{"uuid":"a800bba6-ea8e-48b4-a824-d1547ac7edf6","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozenému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvale bytem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení 122 522,67 Kč s příslušenstvím, takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 67 216 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 26. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se, co do zaplacení 55 306,67 Kč, úroku ve výši 12 777,41 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 119 189,23 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 343,36 Kč, úroku z prodlení z částky 122 522,67 Kč od 19. 8. 2025 do 25. 9. 2025, úroku z prodlení z částky 55 306,67 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 67 216 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení co do jeho výše 0,5 % ročně, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 67 216 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 26. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení 55 306,67 Kč, úroku ve výši 12 777,41 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 119 189,23 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 343,36 Kč, úroku z prodlení z částky 122 522,67 Kč od 19. 8. 2025 do 25. 9. 2025, úroku z prodlení z částky 55 306,67 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 67 216 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení co do jeho výše 0,5 % ročně, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 16. 8. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu poskytovala peněžní prostředky až do výše naposledy sjednaného limitu 120 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vracet a platit úroky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,19 % z úvěrového rámce. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný takto vyčerpal 140 978 Kč a zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 13. 5. 2025. Žalovaná částka se pak skládá z jistiny ve výši 119 189,23 Kč, poplatků za pojištění ve výši 933, 44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z listiny nazvané ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" půjčka – revolvingový úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že tato je datována 16. 8. 2022, přičemž místo podpisu žalovaného je zde číselný kód. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně disponuje scanem občanského průkazu žalovaného, bankovní účet uvedený ve smlouvě je účtem žalovaného (sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., výpisy z běžného účtu), žalobkyně dále předložila soudu výpis ze svého informačního systému zachycující časovou posloupnost jednotlivých úkonů při registraci a uzavírání smlouvy (dohledání informací o činnosti klienta) a žalovaný uzavření smlouvy nikterak nezpochybnil, soud z této listiny vycházel. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Smlouva dále obsahuje údaje o žalovaném, zejména že je zaměstnán s příjmem 22 000 Kč měsíčně, je svobodný, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v podnájmu a příjem ostatních členů domácnosti činí 10 500 Kč. Z přiložených úvěrových podmínek soud zjistil, že mimo jiné zakotvují oprávnění žalobkyně prohlásit celý zůstatek úvěru splatným v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením dvou a více splátek, případně do prodlení delšího tří měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listiny nazvané dodatek k úvěrové smlouvě ze dne 19. 9. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč a minimální splátky na 1 857 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 21. 10. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 103 000 Kč a minimální splátky na 2 251 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 120 000 Kč a minimální splátky na 2 622 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z listiny nazvané ověření bonity MLS soud zjistil, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč. Z listiny nazvané karta klienta se pak podává, že žalobkyně vycházela příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Žalobkyně pak žalovaného lustrovala v různých registrech bez negativního příznaku. Z úvěrové zprávy (NRKI) soud zjistil, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z jednotlivých výpisů z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného (totéž se podává ze sdělení banky), žalovanému sem byla vyplácena mzda a čerpání z revolvingového úvěru od žalobkyně. I přes relativně vysoké příjmy žalovaný udržoval na účtu nízký zůstatek. Z přehledů pohybů na účtech soud zjistil, že v období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022 měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 7. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalovaný a pod variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":" sem byly v období od 17. 8. 2022 do 23. 9. 2024 připsány platby v celkové výši 140 978 Kč. To odpovídá i listině nazvané opis výpisu proplacení smlouvy a stejně tak výpisu čerpání, splátek a úhrad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud dále zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady na výše uvedený úvěr ve výši celkem 73 762 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z dopisu ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení, vyzývá jej ke splacení celého úvěru ve výši 130 352,91 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 14. 5. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z dopisu ze dne 4. 6. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 131 817,42 Kč do 11. 6. 2025, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 5. 6. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z předloženého znaleckého posudku (jeho výňatku) soud pro nadbytečnost žádná skutková zjištění nečinil, neboť posudek se týkal posouzení důvěryhodnosti vedení elektronické evidence dokládající zřizování a čerpání služeb žalobkyně, avšak žádnou takovou evidenci žalobkyně soudu nepředložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 16. 8. 2022 uzavřel se žalobkyní pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Postupně pak došlo jednotlivými dodatky k navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč, 103 000 Kč a posledně na 120 000 Kč a stejně tak k navýšení minimální splátky na 1 857 Kč, 2 251 Kč a posledně na 2 622 Kč. Žalobkyně dohromady žalovanému poskytla 140 978 Kč a žalovaný zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2025 celý zůstatek úvěru splatným. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovaného lustrovala v rozličných registrech bez negativního příznaku s tím, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč, případně z příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Současně měla žalobkyně k dispozici přehledy pohybů na účtech žalovaného za období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022, kdy měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč. Následně pak žalovaný i přes relativně vysoké příjmy (zčásti navýšené čerpáním projednávaného úvěru) udržoval na běžném účtu nízký zůstatek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti, avšak z jiných, než žalobkyní uváděných důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho průměrného příjmu ve výši 22 000 Kč měsíčně, k výdajům se nevyjádřila. Po provedeném dokazování je nutno žalobkyni přisvědčit, že příjem žalovaného měla ověřen výpisy z jeho běžného účtu. To je však vše. Žalobkyně se sice zabývala příjmovou částí poměrů žalovaného, avšak již nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným (4 000 Kč), nebo z normativních nákladů na bydlení ve výši 12 599 Kč (zde si dvě listiny vyhotovené žalobkyní odporují). Statistické údaje je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Žalobkyně sice doložila výpisy z účtu žalovaného, kde lze v rámci doloženého období stanovit ostatní výdaje žalovaného jako jsou výdaje na potraviny, drogerii, léky a další potřeby, nicméně takové hodnocení sama neprovedla, přitom na běžném i spořícím účtu žalované výdaje přesahovaly příjmy. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tedy shledat, že by žalobkyně postupovala s odbornou péčí. V tomto ohledu je již pak zcela lhostejno, zda se ze strany žalovaného jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru je tak nutno nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 140 978 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že žalovaný takto vydal již 73 762 Kč a k vydání tudíž zbývá jen 67 216 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již den následující po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích archů, se nepodává, že by se zaslané zásilky dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 24. 9. 2025 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 25. 9. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 26. 9. 2025 do prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 67 216 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o.z. jdoucích od 26. 9. 2025 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 55 306,67 Kč, úroku ve výši 12 777,41 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 119 189,23 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 343,36 Kč, úroku z prodlení z částky 122 522,67 Kč od 19. 8. 2025 do 25. 9. 2025, úroku z prodlení z částky 55 306,67 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 67 216 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení co do jeho výše 0,5 % ročně, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 16. 8. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu poskytovala peněžní prostředky až do výše naposledy sjednaného limitu 120 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vracet a platit úroky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,19 % z úvěrového rámce. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný takto vyčerpal 140 978 Kč a zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 13. 5. 2025. Žalovaná částka se pak skládá z jistiny ve výši 119 189,23 Kč, poplatků za pojištění ve výši 933, 44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané , Anonymizováno,  půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota,  soud zjistil, že tato je datována 16. 8. 2022, přičemž místo podpisu žalovaného je zde číselný kód. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně disponuje scanem občanského průkazu žalovaného, bankovní účet uvedený ve smlouvě je účtem žalovaného (sdělení , právnická osoba, ., výpisy z běžného účtu), žalobkyně dále předložila soudu výpis ze svého informačního systému zachycující časovou posloupnost jednotlivých úkonů při registraci a uzavírání smlouvy (dohledání informací o činnosti klienta) a žalovaný uzavření smlouvy nikterak nezpochybnil, soud z této listiny vycházel. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Smlouva dále obsahuje údaje o žalovaném, zejména že je zaměstnán s příjmem 22 000 Kč měsíčně, je svobodný, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v podnájmu a příjem ostatních členů domácnosti činí 10 500 Kč. Z přiložených úvěrových podmínek soud zjistil, že mimo jiné zakotvují oprávnění žalobkyně prohlásit celý zůstatek úvěru splatným v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením dvou a více splátek, případně do prodlení delšího tří měsíců.4. Z listiny nazvané dodatek k úvěrové smlouvě ze dne 19. 9. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč a minimální splátky na 1 857 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 21. 10. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 103 000 Kč a minimální splátky na 2 251 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 120 000 Kč a minimální splátky na 2 622 Kč.5. Z listiny nazvané ověření bonity MLS soud zjistil, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč. Z listiny nazvané karta klienta se pak podává, že žalobkyně vycházela příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Žalobkyně pak žalovaného lustrovala v různých registrech bez negativního příznaku. Z úvěrové zprávy (NRKI) soud zjistil, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty.6. Z jednotlivých výpisů z účtu č. , č. účtu,  za období od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného (totéž se podává ze sdělení banky), žalovanému sem byla vyplácena mzda a čerpání z revolvingového úvěru od žalobkyně. I přes relativně vysoké příjmy žalovaný udržoval na účtu nízký zůstatek. Z přehledů pohybů na účtech soud zjistil, že v období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022 měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu,  byl žalovaný a pod variabilním symbolem , var. symbol,  sem byly v období od 17. 8. 2022 do 23. 9. 2024 připsány platby v celkové výši 140 978 Kč. To odpovídá i listině nazvané opis výpisu proplacení smlouvy a stejně tak výpisu čerpání, splátek a úhrad.8. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud dále zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady na výše uvedený úvěr ve výši celkem 73 762 Kč.9. Z dopisu ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení, vyzývá jej ke splacení celého úvěru ve výši 130 352,91 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 14. 5. 2025.10. Z dopisu ze dne 4. 6. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 131 817,42 Kč do 11. 6. 2025, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 5. 6. 2025.11. Z předloženého znaleckého posudku (jeho výňatku) soud pro nadbytečnost žádná skutková zjištění nečinil, neboť posudek se týkal posouzení důvěryhodnosti vedení elektronické evidence dokládající zřizování a čerpání služeb žalobkyně, avšak žádnou takovou evidenci žalobkyně soudu nepředložila.12. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 16. 8. 2022 uzavřel se žalobkyní pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu č. , hodnota, , kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Postupně pak došlo jednotlivými dodatky k navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč, 103 000 Kč a posledně na 120 000 Kč a stejně tak k navýšení minimální splátky na 1 857 Kč, 2 251 Kč a posledně na 2 622 Kč. Žalobkyně dohromady žalovanému poskytla 140 978 Kč a žalovaný zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2025 celý zůstatek úvěru splatným. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovaného lustrovala v rozličných registrech bez negativního příznaku s tím, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč, případně z příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Současně měla žalobkyně k dispozici přehledy pohybů na účtech žalovaného za období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022, kdy měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč. Následně pak žalovaný i přes relativně vysoké příjmy (zčásti navýšené čerpáním projednávaného úvěru) udržoval na běžném účtu nízký zůstatek.13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti, avšak z jiných, než žalobkyní uváděných důvodů.14. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).19. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho průměrného příjmu ve výši 22 000 Kč měsíčně, k výdajům se nevyjádřila. Po provedeném dokazování je nutno žalobkyni přisvědčit, že příjem žalovaného měla ověřen výpisy z jeho běžného účtu. To je však vše. Žalobkyně se sice zabývala příjmovou částí poměrů žalovaného, avšak již nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným (4 000 Kč), nebo z normativních nákladů na bydlení ve výši 12 599 Kč (zde si dvě listiny vyhotovené žalobkyní odporují). Statistické údaje je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Žalobkyně sice doložila výpisy z účtu žalovaného, kde lze v rámci doloženého období stanovit ostatní výdaje žalovaného jako jsou výdaje na potraviny, drogerii, léky a další potřeby, nicméně takové hodnocení sama neprovedla, přitom na běžném i spořícím účtu žalované výdaje přesahovaly příjmy. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tedy shledat, že by žalobkyně postupovala s odbornou péčí. V tomto ohledu je již pak zcela lhostejno, zda se ze strany žalovaného jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru je tak nutno nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.20. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 140 978 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že žalovaný takto vydal již 73 762 Kč a k vydání tudíž zbývá jen 67 216 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již den následující po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích archů, se nepodává, že by se zaslané zásilky dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 24. 9. 2025 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 25. 9. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 26. 9. 2025 do prodlení.21. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 67 216 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o.z. jdoucích od 26. 9. 2025 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní.22. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 55 306,67 Kč, úroku ve výši 12 777,41 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 119 189,23 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 343,36 Kč, úroku z prodlení z částky 122 522,67 Kč od 19. 8. 2025 do 25. 9. 2025, úroku z prodlení z částky 55 306,67 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 67 216 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení co do jeho výše 0,5 % ročně, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.23. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2025:24.C.281.2025.1","publishedAt":"2026-02-23","decisionAt":"2025-11-28","caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":281,"year":2025,"pageNumber":87},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Filip","lastName":"Toman","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení 122 522,67 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","NAKLADY_RIZENI","SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}