{"uuid":"a334eb8a-4e9b-4379-bf73-f3f30915e923","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rodinný dům, to vše zapsané na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se zrušuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Nemovitá věc a to pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" předměstí, č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rodinný dům, zapsaná na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 3 685 000 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město 50 % nákladů státu za vyplacená znalečná, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město 50 % nákladů státu za vyplacená znalečná, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – , adresa,  , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, to vše zapsané na LV č. , hodnota,  v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa,  – , Anonymizováno, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zrušuje.II. Nemovitá věc a to pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – , adresa,  předměstí, č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaná na LV č. , hodnota,  v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa,  – , Anonymizováno, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 3 685 000 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město 50 % nákladů státu za vyplacená znalečná, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město 50 % nákladů státu za vyplacená znalečná, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Původní žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 1. 2024 domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že v srpnu 2023 nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitosti a následně se marně pokoušela se žalovanou domluvit na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně nabídla žalované, že jí prodá svůj podíl na nemovitostech za částku 3 250 000 Kč. Na tuto částku žalovaná nepřistoupila s odůvodněním, že nedisponuje finančními prostředky v uvedených řádech. Žalobkyně dále uvedla, že nemovitost je reálně nedělitelná, její současný stavební stav je špatný. Jelikož žalovaná neakceptovala další návrh žalobkyně na mimosoudní prodej nemovitosti, pokusila se žalobkyně prodat svůj podíl panu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který požadoval formu garance i od žalované, že v budoucnu nabude podíl i od žalované. Nicméně žalovaná uvedla, že svůj podíl prodávat nehodlá a stranám se nepodařilo dohodnout ani na tomto řešení vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně byla toho názoru, že současná povaha nemovitosti neumožňuje faktické rozdělení na dvě samostatné funkční jednotky, v současné době nemá o nemovitost zájem a navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a buďto aby nařídil prodej nemovitosti v dražbě, či nemovitost přikázal do vlastnictví žalované za současné povinnosti žalované vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši zjištěné znaleckým posudkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně nabyla vlastnické právo ryze za spekulativním účelem. Před koupí se neseznámila se stavem nemovitosti a ihned se snažila o její prodej. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně v rámci písemné komunikace odmítla možnost reálného rozdělení nemovitosti, jakož i to, že není schopna a ochotna nést náklady na úpravu či rekonstrukci nemovitosti. Žalovaná uvedla, že nechce svůj spoluvlastnický podíl prodávat, neboť chce nadále setrvávat v nemovitosti. Dalším důvodem, proč nechtěla žalovaná nemovitost prodat, je nedobrý stav nemovitosti, neboť v případě prodeje se obává zjištění různých vad kupujícím, které by vedly k dosažení nepřijatelně nízké prodejní ceny, když dle názoru žalované má nemovitost hodnotu maximálně 4 milionů Kč. Žalobkyně nikdy nezamýšlela nemovitost jakkoliv využívat a realizovat zde právo bydlení, ale nemovitost zakoupila pouze za ryze spekulativním a investičním účelem. Jelikož je prokazatelné, že žalobkyně vstupovala do spoluvlastnictví s tím, že v něm nechce setrvávat a jejím jediným motivem bylo zpeněžení podílu za vyšší cenu, pak žalobkyně jedná v rozporu s dobrými mravy, případně v rozporu se zákonem, pokud staví svůj motiv a cíl nad práva a oprávněné zájmy žalované, pročež žalovaná navrhla soudu, aby soud žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 6 a § 8 občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Původní žalobkyně v rámci repliky uvedla, že je zcela nerozhodné, jaké bylo uspořádání dřívějšího spoluvlastnického vztahu žalované s předchozími spoluvlastníky a jaké byly okolnosti vzniku současného spoluvlastnického vztahu, neboť je nezpochybnitelným zákonným právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, a to zcela bez ohledu na to, za jakých okolností dříve takový spoluvlastník podíl nabyl. Žalobkyně nabyla podíl zcela po právu a je tak zcela neoprávněný návrh žalované na zamítnutí žaloby s poukazem na dobré mravy, neboť pro něj nenastal žádný zákonný důvod. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoliv ze spoluvlastníků směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany a není v rozporu s dobrými mravy s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 674/2018, 22 Cdo 2135/2016, Cdo 5159/2014). Šikanózním jednáním ani jednáním v rozporu s dobrými mravy není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně odmítla, že by jednala v rozporu s dobrými mravy, neboť žaloba není zaměřena na újmu žalované, ale důvodem podání žaloby je vypořádání podílového spoluvlastnictví, na které má žalobkyně ze zákona nárok a zpeněžení jejího podílu, což je i dle konstantní judikatury zcela oprávněným zájmem žalobkyně. Žaloba nemůže být zamítnuta ani s odkazem na ustanovení § 8 občanského zákoníku, tedy pro zjevné zneužití práva s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozsudku ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. Cdo 5159/2014, dle kterého se za zneužití práva považuje pouze takový výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, a jedná se tak o tzv. šikanózní výkon práva, který má za cíl primárně poškození druhé strany. Cílem žalobkyně není poškodit žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 29. 5. 2024, žalovaná setrvala na svém stanovisku ohledně důvodů pro zamítnutí žaloby s tím, že pokud by soud spatřil, že nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby, pak navrhuje, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a nemovitost rozdělil se vznikem jednotek s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4490/2018, a dále k tomuto uvedla, že má za to, že v případě, když by vypořádací podíly neodpovídaly velikosti podílů, pak by byla schopna vyrovnat rozdíl v penězích, rovněž by byla schopna nést přiměřené náklady na rozdělení nemovitosti. Při tomto jednání soud poskytl stranám svůj předběžný názor na projednávanou věc s odkazem na judikaturu uvedenou v protokole z ústního jednání dne 29. 5. 2024. Následně byla stranám dána koncentrační poučení a výzvy ke splnění jejich procesních povinností spočívajících v nesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Strany v rámci koncentračních návrhů navrhly soudu ke zpracování znalecký posudek za účelem zjištění, zda je nemovitost reálně dělitelná a jaká je obvyklá tržní hodnota nemovitosti. Původní žalobkyně ve svém koncentračním vyjádření ze dne 28. 6. 2024 dále uvedla, že má za to, že nemovitost není reálně dělitelná, a to ani se vznikem jednotek, neboť v takovém případě je evidentní, že by toto bylo spojeno s vysokými náklady, které nejsou přiměřené a které by měla nést žalovaná, která však není solventní. Žalovaná v rámci svého koncentračního vyjádření uvedla, že nemá zájem ani finanční prostředky na nabytí podílu žalobkyně, ale je ochotna se v přiměřeném rozsahu podílet na úpravě prostor v domě tak, aby bylo možné dům rozdělit na jednotky. Žalovaná dále součástí tohoto podání podala návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví, kdy k tomuto návrhu soud konstatuje, že řízení o návrhu na odklad spoluvlastnictví bylo následně zastaveno pro nezaplacení poplatku pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 10. 2024 č. j. 36 C 39/2024-134.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2024 č. j. 36 C 39/2024-128 soud připustil, aby namísto původní žalobkyně společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vstoupila do řízení nová žalobkyně, a to společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a to z důvodu převodu spoluvlastnického podílu z původní žalobkyně na novou žalobkyni kupní smlouvou ze dne 4. 7. 2024. Nová žalobkyně uvedla, že má za to, že maximální cena za podíl činí 3 miliony Kč a s odkazem na tato svá tvrzení navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a nemovitost přikázal do vlastnictví žalobkyně za současného uložení povinnosti vyplacení vypořádacího podílu žalované in eventum žalobkyně setrvala na návrhu své předchůdkyně, aby soud nařídil dražbu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud ve věci za účasti stran a znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" konal dvě místní šetření, a to dne 11. 3. 2025 a 3. 7. 2025, při kterých se seznámil se stavem nemovitosti zdokumentovaným fotodokumentací založenou na ve spise na č. l. 157–161 a 251–252. Při místním šetření dospěl soud k závěru, že 1. NP fakticky sestává ze dvou nebytových prostor oddělených mezi sebou chodbami a jedné garáže. Ve druhém nadzemním podlaží je umístěn byt, který je v současné době užíván žalovanou o velikosti 4+1 a na to navazující pavlačí, která je přístupná z chodby. Jedná se o objekt se sedlovou střechou disponující v současné době půdou. K tomuto objektu přináleží rovněž vnitřní dvorek, objekt je podsklepen. Stavebně technický stav nemovitosti je špatný s tím, že sklepy jsou skutečně v tristním stavu, kdy je evidentní, že žádné práce na sklepích po drahnou dobu nebyly provedeny. Pokud jde o nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží, je evidentní, že do těchto nebytových prostor nejsou zavedeny (rozvedeny) všechny inženýrské sítě, není zde rozvod tepla do těchto prostor a otázkou je, zda je v těchto prostorech funkční elektroinstalace. Byt ve 2. NP je v současné době užíván žalovanou, ohřev teplé vody je zajišťován bojlerem, který je ale umístěn v 1. NP, jinak je byt napojen na veškeré inženýrské sítě. Soud po výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i místních šetření zvažoval, zda lze vypořádat podílové spoluvlastnictví se vznikem jednotek, a to i tím způsobem, že by z bytu ve 2. NP vyňal 1 či 2 místnosti. Z tohoto důvodu rovněž soud požadoval po znalci, aby stanovil obvyklou cenu bytu, nebytových prostor, garáže a pozemku za domem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně s ohledem na názor soudu, provedená místní šetření, znalecká zkoumání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále pak sdělení stavebního úřadu ze dne 4. 8. 2025 a katastru nemovitostí ze dne 26. 8. 2025 uvedla, že v současné době je nemovitost nedělitelná se vznikem bytových jednotek, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017, neboť má za to, že fakticky jednotky neexistují a nejsou užívány jako jednotky, neboť v nemovitosti je v současné době takto užíván pouze byt žalovanou. Dále uvedla, že pokud by mělo dojít k vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem jednotek pak nutno mít na paměti ustanovení § 13 písm. c) stavebního zákona a platné kolaudační rozhodnutí nemovitosti, která byla zkolaudována jako rodinný dům, pro který platí, že minimálně polovina podlahové plochy nemovitosti musí být užívána za účelem bydlení. Pokud by však soud vypořádal podílové spoluvlastnictví se vznikem jednotek tak, že by uvažoval o dvou nebytových prostorech v 1. NP a dále by oddělil 1–2 místnosti z bytu užívaného žalovanou, pak s ohledem na stanovisko stavebního úřadu, katastr nemovitostí a podlahovou plochu nemovitosti je evidentní, že by muselo být zahájeno nové stavební řízení a musel by být pořízen nový souhlas se změnou užívání stavby, neboť je evidentní, že by za účelem bydlení nebyla užívána více jak 1/2 podlahové plochy nemovitosti, kdy k tomuto odkázala na velkou finanční nákladnost stavebního řízení a nemožnost soudu zasahovat či nahrazovat správní řízení. Navíc by takováto změna byla spojena s velkými náklady přesahující 1 milion sestávající z nákladů na rozvedení inženýrských sítí (elektriky, tepla, kanalizace) do nebytových prostor, když je evidentní, že v současné době je například odpad veden toliko pouze stropy, jak vyplývá z č. l. 281 a fotografii tam uvedené. Za takovéhoto stavu pak má žalobkyně za to, že není na místě a není ani možné, aby soud rozhodl o vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem bytových jednotek, neboť tyto fakticky neexistují a soud by tak popřel i dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu. Žalovaná naopak setrvala na svém závěru, který opírala o vyjádření znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", pokud jde o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek a vyjádřila v samém závěru řízení nesouhlas se znalcem zjištěnou obvyklou cenou nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, kterou nabyla žalobkyně od původní žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2024. Z obsahu emailové korespondence založené ve spise na č. l. 9-22 vyplývá, že původní žalobkyně jednala se žalovanou ohledně možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, kdy strany nedospěly k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Založenými listinami na č. l. 51–61 „přehled vlastnictví a jiných věcných práv“ žalovaná dokládala, že původní žalobkyně podniká na trhu nemovitostí, které nabývá a obratem je prodává, kdy z tohoto dovozovala, že žalobkyně tak činí pouze za spekulativním účelem. Žalovaná dále pak soudu předložila smlouvu o zřízení zástavního práva a inzerát nemovitosti na č. l. 69–70 s tvrzeními, že původní žalobkyně nabyla tuto nemovitost pouze za spekulativním účelem, kdy z těchto listin se podává, že původní žalobkyně zřídila zástavní právo ke svému podílu, kdy se současně zavázala, že nezatíží právem třetí osoby zřídit žádné věcné právo včetně práva stavby, tuto nemovitost nezcizí a k nemovitosti nesjedná nájemní právo ani pacht. Z inzerce bylo dále zjištěno, že tato nemovitost byla původní žalobkyní na serveru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabízena k prodeji za hodnotu 3 490 000 Kč. Z listin na č. l. 70–75 bylo zjištěno, že původní žalobkyně se prezentuje tak, že vykupuje a dává „nový život“ stavením v celých Čechách. Právní zástupce původní žalobkyně se dopisem z 9. 10. 2023 obrátil na žalovanou s výzvou k jednání a poskytnutí součinnosti o dalším společném nakládání s nemovitostmi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Znaleckým posudkem č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 23. 3. 2025 znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" stanovil obvyklou tržní hodnotu nemovitosti na částku ve výši 7 370 000 Kč s tím, že tento posudek následně doplnil dodatkem znaleckého posudku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 4. 2025, ve kterém dospěl k závěru o hodnotě bytu o velikosti 118 m2 ve výši 5 160 000 Kč, nebytového prostoru číslo 1 o velikosti 43,9 m2 ve výši 965 000 Kč, nebytového prostoru číslo dva o velikosti 40,4 m2 ve výši 900 000 Kč, cenu sklepů nestanovil, cenu zahrady stanovil ve výši 355 000 Kč a hodnotu garáže ocenil na hodnotu 388 000 Kč. Nemovitost není reálně dělitelná, lze však uvažovat o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek a v případě takovéhoto rozdělení nedojde ke znehodnocení současné obvyklé ceny nemovitosti. Dále uvedl, že není možné stanovit cenu půdních prostor s ohledem na jejich současný stav. Znalec uvedl, že pozemek má rozlohu 275 m² a užitná plocha činí 202 m² (sestávající z plochy bytu 118 m2 a nebytových prostor 84 m2) s tím, že sklepy mají výměru 67 m², avšak dle názoru znalce se sklepy ani pavlače nedávají s ohledem na obvyklý odborný postup do užitné plochy, neboť se jedná o společnou část domu s tím, že v tomto konkrétním případě má navíc za to, že sklepy jsou v současném stavu nepoužitelné. Dále pak znalec uvedl, že s ohledem na skutečnost, že nebyl schopen najít žádnou porovnatelnou nemovitost s ohledem na specifický stav této nemovitosti, pak stanovil obvyklou hodnotu nemovitosti srovnávací metodou tak, že ohodnotil zvlášť byt a zvlášť nebytové prostory, kdy tyto porovnal s porovnávanými nemovitostmi 1–14 obsaženými ve znaleckém posudku na straně 4–5, rovněž uvedl, že pokud jde o lodžii, sklep, garáž i zahradu, pak toto vše zohlednil v ceně nemovitosti, kdy právo užívání těchto prostor přiřadil (zohlednil) k bytu. Znalec v rámci svých opakovaných výslechů uvedl, že setrvává na svých závěrech ohledně obvyklé tržní hodnoty nemovitosti, kdy se mu nepodařilo nalézt stejnou nemovitost, se kterou by mohl provést srovnání, a to mimo jiné i s ohledem na specifický technický stav nemovitosti a její současnou kvalitu. Nebytové prostory jsou dle jeho názoru v současné době nevyužitelné, maximálně lze uvažovat o jejich užití jako podstandardní skladové plochy. Znalec s ohledem na stav nemovitosti využil standardizovaný postup spočívající v tom, že nemovitost se má oceňovat na základě nejvyššího a nejlepšího využití nemovitosti, a tak vycházel z toho, že takové využití představuje v současném stavu nemovitosti její ocenění tak, že ocení zvlášť byt vč. příslušenství a zvlášť nebytové prostory v 1. NP. Nemovitost je atypická a tomu odpovídá i atypický přístup při ocenění nemovitosti. K dotazu soudu uvedl, že by bylo možné uvažovat o tom za účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem jednotek tak, aby žalované bylo umožněno setrvání v této nemovitosti, že z jejího bytu by byly uzmuty 1–2 místnosti, ze kterých by následně mohly vzniknout nebytové prostory, nicméně i za takovéhoto stavu by měl za to, že by poklesla hodnota bytu ve výši za metr čtvereční cca 21 000 Kč (pozn. soudu - to znamená i v případě, pokud by takovéto prostory byly vyčleněny z bytu a pokud by byl takto „okleštěný“ byt o hodnotě 4 810 000 Kč bez jedné místnosti/4 320 000 Kč bez dvou místností přikázán do vlastnictví žalované, měla by žalovaná na vypořádacím podílu vyplatit žalobkyni částku ve výši cca 430 000 Kč (při oddělení dvou místností o výměře cca 40 m2) či cca 920 000 Kč (při oddělení jedné místnosti o výměře cca 15 m2)). K posudku kolegy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že se v rámci své pracovní činnosti seznámil s porovnávanou nemovitostí 1, u které však znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zapomněl zohlednit v užitné ploše 50 m2 a neměl tak pracovat s celkovou užitnou plochou 240 m2 ale 290 m2. Znalec uvedl, že má za to, že tato nemovitost s ohledem na její výrazně lepší stav není vhodná ke srovnání. K dotazu soudu znalec přípisem ze dne 15. 10. 2025 sdělil, že vzhledem k technickým parametrům nepředpokládá, že k datu vyhotovení přípisu došlo v tomto segmentu trhu k takovým cenovým změnám, které lze jednoznačně doložit porovnávací hodnotou a má tak za to, že cena obvyklá uvedená v posudku i jeho dodatku je nadále platná. Na svých závěrech o obvyklé ceně nemovitosti a její neměnnosti setrval i ve svém dodatečném výslechu uskutečněném dne 26. 11. 2025 po seznámení se s posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalovaná v závěru řízení nesouhlasila s oceněním nemovitostí učiněným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to z toho důvodu, že pokud by soud měl při svém rozhodnutí vycházet ze znaleckého posudku, pak se jedná o posudek, který je starší více jak šest měsíců. Dále pak znalec nestanovil tzv. vyhláškovou cenu nemovitosti; porovnával něco, co je nesrovnatelné s ohledem na skutečnost, že v nemovitosti za účelem provedení srovnávací metody vymezil byty a nebytové prostory, ale neoceňoval nemovitost jako takovou tak, že by ji porovnal s obdobnými zobchodovanými nemovitostmi, a to i s vědomím toho, že v minulosti probíhaly ohledně srovnatelných nemovitostí prodeje; znalec nedoložil porovnávané nemovitosti, pročež má za to, že znalecký posudek je nepoužitelný a navrhla zpracování jiného znaleckého posudku či doplnění posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", respektive revizní znalecký posudek. Žalovaná následně na podporu svých tvrzení a vyvrácení závěrů znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soudu předložila znalecký posudek zpracovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k obvyklé hodnotě nemovitosti. Již na tomto místě soud uvádí, že znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl zpracován v březnu 2025 a pokud jde o nemovitosti, které používal ke svému srovnání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak nutno uvést, že je otázkou, zda tyto nemovitosti byly v době vypracování znaleckého posudku inženýrem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" již zavkladovány v katastru nemovitostí s ohledem na data uzavření kupních smluv k 12. 2. 2025, 3. 3. 2025 a 25. 4. 2025. Za účelem snížení věrohodnosti závěrů posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" založila žalovaná do spisu listiny na č. l. 299-325, které byly provedeny k důkazu, obsahující jiné prodávané nemovitosti na území města Plzně. K těmto nemovitostem je však nutno pak uvést, že nemovitost, která byla předmětem řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", evidentně nebyla oceňována, když bylo toliko ze strany znalce zkonstatováno, že podíly na nemovitostech v případě rozdělení budou stejné. Pokud jde o předložené kupní smlouvy a výpisy z katastru nemovitostí, pak k těmto soud uvádí, že smlouva na č. l. 307–308 se vztahuje k porovnávané nemovitosti číslo jedna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla prodána teprve až po zpracování znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a pokud jde o zbylé kupní smlouvy, pak ty jsou datovány k 30. 12. 2014 a 3. 3. 2022 a jedná se tak o skutečně poměrně staré prodeje, ke kterým by evidentně nemohl znalec a případně ani soud při přezkoumávání závěrů znalce přihlížet. Rovněž ani listina označená jako index cen nemovitostí na č. l. 298 spisu nemůže zpochybnit závěry znalce mj. s ohledem na skutečnost, že se jedná o obecné republikové cenové průměry nezohledňující individuální stav souzené nemovitosti. Pokud žalovaná uváděla, že znalec nedoložil porovnávané nemovitosti, pak ani k této námitce soud nepřihlížel, neboť znalec označil vkladová řízení nemovitostí, ze kterých při zpracování posudku vycházel, a žalovaná k dotazu soudu (srov protokol z ústního jednání ze dne 28. 5. 2025 str. 16) uvedla, že nepožaduje předložení kupních smluv s tím, že pokud proběhla vkladová řízení, je to bez problému veřejně ověřitelné. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" navíc na rozdíl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" porovnávané nemovitosti řádně a ověřitelným způsobem popsal. Soud navíc nemá námitek ani vůči znalcem zvolenému způsobu provedení porovnávací metody ani stáří posudku, jak bude dále níže soudem vysvětleno. Za takovéhoto stavu soud tedy dospěl k závěru, že námitky žalované vůči znaleckému posudku nejsou v tomto směru důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ze znaleckého posudku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5. 11. 2025 zpracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na objednávku žalované bylo zjištěno, že znalec provedl dne 7. 10. 2025 místní šetření, ke kterému nepřizval žalobkyni. Z obsahu posudku a výslechu znalce bylo zjištěno, že znalec neviděl a ani nemohl zaměřit celé první nadzemní patro, neboť v době místního šetření byly zamčeny nebytové prostory č. 1 a 2. Znalec uvedl, že měl sice k dispozici znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nicméně z něho při zaměření 1. NP nevycházel a vycházel z plánku uvedeného na straně 46 posudku, který mu předložila žalovaná (pozn. soudu – původcem plánku je však žalobkyně, jak vyplývá z emailu ze dne 1. 8. 2024, ve kterém zasílá žalobkyně zástupce žalované tento plánek s uvedením, že si 1. NP sama zaměřila – viz listiny provedené k důkazu na č. l. 403-406). K zaměření dále uvedl, že byl schopen zaměřit pouze přístupovou chodbu do nemovitosti a schody do 2. NP a dále pak zvenku přístupnou bývalou toaletu. K zaměření sklepů uvedl, že tyto prostory nebylo možné přesně zaměřit, výšku stropů přesně nezná, ale i tak dospívá v posudku k závěru o velikosti sklepů po užití koeficientu 0,5 ve výši 40,43 m2. K dotazu soudu, zda byl na výzvu soudu zaslanou mu spolu s předvoláním k ú. j. nemovitost navštívit a provedl řádné seznámení se s nemovitostí a její úplné zaměření, znalec uvedl, že nikoliv, protože na to neměl čas. Znalec dospěl po provedení srovnávací metody na základě porovnání 3 nemovitostí k závěru o obvyklé ceně ve výši 9 milionů Kč. Ve vztahu ke srovnávaným nemovitostem uváděl pouze jejich pravděpodobný popis, pravděpodobnou dispozici a zřejmě i pravděpodobnou užitnou plochu a zastavěnou plochu s ohledem na zdola popsaná zjištění ke srovnávané nemovitosti 1 a nezapočtení jejích sklepních prostor. K dotazu soudu ohledně zdroje informací znalec uvedl, že vycházel toliko z kupních smluv a informací, které jsou dostupné z KN. Inzerci k porovnávaným nemovitostem na internetu již nenašel, ač ji dle svých slov měl hledat. K dotazu soudu, zda znalec viděl porovnávané objekty i vevnitř, uvedl, že nikoliv. Pokud jde o jeho popis nemovitostí, pak tento se vztahuje pouze k vizuálnímu popisu budov zvenčí, vnitřní stav nemovitostí mu není znám, nicméně předpokládá, že pokud je nemovitost zvenku v dobrém stavu, bude i vnitřek nemovitosti v lepším stavu. Ke způsobu stanovení dispozic porovnávaných nemovitostí znalec například uvedl, že pokud u oceňované nemovitosti 1 uvedl cca 1 byt, dospěl k tomuto závěru tak, že se postavil před dům a viděl záclony v oknech, pročež má za to, že se v nemovitosti nachází jeden byt. U zbylých dvou nemovitostí (porovnávaná nemovitost 2 a 3) vycházel při stanovení vnitřních dispozic buď z informací v KN, nebo to prostě odvodil od velikosti nemovitosti, přesně si již nevzpomíná. Do užitných ploch všech třech nemovitostí prý zahrnoval rovněž i sklepy, tak jako i v souzené nemovitosti, u které dospěl k závěru o celkové užitné ploše 270 m² sestávající z výměry sklepů 40,43 m², 1. NP ve výši 102,53 m² a 2. NP ve výši 126,72 m². Při výpočtu užitných ploch nemovitostí vycházel z údajů v KN. Poté, co byl znalec konfrontován s fotodokumentací srovnávané nemovitosti 1 pocházející z inzerce z doby jejího prodeje založené ve spise na č. l. 371-402 následně provedené k důkazu, ze které byl zjištěn její nadstandardní stav oproti souzené nemovitosti, s dotazem soudu, zda znalec setrvává na svých závěrech ohledně výchozí porovnávací ceny, s ohledem na zcela rozličný stav nemovitosti vevnitř s porovnávanou nemovitostí uvedl, že ano, kdy má za to, že tomuto odpovídá celkový koeficient 0,69. Znalec dále pak nebyl schopen vysvětlit, zda skutečně komora v prvním nadzemním patře ve výši 5,93 m² skutečně sestává z této výměry s ohledem na to, že komora (bývalé WC) umístěná ve 2. NP, které kopíruje 1. NP, byla zaměřena ve výši 1,55 m² uvedl, že je to možné, že toto bude možná chyba. K dotazu soudu, zda toto má vliv na hodnotu nemovitosti, uvedl, že nikoliv neboť by stejně výslednou cenu zaokrouhlil na hodnotu 9 milionů Kč. Znalec setrval na svém závěru ohledně hodnoty 9 milionů Kč i poté, co bylo zjištěno z výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že v porovnávané nemovitosti 1 znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezohlednil v užitné ploše i sklepy o rozloze 50 m2. K dotazu soudu pak ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl schopen soudu logicky a uvěřitelně zdůvodnit, zda má na porovnávané nemovitosti 2 a 3 a jejich hodnotu vliv i to, že v těchto nemovitostech se nacházejí dva byty oproti souzené nemovitosti, ve které se nachází pouze jeden byt. Dle názoru znalce se do užitné i podlahové plochy mají započítávat i plochy lodžií a sklepů. Pokud jde o věcnou vyhláškovou cenu, dospěl znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k závěru o ceně 7 597 327 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z vyjádření Magistrátu města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" odboru stavebně správního ze dne 4. 8. 2025 bylo zjištěno, že nemovitost je v současné době zkolaudována jako rodinný dům s tím, že v případě, pokud by bylo uvažováno o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek, pak u rodinných domů je nutné, aby více jak polovina podlahové plochy byla určena a užívána k bydlení, pokud by toto nebylo dodrženo, muselo by dojít k překlasifikaci i druhu stavby na víceúčelový dům místo rodinného domu, které však vyžaduje nové kolaudační rozhodnutí, respektive zahájení rekolaudačního řízení, neboť se jedná o změnu užívání stavby, ke kterému je nutný soulad s územním plánem a veřejným zájmem, dále kladná závazná stanoviska a případné dotčení práv účastníků – vlastníků sousedních nemovitostí. Technické podmínky nově vymezené nebytové jednotky se posuzují v souladu s právními předpisy, vyjádřeními správců a požadavků dotčených orgánů. V případě, pokud by došlo k rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek, které by nerespektovalo to, že více jak polovinu podlahové plochy domu by byla užívána k bydlení, stavební úřad uvedl, že takovéto rozhodnutí by nemohl katastr nemovitostí zapsat, kdyby čistě hypoteticky mohlo dojít k soudnímu rozdělení a následné nemožnosti povolení dle stavebního zákona, neboť vlastník by nezískal příslušné opatření stavebního úřadu, například by nedoložil podklady žádosti nebo by se zjistilo, že žádost nelze povolit třeba z důvodu rozporu s územním plánem či při dotčení práv sousedů. K dotazu soudu katastr nemovitostí ve vyjádření ze dne 26. 8. 2025 uvedl, že katastrální úřad nezkoumá soulad obsahu listiny, kterou se jednotky vymezují se skutečným stavem, ani se stavem legalizovaným, veškerá odpovědnost je přenesena na osobu vlastníka. O této skutečnosti svědčí i zavedení nového zápisu do katastru nemovitostí, a to novelou katastrální vyhlášky – upozornění na skutečnost, že jednotka vymezená podle občanského zákoníku, je vymezena v souladu s povolením nebo kolaudací podle stavebního zákona. K zápisu tohoto upozornění je již nutné prokázat soulad zapsaného stavu se stavem legalizovaným. S ohledem na právní jistotu současných i případných budoucích vlastníků je však vhodné, aby stav deklarovaný do vkladové listiny vycházel ze skutečného legalizovaného stavu. Způsob využití jednotek vymezených v pozemku, jehož součástí je rodinný dům, však musí odpovídat požadavkům § 13 písm. c) stavebního zákona, to znamená, předmětem přezkumu ve vkladovém řízení je skutečnost, zda počet jednotek a způsob jejich využití není v rozporu s uvedeným ustanovením stavebního zákona. Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 22. 7. 2025 bylo zjištěno, že v současné době pro účel podání žádosti o připojení je podstatné, zda se jedná o odběr pro účely bydlení či pro účely podnikání. Náklady na zřízení odběrných míst jsou stanoveny vyhláškou a v současné době představují 770 Kč za každý 3f Ampér hl. jističe před elektroměrem nebo 300 Kč za každý 1f Ampér hl. jističe před elektroměrem. Náklady spojené se zřízením či úpravou jsou v režii vlastníka nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně výpisem z účtu založeným ve spise na č. l. 370 doložila svou solventnost, když z výpisu z účtu bylo zjištěno, že zůstatek na bankovním účtu žalobkyně ke dni 25. 11. 2025 představuje částku ve výši 4 384 887,58 Kč. Z výpisu z účtu žalované k datu 31. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto datu disponovala částkou 137 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud neprovedl k důkazu audionahrávku ani videozáznam, který soudu předkládala strana žalující k prokázání jejích tvrzení, že se vůči žalované nedopouští žádného závadového jednání, a to zejména s ohledem na skutečnost, že dle názoru soudu tato skutečnost za daného stavu nemá žádný vliv na rozhodnutí soudu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy navíc je nutno mít na mysli, že žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že před pořízením záznamu neinformovala žalovanou s tím, že bude pořizovat audio či videozáznam a nepožádala ji o souhlas s pořízením takovýchto záznamů. Soud rovněž neprovedl k důkazu ty důkazní návrhy, na nichž strany již netrvaly (znalecký posudek z oboru elektrotechniky, znalecký posudek z oboru stavebnictví, plánek domu, statický posudek domu, stavební posudek domu, potvrzení o starobním důchodu žalované, potvrzení o invalidním důchodu syna žalované, lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a dalších důkazy o zdravotním stavu žalované).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť po výslechu znalců dospěl soud k závěru o nepoužitelnosti znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je sice pravdou, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezpracoval v rámci zadání znaleckého posudku tzv. vyhláškovou cenu, nicméně soud je toho názoru, že toto případné dílčí pochybení nemá žádný podstatný vliv na zjištěnou obvyklou cenu nemovitosti, kdy pro soud je důležitá a rozhodná obvyklá tržní hodnota nemovitosti nikoliv vyhlášková cena, která nikterak nezachycuje a nepracuje s reálným stavem nemovitosti a je značně odtržena od reality. Dále pak je nutno mít na paměti, že to byl právě znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který tuto nemovitost opakovaně navštívil, s touto nemovitostí se detailně za účasti soudce a všech stran seznámil, tuto sám přeměřil a následně dospěl ke svým znaleckým závěrům. Pokud znalec porovnával nemovitost s jinými nemovitostmi způsobem jím zvoleným - tak, že nemovitost rozdělil na byt s příslušenstvím a dva nebytové prostory s tím, že přihlédl i k tomu, že tato nemovitost sestává z garáže, sklepů, lodžie a zahrady, když toto zohlednil v rámci hodnoty bytu (jeho příslušenství), pak právě s ohledem na současný technický a stavební stav nemovitosti, kdy nemovitost je dle názoru soudu ve velice špatném stavu, kdy sama žalovaná si ji cenila na hodnotu cca 4 milionů, pak se jedná dle názoru soudu o postup správný, přezkoumatelný a ničemu neodporující. Znalci nelze vytýkat s ohledem na současný stav nemovitosti (ať už stavební či technický), že v době zpracování posudku nenalezl žádnou srovnatelnou nemovitost, pokud přezkoumatelným způsobem stanovil srovnávací metodou obvyklou tržní hodnotu. Soud je naopak toho názoru, že s ohledem na skutečnost, že se jedná o zcela atypickou nemovitost ve špatném stavu, zvolil znalec správný, byť atypický způsob ocenění nemovitosti porovnávací metodou. Nelze se totiž zcela ztotožnit s názorem žalované, že by znalci v takovýchto atypických případech měli slepě vyhledávat „obdobné“ nemovitosti a cenu upravovat formou koeficientů, jak činil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který ale srovnával nemovitost, se kterou se zcela neseznámil s nemovitostmi, jejichž stav rovněž neznal, jak bude popsáno dále. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soudu vysvětlil své úvahy ohledně způsobu ocenění nemovitosti srovnávací metodou, kdy se soudu jím zvolený postup respektující možnost nejlepšího a nejvyššího využití s ohledem na stav nemovitosti jeví logickým, přesvědčivým a správným. Soud je ve shodě se znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i pokud jde o jeho přístup k „(ne)započítávání plochy sklepů a lodžie do užitné plochy“ a to s ohledem na jejich tristní stav a dále i mj. s odkazem na § 5 odst. 1 písm. f) a i) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., podle kterého jsou tyto prostory společnými částmi domu a jeví se tak daleko přiléhavější postup znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který existenci těchto prostor zohlednil v hodnotě bytu oproti postupu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který tyto prostory zahrnul do užitné plochy s hodnotou ve výši cca 1 460 000 Kč (43,68 m2 x 33 508 Kč), což je dle názoru soudu, který se opakovaně seznámil se stavem nemovitosti, naprosto v rozporu s realitou. Žalovanou předkládané obdobné nemovitosti byly navíc zobchodovány před relativně dlouhou dobou a nemovitosti užité ke srovnání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" naopak po zpracování posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Neobstojí ani námitka žalované ohledně stáří posudku, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5180/2016, 22 Cdo 4445/2018 a 22 Cdo 1014/2019, dle které pokud soud při zjištění ceny vezme za základ posudek vypracovaný před dvěma a více lety, nesprávně vychází z ceny věci v době vypořádání. Naproti tomu, pokud soud vzal za základ obvyklé ceny posudek vypracovaný 6 měsíců před rozhodnutím soudu, nespočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Dle komentářové literatury je obecně přijatelným referenčním hlediskem doba jednoho roku, neboť jde o to, aby soudy nebyly zatěžovány potřebou doplňování znaleckého dokazování bez jeho objektivní nutnosti. Znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl vypracován dne 23. 3. 2025, znalec byl k obsahu posudku vyslechnut dne 28. 5. 2025 a na svých závěrech následně opakovaně setrval ve svém výslechu dne 26. 11. 2025. Soud se závěry znalce spokojil. V řízení nevyvstaly žádné podstatné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že došlo k podstatným změnám v ceně věci (například obecně známý pokles či nárůst cen atp.), a proto soud dospěl k závěru, že z posudku lze vycházet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Naopak soud s ohledem na zjištěné podstatné vady posudku nemohl vycházet z posudku zpracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". První vadou znaleckého posudku je samozřejmě ta skutečnost, že znalec nezaměřil celou nemovitost a ani se neseznámil s technickým stavem a vůbec proporcemi této nemovitosti, kdy vůbec neviděl celé 1. NP sestávající ze dvou nebytových prostor. Další vadou je pak i způsob zaměření nemovitosti, když znalec sice vychází z výměry sklepů 40,43 m2, avšak na druhou stranu při výslech uvede, že tyto prostory nebylo přesně možno zaměřit. Zcela jistě došlo k nesprávnému zaměření komory v 1. NP o velikosti 5,93 m2, pokud stejná komora o patro výš byla zaměřena s výsledkem 1,55 m2. Pracuje-li znalec následně s těmito zjevně nesprávnými výměrami při zjištění porovnávací hodnoty na základě užitné plochy, o níž vznikly důvodné pochybnosti, je zcela evidentní, že jeho závěr je nesprávný. Další výhrady má soud ve vztahu ke znalcem zjištěnému stavu nemovitosti, pokud znalec nebyl schopen zodpovědět ani na dotazy soudu či zástupce žalobkyně ohledně existence sítí inženýrských a způsobu jejich rozvedení v nebytových prostorech, a to zkrátka z velice jednoduchého důvodu – znalec tuto část nemovitosti vůbec neviděl a ani se s ní na výzvu soudu (!) neseznámil. Pro soud je až zarážející, že znalec uvedl, že i pokud by viděl tuto část nemovitosti, pak by stejně setrval na svých závěrech. Soud si pak musí klást otázku, jak může vůbec znalec porovnávat tuto nemovitost s jinými nemovitostmi, když neviděl celou nemovitost (1. NP), na čemž nemůže změnit ničeho ani prohlášení znalce, že část nebytového prostoru viděl nahlédnutím do okna ze strany ulice, ale tuto nemovitost dále pak porovnával s nemovitostmi, které rovněž neviděl a jejichž stavební a technický stav dovozoval z kupních smluv a jejich venkovním „zhlédnutím“. Dále je soud přesvědčen o tom, že postup znalce, který vycházel při porovnávací metodě ze třech srovnávaných nemovitostí, ohledně nichž neměl žádné další bližší poznatky, vyjma toho, jak tyto nemovitosti vypadají zvenku, a následně užívá koeficienty, kterými koriguje výslednou cenu, je nesprávný, neboť znalec vůbec nezná celkový stav ani jedné z nemovitostí. Takovýto postup svědčí o tom, že znalec zkrátka porovnával jemu nikoliv zcela známou nemovitost s porovnávanými rovněž zcela neznámými nemovitosti, což není správný a přezkoumatelný způsob, ze kterého by soud mohl vycházet. Pro soud je dále zarážející sdělení znalce, který po seznámení se s inzerovaným stavem porovnávané nemovitosti 1, která je ve výrazně lepším stavu a byla prodána za cenu 9 600 000 Kč, a to za situace, kdy znalec ani do užitné plochy nezahrnul sklepy tak, jak zahrnuje v této nemovitosti (viz výslech znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), z jakého důvodu setrvává stále na stanovené ceně souzené nemovitosti, která se de facto rovná ba naopak po připočtení výměry sklepů ve výši 50 m2 převyšuje hodnotu srovnávané nemovitosti. Nicméně i pokud by soud při stanovení obvyklé hodnoty vycházel z porovnávané nemovitosti 1 (která má na rozdíl od dalších srovnávaných nemovitostí rovněž obsahovat jen jeden byt a nebytový prostor a je umístěna ve stejné ulici – de facto ob jeden dům – a jeví se jako nemovitost nejvhodnější ke srovnání), kdy pro účely ocenění vycházel znalec z hodnoty 27 600 Kč za m2 a je to nemovitost, která je nejbližší svým určením a svojí dispozicí (pokud tedy znalec vůbec dispozici s ohledem na jeho pravděpodobné popisy znal), pak by hodnota souzené nemovitosti představovala 7 450 000 Kč, tj. hodnota velice se blížící hodnotě zjištěné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", to vše však s výhradou, že hodnota by skutečně měla být nižší s ohledem na to, že v užitné ploše porovnávané nemovitosti 1 nejsou dle všeho zahrnuty sklepy. Pokud jde o zbylé dvě porovnávané nemovitosti, pak je soud toho názoru, že pokud jsou srovnávány nemovitosti, které mají dva byty a jeden nebytový prostor, a to opět s otazníkem, zda tomu skutečně tak je, neboť dispozice není znalci známa, pak ale kupní cena těchto nemovitostí ve výši 15 450 000 Kč a 12 000 000 Kč daleko přesahuje hodnotu zjištěnou a dle názoru soudu stav těchto nemovitostí s ohledem na jejich realizovanou kupní cenu nemůže vůbec odpovídat stavu souzené nemovitosti a jedná se tak o nevhodné nemovitosti, které neměly být ke srovnání vůbec užity a to i přesto, že znalec korigoval jejich hodnotu koeficienty 0,69 a 0,79. Závěr soudu o nevhodném výběru nemovitostí je podpořen i rozptylem jednotkových porovnávacích cen mezi minimální a maximální jednotkovou ve výši 10 000 Kč představující rozptyl 2 700 000 Kč. Za takovéhoto stavu je soud přesvědčen, že takovýto znalecký posudek nebyl obhájen a soud z něj nemohl vycházet. Pokud nebyl obhájen znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a současně má soud za to, že znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v tomto řízení obstál a byl řádně obhájen s ohledem na opakovaný výslech znalce, neshledal soud důvody pro to, aby nechával zpracovávat revizní znalecký posudek, neboť závěrům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zkrátka neuvěřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Nadbytečné a nedůvodné důkazy či důkazy, na který strany již netrvaly, byly soudem při jednání dne 26. 11. 2025 zamítnuty (viz shora), jiné důkazy nebyly navrhovány, a tudíž ani prováděny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc, ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o tom, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti. Žalovaná sice v průběhu řízení opakovaně uváděla, že žalobu je na místě zamítnout pro rozpor s dobrými mravy a zneužití práva, nicméně postup žalobkyně v tomto řízení domáhající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je nutno hodnotit jako výkon práva, který není v rozporu s dobrými mravy, neboť nikoho nelze nutit, aby setrvával v podílovém spoluvlastnictví. Tento závěr soudu je navíc umocněn i vypjatými vztahy mezi účastníky řízení, které byly popisovány v průběhu řízení oběma stranami. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci tohoto řízení mají nemovitost v podílovém spoluvlastnictví o velikosti podílů každý o velikosti id. ½. To, zda žalovaná nesouhlasí s okolnostmi nabytí vlastnického práva žalobkyně, nemá v řízení vůbec žádný význam, když z obsahu kupní smlouvy, prohlášení předchozího vlastníka a zejména zápisu v katastru nemovitostí, bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla kupní smlouvou vlastnické právo k nemovitosti a je nutno ji považovat za spoluvlastníka nemovitosti. Zda žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl za investičním účelem, není v dané věci rozhodné a nemá žádný vliv na zrušení podílového spoluvlastnictví, když mj. žalovaná mohla za dlouhou dobu jejího držení spoluvlastnického podílu kdykoliv vyvinout aktivitu k nabytí druhé poloviny podílu. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoliv ze spoluvlastníků směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany (§ 8 o. z.) a není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 a § 6 o. z.) s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 674/2018 ze dne 27. 3. 2018, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 ze dne 15. 6. 2016, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 ze dne 9. 12. 2015). Šikanózním jednáním ani jednáním v rozporu s dobrými mravy totiž není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně navíc neusilovala o prodej nemovitosti, ale usilovala o nabytí celé nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví za cenu zjištěnou znaleckým posudkem. Takovýto postup žalobkyně v řízení o vypořádání spoluvlastnictví zcela jistě nelze hodnotit jako rozporný s dobrými mravy či jako šikanózní výkon práva, když se žalované dostane finanční ekvivalent jejího podílu s vědomím toho, že žalovaná měla po dobu trvání jejího spoluvlastnického práva dostatek času, aby kdykoliv v minulosti nabyla vlastnické právo k celé nemovitosti. V tomto kontextu dále pak soud odkazuje na usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 2350/2025 ze dne 29. 10. 2025 shrnující problematiku dobrých mravů v kontextu tzv. „flipování nemovitostí“. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru o nedůvodnosti této části procesní obrany žalované a zrušil podílové spoluvlastnictví soudním rozhodnutím, neboť strany nebyly schopny se na zrušení podílového spoluvlastnictví dohodnout (výrok I. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá ze zákona, který preferuje rozdělení společné věci. Judikaturou je v současné době rozdělení společné věci chápáno dvěma způsoby. Prvním způsobem je reálné rozdělení společné věci, které vyloučil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a strany tento závěr znalce nikterak nenapadly. Soud tedy dovozuje, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Druhým způsobem je rozdělení budovy na jednotky. Dle ustálené judikatury je však tento postup v zásadě možný pouze za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva již existující a funkční byty (jednotky), které splňují definici ust. § 1159 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018). Judikatura nevylučuje i vznik nákladů spojených s takovýmto rozdělením věci a jejich nesení (k tomu srov. rozsudek 22 Cdo 2474/2006 ze dne 30. 4. 2009, rozsudek 22 Cdo 3105/2014 ze dne 28. 1. 2015, usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 ze dne 24. 11. 2015, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 837/2018 ze dne 30. 5. 2018 a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018), kdy je možno zobecnit judikatorní závěry tak, že nákladné stavební úpravy nese ten z účastníku, který je ochoten je nést a v jehož jsou zájmu; náklady přiměřené hodnotě věci nesou obě strany; pokud žádný z účastníků není ochoten či schopen náklady nést, jedná se o nedělitelnou věc.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. S ohledem na závěr znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který uvedl, že nemovitosti je dělitelná se vznikem jednotek, zaměřil soud svou pozornost na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví tímto způsobem, když po provedeném dokazování dospěl k závěru o nemožnosti takovéhoto vypořádání s ohledem na nedostatečnou solventnost žalované a nemožnost takového postupu s ohledem na stavební předpisy, jak bude dále popsáno. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost je zkolaudována jako rodinný dům a fakticky v ní existují dva nebytové prostory v 1. NP, do kterých však nejsou zavedeny veškeré inženýrské sítě (minimálně voda, topení a kanalizace do nebytových prostor rozvedena není, pokud jde o elektřinu, musely by být osazeny nové samostatné měřiče a je vůbec otázkou, jak by se řešily elektrické okruhy v nemovitosti) a 1 byt ve 2. NP, který je napojen na všechny sítě. Nemovitost sestává dále ze sklepů, půdních prostor, garáže a zahrady ve vnitrobloku. Fakticky tedy v nemovitosti existují více jak 2 jednotky a lze uvažovat o zrušení spoluvlastnictví rozdělením věci se vznikem jednotek, nicméně i takové rozdělení věci by představovalo vznik a nesení nákladů spojených s tím, aby nebytové prostory představovaly funkční provozuschopné jednotky, nikoliv holé k užívání neschopné jednotky (vyjma jejich užívání formou skladiště), které v současné době nedisponují samostatným napojením na vodu, teplo, elektriku ani kanalizaci. Nebylo by spravedlivé přikázat do vlastnictví žalované provozuschopný byt a žalobkyni nebytové prostory v současném stavu s tím, aby si náklady na jejich zprovoznění následně nesla sama. Žalobkyně odmítá nést náklady spojené se zavedením inženýrských sítí do nebytových prostor, kdy lze s ohledem na stav nebytových prostor předpokládat náklady v řádech statisíců Kč. Žalovaná však minimálně v květnu t. r. disponovala částkou ve výši 140 000 Kč a je tak evidentní, že nemá dostatek finančních prostředků na nesení těchto nákladných stavebních úprav. To, že by se mělo jednat skutečně o funkční jednotky soud dovozuje například ze shora citovaného rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3059/2018, kde vyšší soudy rovněž řešily, zda je dům dělitelný (v citované věci zpracoval znalec posudek, který však odpovídal pouze na otázku, zda lze nemovitosti fyzicky rozdělit na 3 jednotky, ale již neřešil, zda lze vybudovat tři funkční jednotky a vůbec se nezaobíral náklady spojenými s úpravou a opravou inženýrských sítí, opravou prvků krátkodobé životnosti, atp. – přesně jako v tomto případě. Tam bylo zjištěno, že takové náklady na zřízení funkčních jednotek by představovalo několik set tisíc korun, které žalovaný nebyl schopen zaplatit a žalobci neměli na takovém vypořádání zájem – právě jako v tomto souzeném případě, kde nemovitost je dělitelná, nicméně s dělením jsou spojeny další náklady v nezanedbatelných výších, které žalovaná není schopna pokrýt a žalobkyně se odmítá podílet na takových nákladných úpravách).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Další důvod vedoucí k nemožnosti tohoto způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje již zmíněná nedostatečná solventnost žalované. Soud s ohledem na stanovisko žalované, která žádala, aby jí byl přikázán do výlučného vlastnictví byt ve 2. NP a žalobkyni nebytové prostory, garáž a zahrada, uložil znalci, aby provedl takové ocenění. Znalec dospěl k závěru o hodnotě bytu ve výši 5 160 000 Kč, nebytového prostoru 1 ve výši 965 000 Kč, nebytového prostoru 2 ve výši 900 000 Kč, zahrady 355 000 Kč a garáže 388 000 Kč. Sklepy ani půdu samostatně neoceňoval, neboť se jedná o společnou část budovy (§ 5 odst. 1 písm. f) a i) nařízení vlády č. 366/2013 Sb.). V případě, kdy by soud přikázal žalované do jejího vlastnictví byt a žalobkyni nebytové prostory, garáž a zahradu po zpracování geometrického plánu, by byla žalovaná povinna vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve výši 1 276 000 Kč, kterou žalovaná nedisponuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud se proto dále zamýšlel i nad možností „oddělení“ místností z bytu ve 2. NP. Nicméně je nutno mít v tomto kontextu na paměti shora uvedená sdělení stavebního úřadu a katastru nemovitostí. Nemovitost je totiž v současné době zkolaudována jako rodinný dům a musí tedy odpovídat požadavkům § 13 písm. c) stavebního zákona č. 283/2021 Sb., podle kterého se rodinným domem rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. Pokud jde o podlahovou plochu, pak do podlahové plochy se nezapočítávají s odkazem na nařízení vlády č. 366/2013 Sb. sklepy, lodžie, chodby, půdy. Podlahovou plochu nemovitosti tedy představuje plocha bytu ve 2. NP o velikosti 118 m 2 a nebytové prostory v 1. NP o celkové velikosti 84 m2. Pro úplnost soud dodává, že vycházel z výměr znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který přeměřil 1. NP na rozdíl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud jde o výměru bytu ve 2. NP zde se znalci téměř shodují (s výhradou toho, že do podlahové plochy nelze zahrnout komoru, pavlač a přístupovou chodbu k bytu). Pokud by tedy bylo uvažováno s ohledem na nemožnost žalované vyplatit žalobkyni takto vysoký vypořádací podíl o oddělení části místností z bytu (a jejich následné kvalifikování jako nebytové prostory), užívaného v současnosti žalovanou za účelem, aby jí bylo umožněno s ohledem na její věk a nezpochybnitelnou citovou vazbu k místu další užívání bytu, pak ani toto není možné, neboť s odkazem na shora citované rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 nemá rozhodnutí soudu představovat a zakládat výstavbu, když jednotky musí k datu rozhodnutí soudu fakticky existovat a nelze je vytvářet soudním rozhodnutím, které by navíc s ohledem na stanovisko stavebního úřadu a nutné povolovací stavební procesy, odporovalo stavebním předpisům, když je zcela evidentní, že oddělením dvou a více místností z bytu v 2. NP by s ohledem na citovaný právní předpis a stanovisko stavebního úřadu zcela evidentně došlo ke změně způsobu užívání stavby z důvodu překročení limitu podlahové plochy a druhu stavby podléhající rekolaudačnímu řízení, ke kterému je nutný soulad s územním plánem a veřejným zájmem, kladnými závaznými stanovisky a nesmí být v dotčena práva vlastníků sousedních objektů. Rozhodnutí civilního soudu nemůže tento zákonem stanovený postup spadající do gesce správních orgánů nahrazovat ani ignorovat, neboť by se dopustil nezákonného postupu, který by vedle účastníků správního řízení ohrozil na právech i další do budoucna připadající vlastníky nemovitosti. Dle názoru soudu by eventuelně bylo bývalo možné oddělit z bytu ve 2. NP toliko pouze a jen jednu místnost o velikosti 15,3 m2, kterou žalovaná ani neužívá. Pak by byla hodnota bytu o výměře 102,6 m2 dle závěru znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" 810 000 Kč a nebylo by tedy nutné podstupovat rekolaudační řízení, když by stále více jak polovina z 202 m2 byla užívána k bydlení, avšak vypořádací podíl by i tak představoval částku 926 000 Kč, který by žalovaná musela vyplatit žalobkyni (hodnota bytu 4 810 000 Kč, hodnota oddělené místnosti dle znalce cca 350 000 Kč, hodnota nebytového prostoru 1 – 965 000 Kč, nebytového prostoru 2 – 900 000 Kč, garáže 388 000 Kč a zahrady 355 000 Kč). Za účelem snížení vypořádacího podílu by musela být uzmuta ještě minimálně jedna místnost z bytu, která by však znamenala nutnost rekolaudačního řízení z důvodu překročení poloviční hranice podlahové plochy. Vydělování místností však dle názoru soudu není možné ani s ohledem na shora citované rozhodnutí NS 22 Cdo 5764/2016, soud se však zamýšlel i nad tímto postupem. I v případě oddělování místností z bytu by však trvala povinnost žalované nést nemalé náklady spojené se stavebními úpravami spočívající s oddělením místností a náklady na „zprovoznění“ nebytových prostor 1 a 2, která však nemá dostatek finančních prostředků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Jelikož a) žalovaná nemá dostatečné finanční prostředky na vyrovnání vypořádacího podílu v případě přikázání bytu do jejího výlučného vlastnictví ani na nesení nákladných stavebních úprav a b) není možné uvažovat o oddělení části místnosti z bytu užívaného žalovanou z důvodu porušení ust. § 13 písm. c) stavebního zákona předpokládajícího rekolaudační řízení, které soud nemůže svým rozhodnutím ignorovat ani suplovat, dospěl soud k závěru o nemožnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti se vznikem jednotek. Není-li rozdělení věci možné, připadá do úvahy druhý ze způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví – totiž přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi (k tomu srov. shora uvedené ust. § 1147 o. z. a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 4000/2015 ze dne 9. 12. 2015, II. ÚS 799/16 a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 2208/2015 ze dne 3. 8. 2016). Jelikož žalobkyně projevila vůli s takovým postupem a na rozdíl od žalované prokázala předloženým výpisem z jejího bankovního účtu svou solventnost (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 ze dne 15. 6. 2016), přikázal soud nemovitost do jejího výlučného vlastnictví (výrok II. tohoto rozsudku) za současného uložení povinnosti žalobkyni k vyplacení vypořádacího podílu žalované, jehož výše vyplývá ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 3 685 000 Kč (polovina z obvyklé ceny ve výši 7 370 000 Kč) ve lhůtě splatnosti odpovídající výši vypořádacího podílu (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěru, že: „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody“. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků řízení nemá na jejich náhradu právo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Výroky V. a VI. jsou odůvodněny ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S odkazem na výrok IV. tohoto rozsudku tedy soud uložil oběma účastníkům povinnost k náhradě nákladů řízení ve stejném rozsahu s tím, že o konkrétní výši nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" po skončení svého výslechu uplatnil právo na znalečné za jeho výslech, a soud tedy v době rozhodování neznal celou výši nákladů státu sestávající ze znalečného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a znalečného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Původní žalobkyně společnost , právnická osoba,  se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 1. 2024 domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že v srpnu 2023 nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitosti a následně se marně pokoušela se žalovanou domluvit na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně nabídla žalované, že jí prodá svůj podíl na nemovitostech za částku 3 250 000 Kč. Na tuto částku žalovaná nepřistoupila s odůvodněním, že nedisponuje finančními prostředky v uvedených řádech. Žalobkyně dále uvedla, že nemovitost je reálně nedělitelná, její současný stavební stav je špatný. Jelikož žalovaná neakceptovala další návrh žalobkyně na mimosoudní prodej nemovitosti, pokusila se žalobkyně prodat svůj podíl panu , Anonymizováno, , který požadoval formu garance i od žalované, že v budoucnu nabude podíl i od žalované. Nicméně žalovaná uvedla, že svůj podíl prodávat nehodlá a stranám se nepodařilo dohodnout ani na tomto řešení vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně byla toho názoru, že současná povaha nemovitosti neumožňuje faktické rozdělení na dvě samostatné funkční jednotky, v současné době nemá o nemovitost zájem a navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a buďto aby nařídil prodej nemovitosti v dražbě, či nemovitost přikázal do vlastnictví žalované za současné povinnosti žalované vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši zjištěné znaleckým posudkem.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně nabyla vlastnické právo ryze za spekulativním účelem. Před koupí se neseznámila se stavem nemovitosti a ihned se snažila o její prodej. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně v rámci písemné komunikace odmítla možnost reálného rozdělení nemovitosti, jakož i to, že není schopna a ochotna nést náklady na úpravu či rekonstrukci nemovitosti. Žalovaná uvedla, že nechce svůj spoluvlastnický podíl prodávat, neboť chce nadále setrvávat v nemovitosti. Dalším důvodem, proč nechtěla žalovaná nemovitost prodat, je nedobrý stav nemovitosti, neboť v případě prodeje se obává zjištění různých vad kupujícím, které by vedly k dosažení nepřijatelně nízké prodejní ceny, když dle názoru žalované má nemovitost hodnotu maximálně 4 milionů Kč. Žalobkyně nikdy nezamýšlela nemovitost jakkoliv využívat a realizovat zde právo bydlení, ale nemovitost zakoupila pouze za ryze spekulativním a investičním účelem. Jelikož je prokazatelné, že žalobkyně vstupovala do spoluvlastnictví s tím, že v něm nechce setrvávat a jejím jediným motivem bylo zpeněžení podílu za vyšší cenu, pak žalobkyně jedná v rozporu s dobrými mravy, případně v rozporu se zákonem, pokud staví svůj motiv a cíl nad práva a oprávněné zájmy žalované, pročež žalovaná navrhla soudu, aby soud žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 6 a § 8 občanského zákoníku.3. Původní žalobkyně v rámci repliky uvedla, že je zcela nerozhodné, jaké bylo uspořádání dřívějšího spoluvlastnického vztahu žalované s předchozími spoluvlastníky a jaké byly okolnosti vzniku současného spoluvlastnického vztahu, neboť je nezpochybnitelným zákonným právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, a to zcela bez ohledu na to, za jakých okolností dříve takový spoluvlastník podíl nabyl. Žalobkyně nabyla podíl zcela po právu a je tak zcela neoprávněný návrh žalované na zamítnutí žaloby s poukazem na dobré mravy, neboť pro něj nenastal žádný zákonný důvod. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoliv ze spoluvlastníků směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany a není v rozporu s dobrými mravy s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 674/2018, 22 Cdo 2135/2016, Cdo 5159/2014). Šikanózním jednáním ani jednáním v rozporu s dobrými mravy není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně odmítla, že by jednala v rozporu s dobrými mravy, neboť žaloba není zaměřena na újmu žalované, ale důvodem podání žaloby je vypořádání podílového spoluvlastnictví, na které má žalobkyně ze zákona nárok a zpeněžení jejího podílu, což je i dle konstantní judikatury zcela oprávněným zájmem žalobkyně. Žaloba nemůže být zamítnuta ani s odkazem na ustanovení § 8 občanského zákoníku, tedy pro zjevné zneužití práva s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozsudku ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. Cdo 5159/2014, dle kterého se za zneužití práva považuje pouze takový výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, a jedná se tak o tzv. šikanózní výkon práva, který má za cíl primárně poškození druhé strany. Cílem žalobkyně není poškodit žalovanou.4. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 29. 5. 2024, žalovaná setrvala na svém stanovisku ohledně důvodů pro zamítnutí žaloby s tím, že pokud by soud spatřil, že nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby, pak navrhuje, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a nemovitost rozdělil se vznikem jednotek s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4490/2018, a dále k tomuto uvedla, že má za to, že v případě, když by vypořádací podíly neodpovídaly velikosti podílů, pak by byla schopna vyrovnat rozdíl v penězích, rovněž by byla schopna nést přiměřené náklady na rozdělení nemovitosti. Při tomto jednání soud poskytl stranám svůj předběžný názor na projednávanou věc s odkazem na judikaturu uvedenou v protokole z ústního jednání dne 29. 5. 2024. Následně byla stranám dána koncentrační poučení a výzvy ke splnění jejich procesních povinností spočívajících v nesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Strany v rámci koncentračních návrhů navrhly soudu ke zpracování znalecký posudek za účelem zjištění, zda je nemovitost reálně dělitelná a jaká je obvyklá tržní hodnota nemovitosti. Původní žalobkyně ve svém koncentračním vyjádření ze dne 28. 6. 2024 dále uvedla, že má za to, že nemovitost není reálně dělitelná, a to ani se vznikem jednotek, neboť v takovém případě je evidentní, že by toto bylo spojeno s vysokými náklady, které nejsou přiměřené a které by měla nést žalovaná, která však není solventní. Žalovaná v rámci svého koncentračního vyjádření uvedla, že nemá zájem ani finanční prostředky na nabytí podílu žalobkyně, ale je ochotna se v přiměřeném rozsahu podílet na úpravě prostor v domě tak, aby bylo možné dům rozdělit na jednotky. Žalovaná dále součástí tohoto podání podala návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví, kdy k tomuto návrhu soud konstatuje, že řízení o návrhu na odklad spoluvlastnictví bylo následně zastaveno pro nezaplacení poplatku pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 10. 2024 č. j. 36 C 39/2024-134.5. Pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2024 č. j. 36 C 39/2024-128 soud připustil, aby namísto původní žalobkyně společnosti , právnická osoba,  vstoupila do řízení nová žalobkyně, a to společnost , Jméno žalobkyně, ., a to z důvodu převodu spoluvlastnického podílu z původní žalobkyně na novou žalobkyni kupní smlouvou ze dne 4. 7. 2024. Nová žalobkyně uvedla, že má za to, že maximální cena za podíl činí 3 miliony Kč a s odkazem na tato svá tvrzení navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a nemovitost přikázal do vlastnictví žalobkyně za současného uložení povinnosti vyplacení vypořádacího podílu žalované in eventum žalobkyně setrvala na návrhu své předchůdkyně, aby soud nařídil dražbu.6. Soud ve věci za účasti stran a znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  konal dvě místní šetření, a to dne 11. 3. 2025 a 3. 7. 2025, při kterých se seznámil se stavem nemovitosti zdokumentovaným fotodokumentací založenou na ve spise na č. l. 157–161 a 251–252. Při místním šetření dospěl soud k závěru, že 1. NP fakticky sestává ze dvou nebytových prostor oddělených mezi sebou chodbami a jedné garáže. Ve druhém nadzemním podlaží je umístěn byt, který je v současné době užíván žalovanou o velikosti 4+1 a na to navazující pavlačí, která je přístupná z chodby. Jedná se o objekt se sedlovou střechou disponující v současné době půdou. K tomuto objektu přináleží rovněž vnitřní dvorek, objekt je podsklepen. Stavebně technický stav nemovitosti je špatný s tím, že sklepy jsou skutečně v tristním stavu, kdy je evidentní, že žádné práce na sklepích po drahnou dobu nebyly provedeny. Pokud jde o nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží, je evidentní, že do těchto nebytových prostor nejsou zavedeny (rozvedeny) všechny inženýrské sítě, není zde rozvod tepla do těchto prostor a otázkou je, zda je v těchto prostorech funkční elektroinstalace. Byt ve 2. NP je v současné době užíván žalovanou, ohřev teplé vody je zajišťován bojlerem, který je ale umístěn v 1. NP, jinak je byt napojen na veškeré inženýrské sítě. Soud po výslechu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  i místních šetření zvažoval, zda lze vypořádat podílové spoluvlastnictví se vznikem jednotek, a to i tím způsobem, že by z bytu ve 2. NP vyňal 1 či 2 místnosti. Z tohoto důvodu rovněž soud požadoval po znalci, aby stanovil obvyklou cenu bytu, nebytových prostor, garáže a pozemku za domem.7. Žalobkyně s ohledem na názor soudu, provedená místní šetření, znalecká zkoumání , tituly před jménem,  , jméno FO,  a dále pak sdělení stavebního úřadu ze dne 4. 8. 2025 a katastru nemovitostí ze dne 26. 8. 2025 uvedla, že v současné době je nemovitost nedělitelná se vznikem bytových jednotek, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017, neboť má za to, že fakticky jednotky neexistují a nejsou užívány jako jednotky, neboť v nemovitosti je v současné době takto užíván pouze byt žalovanou. Dále uvedla, že pokud by mělo dojít k vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem jednotek pak nutno mít na paměti ustanovení § 13 písm. c) stavebního zákona a platné kolaudační rozhodnutí nemovitosti, která byla zkolaudována jako rodinný dům, pro který platí, že minimálně polovina podlahové plochy nemovitosti musí být užívána za účelem bydlení. Pokud by však soud vypořádal podílové spoluvlastnictví se vznikem jednotek tak, že by uvažoval o dvou nebytových prostorech v 1. NP a dále by oddělil 1–2 místnosti z bytu užívaného žalovanou, pak s ohledem na stanovisko stavebního úřadu, katastr nemovitostí a podlahovou plochu nemovitosti je evidentní, že by muselo být zahájeno nové stavební řízení a musel by být pořízen nový souhlas se změnou užívání stavby, neboť je evidentní, že by za účelem bydlení nebyla užívána více jak 1/2 podlahové plochy nemovitosti, kdy k tomuto odkázala na velkou finanční nákladnost stavebního řízení a nemožnost soudu zasahovat či nahrazovat správní řízení. Navíc by takováto změna byla spojena s velkými náklady přesahující 1 milion sestávající z nákladů na rozvedení inženýrských sítí (elektriky, tepla, kanalizace) do nebytových prostor, když je evidentní, že v současné době je například odpad veden toliko pouze stropy, jak vyplývá z č. l. 281 a fotografii tam uvedené. Za takovéhoto stavu pak má žalobkyně za to, že není na místě a není ani možné, aby soud rozhodl o vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem bytových jednotek, neboť tyto fakticky neexistují a soud by tak popřel i dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu. Žalovaná naopak setrvala na svém závěru, který opírala o vyjádření znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , pokud jde o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek a vyjádřila v samém závěru řízení nesouhlas se znalcem zjištěnou obvyklou cenou nemovitosti.8. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, kterou nabyla žalobkyně od původní žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2024. Z obsahu emailové korespondence založené ve spise na č. l. 9-22 vyplývá, že původní žalobkyně jednala se žalovanou ohledně možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, kdy strany nedospěly k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Založenými listinami na č. l. 51–61 „přehled vlastnictví a jiných věcných práv“ žalovaná dokládala, že původní žalobkyně podniká na trhu nemovitostí, které nabývá a obratem je prodává, kdy z tohoto dovozovala, že žalobkyně tak činí pouze za spekulativním účelem. Žalovaná dále pak soudu předložila smlouvu o zřízení zástavního práva a inzerát nemovitosti na č. l. 69–70 s tvrzeními, že původní žalobkyně nabyla tuto nemovitost pouze za spekulativním účelem, kdy z těchto listin se podává, že původní žalobkyně zřídila zástavní právo ke svému podílu, kdy se současně zavázala, že nezatíží právem třetí osoby zřídit žádné věcné právo včetně práva stavby, tuto nemovitost nezcizí a k nemovitosti nesjedná nájemní právo ani pacht. Z inzerce bylo dále zjištěno, že tato nemovitost byla původní žalobkyní na serveru , Anonymizováno, ., Anonymizováno,  nabízena k prodeji za hodnotu 3 490 000 Kč. Z listin na č. l. 70–75 bylo zjištěno, že původní žalobkyně se prezentuje tak, že vykupuje a dává „nový život“ stavením v celých Čechách. Právní zástupce původní žalobkyně se dopisem z 9. 10. 2023 obrátil na žalovanou s výzvou k jednání a poskytnutí součinnosti o dalším společném nakládání s nemovitostmi.9. Znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno,  ze dne 23. 3. 2025 znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  stanovil obvyklou tržní hodnotu nemovitosti na částku ve výši 7 370 000 Kč s tím, že tento posudek následně doplnil dodatkem znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno,  ze dne 13. 4. 2025, ve kterém dospěl k závěru o hodnotě bytu o velikosti 118 m2 ve výši 5 160 000 Kč, nebytového prostoru číslo 1 o velikosti 43,9 m2 ve výši 965 000 Kč, nebytového prostoru číslo dva o velikosti 40,4 m2 ve výši 900 000 Kč, cenu sklepů nestanovil, cenu zahrady stanovil ve výši 355 000 Kč a hodnotu garáže ocenil na hodnotu 388 000 Kč. Nemovitost není reálně dělitelná, lze však uvažovat o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek a v případě takovéhoto rozdělení nedojde ke znehodnocení současné obvyklé ceny nemovitosti. Dále uvedl, že není možné stanovit cenu půdních prostor s ohledem na jejich současný stav. Znalec uvedl, že pozemek má rozlohu 275 m² a užitná plocha činí 202 m² (sestávající z plochy bytu 118 m2 a nebytových prostor 84 m2) s tím, že sklepy mají výměru 67 m², avšak dle názoru znalce se sklepy ani pavlače nedávají s ohledem na obvyklý odborný postup do užitné plochy, neboť se jedná o společnou část domu s tím, že v tomto konkrétním případě má navíc za to, že sklepy jsou v současném stavu nepoužitelné. Dále pak znalec uvedl, že s ohledem na skutečnost, že nebyl schopen najít žádnou porovnatelnou nemovitost s ohledem na specifický stav této nemovitosti, pak stanovil obvyklou hodnotu nemovitosti srovnávací metodou tak, že ohodnotil zvlášť byt a zvlášť nebytové prostory, kdy tyto porovnal s porovnávanými nemovitostmi 1–14 obsaženými ve znaleckém posudku na straně 4–5, rovněž uvedl, že pokud jde o lodžii, sklep, garáž i zahradu, pak toto vše zohlednil v ceně nemovitosti, kdy právo užívání těchto prostor přiřadil (zohlednil) k bytu. Znalec v rámci svých opakovaných výslechů uvedl, že setrvává na svých závěrech ohledně obvyklé tržní hodnoty nemovitosti, kdy se mu nepodařilo nalézt stejnou nemovitost, se kterou by mohl provést srovnání, a to mimo jiné i s ohledem na specifický technický stav nemovitosti a její současnou kvalitu. Nebytové prostory jsou dle jeho názoru v současné době nevyužitelné, maximálně lze uvažovat o jejich užití jako podstandardní skladové plochy. Znalec s ohledem na stav nemovitosti využil standardizovaný postup spočívající v tom, že nemovitost se má oceňovat na základě nejvyššího a nejlepšího využití nemovitosti, a tak vycházel z toho, že takové využití představuje v současném stavu nemovitosti její ocenění tak, že ocení zvlášť byt vč. příslušenství a zvlášť nebytové prostory v 1. NP. Nemovitost je atypická a tomu odpovídá i atypický přístup při ocenění nemovitosti. K dotazu soudu uvedl, že by bylo možné uvažovat o tom za účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví se vznikem jednotek tak, aby žalované bylo umožněno setrvání v této nemovitosti, že z jejího bytu by byly uzmuty 1–2 místnosti, ze kterých by následně mohly vzniknout nebytové prostory, nicméně i za takovéhoto stavu by měl za to, že by poklesla hodnota bytu ve výši za metr čtvereční cca 21 000 Kč (pozn. soudu - to znamená i v případě, pokud by takovéto prostory byly vyčleněny z bytu a pokud by byl takto „okleštěný“ byt o hodnotě 4 810 000 Kč bez jedné místnosti/4 320 000 Kč bez dvou místností přikázán do vlastnictví žalované, měla by žalovaná na vypořádacím podílu vyplatit žalobkyni částku ve výši cca 430 000 Kč (při oddělení dvou místností o výměře cca 40 m2) či cca 920 000 Kč (při oddělení jedné místnosti o výměře cca 15 m2)). K posudku kolegy , tituly před jménem,  , jméno FO,  uvedl, že se v rámci své pracovní činnosti seznámil s porovnávanou nemovitostí 1, u které však znalec , jméno FO,  zapomněl zohlednit v užitné ploše 50 m2 a neměl tak pracovat s celkovou užitnou plochou 240 m2 ale 290 m2. Znalec uvedl, že má za to, že tato nemovitost s ohledem na její výrazně lepší stav není vhodná ke srovnání. K dotazu soudu znalec přípisem ze dne 15. 10. 2025 sdělil, že vzhledem k technickým parametrům nepředpokládá, že k datu vyhotovení přípisu došlo v tomto segmentu trhu k takovým cenovým změnám, které lze jednoznačně doložit porovnávací hodnotou a má tak za to, že cena obvyklá uvedená v posudku i jeho dodatku je nadále platná. Na svých závěrech o obvyklé ceně nemovitosti a její neměnnosti setrval i ve svém dodatečném výslechu uskutečněném dne 26. 11. 2025 po seznámení se s posudkem , tituly před jménem,  , jméno FO, .10. Žalovaná v závěru řízení nesouhlasila s oceněním nemovitostí učiněným , tituly před jménem,  , jméno FO, , a to z toho důvodu, že pokud by soud měl při svém rozhodnutí vycházet ze znaleckého posudku, pak se jedná o posudek, který je starší více jak šest měsíců. Dále pak znalec nestanovil tzv. vyhláškovou cenu nemovitosti; porovnával něco, co je nesrovnatelné s ohledem na skutečnost, že v nemovitosti za účelem provedení srovnávací metody vymezil byty a nebytové prostory, ale neoceňoval nemovitost jako takovou tak, že by ji porovnal s obdobnými zobchodovanými nemovitostmi, a to i s vědomím toho, že v minulosti probíhaly ohledně srovnatelných nemovitostí prodeje; znalec nedoložil porovnávané nemovitosti, pročež má za to, že znalecký posudek je nepoužitelný a navrhla zpracování jiného znaleckého posudku či doplnění posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , respektive revizní znalecký posudek. Žalovaná následně na podporu svých tvrzení a vyvrácení závěrů znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  soudu předložila znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem,  , jméno FO,  k obvyklé hodnotě nemovitosti. Již na tomto místě soud uvádí, že znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  byl zpracován v březnu 2025 a pokud jde o nemovitosti, které používal ke svému srovnání , tituly před jménem,  , jméno FO, , pak nutno uvést, že je otázkou, zda tyto nemovitosti byly v době vypracování znaleckého posudku inženýrem , jméno FO,  již zavkladovány v katastru nemovitostí s ohledem na data uzavření kupních smluv k 12. 2. 2025, 3. 3. 2025 a 25. 4. 2025. Za účelem snížení věrohodnosti závěrů posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  založila žalovaná do spisu listiny na č. l. 299-325, které byly provedeny k důkazu, obsahující jiné prodávané nemovitosti na území města Plzně. K těmto nemovitostem je však nutno pak uvést, že nemovitost, která byla předmětem řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , evidentně nebyla oceňována, když bylo toliko ze strany znalce zkonstatováno, že podíly na nemovitostech v případě rozdělení budou stejné. Pokud jde o předložené kupní smlouvy a výpisy z katastru nemovitostí, pak k těmto soud uvádí, že smlouva na č. l. 307–308 se vztahuje k porovnávané nemovitosti číslo jedna , tituly před jménem,  , jméno FO, , která byla prodána teprve až po zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , a pokud jde o zbylé kupní smlouvy, pak ty jsou datovány k 30. 12. 2014 a 3. 3. 2022 a jedná se tak o skutečně poměrně staré prodeje, ke kterým by evidentně nemohl znalec a případně ani soud při přezkoumávání závěrů znalce přihlížet. Rovněž ani listina označená jako index cen nemovitostí na č. l. 298 spisu nemůže zpochybnit závěry znalce mj. s ohledem na skutečnost, že se jedná o obecné republikové cenové průměry nezohledňující individuální stav souzené nemovitosti. Pokud žalovaná uváděla, že znalec nedoložil porovnávané nemovitosti, pak ani k této námitce soud nepřihlížel, neboť znalec označil vkladová řízení nemovitostí, ze kterých při zpracování posudku vycházel, a žalovaná k dotazu soudu (srov protokol z ústního jednání ze dne 28. 5. 2025 str. 16) uvedla, že nepožaduje předložení kupních smluv s tím, že pokud proběhla vkladová řízení, je to bez problému veřejně ověřitelné. , tituly před jménem,  , jméno FO,  navíc na rozdíl od , tituly před jménem,  , jméno FO,  porovnávané nemovitosti řádně a ověřitelným způsobem popsal. Soud navíc nemá námitek ani vůči znalcem zvolenému způsobu provedení porovnávací metody ani stáří posudku, jak bude dále níže soudem vysvětleno. Za takovéhoto stavu soud tedy dospěl k závěru, že námitky žalované vůči znaleckému posudku nejsou v tomto směru důvodné.11. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno,  ze dne 5. 11. 2025 zpracovaného , tituly před jménem,  , jméno FO,  na objednávku žalované bylo zjištěno, že znalec provedl dne 7. 10. 2025 místní šetření, ke kterému nepřizval žalobkyni. Z obsahu posudku a výslechu znalce bylo zjištěno, že znalec neviděl a ani nemohl zaměřit celé první nadzemní patro, neboť v době místního šetření byly zamčeny nebytové prostory č. 1 a 2. Znalec uvedl, že měl sice k dispozici znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , nicméně z něho při zaměření 1. NP nevycházel a vycházel z plánku uvedeného na straně 46 posudku, který mu předložila žalovaná (pozn. soudu – původcem plánku je však žalobkyně, jak vyplývá z emailu ze dne 1. 8. 2024, ve kterém zasílá žalobkyně zástupce žalované tento plánek s uvedením, že si 1. NP sama zaměřila – viz listiny provedené k důkazu na č. l. 403-406). K zaměření dále uvedl, že byl schopen zaměřit pouze přístupovou chodbu do nemovitosti a schody do 2. NP a dále pak zvenku přístupnou bývalou toaletu. K zaměření sklepů uvedl, že tyto prostory nebylo možné přesně zaměřit, výšku stropů přesně nezná, ale i tak dospívá v posudku k závěru o velikosti sklepů po užití koeficientu 0,5 ve výši 40,43 m2. K dotazu soudu, zda byl na výzvu soudu zaslanou mu spolu s předvoláním k ú. j. nemovitost navštívit a provedl řádné seznámení se s nemovitostí a její úplné zaměření, znalec uvedl, že nikoliv, protože na to neměl čas. Znalec dospěl po provedení srovnávací metody na základě porovnání 3 nemovitostí k závěru o obvyklé ceně ve výši 9 milionů Kč. Ve vztahu ke srovnávaným nemovitostem uváděl pouze jejich pravděpodobný popis, pravděpodobnou dispozici a zřejmě i pravděpodobnou užitnou plochu a zastavěnou plochu s ohledem na zdola popsaná zjištění ke srovnávané nemovitosti 1 a nezapočtení jejích sklepních prostor. K dotazu soudu ohledně zdroje informací znalec uvedl, že vycházel toliko z kupních smluv a informací, které jsou dostupné z KN. Inzerci k porovnávaným nemovitostem na internetu již nenašel, ač ji dle svých slov měl hledat. K dotazu soudu, zda znalec viděl porovnávané objekty i vevnitř, uvedl, že nikoliv. Pokud jde o jeho popis nemovitostí, pak tento se vztahuje pouze k vizuálnímu popisu budov zvenčí, vnitřní stav nemovitostí mu není znám, nicméně předpokládá, že pokud je nemovitost zvenku v dobrém stavu, bude i vnitřek nemovitosti v lepším stavu. Ke způsobu stanovení dispozic porovnávaných nemovitostí znalec například uvedl, že pokud u oceňované nemovitosti 1 uvedl cca 1 byt, dospěl k tomuto závěru tak, že se postavil před dům a viděl záclony v oknech, pročež má za to, že se v nemovitosti nachází jeden byt. U zbylých dvou nemovitostí (porovnávaná nemovitost 2 a 3) vycházel při stanovení vnitřních dispozic buď z informací v KN, nebo to prostě odvodil od velikosti nemovitosti, přesně si již nevzpomíná. Do užitných ploch všech třech nemovitostí prý zahrnoval rovněž i sklepy, tak jako i v souzené nemovitosti, u které dospěl k závěru o celkové užitné ploše 270 m² sestávající z výměry sklepů 40,43 m², 1. NP ve výši 102,53 m² a 2. NP ve výši 126,72 m². Při výpočtu užitných ploch nemovitostí vycházel z údajů v KN. Poté, co byl znalec konfrontován s fotodokumentací srovnávané nemovitosti 1 pocházející z inzerce z doby jejího prodeje založené ve spise na č. l. 371-402 následně provedené k důkazu, ze které byl zjištěn její nadstandardní stav oproti souzené nemovitosti, s dotazem soudu, zda znalec setrvává na svých závěrech ohledně výchozí porovnávací ceny, s ohledem na zcela rozličný stav nemovitosti vevnitř s porovnávanou nemovitostí uvedl, že ano, kdy má za to, že tomuto odpovídá celkový koeficient 0,69. Znalec dále pak nebyl schopen vysvětlit, zda skutečně komora v prvním nadzemním patře ve výši 5,93 m² skutečně sestává z této výměry s ohledem na to, že komora (bývalé WC) umístěná ve 2. NP, které kopíruje 1. NP, byla zaměřena ve výši 1,55 m² uvedl, že je to možné, že toto bude možná chyba. K dotazu soudu, zda toto má vliv na hodnotu nemovitosti, uvedl, že nikoliv neboť by stejně výslednou cenu zaokrouhlil na hodnotu 9 milionů Kč. Znalec setrval na svém závěru ohledně hodnoty 9 milionů Kč i poté, co bylo zjištěno z výslechu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , že v porovnávané nemovitosti 1 znalec , jméno FO,  nezohlednil v užitné ploše i sklepy o rozloze 50 m2. K dotazu soudu pak , tituly před jménem,  , jméno FO,  nebyl schopen soudu logicky a uvěřitelně zdůvodnit, zda má na porovnávané nemovitosti 2 a 3 a jejich hodnotu vliv i to, že v těchto nemovitostech se nacházejí dva byty oproti souzené nemovitosti, ve které se nachází pouze jeden byt. Dle názoru znalce se do užitné i podlahové plochy mají započítávat i plochy lodžií a sklepů. Pokud jde o věcnou vyhláškovou cenu, dospěl znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  k závěru o ceně 7 597 327 Kč.12. Z vyjádření Magistrátu města , Anonymizováno,  odboru stavebně správního ze dne 4. 8. 2025 bylo zjištěno, že nemovitost je v současné době zkolaudována jako rodinný dům s tím, že v případě, pokud by bylo uvažováno o rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek, pak u rodinných domů je nutné, aby více jak polovina podlahové plochy byla určena a užívána k bydlení, pokud by toto nebylo dodrženo, muselo by dojít k překlasifikaci i druhu stavby na víceúčelový dům místo rodinného domu, které však vyžaduje nové kolaudační rozhodnutí, respektive zahájení rekolaudačního řízení, neboť se jedná o změnu užívání stavby, ke kterému je nutný soulad s územním plánem a veřejným zájmem, dále kladná závazná stanoviska a případné dotčení práv účastníků – vlastníků sousedních nemovitostí. Technické podmínky nově vymezené nebytové jednotky se posuzují v souladu s právními předpisy, vyjádřeními správců a požadavků dotčených orgánů. V případě, pokud by došlo k rozdělení nemovitosti se vznikem jednotek, které by nerespektovalo to, že více jak polovinu podlahové plochy domu by byla užívána k bydlení, stavební úřad uvedl, že takovéto rozhodnutí by nemohl katastr nemovitostí zapsat, kdyby čistě hypoteticky mohlo dojít k soudnímu rozdělení a následné nemožnosti povolení dle stavebního zákona, neboť vlastník by nezískal příslušné opatření stavebního úřadu, například by nedoložil podklady žádosti nebo by se zjistilo, že žádost nelze povolit třeba z důvodu rozporu s územním plánem či při dotčení práv sousedů. K dotazu soudu katastr nemovitostí ve vyjádření ze dne 26. 8. 2025 uvedl, že katastrální úřad nezkoumá soulad obsahu listiny, kterou se jednotky vymezují se skutečným stavem, ani se stavem legalizovaným, veškerá odpovědnost je přenesena na osobu vlastníka. O této skutečnosti svědčí i zavedení nového zápisu do katastru nemovitostí, a to novelou katastrální vyhlášky – upozornění na skutečnost, že jednotka vymezená podle občanského zákoníku, je vymezena v souladu s povolením nebo kolaudací podle stavebního zákona. K zápisu tohoto upozornění je již nutné prokázat soulad zapsaného stavu se stavem legalizovaným. S ohledem na právní jistotu současných i případných budoucích vlastníků je však vhodné, aby stav deklarovaný do vkladové listiny vycházel ze skutečného legalizovaného stavu. Způsob využití jednotek vymezených v pozemku, jehož součástí je rodinný dům, však musí odpovídat požadavkům § 13 písm. c) stavebního zákona, to znamená, předmětem přezkumu ve vkladovém řízení je skutečnost, zda počet jednotek a způsob jejich využití není v rozporu s uvedeným ustanovením stavebního zákona. Ze sdělení , právnická osoba,  ze dne 22. 7. 2025 bylo zjištěno, že v současné době pro účel podání žádosti o připojení je podstatné, zda se jedná o odběr pro účely bydlení či pro účely podnikání. Náklady na zřízení odběrných míst jsou stanoveny vyhláškou a v současné době představují 770 Kč za každý 3f Ampér hl. jističe před elektroměrem nebo 300 Kč za každý 1f Ampér hl. jističe před elektroměrem. Náklady spojené se zřízením či úpravou jsou v režii vlastníka nemovitosti.13. Žalobkyně výpisem z účtu založeným ve spise na č. l. 370 doložila svou solventnost, když z výpisu z účtu bylo zjištěno, že zůstatek na bankovním účtu žalobkyně ke dni 25. 11. 2025 představuje částku ve výši 4 384 887,58 Kč. Z výpisu z účtu žalované k datu 31. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto datu disponovala částkou 137 000 Kč.14. Soud neprovedl k důkazu audionahrávku ani videozáznam, který soudu předkládala strana žalující k prokázání jejích tvrzení, že se vůči žalované nedopouští žádného závadového jednání, a to zejména s ohledem na skutečnost, že dle názoru soudu tato skutečnost za daného stavu nemá žádný vliv na rozhodnutí soudu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy navíc je nutno mít na mysli, že žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že před pořízením záznamu neinformovala žalovanou s tím, že bude pořizovat audio či videozáznam a nepožádala ji o souhlas s pořízením takovýchto záznamů. Soud rovněž neprovedl k důkazu ty důkazní návrhy, na nichž strany již netrvaly (znalecký posudek z oboru elektrotechniky, znalecký posudek z oboru stavebnictví, plánek domu, statický posudek domu, stavební posudek domu, potvrzení o starobním důchodu žalované, potvrzení o invalidním důchodu syna žalované, lékařské zprávy , Anonymizováno,  , podezřelý výraz,  v , Anonymizováno, , , podezřelý výraz,  , Anonymizováno, , a dalších důkazy o zdravotním stavu žalované).15. Soud zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť po výslechu znalců dospěl soud k závěru o nepoužitelnosti znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Je sice pravdou, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  nezpracoval v rámci zadání znaleckého posudku tzv. vyhláškovou cenu, nicméně soud je toho názoru, že toto případné dílčí pochybení nemá žádný podstatný vliv na zjištěnou obvyklou cenu nemovitosti, kdy pro soud je důležitá a rozhodná obvyklá tržní hodnota nemovitosti nikoliv vyhlášková cena, která nikterak nezachycuje a nepracuje s reálným stavem nemovitosti a je značně odtržena od reality. Dále pak je nutno mít na paměti, že to byl právě znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, , který tuto nemovitost opakovaně navštívil, s touto nemovitostí se detailně za účasti soudce a všech stran seznámil, tuto sám přeměřil a následně dospěl ke svým znaleckým závěrům. Pokud znalec porovnával nemovitost s jinými nemovitostmi způsobem jím zvoleným - tak, že nemovitost rozdělil na byt s příslušenstvím a dva nebytové prostory s tím, že přihlédl i k tomu, že tato nemovitost sestává z garáže, sklepů, lodžie a zahrady, když toto zohlednil v rámci hodnoty bytu (jeho příslušenství), pak právě s ohledem na současný technický a stavební stav nemovitosti, kdy nemovitost je dle názoru soudu ve velice špatném stavu, kdy sama žalovaná si ji cenila na hodnotu cca 4 milionů, pak se jedná dle názoru soudu o postup správný, přezkoumatelný a ničemu neodporující. Znalci nelze vytýkat s ohledem na současný stav nemovitosti (ať už stavební či technický), že v době zpracování posudku nenalezl žádnou srovnatelnou nemovitost, pokud přezkoumatelným způsobem stanovil srovnávací metodou obvyklou tržní hodnotu. Soud je naopak toho názoru, že s ohledem na skutečnost, že se jedná o zcela atypickou nemovitost ve špatném stavu, zvolil znalec správný, byť atypický způsob ocenění nemovitosti porovnávací metodou. Nelze se totiž zcela ztotožnit s názorem žalované, že by znalci v takovýchto atypických případech měli slepě vyhledávat „obdobné“ nemovitosti a cenu upravovat formou koeficientů, jak činil , tituly před jménem,  , jméno FO, , který ale srovnával nemovitost, se kterou se zcela neseznámil s nemovitostmi, jejichž stav rovněž neznal, jak bude popsáno dále. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  soudu vysvětlil své úvahy ohledně způsobu ocenění nemovitosti srovnávací metodou, kdy se soudu jím zvolený postup respektující možnost nejlepšího a nejvyššího využití s ohledem na stav nemovitosti jeví logickým, přesvědčivým a správným. Soud je ve shodě se znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO,  i pokud jde o jeho přístup k „(ne)započítávání plochy sklepů a lodžie do užitné plochy“ a to s ohledem na jejich tristní stav a dále i mj. s odkazem na § 5 odst. 1 písm. f) a i) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., podle kterého jsou tyto prostory společnými částmi domu a jeví se tak daleko přiléhavější postup znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , který existenci těchto prostor zohlednil v hodnotě bytu oproti postupu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , který tyto prostory zahrnul do užitné plochy s hodnotou ve výši cca 1 460 000 Kč (43,68 m2 x 33 508 Kč), což je dle názoru soudu, který se opakovaně seznámil se stavem nemovitosti, naprosto v rozporu s realitou. Žalovanou předkládané obdobné nemovitosti byly navíc zobchodovány před relativně dlouhou dobou a nemovitosti užité ke srovnání , tituly před jménem,  , jméno FO,  naopak po zpracování posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Neobstojí ani námitka žalované ohledně stáří posudku, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5180/2016, 22 Cdo 4445/2018 a 22 Cdo 1014/2019, dle které pokud soud při zjištění ceny vezme za základ posudek vypracovaný před dvěma a více lety, nesprávně vychází z ceny věci v době vypořádání. Naproti tomu, pokud soud vzal za základ obvyklé ceny posudek vypracovaný 6 měsíců před rozhodnutím soudu, nespočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Dle komentářové literatury je obecně přijatelným referenčním hlediskem doba jednoho roku, neboť jde o to, aby soudy nebyly zatěžovány potřebou doplňování znaleckého dokazování bez jeho objektivní nutnosti. Znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  byl vypracován dne 23. 3. 2025, znalec byl k obsahu posudku vyslechnut dne 28. 5. 2025 a na svých závěrech následně opakovaně setrval ve svém výslechu dne 26. 11. 2025. Soud se závěry znalce spokojil. V řízení nevyvstaly žádné podstatné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že došlo k podstatným změnám v ceně věci (například obecně známý pokles či nárůst cen atp.), a proto soud dospěl k závěru, že z posudku lze vycházet.16. Naopak soud s ohledem na zjištěné podstatné vady posudku nemohl vycházet z posudku zpracovaného , tituly před jménem,  , jméno FO, . První vadou znaleckého posudku je samozřejmě ta skutečnost, že znalec nezaměřil celou nemovitost a ani se neseznámil s technickým stavem a vůbec proporcemi této nemovitosti, kdy vůbec neviděl celé 1. NP sestávající ze dvou nebytových prostor. Další vadou je pak i způsob zaměření nemovitosti, když znalec sice vychází z výměry sklepů 40,43 m2, avšak na druhou stranu při výslech uvede, že tyto prostory nebylo přesně možno zaměřit. Zcela jistě došlo k nesprávnému zaměření komory v 1. NP o velikosti 5,93 m2, pokud stejná komora o patro výš byla zaměřena s výsledkem 1,55 m2. Pracuje-li znalec následně s těmito zjevně nesprávnými výměrami při zjištění porovnávací hodnoty na základě užitné plochy, o níž vznikly důvodné pochybnosti, je zcela evidentní, že jeho závěr je nesprávný. Další výhrady má soud ve vztahu ke znalcem zjištěnému stavu nemovitosti, pokud znalec nebyl schopen zodpovědět ani na dotazy soudu či zástupce žalobkyně ohledně existence sítí inženýrských a způsobu jejich rozvedení v nebytových prostorech, a to zkrátka z velice jednoduchého důvodu – znalec tuto část nemovitosti vůbec neviděl a ani se s ní na výzvu soudu (!) neseznámil. Pro soud je až zarážející, že znalec uvedl, že i pokud by viděl tuto část nemovitosti, pak by stejně setrval na svých závěrech. Soud si pak musí klást otázku, jak může vůbec znalec porovnávat tuto nemovitost s jinými nemovitostmi, když neviděl celou nemovitost (1. NP), na čemž nemůže změnit ničeho ani prohlášení znalce, že část nebytového prostoru viděl nahlédnutím do okna ze strany ulice, ale tuto nemovitost dále pak porovnával s nemovitostmi, které rovněž neviděl a jejichž stavební a technický stav dovozoval z kupních smluv a jejich venkovním „zhlédnutím“. Dále je soud přesvědčen o tom, že postup znalce, který vycházel při porovnávací metodě ze třech srovnávaných nemovitostí, ohledně nichž neměl žádné další bližší poznatky, vyjma toho, jak tyto nemovitosti vypadají zvenku, a následně užívá koeficienty, kterými koriguje výslednou cenu, je nesprávný, neboť znalec vůbec nezná celkový stav ani jedné z nemovitostí. Takovýto postup svědčí o tom, že znalec zkrátka porovnával jemu nikoliv zcela známou nemovitost s porovnávanými rovněž zcela neznámými nemovitosti, což není správný a přezkoumatelný způsob, ze kterého by soud mohl vycházet. Pro soud je dále zarážející sdělení znalce, který po seznámení se s inzerovaným stavem porovnávané nemovitosti 1, která je ve výrazně lepším stavu a byla prodána za cenu 9 600 000 Kč, a to za situace, kdy znalec ani do užitné plochy nezahrnul sklepy tak, jak zahrnuje v této nemovitosti (viz výslech znalce , jméno FO, ), z jakého důvodu setrvává stále na stanovené ceně souzené nemovitosti, která se de facto rovná ba naopak po připočtení výměry sklepů ve výši 50 m2 převyšuje hodnotu srovnávané nemovitosti. Nicméně i pokud by soud při stanovení obvyklé hodnoty vycházel z porovnávané nemovitosti 1 (která má na rozdíl od dalších srovnávaných nemovitostí rovněž obsahovat jen jeden byt a nebytový prostor a je umístěna ve stejné ulici – de facto ob jeden dům – a jeví se jako nemovitost nejvhodnější ke srovnání), kdy pro účely ocenění vycházel znalec z hodnoty 27 600 Kč za m2 a je to nemovitost, která je nejbližší svým určením a svojí dispozicí (pokud tedy znalec vůbec dispozici s ohledem na jeho pravděpodobné popisy znal), pak by hodnota souzené nemovitosti představovala 7 450 000 Kč, tj. hodnota velice se blížící hodnotě zjištěné , tituly před jménem,  , jméno FO, , to vše však s výhradou, že hodnota by skutečně měla být nižší s ohledem na to, že v užitné ploše porovnávané nemovitosti 1 nejsou dle všeho zahrnuty sklepy. Pokud jde o zbylé dvě porovnávané nemovitosti, pak je soud toho názoru, že pokud jsou srovnávány nemovitosti, které mají dva byty a jeden nebytový prostor, a to opět s otazníkem, zda tomu skutečně tak je, neboť dispozice není znalci známa, pak ale kupní cena těchto nemovitostí ve výši 15 450 000 Kč a 12 000 000 Kč daleko přesahuje hodnotu zjištěnou a dle názoru soudu stav těchto nemovitostí s ohledem na jejich realizovanou kupní cenu nemůže vůbec odpovídat stavu souzené nemovitosti a jedná se tak o nevhodné nemovitosti, které neměly být ke srovnání vůbec užity a to i přesto, že znalec korigoval jejich hodnotu koeficienty 0,69 a 0,79. Závěr soudu o nevhodném výběru nemovitostí je podpořen i rozptylem jednotkových porovnávacích cen mezi minimální a maximální jednotkovou ve výši 10 000 Kč představující rozptyl 2 700 000 Kč. Za takovéhoto stavu je soud přesvědčen, že takovýto znalecký posudek nebyl obhájen a soud z něj nemohl vycházet. Pokud nebyl obhájen znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  a současně má soud za to, že znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  v tomto řízení obstál a byl řádně obhájen s ohledem na opakovaný výslech znalce, neshledal soud důvody pro to, aby nechával zpracovávat revizní znalecký posudek, neboť závěrům , tituly před jménem,  , jméno FO,  zkrátka neuvěřil.17. Nadbytečné a nedůvodné důkazy či důkazy, na který strany již netrvaly, byly soudem při jednání dne 26. 11. 2025 zamítnuty (viz shora), jiné důkazy nebyly navrhovány, a tudíž ani prováděny.18. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.19. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.20. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc, ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.21. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.22. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o tom, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti. Žalovaná sice v průběhu řízení opakovaně uváděla, že žalobu je na místě zamítnout pro rozpor s dobrými mravy a zneužití práva, nicméně postup žalobkyně v tomto řízení domáhající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je nutno hodnotit jako výkon práva, který není v rozporu s dobrými mravy, neboť nikoho nelze nutit, aby setrvával v podílovém spoluvlastnictví. Tento závěr soudu je navíc umocněn i vypjatými vztahy mezi účastníky řízení, které byly popisovány v průběhu řízení oběma stranami. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci tohoto řízení mají nemovitost v podílovém spoluvlastnictví o velikosti podílů každý o velikosti id. ½. To, zda žalovaná nesouhlasí s okolnostmi nabytí vlastnického práva žalobkyně, nemá v řízení vůbec žádný význam, když z obsahu kupní smlouvy, prohlášení předchozího vlastníka a zejména zápisu v katastru nemovitostí, bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla kupní smlouvou vlastnické právo k nemovitosti a je nutno ji považovat za spoluvlastníka nemovitosti. Zda žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl za investičním účelem, není v dané věci rozhodné a nemá žádný vliv na zrušení podílového spoluvlastnictví, když mj. žalovaná mohla za dlouhou dobu jejího držení spoluvlastnického podílu kdykoliv vyvinout aktivitu k nabytí druhé poloviny podílu. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoliv ze spoluvlastníků směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany (§ 8 o. z.) a není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 a § 6 o. z.) s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 674/2018 ze dne 27. 3. 2018, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 ze dne 15. 6. 2016, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 ze dne 9. 12. 2015). Šikanózním jednáním ani jednáním v rozporu s dobrými mravy totiž není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně navíc neusilovala o prodej nemovitosti, ale usilovala o nabytí celé nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví za cenu zjištěnou znaleckým posudkem. Takovýto postup žalobkyně v řízení o vypořádání spoluvlastnictví zcela jistě nelze hodnotit jako rozporný s dobrými mravy či jako šikanózní výkon práva, když se žalované dostane finanční ekvivalent jejího podílu s vědomím toho, že žalovaná měla po dobu trvání jejího spoluvlastnického práva dostatek času, aby kdykoliv v minulosti nabyla vlastnické právo k celé nemovitosti. V tomto kontextu dále pak soud odkazuje na usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 2350/2025 ze dne 29. 10. 2025 shrnující problematiku dobrých mravů v kontextu tzv. „flipování nemovitostí“. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru o nedůvodnosti této části procesní obrany žalované a zrušil podílové spoluvlastnictví soudním rozhodnutím, neboť strany nebyly schopny se na zrušení podílového spoluvlastnictví dohodnout (výrok I. tohoto rozsudku).23. Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá ze zákona, který preferuje rozdělení společné věci. Judikaturou je v současné době rozdělení společné věci chápáno dvěma způsoby. Prvním způsobem je reálné rozdělení společné věci, které vyloučil znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, , a strany tento závěr znalce nikterak nenapadly. Soud tedy dovozuje, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Druhým způsobem je rozdělení budovy na jednotky. Dle ustálené judikatury je však tento postup v zásadě možný pouze za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva již existující a funkční byty (jednotky), které splňují definici ust. § 1159 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018). Judikatura nevylučuje i vznik nákladů spojených s takovýmto rozdělením věci a jejich nesení (k tomu srov. rozsudek 22 Cdo 2474/2006 ze dne 30. 4. 2009, rozsudek 22 Cdo 3105/2014 ze dne 28. 1. 2015, usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 ze dne 24. 11. 2015, rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 837/2018 ze dne 30. 5. 2018 a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018), kdy je možno zobecnit judikatorní závěry tak, že nákladné stavební úpravy nese ten z účastníku, který je ochoten je nést a v jehož jsou zájmu; náklady přiměřené hodnotě věci nesou obě strany; pokud žádný z účastníků není ochoten či schopen náklady nést, jedná se o nedělitelnou věc.24. S ohledem na závěr znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , který uvedl, že nemovitosti je dělitelná se vznikem jednotek, zaměřil soud svou pozornost na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví tímto způsobem, když po provedeném dokazování dospěl k závěru o nemožnosti takovéhoto vypořádání s ohledem na nedostatečnou solventnost žalované a nemožnost takového postupu s ohledem na stavební předpisy, jak bude dále popsáno. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost je zkolaudována jako rodinný dům a fakticky v ní existují dva nebytové prostory v 1. NP, do kterých však nejsou zavedeny veškeré inženýrské sítě (minimálně voda, topení a kanalizace do nebytových prostor rozvedena není, pokud jde o elektřinu, musely by být osazeny nové samostatné měřiče a je vůbec otázkou, jak by se řešily elektrické okruhy v nemovitosti) a 1 byt ve 2. NP, který je napojen na všechny sítě. Nemovitost sestává dále ze sklepů, půdních prostor, garáže a zahrady ve vnitrobloku. Fakticky tedy v nemovitosti existují více jak 2 jednotky a lze uvažovat o zrušení spoluvlastnictví rozdělením věci se vznikem jednotek, nicméně i takové rozdělení věci by představovalo vznik a nesení nákladů spojených s tím, aby nebytové prostory představovaly funkční provozuschopné jednotky, nikoliv holé k užívání neschopné jednotky (vyjma jejich užívání formou skladiště), které v současné době nedisponují samostatným napojením na vodu, teplo, elektriku ani kanalizaci. Nebylo by spravedlivé přikázat do vlastnictví žalované provozuschopný byt a žalobkyni nebytové prostory v současném stavu s tím, aby si náklady na jejich zprovoznění následně nesla sama. Žalobkyně odmítá nést náklady spojené se zavedením inženýrských sítí do nebytových prostor, kdy lze s ohledem na stav nebytových prostor předpokládat náklady v řádech statisíců Kč. Žalovaná však minimálně v květnu t. r. disponovala částkou ve výši 140 000 Kč a je tak evidentní, že nemá dostatek finančních prostředků na nesení těchto nákladných stavebních úprav. To, že by se mělo jednat skutečně o funkční jednotky soud dovozuje například ze shora citovaného rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3059/2018, kde vyšší soudy rovněž řešily, zda je dům dělitelný (v citované věci zpracoval znalec posudek, který však odpovídal pouze na otázku, zda lze nemovitosti fyzicky rozdělit na 3 jednotky, ale již neřešil, zda lze vybudovat tři funkční jednotky a vůbec se nezaobíral náklady spojenými s úpravou a opravou inženýrských sítí, opravou prvků krátkodobé životnosti, atp. – přesně jako v tomto případě. Tam bylo zjištěno, že takové náklady na zřízení funkčních jednotek by představovalo několik set tisíc korun, které žalovaný nebyl schopen zaplatit a žalobci neměli na takovém vypořádání zájem – právě jako v tomto souzeném případě, kde nemovitost je dělitelná, nicméně s dělením jsou spojeny další náklady v nezanedbatelných výších, které žalovaná není schopna pokrýt a žalobkyně se odmítá podílet na takových nákladných úpravách).25. Další důvod vedoucí k nemožnosti tohoto způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje již zmíněná nedostatečná solventnost žalované. Soud s ohledem na stanovisko žalované, která žádala, aby jí byl přikázán do výlučného vlastnictví byt ve 2. NP a žalobkyni nebytové prostory, garáž a zahrada, uložil znalci, aby provedl takové ocenění. Znalec dospěl k závěru o hodnotě bytu ve výši 5 160 000 Kč, nebytového prostoru 1 ve výši 965 000 Kč, nebytového prostoru 2 ve výši 900 000 Kč, zahrady 355 000 Kč a garáže 388 000 Kč. Sklepy ani půdu samostatně neoceňoval, neboť se jedná o společnou část budovy (§ 5 odst. 1 písm. f) a i) nařízení vlády č. 366/2013 Sb.). V případě, kdy by soud přikázal žalované do jejího vlastnictví byt a žalobkyni nebytové prostory, garáž a zahradu po zpracování geometrického plánu, by byla žalovaná povinna vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve výši 1 276 000 Kč, kterou žalovaná nedisponuje.26. Soud se proto dále zamýšlel i nad možností „oddělení“ místností z bytu ve 2. NP. Nicméně je nutno mít v tomto kontextu na paměti shora uvedená sdělení stavebního úřadu a katastru nemovitostí. Nemovitost je totiž v současné době zkolaudována jako rodinný dům a musí tedy odpovídat požadavkům § 13 písm. c) stavebního zákona č. 283/2021 Sb., podle kterého se rodinným domem rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. Pokud jde o podlahovou plochu, pak do podlahové plochy se nezapočítávají s odkazem na nařízení vlády č. 366/2013 Sb. sklepy, lodžie, chodby, půdy. Podlahovou plochu nemovitosti tedy představuje plocha bytu ve 2. NP o velikosti 118 m 2 a nebytové prostory v 1. NP o celkové velikosti 84 m2. Pro úplnost soud dodává, že vycházel z výměr znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , který přeměřil 1. NP na rozdíl od , tituly před jménem,  , jméno FO, . Pokud jde o výměru bytu ve 2. NP zde se znalci téměř shodují (s výhradou toho, že do podlahové plochy nelze zahrnout komoru, pavlač a přístupovou chodbu k bytu). Pokud by tedy bylo uvažováno s ohledem na nemožnost žalované vyplatit žalobkyni takto vysoký vypořádací podíl o oddělení části místností z bytu (a jejich následné kvalifikování jako nebytové prostory), užívaného v současnosti žalovanou za účelem, aby jí bylo umožněno s ohledem na její věk a nezpochybnitelnou citovou vazbu k místu další užívání bytu, pak ani toto není možné, neboť s odkazem na shora citované rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 nemá rozhodnutí soudu představovat a zakládat výstavbu, když jednotky musí k datu rozhodnutí soudu fakticky existovat a nelze je vytvářet soudním rozhodnutím, které by navíc s ohledem na stanovisko stavebního úřadu a nutné povolovací stavební procesy, odporovalo stavebním předpisům, když je zcela evidentní, že oddělením dvou a více místností z bytu v 2. NP by s ohledem na citovaný právní předpis a stanovisko stavebního úřadu zcela evidentně došlo ke změně způsobu užívání stavby z důvodu překročení limitu podlahové plochy a druhu stavby podléhající rekolaudačnímu řízení, ke kterému je nutný soulad s územním plánem a veřejným zájmem, kladnými závaznými stanovisky a nesmí být v dotčena práva vlastníků sousedních objektů. Rozhodnutí civilního soudu nemůže tento zákonem stanovený postup spadající do gesce správních orgánů nahrazovat ani ignorovat, neboť by se dopustil nezákonného postupu, který by vedle účastníků správního řízení ohrozil na právech i další do budoucna připadající vlastníky nemovitosti. Dle názoru soudu by eventuelně bylo bývalo možné oddělit z bytu ve 2. NP toliko pouze a jen jednu místnost o velikosti 15,3 m2, kterou žalovaná ani neužívá. Pak by byla hodnota bytu o výměře 102,6 m2 dle závěru znalce , tituly před jménem,  , adresa,  810 000 Kč a nebylo by tedy nutné podstupovat rekolaudační řízení, když by stále více jak polovina z 202 m2 byla užívána k bydlení, avšak vypořádací podíl by i tak představoval částku 926 000 Kč, který by žalovaná musela vyplatit žalobkyni (hodnota bytu 4 810 000 Kč, hodnota oddělené místnosti dle znalce cca 350 000 Kč, hodnota nebytového prostoru 1 – 965 000 Kč, nebytového prostoru 2 – 900 000 Kč, garáže 388 000 Kč a zahrady 355 000 Kč). Za účelem snížení vypořádacího podílu by musela být uzmuta ještě minimálně jedna místnost z bytu, která by však znamenala nutnost rekolaudačního řízení z důvodu překročení poloviční hranice podlahové plochy. Vydělování místností však dle názoru soudu není možné ani s ohledem na shora citované rozhodnutí NS 22 Cdo 5764/2016, soud se však zamýšlel i nad tímto postupem. I v případě oddělování místností z bytu by však trvala povinnost žalované nést nemalé náklady spojené se stavebními úpravami spočívající s oddělením místností a náklady na „zprovoznění“ nebytových prostor 1 a 2, která však nemá dostatek finančních prostředků.27. Jelikož a) žalovaná nemá dostatečné finanční prostředky na vyrovnání vypořádacího podílu v případě přikázání bytu do jejího výlučného vlastnictví ani na nesení nákladných stavebních úprav a b) není možné uvažovat o oddělení části místnosti z bytu užívaného žalovanou z důvodu porušení ust. § 13 písm. c) stavebního zákona předpokládajícího rekolaudační řízení, které soud nemůže svým rozhodnutím ignorovat ani suplovat, dospěl soud k závěru o nemožnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti se vznikem jednotek. Není-li rozdělení věci možné, připadá do úvahy druhý ze způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví – totiž přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi (k tomu srov. shora uvedené ust. § 1147 o. z. a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 4000/2015 ze dne 9. 12. 2015, II. ÚS 799/16 a usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 2208/2015 ze dne 3. 8. 2016). Jelikož žalobkyně projevila vůli s takovým postupem a na rozdíl od žalované prokázala předloženým výpisem z jejího bankovního účtu svou solventnost (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 ze dne 15. 6. 2016), přikázal soud nemovitost do jejího výlučného vlastnictví (výrok II. tohoto rozsudku) za současného uložení povinnosti žalobkyni k vyplacení vypořádacího podílu žalované, jehož výše vyplývá ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve výši 3 685 000 Kč (polovina z obvyklé ceny ve výši 7 370 000 Kč) ve lhůtě splatnosti odpovídající výši vypořádacího podílu (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).28. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěru, že: „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody“. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků řízení nemá na jejich náhradu právo.29. Výroky V. a VI. jsou odůvodněny ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S odkazem na výrok IV. tohoto rozsudku tedy soud uložil oběma účastníkům povinnost k náhradě nákladů řízení ve stejném rozsahu s tím, že o konkrétní výši nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  po skončení svého výslechu uplatnil právo na znalečné za jeho výslech, a soud tedy v době rozhodování neznal celou výši nákladů státu sestávající ze znalečného , tituly před jménem,  , jméno FO,  a znalečného , tituly před jménem,  , jméno FO, .","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPM:2025:36.C.39.2024.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2025-11-26","caseNumber":{"senate":36,"registry":"C","index":39,"year":2024,"pageNumber":436},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. Bc.","firstName":"Martin","lastName":"Havlík","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSPM","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"Žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"5","lexNumber":366,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1140","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":283,"lexYear":2021,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEBYTOVY_PROSTOR","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","JISTOTA","SPOLUVLASTNICTVI","PRAVO_STAVBY","SMLOUVA_KUPNI","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","PRIKAZANI_VECI","ZASTAVNI_PRAVO","DRAZBA","PRAVO_UZIVANI","KOUPE","VLASTNICTVI_BYTU","ODDELENI_ZE_SPOLUVLASTNICTVI","PACHT"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}