{"uuid":"a319f3a3-cb84-4d0a-992b-dc7efce819bb","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudcem Jiřím Vaňkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená opatrovníkem advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o neexistenci zástavního práva","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Určuje se, že zástavní právo k pozemku st. parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k pozemku parc. č. 269/4, to vše v k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na LV 208 vedené u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", které vzniklo na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.07.2003, pod č.j. Z-","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":"-308, neexistuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení, a to žalobci a) ve výši 26 500 Kč, a žalobkyni b) ve výši 31 500 Kč, vždy do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám právního zástupce žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Určuje se, že zástavní právo k pozemku st. parc. č. , hodnota,  a k pozemku parc. č. 269/4, to vše v k.ú. , adresa, , zapsané na LV 208 vedené u , právnická osoba,  pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , které vzniklo na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.07.2003, pod č.j. Z-, č. účtu, -308, neexistuje.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení, a to žalobci a) ve výši 26 500 Kč, a žalobkyni b) ve výši 31 500 Kč, vždy do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám právního zástupce žalobců.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobci se jako podíloví spoluvlastníci [žalobce a) podílu ve výši id. ¼, žalobkyně b) podílu ve výši id. ¾] nemovitých věcí uvedených ve výroku I. rozsudku (dále jen „předmětné nemovitosti“), domáhali určení neexistence zástavního práva zapsaného v katastru nemovitostí, neboť zástavní právo zajišťující pohledávku zaniklo splněním dluhu. Žalobu odůvodnili tím, že na předmětných nemovitostech bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch žalované, když předmětné nemovitosti zajišťovaly závazek hlavní, který byl původně sjednán mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a dlužníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a dále za dlužníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a dlužnicí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právním titulem uvedené pohledávky byla smlouva o úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedená na úvěrovém účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve znění dodatku ze dne 20. 9. 1994, dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 9. 1994, a ze smlouvy o převzetí dluhu a přistoupení k závazku ze dne 12. 8. 1994, dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 7. 1995 a dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 7. 1995, jak plyne z potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006. Smlouvou o postoupení pohledávky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla výše uvedená pohledávka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". postoupena na žalovanou, jež je nyní evidována jako oprávněný z pohledávky a zástavy, jak plyne z aktuálního výpisu z listu vlastnictví. Závazek byl však splněn a o tomto byla vydána ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jednomu z výše uvedených dlužníků) kvitance – potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006, kdy závazek zanikl jeho splněním dne 7. 8. 2006. Žalovanou není možné kontaktovat za účelem výmazu daného zástavního práva, a proto žalobci navrhli, aby jí byl ustanoven opatrovník pro dané řízení. Naléhavý právní zájem je dán tím, že zástavní právo žalované, které zajišťovalo její pohledávku již zaniklo splněním, avšak nedošlo k výmazu daného zástavního práva z příslušného rejstříku – katastru nemovitostí. Žalobci mají snahu dát do souladu stav faktický s příslušným zápisem v katastru nemovitostí u předmětných nemovitostí. Výmazu zástavního práva bez ingerence soudu za daného stavu prakticky nelze dosáhnout, neboť žalovaná je v podstatě nekontaktní a nelze docílit vydání potvrzení o neexistenci zástavního práva. V průběhu řízení žalobci dále uvedli, že jsou aktivně legitimováni k podání žaloby, neboť jsou aktuálními vlastníky předmětných nemovitostí. Na základě proběhlého dědického řízení po zemřelé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabyl každý z žalobců ¼ předmětných nemovitých věcí. Následně dne 14. 5. 2025 převedl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zbylý podíl na nemovitých věcech na žalobkyni b). Žalobce a) proto vlastní podíl o velikosti ¼ na předmětných nemovitostech a žalobkyně b) pak zbylé ¾. Na jejich předmětných nemovitostech je dosud evidováno zástavní právo ohledně zaniklé pohledávky, a proto mají aktivní legitimaci k podání žaloby. Zdůraznili, že potvrzení o zániku závazku nebylo nijak limitováno toliko na osobu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", když v potvrzení je výslovně uvedeno, že pohledávka v celém rozsahu včetně příslušenství zanikla dne 7. 8. 2006 splněním zajištěného závazku. Žalovaná přitom nedoložila, jaká zbývající část pohledávky by měla nadále existovat. Ze smlouvy o postoupení pohledávky přitom dle žalobců plyne, že pohledávka ve své celistvosti (nikoliv tedy její části) byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem. Nešlo proto o několik oddělených a na sobě nezávislých pohledávek, ale o jedinou postoupenou pohledávku s jediným právním titulem a s jednotným zajištěním. Jednotnost pohledávky vyplývá i z oznámení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". o postoupení pohledávky. Z předložených písemností lze přitom dovodit existenci společného a nerozdílného závazku více dlužníků vůči témuž věřiteli. V důsledku existence solidárního závazku pak jeho splněním zanikla pohledávka věřitele jako celek, a tedy i vůči ostatním dlužníkům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná nárok žalobců neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Opatrovník žalované uvedl, že žalovanou v minulosti zastupoval jako advokát, a to do roku 2007. Od té doby není se žalovanou v žádném kontaktu a nemá proto k dispozici žádné dokumenty případně se vztahující k nároku uplatněnému žalobou. Z žaloby ani z jejích příloh není zřejmé, zda dluh zajištěný zástavním právem k předmětným nemovitostem skutečně v celém rozsahu zanikl, a zda tudíž zaniklo i zástavní právo. V přiloženém potvrzení o zániku závazku je výslovně potvrzeno splnění závazku pouze pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tj. ve vztahu k němu). Z tohoto potvrzení však nevyplývá, že by zanikl celý zajištěný dluh, resp. celý dluh vůči všem zavázaným osobám, tj. i vůči paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a případným dalším osobám. Z potvrzení ani nevyplývá, jaký právní vztah existoval mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je zmíněna rovněž jako dlužnice, tj. zda se například jednalo o solidární dlužníky či zda každý z nich byl dílčím dlužníkem, zejména pokud nebyli původními dlužníky úvěru, ale přistupiteli (což také není z doložených důkazné jasné). Nelze vyloučit, že dluh zanikl pouze vůči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nikoli vůči všem dlužníkům, a tudíž nemohlo zaniknout zástavní právo. Z doložených listin ani neplyne, že by dluh zanikl z důvodu solidarity dlužníků nebo z jiného důvodu, když žalobci jsou patrně nástupci paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (v žalobě neobjasňují důvod, na základě něhož jsou současnými vlastníky předmětných nemovitostí). Zopakoval, že není zřejmé, zda zástavním právem zajištěný dluh zanikl skutečně vůči všem dlužníkům (zavázaným osobám), a nikoli jen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Vzhledem k tvrzení žalované, že je možné, že dluh zanikl pouze vůči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nikoli vůči všem dlužníkům, a tudíž nezaniklo zástavní právo, vyzval soud žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila co (kolik), kdo a na základě jakých konkrétních skutkových okolností má tedy žalované dlužit, zda jde o závazek společný a nerozdílný, nebo o samostatné či dílčí závazky, jaké plnění bylo dne 7. 8. 2006 poskytnuto, tedy jaká část závazku podle žalované zůstala po dni 7. 8. 2006 nesplněna (v členění na jistinu a příslušenství), a na základě jakých skutečností je tato tvrzená zbývající pohledávka zajištěna právě zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 20. 1. 1993 a zda některý z právních předchůdců žalobců souhlasil také se změnou dlužníka ve vztahu k zástavě druhého z právních předchůdců žalobců [ve smyslu § 532 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“)]. Současně žalovanou poučil, že nebudou-li tato tvrzení doplněna, vystavuje se procesnímu následku, že soud nebude mít za tvrzeny skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit další trvání zajištěné pohledávky vůči žalobcům, a její obrana proto nemůže být úspěšná. Dále žalovanou vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání doplněných sporných tvrzení, zejména k tvrzení o vzniku osobních závazků žalobců, jejich obsahu a rozsahu, k výši pohledávky zbývající po 7. 8. 2006 a důkazy o tom, že tato pohledávka je nadále zajištěna předmětným zástavním právem, to vše s tím, že neoznačí-li žalovaná potřebné důkazy a uvedené skutečnosti zůstanou neprokázány, ponese procesní následek neunesení důkazního břemene a její obrana založená na dalším trvání zajištěné pohledávky nebude moci být úspěšná. Žalovaná uvedla, že nechce tvrdit žádné další tvrzení, neboť je nemá k dispozici, a nenavrhuje ani žádné důkazy, neboť je v důkazní nouzi, když opatrovník žalovanou zastupoval na základě plné moci již před 20 lety a v advokátní kanceláři se již žádné listiny k těmto skutečnostem nedochovaly. Žádné důkazy nelze opatřit ani od příslušného peněžního ústavu, který neuchovává doklady nad zákonný rámec 10 let. Oba účastníci i po poučení o koncentraci řízení ke skončení prvého jednání shodně uvedli, že žádná tvrzení neuplatňují a nenavrhují ani žádné důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014 a práva a povinnosti z nich vzniklé řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 3073 téhož zákona se práva ze zajištění závazku vzniklá před 1. 1. 2014 posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Dle § 151g obč. zák. (účinného ke dni uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20. 1. 1993) zástavní právo zanikne, zanikne-li zajištěná pohledávka. Dle § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. Podle § 559 odst. 1 obč. zák. dluh zaniká splněním. Podle § 569 odst. 1 téhož zákona byl věřitel povinen vydat dlužníku na jeho žádost písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Podle § 100 odst. 1, 2 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 532 obč. zák. obsah závazku se převzetím dluhu nemění, avšak zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 293 obch. zák. je-li k témuž plnění zavázáno společně několik osob, má se v pochybnostech za to, že jsou zavázány společně a nerozdílně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud v řízení provedl veškeré navržené a shromážděné důkazy. Na rozsah dokazování mělo vliv, že zástavou zajištěný závazek byl uzavřen již dne 20. 1. 1993, a i jeho změny pobíhaly v letech 1994 až 1995, tedy před více než 30 lety, jak nyní tyto skutečnosti vyplývají v podstatě jen ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20. 1. 1993 [dále jen „smlouva o zřízení zástavního práva“; číslo listu (dále jen „č. l.“) 55], ze smlouvy o postoupení pohledávky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“; č. l. 33-40) a z potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006 (dále jen „kvitance“; č. l. 7-8). Žádný z účastníků nedisponuje jinými listinnými důkazy, než jaké byly předloženy a ani právní předchůdce věřitele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nemá k dispozici doklady starší nad rámec stanovené doby 10 let (č. l. 30). Tyto důkazy, ve spojení s výpisy z katastru nemovitostí (č. l. 5, 73), umožňují při jejich posouzení jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přijmout (žádný z účastníků pravost ani správnost provedených listinných důkazů nezpochybnil) skutkové závěry, že v řízení bylo prokázáno, že smlouvou o zřízení zástavního práva došlo ke zřízení zástavního právo k předmětným nemovitostem, a to k zajištění pohledávky věřitele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., vůči dlužníkovi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to dle úvěrové smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 20. 1. 1993 (dále jen „smlouva o úvěru“) do celkové výše 3 400 000 Kč včetně příslušenství. Vlastníci předmětných nemovitostí (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") tak ve smlouvě nevystupují jako osobní dlužníci ze smlouvy o úvěru, ale „pouze“ jako zástavní dlužníci. Na tuto listinu obsahově zcela navazuje smlouva o postoupení pohledávky, z níž má soud za prokázané, že se týkal postoupení pohledávky z téže úvěrové smlouvy, když její označení se shoduje jak co do označení č. úvěru, data uzavření, ale i výše 3 400 000 Kč. Jako dlužník tohoto závazku je v ní označen nikoli jen dlužník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (v době postoupení pohledávky zemřelý), ale též ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž se však předmětné nemovitosti stále nacházely ve vlastnictví zástavních dlužníků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz č. l. 32 – ohlášení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". katastrálnímu úřadu o změně v osobě zástavního věřitele ze dne 14. 10. 2023). Ze smlouvy o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že postupitelem uvedená pohledávka byla z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". postoupena na žalovanou. Pro úplnost lze dodat, že podpisy dlužníků uvedených v dochované smlouvě o postoupení pohledávky se na této smlouvě nenachází. Dalším chronologicky navazujícím důkazem je kvitance vystavená žalovanou, podle jejíhož o textu v odst. I. a II. se týká právního titulu – a následuje zcela shodné označení pohledávky jako ve smlouvě o postoupení pohledávky a též zcela shodné označení dlužníků a dle jejíhož výslovného textu: „Pohledávka za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", r. č.“ (…) „v celém rozsahu včetně příslušenství zanikla dne 7. 8. 2006 splněním zajištěného titulu“. Z této listiny má soud dále za prokázané, že byla vydána na žádost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a věřitel (žalovaná) v ní potvrzuje, že tedy za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemá žádnou pohledávku. Vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem má soud za zcela dostatečně prokázané z výše uvedených výpisů z katastru nemovitostí a je též navíc podpůrně prokazováno usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 19. 3. 2025, č. j. 24 D 1100/2024-39, ve kterém vystupují žalobci jako dědici po zůstavitelce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to i co do předmětných nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí dále plyne, že ve prospěch žalované svědčí zástavní právo smluvní váznoucí na předmětných nemovitostech k zajištění pohledávky ve výši 3 400 000 Kč „dle pův. V2 628/1993 ze dne 25. 1. 1993“, což je č. j. rozhodnutí katastrální úřadu z uvedeného dne, kterým došlo k zápisu zástavního práva ve prospěch právního předchůdce žalobkyně (viz č. l. 55 p.v.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců je plně důvodná. V prvé řadě je třeba uvést, že z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že žalobci jsou jako vlastníci zástavou dotčených předmětných nemovitostí aktivně legitimováni k podání žaloby, a to proti žalované, která je jako věřitel zástavou zajištěné pohledávky ve věci pasivně legitimována. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobců, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť vyhověním žalobě by byl uveden do souladu stav faktický (neexistence závazku – dluhu) s příslušným zápisem v katastru nemovitostí (č. l. 3), když vzhledem k akcesoritě zástavního práva by zánikem pohledávky zaniklo ze zákona i zástavní právo. V dané věci však ve skutečnosti nemusí být tvrzen a prokazován naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žaloba na určení má v tomto případě oporu přímo v § 985 o. z. (Spáčil, J. a kol., Občanský zákoník III., Komentář, 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2013, str. 51), když jde právě o odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru a žalobci tvrzeným skutečným právním stavem. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4232/2019 vyložil, že zástavní právo zaniká přímo na základě hmotněprávní skutečnosti, zatímco jeho výmaz z katastru má pouze deklaratorní význam. Trvá-li mezi vlastníkem nemovitosti a zapsaným zástavním věřitelem spor o existenci zástavního práva, je určovací žaloba způsobilým prostředkem k odstranění právní nejistoty. Obdobně rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 168/2019 (uveřejněný pod č. 69/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uvádí, že po úplném uhrazení zajištěné pohledávky se zástavní dlužník může domáhat určení, že nemovitosti již nejsou zástavním právem zatíženy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výše podrobně popsaných listinných důkazů jednoznačně plyne, že předmětné nemovité věci sloužily k zajištění jediné pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru ve výši 3 400 000 Kč s příslušenstvím, viz konkrétně smlouva o zřízení zástavního práva, smlouva o postoupení pohledávky, kvitance i aktuální výpis z katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že kvitance uvádí, že pohledávka zanikla „v celém rozsahu včetně příslušenství“ a dokonce ještě dodává, že zanikla „splněním zajištěného závazku“ a jediným zástavou zajištěným závazkem byl právě a jen závazek ze smlouvy o úvěru ve výši 3 400 000 Kč, je evidentní v souladu s jazykovým obsahem listiny, že došlo ke splnění tohoto zajištěného závazku. NS ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 Cdo 1497/2023 uvedl, že obč. zák. „neupravuje (oproti ustanovení § 1949 o. z.) nezbytné (podstatné) obsahové náležitosti (essentialia negotii) písemného potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn (kvitance). Aby kvitance podle § 569 odst. 1 obč. zák. mohla splnit účel, jakému má sloužit, má obsahovat prohlášení věřitele, že konkrétně označený dluh byl určitého dne splněn, datum a podpis věřitele, popřípadě v ní má být potvrzeno přijetí předmětu plnění, jeho výše, označení dluhu, na který bylo plněno, datum a podpis věřitele. Srov. K tomu v literatuře shodně např. Švestka, J., Spáčil, J, Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II., § 460-880. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2008, str. 1510.“ V dané věci má kvitance předložená žalobci všechny náležitosti řádné kvitance dovozené citovanou ustálenou soudní judikaturou, když tuto vystavila sama žalovaná jako zástavní věřitelka z postoupené pohledávky, označuje žalovanou jako nového věřitele, identifikuje pohledávku všemi smluvními dokumenty zachycujícími její právní historii, výslovně uvádí zánik pohledávky v celém rozsahu včetně příslušenství, uvádí konkrétní datum zániku a jako důvod zániku označuje splnění zajištěného závazku. Jak identifikace pohledávky, tak rozsah splnění je vyjádřen jednoznačně. Z kvitance naopak nelze jakkoli dovodit tvrzení žalované, že by nebyla splněna, byť i část závazku. Žalovaná, podle které z kvitance „nevyplývá, že by zanikl celý zajištěný dluh“ (byť kvitance uvádí, že byl splněn zajištěný závazek, tj. dluh), byla vyzvána výše uvedeným způsobem, aby tedy uvedla konkrétní rozhodné skutečnosti tohoto tvrzení a podepřela je důkazy. Žalovaná tak neučinila, čímž došlo k následku, o kterém byla žalovaná poučena, tedy že její obranu soud nepovažuje za úspěšnou, když soud nemá za tvrzeny rozhodné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit další trvání zajištěné pohledávky vůči žalobcům a žalovaná též neunesla důkazní břemeno svých tvrzení v tomto směru. Tvrzení žalované, že pohledávka by mohla nadále trvat, představuje pouze hypotetickou úvahu, která není nijak konkrétně tvrzena a ani prokázána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. I kdyby soud připustil (bez konkrétních tvrzení a důkazů), že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" plnil toliko za sebe, tak i při mnohosti subjektů na straně dlužníka je namístě závěr, že závazek byl již splněn. Při tomto posouzení by totiž soud postupoval dle výše citovaného § 293 obch. zák. (jež by se uplatnil vzhledem k úvěrové smlouvě jako absolutnímu obchodu), kterým zákon stanovil, že v pochybnostech při závazku více osob je jejich plnění společné a nerozdílné. To by v dané věci znamenalo, že splněním solidárního dluhu jedním dlužníkem (v dané věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") by zanikla i povinnost ostatních dlužníků ve smyslu § 511 odst. 1, věta druhá, obč. zák. NS ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 604/2001 (uveřejněném pod č. 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), řešil přímo situaci, kdy solidární spoludlužník uhradil závazek zajištěný zástavním právem k majetku třetí osoby. Dovodil, že splněním dluhu jedním solidárním dlužníkem zaniká povinnost ostatních a současně zaniká zástavní právo. Uvedený závěr NS ČR zopakoval i v aktuálním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 993/2026, dle kterého jakmile celý dluh splní byť jediný solidární dlužník, zaniká povinnost všech ostatních bez ohledu na to, kdo se na plnění podílel. Soud tedy nezaložil své rozhodnutí pouze na neunesení důkazního břemene žalovanou, nýbrž na pozitivním skutkovém zjištění učiněném z provedených listinných důkazů, že pohledávka zajištěná předmětným zástavním právem zanikla dne 7. 8. 2006 v celém rozsahu splněním dle výše citovaného § 559 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 151g obč. zák. Vychází přitom v souladu s citovanými ustanoveními § 3028 odst. 3 o. z. ve spojení s § 3073 o. z. z právní úpravy v obč. zák., což je též v souladu i se soudní judikaturou (viz rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 1497/2023, podle kterého splnění zajištěného závazku a zánik zástavního práva u závazků vzniklých a zajištěných dle obč. zák. se posuzují podle obč. zák, i když k plnění došlo později). Rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 604/2001 výslovně spojuje úplné splnění zajištěného solidárního dluhu se zánikem zástavního práva. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 168/2019 a 29 Cdo 1497/2023 dále potvrzují, že úplná úhrada zajištěné pohledávky způsobuje zánik staršího zástavního práva přímo ze zákona; kvitance tento zánik nezakládá, nýbrž jej dokládá. Pro úplnost lze k mnohosti subjektů na straně dlužníka dodat, že žalovaná i přes poučení soudu o procesních následcích nedotvrdila ani neprokázala, že by zástavní dlužníci souhlasili dle § 532 obč. zák. s případným přechodem práva (což však nebylo také tvrzeno ani prokázáno), neboť zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud nepřehlédl, že potvrzení označuje pohledávku jako pohledávku „za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Tento údaj však nelze izolovat od zbývajícího textu. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl podle zástavní smlouvy původním osobním dlužníkem a jeho identifikace přirozeně slouží k označení původní zajištěné pohledávky. Současně je uvedeno, že pohledávka zanikla v celém rozsahu, včetně příslušenství, a to splněním zajištěného závazku. Listina neobsahuje žádnou výhradu, že plnění působí pouze ve vztahu k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žalovaná přijala jen část dluhu nebo že si zachovává pohledávku či zástavní právo vůči žalobcům. Námitka žalované je založena pouze na možnosti jiného skutkového průběhu. Taková hypotéza bez konkrétního tvrzení o výši zbývajícího dluhu, jeho právním důvodu a bez označení důkazů, nevyvrací pozitivní skutkové zjištění vyplývající z kvitance. Výslovné označení pohledávky jako pohledávky „za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ve vystavené kvitanci je naopak zcela přirozené a logické i po jejím úplném splnění. Takové označení odpovídá skutečnosti, že o vydání kvitance požádal právě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jak výslovně potvrzuje bod V. kvitance: „Toto potvrzení je vydáváno na žádost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"...“. Pro zánik zástavního práva je rozhodující úplné uspokojení zajištěného dluhu, nikoli to, která osoba plnění fakticky poskytla nebo na čí žádost a komu byla kvitance předána. Soud proto po zhodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. uzavřel, že zajištěná pohledávka byla dne 7. 8. 2006 zcela splněna, čím zaniklo zástavní právo žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Důvodnost pro vyhovění žalobě nadto zakládá i další skutečnost, a to námitka promlčení zajištěné pohledávky a zástavního práva vznesená žalobci při jednání, když žalobci byli jediné konkrétní osoby, které žalovaná jako možné dlužníky označila (č. l. 76 – „žalobci žalované patrně něco dluží“). Ze smlouvy o postoupení pohledávky plyne, že ke dni 24. 7. 2003 činila jistiny do splatnosti výši „0,00 Kč“. Postupovaná zajištěná pohledávka byla tedy nejpozději k tomuto dni v plném rozsahu splatná a skládala se z jistiny po splatnosti a sankčního úroku. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru se bez ohledu na povahu účastníků řídil obchodním zákoníkem (tzv. absolutní obchod) a tedy se na něj uplatní 4letá promlčecí doba (rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 2048/2004). Na tomto právním režimu se nic nemění ani tím, že ve smlouvě o postoupení pohledávky je mimo jiné uvedeno, že vyplývá ze smlouvy o převzetí dluhu a přistoupení k závazku. NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 806/2013 výslovně uzavřel, že převzetím dluhu ani přistoupením k závazku nevzniká nový závazkový vztah, nemění se povaha původního závazku a právní režim se odvíjí od původního dluhu. Konkrétně uvedl, že „V soudní praxi nevzniká sebemenších pochyb o tom, že převzetím dluhu podle ustanovení § 531 a násl. obč. zák., stejně jako přistoupením k závazku podle ustanovení § 533 a násl. obč. zák., nevzniká závazkový vztah, dokonce se nemění ani obsah příslušného závazkového vztahu (ke změně v obsahu závazků srov. § 516 až § 523 obč. zák.), nýbrž – jak se výslovně ohlašuje v rubrice čtvrtého oddílu první hlavy v části osmé obč. zák. – jde toliko o změnu v osobě dlužníka. Na povaze závazkového vztahu jako obchodního se tedy převzetím dluhu či přistoupením k závazku ničeho nemění (srov. nakonec též první část věty v § 532 obč. zák.)“. Případná dosud existující zajištěná pohledávka by proto byla promlčena nejpozději v červenci 2007. Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv (§ 111 obč. zák.). Samotné zástavní právo se také promlčuje. Podle odborné literatury (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, str. 591) „I zástavní právo jako každé jiné majetkové právo se promlčuje. Protože v tomto směru občanský zákoník neobsahuje žádnou úpravu ohledně počátku a délky promlčecí doby zástavního práva, nezbývá, než v obou směrech použít obecnou úpravu § 101 a právo vykonat. Zástavní právo vzniká okamžikem, kdy dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil, s jediným omezením v § 100 odst. 2, podle něhož se zástavní právo samo nemůže promlčet dříve než zástavním právem zajištěná pohledávka. Připustit, že se zástavní právo pro svou povahu nepromlčuje, by ve svých důsledcích znamenalo, že by se zástavní věřitel mohl domáhat uspokojení ze zástavy časově neomezeně. To by ovšem byl nepřiměřený a tím zároveň nepřijatelný právní důsledek.“ Promlčením zástavní právo sice formálně nezaniká, avšak po důvodném vznesení námitky promlčení, jak je tomu dle názoru soudu v dané věci vzhledem k uplynutí výše uvedené doby, již nemůže být prostředkem uspokojení věřitele. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 810/2013 lze žalobě na určení, že zástavní právo neexistuje, vyhovět i z důvodu, že zástavní právo je promlčeno, a podepsaný soud nemá důvod se od této judikatury odchylovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Lze tedy shrnout, že předmětné nemovité věci sloužily k zajištění jediné pohledávky, a to úvěru ve výši 3 400 000 Kč s příslušenstvím. Tím, že tato pohledávka zanikla v celém rozsahu včetně příslušenství, a to právě v rozsahu zajištěného závazku, zaniklo splněním i zástavní právo, a soud proto žalobě vyhověl, jak bylo výše podrobně odůvodněno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Postupoval přitom dle ust. § 9 odst. 4 ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tedy z tarifní hodnoty 113 000 Kč, při které činí odměna za jeden úkon 5 620 Kč. V dané věci činil advokát společné úkony při zastupování dvou osob, tedy odměna snižuje o 10 % u každého ze zastupovaných účastníků, tj. na částku 5 058 Kč (viz nález sp. zn. III. ÚS 2554/25). Odměna advokátu náleží u každého z účastníků ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 9. 6. 2026 a účast na jednání dne 27. 8. 2026), tj. vždy částka 20 232 Kč (5 058 x 4). Dále advokátu náleží paušální náhrada za každý z těchto 4 úkonů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 450 Kč za jeden úkon, tj. celkem částka 1 800 Kč. Soud se tedy neztotožnil s vyúčtováním zaslaným advokátem, že by paušální náhrada náležela advokátu 8krát, jak bylo fakticky vyúčtováno přičtením čtyř paušální náhrady u vyúčtování každého z účastníků, neboť byly provedeny pouze 4 společné úkony. Tento závěr je v souladu se soudní judikaturou, která se objevuje i ve výše uvedeném nálezu, a to konkrétně s rozhodnutím NS ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 1610/2014. Podle něj při rozhodování o odměně přísluší advokátu za společné úkony při zastupování více osob ke každému úkonu pouze jedna paušální částka náhrady výdajů. Soud proto náhradu hotových výdajů v podobě režijních paušálů považoval za náklady společné a rozdělit je mezi žalobce rovným dílem, tj. pro každého částkou 900 Kč. Advokátu dále náleží náhrada jízdného za cestu z místa sídla advokáta v Třeboni k procesnímu soudu a zpět, tj. celkem 114 km vykonaných osobním automobilem s průměrnou spotřebou 6,7 litrů benzínu na 100 km v ceně 34,70 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a při výši základní náhrady ve výši 5,90 Kč za 1 km dle § 1 téže vyhlášky, tedy jízdné (po zaokrouhlení na celé koruny) v částce 938 Kč (1,14 x 6,7 x 34,7 + 114 x 5,9). Nákladem řízení byla dále náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny za jednu cestu, tedy za cestu tam a zpět 4 půlhodiny, a tato činí dle § 14 AT částku 150 Kč za každou započatou půlhodinu, což představuje částku 600 Kč. I tyto náklady byly vynaloženy na společné úkony pro oba žalobce, tedy na každého z žalobců připadá náhrada jízdného a za ztrátu času ve výši 769 Kč (938 + 600 = 1 538; 1 538/2=769). Advokátu též náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada DPH z těchto částek, tj. z částky 21 901 Kč (20 232 + 900 + 769) ve výši 21 % v částce 4 599,21 Kč. Dle vyúčtování nákladů zaplatila celý soudní poplatek v částce 5 000 Kč žalobkyně b), a proto celkem vychází náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny pro žalobce a) na částku 26 500 Kč (21 901 + 4 599,21) a pro žalobkyni b) na částku 31 500 Kč (21 901 + 4 599,21 + 5 000). Platební místo k náhradě nákladů řízení plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobci se jako podíloví spoluvlastníci [žalobce a) podílu ve výši id. ¼, žalobkyně b) podílu ve výši id. ¾] nemovitých věcí uvedených ve výroku I. rozsudku (dále jen „předmětné nemovitosti“), domáhali určení neexistence zástavního práva zapsaného v katastru nemovitostí, neboť zástavní právo zajišťující pohledávku zaniklo splněním dluhu. Žalobu odůvodnili tím, že na předmětných nemovitostech bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch žalované, když předmětné nemovitosti zajišťovaly závazek hlavní, který byl původně sjednán mezi , právnická osoba, ., a dlužníkem , jméno FO, , a dále za dlužníkem , tituly před jménem,  , jméno FO, , a dlužnicí , jméno FO, . Právním titulem uvedené pohledávky byla smlouva o úvěru ze dne , Anonymizováno, , vedená na úvěrovém účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno,  ve znění dodatku ze dne 20. 9. 1994, dodatku č. , hodnota,  ze dne 24. 9. 1994, a ze smlouvy o převzetí dluhu a přistoupení k závazku ze dne 12. 8. 1994, dodatku č. , hodnota,  ze dne 26. 7. 1995 a dodatku č. , hodnota,  ze dne 27. 7. 1995, jak plyne z potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006. Smlouvou o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno,  ze dne , Anonymizováno,  byla výše uvedená pohledávka , právnická osoba, . postoupena na žalovanou, jež je nyní evidována jako oprávněný z pohledávky a zástavy, jak plyne z aktuálního výpisu z listu vlastnictví. Závazek byl však splněn a o tomto byla vydána , tituly před jménem,  , jméno FO,  (jednomu z výše uvedených dlužníků) kvitance – potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006, kdy závazek zanikl jeho splněním dne 7. 8. 2006. Žalovanou není možné kontaktovat za účelem výmazu daného zástavního práva, a proto žalobci navrhli, aby jí byl ustanoven opatrovník pro dané řízení. Naléhavý právní zájem je dán tím, že zástavní právo žalované, které zajišťovalo její pohledávku již zaniklo splněním, avšak nedošlo k výmazu daného zástavního práva z příslušného rejstříku – katastru nemovitostí. Žalobci mají snahu dát do souladu stav faktický s příslušným zápisem v katastru nemovitostí u předmětných nemovitostí. Výmazu zástavního práva bez ingerence soudu za daného stavu prakticky nelze dosáhnout, neboť žalovaná je v podstatě nekontaktní a nelze docílit vydání potvrzení o neexistenci zástavního práva. V průběhu řízení žalobci dále uvedli, že jsou aktivně legitimováni k podání žaloby, neboť jsou aktuálními vlastníky předmětných nemovitostí. Na základě proběhlého dědického řízení po zemřelé , jméno FO,  nabyl každý z žalobců ¼ předmětných nemovitých věcí. Následně dne 14. 5. 2025 převedl , Anonymizováno,  zbylý podíl na nemovitých věcech na žalobkyni b). Žalobce a) proto vlastní podíl o velikosti ¼ na předmětných nemovitostech a žalobkyně b) pak zbylé ¾. Na jejich předmětných nemovitostech je dosud evidováno zástavní právo ohledně zaniklé pohledávky, a proto mají aktivní legitimaci k podání žaloby. Zdůraznili, že potvrzení o zániku závazku nebylo nijak limitováno toliko na osobu , tituly před jménem,  , jméno FO, , když v potvrzení je výslovně uvedeno, že pohledávka v celém rozsahu včetně příslušenství zanikla dne 7. 8. 2006 splněním zajištěného závazku. Žalovaná přitom nedoložila, jaká zbývající část pohledávky by měla nadále existovat. Ze smlouvy o postoupení pohledávky přitom dle žalobců plyne, že pohledávka ve své celistvosti (nikoliv tedy její části) byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem. Nešlo proto o několik oddělených a na sobě nezávislých pohledávek, ale o jedinou postoupenou pohledávku s jediným právním titulem a s jednotným zajištěním. Jednotnost pohledávky vyplývá i z oznámení , právnická osoba, . o postoupení pohledávky. Z předložených písemností lze přitom dovodit existenci společného a nerozdílného závazku více dlužníků vůči témuž věřiteli. V důsledku existence solidárního závazku pak jeho splněním zanikla pohledávka věřitele jako celek, a tedy i vůči ostatním dlužníkům.2. Žalovaná nárok žalobců neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Opatrovník žalované uvedl, že žalovanou v minulosti zastupoval jako advokát, a to do roku 2007. Od té doby není se žalovanou v žádném kontaktu a nemá proto k dispozici žádné dokumenty případně se vztahující k nároku uplatněnému žalobou. Z žaloby ani z jejích příloh není zřejmé, zda dluh zajištěný zástavním právem k předmětným nemovitostem skutečně v celém rozsahu zanikl, a zda tudíž zaniklo i zástavní právo. V přiloženém potvrzení o zániku závazku je výslovně potvrzeno splnění závazku pouze pro , tituly před jménem,  , jméno FO,  (tj. ve vztahu k němu). Z tohoto potvrzení však nevyplývá, že by zanikl celý zajištěný dluh, resp. celý dluh vůči všem zavázaným osobám, tj. i vůči paní , jméno FO,  a případným dalším osobám. Z potvrzení ani nevyplývá, jaký právní vztah existoval mezi , tituly před jménem,  , jméno FO,  a paní , jméno FO, , která je zmíněna rovněž jako dlužnice, tj. zda se například jednalo o solidární dlužníky či zda každý z nich byl dílčím dlužníkem, zejména pokud nebyli původními dlužníky úvěru, ale přistupiteli (což také není z doložených důkazné jasné). Nelze vyloučit, že dluh zanikl pouze vůči , tituly před jménem,  , jméno FO, , nikoli vůči všem dlužníkům, a tudíž nemohlo zaniknout zástavní právo. Z doložených listin ani neplyne, že by dluh zanikl z důvodu solidarity dlužníků nebo z jiného důvodu, když žalobci jsou patrně nástupci paní , jméno FO,  (v žalobě neobjasňují důvod, na základě něhož jsou současnými vlastníky předmětných nemovitostí). Zopakoval, že není zřejmé, zda zástavním právem zajištěný dluh zanikl skutečně vůči všem dlužníkům (zavázaným osobám), a nikoli jen , tituly před jménem,  , jméno FO, .3. Vzhledem k tvrzení žalované, že je možné, že dluh zanikl pouze vůči , tituly před jménem,  , jméno FO, , nikoli vůči všem dlužníkům, a tudíž nezaniklo zástavní právo, vyzval soud žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila co (kolik), kdo a na základě jakých konkrétních skutkových okolností má tedy žalované dlužit, zda jde o závazek společný a nerozdílný, nebo o samostatné či dílčí závazky, jaké plnění bylo dne 7. 8. 2006 poskytnuto, tedy jaká část závazku podle žalované zůstala po dni 7. 8. 2006 nesplněna (v členění na jistinu a příslušenství), a na základě jakých skutečností je tato tvrzená zbývající pohledávka zajištěna právě zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 20. 1. 1993 a zda některý z právních předchůdců žalobců souhlasil také se změnou dlužníka ve vztahu k zástavě druhého z právních předchůdců žalobců [ve smyslu § 532 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“)]. Současně žalovanou poučil, že nebudou-li tato tvrzení doplněna, vystavuje se procesnímu následku, že soud nebude mít za tvrzeny skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit další trvání zajištěné pohledávky vůči žalobcům, a její obrana proto nemůže být úspěšná. Dále žalovanou vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání doplněných sporných tvrzení, zejména k tvrzení o vzniku osobních závazků žalobců, jejich obsahu a rozsahu, k výši pohledávky zbývající po 7. 8. 2006 a důkazy o tom, že tato pohledávka je nadále zajištěna předmětným zástavním právem, to vše s tím, že neoznačí-li žalovaná potřebné důkazy a uvedené skutečnosti zůstanou neprokázány, ponese procesní následek neunesení důkazního břemene a její obrana založená na dalším trvání zajištěné pohledávky nebude moci být úspěšná. Žalovaná uvedla, že nechce tvrdit žádné další tvrzení, neboť je nemá k dispozici, a nenavrhuje ani žádné důkazy, neboť je v důkazní nouzi, když opatrovník žalovanou zastupoval na základě plné moci již před 20 lety a v advokátní kanceláři se již žádné listiny k těmto skutečnostem nedochovaly. Žádné důkazy nelze opatřit ani od příslušného peněžního ústavu, který neuchovává doklady nad zákonný rámec 10 let. Oba účastníci i po poučení o koncentraci řízení ke skončení prvého jednání shodně uvedli, že žádná tvrzení neuplatňují a nenavrhují ani žádné důkazy.4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014 a práva a povinnosti z nich vzniklé řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 3073 téhož zákona se práva ze zajištění závazku vzniklá před 1. 1. 2014 posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Dle § 151g obč. zák. (účinného ke dni uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20. 1. 1993) zástavní právo zanikne, zanikne-li zajištěná pohledávka. Dle § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. Podle § 559 odst. 1 obč. zák. dluh zaniká splněním. Podle § 569 odst. 1 téhož zákona byl věřitel povinen vydat dlužníku na jeho žádost písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Podle § 100 odst. 1, 2 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 532 obč. zák. obsah závazku se převzetím dluhu nemění, avšak zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 293 obch. zák. je-li k témuž plnění zavázáno společně několik osob, má se v pochybnostech za to, že jsou zavázány společně a nerozdílně.5. Soud v řízení provedl veškeré navržené a shromážděné důkazy. Na rozsah dokazování mělo vliv, že zástavou zajištěný závazek byl uzavřen již dne 20. 1. 1993, a i jeho změny pobíhaly v letech 1994 až 1995, tedy před více než 30 lety, jak nyní tyto skutečnosti vyplývají v podstatě jen ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20. 1. 1993 [dále jen „smlouva o zřízení zástavního práva“; číslo listu (dále jen „č. l.“) 55], ze smlouvy o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno,  ze dne , Anonymizováno,  (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“; č. l. 33-40) a z potvrzení o zániku závazku ze dne 8. 8. 2006 (dále jen „kvitance“; č. l. 7-8). Žádný z účastníků nedisponuje jinými listinnými důkazy, než jaké byly předloženy a ani právní předchůdce věřitele , právnická osoba, . nemá k dispozici doklady starší nad rámec stanovené doby 10 let (č. l. 30). Tyto důkazy, ve spojení s výpisy z katastru nemovitostí (č. l. 5, 73), umožňují při jejich posouzení jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přijmout (žádný z účastníků pravost ani správnost provedených listinných důkazů nezpochybnil) skutkové závěry, že v řízení bylo prokázáno, že smlouvou o zřízení zástavního práva došlo ke zřízení zástavního právo k předmětným nemovitostem, a to k zajištění pohledávky věřitele , právnická osoba, ., vůči dlužníkovi , jméno FO, , a to dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno,  ze dne 20. 1. 1993 (dále jen „smlouva o úvěru“) do celkové výše 3 400 000 Kč včetně příslušenství. Vlastníci předmětných nemovitostí (, Anonymizováno, , a , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ) tak ve smlouvě nevystupují jako osobní dlužníci ze smlouvy o úvěru, ale „pouze“ jako zástavní dlužníci. Na tuto listinu obsahově zcela navazuje smlouva o postoupení pohledávky, z níž má soud za prokázané, že se týkal postoupení pohledávky z téže úvěrové smlouvy, když její označení se shoduje jak co do označení č. úvěru, data uzavření, ale i výše 3 400 000 Kč. Jako dlužník tohoto závazku je v ní označen nikoli jen dlužník , jméno FO,  (v době postoupení pohledávky zemřelý), ale též , tituly před jménem,  , jméno FO,  a , jméno FO, , přičemž se však předmětné nemovitosti stále nacházely ve vlastnictví zástavních dlužníků , jméno FO,  a , jméno FO,  (viz č. l. 32 – ohlášení , právnická osoba, . katastrálnímu úřadu o změně v osobě zástavního věřitele ze dne 14. 10. 2023). Ze smlouvy o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že postupitelem uvedená pohledávka byla z , právnická osoba, . postoupena na žalovanou. Pro úplnost lze dodat, že podpisy dlužníků uvedených v dochované smlouvě o postoupení pohledávky se na této smlouvě nenachází. Dalším chronologicky navazujícím důkazem je kvitance vystavená žalovanou, podle jejíhož o textu v odst. I. a II. se týká právního titulu – a následuje zcela shodné označení pohledávky jako ve smlouvě o postoupení pohledávky a též zcela shodné označení dlužníků a dle jejíhož výslovného textu: „Pohledávka za , tituly před jménem,  , jméno FO, , r. č.“ (…) „v celém rozsahu včetně příslušenství zanikla dne 7. 8. 2006 splněním zajištěného titulu“. Z této listiny má soud dále za prokázané, že byla vydána na žádost , tituly před jménem,  , jméno FO,  a věřitel (žalovaná) v ní potvrzuje, že tedy za , tituly před jménem,  , jméno FO,  nemá žádnou pohledávku. Vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem má soud za zcela dostatečně prokázané z výše uvedených výpisů z katastru nemovitostí a je též navíc podpůrně prokazováno usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 19. 3. 2025, č. j. 24 D 1100/2024-39, ve kterém vystupují žalobci jako dědici po zůstavitelce , jméno FO, , a to i co do předmětných nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí dále plyne, že ve prospěch žalované svědčí zástavní právo smluvní váznoucí na předmětných nemovitostech k zajištění pohledávky ve výši 3 400 000 Kč „dle pův. V2 628/1993 ze dne 25. 1. 1993“, což je č. j. rozhodnutí katastrální úřadu z uvedeného dne, kterým došlo k zápisu zástavního práva ve prospěch právního předchůdce žalobkyně (viz č. l. 55 p.v.).6. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců je plně důvodná. V prvé řadě je třeba uvést, že z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že žalobci jsou jako vlastníci zástavou dotčených předmětných nemovitostí aktivně legitimováni k podání žaloby, a to proti žalované, která je jako věřitel zástavou zajištěné pohledávky ve věci pasivně legitimována. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobců, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť vyhověním žalobě by byl uveden do souladu stav faktický (neexistence závazku – dluhu) s příslušným zápisem v katastru nemovitostí (č. l. 3), když vzhledem k akcesoritě zástavního práva by zánikem pohledávky zaniklo ze zákona i zástavní právo. V dané věci však ve skutečnosti nemusí být tvrzen a prokazován naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žaloba na určení má v tomto případě oporu přímo v § 985 o. z. (Spáčil, J. a kol., Občanský zákoník III., Komentář, 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2013, str. 51), když jde právě o odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru a žalobci tvrzeným skutečným právním stavem. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4232/2019 vyložil, že zástavní právo zaniká přímo na základě hmotněprávní skutečnosti, zatímco jeho výmaz z katastru má pouze deklaratorní význam. Trvá-li mezi vlastníkem nemovitosti a zapsaným zástavním věřitelem spor o existenci zástavního práva, je určovací žaloba způsobilým prostředkem k odstranění právní nejistoty. Obdobně rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 168/2019 (uveřejněný pod č. 69/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uvádí, že po úplném uhrazení zajištěné pohledávky se zástavní dlužník může domáhat určení, že nemovitosti již nejsou zástavním právem zatíženy.7. Z výše podrobně popsaných listinných důkazů jednoznačně plyne, že předmětné nemovité věci sloužily k zajištění jediné pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru ve výši 3 400 000 Kč s příslušenstvím, viz konkrétně smlouva o zřízení zástavního práva, smlouva o postoupení pohledávky, kvitance i aktuální výpis z katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že kvitance uvádí, že pohledávka zanikla „v celém rozsahu včetně příslušenství“ a dokonce ještě dodává, že zanikla „splněním zajištěného závazku“ a jediným zástavou zajištěným závazkem byl právě a jen závazek ze smlouvy o úvěru ve výši 3 400 000 Kč, je evidentní v souladu s jazykovým obsahem listiny, že došlo ke splnění tohoto zajištěného závazku. NS ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 Cdo 1497/2023 uvedl, že obč. zák. „neupravuje (oproti ustanovení § 1949 o. z.) nezbytné (podstatné) obsahové náležitosti (essentialia negotii) písemného potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn (kvitance). Aby kvitance podle § 569 odst. 1 obč. zák. mohla splnit účel, jakému má sloužit, má obsahovat prohlášení věřitele, že konkrétně označený dluh byl určitého dne splněn, datum a podpis věřitele, popřípadě v ní má být potvrzeno přijetí předmětu plnění, jeho výše, označení dluhu, na který bylo plněno, datum a podpis věřitele. Srov. K tomu v literatuře shodně např. Švestka, J., Spáčil, J, Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II., § 460-880. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2008, str. 1510.“ V dané věci má kvitance předložená žalobci všechny náležitosti řádné kvitance dovozené citovanou ustálenou soudní judikaturou, když tuto vystavila sama žalovaná jako zástavní věřitelka z postoupené pohledávky, označuje žalovanou jako nového věřitele, identifikuje pohledávku všemi smluvními dokumenty zachycujícími její právní historii, výslovně uvádí zánik pohledávky v celém rozsahu včetně příslušenství, uvádí konkrétní datum zániku a jako důvod zániku označuje splnění zajištěného závazku. Jak identifikace pohledávky, tak rozsah splnění je vyjádřen jednoznačně. Z kvitance naopak nelze jakkoli dovodit tvrzení žalované, že by nebyla splněna, byť i část závazku. Žalovaná, podle které z kvitance „nevyplývá, že by zanikl celý zajištěný dluh“ (byť kvitance uvádí, že byl splněn zajištěný závazek, tj. dluh), byla vyzvána výše uvedeným způsobem, aby tedy uvedla konkrétní rozhodné skutečnosti tohoto tvrzení a podepřela je důkazy. Žalovaná tak neučinila, čímž došlo k následku, o kterém byla žalovaná poučena, tedy že její obranu soud nepovažuje za úspěšnou, když soud nemá za tvrzeny rozhodné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit další trvání zajištěné pohledávky vůči žalobcům a žalovaná též neunesla důkazní břemeno svých tvrzení v tomto směru. Tvrzení žalované, že pohledávka by mohla nadále trvat, představuje pouze hypotetickou úvahu, která není nijak konkrétně tvrzena a ani prokázána.8. I kdyby soud připustil (bez konkrétních tvrzení a důkazů), že , Anonymizováno,  plnil toliko za sebe, tak i při mnohosti subjektů na straně dlužníka je namístě závěr, že závazek byl již splněn. Při tomto posouzení by totiž soud postupoval dle výše citovaného § 293 obch. zák. (jež by se uplatnil vzhledem k úvěrové smlouvě jako absolutnímu obchodu), kterým zákon stanovil, že v pochybnostech při závazku více osob je jejich plnění společné a nerozdílné. To by v dané věci znamenalo, že splněním solidárního dluhu jedním dlužníkem (v dané věci , tituly před jménem,  , jméno FO, ) by zanikla i povinnost ostatních dlužníků ve smyslu § 511 odst. 1, věta druhá, obč. zák. NS ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 604/2001 (uveřejněném pod č. 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), řešil přímo situaci, kdy solidární spoludlužník uhradil závazek zajištěný zástavním právem k majetku třetí osoby. Dovodil, že splněním dluhu jedním solidárním dlužníkem zaniká povinnost ostatních a současně zaniká zástavní právo. Uvedený závěr NS ČR zopakoval i v aktuálním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 993/2026, dle kterého jakmile celý dluh splní byť jediný solidární dlužník, zaniká povinnost všech ostatních bez ohledu na to, kdo se na plnění podílel. Soud tedy nezaložil své rozhodnutí pouze na neunesení důkazního břemene žalovanou, nýbrž na pozitivním skutkovém zjištění učiněném z provedených listinných důkazů, že pohledávka zajištěná předmětným zástavním právem zanikla dne 7. 8. 2006 v celém rozsahu splněním dle výše citovaného § 559 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 151g obč. zák. Vychází přitom v souladu s citovanými ustanoveními § 3028 odst. 3 o. z. ve spojení s § 3073 o. z. z právní úpravy v obč. zák., což je též v souladu i se soudní judikaturou (viz rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 1497/2023, podle kterého splnění zajištěného závazku a zánik zástavního práva u závazků vzniklých a zajištěných dle obč. zák. se posuzují podle obč. zák, i když k plnění došlo později). Rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 604/2001 výslovně spojuje úplné splnění zajištěného solidárního dluhu se zánikem zástavního práva. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 168/2019 a 29 Cdo 1497/2023 dále potvrzují, že úplná úhrada zajištěné pohledávky způsobuje zánik staršího zástavního práva přímo ze zákona; kvitance tento zánik nezakládá, nýbrž jej dokládá. Pro úplnost lze k mnohosti subjektů na straně dlužníka dodat, že žalovaná i přes poučení soudu o procesních následcích nedotvrdila ani neprokázala, že by zástavní dlužníci souhlasili dle § 532 obč. zák. s případným přechodem práva (což však nebylo také tvrzeno ani prokázáno), neboť zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka.9. Soud nepřehlédl, že potvrzení označuje pohledávku jako pohledávku „za , tituly před jménem,  , jméno FO, “. Tento údaj však nelze izolovat od zbývajícího textu. , tituly před jménem,  , jméno FO,  byl podle zástavní smlouvy původním osobním dlužníkem a jeho identifikace přirozeně slouží k označení původní zajištěné pohledávky. Současně je uvedeno, že pohledávka zanikla v celém rozsahu, včetně příslušenství, a to splněním zajištěného závazku. Listina neobsahuje žádnou výhradu, že plnění působí pouze ve vztahu k , tituly před jménem,  , jméno FO, , že žalovaná přijala jen část dluhu nebo že si zachovává pohledávku či zástavní právo vůči žalobcům. Námitka žalované je založena pouze na možnosti jiného skutkového průběhu. Taková hypotéza bez konkrétního tvrzení o výši zbývajícího dluhu, jeho právním důvodu a bez označení důkazů, nevyvrací pozitivní skutkové zjištění vyplývající z kvitance. Výslovné označení pohledávky jako pohledávky „za , tituly před jménem,  , jméno FO, “ ve vystavené kvitanci je naopak zcela přirozené a logické i po jejím úplném splnění. Takové označení odpovídá skutečnosti, že o vydání kvitance požádal právě , tituly před jménem,  , jméno FO, , jak výslovně potvrzuje bod V. kvitance: „Toto potvrzení je vydáváno na žádost , tituly před jménem,  , jméno FO, ...“. Pro zánik zástavního práva je rozhodující úplné uspokojení zajištěného dluhu, nikoli to, která osoba plnění fakticky poskytla nebo na čí žádost a komu byla kvitance předána. Soud proto po zhodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. uzavřel, že zajištěná pohledávka byla dne 7. 8. 2006 zcela splněna, čím zaniklo zástavní právo žalované.10. Důvodnost pro vyhovění žalobě nadto zakládá i další skutečnost, a to námitka promlčení zajištěné pohledávky a zástavního práva vznesená žalobci při jednání, když žalobci byli jediné konkrétní osoby, které žalovaná jako možné dlužníky označila (č. l. 76 – „žalobci žalované patrně něco dluží“). Ze smlouvy o postoupení pohledávky plyne, že ke dni 24. 7. 2003 činila jistiny do splatnosti výši „0,00 Kč“. Postupovaná zajištěná pohledávka byla tedy nejpozději k tomuto dni v plném rozsahu splatná a skládala se z jistiny po splatnosti a sankčního úroku. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru se bez ohledu na povahu účastníků řídil obchodním zákoníkem (tzv. absolutní obchod) a tedy se na něj uplatní 4letá promlčecí doba (rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 2048/2004). Na tomto právním režimu se nic nemění ani tím, že ve smlouvě o postoupení pohledávky je mimo jiné uvedeno, že vyplývá ze smlouvy o převzetí dluhu a přistoupení k závazku. NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 806/2013 výslovně uzavřel, že převzetím dluhu ani přistoupením k závazku nevzniká nový závazkový vztah, nemění se povaha původního závazku a právní režim se odvíjí od původního dluhu. Konkrétně uvedl, že „V soudní praxi nevzniká sebemenších pochyb o tom, že převzetím dluhu podle ustanovení § 531 a násl. obč. zák., stejně jako přistoupením k závazku podle ustanovení § 533 a násl. obč. zák., nevzniká závazkový vztah, dokonce se nemění ani obsah příslušného závazkového vztahu (ke změně v obsahu závazků srov. § 516 až § 523 obč. zák.), nýbrž – jak se výslovně ohlašuje v rubrice čtvrtého oddílu první hlavy v části osmé obč. zák. – jde toliko o změnu v osobě dlužníka. Na povaze závazkového vztahu jako obchodního se tedy převzetím dluhu či přistoupením k závazku ničeho nemění (srov. nakonec též první část věty v § 532 obč. zák.)“. Případná dosud existující zajištěná pohledávka by proto byla promlčena nejpozději v červenci 2007. Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv (§ 111 obč. zák.). Samotné zástavní právo se také promlčuje. Podle odborné literatury (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, str. 591) „I zástavní právo jako každé jiné majetkové právo se promlčuje. Protože v tomto směru občanský zákoník neobsahuje žádnou úpravu ohledně počátku a délky promlčecí doby zástavního práva, nezbývá, než v obou směrech použít obecnou úpravu § 101 a právo vykonat. Zástavní právo vzniká okamžikem, kdy dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil, s jediným omezením v § 100 odst. 2, podle něhož se zástavní právo samo nemůže promlčet dříve než zástavním právem zajištěná pohledávka. Připustit, že se zástavní právo pro svou povahu nepromlčuje, by ve svých důsledcích znamenalo, že by se zástavní věřitel mohl domáhat uspokojení ze zástavy časově neomezeně. To by ovšem byl nepřiměřený a tím zároveň nepřijatelný právní důsledek.“ Promlčením zástavní právo sice formálně nezaniká, avšak po důvodném vznesení námitky promlčení, jak je tomu dle názoru soudu v dané věci vzhledem k uplynutí výše uvedené doby, již nemůže být prostředkem uspokojení věřitele. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 810/2013 lze žalobě na určení, že zástavní právo neexistuje, vyhovět i z důvodu, že zástavní právo je promlčeno, a podepsaný soud nemá důvod se od této judikatury odchylovat.11. Lze tedy shrnout, že předmětné nemovité věci sloužily k zajištění jediné pohledávky, a to úvěru ve výši 3 400 000 Kč s příslušenstvím. Tím, že tato pohledávka zanikla v celém rozsahu včetně příslušenství, a to právě v rozsahu zajištěného závazku, zaniklo splněním i zástavní právo, a soud proto žalobě vyhověl, jak bylo výše podrobně odůvodněno.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Postupoval přitom dle ust. § 9 odst. 4 ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tedy z tarifní hodnoty 113 000 Kč, při které činí odměna za jeden úkon 5 620 Kč. V dané věci činil advokát společné úkony při zastupování dvou osob, tedy odměna snižuje o 10 % u každého ze zastupovaných účastníků, tj. na částku 5 058 Kč (viz nález sp. zn. III. ÚS 2554/25). Odměna advokátu náleží u každého z účastníků ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 9. 6. 2026 a účast na jednání dne 27. 8. 2026), tj. vždy částka 20 232 Kč (5 058 x 4). Dále advokátu náleží paušální náhrada za každý z těchto 4 úkonů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 450 Kč za jeden úkon, tj. celkem částka 1 800 Kč. Soud se tedy neztotožnil s vyúčtováním zaslaným advokátem, že by paušální náhrada náležela advokátu 8krát, jak bylo fakticky vyúčtováno přičtením čtyř paušální náhrady u vyúčtování každého z účastníků, neboť byly provedeny pouze 4 společné úkony. Tento závěr je v souladu se soudní judikaturou, která se objevuje i ve výše uvedeném nálezu, a to konkrétně s rozhodnutím NS ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 1610/2014. Podle něj při rozhodování o odměně přísluší advokátu za společné úkony při zastupování více osob ke každému úkonu pouze jedna paušální částka náhrady výdajů. Soud proto náhradu hotových výdajů v podobě režijních paušálů považoval za náklady společné a rozdělit je mezi žalobce rovným dílem, tj. pro každého částkou 900 Kč. Advokátu dále náleží náhrada jízdného za cestu z místa sídla advokáta v Třeboni k procesnímu soudu a zpět, tj. celkem 114 km vykonaných osobním automobilem s průměrnou spotřebou 6,7 litrů benzínu na 100 km v ceně 34,70 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a při výši základní náhrady ve výši 5,90 Kč za 1 km dle § 1 téže vyhlášky, tedy jízdné (po zaokrouhlení na celé koruny) v částce 938 Kč (1,14 x 6,7 x 34,7 + 114 x 5,9). Nákladem řízení byla dále náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny za jednu cestu, tedy za cestu tam a zpět 4 půlhodiny, a tato činí dle § 14 AT částku 150 Kč za každou započatou půlhodinu, což představuje částku 600 Kč. I tyto náklady byly vynaloženy na společné úkony pro oba žalobce, tedy na každého z žalobců připadá náhrada jízdného a za ztrátu času ve výši 769 Kč (938 + 600 = 1 538; 1 538/2=769). Advokátu též náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada DPH z těchto částek, tj. z částky 21 901 Kč (20 232 + 900 + 769) ve výši 21 % v částce 4 599,21 Kč. Dle vyúčtování nákladů zaplatila celý soudní poplatek v částce 5 000 Kč žalobkyně b), a proto celkem vychází náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny pro žalobce a) na částku 26 500 Kč (21 901 + 4 599,21) a pro žalobkyni b) na částku 31 500 Kč (21 901 + 4 599,21 + 5 000). Platební místo k náhradě nákladů řízení plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2026:8.C.151.2025.1","publishedAt":"2026-11-02","decisionAt":"2026-08-27","caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":151,"year":2025,"pageNumber":83},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Vaněk","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o neexistenci zástavního práva","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"3028 odst. 3","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3073","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151g","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"511 odst. 1","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"559 odst. 1","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"569 odst. 1","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"100 odst. 1, odst. 2","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"532","lexNumber":40,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"261 odst. 3 písm. e)","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"397","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"293","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","ZANIK_ZAVAZKU","ZASTAVNI_PRAVO","ZAJISTENI_ZAVAZKU","ZAJISTENI_DLUHU","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","PREVZETI_DLUHU","DEDICKE_RIZENI","SPLNENI_ZAVAZKU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}