{"uuid":"a359e483-9c1a-4856-bff4-71c51b72987d","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 5 494 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 494 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 549,40 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 831,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 494 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 549,40 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť i jediné ze splátek včas či v řádné výši.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 831,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení je zaplacení částky 5 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky, která má původ v řádném nesplácení úvěru ve výši 10000Kč poskytnutého žalované dle smlouvy o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" právním předchůdcem žalobkyně - společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen předchůdkyně žalobkyně), úvěr byl zesplatněn, žalovaná na úvěr vrátila 4 506Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně při jednání setrvala na podané žalobě. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle §101, odst. 3 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují níže uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí, k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že nějaké prověřovací úkony činila a ani po poučení dle §118a, odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoložila v této souvislosti krom zákaznické karty žádné jiné důkazy. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou podepsaly dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (spotřebitelský úvěr), kdy na základě uzavřené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za půjčku ve výši 8360 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1277Kč, administrativní činnost 1900Kč, hotovostní inkaso 5183 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 360 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. RPSN spotřebitelského úvěru činilo 63,91%. S žalovanou byl před sjednáním smlouvy o půjčce vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání, výše příjmů, běžné měsíční výdaje a jaké podklady byly předloženy, přičemž příjem činí 8100Kč (mateřská dovolená), další čisté příjmy domácnosti 1200Kč, odhadované měsíční výdaje celkem 3600Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela jen ze skutečností sdělených žalovanou a jí předložených podkladů, sama si další skutečnosti o její úvěruschopnosti nezjišťovala a neověřovala. Žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu o půjčce celkem částku 4 506 Kč. Pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni, a to s účinností ke stejnému dni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 (obč.zák.) a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel dle §2, písm. c) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §2, písm. c) ZSÚ ve smyslu ustanovení §52 a násl. a §657 a násl. obč.zák. a §2, písm. a) ZSÚ uzavřeli 2 smlouvy o půjčce (spotřebitelský úvěr), na základě kterých bylo žalované poskytnuta v hotovosti částka 10 000Kč, kterou se zavázala splácet 60 v týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) na každou z půjček činila 63,91%. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. Dané závěry nepochybně platily v době uzavírání předmětných smluv i za účinnosti tehdejší právní úpravy poskytování úvěrů (ZSÚ). V daném případě právní předchůdkyně vycházela jen z údajů poskytnutých žalovaným a zřejmě i z předložených listin, avšak tyto skutečnosti nijak nedoložila. Stejně tak žalobkyně netvrdila, a nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně získala další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověřila, kdy za vhodné jiné zdroje lze považovat i veřejné dostupné rejstříky. Žalobkyně tak i po poučení neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalované, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o půjčce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu §39 obč.z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy je zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla uzavřena, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši RPSN. To vše ve svém souhrnu činí předmětné smlouvy o půjčce pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), je svou výší zcela nepřiměřené. Tato odměna za půjčku činí přes 80% z jistiny spotřebitelského úvěru. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období 7/2012 pohybovala na úrovni cca 16,5%, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvách převyšuje 4 násobně výši obvyklé RPSN poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Z těchto závěrů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy, když smlouvu uzavírala s tak vysokou odměnou za půjčku a RPSN, a proto je tedy třeba smlouvu považovat za neplatnou právní úkony dle § 39 o.z. Jednotlivá ujednání smlouvy jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila. Smlouva je proto neplatná jako celek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ve věci pak zbývá vypořádat se s plněním, které v rámci předmětného spotřebitelského úvěru žalovaná obdržela a co na ně právní předchůdkyni žalobkyně či nyní žalobkyni vrátila. Plnění z neplatné smlouvy je totiž jedním z případů bezdůvodného obohacení definovaných § 451 obč. zák.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud však s ohledem na dobu postoupení pohledávek žalobkyni ( již za účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) a práv spotřebitele dle současné úpravy tohoto zákona a občanského zákoníku dospěl k závěru, že je ve prospěch žalované jakožto spotřebitele aplikovat pro ni výhodnější právní úpravu vrácení jistiny z neplatného úvěru. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty nového ZSÚ je totiž spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 nového ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 nového ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 nového ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Pro posuzovaný případ to znamená , že žalované byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 10 000Kč, žalovaný vrátila 4 506 Kč, což po vzájemném započtení činí částku ke vrácení ve výši 5494Kč a soud proto uložil žalované uhradit jen tuto částku, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ve zbývajícím rozsahu (o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť nárok uplatněný žalobkyní je nad rámec přiznané části jistiny úvěru vycházejí ze smlouvy, kterou soud posoudil jako absolutně neplatnou (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 831,73 Kč, přičemž tato částka představuje 73,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,79 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 494 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 494 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 850 Kč ve výši 598,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení je zaplacení částky 5 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky, která má původ v řádném nesplácení úvěru ve výši 10000Kč poskytnutého žalované dle smlouvy o půjčce č. , anonymizováno,  ze dne , datum,  právním předchůdcem žalobkyně - společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa,  (dále jen předchůdkyně žalobkyně), úvěr byl zesplatněn, žalovaná na úvěr vrátila 4 506Kč.2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.3. Žalobkyně při jednání setrvala na podané žalobě. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle §101, odst. 3 o.s.ř.4. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují níže uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí, k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že nějaké prověřovací úkony činila a ani po poučení dle §118a, odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoložila v této souvislosti krom zákaznické karty žádné jiné důkazy. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru.5. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou podepsaly dne , datum,  smlouvu o půjčce č. , anonymizováno,  (spotřebitelský úvěr), kdy na základě uzavřené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za půjčku ve výši 8360 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1277Kč, administrativní činnost 1900Kč, hotovostní inkaso 5183 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 360 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. RPSN spotřebitelského úvěru činilo 63,91%. S žalovanou byl před sjednáním smlouvy o půjčce vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání, výše příjmů, běžné měsíční výdaje a jaké podklady byly předloženy, přičemž příjem činí 8100Kč (mateřská dovolená), další čisté příjmy domácnosti 1200Kč, odhadované měsíční výdaje celkem 3600Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela jen ze skutečností sdělených žalovanou a jí předložených podkladů, sama si další skutečnosti o její úvěruschopnosti nezjišťovala a neověřovala. Žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu o půjčce celkem částku 4 506 Kč. Pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni, a to s účinností ke stejnému dni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.6. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 (obč.zák.) a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel dle §2, písm. c) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §2, písm. c) ZSÚ ve smyslu ustanovení §52 a násl. a §657 a násl. obč.zák. a §2, písm. a) ZSÚ uzavřeli 2 smlouvy o půjčce (spotřebitelský úvěr), na základě kterých bylo žalované poskytnuta v hotovosti částka 10 000Kč, kterou se zavázala splácet 60 v týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) na každou z půjček činila 63,91%. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.7. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. Dané závěry nepochybně platily v době uzavírání předmětných smluv i za účinnosti tehdejší právní úpravy poskytování úvěrů (ZSÚ). V daném případě právní předchůdkyně vycházela jen z údajů poskytnutých žalovaným a zřejmě i z předložených listin, avšak tyto skutečnosti nijak nedoložila. Stejně tak žalobkyně netvrdila, a nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně získala další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověřila, kdy za vhodné jiné zdroje lze považovat i veřejné dostupné rejstříky. Žalobkyně tak i po poučení neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalované, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o půjčce.8. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu §39 obč.z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy je zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla uzavřena, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši RPSN. To vše ve svém souhrnu činí předmětné smlouvy o půjčce pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), je svou výší zcela nepřiměřené. Tato odměna za půjčku činí přes 80% z jistiny spotřebitelského úvěru. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018) vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období 7/2012 pohybovala na úrovni cca 16,5%, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvách převyšuje 4 násobně výši obvyklé RPSN poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Z těchto závěrů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy, když smlouvu uzavírala s tak vysokou odměnou za půjčku a RPSN, a proto je tedy třeba smlouvu považovat za neplatnou právní úkony dle § 39 o.z. Jednotlivá ujednání smlouvy jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila. Smlouva je proto neplatná jako celek.9. Ve věci pak zbývá vypořádat se s plněním, které v rámci předmětného spotřebitelského úvěru žalovaná obdržela a co na ně právní předchůdkyni žalobkyně či nyní žalobkyni vrátila. Plnění z neplatné smlouvy je totiž jedním z případů bezdůvodného obohacení definovaných § 451 obč. zák.10. Soud však s ohledem na dobu postoupení pohledávek žalobkyni ( již za účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) a práv spotřebitele dle současné úpravy tohoto zákona a občanského zákoníku dospěl k závěru, že je ve prospěch žalované jakožto spotřebitele aplikovat pro ni výhodnější právní úpravu vrácení jistiny z neplatného úvěru. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty nového ZSÚ je totiž spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 nového ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 nového ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 nového ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení.11. Pro posuzovaný případ to znamená , že žalované byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 10 000Kč, žalovaný vrátila 4 506 Kč, což po vzájemném započtení činí částku ke vrácení ve výši 5494Kč a soud proto uložil žalované uhradit jen tuto částku, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).12. Ve zbývajícím rozsahu (o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 494 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť nárok uplatněný žalobkyní je nad rámec přiznané části jistiny úvěru vycházejí ze smlouvy, kterou soud posoudil jako absolutně neplatnou (výrok II).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 831,73 Kč, přičemž tato částka představuje 73,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,79 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 494 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 494 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 850 Kč ve výši 598,50 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSSO:2025:8.C.50.2025.1","publishedAt":"2026-01-20","decisionAt":"2025-08-19","caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":50,"year":2025,"pageNumber":18},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Stanislav","lastName":"Janků","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSSO","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení 5 494 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"451","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"39","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"52","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"657","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_PUJCCE","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}