{"uuid":"a5f1ebc8-e74e-498d-ae17-fd4f1afe18ba","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Dany Daňkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rodné přijmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 21 419,29 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 10. 9. 2024, č. j. 22 C 85/2024-118,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč k rukám jeho zástupkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč k rukám jeho zástupkyně , Jméno advokátky, , do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21 419,29 Kč s 15% úroky z prodlení od 10. 10. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok), žalobu zamítl co do 15 % úroků z částky 21 419,29 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 2 668,49 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 332,64 Kč (II. výrok) a zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 709,24 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok). V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal svého nároku z titulu smlouvy o bankovních službách, na jejímž základě vedl pro žalovaného běžný účet a následně žalovanému na základě dodatku ze dne 9. 5. 2017 umožnil čerpat na běžném účtu peněžní prostředky do výše povoleného debetu, tj. do výše 20 000 Kč. Soud však smlouvu shledal neplatnou z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti žalovaného před jejím uzavřením (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši 21 419,29 Kč a soud nárok žalobce v tomto rozsahu shledal důvodný z titulu bezdůvodného obohacení. Lhůtu k plnění žalovanému stanovil v délce tří dnů od právní moci rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti I. výroku rozsudku, a to pouze do lhůty k plnění, podal žalovaný včas odvolání. Uvedl, že není v jeho současných možnostech částku zaplatit najednou. Poukázal na to, že již u jednání soudu žádal o povolení splácet částku 21 419,29 Kč ve splátkách po 1 000 Kč s tím, že vyšší splátku momentálně není schopen hradit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Uvedl, že soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem, když žalobci přiznal nárok a povinnost jeho splacení ze strany žalovaného stanovil v klasické zákonné lhůtě k plnění. Přistoupit ke stanovení pravidelných měsíčních splátek lze v momentě, pokud by zaručovaly úhradu pohledávky v přiměřeném časovém horizontu. V této souvislosti žalobce obecně odkázal na judikaturu vyšších soudů, která považuje za přiměřený horizont úhrady pohledávky ve splátkách v délce 12 měsíců a splátka ve výši 1 000 Kč navržená žalovaným kritériím pro přiměřenou dobu splácení nevyhovuje. Dále zdůraznil, že žalovaný se ve vylíčení své aktuální finanční situace omezil toliko na obecná tvrzení, která však žádným relevantním způsobem nedoložil odpovídajícími důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do lhůty k plnění, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném dne 23. 11. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 21 419,29 Kč s příslušenstvím. Dle vlastního vyjádření je žalovaný ve špatné finanční situaci, kterou nijak nekonkretizuje. Z obsahu spisu se k majetkovým poměrům žalovaného podává pouze to, že žalovaný byl dle čestného prohlášení ze dne 9. 5. 2017 zaměstnán jako dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 100 Kč. Pracovní poměr měl uzavřen na dobu určitou do 28. 2 2018. Z vyjádření žalobce je patrné, že v rámci posouzení úvěruschopnosti vycházel z výdajů žalovaného v celkové výši 10 655 Kč. Žalovaný je svobodný a má jedno dítě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud usnesením ze dne 10. 4. 2025, č. j.27 Co 159/2024-135, vyzval žalovaného k podrobnému sdělení a doložení jeho aktuálních majetkových poměrů, včetně vylíčení skutečností, na kterých se zakládá jím tvrzená špatná finanční situace a ke sdělení, kolik splátek a v jaké výši žalobci na svůj dluh v době od vyhlášení odvoláním napadeného rozsudku uhradil a dále jakou výši splátek je schopen měsíčně hradit (žalovanému doručeno dne 22. 4. 2025). Přestože byl žalovaný poučen o nezbytnosti těchto údajů pro rozhodnutí o jeho odvolání, ve stanovené lhůtě nereagoval, nesdělil své aktuální majetkové poměry ani je nijak nedoložil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V prvé řadě odvolací poukazuje na to, že soudní praxe obecně zastává názor, že za přiměřenou lhůtu pro zaplacení dluhu ve splátkách je obecně považována lhůta dvou let (tedy nikoliv žalobcem uváděná lhůta jednoho roku). Tomu má odpovídat i výše splátek stanovená podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný navrhoval splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně a takovými splátkami by ke splacení dluhu ve lhůtě dvou let nedošlo. Celková výše dluhu ke dni rozhodování odvolacího soudu (tj. včetně příslušenství a nákladů řízení) činí 28 366 Kč a na jeho splacení v průběhu dvou let by bylo nutno žalovanému stanovit měsíční splátku minimálně ve výši 1 182 Kč. Pouze obecná a tedy nedostačená tvrzení žalovaného obsažená v odůvodnění odvolání nemohou založit věrohodný obraz o jeho majetkových poměrech, který by odůvodňoval určení lhůty k plnění ve formě splátek (byť třeba i v jiné výši). Žalovaný na výzvu odvolacího soudu nijak nereagoval, své poměry nesdělil a nedoložil. Odvolací soud nemůže bez řádných podkladů rozhodnout o stanovení splátek, nadto za situace, kdy žalobce s povolením splátek nesouhlasil. Odvolací soud tak uzavírá, že žalovaný sám svojí pasivitou zapříčinil, že jeho žádosti o plnění dluhu ve formě splátek nemohlo být vyhověno. Současně odvolací soud zdůrazňuje, že pohledávka je již delší dobu po splatnosti a žalovaný tak měl dostatečný časový prostor na to, aby žalobci plnil alespoň ve splátkách pro něho přijatelných. Žalovaný však nesdělil (ač odvolacím soudem vyzván), zda po vydání rozsudku na dluh alespoň částečně plnil a nedoložil tedy ani svoji opravdovou snahu o úhradu dluhu. Dále je třeba vzít v úvahu, že dluh je stále navyšován o narůstající příslušenství. Odvolací soud má za to, že bude nejúčelnější, když se o způsobu úhrady přisouzených částek rozhodne až v rámci případného výkonu rozhodnutí, když v rámci exekuce musí být brán zřetel na ekonomickou situaci a možnosti povinného (žalovaného). Současně však má žalovaný i nadále možnost pokusit se mimosoudně dohodnout se žalobcem na splátkovém kalendáři.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plněn.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný, a proto žalobci náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobce sestávají z:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"i) odměny za jeden úkon právní služby (v rozsahu jedné poloviny) ve výši 750 Kč, a to za vyjádření k odvolání, dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném do 31. 12. 2024 (dále jen“ advokátní tarif“),","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"ii) režijního paušálu za úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"iii) náhrady za DPH (21 %) ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř).;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"celkem tedy 1 270,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Uvedené náklady shledal odvolací soud účelným pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21 419,29 Kč s 15% úroky z prodlení od 10. 10. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok), žalobu zamítl co do 15 % úroků z částky 21 419,29 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 2 668,49 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 332,64 Kč (II. výrok) a zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 709,24 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok). V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal svého nároku z titulu smlouvy o bankovních službách, na jejímž základě vedl pro žalovaného běžný účet a následně žalovanému na základě dodatku ze dne 9. 5. 2017 umožnil čerpat na běžném účtu peněžní prostředky do výše povoleného debetu, tj. do výše 20 000 Kč. Soud však smlouvu shledal neplatnou z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti žalovaného před jejím uzavřením (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši 21 419,29 Kč a soud nárok žalobce v tomto rozsahu shledal důvodný z titulu bezdůvodného obohacení. Lhůtu k plnění žalovanému stanovil v délce tří dnů od právní moci rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.2. Proti I. výroku rozsudku, a to pouze do lhůty k plnění, podal žalovaný včas odvolání. Uvedl, že není v jeho současných možnostech částku zaplatit najednou. Poukázal na to, že již u jednání soudu žádal o povolení splácet částku 21 419,29 Kč ve splátkách po 1 000 Kč s tím, že vyšší splátku momentálně není schopen hradit.3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Uvedl, že soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem, když žalobci přiznal nárok a povinnost jeho splacení ze strany žalovaného stanovil v klasické zákonné lhůtě k plnění. Přistoupit ke stanovení pravidelných měsíčních splátek lze v momentě, pokud by zaručovaly úhradu pohledávky v přiměřeném časovém horizontu. V této souvislosti žalobce obecně odkázal na judikaturu vyšších soudů, která považuje za přiměřený horizont úhrady pohledávky ve splátkách v délce 12 měsíců a splátka ve výši 1 000 Kč navržená žalovaným kritériím pro přiměřenou dobu splácení nevyhovuje. Dále zdůraznil, že žalovaný se ve vylíčení své aktuální finanční situace omezil toliko na obecná tvrzení, která však žádným relevantním způsobem nedoložil odpovídajícími důkazy.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do lhůty k plnění, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném dne 23. 11. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 21 419,29 Kč s příslušenstvím. Dle vlastního vyjádření je žalovaný ve špatné finanční situaci, kterou nijak nekonkretizuje. Z obsahu spisu se k majetkovým poměrům žalovaného podává pouze to, že žalovaný byl dle čestného prohlášení ze dne 9. 5. 2017 zaměstnán jako dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 100 Kč. Pracovní poměr měl uzavřen na dobu určitou do 28. 2 2018. Z vyjádření žalobce je patrné, že v rámci posouzení úvěruschopnosti vycházel z výdajů žalovaného v celkové výši 10 655 Kč. Žalovaný je svobodný a má jedno dítě.6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Odvolací soud usnesením ze dne 10. 4. 2025, č. j.27 Co 159/2024-135, vyzval žalovaného k podrobnému sdělení a doložení jeho aktuálních majetkových poměrů, včetně vylíčení skutečností, na kterých se zakládá jím tvrzená špatná finanční situace a ke sdělení, kolik splátek a v jaké výši žalobci na svůj dluh v době od vyhlášení odvoláním napadeného rozsudku uhradil a dále jakou výši splátek je schopen měsíčně hradit (žalovanému doručeno dne 22. 4. 2025). Přestože byl žalovaný poučen o nezbytnosti těchto údajů pro rozhodnutí o jeho odvolání, ve stanovené lhůtě nereagoval, nesdělil své aktuální majetkové poměry ani je nijak nedoložil.8. V prvé řadě odvolací poukazuje na to, že soudní praxe obecně zastává názor, že za přiměřenou lhůtu pro zaplacení dluhu ve splátkách je obecně považována lhůta dvou let (tedy nikoliv žalobcem uváděná lhůta jednoho roku). Tomu má odpovídat i výše splátek stanovená podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný navrhoval splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně a takovými splátkami by ke splacení dluhu ve lhůtě dvou let nedošlo. Celková výše dluhu ke dni rozhodování odvolacího soudu (tj. včetně příslušenství a nákladů řízení) činí 28 366 Kč a na jeho splacení v průběhu dvou let by bylo nutno žalovanému stanovit měsíční splátku minimálně ve výši 1 182 Kč. Pouze obecná a tedy nedostačená tvrzení žalovaného obsažená v odůvodnění odvolání nemohou založit věrohodný obraz o jeho majetkových poměrech, který by odůvodňoval určení lhůty k plnění ve formě splátek (byť třeba i v jiné výši). Žalovaný na výzvu odvolacího soudu nijak nereagoval, své poměry nesdělil a nedoložil. Odvolací soud nemůže bez řádných podkladů rozhodnout o stanovení splátek, nadto za situace, kdy žalobce s povolením splátek nesouhlasil. Odvolací soud tak uzavírá, že žalovaný sám svojí pasivitou zapříčinil, že jeho žádosti o plnění dluhu ve formě splátek nemohlo být vyhověno. Současně odvolací soud zdůrazňuje, že pohledávka je již delší dobu po splatnosti a žalovaný tak měl dostatečný časový prostor na to, aby žalobci plnil alespoň ve splátkách pro něho přijatelných. Žalovaný však nesdělil (ač odvolacím soudem vyzván), zda po vydání rozsudku na dluh alespoň částečně plnil a nedoložil tedy ani svoji opravdovou snahu o úhradu dluhu. Dále je třeba vzít v úvahu, že dluh je stále navyšován o narůstající příslušenství. Odvolací soud má za to, že bude nejúčelnější, když se o způsobu úhrady přisouzených částek rozhodne až v rámci případného výkonu rozhodnutí, když v rámci exekuce musí být brán zřetel na ekonomickou situaci a možnosti povinného (žalovaného). Současně však má žalovaný i nadále možnost pokusit se mimosoudně dohodnout se žalobcem na splátkovém kalendáři.9. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plněn.10. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný, a proto žalobci náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobce sestávají z:i) odměny za jeden úkon právní služby (v rozsahu jedné poloviny) ve výši 750 Kč, a to za vyjádření k odvolání, dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném do 31. 12. 2024 (dále jen“ advokátní tarif“),ii) režijního paušálu za úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,iii) náhrady za DPH (21 %) ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř).;celkem tedy 1 270,50 Kč.11. Uvedené náklady shledal odvolací soud účelným pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).","information":[{"texts":[{"text":"Proti I. výroku tohoto usnesení lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně; takové dovolání je však přípustné pouze tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti II. výroku tohoto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2025:27.Co.159.2024.1","publishedAt":"2025-07-22","decisionAt":"2025-05-26","caseNumber":{"senate":27,"registry":"Co","index":159,"year":2024,"pageNumber":140},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Marcela","lastName":"Vítková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 21 419,29 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 10. 9. 2024, č. j. 22 C 85/2024-118,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":85,"year":2024,"pageNumber":118},"affectedDate":"2024-09-10","courtCode":"OSHO","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}