{"uuid":"a3f00113-2432-4a45-8c27-226a56ec157a","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 143 154 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 124,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 124,45 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 98 029,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 027,55 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 69,83 % ročně z částky 70 100,44 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 169 236 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 124,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 124,45 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 98 029,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 027,55 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 69,83 % ročně z částky 70 100,44 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 169 236 Kč, se zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala ve výroku uvedeného rozhodnutí z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené mezi účastníky dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 86 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně splácet v 18 splátkách po 7 835 Kč měsíčně, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2016 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce více jak 30 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč, neboť takovéto prodlení se týkalo dvou splátek, a smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce více jak 30 dnů. Ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl dle žalobkyně v prodlení o délce 60 dnů s úhradou splátky či její části. Podle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 100 154,45 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Po zesplatnění úvěru žalovaný na svůj dluh neuhradil již ničeho a žalovaný tak dle žalobních tvrzení ke dni podání žaloby dluží žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 100 154,45 Kč. Kromě výše uvedených úroků z úvěru, smluvní pokuty v částce 998 Kč požadovala dále žalobkyně po žalovaném též smluvní pokutu v celkové částce 42 002 Kč, a to dle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy, která byla stanovena ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Žalobkyně uvedla výpočet, kterým dospěla k uvedené částce smluvní pokuty, a to následujícím způsobem: Smluvní pokuta činí 0,1 % za každý den prodlení, a to z částky 70 100,44 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Výše uvedené částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ smlouva“) ve spojení s oznámením věřitele o schválení úvěru, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 86 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 %, resp. v nominální úrokové sazbě ve výši 69,83 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po 7 835 Kč splatných počínaje listopadem 2016 vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Podle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má pak soud za prokázané, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 86 000 Kč. Z karty klienta ve spojení výzvami k zaplacení má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil před prohlášením úvěru za splatný celkem 40 875,55 Kč a dále již ničeho, a proto došlo k zesplatnění úvěru. To vyplývá z bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy, podle kterého jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. K tomuto dni se pak stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru a veškeré smluvní pokuty. Podle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzvy k zaplacení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud dále za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také k úhradě smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalovaného. Zesplatnění úvěru k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru z uvedeného dne. Z karty klienta má soud dále za prokázané, že žalovaný byl v prodlení o délce 30 dnů se splátkou 5. a 6. Z karty klienta má soud též za prokázané, že do podání žaloby žalovaný žalobkyni nezaplatil již ničeho. Předžalobní výzvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (doložené včetně podacího archu z téhož dne) je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", hodnocení klienta před poskytnutím úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je dále prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní banky – úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v období od 08/ 2016 do 10/ 2016 - má soud za prokázané, že za září 2016 činila průměrná sazba úroků z úvěru na spotřebu poskytovaná bankami domácnostem 10,47 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně, resp. ve výši 69,83 % ročně, s uváděnou RPSN úvěru ve výši 65,81 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" NS ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", P. a kol., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ústavní nález","anonStyle":"ANON"},{"text":" dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ústavní nález","anonStyle":"ANON"},{"text":" dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":"), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí:„ exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně, resp. ve výši 69,83 % ročně. Obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní bankou pro období září 2016 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 10,47 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy enormně převyšuje (téměř sedmkrát) tuto obvyklou úrokovou míru, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na tomto závěru nic nemění ani to, že žalobkyně není bankou, neboť tato skutečnost přece nemůže znamenat, že by si žalobkyně mohla sjednávat takto nemravnou výši úroků, a ani vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" předložené žalobkyní, které pouze vysvětluje přepočet efektivní úrokové míry na nominální úrokovou míru. Uvedený závěr je v souladu s předchozími pravomocnými rozhodnutími odvolacího (i zdejšího) soudu, kdy jako neplatné byly shledány sjednané úroky ze spotřebitelských úvěrů i ve výši 86,21 % ročně - č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo ve výši 52,21 % (č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Neobstojí ani případná argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přece nejsou vyloučené ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv ust. § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv způsobenou nepřiměřenými úroky nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, že je na místě exekuci zcela zastavit a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy právě ujednání o nemravné výši úroků z úvěru jsou ve smlouvě o úvěru tučně vytištěna jako základní parametry úvěru, přičemž vedle nemravné výše úroků z úvěru smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu (pro případ porušení povinností věřitele žádná smluvní pokuta sjednána nebyla) a dále i náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele. Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků (pokuty a poplatků) by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá smlouva o úvěru. Její ustanovení zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného ust. § 2991 odst. 1 o. z. Uvedené jiné právní hodnocení nevyžadovalo poučení dle ust. § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť toto soud poskytuje jen předpokladu, kdy je třeba, aby účastník v této souvislosti doplnil vylíčení rozhodných skutečností. Taktomu v posuzované věci nebylo, žalobkyní vylíčené skutečnosti a předložené důkazy pro rozhodnutí soudu poskytují dostatečný základ. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně poskytla žalovanému částku 86 000 Kč. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaný zaplatil žalobkyni částku 40 875,55 Kč, a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 45 124,45 Kč (86 000 – 40 875,55). Ta byla žalobkyni přiznána výrokem I., neboť žalovaný musí své bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni vydat, neboť ta má právo na vrácení toho, co bylo plněno (§ 2993 o. z.). Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z této dlužné jistiny, neboť žalovaný byl a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části jistiny, tedy co do částky 55 029,55 Kč (po zaokrouhlení žalobkyní 100 154 – 45 124,45) byl nárok žalobkyně výrokem II. zamítnut. Zamítnut byl pak rovněž nárok na žalobkyní požadovanou smluvní pokutu ve výši 998 Kč a smluvní pokutu ve výši 42 002 Kč, úrok z úvěru ve výši 69,83 % ročně z částky 70 100,44 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, a to právě vzhledem k výše podrobně zdůvodněné absolutní neplatnosti celé smlouvy o úvěru, tedy i těchto ujednání. Pokud jde o další příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení, soud pro vyčerpání žalobního petitu zamítl rovněž nárok úroky z prodlení z částky 12 878 Kč, a to vzhledem k jejich akcesoritě. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnějšímu žalovanému, kterému vzniklo právo na jejich náhradu, žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala ve výroku uvedeného rozhodnutí z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 86 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně splácet v 18 splátkách po 7 835 Kč měsíčně, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2016 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce více jak 30 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu [číslo] smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč, neboť takovéto prodlení se týkalo dvou splátek, a smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce více jak 30 dnů. Ke dni [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl dle žalobkyně v prodlení o délce 60 dnů s úhradou splátky či její části. Podle bodu [číslo]. úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 100 154,45 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Po zesplatnění úvěru žalovaný na svůj dluh neuhradil již ničeho a žalovaný tak dle žalobních tvrzení ke dni podání žaloby dluží žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 100 154,45 Kč. Kromě výše uvedených úroků z úvěru, smluvní pokuty v částce 998 Kč požadovala dále žalobkyně po žalovaném též smluvní pokutu v celkové částce 42 002 Kč, a to dle bodu [číslo] smlouvy, která byla stanovena ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla výpočet, kterým dospěla k uvedené částce smluvní pokuty, a to následujícím způsobem: Smluvní pokuta činí 0,1 % za každý den prodlení, a to z částky 70 100,44 Kč od [datum] do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne [datum]. Výše uvedené částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.\n2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.\n3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“) ve spojení s oznámením věřitele o schválení úvěru, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 86 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 %, resp. v nominální úrokové sazbě ve výši 69,83 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po 7 835 Kč splatných počínaje listopadem 2016 vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu [číslo] smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Podle bodu [číslo] smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má pak soud za prokázané, že dne [datum] byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 86 000 Kč. Z karty klienta ve spojení výzvami k zaplacení má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil před prohlášením úvěru za splatný celkem 40 875,55 Kč a dále již ničeho, a proto došlo k zesplatnění úvěru. To vyplývá z bodu [číslo] smlouvy, podle kterého jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. K tomuto dni se pak stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru a veškeré smluvní pokuty. Podle bodu [číslo] smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také k úhradě smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalovaného. Zesplatnění úvěru k [datum] je prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru z uvedeného dne. Z karty klienta má soud dále za prokázané, že žalovaný byl v prodlení o délce 30 dnů se splátkou 5. a 6. Z karty klienta má soud též za prokázané, že do podání žaloby žalovaný žalobkyni nezaplatil již ničeho. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (doložené včetně podacího archu z téhož dne) je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému [příjmení], hodnocení klienta před poskytnutím úvěru ze dne [datum] je dále prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu [obec] národní banky – úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v období od 08/ 2016 do 10/ 2016 - má soud za prokázané, že za září 2016 činila průměrná sazba úroků z úvěru na spotřebu poskytovaná bankami domácnostem 10,47 % ročně.\n4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.\n5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně, resp. ve výši 69,83 % ročně, s uváděnou RPSN úvěru ve výši 65,81 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] NS ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ [anonymizováno] se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. [spisová značka]) a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ [anonymizováno] rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz [příjmení], P. a kol., [anonymizováno] zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. [ústavní nález] dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. [ústavní nález] dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka] uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí:„ exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“\n6. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne [datum] byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 97,13 % ročně, resp. ve výši 69,83 % ročně. Obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných [anonymizováno] národní bankou pro období září 2016 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 10,47 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy enormně převyšuje (téměř sedmkrát) tuto obvyklou úrokovou míru, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na tomto závěru nic nemění ani to, že žalobkyně není bankou, neboť tato skutečnost přece nemůže znamenat, že by si žalobkyně mohla sjednávat takto nemravnou výši úroků, a ani vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] předložené žalobkyní, které pouze vysvětluje přepočet efektivní úrokové míry na nominální úrokovou míru. Uvedený závěr je v souladu s předchozími pravomocnými rozhodnutími odvolacího (i zdejšího) soudu, kdy jako neplatné byly shledány sjednané úroky ze spotřebitelských úvěrů i ve výši 86,21 % ročně - č. j. [číslo jednací] nebo ve výši 52,21 % (č. j. [číslo jednací]). Neobstojí ani případná argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přece nejsou vyloučené ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv ust. § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.\n7. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv způsobenou nepřiměřenými úroky nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, že je na místě exekuci zcela zastavit a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy právě ujednání o nemravné výši úroků z úvěru jsou ve smlouvě o úvěru tučně vytištěna jako základní parametry úvěru, přičemž vedle nemravné výše úroků z úvěru smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu (pro případ porušení povinností věřitele žádná smluvní pokuta sjednána nebyla) a dále i náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele. Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků (pokuty a poplatků) by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá smlouva o úvěru. Její ustanovení zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.\n8. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného ust. § 2991 odst. 1 o. z. Uvedené jiné právní hodnocení nevyžadovalo poučení dle ust. § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť toto soud poskytuje jen předpokladu, kdy je třeba, aby účastník v této souvislosti doplnil vylíčení rozhodných skutečností. Taktomu v posuzované věci nebylo, žalobkyní vylíčené skutečnosti a předložené důkazy pro rozhodnutí soudu poskytují dostatečný základ. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně poskytla žalovanému částku 86 000 Kč. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaný zaplatil žalobkyni částku 40 875,55 Kč, a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 45 124,45 Kč (86 000 – 40 875,55). Ta byla žalobkyni přiznána výrokem I., neboť žalovaný musí své bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni vydat, neboť ta má právo na vrácení toho, co bylo plněno (§ 2993 o. z.). Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z této dlužné jistiny, neboť žalovaný byl a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části jistiny, tedy co do částky 55 029,55 Kč (po zaokrouhlení žalobkyní 100 154 – 45 124,45) byl nárok žalobkyně výrokem II. zamítnut. Zamítnut byl pak rovněž nárok na žalobkyní požadovanou smluvní pokutu ve výši 998 Kč a smluvní pokutu ve výši 42 002 Kč, úrok z úvěru ve výši 69,83 % ročně z částky 70 100,44 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, a to právě vzhledem k výše podrobně zdůvodněné absolutní neplatnosti celé smlouvy o úvěru, tedy i těchto ujednání. Pokud jde o další příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení, soud pro vyčerpání žalobního petitu zamítl rovněž nárok úroky z prodlení z částky 12 878 Kč, a to vzhledem k jejich akcesoritě. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).\n9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnějšímu žalovanému, kterému vzniklo právo na jejich náhradu, žádné náklady řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2023:8.C.15.2023.1","publishedAt":"2023-09-25","decisionAt":"2023-08-17","caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":15,"year":2023,"pageNumber":59},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Vaněk","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 143 154 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}