{"uuid":"a865fd00-0749-4d99-8f89-01e06cb63229","header":[{"texts":[{"text":"rozsudek","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"jménem republiky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Válkové a soudců JUDr. Ivety Hendrychové a Mgr. Otty Plachého ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupené advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 254 100 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Lounech č. j. 14 C 77/202263 ze dne 28. července 2022,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 28. 7. 2022, č. j. 14 C 77/2022-63, se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 155 224,20 Kč, a to k rukám advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 28. 7. 2022, č. j. 14 C 77/2022-63, se potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 155 224,20 Kč, a to k rukám advokáta , Jméno advokáta,  do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Lounech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem č. j. 14 C 77/202263 ze dne 28. července 2022 uložil žalované povinnosti zaplatit žalobkyni 254 100 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 69 911,38 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 10. 2017 byla mezi žalovanou jako podnájemcem na straně jedné a žalobkyní jako nájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o podnájmu prostor sloužících k podnikání (prostor pivnice), v níž se žalovaná zavázala hradit žalobkyni podnájemné nebytového prostoru ve výši 30 000 Kč včetně úhrad za poskytované služby spojené s podnájmem nebytového prostoru, a to vždy předem do 15. dne měsíce, za který se podnájemné hradí. Dne 12. 3. 2018 byl uzavřen dodatek číslo 1, na základě kterého byla žalovaná povinna s účinností od 1. 5. 2018 hradit podnájemné ve výši 36 300 Kč. Žalobkyně tvrdila, že poslední platba byla evidována za měsíc říjen 2020, když ve dnech 10. 8. 2021 a 27. 8. 2021 zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě v té době dlužného podnájemného, a to za měsíce listopad 2020 až srpen 2021, a to spolu s výpovědí podnájemní smlouvy z důvodu dlouhodobého neplacení podnájemného. Žalovaná následně uhradila podnájemné za měsíce listopad a prosinec 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinila nesporným, že dne 14. 10. 2017 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o podnájmu prostor výše specifikovaných, a současně učinila nespornou výši podnájemného. Žalovaná nezpochybnila, že v lednu 2021 až srpnu 2021 neuhradila podnájemné v celkové výši 254 100 Kč, tedy v částce odpovídající žalované částce. Současně však namítla, že od poloviny roku 2020 měly žalobkyně a žalovaná vyjednávat o ukončení smlouvy, přičemž dne 5. 10. 2020 doručila žalovaná žalobkyni výpověď z podnájmu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, tedy ke dni 31. 12. 2020. Žalovaná uvedla, že dne 7. 10. 2020 na výpověď reagoval jednatel žalobkyně, který žalovanou informoval, že žalobkyně výpověď neakceptuje pro vady dokumentu označeného jako výpověď podnájemní smlouvy. Současně žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně následně začala pro své účely využívat část prostor, a to zahrádku nacházející se nad předmětným nebytovým prostorem, původně užívanou žalovanou, když v průběhu trvání smluvního vztahu měl být o tyto prostory smluvní vztah rozšířen. Žalovaná též upozornila, že dohoda stran ohledně skončení podnájmu, jak je uvedeno v podnájemní smlouvě, je dohodou, která je odlišná od zákonné úpravy skončení nájmu, a ustanovení § 2310 odst. 1 o. z. tak nelze v tomto případě použít.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně měl za prokázané z podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017, že byla uzavřena řádně a platně mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem, přičemž předmětem a účelem podnájmu bylo přenechání podnájemci do podnájmu nebytových prostor v 1. PP, a to prostor pivnice, jehož součástí je sociální zařízení, prostory sloužící ke společnému užívání, technické zázemí a šatny pro zaměstnance v 1. PP o celkové výměře 220 m2. Doba podnájmu byla dohodnuta na dobu od 20. 10. 2017 do 30. 9. 2022, tedy na dobu určitou s výší nájemného v částce 30 000 Kč, zahrnující částku za služby spojené s podnájmem. Z článku XI. odst. 2 podnájemní smlouvy měl soud prvního stupně za prokázané, že smluvní strany se dohodly, že lze skončit podnájem prostor na základě písemné dohody. Dále z článku XI. odstavec 3 téže smlouvy vyplývá, že nájemce i podnájemce mohou předmětnou smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní lhůtě způsobem a z důvodu stanovených občanským zákoníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně učinila nesporným, že dne 5. 10. 2020 jí byla doručena výpověď žalované ze dne 30. 9. 2020, avšak tuto nepovažuje za platnou pro rozpor s § 2310 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla se souhlasem pronajímatele dne 14. 10. 2017 uzavřena řádně a platně podnájemní smlouva, přičemž mezi účastníky řízení je sporné, zda žalovaná platně vypověděla podnájemní smlouvu listinou „Výpověď podnájemní smlouvy“ ze dne 30. 9. 2020, nebo zda podnájem skončil až výpovědí podnájemní smlouvy učiněné žalobkyní ze dne 25. 8. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně závěr o skutkovém stavu posoudil po právní stránce tak, že pokud se týká skončení nájmu, je nutné vycházet z ustanovení § 2308 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Především zdůraznil ustanovení § 2310 odst. 1 o. z., dle kterého ve výpovědi musí být uveden její důvod, přičemž výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Podle ustanovení § 2310 odst. 2 o. z. je výpovědní doba tříměsíční. Dále soud prvního stupně přisvědčil názoru žalované, že občanský zákoník s výjimkou ustanovení § 2215 a § 2216 o. z. podnájemní vztah nijak specificky neupravuje, nesouhlasil však s tím, že podnájemní vztah je ze své podstaty právním vztahem slabším a méně formálním, než vztah pronajímatele a nájemce. Soud prvního stupně má za to, že podnájem požívá v podstatě stejné úrovně zákonné ochrany jako nájem. Zdůraznil, že v podnájemní smlouvě nebyl sjednán odlišný postup při ukončení podnájemního vztahu, tedy např. výpovědí, a dovodil, že je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 2310 odst. 1 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud prvního stupně se ztotožnil s námitkou žalované, vztahující se k bezprecedentní pandemické situaci, avšak dospěl k závěru, že nelze žalobu zamítnout z důvodu nepříznivých okolností vyplývajících z pandemické situace od roku 2020, když nedošlo ke změně okolností po podpisu podnájemní smlouvy, za které by odpovídala žalobkyně. Dále vysvětlil, že v daném případě nedošlo ani k podstatné změně okolností, která by založila v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (§ 1765 o. z.), ani k zániku závazku pro nemožnost plnění dle § 2006 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně nepochyboval o ztížení podmínek žalované strany, avšak tuto skutečnost podle něj nelze s přihlédnutím ke všem okolnostem pandemické situace přičítat k tíži žalobkyně, která byla v totožné nebo velice obdobné situaci. Soud prvního stupně dále uvedl, že nemůže přihlédnout ani k otázce dobrých mravů, neboť i žalobkyně se dostala do dlouhodobě nepříznivé situace. Zamítnutí žaloby by znamenalo znevýhodnění žalobkyně v jejím podnikání v situaci mimořádně nepříznivé pro obě strany sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud prvního stupně tedy žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že výpověď podnájmu ze dne 30. 9. 2020 byla učiněna v rozporu s ustanovením § 2310 o. z., neboť postrádala výpovědní důvod a je proto neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud prvního stupně vyhověl žalobě i v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu včasným odvoláním. Uvedla, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl jí navrhovaný důkaz výslechem žalobkyně a žalované za účelem zjištění okolností jednání stran v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek státu v rámci COVID podpory, k čemuž mu žalobkyně odmítla poskytnout jakoukoliv součinnost. Aniž by to bylo tvrzeno či v průběhu řízení prokázáno, soud prvního stupně uzavřel, že platební povinnost žalobkyně vůči pronajímatelům zůstala beze změny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalovaná má dále za to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, kdy dovodil, že jelikož souhlas pronajímatele byl výslovně dán pouze k původním prostorám podnájmu, prostory zahrádky „zjevně“ nebyly předmětem podnájemní smlouvy, avšak nijak se nevypořádal s argumentací žalované, že předmět podnájmu byl v průběhu trvání podnájemní smlouvy rozšířen na základě ústní dohody stran. Jak žalovaná doložila, prostory zahrádky byly žalobkyní opětovně užívány až po ukončení jejich užívání žalovanou, z čehož podle žalované plyne, že po dobu trvání podnájmu je využívala žalovaná a jejich opětovné využívání žalobkyní nasvědčuje faktické akceptaci výpovědi žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaná nesouhlasí se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou na neplatnost její výpovědi s odkazem na absenci písemného výpovědního důvodu v souladu s § 2310 o. z., neboť tento závěr nevyplývá z žádné předložené komunikace mezi stranami. Žalobkyně neplatnost výpovědi pro chybějící písemný důvod dovozovala až ve své replice k vyjádření žalované k žalobě dne 17. 5. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dále žalovaná namítla, že žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by na ni omezení podnikání v důsledku vládních opatření dopadlo stejně jako na žalovanou. Upozornila, že žalobkyně měla na rozdíl od žalované po dobu trvání opatření možnost realizovat své podnikání prostřednictvím „výdejního okénka“, jelikož jeho prostory byly přímo přístupné z ulice, což soud prvního stupně ve své úvaze ohledně dopadů opatření nezohlednil. Z tohoto nesprávného skutkového zjištění soud prvního stupně uzavřel, že nebylo možné žalobu zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalovaná dále nesouhlasila s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Podle žalované soud prvního stupně posoudil nesprávně hledisko dobrých mravů, když nezohlednil, že žalobkyně jakožto nájemce na podnájemce přenášela náklady odpovídající nájemnému v hrubém nepoměru ke skutečně využívané ploše. Soud prvního stupně se nevypořádal ani s argumentací žalované, že pro otálení žalobkyně s ukončením podnájemní smlouvy až téměř 9 měsíců po zaslání výpovědi ze strany žalované a zjevném ukončení užívání prostor, nebyl rozumný důvod, kromě snahy minimalizovat svou obchodní ztrátu na úkor žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalovaná namítla, že se soud prvního stupně nijak nevypořádal se závěry Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že zákonná hlediska omezení výpovědních důvodů v případě nájemního vztahu se na podnájemní vztah neuplatní a že pokud si strany sjednaly toliko délku výpovědní doby, a nikoli další konkrétní omezení skončení podnájmu, např. písemné uvedení výpovědního důvodu, mohla žalovaná jako podnájemce podnájemní smlouvu vypovědět bez písemného vyjádření důvodu, protože pro daný smluvní vztah nebyla žádná další omezení stanovena. Podle žalované se soud prvního stupně nevypořádal s její argumentací, že § 2310 o. z. nelze jakožto dispozitivní ustanovení, aplikovatelné bez dalšího pouze na nájemní vztah, použít, když strany podnájemní smlouvy si pro svůj smluvní vztah sjednaly speciální smluvní úpravu výpovědi podnájemce, spočívající toliko ve stanovení délky výpovědní doby, přičemž neprojevily vůli sjednat žádné další náležitosti či omezení výpovědi (např. písemné stanovení výpovědního důvodu), ani na § 2310 o. z. ve smlouvě výslovně neodkázaly. Dále se žalovaná domnívá, že soud prvního stupně pominul, že žalované příslušel (pokud aplikoval na podnájemní vztah zákonnou úpravu nájmu) výpovědní důvod stanovený v § 2287 o. z. Žalovaná na základě tohoto důvodu podnájemní smlouvu vypověděla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V doplnění odvolání ze dne 5. 10. 2022 žalovaná uvedla, že soud prvního stupně se nezabýval celou komplexitou vztahu a jednání mezi žalobkyní a žalovanou, když se omezil pouze na formalistické zhodnocení předložené písemné komunikace obou stran, nesprávně vyhodnotil skutková zjištění, pokud uzavřel, že žalobkyně i žalovaná byly pandemickou situací zasaženy stejně, a následně rozhodl tak, že následky pandemických opatření má ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nést v absolutní míře pouze žalovaná. Rozsudek je tak podle žalované nejen po věcné stránce nesprávný, ale také v tomto ohledu zcela nespravedlivý.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle žalované soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že žalobkyně výpověď relevantním způsobem zpochybnila, což se ve skutečnosti nestalo, a následné jednání žalobkyně naopak odpovídalo tomu, že podnájemní vztah skončil. Soud prvního stupně dále nezjistil správně a úplně skutkový stav, pokud se omezil výhradně na obsah písemného oznámení žalované ze dne 30. 9. 2020, avšak měl se zabývat rovněž souvisejícími sděleními stran. Žalovaná má dále za to, že její písemné oznámení ze dne 30. 9. 2020 samo o sobě obstojí jako řádně podaná výpověď. Soud prvního stupně opomenul, že výpověď nájmu nebytových prostor podle § 2310 o. z. nemusí být nezbytně písemná a písemné tedy nemusí být ani její odůvodnění. Povinná písemná forma výpovědi nebyla stranami sjednána ani smluvně (písemná forma byla stranami stanovena pouze pro případ skončení podnájmu dohodou). Podnájemní smlouva výslovně řeší pouze účinky doručení v článku XIV.2 podnájemní smlouvy, a výpověď (či její odůvodnění) není oznámením, pro které by si strany písemnou formu výslovně zvolily. Podle žalované lze uzavřít, že výpověď podnájemní smlouvy mohla být sdělena ústně, jelikož zákon písemnou formu nevyžaduje a strany tedy v tomto ohledu neprojevily vůli sjednat si písemnou formu pro výpověď či jiné oznámení v rámci smluvních ujednání. Žalovaná má za to, že pokud by se soud prvního stupně zabýval obsahem ústních jednání mezi žalobkyní a žalovanou a vypořádal se s tvrzením žalované ohledně ústní výpovědi a výpovědního důvodu, musel by dospět k závěru, že výpovědní důvod byl žalovanou sdělen ústně a doplnil tak obsah písemného podání žalované ze dne 30. 9. 2020 s názvem Výpověď podnájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že žalobu nebylo možné zamítnout, jelikož za změnu okolností žalobkyně neodpovídala, žalovaná je názoru, že odpovědnost smluvní strany není relevantním kritériem z hlediska možnosti aplikace výpovědního důvodu, spočívajícího ve změně okolností, a jedná se tedy o nesprávné právní posouzení věci. Podle žalované stejně tak nejsou relevantní případné úvahy ohledně intenzity dopadu pandemických opatření na žalobkyni. Žalovaná dále uvedla, že i když se tím soud prvního stupně výslovně nezabýval, aktuální judikatura přiznává podnikatelům možnost nájemní smlouvu vypovědět z důvodu změny okolností (podle § 2287 v kombinaci s § 2311 o. z.), spočívající v nemožnosti podnikat v důsledku pandemických opatření. Ve vztahu k soudem prvního stupně dovozeným důsledkům změny okolností na žalobkyni dodala žalovaná, že pokud chtěl dovodit, že platební povinnosti žalobkyně jako nájemce zůstaly beze změny, měl žalobkyni vyzvat, aby soudu předložila relevantní důkazy, které by to potvrzovaly, neboť toto nebylo možno dovodit pouhým nahlédnutím do nájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, případně aby jej v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání odmítla námitky žalované. Podle žalobkyně je výpověď podnájemní smlouvy žalovanou ze dne 30. 9. 2020 zcela neplatná, na což žalovanou upozornila obratem dopisem ze dne 7. 10. 2020 a opakovaně původním zástupcem žalobkyně. Mezi stranami bylo v návaznosti na to opakovaně jednáno ohledně ukončení podnájemního vztahu a následného uvedení předmětných prostor do původního stavu. Žalobkyně je přesvědčena, že nedošlo k uzavření dohody o ukončení podnájemní smlouvy, neboť žalovaná odmítla uvést předmět nájmu do stavu, ve kterém jej přebírala. S ohledem na to byla žalobkyně nucena platně ukončit podnájemní vztah sama výpovědí ze dne 25. 8. 2021. Žalobkyně se ztotožnila s názorem soudu prvního stupně, že výpověď daná žalovanou byla pro absenci výpovědního důvodu neplatná. Má za to, že na tomto nic nemění ani judikatura, na niž odkazovala žalovaná, kdy šlo o skutkově jiné případy, kdy v podnájemní smlouvě nejsou sjednány žádné výpovědní důvody. V podnájemní smlouvě však podle žalobkyně výpovědní důvody neabsentují, když v čl. XI. odst. 3 podnájemní smlouvy je uvedeno, že je možné podnájemní smlouvu vypovědět z důvodu uvedených v občanském zákoníku. Provedení důkazů ohledně zjištění okolností jednání stran v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek v rámci Covid podpory žalobkyně považuje za nadbytečné, protože by nijak nemohlo ovlivnit posouzení platnosti výpovědi podané žalovanou, či případné posouzení dobrých mravů. Dále žalobkyně uvedla, že předzahrádka nebyla předmětem podnájemní smlouvy, a z jejího užívání žalobkyní nelze dovodit akceptaci výpovědi žalované žalobkyní. Odmítla, že by se se žalovanou ústně dohodla na užívání předzahrádky žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované, že ji upozornila na neplatnost výpovědi až v replice k vyjádření žalované dne 17. 5. 2022, neboť jednatel žalobkyně reagoval na výpověď žalované již dne 7. 10. 2020, kdy žalované sdělil, že výpověď podnájemní smlouvy považuje za neplatnou, což měl nalézací soud za prokázané e-mailovou korespondencí ze dne 26. 9. 2020. Odmítla, že by otálela s podáním výpovědi žalované, přičemž odkázala na jednání mezi stranami ohledně dohody o ukončení podnájemního vztahu a uvedení prostor do původního stavu, k níž nakonec nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobkyně uvedla, že omezení podnikání v důsledku vládních opatření se vztahovala na všechny podnikatele a obě strany byly pandemickou situací zasaženy naprosto stejně. Výše nájemného, které je žalobkyně jako nájemce povinna platit pronajímatelům, je pro projednávaný spor irelevantní. Podle žalobkyně se nalézací soud správně nezabýval možností aplikace § 2287 o. z., neboť změna okolností nebyla takové intenzity, že by tento výpovědní důvod mohl být naplněn, a to za situace, kdy ve výpovědi žalované žádný výpovědní důvod nebyl uveden.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně dále poukázala na procesní obranu žalované, která uváděla, že není nutné, aby ve výpovědi podnájemní smlouvy byl uveden důvod výpovědi jako obligatorní náležitost výpovědi, a z tohoto důvodu považovala výpověď za platnou. Žalovaná v nalézacím řízení netvrdila, že výpověď učinila ústně, ani jaké byly důvody této výpovědi, ani netvrdila, k jakému dni mělo k ústní výpovědi podnájemní smlouvy dojít. Žalobkyně poukázala na koncentraci řízení, když žalovaná tvrzení ohledně ústní výpovědi uvedla až v doplnění odvolání. Uvedla, že není smyslem a účelem zákona zhojit neplatnost písemně podané výpovědi ústním sdělením – doplněním, a pokud si žalovaná vybrala písemnou formu výpovědi, měla by tato obsahovat veškeré náležitosti pro její platnost, tedy i písemně uvedený výpovědní důvod, a není možné jej v budoucnu ústně doplňovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud po zrušení rozsudku ze dne 30. 5. 2023 dovolacím soudem, který poukázal na potřebu vyložit čl. XI.3. smlouvy primárně z hlediska skutečné vůle jednajících (§ 556 odst.1 o. z.), a po zrušení rozsudku ze dne 29. 4. 2025, přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání (§ 212 o. s. ř.), jsa přitom vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g a § 226 odst. 1 o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. částečně zopakoval dokazování. Z podnájemní smlouvy mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem, datované dne 14. 10. 2017, zjistil, že předmětem byl podnájem blíže vymezených nebytových prostor, a to bez provozní zahrádky, na dobu určitou od 20. 10. 2017 do 30. 9. 2022 za účelem hostinské činnosti. Z článku XI. odst. 2 podnájemní smlouvy vyplývá, že lze skončit podnájem prostor na základě písemné dohody. Dále z článku XI. odst. 3 smlouvy má za prokázané ujednání, že nájemce i podnájemce mohou tuto smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní době, způsobem a z důvodu stanovených občanským zákoníkem. Nájemce je oprávněn vypovědět podnájemci nájem prostoru ve dvouměsíční výpovědní době také z důvodu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- porušování povinností nájemce,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- poškození prostoru či jeho užívání v rozporu s dohodnutým účelem,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- rušení pořádku v domě i přes písemné upozornění ze strany pronajímatele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Z e-mailu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 9. 2020 zaslaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je patrné, že reaguje na zprávu s přílohou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 8. 2020 a děkuje za přípravu dohody, ve které by rádi udělali pár drobných změn, týkajících se úprav prostor, případných závad a jejich předání. Z e-mailu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 9. 2020 zaslaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že trvá na platnosti podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017 a neregistruje žádnou výpověď s tím, že k akceptaci dohody nedošlo, a pokud (podnájemce) trvá na ukončení smlouvy, nechť zašle řádnou výpověď. Upozorňuje na nutnost předat prostor ve stavu, v jakém jej podnájemce převzal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Z přípisu žalovaného ze dne 30. 9. 2020 adresovaného žalobkyni odvolací soud zjistil, že žalovaná v souladu s článkem XI. odst. 3 podnájemní smlouvy uzavřené dne 13. 10. 2017 vypovídá tuto smlouvu s výpovědní lhůtou dvou měsíců, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po doručení této výpovědi s tím, že podnájem skončí ke dni 30. 11. 2020. Z přípisu žalobkyně ze dne 7. 10. 2020, adresovaného žalované, vyplývá, že potvrzuje obdržení návrhu na výpověď podnájemní smlouvy dne 5. 10. 2020, a uvádí, že jej jako výpověď nemůže akceptovat, že obsahuje hned několik vad, které jej činí neplatným, jako například termín ukončení smlouvy, nevyřešené nároky na vrácení interiéru do původního stavu atp. Navrhuje se dohodnout na podmínkách a řádném ukončení smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Z e-mailu právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2021 zástupci žalované vyplývá, že s ním počítá v uvedenou hodinu a den a oznamuje, že od klienta vyžádal stručný přehled úkonů, které v rámci zpětného předání předpokládá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně uvedla, že ustanovení čl. XI odst. 3 smlouvy řešilo pouze možnost ukončení smluvního vztahu výpovědí ve speciálních případech odkazem na příslušná ustanovení občanského zákoníku a že formulace smluvního ujednání vylučuje možnost ukončit smluvní vztah bez důvodu. Uvedla též, že vzhledem k tomu, že právní úprava žádné důvody k výpovědi podnájmu neupravovala, mínily účastnice odkazem na ustanovení občanského zákoníku ve smlouvě, že ve vztahu k výpovědi se vztahy účastnic budou řídit právní úpravou smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Podnájemní smlouva kopírovala smlouvu nájemní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Žalovaná v průběhu odvolacího řízení naproti tomu uvedla, že společným úmyslem účastnic nebylo podřídit vztah účastnic ohledně výpovědi úpravě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Ve vztahu ke způsobu výpovědi bylo úmyslem účastnic odkázat na obecnou úpravu podnájmu v § 2215 a ve vztahu k důvodům výpovědi nebyl odkaz na občanský zákoník veden společným úmyslem stran. Text smlouvy zpracovávala žalobkyně, obsah smlouvy ve vztahu k výpovědi nebyl vyjednáván.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Žalobkyně byla odvolacím soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazu k prokázání svého tvrzení, že podle společné vůle účastnic měla být dle článku XI odst. 3 podnájemní smlouvy výpověď podnájemní smlouvy podřízena právní úpravě občanského zákoníku, týkající se nájmu prostoru sloužícího k podnikání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Na základě návrhu žalobkyně odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování výslechem jednatele žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ohledně významu článku XI. bodu 3. smlouvy o podnájmu, zejména pokud jde o možnost její výpovědi ze strany žalované, uvedl, že smlouva mohla být ukončena jedině dohodou. K možnosti žalované vypovědět smlouvu ve dvouměsíční výpovědní době způsobem a z důvodu stanových občanským zákoníkem jednatel žalobkyně sdělil, že to bylo pro případ, kdy by nebylo plněno žalobkyní (např. nezajištění dodávky plynu a energií), tedy kdyby neumožnila podnikání v daném prostoru. Odkazem v čl. XI bodu 3. na důvody výpovědi stanovené občanským zákoníkem bylo podle jednatele žalobkyně myšleno porušení ze strany žalobkyně nebo nějaká neočekávaná situace, která by znevýhodňovala jednu nebo druhou stranu, tak jak je to v občanském zákoníku. Dále zdůraznil shodu textu podnájemní smlouvy se smlouvou nájemní s tím, že ho navrhovala žalobkyně a že jednatel žalované měl text smlouvy předem k dispozici a neměl k němu připomínky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Dále odvolací soud vyslechl jednatele žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vypověděl, že podnájemní smlouvu bylo možno vypovědět ve dvouměsíční výpovědní době, jak byli později žalobkyní vyzváni a jak učinili, přičemž se domnívá, že důvody výpovědi nebyly nijak omezené, protože ve smlouvě o nich není nic konkrétního uvedeno. Podstatná pro něj byla délka výpovědní doby. Smlouva mu byla předložena v den jejího podpisu. Rozdíl v datech jeho podpisu na jednotlivých stejnopisech podnájemní smlouvy (13. 10. a 14. 10. 2017) jednatel žalované vysvětlil tím, že v případě svého stejnopisu vycházel z údaje ve svém diáři.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypověděl, že pronajal předmětné nebytové prostory žalobkyni. Svědek potvrdil svou přítomnost při sjednávání podnájemní smlouvy, kdy požadoval, aby byla stejná doba trvání podnájemní smlouvy jako ve smlouvě nájemní a také stejná práva a povinnosti podnájemce, dále po skončení podnájmu i nájmu uvedení prostor do původního stavu, pokud by se nedohodli jinak. Uvedl, že na schůzce se neřešilo, za jakých podmínek může nájemce či podnájemce podnájemní smlouvu ukončit. Opakovaně sdělil, že bylo dohodnuto, že nájem i podnájem budou trvat stejně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", matky jednatele žalobkyně, vyplynulo, že smlouva byla uzavírána za přítomnosti obou jednatelů, svědkyně a pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to na základě souhlasu pronajímatele pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který trval na tom, že bude stejná jako smlouva nájemní. Svědkyně uvedla, že se při uzavírání smlouvy hovořilo o možnostech jejího ukončení s tím, že podnájemní smlouva skončí s nájmem. Dále bylo podle svědkyně řečeno, že žalovaná smí smlouvu ukončit pouze dohodou, resp. že se na její ukončení vztahují stejné paragrafy jako u nájmu. Svědkyně sdělila, že výpověď mohla být v případě vstupu žalované do likvidace, přestěhování jejího jednatele, a v zásadě možná byla pouze ve výjimečných případech, kdy by byl jednatel žalované odsouzen nebo v insolvenci. K významu čl. XI odst. 3 podnájemní smlouvy svědkyně vypověděla, že jím bylo myšleno, že na podnájem se vztahují práva a povinnosti z nájmu prostoru k podnikání. Uvedla, že u tohoto projednávání pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl, a domnívá se, že byl seznámen zcela jasně s tím, že na ukončení podnájmu se budou vztahovat důvody pro ukončení nájmu prostoru určeného k podnikání. Svědkyně dále uvedla, že pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" trval na možnosti ukončení podnájmu za stejných podmínek jako nájmu, tj. pouze dohodou nebo z důvodů uvedených v občanském zákoníku pro nájem nebytového prostoru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, a ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 508/2019, podle ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností, přičemž dbá na ochranu dobré víry adresáta právního jednání. U vícestranných právních jednání je pak základním výkladovým hlediskem společný úmysl jednajících stran. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Odvolací soud po částečném zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že důkazní břemeno ohledně společné vůle stran, že podle článku XI. odst. 3 podnájemní smlouvy měla být výpověď podnájemní smlouvy podřízena právní úpravě občanského zákoníku, týkající se nájmu prostoru sloužícího k podnikání, v posuzované věci žalobkyně neunesla. Z výpovědí jednatelů žalobkyně a žalované, a rovněž svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevyplynulo nic, co by svědčilo o tom, že strany shodně zamýšlely podřídit výpověď podnájemní smlouvy právní úpravě skončení nájmu výpovědí. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypověděl, že odkazem na důvody (výpovědi) stanovené občanským zákoníkem v článku XI. odst. 3 podnájemní smlouvy bylo myšleno porušení ze strany žalobkyně nebo nějaká neočekávaná situace, která by znevýhodňovala jednu nebo druhou stranu, tak jak je to v občanském zákoníku. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" však tuto vůli účastníků nepotvrdil s tím, že důvody výpovědi nebyly nijak omezené, protože ve smlouvě o nich není nic konkrétního uvedeno, a že podstatná pro něj byla délka výpovědní doby. Ani svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tvrzenou shodnou vůli účastníků ohledně důvodů výpovědi nepotvrdil. Na základě obsahu přípisu žalobkyně ze dne 7. 10. 2020 zaslaného žalované, kde potvrzuje doručení výpovědi žalované ze dne 30. 9. 2020, tuto neakceptuje, avšak absenci výpovědního důvodu žalované nevytýká, přičemž připouští ukončení podnájemní smlouvy za podmínek, které si dohodnou, má odvolací soud za to, že též nasvědčuje spíše závěru, že možnost výpovědi smlouvy účastníci nezamýšleli nijak omezit konkrétními výpovědními důvody. Rovněž z e-mailu právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2021 zástupci žalované ohledně zpětného předání lze dovodit, že k účinnému ukončení podnájemní smlouvy nejpozději k uvedenému dni došlo. Odvolací soud též nepřehlédl, že ze spisu se podává, že absenci výpovědního důvodů žalobkyně vytýkala až v průběhu řízení ve vyjádření k odporu žalované. Naproti tomu výpověď svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že čl. XI odst. 3 podnájemní smlouvy bylo myšleno, že na ukončení podnájmu se budou vztahovat důvody pro ukončení nájmu prostoru určeného k podnikání a že s tímto byl jednatel žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zcela jasně seznámen, žádný ze shora uvedených důkazů nepodporuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Vzhledem k tomu, že se společnou vůli stran ohledně důvodů výpovědi podnájemní smlouvy nepodařilo prokázat, odvolací soud přikročil k jejímu objektivnímu výkladu ve smyslu § 556 odst. 1 věty druhé o. z. S tímto postupem odvolacího soudu vyjádřil nyní dovolací soud ve svém kasačním rozhodnutí souhlas; nesouhlasil však se samotným výkladem vůle, jak jej odvolací soud provedl ve svém rozsudku ze dne 29. 4. 2025, který byl proto dovolacím soudem zrušen. Dovolací soud uzavřel, že výpověď podnájmu žalovanou ze dne 30. 9. 2020, která byla doručena žalobkyni 5. 10. 2020, je vzhledem k absenci jejího důvodu neplatná. Podle § 243g a § 226 odst. 1 o. s. ř. je odvolací soud tímto právním názorem dovolacího soudu vázán a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku dovolacího soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení před soudem prvního stupně netvrdila, že by podnájemní vztah měl být ukončen jinou její výpovědí, a tvrzeným dodatečným ústním doplněním výpovědního důvodu (včetně žalovanou rovněž uváděného důvodu spočívajícího ve změně poměrů ve smyslu § 2287 o. z.) se odvolací soud s ohledem na závěr dovolacího soudu o neplatnosti výpovědi doručené žalobkyni dne 5. 10. 2020 zabývat nemůže, je třeba vycházet z toho, že podnájemní vztah mezi účastníky trval až do jeho ukončení výpovědí žalobkyně ze dne 25. 8. 2021, a tedy po tuto dobu byla žalovaná povinna žalobkyni platit sjednané podnájemné. Na tomto závěru nic nemění ani případné využívání části podnajatých prostor žalobkyní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. K námitce žalované, že soud prvního stupně posoudil nesprávně hledisko dobrých mravů, když nezohlednil, že žalobkyně jakožto nájemce na podnájemce přenášela náklady odpovídající nájemnému v hrubém nepoměru ke skutečně využívané ploše, odvolací soud toliko uvádí, že smlouvu o podnájmu uzavřeli účastníci jako podnikatelé a žalovaná se tak podle § 1797 o. z. nemůže dovolávat hrubého nepoměru plnění ve smyslu § 1793 o. z. Dále žalovaná v řízení netvrdila žádné takové mimořádné okolnosti uzavření podnájemní smlouvy, jako zneužití postavení žalobkyní, nemožnost vyjednávat o výši podnájemného aj., které by rozpor s dobrými mravy mohly založit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3812/2022). Za takové okolnosti nelze podle odvolacího soudu považovat ani tvrzené odmítnutí součinnosti žalobkyně v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek státu v rámci COVID podpory.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Vzhledem k výše uvedenému se odvolací soud zabýval výší a splatností nájemného, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni za dobu do ukončení podnájemního vztahu výpovědí žalobkyně ze dne 25. 8. 2021. Z podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017 z článku V. odst. 4 zjistil, že nájemné je splatné vždy nejpozději do každého 15. dne měsíce, za který se nájemné platí. Dále si účastníci v článku V. odst. 5 smlouvy sjednali pro případ prodlení s placením nájemného úrok z prodlení ve smluvené výši 2,5 promile denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pokud jde o výši nájemného, odvolací soud vyšel ze zjištění, že toto bylo zvýšeno dodatkem č. 1 ze dne 12. 3. 2018 na částku 36 300 Kč měsíčně s účinností od 1. 5. 2018. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobkyni přiznal právo na zaplacení nájemného za dobu od ledna do července 2021 v částce 36 300 Kč za každý kalendářní měsíc s tím, že prodlení žalované s placením jednotlivých plateb nájemného nastalo vždy den následující po splatnosti každé měsíční platby nájemného (§ 1968 o. z.), přičemž sazbu úroku z prodlení si účastníci sjednali v podnájemní smlouvě ve smyslu § 197 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrdil včetně odpovídajícího výroku o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Odvolací soud rozhodl jak o nákladech odvolacího řízení, tak o nákladech řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). O nákladech odvolacího i dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, a proto jí náleží náklady za řízení před soudem odvolacím i dovolacím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Náklady řízení žalobkyně před odvolacím soudem do vydání prvního rozsudku odvolacího soudu jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 9 340 Kč v celkové výši 28 020 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 254 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. d), g), třemi náhradami hotových výdajů po 300 Kč v celkové výši 900 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 100 Kč v celkové výši 400 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za čas strávený cestou k jednání a zpět dne 25. 5. 2023, cestovným ve výši 1 269,40 Kč za cestu k jednání soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním vozidlem na vzdálenost celkem 180 km, při spotřebě 4,2 litru nafty na 100 km, při ceně 44,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 6 423,80 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Náklady řízení žalobkyně před odvolacím soudem do vydání druhého rozsudku odvolacího soudu stupně jsou tvořeny odměnou advokáta za pět úkonů právní služby po 9 340 Kč v celkové výši 46 700 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 254 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. d), g), pěti náhradami hotových výdajů po 450 Kč v celkové výši 2 250 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za promeškaný čas za dvanáct půlhodin po 150 Kč v celkové výši 1 800 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za čas strávený v r. 2025 cestou ke třem jednáním a zpět, cestovným ve výši 3 918,90 Kč za tři cesty k jednání soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním vozidlem na vzdálenost celkem 180 km x 3, při spotřebě 4,2 litru nafty na 100 km, při ceně 34,70 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 11 480,50 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Náklady řízení žalobkyně za obě řízení před dovolacím soudem jsou tvořeny soudním poplatkem z dovolání ve výši 14 000 Kč, odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 9 340 Kč (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb.) z tarifní hodnoty 254 100 Kč, náhradami hotových výdajů za 300 Kč a 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 4 080,30 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Náklady řízení žalované před soudem odvolacím do vydání tohoto rozsudku jsou tvořeny odměnou advokáta za úkon právní služby ve výši 9 340 Kč v celkové výši Kč (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. g), vyhl. č. 177/1996 Sb.) z tarifní hodnoty 254 100 Kč, náhradou hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhradou za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 150 Kč v celkové výši 600 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025) za čas strávený cestou k jednání odvolacího soudu a zpět, cestovným ve výši 1 711 Kč za cestu k jednání odvolacího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním vozidlem (vzdálenost 180 km při průměrné spotřebě 8,1 litru nafty na 100 km, při ceně 1 litru nafty ve výši 44,50 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 573/2025 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,90 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 573/2025 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 2 541,20 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Odvolací soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za řízení odvolací a dovolací ve výši 155 224,20 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), kdy pro stanovení lhůty delší odvolací soud neshledal důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Lounech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem č. j. 14 C 77/202263 ze dne 28. července 2022 uložil žalované povinnosti zaplatit žalobkyni 254 100 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 69 911,38 Kč (výrok II.).2. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 10. 2017 byla mezi žalovanou jako podnájemcem na straně jedné a žalobkyní jako nájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o podnájmu prostor sloužících k podnikání (prostor pivnice), v níž se žalovaná zavázala hradit žalobkyni podnájemné nebytového prostoru ve výši 30 000 Kč včetně úhrad za poskytované služby spojené s podnájmem nebytového prostoru, a to vždy předem do 15. dne měsíce, za který se podnájemné hradí. Dne 12. 3. 2018 byl uzavřen dodatek číslo 1, na základě kterého byla žalovaná povinna s účinností od 1. 5. 2018 hradit podnájemné ve výši 36 300 Kč. Žalobkyně tvrdila, že poslední platba byla evidována za měsíc říjen 2020, když ve dnech 10. 8. 2021 a 27. 8. 2021 zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě v té době dlužného podnájemného, a to za měsíce listopad 2020 až srpen 2021, a to spolu s výpovědí podnájemní smlouvy z důvodu dlouhodobého neplacení podnájemného. Žalovaná následně uhradila podnájemné za měsíce listopad a prosinec 2020.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinila nesporným, že dne 14. 10. 2017 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o podnájmu prostor výše specifikovaných, a současně učinila nespornou výši podnájemného. Žalovaná nezpochybnila, že v lednu 2021 až srpnu 2021 neuhradila podnájemné v celkové výši 254 100 Kč, tedy v částce odpovídající žalované částce. Současně však namítla, že od poloviny roku 2020 měly žalobkyně a žalovaná vyjednávat o ukončení smlouvy, přičemž dne 5. 10. 2020 doručila žalovaná žalobkyni výpověď z podnájmu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, tedy ke dni 31. 12. 2020. Žalovaná uvedla, že dne 7. 10. 2020 na výpověď reagoval jednatel žalobkyně, který žalovanou informoval, že žalobkyně výpověď neakceptuje pro vady dokumentu označeného jako výpověď podnájemní smlouvy. Současně žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně následně začala pro své účely využívat část prostor, a to zahrádku nacházející se nad předmětným nebytovým prostorem, původně užívanou žalovanou, když v průběhu trvání smluvního vztahu měl být o tyto prostory smluvní vztah rozšířen. Žalovaná též upozornila, že dohoda stran ohledně skončení podnájmu, jak je uvedeno v podnájemní smlouvě, je dohodou, která je odlišná od zákonné úpravy skončení nájmu, a ustanovení § 2310 odst. 1 o. z. tak nelze v tomto případě použít.4. Soud prvního stupně měl za prokázané z podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017, že byla uzavřena řádně a platně mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem, přičemž předmětem a účelem podnájmu bylo přenechání podnájemci do podnájmu nebytových prostor v 1. PP, a to prostor pivnice, jehož součástí je sociální zařízení, prostory sloužící ke společnému užívání, technické zázemí a šatny pro zaměstnance v 1. PP o celkové výměře 220 m2. Doba podnájmu byla dohodnuta na dobu od 20. 10. 2017 do 30. 9. 2022, tedy na dobu určitou s výší nájemného v částce 30 000 Kč, zahrnující částku za služby spojené s podnájmem. Z článku XI. odst. 2 podnájemní smlouvy měl soud prvního stupně za prokázané, že smluvní strany se dohodly, že lze skončit podnájem prostor na základě písemné dohody. Dále z článku XI. odstavec 3 téže smlouvy vyplývá, že nájemce i podnájemce mohou předmětnou smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní lhůtě způsobem a z důvodu stanovených občanským zákoníkem.5. Žalobkyně učinila nesporným, že dne 5. 10. 2020 jí byla doručena výpověď žalované ze dne 30. 9. 2020, avšak tuto nepovažuje za platnou pro rozpor s § 2310 o. z.6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla se souhlasem pronajímatele dne 14. 10. 2017 uzavřena řádně a platně podnájemní smlouva, přičemž mezi účastníky řízení je sporné, zda žalovaná platně vypověděla podnájemní smlouvu listinou „Výpověď podnájemní smlouvy“ ze dne 30. 9. 2020, nebo zda podnájem skončil až výpovědí podnájemní smlouvy učiněné žalobkyní ze dne 25. 8. 2021.7. Soud prvního stupně závěr o skutkovém stavu posoudil po právní stránce tak, že pokud se týká skončení nájmu, je nutné vycházet z ustanovení § 2308 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Především zdůraznil ustanovení § 2310 odst. 1 o. z., dle kterého ve výpovědi musí být uveden její důvod, přičemž výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Podle ustanovení § 2310 odst. 2 o. z. je výpovědní doba tříměsíční. Dále soud prvního stupně přisvědčil názoru žalované, že občanský zákoník s výjimkou ustanovení § 2215 a § 2216 o. z. podnájemní vztah nijak specificky neupravuje, nesouhlasil však s tím, že podnájemní vztah je ze své podstaty právním vztahem slabším a méně formálním, než vztah pronajímatele a nájemce. Soud prvního stupně má za to, že podnájem požívá v podstatě stejné úrovně zákonné ochrany jako nájem. Zdůraznil, že v podnájemní smlouvě nebyl sjednán odlišný postup při ukončení podnájemního vztahu, tedy např. výpovědí, a dovodil, že je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 2310 odst. 1 o. z.8. Soud prvního stupně se ztotožnil s námitkou žalované, vztahující se k bezprecedentní pandemické situaci, avšak dospěl k závěru, že nelze žalobu zamítnout z důvodu nepříznivých okolností vyplývajících z pandemické situace od roku 2020, když nedošlo ke změně okolností po podpisu podnájemní smlouvy, za které by odpovídala žalobkyně. Dále vysvětlil, že v daném případě nedošlo ani k podstatné změně okolností, která by založila v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (§ 1765 o. z.), ani k zániku závazku pro nemožnost plnění dle § 2006 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně nepochyboval o ztížení podmínek žalované strany, avšak tuto skutečnost podle něj nelze s přihlédnutím ke všem okolnostem pandemické situace přičítat k tíži žalobkyně, která byla v totožné nebo velice obdobné situaci. Soud prvního stupně dále uvedl, že nemůže přihlédnout ani k otázce dobrých mravů, neboť i žalobkyně se dostala do dlouhodobě nepříznivé situace. Zamítnutí žaloby by znamenalo znevýhodnění žalobkyně v jejím podnikání v situaci mimořádně nepříznivé pro obě strany sporu.9. Soud prvního stupně tedy žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že výpověď podnájmu ze dne 30. 9. 2020 byla učiněna v rozporu s ustanovením § 2310 o. z., neboť postrádala výpovědní důvod a je proto neplatná.10. Soud prvního stupně vyhověl žalobě i v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.11. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu včasným odvoláním. Uvedla, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl jí navrhovaný důkaz výslechem žalobkyně a žalované za účelem zjištění okolností jednání stran v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek státu v rámci COVID podpory, k čemuž mu žalobkyně odmítla poskytnout jakoukoliv součinnost. Aniž by to bylo tvrzeno či v průběhu řízení prokázáno, soud prvního stupně uzavřel, že platební povinnost žalobkyně vůči pronajímatelům zůstala beze změny.12. Žalovaná má dále za to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, kdy dovodil, že jelikož souhlas pronajímatele byl výslovně dán pouze k původním prostorám podnájmu, prostory zahrádky „zjevně“ nebyly předmětem podnájemní smlouvy, avšak nijak se nevypořádal s argumentací žalované, že předmět podnájmu byl v průběhu trvání podnájemní smlouvy rozšířen na základě ústní dohody stran. Jak žalovaná doložila, prostory zahrádky byly žalobkyní opětovně užívány až po ukončení jejich užívání žalovanou, z čehož podle žalované plyne, že po dobu trvání podnájmu je využívala žalovaná a jejich opětovné využívání žalobkyní nasvědčuje faktické akceptaci výpovědi žalované.13. Žalovaná nesouhlasí se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou na neplatnost její výpovědi s odkazem na absenci písemného výpovědního důvodu v souladu s § 2310 o. z., neboť tento závěr nevyplývá z žádné předložené komunikace mezi stranami. Žalobkyně neplatnost výpovědi pro chybějící písemný důvod dovozovala až ve své replice k vyjádření žalované k žalobě dne 17. 5. 2022.14. Dále žalovaná namítla, že žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by na ni omezení podnikání v důsledku vládních opatření dopadlo stejně jako na žalovanou. Upozornila, že žalobkyně měla na rozdíl od žalované po dobu trvání opatření možnost realizovat své podnikání prostřednictvím „výdejního okénka“, jelikož jeho prostory byly přímo přístupné z ulice, což soud prvního stupně ve své úvaze ohledně dopadů opatření nezohlednil. Z tohoto nesprávného skutkového zjištění soud prvního stupně uzavřel, že nebylo možné žalobu zamítnout.15. Žalovaná dále nesouhlasila s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Podle žalované soud prvního stupně posoudil nesprávně hledisko dobrých mravů, když nezohlednil, že žalobkyně jakožto nájemce na podnájemce přenášela náklady odpovídající nájemnému v hrubém nepoměru ke skutečně využívané ploše. Soud prvního stupně se nevypořádal ani s argumentací žalované, že pro otálení žalobkyně s ukončením podnájemní smlouvy až téměř 9 měsíců po zaslání výpovědi ze strany žalované a zjevném ukončení užívání prostor, nebyl rozumný důvod, kromě snahy minimalizovat svou obchodní ztrátu na úkor žalované.16. Žalovaná namítla, že se soud prvního stupně nijak nevypořádal se závěry Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že zákonná hlediska omezení výpovědních důvodů v případě nájemního vztahu se na podnájemní vztah neuplatní a že pokud si strany sjednaly toliko délku výpovědní doby, a nikoli další konkrétní omezení skončení podnájmu, např. písemné uvedení výpovědního důvodu, mohla žalovaná jako podnájemce podnájemní smlouvu vypovědět bez písemného vyjádření důvodu, protože pro daný smluvní vztah nebyla žádná další omezení stanovena. Podle žalované se soud prvního stupně nevypořádal s její argumentací, že § 2310 o. z. nelze jakožto dispozitivní ustanovení, aplikovatelné bez dalšího pouze na nájemní vztah, použít, když strany podnájemní smlouvy si pro svůj smluvní vztah sjednaly speciální smluvní úpravu výpovědi podnájemce, spočívající toliko ve stanovení délky výpovědní doby, přičemž neprojevily vůli sjednat žádné další náležitosti či omezení výpovědi (např. písemné stanovení výpovědního důvodu), ani na § 2310 o. z. ve smlouvě výslovně neodkázaly. Dále se žalovaná domnívá, že soud prvního stupně pominul, že žalované příslušel (pokud aplikoval na podnájemní vztah zákonnou úpravu nájmu) výpovědní důvod stanovený v § 2287 o. z. Žalovaná na základě tohoto důvodu podnájemní smlouvu vypověděla.17. V doplnění odvolání ze dne 5. 10. 2022 žalovaná uvedla, že soud prvního stupně se nezabýval celou komplexitou vztahu a jednání mezi žalobkyní a žalovanou, když se omezil pouze na formalistické zhodnocení předložené písemné komunikace obou stran, nesprávně vyhodnotil skutková zjištění, pokud uzavřel, že žalobkyně i žalovaná byly pandemickou situací zasaženy stejně, a následně rozhodl tak, že následky pandemických opatření má ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nést v absolutní míře pouze žalovaná. Rozsudek je tak podle žalované nejen po věcné stránce nesprávný, ale také v tomto ohledu zcela nespravedlivý.18. Podle žalované soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že žalobkyně výpověď relevantním způsobem zpochybnila, což se ve skutečnosti nestalo, a následné jednání žalobkyně naopak odpovídalo tomu, že podnájemní vztah skončil. Soud prvního stupně dále nezjistil správně a úplně skutkový stav, pokud se omezil výhradně na obsah písemného oznámení žalované ze dne 30. 9. 2020, avšak měl se zabývat rovněž souvisejícími sděleními stran. Žalovaná má dále za to, že její písemné oznámení ze dne 30. 9. 2020 samo o sobě obstojí jako řádně podaná výpověď. Soud prvního stupně opomenul, že výpověď nájmu nebytových prostor podle § 2310 o. z. nemusí být nezbytně písemná a písemné tedy nemusí být ani její odůvodnění. Povinná písemná forma výpovědi nebyla stranami sjednána ani smluvně (písemná forma byla stranami stanovena pouze pro případ skončení podnájmu dohodou). Podnájemní smlouva výslovně řeší pouze účinky doručení v článku XIV.2 podnájemní smlouvy, a výpověď (či její odůvodnění) není oznámením, pro které by si strany písemnou formu výslovně zvolily. Podle žalované lze uzavřít, že výpověď podnájemní smlouvy mohla být sdělena ústně, jelikož zákon písemnou formu nevyžaduje a strany tedy v tomto ohledu neprojevily vůli sjednat si písemnou formu pro výpověď či jiné oznámení v rámci smluvních ujednání. Žalovaná má za to, že pokud by se soud prvního stupně zabýval obsahem ústních jednání mezi žalobkyní a žalovanou a vypořádal se s tvrzením žalované ohledně ústní výpovědi a výpovědního důvodu, musel by dospět k závěru, že výpovědní důvod byl žalovanou sdělen ústně a doplnil tak obsah písemného podání žalované ze dne 30. 9. 2020 s názvem Výpověď podnájemní smlouvy.19. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že žalobu nebylo možné zamítnout, jelikož za změnu okolností žalobkyně neodpovídala, žalovaná je názoru, že odpovědnost smluvní strany není relevantním kritériem z hlediska možnosti aplikace výpovědního důvodu, spočívajícího ve změně okolností, a jedná se tedy o nesprávné právní posouzení věci. Podle žalované stejně tak nejsou relevantní případné úvahy ohledně intenzity dopadu pandemických opatření na žalobkyni. Žalovaná dále uvedla, že i když se tím soud prvního stupně výslovně nezabýval, aktuální judikatura přiznává podnikatelům možnost nájemní smlouvu vypovědět z důvodu změny okolností (podle § 2287 v kombinaci s § 2311 o. z.), spočívající v nemožnosti podnikat v důsledku pandemických opatření. Ve vztahu k soudem prvního stupně dovozeným důsledkům změny okolností na žalobkyni dodala žalovaná, že pokud chtěl dovodit, že platební povinnosti žalobkyně jako nájemce zůstaly beze změny, měl žalobkyni vyzvat, aby soudu předložila relevantní důkazy, které by to potvrzovaly, neboť toto nebylo možno dovodit pouhým nahlédnutím do nájemní smlouvy.20. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, případně aby jej v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání soudu prvního stupně.21. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání odmítla námitky žalované. Podle žalobkyně je výpověď podnájemní smlouvy žalovanou ze dne 30. 9. 2020 zcela neplatná, na což žalovanou upozornila obratem dopisem ze dne 7. 10. 2020 a opakovaně původním zástupcem žalobkyně. Mezi stranami bylo v návaznosti na to opakovaně jednáno ohledně ukončení podnájemního vztahu a následného uvedení předmětných prostor do původního stavu. Žalobkyně je přesvědčena, že nedošlo k uzavření dohody o ukončení podnájemní smlouvy, neboť žalovaná odmítla uvést předmět nájmu do stavu, ve kterém jej přebírala. S ohledem na to byla žalobkyně nucena platně ukončit podnájemní vztah sama výpovědí ze dne 25. 8. 2021. Žalobkyně se ztotožnila s názorem soudu prvního stupně, že výpověď daná žalovanou byla pro absenci výpovědního důvodu neplatná. Má za to, že na tomto nic nemění ani judikatura, na niž odkazovala žalovaná, kdy šlo o skutkově jiné případy, kdy v podnájemní smlouvě nejsou sjednány žádné výpovědní důvody. V podnájemní smlouvě však podle žalobkyně výpovědní důvody neabsentují, když v čl. XI. odst. 3 podnájemní smlouvy je uvedeno, že je možné podnájemní smlouvu vypovědět z důvodu uvedených v občanském zákoníku. Provedení důkazů ohledně zjištění okolností jednání stran v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek v rámci Covid podpory žalobkyně považuje za nadbytečné, protože by nijak nemohlo ovlivnit posouzení platnosti výpovědi podané žalovanou, či případné posouzení dobrých mravů. Dále žalobkyně uvedla, že předzahrádka nebyla předmětem podnájemní smlouvy, a z jejího užívání žalobkyní nelze dovodit akceptaci výpovědi žalované žalobkyní. Odmítla, že by se se žalovanou ústně dohodla na užívání předzahrádky žalovanou.22. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované, že ji upozornila na neplatnost výpovědi až v replice k vyjádření žalované dne 17. 5. 2022, neboť jednatel žalobkyně reagoval na výpověď žalované již dne 7. 10. 2020, kdy žalované sdělil, že výpověď podnájemní smlouvy považuje za neplatnou, což měl nalézací soud za prokázané e-mailovou korespondencí ze dne 26. 9. 2020. Odmítla, že by otálela s podáním výpovědi žalované, přičemž odkázala na jednání mezi stranami ohledně dohody o ukončení podnájemního vztahu a uvedení prostor do původního stavu, k níž nakonec nedošlo.23. Žalobkyně uvedla, že omezení podnikání v důsledku vládních opatření se vztahovala na všechny podnikatele a obě strany byly pandemickou situací zasaženy naprosto stejně. Výše nájemného, které je žalobkyně jako nájemce povinna platit pronajímatelům, je pro projednávaný spor irelevantní. Podle žalobkyně se nalézací soud správně nezabýval možností aplikace § 2287 o. z., neboť změna okolností nebyla takové intenzity, že by tento výpovědní důvod mohl být naplněn, a to za situace, kdy ve výpovědi žalované žádný výpovědní důvod nebyl uveden.24. Žalobkyně dále poukázala na procesní obranu žalované, která uváděla, že není nutné, aby ve výpovědi podnájemní smlouvy byl uveden důvod výpovědi jako obligatorní náležitost výpovědi, a z tohoto důvodu považovala výpověď za platnou. Žalovaná v nalézacím řízení netvrdila, že výpověď učinila ústně, ani jaké byly důvody této výpovědi, ani netvrdila, k jakému dni mělo k ústní výpovědi podnájemní smlouvy dojít. Žalobkyně poukázala na koncentraci řízení, když žalovaná tvrzení ohledně ústní výpovědi uvedla až v doplnění odvolání. Uvedla, že není smyslem a účelem zákona zhojit neplatnost písemně podané výpovědi ústním sdělením – doplněním, a pokud si žalovaná vybrala písemnou formu výpovědi, měla by tato obsahovat veškeré náležitosti pro její platnost, tedy i písemně uvedený výpovědní důvod, a není možné jej v budoucnu ústně doplňovat.25. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.26. Odvolací soud po zrušení rozsudku ze dne 30. 5. 2023 dovolacím soudem, který poukázal na potřebu vyložit čl. XI.3. smlouvy primárně z hlediska skutečné vůle jednajících (§ 556 odst.1 o. z.), a po zrušení rozsudku ze dne 29. 4. 2025, přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání (§ 212 o. s. ř.), jsa přitom vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g a § 226 odst. 1 o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.27. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. částečně zopakoval dokazování. Z podnájemní smlouvy mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem, datované dne 14. 10. 2017, zjistil, že předmětem byl podnájem blíže vymezených nebytových prostor, a to bez provozní zahrádky, na dobu určitou od 20. 10. 2017 do 30. 9. 2022 za účelem hostinské činnosti. Z článku XI. odst. 2 podnájemní smlouvy vyplývá, že lze skončit podnájem prostor na základě písemné dohody. Dále z článku XI. odst. 3 smlouvy má za prokázané ujednání, že nájemce i podnájemce mohou tuto smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní době, způsobem a z důvodu stanovených občanským zákoníkem. Nájemce je oprávněn vypovědět podnájemci nájem prostoru ve dvouměsíční výpovědní době také z důvodu:- porušování povinností nájemce,- poškození prostoru či jeho užívání v rozporu s dohodnutým účelem,- rušení pořádku v domě i přes písemné upozornění ze strany pronajímatele.28. Z e-mailu , jméno FO,  ze dne 8. 9. 2020 zaslaného , jméno FO,  je patrné, že reaguje na zprávu s přílohou , jméno FO,  ze dne 21. 8. 2020 a děkuje za přípravu dohody, ve které by rádi udělali pár drobných změn, týkajících se úprav prostor, případných závad a jejich předání. Z e-mailu , jméno FO,  ze dne 26. 9. 2020 zaslaného , jméno FO,  vyplývá, že trvá na platnosti podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017 a neregistruje žádnou výpověď s tím, že k akceptaci dohody nedošlo, a pokud (podnájemce) trvá na ukončení smlouvy, nechť zašle řádnou výpověď. Upozorňuje na nutnost předat prostor ve stavu, v jakém jej podnájemce převzal.29. Z přípisu žalovaného ze dne 30. 9. 2020 adresovaného žalobkyni odvolací soud zjistil, že žalovaná v souladu s článkem XI. odst. 3 podnájemní smlouvy uzavřené dne 13. 10. 2017 vypovídá tuto smlouvu s výpovědní lhůtou dvou měsíců, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po doručení této výpovědi s tím, že podnájem skončí ke dni 30. 11. 2020. Z přípisu žalobkyně ze dne 7. 10. 2020, adresovaného žalované, vyplývá, že potvrzuje obdržení návrhu na výpověď podnájemní smlouvy dne 5. 10. 2020, a uvádí, že jej jako výpověď nemůže akceptovat, že obsahuje hned několik vad, které jej činí neplatným, jako například termín ukončení smlouvy, nevyřešené nároky na vrácení interiéru do původního stavu atp. Navrhuje se dohodnout na podmínkách a řádném ukončení smlouvy.30. Z e-mailu právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2021 zástupci žalované vyplývá, že s ním počítá v uvedenou hodinu a den a oznamuje, že od klienta vyžádal stručný přehled úkonů, které v rámci zpětného předání předpokládá.31. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně uvedla, že ustanovení čl. XI odst. 3 smlouvy řešilo pouze možnost ukončení smluvního vztahu výpovědí ve speciálních případech odkazem na příslušná ustanovení občanského zákoníku a že formulace smluvního ujednání vylučuje možnost ukončit smluvní vztah bez důvodu. Uvedla též, že vzhledem k tomu, že právní úprava žádné důvody k výpovědi podnájmu neupravovala, mínily účastnice odkazem na ustanovení občanského zákoníku ve smlouvě, že ve vztahu k výpovědi se vztahy účastnic budou řídit právní úpravou smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Podnájemní smlouva kopírovala smlouvu nájemní.32. Žalovaná v průběhu odvolacího řízení naproti tomu uvedla, že společným úmyslem účastnic nebylo podřídit vztah účastnic ohledně výpovědi úpravě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Ve vztahu ke způsobu výpovědi bylo úmyslem účastnic odkázat na obecnou úpravu podnájmu v § 2215 a ve vztahu k důvodům výpovědi nebyl odkaz na občanský zákoník veden společným úmyslem stran. Text smlouvy zpracovávala žalobkyně, obsah smlouvy ve vztahu k výpovědi nebyl vyjednáván.33. Žalobkyně byla odvolacím soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazu k prokázání svého tvrzení, že podle společné vůle účastnic měla být dle článku XI odst. 3 podnájemní smlouvy výpověď podnájemní smlouvy podřízena právní úpravě občanského zákoníku, týkající se nájmu prostoru sloužícího k podnikání.34. Na základě návrhu žalobkyně odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování výslechem jednatele žalobkyně , jméno FO, . Ohledně významu článku XI. bodu 3. smlouvy o podnájmu, zejména pokud jde o možnost její výpovědi ze strany žalované, uvedl, že smlouva mohla být ukončena jedině dohodou. K možnosti žalované vypovědět smlouvu ve dvouměsíční výpovědní době způsobem a z důvodu stanových občanským zákoníkem jednatel žalobkyně sdělil, že to bylo pro případ, kdy by nebylo plněno žalobkyní (např. nezajištění dodávky plynu a energií), tedy kdyby neumožnila podnikání v daném prostoru. Odkazem v čl. XI bodu 3. na důvody výpovědi stanovené občanským zákoníkem bylo podle jednatele žalobkyně myšleno porušení ze strany žalobkyně nebo nějaká neočekávaná situace, která by znevýhodňovala jednu nebo druhou stranu, tak jak je to v občanském zákoníku. Dále zdůraznil shodu textu podnájemní smlouvy se smlouvou nájemní s tím, že ho navrhovala žalobkyně a že jednatel žalované měl text smlouvy předem k dispozici a neměl k němu připomínky.35. Dále odvolací soud vyslechl jednatele žalované , jméno FO, , který vypověděl, že podnájemní smlouvu bylo možno vypovědět ve dvouměsíční výpovědní době, jak byli později žalobkyní vyzváni a jak učinili, přičemž se domnívá, že důvody výpovědi nebyly nijak omezené, protože ve smlouvě o nich není nic konkrétního uvedeno. Podstatná pro něj byla délka výpovědní doby. Smlouva mu byla předložena v den jejího podpisu. Rozdíl v datech jeho podpisu na jednotlivých stejnopisech podnájemní smlouvy (13. 10. a 14. 10. 2017) jednatel žalované vysvětlil tím, že v případě svého stejnopisu vycházel z údaje ve svém diáři.36. Svědek , tituly před jménem,  , jméno FO,  vypověděl, že pronajal předmětné nebytové prostory žalobkyni. Svědek potvrdil svou přítomnost při sjednávání podnájemní smlouvy, kdy požadoval, aby byla stejná doba trvání podnájemní smlouvy jako ve smlouvě nájemní a také stejná práva a povinnosti podnájemce, dále po skončení podnájmu i nájmu uvedení prostor do původního stavu, pokud by se nedohodli jinak. Uvedl, že na schůzce se neřešilo, za jakých podmínek může nájemce či podnájemce podnájemní smlouvu ukončit. Opakovaně sdělil, že bylo dohodnuto, že nájem i podnájem budou trvat stejně.37. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , matky jednatele žalobkyně, vyplynulo, že smlouva byla uzavírána za přítomnosti obou jednatelů, svědkyně a pana , Anonymizováno, , a to na základě souhlasu pronajímatele pana , Anonymizováno, , který trval na tom, že bude stejná jako smlouva nájemní. Svědkyně uvedla, že se při uzavírání smlouvy hovořilo o možnostech jejího ukončení s tím, že podnájemní smlouva skončí s nájmem. Dále bylo podle svědkyně řečeno, že žalovaná smí smlouvu ukončit pouze dohodou, resp. že se na její ukončení vztahují stejné paragrafy jako u nájmu. Svědkyně sdělila, že výpověď mohla být v případě vstupu žalované do likvidace, přestěhování jejího jednatele, a v zásadě možná byla pouze ve výjimečných případech, kdy by byl jednatel žalované odsouzen nebo v insolvenci. K významu čl. XI odst. 3 podnájemní smlouvy svědkyně vypověděla, že jím bylo myšleno, že na podnájem se vztahují práva a povinnosti z nájmu prostoru k podnikání. Uvedla, že u tohoto projednávání pan , jméno FO,  byl, a domnívá se, že byl seznámen zcela jasně s tím, že na ukončení podnájmu se budou vztahovat důvody pro ukončení nájmu prostoru určeného k podnikání. Svědkyně dále uvedla, že pan , jméno FO,  trval na možnosti ukončení podnájmu za stejných podmínek jako nájmu, tj. pouze dohodou nebo z důvodů uvedených v občanském zákoníku pro nájem nebytového prostoru.38. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.39. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).40. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, a ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 508/2019, podle ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností, přičemž dbá na ochranu dobré víry adresáta právního jednání. U vícestranných právních jednání je pak základním výkladovým hlediskem společný úmysl jednajících stran. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.41. Odvolací soud po částečném zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že důkazní břemeno ohledně společné vůle stran, že podle článku XI. odst. 3 podnájemní smlouvy měla být výpověď podnájemní smlouvy podřízena právní úpravě občanského zákoníku, týkající se nájmu prostoru sloužícího k podnikání, v posuzované věci žalobkyně neunesla. Z výpovědí jednatelů žalobkyně a žalované, a rovněž svědka , Anonymizováno,  nevyplynulo nic, co by svědčilo o tom, že strany shodně zamýšlely podřídit výpověď podnájemní smlouvy právní úpravě skončení nájmu výpovědí. , jméno FO,  vypověděl, že odkazem na důvody (výpovědi) stanovené občanským zákoníkem v článku XI. odst. 3 podnájemní smlouvy bylo myšleno porušení ze strany žalobkyně nebo nějaká neočekávaná situace, která by znevýhodňovala jednu nebo druhou stranu, tak jak je to v občanském zákoníku. , jméno FO,  však tuto vůli účastníků nepotvrdil s tím, že důvody výpovědi nebyly nijak omezené, protože ve smlouvě o nich není nic konkrétního uvedeno, a že podstatná pro něj byla délka výpovědní doby. Ani svědek , jméno FO,  tvrzenou shodnou vůli účastníků ohledně důvodů výpovědi nepotvrdil. Na základě obsahu přípisu žalobkyně ze dne 7. 10. 2020 zaslaného žalované, kde potvrzuje doručení výpovědi žalované ze dne 30. 9. 2020, tuto neakceptuje, avšak absenci výpovědního důvodu žalované nevytýká, přičemž připouští ukončení podnájemní smlouvy za podmínek, které si dohodnou, má odvolací soud za to, že též nasvědčuje spíše závěru, že možnost výpovědi smlouvy účastníci nezamýšleli nijak omezit konkrétními výpovědními důvody. Rovněž z e-mailu právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2021 zástupci žalované ohledně zpětného předání lze dovodit, že k účinnému ukončení podnájemní smlouvy nejpozději k uvedenému dni došlo. Odvolací soud též nepřehlédl, že ze spisu se podává, že absenci výpovědního důvodů žalobkyně vytýkala až v průběhu řízení ve vyjádření k odporu žalované. Naproti tomu výpověď svědkyně , jméno FO, , že čl. XI odst. 3 podnájemní smlouvy bylo myšleno, že na ukončení podnájmu se budou vztahovat důvody pro ukončení nájmu prostoru určeného k podnikání a že s tímto byl jednatel žalované , jméno FO,  zcela jasně seznámen, žádný ze shora uvedených důkazů nepodporuje.42. Vzhledem k tomu, že se společnou vůli stran ohledně důvodů výpovědi podnájemní smlouvy nepodařilo prokázat, odvolací soud přikročil k jejímu objektivnímu výkladu ve smyslu § 556 odst. 1 věty druhé o. z. S tímto postupem odvolacího soudu vyjádřil nyní dovolací soud ve svém kasačním rozhodnutí souhlas; nesouhlasil však se samotným výkladem vůle, jak jej odvolací soud provedl ve svém rozsudku ze dne 29. 4. 2025, který byl proto dovolacím soudem zrušen. Dovolací soud uzavřel, že výpověď podnájmu žalovanou ze dne 30. 9. 2020, která byla doručena žalobkyni 5. 10. 2020, je vzhledem k absenci jejího důvodu neplatná. Podle § 243g a § 226 odst. 1 o. s. ř. je odvolací soud tímto právním názorem dovolacího soudu vázán a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku dovolacího soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení před soudem prvního stupně netvrdila, že by podnájemní vztah měl být ukončen jinou její výpovědí, a tvrzeným dodatečným ústním doplněním výpovědního důvodu (včetně žalovanou rovněž uváděného důvodu spočívajícího ve změně poměrů ve smyslu § 2287 o. z.) se odvolací soud s ohledem na závěr dovolacího soudu o neplatnosti výpovědi doručené žalobkyni dne 5. 10. 2020 zabývat nemůže, je třeba vycházet z toho, že podnájemní vztah mezi účastníky trval až do jeho ukončení výpovědí žalobkyně ze dne 25. 8. 2021, a tedy po tuto dobu byla žalovaná povinna žalobkyni platit sjednané podnájemné. Na tomto závěru nic nemění ani případné využívání části podnajatých prostor žalobkyní.43. K námitce žalované, že soud prvního stupně posoudil nesprávně hledisko dobrých mravů, když nezohlednil, že žalobkyně jakožto nájemce na podnájemce přenášela náklady odpovídající nájemnému v hrubém nepoměru ke skutečně využívané ploše, odvolací soud toliko uvádí, že smlouvu o podnájmu uzavřeli účastníci jako podnikatelé a žalovaná se tak podle § 1797 o. z. nemůže dovolávat hrubého nepoměru plnění ve smyslu § 1793 o. z. Dále žalovaná v řízení netvrdila žádné takové mimořádné okolnosti uzavření podnájemní smlouvy, jako zneužití postavení žalobkyní, nemožnost vyjednávat o výši podnájemného aj., které by rozpor s dobrými mravy mohly založit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3812/2022). Za takové okolnosti nelze podle odvolacího soudu považovat ani tvrzené odmítnutí součinnosti žalobkyně v souvislosti se snahou žalované vyjednat příspěvek státu v rámci COVID podpory.44. Vzhledem k výše uvedenému se odvolací soud zabýval výší a splatností nájemného, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni za dobu do ukončení podnájemního vztahu výpovědí žalobkyně ze dne 25. 8. 2021. Z podnájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2017 z článku V. odst. 4 zjistil, že nájemné je splatné vždy nejpozději do každého 15. dne měsíce, za který se nájemné platí. Dále si účastníci v článku V. odst. 5 smlouvy sjednali pro případ prodlení s placením nájemného úrok z prodlení ve smluvené výši 2,5 promile denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pokud jde o výši nájemného, odvolací soud vyšel ze zjištění, že toto bylo zvýšeno dodatkem č. 1 ze dne 12. 3. 2018 na částku 36 300 Kč měsíčně s účinností od 1. 5. 2018. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobkyni přiznal právo na zaplacení nájemného za dobu od ledna do července 2021 v částce 36 300 Kč za každý kalendářní měsíc s tím, že prodlení žalované s placením jednotlivých plateb nájemného nastalo vždy den následující po splatnosti každé měsíční platby nájemného (§ 1968 o. z.), přičemž sazbu úroku z prodlení si účastníci sjednali v podnájemní smlouvě ve smyslu § 197 o. z.45. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrdil včetně odpovídajícího výroku o náhradě nákladů řízení.46. Odvolací soud rozhodl jak o nákladech odvolacího řízení, tak o nákladech řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). O nákladech odvolacího i dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, a proto jí náleží náklady za řízení před soudem odvolacím i dovolacím.47. Náklady řízení žalobkyně před odvolacím soudem do vydání prvního rozsudku odvolacího soudu jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 9 340 Kč v celkové výši 28 020 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 254 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. d), g), třemi náhradami hotových výdajů po 300 Kč v celkové výši 900 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 100 Kč v celkové výši 400 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za čas strávený cestou k jednání a zpět dne 25. 5. 2023, cestovným ve výši 1 269,40 Kč za cestu k jednání soudu z , adresa,  a zpět osobním vozidlem na vzdálenost celkem 180 km, při spotřebě 4,2 litru nafty na 100 km, při ceně 44,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 6 423,80 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.48. Náklady řízení žalobkyně před odvolacím soudem do vydání druhého rozsudku odvolacího soudu stupně jsou tvořeny odměnou advokáta za pět úkonů právní služby po 9 340 Kč v celkové výši 46 700 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 254 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. d), g), pěti náhradami hotových výdajů po 450 Kč v celkové výši 2 250 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za promeškaný čas za dvanáct půlhodin po 150 Kč v celkové výši 1 800 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za čas strávený v r. 2025 cestou ke třem jednáním a zpět, cestovným ve výši 3 918,90 Kč za tři cesty k jednání soudu z , adresa,  a zpět osobním vozidlem na vzdálenost celkem 180 km x 3, při spotřebě 4,2 litru nafty na 100 km, při ceně 34,70 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 11 480,50 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.49. Náklady řízení žalobkyně za obě řízení před dovolacím soudem jsou tvořeny soudním poplatkem z dovolání ve výši 14 000 Kč, odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 9 340 Kč (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb.) z tarifní hodnoty 254 100 Kč, náhradami hotových výdajů za 300 Kč a 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 4 080,30 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.50. Náklady řízení žalované před soudem odvolacím do vydání tohoto rozsudku jsou tvořeny odměnou advokáta za úkon právní služby ve výši 9 340 Kč v celkové výši Kč (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. g), vyhl. č. 177/1996 Sb.) z tarifní hodnoty 254 100 Kč, náhradou hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhradou za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 150 Kč v celkové výši 600 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025) za čas strávený cestou k jednání odvolacího soudu a zpět, cestovným ve výši 1 711 Kč za cestu k jednání odvolacího soudu z , adresa,  a zpět osobním vozidlem (vzdálenost 180 km při průměrné spotřebě 8,1 litru nafty na 100 km, při ceně 1 litru nafty ve výši 44,50 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 573/2025 Sb. a při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,90 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhl. č. 573/2025 Sb. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 2 541,20 Kč z výše uvedených nákladů řízení dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.51. Odvolací soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za řízení odvolací a dovolací ve výši 155 224,20 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), kdy pro stanovení lhůty delší odvolací soud neshledal důvody.","information":[{"texts":[{"text":"Proti rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky, a to prostřednictvím soudu prvního stupně. O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dovolání pouze proti výroku o nákladech řízení není přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem exekučním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSUL:2026:17.Co.120.2022.1","publishedAt":"2026-10-26","decisionAt":"2026-08-27","caseNumber":{"senate":17,"registry":"Co","index":120,"year":2022,"pageNumber":238},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jitka","lastName":"Válková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSUL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 254 100 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":77,"year":2022,"pageNumber":63},"affectedDate":"2022-07-28","courtCode":"OSLN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":467,"lexYear":2022,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":467,"lexYear":2022,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":475,"lexYear":2024,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":475,"lexYear":2024,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":573,"lexYear":2025,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":573,"lexYear":2025,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"226","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"243g","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"555","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2215","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAJEM_NEBYTOVYCH_PROSTOR","NEBYTOVY_PROSTOR","INSOLVENCE","LHUTY","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","PODNAJEM","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","JEDNATEL","SMLOUVA_NAJEMNI","PODNIKATEL","DLUZNE_NAJEMNE"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}