{"uuid":"a556c934-a997-4df1-881d-fb7e06019e3f","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"země","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 72 625 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 72.625,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 17.5.2021 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce částku ve výši 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 72.625,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 17.5.2021 do zaplacení, se zamítá.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce částku ve výši 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 72 625 Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou v řízení u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 23.9.2013 byla proti mně podána u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následně projednávána ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem řízení je zaplacení částky 327.377,10 Kč. Řízení v této věci není dodnes skončeno; momentálně se nachází ve stadiu odvolacího řízení proti usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení je tak stiženo nesprávným úředním postupem soudu ve smyslu ustanovení § 13 zák.č. 82/1998 Sb. (dále jen „cit.zák.“), kterým jsem stále poškozován. Jeho dosavadní délka dosahující pomalu 8 let je naprosto nepřiměřenou. Předmětem posuzovaného řízení byl nárok žalobce jako advokáta na odměnu a hotové výdaje v souvislosti s výkonem advokacie vůči klientovi. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" představovala velmi významnou položku jeho příjmů z výkonu advokacie, kterýžto je jediným zdrojem jeho obživy. V této souvislosti odkázal na judikaturu, z níž dovodil, že v posuzovaném řízení šlo analogicky o v podstatě totéž jako v případě pracovněprávního sporu o mzdový nárok (viz např. rozsudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":":„ Soud prvého stupně dále zcela pominul to, že předmětem daného řízení byl nárok na zaplacení odměny žalobce, která je jediným zdrojem jeho obživy a neobstojí proto závěr soudu prvého stupně o tom, že se nejedná o spor obdobný sporu pracovněprávnímu.“ a zjm. rozsudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Těmto druhům řízení obecně ESLP přiznává vyšší význam a tím i vyšší nároky na jejich vyřízení s patřičným zohledněním při zvažování výše přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Soudy se dopustily neomluvitelného nesprávného úředního postupu, který nespočíval toliko v průtazích, ale i v jiných velmi závažných pochybeních, přičemž v tomto stále pokračují. I tato skutečnost potvrzuje dle žalobce nutnost adekvátního navýšení základní částky odškodnění. Složitost případu není a nebyla taková, aby mohla předmětný nesprávný úřední postup jakkoli ospravedlnit, resp. snížit povinnost k jeho odškodnění. Žalobce konstatoval, že v posuzovaném řízení oproti soudům nezavinil žádný průtah; vždy si všechny procesní povinnosti plnil řádně a včas. Stěžoval si i na průtahy v řízení, avšak marně. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 16.11.2020, žalovaná reagovala vydáním stanoviska č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým žalobci přiznala jen částečnou výplatu odškodnění ve výši 67.375 Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 16.11.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soudu prvního stupně, jakož i v řízení před soudy vyšších stupňů. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7.4.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.375 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, řízení se vyznačuje celkovou nekoncentrovaností. Největší prodlevu lze spatřit v období od 22.11.2017, kdy byla věc předložena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rozhodnutí, do 29.5.2019, kdy byl vyhlášen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudek. S přihlédnutím k uvedené prodlevě a nekoncentrovanosti řízení je tedy jeho celková délka hodnocena jako nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 67.375 Kč, která podle jejího názoru odpovídá všem okolnostem případu. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá vyvrátit domněnku vzniku nemajetkové újmy. Žalovaná vycházela ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvá 7 let a 6 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 30%, a to 10% z důvodu složitosti řízení, 15% z důvodu četnosti rozhodování soudů a 5% z důvodu podílu žadatele na délce řízení. Předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení advokátem neoprávněně zadržované částky 327.377,10 Kč s přísl., jež pochází ze soudních sporů žalobce. Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně výslechu svědků a provádění listinných důkazů. Na počátku řízení byla věc postoupena pro místní nepříslušnost. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" opakovaně rozhodoval o odvolání žalovaného do rozhodnutí procesní povahy (usnesení o ustanovení obhájce, usnesení o přiznání odměny zástupci protistrany). Žalovaným byly dále podány námitky do rozhodnutí o výzvě k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání. Žalovaný také podal stížnost na průtahy. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy včetně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou, soud II. stupně jednou a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žadatel (nyní žalobce) se na délce řízení částečně podílel opakovaným podáváním odvolání do rozhodnutí procesní povahy. Význam řízení pro žadatele (nyní žalobce) žalovaná shledala jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jeho tvrzení a označení důkazů, týkajících se významu daného řízení pro jeho osobu. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec.","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec.","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec.","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle ust. § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., v platném znění, byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci přibližně 4 roky a 11 měsíců (od 18.8.2014, kdy mu byla doručována žaloba ve věci do 1.7.2019, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen), přičemž soud nezapočítával do délky daného řízení dobu, po kterou byla řešena opakovaná odvolání současného žalobce do rozhodnutí, kterými byla přiznána odměna ustanovenému zástupci tehdejšího žalobce, když k tomuto současnému žalobci nesvědčila aktivní legitimace, nepřípustné dovolání proti uvedenému rozsudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":", a sice 26.8.2019 a následně nedůvodné odvolání proti usnesení, kterým byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání nebo doba, po kterou byla před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" řešena nedůvodná ústavní stížnost současného žalobce proti rozhodnutí o odmítnutí dovolání, a to v souladu s rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle kterého„ délka trestního řízení musí být posuzována ode dne sdělení obvinění až po den nabytí právní moci konečného rozsudku ve věci. Délku řízení vyvolanou mimořádnými opravnými prostředky nelze do délky samotného řízení započítávat již z toho důvodu, že mimořádné opravné prostředky, které žalobci podali (dovolání a posléze ústavní stížnost), byly bez dalšího jako nedůvodné odmítnuty. Jednalo se o naprosto nedůvodnou snahu žalobců zvrátit pravomocný odsuzující rozsudek. Nelze přijmout argumentaci žalobců, že v případě využití mimořádných opravných prostředků řízení nadále probíhalo. Řízení o mimořádných opravných prostředcích vybočuje totiž ze zákonem stanovené ochrany a práva stěžovatele na spravedlivý proces a je dáno právě onou \"mimořádností\", tedy situací, kdy takové (elementární) právo bylo v řádném procesu porušeno. Nelze však v právním státě připustit zneužívání těchto mimořádných opravných prostředků; jejich účelové uplatnění v situaci, kdy je zřejmé, že k jejich uplatnění nejsou splněny zákonem předpokládané důvody, avšak řízení samo se jejich uplatněním prodlouží, což se stane podkladem pro žalobu na náhradu nemajetkové újmy. Zahrnovat řízení o mimořádných opravných prostředcích podaných zjevně nedůvodně do doby řádného řízení by bylo v rozporu se základním principem demokratické společnosti, s principem spravedlivého práva - boni et aequi“. Délka uvedeného řízení délka odpovídala složitosti věci, její právní a především procesní náročnosti. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a oba soudy přitom činily úkony v přiměřených lhůtách, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" přitom rozhodoval 2x procesně a 1x meritorně a nebyla shledána období nečinnosti soudu. Předmětem řízení přitom byl spor tehdejšího žalobce o částku, kterou současný žalobce jako soudem ustanovený zástupce zadržoval na odměnu za své právní služby. Již jen samotné řízení tedy bylo zahájeno v důsledku chování žalobce, který nerespektoval český právní řád, když ustanovenému zástupci nehradí jeho služby osoba, které byl ustanoven, ale stát (viz § 140 odst. 2 o.s.ř.). Délka řízení byla rovněž přibližně o 9 měsíců prodloužena v důsledku obstrukčního procesního chování žalobce, který navzdory tomu, že je osobou právně vzdělanou, živící se profesí advokacie, podával odvolání do rozhodnutí, která mu zjevně nepříslušela, a to odvolání do rozhodnutí, kterým byl tehdejšímu žalobci ustanoven právní zástupce nebo do usnesení, kterým tehdejšímu žalobci soud osvobození od soudních poplatků neodňal. S tím rovněž souvisela stížnost na průtahy, týkající se jeho podnětu k odnětí osvobození tehdejšího žalobce od soudních poplatků. Soud se s těmito úkony žalobce, byť zjevně nedůvodnými, přesto musel vypořádat. V neposlední řadě nutno připomenout rovněž žalobcem přednesené obsáhlé vyjádření při ústním jednání, které muselo být právě pro obsáhlost daného vyjádření odročeno a žalobce byl vyzván k předložení písemného vyjádření. Pokud žalobce tvrdil zvýšený význam daného řízení, přičemž uvedený spor přirovnával k pracovněprávním sporům (viz rozsudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název soudu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" Co ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo rozsudek NS ČR č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":"), soud s tímto jeho přirovnáním nesouhlasí. Nebyl to žalobce, kdo se domáhal zaplacení svých právních služeb, které mu klient neuhradil. Naopak to byl právě žalobce, kdo neoprávněně zadržoval předmětnou částku, ačkoliv k úhradě jeho odměny nebyl povinen tehdejší žalobce, ale stát. Lze dokonce dospět k závěru, že oddalováním meritorního rozhodnutí v dané věci a tedy povinnosti vydat zadržované finanční prostředky žalobce spíše získával. Význam daného řízení pro žalobce proto soud shledal jako běžný. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala a žalobu proto zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání, konané dne 2.3.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 72 625 Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou v řízení u [anonymizována dvě slova] [obec] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 23.9.2013 byla proti mně podána u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a následně projednávána [anonymizována dvě slova] [obec] pod sp.zn. [spisová značka]. Předmětem řízení je zaplacení částky 327.377,10 Kč. Řízení v této věci není dodnes skončeno; momentálně se nachází ve stadiu odvolacího řízení proti usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení je tak stiženo nesprávným úředním postupem soudu ve smyslu ustanovení § 13 zák.č. 82/1998 Sb. (dále jen „cit.zák.“), kterým jsem stále poškozován. Jeho dosavadní délka dosahující pomalu 8 let je naprosto nepřiměřenou. Předmětem posuzovaného řízení byl nárok žalobce jako advokáta na odměnu a hotové výdaje v souvislosti s výkonem advokacie vůči klientovi. [příjmení] představovala velmi významnou položku jeho příjmů z výkonu advokacie, kterýžto je jediným zdrojem jeho obživy. V této souvislosti odkázal na judikaturu, z níž dovodil, že v posuzovaném řízení šlo analogicky o v podstatě totéž jako v případě pracovněprávního sporu o mzdový nárok (viz např. rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]:„ Soud prvého stupně dále zcela pominul to, že předmětem daného řízení byl nárok na zaplacení odměny žalobce, která je jediným zdrojem jeho obživy a neobstojí proto závěr soudu prvého stupně o tom, že se nejedná o spor obdobný sporu pracovněprávnímu.“ a zjm. rozsudek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Těmto druhům řízení obecně ESLP přiznává vyšší význam a tím i vyšší nároky na jejich vyřízení s patřičným zohledněním při zvažování výše přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Soudy se dopustily neomluvitelného nesprávného úředního postupu, který nespočíval toliko v průtazích, ale i v jiných velmi závažných pochybeních, přičemž v tomto stále pokračují. I tato skutečnost potvrzuje dle žalobce nutnost adekvátního navýšení základní částky odškodnění. Složitost případu není a nebyla taková, aby mohla předmětný nesprávný úřední postup jakkoli ospravedlnit, resp. snížit povinnost k jeho odškodnění. Žalobce konstatoval, že v posuzovaném řízení oproti soudům nezavinil žádný průtah; vždy si všechny procesní povinnosti plnil řádně a včas. Stěžoval si i na průtahy v řízení, avšak marně. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 16.11.2020, žalovaná reagovala vydáním stanoviska č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým žalobci přiznala jen částečnou výplatu odškodnění ve výši 67.375 Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.\n2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 16.11.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jako soudu prvního stupně, jakož i v řízení před soudy vyšších stupňů. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7.4.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.375 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, řízení se vyznačuje celkovou nekoncentrovaností. Největší prodlevu lze spatřit v období od 22.11.2017, kdy byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí, do 29.5.2019, kdy byl vyhlášen [název soudu] rozsudek. S přihlédnutím k uvedené prodlevě a nekoncentrovanosti řízení je tedy jeho celková délka hodnocena jako nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 67.375 Kč, která podle jejího názoru odpovídá všem okolnostem případu. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá vyvrátit domněnku vzniku nemajetkové újmy. Žalovaná vycházela ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvá 7 let a 6 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 30%, a to 10% z důvodu složitosti řízení, 15% z důvodu četnosti rozhodování soudů a 5% z důvodu podílu žadatele na délce řízení. Předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení advokátem neoprávněně zadržované částky 327.377,10 Kč s přísl., jež pochází ze soudních sporů žalobce. Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně výslechu svědků a provádění listinných důkazů. Na počátku řízení byla věc postoupena pro místní nepříslušnost. [název soudu] opakovaně rozhodoval o odvolání žalovaného do rozhodnutí procesní povahy (usnesení o ustanovení obhájce, usnesení o přiznání odměny zástupci protistrany). Žalovaným byly dále podány námitky do rozhodnutí o výzvě k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání. Žalovaný také podal stížnost na průtahy. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy včetně [název soudu], kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou, soud II. stupně jednou a [název soudu] také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žadatel (nyní žalobce) se na délce řízení částečně podílel opakovaným podáváním odvolání do rozhodnutí procesní povahy. Význam řízení pro žadatele (nyní žalobce) žalovaná shledala jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.\n3. Žalobce se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.\n4. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jeho tvrzení a označení důkazů, týkajících se významu daného řízení pro jeho osobu. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] nebo usnesení [název soudu] sp.zn. [spisová značka]).\n[Anonymizovaný odstavec.]\n[Anonymizovaný odstavec.]\n[Anonymizovaný odstavec.]\n8. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n9. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.\n10. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").\n11. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.\n12. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.\n13. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.\n14. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n15. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\n16. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n17. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.\n18. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\n19. Dle ust. § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., v platném znění, byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.\n20. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci přibližně 4 roky a 11 měsíců (od 18.8.2014, kdy mu byla doručována žaloba ve věci do 1.7.2019, kdy nabylo právní moci rozhodnutí [název soudu], kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen), přičemž soud nezapočítával do délky daného řízení dobu, po kterou byla řešena opakovaná odvolání současného žalobce do rozhodnutí, kterými byla přiznána odměna ustanovenému zástupci tehdejšího žalobce, když k tomuto současnému žalobci nesvědčila aktivní legitimace, nepřípustné dovolání proti uvedenému rozsudku [název soudu], a sice 26.8.2019 a následně nedůvodné odvolání proti usnesení, kterým byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání nebo doba, po kterou byla před [název soudu] řešena nedůvodná ústavní stížnost současného žalobce proti rozhodnutí o odmítnutí dovolání, a to v souladu s rozhodnutím [název soudu] sp.zn. [spisová značka], podle kterého„ délka trestního řízení musí být posuzována ode dne sdělení obvinění až po den nabytí právní moci konečného rozsudku ve věci. Délku řízení vyvolanou mimořádnými opravnými prostředky nelze do délky samotného řízení započítávat již z toho důvodu, že mimořádné opravné prostředky, které žalobci podali (dovolání a posléze ústavní stížnost), byly bez dalšího jako nedůvodné odmítnuty. Jednalo se o naprosto nedůvodnou snahu žalobců zvrátit pravomocný odsuzující rozsudek. Nelze přijmout argumentaci žalobců, že v případě využití mimořádných opravných prostředků řízení nadále probíhalo. Řízení o mimořádných opravných prostředcích vybočuje totiž ze zákonem stanovené ochrany a práva stěžovatele na spravedlivý proces a je dáno právě onou \"mimořádností\", tedy situací, kdy takové (elementární) právo bylo v řádném procesu porušeno. Nelze však v právním státě připustit zneužívání těchto mimořádných opravných prostředků; jejich účelové uplatnění v situaci, kdy je zřejmé, že k jejich uplatnění nejsou splněny zákonem předpokládané důvody, avšak řízení samo se jejich uplatněním prodlouží, což se stane podkladem pro žalobu na náhradu nemajetkové újmy. Zahrnovat řízení o mimořádných opravných prostředcích podaných zjevně nedůvodně do doby řádného řízení by bylo v rozporu se základním principem demokratické společnosti, s principem spravedlivého práva - boni et aequi“. Délka uvedeného řízení délka odpovídala složitosti věci, její právní a především procesní náročnosti. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a oba soudy přitom činily úkony v přiměřených lhůtách, [název soudu] přitom rozhodoval 2x procesně a 1x meritorně a nebyla shledána období nečinnosti soudu. Předmětem řízení přitom byl spor tehdejšího žalobce o částku, kterou současný žalobce jako soudem ustanovený zástupce zadržoval na odměnu za své právní služby. Již jen samotné řízení tedy bylo zahájeno v důsledku chování žalobce, který nerespektoval český právní řád, když ustanovenému zástupci nehradí jeho služby osoba, které byl ustanoven, ale stát (viz § 140 odst. 2 o.s.ř.). Délka řízení byla rovněž přibližně o 9 měsíců prodloužena v důsledku obstrukčního procesního chování žalobce, který navzdory tomu, že je osobou právně vzdělanou, živící se profesí advokacie, podával odvolání do rozhodnutí, která mu zjevně nepříslušela, a to odvolání do rozhodnutí, kterým byl tehdejšímu žalobci ustanoven právní zástupce nebo do usnesení, kterým tehdejšímu žalobci soud osvobození od soudních poplatků neodňal. S tím rovněž souvisela stížnost na průtahy, týkající se jeho podnětu k odnětí osvobození tehdejšího žalobce od soudních poplatků. Soud se s těmito úkony žalobce, byť zjevně nedůvodnými, přesto musel vypořádat. V neposlední řadě nutno připomenout rovněž žalobcem přednesené obsáhlé vyjádření při ústním jednání, které muselo být právě pro obsáhlost daného vyjádření odročeno a žalobce byl vyzván k předložení písemného vyjádření. Pokud žalobce tvrdil zvýšený význam daného řízení, přičemž uvedený spor přirovnával k pracovněprávním sporům (viz rozsudek [název soudu] [číslo jednací] Co [číslo] nebo rozsudek NS ČR č.j. [číslo jednací]), soud s tímto jeho přirovnáním nesouhlasí. Nebyl to žalobce, kdo se domáhal zaplacení svých právních služeb, které mu klient neuhradil. Naopak to byl právě žalobce, kdo neoprávněně zadržoval předmětnou částku, ačkoliv k úhradě jeho odměny nebyl povinen tehdejší žalobce, ale stát. Lze dokonce dospět k závěru, že oddalováním meritorního rozhodnutí v dané věci a tedy povinnosti vydat zadržované finanční prostředky žalobce spíše získával. Význam daného řízení pro žalobce proto soud shledal jako běžný. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala a žalobu proto zamítl.\n21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání, konané dne 2.3.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:45.C.92.2021.4","publishedAt":"2023-01-25","decisionAt":"2022-03-02","caseNumber":{"senate":45,"registry":"C","index":92,"year":2021,"pageNumber":28},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Takácsová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 72 625 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"140","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","POVINNOST_MLCENLIVOSTI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ZASTAVENI_EXEKUCE_VYKONU_ROZHODNUTI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}