádně připravit. Do protokolu podal otec další návrh na změnu předběžného opatření 7. 6. Dne 8. 6. 2012 byl tento návrh odmítnut. Otec do protokolu opětovně navrhl změnu předběžného opatření 13. 6. 2012. Usnesením z 19. 6. bylo řízení o tomto návrhu zastaveno. Proti usnesení o nařízení předběžného opatření se matka odvolala, otec se rovněž odvolal proti usnesení, kterým nebylo jeho návrhu vyhověno. Spis byl krajskému soudu opětovně předložen 29. 6. 2012. Následovala námitka podjatosti soudců Krajského soudu v Plzni. Byl dokončen a soudu zaslán znalecký posudek od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v srpnu 2012. Usnesením z 3. 9. 2012 soudu ustanovil Městský úřad Sokolov opatrovníkem nezletilého k zastupování v řízení o výkon rozhodnutí. Jednání bylo nařízeno na 20. 11. 2012. Věc byla předložena vrchnímu soudu s námitkou podjatosti koncem července 2012. Usnesením z 24. 8. 2012 vrchní soud rozhodl, že soudci Krajského sudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování. Krajský soud následně usnesením z 21. 9. 2012 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze 4. 5. 2012 a změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 6. tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu od čtvrtka do neděle. Potvrdil také usnesení soudu prvního stupně z 19. 6. 2012. Otec se vyjádřil ke znaleckému posudku a navrhl vypracování posudku znaleckým ústavem, a to v říjnu 2012. Předložil posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", předložil také soudu své trestní oznámení na doktorku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalkyni. Dne 7. 11. 2012 podal otec návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal vyslovení, že je oprávněn stýkat se s nezletilým synem v kalendářním týdnu od úterý do pondělí lichého týdne se svěřuje do výlučné péče otce. Matka je povinna platit otci výživné. Usnesením ze 14. 11. 2012 byl návrh otce na změnu předběžného opatření zamítnut. Následně otec podal na opětovnou námitku podjatosti soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a návrh na zahájení kárného řízení. Následně byl spis předložen krajskému soudu. K námitce podjatosti to bylo předloženo krajskému soudu koncem listopadu, o námitce rozhodl krajský soud 28. 11. 2012 takže, soudkyně není vyloučena, dále usnesením z 19. 12. 2012 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze 14. 11. 2012, kterým byl zamítnut otcův návrh na změnu předběžného opatření. Další návrh na předběžné opatření došel soudu ze strany otce 11. 12., dne 12. 12. okresní soud o tomto návrhu rozhodl, a to tak, že určil, že otec bude mít styk s nezletilým v době Vánoc od 23. do 27. 12. Otec se dále domáhal návrhem doručeným soudu 18. 12. 2013 nahrazení souhlasu matky se zápisem nezletilého o uzavření smlouvy o vzdělávání v základní škole. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Usnesením ze 4. 3. 2013 rozhodl Ústavní soud ve věci sp. zn. IV. ÚS 4879/12 ve věci stěžovatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak, že ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Z protokolu o jednání ze dne 11. 3. 2013 vyplývá, že se jí účastnili rodiče osobně, OPD a znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Znalkyně byla vyslechnuta a jednání odročeno na neurčito za účelem pokračování výslechu znalkyně. Otec podal námitky k vypracování doplnění znaleckého posudku. Koncem března rovněž podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal úpravy rozsahu styku s nezletilým. Usnesením z 2. 4. 2013 byl návrh otce zamítnut v rozsahu, kde se domáhal změny předběžného opatření. Jednak soud nahradil souhlas matky s uzavřením smlouvy o poskytování vzdělávání v soukromé základní škole hrou. Jednání bylo nařízeno na 30. 4. Soud dále ustanovil znalce z oboru psychologie ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" k vypracování doplňujícího znaleckého posudku. Zástupkyně žalobce požádala o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Matka se odvolala proti nahrazení souhlasu. K jejímu odvolání se vyjádřil otec. Jednání bylo odročeno na 14. 5. 2013 z důvodu žádosti. O odročení jednání tentokrát žádal zástupce matky z důvodu vytíženosti klientky. Soud žádosti nevyhověl, proto z protokolu o jednání ze 14. 5. 2013 vyplývá, že byla vyslýchána znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jednání odročeno na neurčito za účelem provedení účastnické výpovědi otce, který se této účastnické výpovědi domáhal. Jednání bylo nařízeno na 11. 6. K odvolání matky rozhodl odvolací soud 28. 5. 2013 tak, že odvolání matky nezletilého do druhého výroku napadeného usnesení. Z protokolu o jednání ze dne 11. 6. 2013 vyplývá, že byl vyslýchán otec a jednání odročeno za účelem vyčkání doplňujícího znaleckého posudku. Následně se otec domáhal, aby soud vhodným způsobem napomenul matku nezletilého nebo aby nad nezletilým stanovil dohled soudu. Domáhal se, aby soud také uložil povinnost rodičům využít rodinnou terapii. Následně otec předložil soudu další ze svých znaleckých posudků vypracovaných ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 12. 8. 2013 matka podala návrh na změnu předběžného opatření ohledně rozsahu styku. Usnesením ze 14. 8. 2013 byl návrh matky zamítnut. Usnesením z 16. 8. 2013 soud nahradil souhlas otce nezletilého s podáním přihlášky k zápisu do základní školy v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením ze dne 31. 7. 2013 krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 9. 2012 ohledně znalečného. Návrh na změnu předběžného opatření podal dále otec 19. 8. 2013. Ten byl zamítnut usnesením z 21. 8. 2013. Počátkem září 2013 podal otec námitku podjatosti vůči soudkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Současně podala matka návrh na výkon rozhodnutí odnětím nezletilého otci a jeho předání matce. Soud návrhu vyhověl dne 2. září 2013, tedy tentýž den. Z protokolu o výkonu rozhodnutí vyplývá, že byl proveden 3. 9. Tentýž den podala matka návrh na vydání předběžného opatření ohledně neuskutečnění styku s nezletilým od 5. 8. do 8. 9. Usnesením ze 4. 9. 2013 byl návrh matky na vydání předběžného opatření zamítnut. Návrh na vydání předběžného opatření podal 5. 9. 2013 i Městský úřad Sokolov. Domáhal se jejím určení, že nezletilý bude plnit povinnou školní docházku v základní škole v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 6. 9. 2013 rozhodl soud, že nezletilý bude plnit školní docházku v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", opatrovníkem byla ustanovena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Otec se odvolal, vznesl další námitku podjatosti. Žádal soud, aby nad nezletilým byl stanoven dohled, tento návrh byl zamítnut usnesením z 25. 9. Podal dále námitku podjatosti soudem ustanoveného znalce. Počátkem října opět podal návrh na stanovení dohledu nad nezletilým. Tento návrh byl soudem zamítnut 11. 10. Otec se odvolal a opětovně vznesl námitku podjatosti. Usnesením z 18. 10. 2013 soud zahájil řízení ve věci určení školy, kterou bude nezletilý navštěvovat. Znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl soudu dodán 23. 10. 2013. Řízení o určení základní školy nezletilého bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o výchově a výživě usnesením z 25. 10. Otec podal znovu návrh na stanovení dohledu z 25. října. Tento návrh byl znovu soudem zamítnut dne 30. 10. Otec se odvolal. Usnesením z 21. 10. 2013 rozhodl krajský soud, že soudkyně není vyloučena z projednávání věci. Dále potvrdil, že usnesení okresního soudu z 21. 8. 2013, kterým byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření a potvrdil také usnesení okresního soudu o tom, že nezletilý bude plnit povinnou školní docházku na základní škole v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 13. 11. 2013 soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření došlý soudu 10. 11. 2013 ohledně stanovení dohledu nad výchovou nezletilého. Tentýž návrh podal otec 20. listopadu, 22. 11. ji soud zamítl. Do řízení vstoupil jako účastník na straně otce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z důvodu zpětvzetí návrhu Městského úřadu Sokolov bylo usnesením z 12. 12. 2013 zastaveno řízení o určení školy nezletilému. Usnesením ze 17. 12. 2013 soud určil k návrhu otce, že otec bude mít styk s nezletilým v době Vánoc roku 2013 od 25. do 31. 12. Usnesením z 10. 12. 2013 krajský soud rozhodl odvoláním otce tak, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 9., 11. 10., 15. 10., 16. 10., 30. 10. 2013. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" návrh na předběžné opatření, kterým by bylo stanovení dohledu, podal otec soudu opětovně 23. 12. Dne 31. 12. 2013 ji soud zamítl. Usnesením z 3. 2. 2014 krajský soud rozhodl, že soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Usnesením z 12. 2. 2014 bylo potvrzeno krajským soudem usnesení soudu prvního stupně z 31. 12. 2013. Stejný návrh jako v předchozích případech o stanovení dohledu podal otec 16. ledna 2014. Poté znovu 19. 1., ty byly opět zamítnuty. Totéž pak 12. 2., zamítnuto 14. 2. Další návrh na předběžné opatření ze strany otce přišel soudu 14. 2., jím se otec domáhal stýkat s nezletilým v době jarních prázdnin. Soud mu vyhověl usnesením z 18. 2. 2014. Stejný návrh na stanovení dohledu jako v předchozích případech podal otec znovu 13. 3., zamítnuto 17. 3. Usnesením ze 7. 4. 2014 krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně z 21. 1., 14. 2. 2014. Dnem 27. 3. 2014 je datováno usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 909/2014, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost stěžovatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro zjevnou neopodstatněnost. Úpravy styku se předběžným opatřením domáhal opět 21. 4. 2014. Usnesením z 23. 4. byl návrh zamítnut. Usnesením z 25. 4. 2014 soudu rozhodl o tom, že znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučen z úkonu vypracování znaleckého posudku. Koncem dubna následovala opětovná námitka podjatosti ze strany otce proti rozhodující soudkyni. Otec podal návrh na určení lhůty spolu s opětovným návrhem na stanovení dohledu. Návrh na předběžné opatření byl zamítnut usnesením 27. 5. Usnesením z 11. 6. soud uložil matce povinnost, aby každé pondělí a středu v měsíci a každý lichý pátek a lichou neděli v měsíci zajistila dostupnost volání na mobilní telefon nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Další návrh na předběžné opatření následovalo 17. 6. Otec se jím domáhal styku s nezletilým dne 27. 6. 2014 a dále o letních prázdninách. Soud mu vyhověl usnesením z 18. 6. Matka se také domáhala předběžným opatřením úpravy styku v době letních prázdnin. Soud jí též vyhověl dne 19. 6. 2014. Oba rodiče se proti rozhodnutí odvolali. Usnesením z 15. 7. 2014 krajský soud rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Dne 15. 7. 2014 byla odvolacím soudem potvrzena usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 3., 27. 5., 23. 4. Usnesení ze dne 18. 6. 2014 bylo změněno v datu styku ohledně letních prázdnin. Byla dále potvrzena usnesení soudu prvního stupně z 25. 4. Usnesením z 15. 8. 2014 okresní soud určil, že nezletilý bude plnit školní docházku na základní škole v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 2. 9. 2014 krajský soud určil lhůtu jednoho měsíce k vydání rozhodnutí o návrhu otce na uložení výchovného opatření nebo nařízení jednání o tomto návrhu. V září vznesl opětovně námitku podjatosti soudkyně. Z protokolu o jednání ze dne 30. 9. 2014 vyplývá, že se jí účastnila matka, otce osobně, OSPOD. Byly čteny návrhy účastníků, dán prostor k vyjádření účastníků. Byl vyslechnut nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", čteny listinné důkazy. Důkazní řízení bylo skončeno a rozsudkem návrh otce na stanovení soudního dohledu nad výchovou zamítnut. Návrh otce na uložení povinnosti rodičů využít rodinnou terapii zamítnut, rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesením krajského soudu ze 16. 10. 2014 bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření z 15. 8. 2014. Vyhlášený rozsudek nabyl dle doložky právní moci 19. 6. 2015. Odvolal se do něj otec, účastníkům byl doručován v říjnu 2014. Usnesením z 18. 12. 2014 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Samotný Ústavní soud konstatoval, že stěžovatel v průběhu řízení podává další často opakované a téměř vždy nedůvodné návrhy, námitky, přičemž takovýto způsob výkonu práv lze již kvalifikovat jako šikanózní. Nedaří-li se za této situace obecným soudům rozhodnout v meritu věci a dočasná opatření soudu nabývají trvalejšího charakteru, lze to přičítat jen samotnému stěžovateli. Počátkem ledna 2015 došel soudu podnět k určení místa trvalého pobytu nezletilého ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Usnesením z 9. 1. 2015 okresní soud zahájil řízení na určení místa trvalého pobytu nezletilého. Usnesením z 16. 12. 2014 okresní soud předběžným opatřením určil styk s nezletilým v době Vánoc 2014. Dne 18. 12. 2014 otec podal návrh na stanovení dohledu. Usnesením z 22. 12. soud řízení o tomto návrhu zastavil. Dne 19. 1. 2015 podal otec návrh na změnu předběžného opatření, který byl usnesením z 23. 1. 2015 zamítnut. Usnesením z 22. 1. 2015 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. V únoru 2015 bylo zastaveno řízení o určení místa trvalého pobytu nezletilého, neboť nebyly podmínky pro jeho zahájení ze strany soudu. Usnesením z 6. 3. 2015 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu z 23. 1. 2015, kterým byl zamítnut návrh na předběžné opatření ze strany otce ohledně změny péče. Návrh na zahájení řízení o určení místa trvalého pobytu nezletilého podala následně matka. Matka podala návrh na vydání předběžného opatření v polovině března 2015, domáhala se jím uložení povinnosti snést, že v době letních prázdnin neproběhne styk. Návrh matky byl zamítnut 18. 3. Další návrh na předběžné opatření podal otec 11. 12. 2014. Usnesením z 15. 12. byl návrh otce zamítnut. Usnesením z 29. 1. 2015 krajský soud toto usnesení potvrdil. Návrh na změnu předběžného opatření podal otec dne 18. 12. 2014, návrh byl zamítnut 19. 12. 2014 13. 2. 2015 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Usnesením ze 14. 4. 2015 okresní soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření ze 7. 4., kterým by bylo změněno stávající předběžné opatření o úpravě styku. Dne 3. 3. 2015 se konalo jednání před odvolacím soudem ve věci stanovení soudního dohledu a uložení povinnosti využít rodičům rodinnou terapii. Rozsudek byl vyhlášen 10. 3., tím byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Spis byl okresnímu soudu vrácen 10. 4. Okresní soud nařídil jednání na 23. 6. 2015. Dne 29. 5. 2015 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 14. 4. 2015 tím, že byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření. Otec podal znalecký posudek vypracovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". V polovině června 2015 otec podal opětovnou námitku podjatosti soudkyně. Z protokolu o jednání ze dne 23. 6. 2015 plyne, že se jí účastnil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", OSPOD a rodiče spolu se svými zástupci. Je opětovně proveden pohovor s nezletilým za přítomnosti zástupce matky, zástupce otce a pracovnice OSPOD. Je vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jednání je odročeno na 29. 6. za účelem pokračování v dokazování. Při tomto jednání byly čteny listinné důkazy. O závěrečných návrzích byl rozsudkem nezletilý svěřen do výchovy a péče matky, byla stanovena povinnost otci přispívat na výživu nezletilého a rozhodnuto o nedoplatku na výživném, bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Otec podával námitky proti protokolaci. Rozsudek, který obsahuje 25 stran, byl doručován účastníkům koncem července 2015. Dle doložky nabyl právní moci ve výrocích I. až VII. dne 23. 12. 2015. Usnesením z 29. 6. 2015 soud rozhodl o tom, že znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučen z úkonu podání znaleckého posudku. Doplňujícím rozsudkem ze dne 29. 6. 2015 bylo rozhodnuto ještě ve výrocích VIII. IX. X. XI., a to o nákladech státu. Dne 24. 9. 2015 Ústavní soud ve věci sp. zn. III. ÚS 237/15 odmítl ústavní stížnost stěžovatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro zjevnou neopodstatněnost s tím, že konstatoval, že napadená rozhodnutí obecných soudů vyhovují testu ústavnosti, měla zákonný podklad, byla vydána příslušným orgánem, nevykazují známky svévole. Námitky stěžovatele představují polemiku s důvody, kterými obecné soudy svá rozhodnutí podepřely. Odvolací jednání se konalo 9. 11. 2015, při němž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a dále rozhodnuto tak, že otec je oprávněn se s nezletilým stýkat každý sudý týden v roce od čtvrtka do neděle a každý lichý týden ve čtvrtek a dále o vánočních prázdninách. V lichém roce i v sudém roce s různými daty. Bylo rozhodnuto i o styku o jarních prázdninách a letních prázdninách. Spis byl vrácen 9. 12. 2015. Dne 22. 12. 2015 došel soudu návrh matky na vydání předběžného opatření ohledně Vánoc 2015. O tomto návrhu soud rozhodl dne 22. 12. 2015. Rozsudkem 22. 2. 2016 krajský soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně určil, že trvalý pobyt nezletilého bude na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„“ OdpŠk.“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 5 písm. b) OdpŠk., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, podle ustanovení odst. 3 citovaného paragrafu, je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V projednávaném případě poté, co soud zjistil, že žalobce splnil podmínku předběžného uplatnění nároku u žalované ve smyslu ustanovení § 14, 15 OdpŠk., se soud zabýval skutečností, zda jsou kumulativně splněny 3 základní předpoklady pro přiznání nároku, a to existence odpovědnostního titulu, příčinná souvislost a vznik nemajetkové újmy. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jedné z nich vede k zamítnutí nároku jako celku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Poté, co byl shledán průběh řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 3 a Okresním soudem v Sokolově pod shora uvedenou spisovou značkou účastníky nesporným, zabýval se soud otázkou přiměřenosti celkové délky tohoto řízení. Shledal, že v dané věci není dán odpovědnostní titul ve smyslu § 13 OdpŠk. v podobě nesprávného úředního postupu opatrovnického soudu, respektive opatrovnických soudů shora uvedených, které projednávaly a rozhodovaly ve věci nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ač řízení trvalo více jak 7 let, konkrétně 7 let a 4 měsíce, a jde o řízení, se kterým judikatura Evropského soudu pro lidská práva spojuje zvýšený význam řízení pro účastníky (řízení opatrovnické), je nutné přihlédnout ke konkrétním okolnostem předmětného řízení. Řízení je zatíženo četnými procesními návrhy účastníků, především otce žalobce, z nichž soud vyjmenovává především návrhy na vydání předběžných opatření, kterých bylo podáno na 30, v celém řízení pak na 40. V řízení pak soudy správně rozhodovaly o všech otázkách týkajících se nezletilého, pokud jde o výchovu, výživu, styky běžné či prázdninové, otázky bydliště, docházek do školy, operací či případně dohledu nad výchovou nezletilého. Předběžným opatřením, které je zatímní úpravou, už pak rodiče, především pak otec žalobce, řešili prakticky všechny okolnosti výchovy a výživy, styku a důležitých otázek ohledně nezletilého dítěte. Procesní návrhy, především otce žalobce, lze shledávat obstrukčními, návrhy byly řešeny před Ústavním soudem celkem 8x v rámci stížností otce, a samotný Ústavní soud ve svém rozhodnutí z 18. 12. 2014 uvedl, že jsou to právě účastníci řízení, kteří pro opakované a vždy nedůvodné návrhy a námitky, označené jako šikanózní, znemožňovaly soudům rozhodnout o meritu věci a dočasná opatření soudu tak nabyla trvalejšího charakteru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud proto uzavírá, že v projednávaném případě neshledal důvod jakkoli se odchýlit od již zjištěného skutkového stavu týkajícího se shodného řízení spočívajícího ve zjištění absence odpovědnostního titulu dle ust. § 13 OdpŠk, ke kterému dospěl již dříve zdejší soud v rámci posuzování nároku otce žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu (řízení vedené pod sp. zn. 22 C 304/2016, který byl rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 83/2019 potvrzen). Soud proto uvádí, že odpovědnostní titul dán není, a je pak bez významu, která z osob, jichž se řízení týkalo a byly jeho účastníky (zda tedy otec či nezletilý), se žalobou nemajetkové újmy domáhají. Bylo totiž provedeným dokazováním prokázáno, že celková délka řízení nebyla zapříčiněna průtahy soudu, ani celkovou nepřiměřenou délkou řízení zapříčiněnou postupem orgánů státu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu na přiznání přiměřeného zadostiučinění nezletilému žalobci v plném rozsahu pod výrokem I. pro absenci odpovědnostního titulu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když s ohledem na ustanovení §150 o. s. ř., nepřiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení. V projednávaném případě shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro jejich nepřiznání s ohledem na skutečnost, že účastníkem řízení, respektive neúspěšným žalobcem, je osoba nezletilá,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované náhrady přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 3 a následně před Okresním soudem v Sokolově pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení probíhalo po dobu 7 let a 4 měsíců (od 28. 8. 2008 do 23. 12. 2015), tuto délku spatřoval žalobce nepřiměřeně dlouhou. Svůj nárok předběžně u žalované uplatnil, žalovaná však na jeho nárok ani z části nehradila.\n2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované 6. 10. 2020, jako nároku za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 475 000 Kč vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. [spisová značka]. Taktéž učinila nesporným, že nároku stanoviskem z 8. 1. 2021 nebylo vyhověno ani z části. Poukazovala na průběh předmětného řízení, úkony účastníků a soudu, které podrobně ve svém vyjádření k žalobě shrnula, s tím, že závěrem uvedla, že celkovou délku řízení lze hodnotil přiměřenou, a to s ohledem na složitost věci, počet úkonů, které bylo třeba ve věci provést a počet instancí, které ve věci rozhodovaly, když poukázala na chování účastníků, které celkovou délku negativně ovlivnilo. Odkázala na závěr soudu prvního stupně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 304/2016-67, konkrétně na meritorní rozhodnutí ze dne 14. 11. 2018 a navazující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019, č. j. 18 Co 83/2019-115, který rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, přičemž v tomto řízení byl projednáván shodný nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z téhož řízení, avšak uplatněný odlišnou osobou - otcem žalobce, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Poukázala na závěry rozhodnutí obou stupňů, které nárok neshledaly důvodným pro absenci odpovědnostního titulu. Žalovaná své závěry ohledně absence odpovědnostního titulu opřela mimo jiné i o tato rozhodnutí, na nich setrvala, a částku náhrady nemajetkové újmy ani z části nehradila. Závěrem navrhovala žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnout.\n3. Soud má za prokázáno ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. [spisová značka] následující průběh řízení:\nNávrh na zahájení řízení o úpravu výchovy a výživy pro dobu před i po rozvodu manželství byl podán k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 28. 8. 2008. Návrh je podepsán matkou [jméno] [příjmení], označen je nezletilý [celé jméno žalobce] a otec [jméno] [celé jméno žalobce]. V září 2008 soud ustanovil nezletilému opatrovníka, [anonymizována dvě slova] [část Prahy]. Usnesením ze září 2008 soud spojil ke společnému projednání návrh otce na řízení podle § 20 zákona o rodině a návrh matky na úpravu poměrů nezletilého před a po rozvodu manželství. Jednání soud nařídil na říjen 2008, zástupce matky požádal o odročení. Žádosti bylo vyhověno, odročeno ještě na říjen 2008. K návrhu otce se vyjádřila matka. Soud zjišťoval výdělkové poměry rodičů. K návrhu matky se vyjádřil otec rovněž v říjnu 2008. Z protokolu o jednání z 27. 10. 2008 vyplývá, že byl přednesen návrh a jednání za účelem výslechu rodičů odročeno na listopad. Otec se odvolal proti usnesení o ustanovení opatrovníka. Následně otec doložil soudu dohodu mezi manžely ohledně jejich soužití ve společné domácnosti na dobu do rozvodu. Spis byl odvolacímu soudu předložen v listopadu 2008. Usnesením rovněž z listopadu 2008 Městský soud v Praze napadené usnesení potvrdil. Rodiče předložili dohodu o úpravě poměrů nezletilého syna po dobu před a po rozvodu manželství, které je datováno 26. listopadu 2008. Otec požádal ještě v listopadu o změnu sociálního pracovníka. Začátkem prosince matka podala návrh na vydání předběžného opatření. K návrhu se vyjádřil opatrovník. Otec se vyjádřil k návrhu matky na předběžné opatření v polovině prosince 2008. Z důvodu předložení věci s odvoláním bylo nařízené jednání odročeno na neurčito. Soud návrhu vyhověl usnesením z 11. prosince 2008 a nařídil předběžné opatření. Usnesením z 22. 12. 2008 soud nařídil další předběžné opatření. Proti prvnímu předběžnému opatření se otec odvolal. Návrh na předběžné opatření podal též otec, a to 22. 12. 2008 a ještě téhož dne vzal částečně návrh zpět. K návrhu otce na předběžné opatření se vyjádřila i městská část. Dne 2. 1. 2009 bylo odvolání otce proti předběžnému opatření z 11. 12. ještě doplněno. Znovu bylo doplněno 5. 1. Věc byla městskému soudu předložena 13. 1. Usnesením z 22. 1. 2009 městský soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil a věc vrátil obvodnímu soudu. Otec se odvolal rovněž proti usnesení o nařízení předběžného opatření z 22. 12. 2008. Koncem ledna se vyjádřila matka k odvolání otce. Ke svému odvolání otec rovněž doplnil důkazy. Ve věci se vyjádřila rovněž městská část. Otec své odvolání doplnil počátkem března a 3. 3. byla věc předložena městskému soudu. 11. 3. Následovala námitka podjatosti proti soudkyni [příjmení] [obec a číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jednalo se o námitku otce. Ve věci se dále vyjadřovala matka. K námitce se vyjádřila i soudkyně. Počátkem dubna otec doplňoval důkazy, vyjadřoval se dále k námitce podjatosti polemikou s vyjádřením soudkyně. Městský soud usnesením ze dne 29. 4. 2009 potvrdil napadené usnesení obvodního soudu ze dne 22. 12. 2008 o vydání předběžného opatření. Jednání soud nařídil na 22. 6. 2009. V květnu městská část podávala podnět na vydání rozhodnutí soudu podle § 49 zákona o rodině. Ve věci se vyjádřila matka i otec. Otec předložil soudu odborný posudek z oboru klinické psychologie. Z protokolu o jednání ze dne 22. 6. 2009 vyplývá, že se dostavila matka i otec osobně, účastnil se i opatrovník. Účastníci přednesli své návrhy, byla vyslechnuta matka a jednání za účelem dokončení výslechu matky odročeno na 24. srpna 2009. Ústavní soud žádal zapůjčení tohoto spisu v červenci 2009. V polovině srpna 2009 otec podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým žádal, aby otec byl oprávněn stýkat se s nezletilým [jméno] bez přítomnosti matky v době od 21. 8. 2009 od 20:00 hodin do 7. 9. 2009 do 12:00 hodin. 19. 6. 2009 otec podal ústavní stížnost, která byla usnesením z 13. 8. 2009 Ústavním soudem odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. [ulice] [anonymizováno] se vyjádřila k návrhu otce na předběžné opatření usnesením z 20. 8. 2009. Soud návrhu vyhověl a nařídil předběžné opatření v navrhovaném rozsahu. Další návrh otce na vydání předběžného opatření došel soudu 24. 9. 2009, jímž bylo zabezpečení operace nezletilého v [anonymizována dvě slova] od 7. 10. 2009. Usnesením z 25. 9. 2009 Obvodní soud návrh otce na vydání předběžného opatření o operaci odmítl. Následně otec vzal svůj návrh na předběžné opatření zpět. 21. 10. 2009 se otec odvolal proti usnesení, kterým byl návrh na předběžné opatření odmítnut. Usnesením z 23. 10. 2009 soud řízení o návrhu otce na nařízení předběžného opatření zastavil a usnesení, které bylo odmítnuto zrušil. Jednání bylo odročeno na 12. 10. Na žádost právního zástupce matky, a to na 19. 11. Dne 4. 11. došel soudu návrh na výkon soudního rozhodnutí podepsaný matkou, podle rozsudku ze dne 22. 12. 2008 (míněno patrně předběžné opatření). Z protokolu o jednání vyplývá, že byla vyslýchána matka a jednání odročeno za účelem dokončení výslechu matky na 28. 12. 2009. Jednání započalo v 10:30 hodin a skončilo v 12:55 hodin. Výzvou z 24. 11. 2009 soud vyzval otce, aby se dobrovolně podrobil rozhodnutí obvodního soudu z 22. 12. 2008. Dne 3. 12. 2009 došel soudu návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal možnosti stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky o vánocích roku 2009 od 23. do 26. 12. Usnesením z 9. 12. 2009 byl návrh otce zamítnut. Další návrh na nařízení předběžného opatření byl otcem doručen soudu 14. 12. 2009, kterým se domáhal oprávnění stýkat se s nezletilým rovněž jako v předchozím případě od 23. 12. do 28. 12. současně otec vzal zpět svůj původní návrh na předběžné opatření ze začátku prosince z důvodu podání nového návrhu na předběžné opatření jiného znění. 18. 12. 2009 došel soudu návrh ze strany matky na zvýšení výživného. Usnesením z 21. 12. 2009 soud návrh otce na předběžné opatření ohledně vánoc do 28. 12. Zamítl a usnesení obvodního soudu z 11. 12. 2008 změnil tak, že částka, kterou je otec povinen přispívat na výživu nezletilého činí 3 500 Kč počínaje 21. 12. 2009. Usnesením z téhož dne zastavil řízení o návrhu otce na nařízení předběžného opatření ze dne 3. 12. 2009 a usnesení obvodního soudu ze dne 9. 12. 2009 zrušil. Další návrh na vydání předběžného opatření doručil otec soudu 28. 12. 2009. Domáhal se jím změny předběžného opatření ze dne 22. 12. 2008 ohledně vyzvedávání nezletilého matkou. Z protokolu o jednání ze dne 28. 12. 2009 vyplývá, že začalo v 9:30 hodin. Byla vyslýchána matka a v 11:30 hodin bylo jednání odročeno za účelem dokončení výslechu matky a provedení výslechu otce na 1. 2. 2010. Usnesením ze 4. 1. 2010 byl návrh otce na změnu předběžného opatření zamítnut. Proti tomuto usnesení se otec odvolal 20. 1. a 21. 1. podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal předání nezletilého do své péče, počínaje 1. 3. 2010 a rozhodnutí oprávnění matky stýkat se s nezletilým v rozsahu určeném rozhodnutím soudu a povinnosti uložit matce přispívat na výživné. K návrhu otce se i vyjadřovali i ostatní účastníci. Strany dokládaly své argumenty i důkazy. Usnesením z 27. 1. 2010 byl návrh otce zamítnut. Z protokolu o jednání z 1. 2. 2010 vyplývá, že se začalo jednat v 13:00 hodin. Zástupce matky uvedl, že mezi rodiči došlo k písemné dohodě. Otec si přál, aby matka byla dovyslechnuta než bude vyslechnut on sám. Byla dovyslechnuta matka. Jednání pak bylo odročeno za účelem výslechu otce na den 25. 2. 2010. Matka se vyjádřila k odvolání otce. Z listin založených ve spise je zřejmé, že soud dále zjišťoval majetkové a výdělkové poměry účastníků. Otec se odvolal do usnesení z 27. 1. 2010, kterým byl zamítnut jeho návrh na změnu předběžného opatření. Z protokolu o jednání z 25. 2. 2010 vyplývá, že byl vyslýchán otec. Jednání bylo skončeno v 15:30 hodin, vzhledem k žádosti zástupkyně otce, aby mohla odejít k lékaři. Jednání bylo odročeno na 22. 3. za účelem pokračování výslechu otce. Spis byl předložen odvolacímu soudu 4. 3. 2010. Usnesením z 15. 3. 2010 odvolací soud usnesení obvodního soudu ze 4. 1. a z 27. 1. 2010 potvrdil. Z důvodu nemoci otce bylo jednání odročeno na 19. 4. 7. 4. otec podal návrh na předběžné opatření, kterým by bylo rozhodnuto, že se nezletilý v každém lichém kalendářním týdnu předává do péče otce a v každém sudém do péče matky. Svůj návrh otec následně opravil. K návrhu se vyjádřila městská část. Usnesením z 12. 4. 2010 soud návrh otce na změnu předběžného opatření z 11. 12. 2008, 22. 12. 2008 a 21. 12. 2009 zamítl. Usnesením z 19. 4. 2010 soud rovněž zamítl návrh otce, aby byla matka vyzvána, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí o úpravě styku. Z protokolu o jednání ze dne 19. 4. 2010 vyplývá, že jednání započalo v 13:00 hodin. Byl vyslýchán otec, který vznesl znovu námitku podjatosti soudkyně a odmítl dále vypovídat. Písemně byla námitka podjatosti soudu zaslána 29. 4. Proti usnesení ze dne 12. 4. 2010 se otec odvolal. 14. 5. 2010 podala matka návrh na předběžné opatření, kterým měl být souhlas k vycestování nezletilého do Řecka, počátkem června 2010. V květnu se vyjádřila matka k odvolání otce. K návrhu na předběžné opatření se vyjádřila městská část. Soud návrhu matky vyhověl a dal souhlas k vycestování nezletilého ve dnech 3. 6. až 13. 6. 2010. Soudkyně se vyjádřila k námitce podjatosti. Věc byla odvolacímu soudu předložena v červnu 2010. Usnesením městského soudu z 1. 7. 2010 bylo napadené usnesení obvodního soudu z 12. 4. 2010 a z 19. 4. 2010 potvrzeno. Dne 13. 7. 2010 došel soudu návrh matky na změnu nařízeného předběžného opatření, kterým měla být změna oprávnění otce stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky tak, že otec vyzvedne a matce předá nezletilého v [obec]. Usnesením z 30. 7. 2010 městský soud zastavil řízení o návrhu otce na vyloučení soudkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a odmítl návrh otce na vyloučení soudkyně, došlý soudu 12. 7. 2010. Otce se začátkem srpna vyjádřil k návrhu matky na změnu předběžného opatření. Usnesením z 13. 8. 2010 soud nařídil předběžné opatření, kterým otci stanovil oprávnění stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu, změnil tak usnesení obvodního soudu z 22. 12. 2008 a zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým se nezletilý v každém lichém týdnu předává do péče otce a v každém sudém do péče matky. Dále soud usnesením z 23. 8. 2010 přenesl svou příslušnost na Okresní soud v Sokolově a věc mu postoupil. Proti usnesení ze dne 13. 8. 2010 se otec odvolal. Rovněž proti usnesení o přenesení příslušnosti se odvolal. Odvolacímu soudu byl spis předložen koncem září. Usnesením z 11. 10. 2010 byla napadená usnesení potvrzena. Usnesením Ústavního soudu z 14. 10. 2010 sp. zn. III ÚS 2723/10 byla odmítnuta ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Otce rovněž podal dovolání proti usnesení městského soudu z 30. 7. 2010, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti. Nejvyšší soud usnesením ze 17. 12. 2010 řízení o dovolání otce zastavil. Další návrh na předběžné opatření podal otec dne 30. 11. 2010. Domáhal se jím stýkat se s nezletilým o vánocích 2010 od 23. do 25. 12. Opětovně rozhodoval soud o své místní nepříslušnosti 6. prosince 2010 O návrhu otce na vydání předběžného opatření ohledně Vánoc 2010 rozhodl Okresní soud v Sokolově tak, že jej zamítl. Opatrovníkem nezletilého ustanovil [stát. instituce]. Rozhodl tak usnesením z 26. 1. 2011. V únoru 2011 žádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Jednání nařízené na den 22. 2. bylo z tohoto důvodu odročeno. Jednání bylo po vrácení spisu nařízeno na 12. 4. 2011. Otec vrátil soudu předvolání k jednání s tím, že je v něm uvedena nesprávná adresa nezletilého. Z protokolu o jednání 12. 4. 2011 vyplývá, že se jej účastnila matka i otec osobně, stejně tak [anonymizováno]. Po přednesech účastníků byl vyslýchán otec a jednání odročeno na 24. 5. 2011 za účelem dokončení výpovědi otce a stanovení znalkyně k vypracování znaleckého posudku. Usnesením z 22. 4. 2011 soud ustanovil znalcem z oboru psychologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Otec se vyjádřil k osobě soudní znalkyně. Dne 20. 5. 2011 podal otec návrh na změnu předběžného opatření tak, že se od 1. 6. 2011 nařizuje střídavá výchova nezletilého. Z protokolu o jednání ze dne 24. 5. 2011 vyplývá, že se jej účastnili rodiče osobně, účastnila se rovněž [anonymizováno], byl vyslýchán otec a jednání odročeno na 15. 6. za účelem doplňujícího výslechu otce. Usnesením z 25. 5. 2011 soud návrh otce na vydání předběžného opatření zamítl a změnil předběžné opatření vydané Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 13. 8. 2010 tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým bez přítomnosti matky v každém sudém kalendářním týdnu od středy do pondělí a každý lichý týden ve čtvrtek. Dne 3. 6. 2011 otec navrhoval soudu výkon rozhodnutí v podobě, aby soudem byla matka vyzvána, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí o úpravě styku. Usnesením z 6. 6. 2011 okresní soud návrh otce zamítl. Otec se proti tomuto usnesení odvolal, dále pak okresní soud 14. 6. 2011 rozhodl, že znalkyně [příjmení] není vyloučena z úkonu vypracování znaleckého posudku. Rozhodl tak o námitkách vznesených otcem. Z protokolu o jednání z 15. 6. 2011 vyplývá, že po přednesech účastníků byl vyslýchán dále otec a jednání odročeno na neurčito za účelem předložení spisu Krajskému soudu k odvolání účastníků. Spis byl odvolacímu soudu předložen 30. 6. 2011. Ve spise je založena řada dalších podání účastníků, vyjádření k jednotlivým návrhům, zápisy z jednotlivých jednání na OSPOD a podobně. Usnesením z 19. 8. 2011 soud zamítl návrh otce z 29. 7. 2011, aby soud vyzval matku k podrobení se soudnímu rozhodnutí. Otec dále podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal svěření nezletilého do své péče. Na konci srpna byl podán návrh na vydání předběžného opatření ze strany matky, kterým měl soud rozhodnout o oprávnění matky vycestovat s nezletilým v září až v říjnu 2011 do zahraničí. Usnesením z 30. 8. 2011 soud návrh otce na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal svěření nezletilého do své péče, zamítl. Další návrh na vydání předběžného opatření podala matka 31. 8. 2011, rozšířila svůj návrh na vycestování s tím, že v této době snést, že neproběhne styk s nezletilým. Následně otec podal námitku podjatosti soudkyně [anonymizováno] [příjmení]. Usnesením z 2. 9. 2011 soud vyhověl návrhu matky na předběžné opatření, kterým se domáhala umožnění vycestování s nezletilým do zahraničí v září a v říjnu 2011. Následně se otec proti usnesení odvolal a opakovaně doplňoval námitku podjatosti. Usnesením z 26. 8. 2011 Krajský soud v Plzni rozhodl o návrhu otce na změnu předběžného opatření. K odvolání otce i matky do usnesení OS Sokolov z 25. 5. 2011 tak, že napadené usnesení ve výrocích I. a III. potvrdil a ve výroku II. změnil, že vydané předběžné opatření [příjmení] [obec a číslo] ze dne 13. 8. 2010 se nemění. Odvolací soud též potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu se na výzvu matce ze strany soudu. Usnesením z 22. 9. 2011 okresní soud zamítl návrhy otce na výkon rozhodnutí z 30. 6., 20. 9. 29 8. a 8. 9. 2011. Další námitku podjatosti vznesl otec dále úředního záznamu 6. 10. Otec dále doplnil dokazování předloženým znaleckým posudkem. Spis byl odvolacímu soudu předložen koncem listopadu 2011, současně otec podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal oprávnění stýkat se s nezletilým o vánocích roku 2011 od 23. do 26. prosince. Usnesením z 25. 11. 2011 soud návrhu otce vyhověl. Matka se proti usnesení odvolala. Otec se vyjádřil k odvolání matky, usnesením z 8. 12. 2011 krajský soud změnil usnesení soudu prvního stupně o oprávnění otce stýkat se s nezletilým v době Vánoc na dobu od 25. do 26. Další návrh otce na vydání předběžného opatření došlo soudu 19. 12. 2011, tím se otec domáhal předávání nezletilého v lichém kalendářním týdnu do jeho péče, v sudém do péče matky. Návrh otce byl zamítnut usnesením z 20. 12. Usneseními z 2. 12. 2011 krajský soud potvrdil usnesení soudu z 19. 8. 2011, z 22. 9. 2011, 30. 8. 2011 a rozhodl, že soudkyně [anonymizováno] [příjmení] není vyloučena z projednávání věci. Usnesením z 12. 12. 2011 Ústavní soud usnesením sp. zn. IV. ÚS 3547/11 odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Otec vznesl v lednu 2012 výhrady ke znaleckému zkoumání, vznesl námitku podjatosti soudkyň a soudců Krajského soudu v Plzni. V únoru 2012 byl spis opět předložen odvolacímu soudu usnesením z 6. 3. 2012 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu z 20. 12. 2011. Otec dále doplňoval důkazy a koncem dubna podala návrh na vydání předběžného opatření matka, neboť hodlala 13. 9. až 30. 9. 2012 s nezletilým vycestovat do zahraničí. Soud usnesením z 2. 5. 2012 jejímu návrhu vyhověl. Současně otec podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal předání nezletilého do své péče v lichém kalendářním týdnu, v sudém pak matce. Usnesením ze 4. 5. 2012 byl návrh otce zamítnut. Doplňoval důkazní návrhy a 10. 5. 2012 znovu podal námitku podjatosti soudkyně. Oznámil, že bude podávat trestní oznámení týkající se soudkyně [příjmení]. Dne 1. 6. 2012 podal další návrh na změnu předběžného opatření. Usnesením ze dne 6. 6. 2012 okresní soud změnil předběžné opatření [příjmení] [obec a číslo] z 13. 8. 2010, tak že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním měsíci od středy do pondělí a matka je povinna nezletilého ke styku s otcem řádně připravit. Do protokolu podal otec další návrh na změnu předběžného opatření 7. 6. Dne 8. 6. 2012 byl tento návrh odmítnut. Otec do protokolu opětovně navrhl změnu předběžného opatření 13. 6. 2012. Usnesením z 19. 6. bylo řízení o tomto návrhu zastaveno. Proti usnesení o nařízení předběžného opatření se matka odvolala, otec se rovněž odvolal proti usnesení, kterým nebylo jeho návrhu vyhověno. Spis byl krajskému soudu opětovně předložen 29. 6. 2012. Následovala námitka podjatosti soudců Krajského soudu v Plzni. Byl dokončen a soudu zaslán znalecký posudek od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to v srpnu 2012. Usnesením z 3. 9. 2012 soudu ustanovil Městský úřad Sokolov opatrovníkem nezletilého k zastupování v řízení o výkon rozhodnutí. Jednání bylo nařízeno na 20. 11. 2012. Věc byla předložena vrchnímu soudu s námitkou podjatosti koncem července 2012. Usnesením z 24. 8. 2012 vrchní soud rozhodl, že soudci Krajského sudu v [obec] nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování. Krajský soud následně usnesením z 21. 9. 2012 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze 4. 5. 2012 a změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 6. tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu od čtvrtka do neděle. Potvrdil také usnesení soudu prvního stupně z 19. 6. 2012. Otec se vyjádřil ke znaleckému posudku a navrhl vypracování posudku znaleckým ústavem, a to v říjnu 2012. Předložil posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předložil také soudu své trestní oznámení na doktorku [příjmení], znalkyni. Dne 7. 11. 2012 podal otec návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal vyslovení, že je oprávněn stýkat se s nezletilým synem v kalendářním týdnu od úterý do pondělí lichého týdne se svěřuje do výlučné péče otce. Matka je povinna platit otci výživné. Usnesením ze 14. 11. 2012 byl návrh otce na změnu předběžného opatření zamítnut. Následně otec podal na opětovnou námitku podjatosti soudkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a návrh na zahájení kárného řízení. Následně byl spis předložen krajskému soudu. K námitce podjatosti to bylo předloženo krajskému soudu koncem listopadu, o námitce rozhodl krajský soud 28. 11. 2012 takže, soudkyně není vyloučena, dále usnesením z 19. 12. 2012 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze 14. 11. 2012, kterým byl zamítnut otcův návrh na změnu předběžného opatření. Další návrh na předběžné opatření došel soudu ze strany otce 11. 12., dne 12. 12. okresní soud o tomto návrhu rozhodl, a to tak, že určil, že otec bude mít styk s nezletilým v době Vánoc od 23. do 27. 12. Otec se dále domáhal návrhem doručeným soudu 18. 12. 2013 nahrazení souhlasu matky se zápisem nezletilého o uzavření smlouvy o vzdělávání v základní škole. [právnická osoba] Usnesením ze 4. 3. 2013 rozhodl Ústavní soud ve věci sp. zn. IV. ÚS 4879/12 ve věci stěžovatele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] tak, že ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Z protokolu o jednání ze dne 11. 3. 2013 vyplývá, že se jí účastnili rodiče osobně, OPD a znalkyně [jméno] [příjmení]. Znalkyně byla vyslechnuta a jednání odročeno na neurčito za účelem pokračování výslechu znalkyně. Otec podal námitky k vypracování doplnění znaleckého posudku. Koncem března rovněž podal návrh na změnu předběžného opatření, kterým se domáhal úpravy rozsahu styku s nezletilým. Usnesením z 2. 4. 2013 byl návrh otce zamítnut v rozsahu, kde se domáhal změny předběžného opatření. Jednak soud nahradil souhlas matky s uzavřením smlouvy o poskytování vzdělávání v soukromé základní škole hrou. Jednání bylo nařízeno na 30. 4. Soud dále ustanovil znalce z oboru psychologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] k vypracování doplňujícího znaleckého posudku. Zástupkyně žalobce požádala o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Matka se odvolala proti nahrazení souhlasu. K jejímu odvolání se vyjádřil otec. Jednání bylo odročeno na 14. 5. 2013 z důvodu žádosti. O odročení jednání tentokrát žádal zástupce matky z důvodu vytíženosti klientky. Soud žádosti nevyhověl, proto z protokolu o jednání ze 14. 5. 2013 vyplývá, že byla vyslýchána znalkyně [příjmení] a jednání odročeno na neurčito za účelem provedení účastnické výpovědi otce, který se této účastnické výpovědi domáhal. Jednání bylo nařízeno na 11. 6. K odvolání matky rozhodl odvolací soud 28. 5. 2013 tak, že odvolání matky nezletilého do druhého výroku napadeného usnesení. Z protokolu o jednání ze dne 11. 6. 2013 vyplývá, že byl vyslýchán otec a jednání odročeno za účelem vyčkání doplňujícího znaleckého posudku. Následně se otec domáhal, aby soud vhodným způsobem napomenul matku nezletilého nebo aby nad nezletilým stanovil dohled soudu. Domáhal se, aby soud také uložil povinnost rodičům využít rodinnou terapii. Následně otec předložil soudu další ze svých znaleckých posudků vypracovaných [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 12. 8. 2013 matka podala návrh na změnu předběžného opatření ohledně rozsahu styku. Usnesením ze 14. 8. 2013 byl návrh matky zamítnut. Usnesením z 16. 8. 2013 soud nahradil souhlas otce nezletilého s podáním přihlášky k zápisu do základní školy v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 31. 7. 2013 krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 9. 2012 ohledně znalečného. Návrh na změnu předběžného opatření podal dále otec 19. 8. 2013. Ten byl zamítnut usnesením z 21. 8. 2013. Počátkem září 2013 podal otec námitku podjatosti vůči soudkyni [anonymizováno] [příjmení]. Současně podala matka návrh na výkon rozhodnutí odnětím nezletilého otci a jeho předání matce. Soud návrhu vyhověl dne 2. září 2013, tedy tentýž den. Z protokolu o výkonu rozhodnutí vyplývá, že byl proveden 3. 9. Tentýž den podala matka návrh na vydání předběžného opatření ohledně neuskutečnění styku s nezletilým od 5. 8. do 8. 9. Usnesením ze 4. 9. 2013 byl návrh matky na vydání předběžného opatření zamítnut. Návrh na vydání předběžného opatření podal 5. 9. 2013 i Městský úřad Sokolov. Domáhal se jejím určení, že nezletilý bude plnit povinnou školní docházku v základní škole v [obec]. Usnesením z 6. 9. 2013 rozhodl soud, že nezletilý bude plnit školní docházku v [obec], opatrovníkem byla ustanovena [jméno] [příjmení]. Otec se odvolal, vznesl další námitku podjatosti. Žádal soud, aby nad nezletilým byl stanoven dohled, tento návrh byl zamítnut usnesením z 25. 9. Podal dále námitku podjatosti soudem ustanoveného znalce. Počátkem října opět podal návrh na stanovení dohledu nad nezletilým. Tento návrh byl soudem zamítnut 11. 10. Otec se odvolal a opětovně vznesl námitku podjatosti. Usnesením z 18. 10. 2013 soud zahájil řízení ve věci určení školy, kterou bude nezletilý navštěvovat. Znalecký posudek [jméno] [příjmení] byl soudu dodán 23. 10. 2013. Řízení o určení základní školy nezletilého bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o výchově a výživě usnesením z 25. 10. Otec podal znovu návrh na stanovení dohledu z 25. října. Tento návrh byl znovu soudem zamítnut dne 30. 10. Otec se odvolal. Usnesením z 21. 10. 2013 rozhodl krajský soud, že soudkyně není vyloučena z projednávání věci. Dále potvrdil, že usnesení okresního soudu z 21. 8. 2013, kterým byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření a potvrdil také usnesení okresního soudu o tom, že nezletilý bude plnit povinnou školní docházku na základní škole v [obec]. Usnesením z 13. 11. 2013 soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření došlý soudu 10. 11. 2013 ohledně stanovení dohledu nad výchovou nezletilého. Tentýž návrh podal otec 20. listopadu, 22. 11. ji soud zamítl. Do řízení vstoupil jako účastník na straně otce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z důvodu zpětvzetí návrhu Městského úřadu Sokolov bylo usnesením z 12. 12. 2013 zastaveno řízení o určení školy nezletilému. Usnesením ze 17. 12. 2013 soud určil k návrhu otce, že otec bude mít styk s nezletilým v době Vánoc roku 2013 od 25. do 31. 12. Usnesením z 10. 12. 2013 krajský soud rozhodl odvoláním otce tak, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 9., 11. 10., 15. 10., 16. 10., 30. 10. 2013. [příjmení] návrh na předběžné opatření, kterým by bylo stanovení dohledu, podal otec soudu opětovně 23. 12. Dne 31. 12. 2013 ji soud zamítl. Usnesením z 3. 2. 2014 krajský soud rozhodl, že soudkyně [příjmení] není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Usnesením z 12. 2. 2014 bylo potvrzeno krajským soudem usnesení soudu prvního stupně z 31. 12. 2013. Stejný návrh jako v předchozích případech o stanovení dohledu podal otec 16. ledna 2014. Poté znovu 19. 1., ty byly opět zamítnuty. Totéž pak 12. 2., zamítnuto 14. 2. Další návrh na předběžné opatření ze strany otce přišel soudu 14. 2., jím se otec domáhal stýkat s nezletilým v době jarních prázdnin. Soud mu vyhověl usnesením z 18. 2. 2014. Stejný návrh na stanovení dohledu jako v předchozích případech podal otec znovu 13. 3., zamítnuto 17. 3. Usnesením ze 7. 4. 2014 krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně z 21. 1., 14. 2. 2014. Dnem 27. 3. 2014 je datováno usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 909/2014, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost stěžovatele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] pro zjevnou neopodstatněnost. Úpravy styku se předběžným opatřením domáhal opět 21. 4. 2014. Usnesením z 23. 4. byl návrh zamítnut. Usnesením z 25. 4. 2014 soudu rozhodl o tom, že znalec [příjmení] není vyloučen z úkonu vypracování znaleckého posudku. Koncem dubna následovala opětovná námitka podjatosti ze strany otce proti rozhodující soudkyni. Otec podal návrh na určení lhůty spolu s opětovným návrhem na stanovení dohledu. Návrh na předběžné opatření byl zamítnut usnesením 27. 5. Usnesením z 11. 6. soud uložil matce povinnost, aby každé pondělí a středu v měsíci a každý lichý pátek a lichou neděli v měsíci zajistila dostupnost volání na mobilní telefon nezletilého [jméno]. Další návrh na předběžné opatření následovalo 17. 6. Otec se jím domáhal styku s nezletilým dne 27. 6. 2014 a dále o letních prázdninách. Soud mu vyhověl usnesením z 18. 6. Matka se také domáhala předběžným opatřením úpravy styku v době letních prázdnin. Soud jí též vyhověl dne 19. 6. 2014. Oba rodiče se proti rozhodnutí odvolali. Usnesením z 15. 7. 2014 krajský soud rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Dne 15. 7. 2014 byla odvolacím soudem potvrzena usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 3., 27. 5., 23. 4. Usnesení ze dne 18. 6. 2014 bylo změněno v datu styku ohledně letních prázdnin. Byla dále potvrzena usnesení soudu prvního stupně z 25. 4. Usnesením z 15. 8. 2014 okresní soud určil, že nezletilý bude plnit školní docházku na základní škole v [obec]. Usnesením z 2. 9. 2014 krajský soud určil lhůtu jednoho měsíce k vydání rozhodnutí o návrhu otce na uložení výchovného opatření nebo nařízení jednání o tomto návrhu. V září vznesl opětovně námitku podjatosti soudkyně. Z protokolu o jednání ze dne 30. 9. 2014 vyplývá, že se jí účastnila matka, otce osobně, OSPOD. Byly čteny návrhy účastníků, dán prostor k vyjádření účastníků. Byl vyslechnut nezletilý [celé jméno žalobce], čteny listinné důkazy. Důkazní řízení bylo skončeno a rozsudkem návrh otce na stanovení soudního dohledu nad výchovou zamítnut. Návrh otce na uložení povinnosti rodičů využít rodinnou terapii zamítnut, rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesením krajského soudu ze 16. 10. 2014 bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření z 15. 8. 2014. Vyhlášený rozsudek nabyl dle doložky právní moci 19. 6. 2015. Odvolal se do něj otec, účastníkům byl doručován v říjnu 2014. Usnesením z 18. 12. 2014 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. Samotný Ústavní soud konstatoval, že stěžovatel v průběhu řízení podává další často opakované a téměř vždy nedůvodné návrhy, námitky, přičemž takovýto způsob výkonu práv lze již kvalifikovat jako šikanózní. Nedaří-li se za této situace obecným soudům rozhodnout v meritu věci a dočasná opatření soudu nabývají trvalejšího charakteru, lze to přičítat jen samotnému stěžovateli. Počátkem ledna 2015 došel soudu podnět k určení místa trvalého pobytu nezletilého ze strany [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Usnesením z 9. 1. 2015 okresní soud zahájil řízení na určení místa trvalého pobytu nezletilého. Usnesením z 16. 12. 2014 okresní soud předběžným opatřením určil styk s nezletilým v době Vánoc 2014. Dne 18. 12. 2014 otec podal návrh na stanovení dohledu. Usnesením z 22. 12. soud řízení o tomto návrhu zastavil. Dne 19. 1. 2015 podal otec návrh na změnu předběžného opatření, který byl usnesením z 23. 1. 2015 zamítnut. Usnesením z 22. 1. 2015 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce pro zjevnou neopodstatněnost. V únoru 2015 bylo zastaveno řízení o určení místa trvalého pobytu nezletilého, neboť nebyly podmínky pro jeho zahájení ze strany soudu. Usnesením z 6. 3. 2015 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu z 23. 1. 2015, kterým byl zamítnut návrh na předběžné opatření ze strany otce ohledně změny péče. Návrh na zahájení řízení o určení místa trvalého pobytu nezletilého podala následně matka. Matka podala návrh na vydání předběžného opatření v polovině března 2015, domáhala se jím uložení povinnosti snést, že v době letních prázdnin neproběhne styk. Návrh matky byl zamítnut 18. 3. Další návrh na předběžné opatření podal otec 11. 12. 2014. Usnesením z 15. 12. byl návrh otce zamítnut. Usnesením z 29. 1. 2015 krajský soud toto usnesení potvrdil. Návrh na změnu předběžného opatření podal otec dne 18. 12. 2014, návrh byl zamítnut 19. 12. 2014 13. 2. 2015 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Usnesením ze 14. 4. 2015 okresní soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření ze 7. 4., kterým by bylo změněno stávající předběžné opatření o úpravě styku. Dne 3. 3. 2015 se konalo jednání před odvolacím soudem ve věci stanovení soudního dohledu a uložení povinnosti využít rodičům rodinnou terapii. Rozsudek byl vyhlášen 10. 3., tím byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Spis byl okresnímu soudu vrácen 10. 4. Okresní soud nařídil jednání na 23. 6. 2015. Dne 29. 5. 2015 krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 14. 4. 2015 tím, že byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření. Otec podal znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V polovině června 2015 otec podal opětovnou námitku podjatosti soudkyně. Z protokolu o jednání ze dne 23. 6. 2015 plyne, že se jí účastnil znalec [jméno] [příjmení], OSPOD a rodiče spolu se svými zástupci. Je opětovně proveden pohovor s nezletilým za přítomnosti zástupce matky, zástupce otce a pracovnice OSPOD. Je vyslechnut znalec [jméno] [příjmení]. Jednání je odročeno na 29. 6. za účelem pokračování v dokazování. Při tomto jednání byly čteny listinné důkazy. O závěrečných návrzích byl rozsudkem nezletilý svěřen do výchovy a péče matky, byla stanovena povinnost otci přispívat na výživu nezletilého a rozhodnuto o nedoplatku na výživném, bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Otec podával námitky proti protokolaci. Rozsudek, který obsahuje 25 stran, byl doručován účastníkům koncem července 2015. Dle doložky nabyl právní moci ve výrocích I. až VII. dne 23. 12. 2015. Usnesením z 29. 6. 2015 soud rozhodl o tom, že znalec [příjmení] není vyloučen z úkonu podání znaleckého posudku. Doplňujícím rozsudkem ze dne 29. 6. 2015 bylo rozhodnuto ještě ve výrocích VIII. IX. X. XI., a to o nákladech státu. Dne 24. 9. 2015 Ústavní soud ve věci sp. zn. III. ÚS 237/15 odmítl ústavní stížnost stěžovatele [jméno] [celé jméno žalobce] pro zjevnou neopodstatněnost s tím, že konstatoval, že napadená rozhodnutí obecných soudů vyhovují testu ústavnosti, měla zákonný podklad, byla vydána příslušným orgánem, nevykazují známky svévole. Námitky stěžovatele představují polemiku s důvody, kterými obecné soudy svá rozhodnutí podepřely. Odvolací jednání se konalo 9. 11. 2015, při němž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a dále rozhodnuto tak, že otec je oprávněn se s nezletilým stýkat každý sudý týden v roce od čtvrtka do neděle a každý lichý týden ve čtvrtek a dále o vánočních prázdninách. V lichém roce i v sudém roce s různými daty. Bylo rozhodnuto i o styku o jarních prázdninách a letních prázdninách. Spis byl vrácen 9. 12. 2015. Dne 22. 12. 2015 došel soudu návrh matky na vydání předběžného opatření ohledně Vánoc 2015. O tomto návrhu soud rozhodl dne 22. 12. 2015. Rozsudkem 22. 2. 2016 krajský soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně určil, že trvalý pobyt nezletilého bude na adrese [adresa žalobce].\n4. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„“ OdpŠk.“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n5. Podle § 5 písm. b) OdpŠk., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.\n6. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n7. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, podle ustanovení odst. 3 citovaného paragrafu, je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\n8. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n9. V projednávaném případě poté, co soud zjistil, že žalobce splnil podmínku předběžného uplatnění nároku u žalované ve smyslu ustanovení § 14, 15 OdpŠk., se soud zabýval skutečností, zda jsou kumulativně splněny 3 základní předpoklady pro přiznání nároku, a to existence odpovědnostního titulu, příčinná souvislost a vznik nemajetkové újmy. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jedné z nich vede k zamítnutí nároku jako celku.\n10. Poté, co byl shledán průběh řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 3 a Okresním soudem v Sokolově pod shora uvedenou spisovou značkou účastníky nesporným, zabýval se soud otázkou přiměřenosti celkové délky tohoto řízení. Shledal, že v dané věci není dán odpovědnostní titul ve smyslu § 13 OdpŠk. v podobě nesprávného úředního postupu opatrovnického soudu, respektive opatrovnických soudů shora uvedených, které projednávaly a rozhodovaly ve věci nezletilého [jméno]. Ač řízení trvalo více jak 7 let, konkrétně 7 let a 4 měsíce, a jde o řízení, se kterým judikatura Evropského soudu pro lidská práva spojuje zvýšený význam řízení pro účastníky (řízení opatrovnické), je nutné přihlédnout ke konkrétním okolnostem předmětného řízení. Řízení je zatíženo četnými procesními návrhy účastníků, především otce žalobce, z nichž soud vyjmenovává především návrhy na vydání předběžných opatření, kterých bylo podáno na 30, v celém řízení pak na 40. V řízení pak soudy správně rozhodovaly o všech otázkách týkajících se nezletilého, pokud jde o výchovu, výživu, styky běžné či prázdninové, otázky bydliště, docházek do školy, operací či případně dohledu nad výchovou nezletilého. Předběžným opatřením, které je zatímní úpravou, už pak rodiče, především pak otec žalobce, řešili prakticky všechny okolnosti výchovy a výživy, styku a důležitých otázek ohledně nezletilého dítěte. Procesní návrhy, především otce žalobce, lze shledávat obstrukčními, návrhy byly řešeny před Ústavním soudem celkem 8x v rámci stížností otce, a samotný Ústavní soud ve svém rozhodnutí z 18. 12. 2014 uvedl, že jsou to právě účastníci řízení, kteří pro opakované a vždy nedůvodné návrhy a námitky, označené jako šikanózní, znemožňovaly soudům rozhodnout o meritu věci a dočasná opatření soudu tak nabyla trvalejšího charakteru.\n11. Soud proto uzavírá, že v projednávaném případě neshledal důvod jakkoli se odchýlit od již zjištěného skutkového stavu týkajícího se shodného řízení spočívajícího ve zjištění absence odpovědnostního titulu dle ust. § 13 OdpŠk, ke kterému dospěl již dříve zdejší soud v rámci posuzování nároku otce žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu (řízení vedené pod sp. zn. 22 C 304/2016, který byl rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 83/2019 potvrzen). Soud proto uvádí, že odpovědnostní titul dán není, a je pak bez významu, která z osob, jichž se řízení týkalo a byly jeho účastníky (zda tedy otec či nezletilý), se žalobou nemajetkové újmy domáhají. Bylo totiž provedeným dokazováním prokázáno, že celková délka řízení nebyla zapříčiněna průtahy soudu, ani celkovou nepřiměřenou délkou řízení zapříčiněnou postupem orgánů státu.\n12. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu na přiznání přiměřeného zadostiučinění nezletilému žalobci v plném rozsahu pod výrokem I. pro absenci odpovědnostního titulu zamítl.\n13. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když s ohledem na ustanovení §150 o. s. ř., nepřiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení. V projednávaném případě shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro jejich nepřiznání s ohledem na skutečnost, že účastníkem řízení, respektive neúspěšným žalobcem, je osoba nezletilá,","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:19.C.190.2020.6","publishedAt":"2023-02-09","decisionAt":"2022-03-10","caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":190,"year":2020,"pageNumber":143},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Lucie","lastName":"Vítková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 475 000 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":98,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}