{"uuid":"a9910ab1-b300-4a1d-840c-3925e47f19cf","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"navrhovatele: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození navrhovatele A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatele A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"účasti: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"předsedkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o návrhu na ustanovení právního zástupce - advokáta v řízení o „určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ“, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-256,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-256 se v rozsahu výroku I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-256 se v rozsahu výroku I. potvrzuje.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení o žádosti o ustanovení právního zástupce navrhovateli ze dne 7. 12. 2024 se zastavuje.“ (výrok I.), „Soud vyzývá navrhovatele, aby vady podání ze dne 3. 8. 2025 doplnil tak, že: písemně doplní, v čem konkrétně je spatřována nesprávnost napadeného usnesení (odvolací důvod); písemně doplní, čeho se odvoláním domáhá (odvolací návrh), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.“ (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že dne 23. 2. 2024 podal navrhovatel žádost ke Krajskému soudu v Praze o ustanovení právního zástupce. Žádost odůvodnil tím, že se jedná o složitý případ a sám není schopen právních úkonů, avšak o osvobození od soudních poplatků nežádá. Svoji žádost doplnil dne 14. 3. 2024 s tím, že není nemajetný a na osvobození od soudních poplatků nemá nárok. Dne 3. 6. 2024 rozhodl Krajský soud v Praze usnesením č. j. 79 Cm 1/2024-115 o zamítnutí žádosti navrhovatele na ustanovení právního zástupce. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 10. 2024, když bylo potvrzeno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2024, č. j. 9 Cmo 211/2024-129. Dne 7. 12. 2024 podal navrhovatel opětovně žádost o ustanovení právního zástupce s odůvodněním, že neví, jak dále ve věci postupovat, když účastník 1) přestal být předsedkyní účastníka 2). Následně soud citoval ustanovení § 103 o. s. ř., § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. a § 159a odst. 4 o. s. ř. Soud v odůvodnění akcentoval, že navrhovateli bylo dostatečně jasně a srozumitelně vysvětleno v rámci odůvodnění soudem citovaných usnesení (na která v podrobnostech odkázal), že podmínkou pro ustanovení právního zástupce je splnění předpokladu pro osvobození žadatele od povinnosti hradit soudní poplatky. Soud navrhovateli v rámci odůvodnění vysvětlil, že institut ustanovení právního zástupce je tu proto, aby měl každý možnost se před soudem náležitě hájit a domáhat se svých práv, tedy i ty osoby, které bez vlastního přičinění se dostali do špatné finanční situace a nemohou si právní zastoupení profesionálem dovolit. Pokud by mělo dojít k ustanovení právního zástupce z řad advokátů každému, kdo o to požádá z důvodu, že právní problematice nerozumí (tedy prakticky komukoliv bez právního vzdělání), bylo by zaprvé zasahováno do smluvní svobody a práva na svobodné podnikání advokátů v zákonem nepřiměřené míře, a zadruhé by kladlo rovněž nepřiměřenou zátěž na daňové poplatníky, kteří v důsledku nesou náklady takto ustanoveného právního zástupce. Pakliže má tedy navrhovatel dostatek finančních prostředků k tomu, aby si zajistil advokáta, který ho bude v tomto řízení zastupovat, není zde důvod k ustanovení právního zástupce navrhovateli. Dále soud pokračoval, že jelikož o žádosti na ustanovení právního zástupce navrhovateli bylo již pravomocně rozhodnuto, přičemž navrhovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovali změnu jeho poměrů a nové posouzení věci, nezbylo soudu než řízení o žádosti ze dne 7. 12. 2024 o ustanovení právního zástupce, zastavit pro překážku věci rozhodnuté dle § 104 odst. 1 věta první ve spojení s § 159a odst. 4 o. s. ř. (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, a to jen proti výroku I. Stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že navrhovatel dne 16. 2. 2025 podal vysvětlení, proč mu Česká advokátní komora (dále též jen „ČAK“) neustanovila právního zástupce pro toto řízení s tím, že ČAK nebude iniciativně řešit manipulaci se zákonem, které se dopustila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":". Druhá stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že Městský soud v Praze používá k zastavení řízení o ustanovení právního zástupce „sloučení dvou odstavců“ s tím, že „sloučené odstavce přikládá v příloze“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení (tj. v rozsahu výroku I.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby tento přesně uvedl, podle jakého paragrafu o. s. ř. žádost zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení a teprve, jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Dle § 104 odst. 1, věta první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 167 o. s. ř. „Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.“ (výrok I.), „Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.“ (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Obecně platí, že nezměnitelnost rozhodnutí jako účinek právní moci se projevuje zákazem opětovného projednání a rozhodnutí téže věci. V jiném řízení, které se týká totožného procesního nároku, vystupuje tento účinek v podobě negativní procesní podmínky, tj. překážky věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae). Je-li existence pravomocného rozhodnutí, kterým již bylo v téže věci rozhodnuto, v jiném řízení zjištěna, přihlíží k ní soud z úřední povinnosti a takové řízení zastaví (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Totožnost věci je dána totožností předmětu řízení a totožností účastníků řízení. Předmět řízení je tvořen dvěma složkami: jednak základem procesního nároku, tj. navrhovatelem/žalobcem tvrzenými skutkovými okolnostmi a jednak předmětem procesního nároku, jímž je v návrhu/žalobě uvedený petit (žalobní návrh, žádost). Závěr o totožnosti věci tak vychází ze závěru, že v obou (několika) řízeních jsou tvrzeny shodné skutkové okolnosti, že je zde shodný žalobní petit a že v řízeních vystupují shodní účastníci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Výše uvedené závěry se však uplatní mutatis mutandis i na posuzovanou věc ohledně rozhodnutí o ustanovení právního zástupce - advokáta účastníkovi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Navrhovatel požádal o ustanovení zástupce - advokáta dne 23. února 2024. V žádosti zdůraznil, že o osvobození od soudních poplatků nežádá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Usnesením ze dne 5. března 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-59 vyzval soud navrhovatele ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení usnesení k předložení řádně vyplněného formuláře, k předložení bankovních výpisů a ostatních příloh a řádně jej poučil. Výzva mu byla doručena dne 5. 3. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podáním ze dne 14. března 2024 navrhovatel brojil proti tomu, proč je mu zasíláno prohlášení k vyplnění s tím, že „Na osvobození od poplatků nemám nárok.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Usnesením ze dne 3. června 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-115 (tedy pod č.j., pod nímž byla věc prvotně vedena Krajským soudem v Praze, než byla postoupena Městskému soudu v Praze) soud prvního stupně žádost o ustanovení právního zástupce zamítl. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, a to pravomocně (a to konkrétně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2024 č. j. 9 Cmo 211/2024-129, přičemž na doložce právní moci je vyznačeno datum 18. 10. 2024). Jelikož byla ze strany navrhovatele dne 7. prosince 2024 podána opětovná žádost o ustanovení právního zástupce - advokáta, aniž došlo oproti předchozí žádosti ke změně zákonných předpokladů pro úspěšné ustanovení zástupce - advokáta, tvoří předchozí výše uvedená rozhodnutí soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu překážku věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae), což je důvodem pro zastavení řízení o takové pozdější žádosti. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, své rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnil - vysvětlil žadateli, a to včetně uvedení příslušných (správných) zákonných ustanovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dlužno ještě zdůraznit, že jakékoliv snahy navrhovatele o získání právního zástupce, jež nebyly úspěšné (viz důvody žádosti navrhovatele ze dne 23. února 2024 na č.l. 40 „O zastoupení jsem požádal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" a oba zastoupení odmítli.“) jsou z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností pro posouzení předmětné žádosti o ustanovení právního zástupce - advokáta právně irelevantní (viz podrobněji v dalších odstavcích). Jinak vyjádřeno, aby byl soud oprávněn opětovně posuzovat další žádost navrhovatele o ustanovení právního zástupce advokáta, musel by navrhovatel tvrdit a doložit změnu rozhodných skutečností oproti předchozí žádosti, a to ohledně splnění zákonných předpokladů pro osvobození od placení soudních poplatků. Nic takového však navrhovatel netvrdil, tím spíše nedokládal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dlužno ještě podotknout v obecné rovině, že ani samo o sobě případné zhoršení finanční situace žadatele neznamená automaticky nárok žadatele na ustanovení právního zástupce - advokáta (musí být splněny všechny zákonné předpoklady stanovené zákonodárcem - viz § 138 odst. 1 o. s. ř).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud vzhledem k výše uvedenému a k opakující se argumentaci navrhovatele považuje za nezbytné opět odvolateli zdůraznit následující: Dle § 30 odst. 1 věta první o. s. ř. „Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů….“ (poznámka - vytučnění doplněno odvolacím soudem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. „Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo … ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z citovaného ustanovení § 30 odst. 1 věta první ve spojení s odst. 2 téhož paragrafu o. s. ř. vyplývá, že zákonným předpokladem pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce advokáta účastníkovi je, aby byly u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. Bez splnění tohoto předpokladu nemůže být žádost o ustanovení zástupce - advokáta úspěšná, i kdyby bylo ustanovení zástupce advokáta nezbytné k ochraně zájmů žádajícího účastníka. Odborná právní teorie k tomu v komentářové literatuře uvádí následující: „Podle § 30 nelze postupovat tehdy, nemůže-li se účastník, který má dostatek prostředků na zaplacení právních služeb, domoci poskytnutí právní pomoci (např. proto, že mu bylo poskytnutí právních služeb více advokáty odmítnuto). V tomto případě může účastník požádat ČAK, aby mu určila advokáta (§ 18 odst. 2 AZ). Určený advokát je povinen poskytnout účastníku právní služby (včetně zastupování v řízení před soudem) za podmínek v určení stanovených, ledaže by měl důvody k odmítnutí právních služeb podle § 19 AZ. Advokát určený ČAK ovšem může účastníka v řízení zastupovat jen tehdy, byla-li mu udělena plná moc ve smyslu § 28; určení ČAK udělení plné moci nenahrazuje.“ - viz komentář k § 30 o. s. ř. in Drápal, L.,Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 1600 s. (podtržení a tlusté písmo doplněno odvolacím soudem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud z výše vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Odvolací soud si však vzhledem k četnosti podání ze strany navrhovatele dovoluje poukázat na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu stran účastníků řízení, kteří dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých či nedůvodných žalob a množstvím nejrůznějších procesních podání a opravných prostředků, viz např. z nedávné doby usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2026 sp. zn. 30 Cdo 1289/2026: „Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Vzhledem k nedostatku povinného zastoupení při podání dovolání byl žalobce usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 3. 2026, č. j. 5 C 90/2024-58, které bylo žalobci doručeno dne 12. 3. 2026, vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a rovněž byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Na tuto výzvu žalobce reagoval žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů, doručenou soudu prvního stupně dne 27. 3. 2026. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021). Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádosti o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu (v daném řízení se jedná již o třetí žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, i přes to, že jeho předchozí žádosti byly soudy vždy zamítnuty). Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). Žalobce nebyl při podání dovolání právně zastoupen, ani netvrdil, že má právnické vzdělání. Tento nedostatek povinného zastoupení žalobce neodstranil ani poté, co byl ke zvolení zástupce pro dovolací řízení soudem prvního stupně vyzván s poučením o následku neuposlechnutí této výzvy. Nejsou tedy splněny podmínky pro pokračování v řízení o dovolání žalobce. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a jeho počínání v řízeních lze pokládat za obstrukční a sudičské, jak je uvedeno již výše (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021).“ (podtržení a tlusté písmo doplněno odvolacím soudem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Bude tak v případě opakovaných žádostí navrhovatele o ustanovení právního zástupce advokáta, případně i jiných jeho podání ohledně otázek, které již byly posouzeny (pravomocně rozhodnuty) odvolacím soudem, na soudu prvního stupně, aby podle konkrétních okolností případu důsledně zvážil, zda se na posuzovanou věc uplatní výše formulované závěry Nejvyššího soudu o tom, že zneužívající procesní úkony nemohou požívat právní ochrany a že se k nim nepřihlíží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení o žádosti o ustanovení právního zástupce navrhovateli ze dne 7. 12. 2024 se zastavuje.“ (výrok I.), „Soud vyzývá navrhovatele, aby vady podání ze dne 3. 8. 2025 doplnil tak, že: písemně doplní, v čem konkrétně je spatřována nesprávnost napadeného usnesení (odvolací důvod); písemně doplní, čeho se odvoláním domáhá (odvolací návrh), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.“ (výrok II.).2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že dne 23. 2. 2024 podal navrhovatel žádost ke Krajskému soudu v Praze o ustanovení právního zástupce. Žádost odůvodnil tím, že se jedná o složitý případ a sám není schopen právních úkonů, avšak o osvobození od soudních poplatků nežádá. Svoji žádost doplnil dne 14. 3. 2024 s tím, že není nemajetný a na osvobození od soudních poplatků nemá nárok. Dne 3. 6. 2024 rozhodl Krajský soud v Praze usnesením č. j. 79 Cm 1/2024-115 o zamítnutí žádosti navrhovatele na ustanovení právního zástupce. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 10. 2024, když bylo potvrzeno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2024, č. j. 9 Cmo 211/2024-129. Dne 7. 12. 2024 podal navrhovatel opětovně žádost o ustanovení právního zástupce s odůvodněním, že neví, jak dále ve věci postupovat, když účastník 1) přestal být předsedkyní účastníka 2). Následně soud citoval ustanovení § 103 o. s. ř., § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. a § 159a odst. 4 o. s. ř. Soud v odůvodnění akcentoval, že navrhovateli bylo dostatečně jasně a srozumitelně vysvětleno v rámci odůvodnění soudem citovaných usnesení (na která v podrobnostech odkázal), že podmínkou pro ustanovení právního zástupce je splnění předpokladu pro osvobození žadatele od povinnosti hradit soudní poplatky. Soud navrhovateli v rámci odůvodnění vysvětlil, že institut ustanovení právního zástupce je tu proto, aby měl každý možnost se před soudem náležitě hájit a domáhat se svých práv, tedy i ty osoby, které bez vlastního přičinění se dostali do špatné finanční situace a nemohou si právní zastoupení profesionálem dovolit. Pokud by mělo dojít k ustanovení právního zástupce z řad advokátů každému, kdo o to požádá z důvodu, že právní problematice nerozumí (tedy prakticky komukoliv bez právního vzdělání), bylo by zaprvé zasahováno do smluvní svobody a práva na svobodné podnikání advokátů v zákonem nepřiměřené míře, a zadruhé by kladlo rovněž nepřiměřenou zátěž na daňové poplatníky, kteří v důsledku nesou náklady takto ustanoveného právního zástupce. Pakliže má tedy navrhovatel dostatek finančních prostředků k tomu, aby si zajistil advokáta, který ho bude v tomto řízení zastupovat, není zde důvod k ustanovení právního zástupce navrhovateli. Dále soud pokračoval, že jelikož o žádosti na ustanovení právního zástupce navrhovateli bylo již pravomocně rozhodnuto, přičemž navrhovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovali změnu jeho poměrů a nové posouzení věci, nezbylo soudu než řízení o žádosti ze dne 7. 12. 2024 o ustanovení právního zástupce, zastavit pro překážku věci rozhodnuté dle § 104 odst. 1 věta první ve spojení s § 159a odst. 4 o. s. ř. (výrok I.).3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, a to jen proti výroku I. Stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že navrhovatel dne 16. 2. 2025 podal vysvětlení, proč mu Česká advokátní komora (dále též jen „ČAK“) neustanovila právního zástupce pro toto řízení s tím, že ČAK nebude iniciativně řešit manipulaci se zákonem, které se dopustila , tituly před jménem, . Druhá stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že Městský soud v Praze používá k zastavení řízení o ustanovení právního zástupce „sloučení dvou odstavců“ s tím, že „sloučené odstavce přikládá v příloze“.4. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení (tj. v rozsahu výroku I.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby tento přesně uvedl, podle jakého paragrafu o. s. ř. žádost zastavil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení a teprve, jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Dle § 104 odst. 1, věta první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.7. Dle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.8. Dle § 167 o. s. ř. „Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.“ (výrok I.), „Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.“ (výrok II.).9. Obecně platí, že nezměnitelnost rozhodnutí jako účinek právní moci se projevuje zákazem opětovného projednání a rozhodnutí téže věci. V jiném řízení, které se týká totožného procesního nároku, vystupuje tento účinek v podobě negativní procesní podmínky, tj. překážky věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae). Je-li existence pravomocného rozhodnutí, kterým již bylo v téže věci rozhodnuto, v jiném řízení zjištěna, přihlíží k ní soud z úřední povinnosti a takové řízení zastaví (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Totožnost věci je dána totožností předmětu řízení a totožností účastníků řízení. Předmět řízení je tvořen dvěma složkami: jednak základem procesního nároku, tj. navrhovatelem/žalobcem tvrzenými skutkovými okolnostmi a jednak předmětem procesního nároku, jímž je v návrhu/žalobě uvedený petit (žalobní návrh, žádost). Závěr o totožnosti věci tak vychází ze závěru, že v obou (několika) řízeních jsou tvrzeny shodné skutkové okolnosti, že je zde shodný žalobní petit a že v řízeních vystupují shodní účastníci.10. Výše uvedené závěry se však uplatní mutatis mutandis i na posuzovanou věc ohledně rozhodnutí o ustanovení právního zástupce - advokáta účastníkovi.11. Navrhovatel požádal o ustanovení zástupce - advokáta dne 23. února 2024. V žádosti zdůraznil, že o osvobození od soudních poplatků nežádá.12. Usnesením ze dne 5. března 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-59 vyzval soud navrhovatele ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení usnesení k předložení řádně vyplněného formuláře, k předložení bankovních výpisů a ostatních příloh a řádně jej poučil. Výzva mu byla doručena dne 5. 3. 2024.13. Podáním ze dne 14. března 2024 navrhovatel brojil proti tomu, proč je mu zasíláno prohlášení k vyplnění s tím, že „Na osvobození od poplatků nemám nárok.“14. Usnesením ze dne 3. června 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-115 (tedy pod č.j., pod nímž byla věc prvotně vedena Krajským soudem v Praze, než byla postoupena Městskému soudu v Praze) soud prvního stupně žádost o ustanovení právního zástupce zamítl. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, a to pravomocně (a to konkrétně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2024 č. j. 9 Cmo 211/2024-129, přičemž na doložce právní moci je vyznačeno datum 18. 10. 2024). Jelikož byla ze strany navrhovatele dne 7. prosince 2024 podána opětovná žádost o ustanovení právního zástupce - advokáta, aniž došlo oproti předchozí žádosti ke změně zákonných předpokladů pro úspěšné ustanovení zástupce - advokáta, tvoří předchozí výše uvedená rozhodnutí soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu překážku věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae), což je důvodem pro zastavení řízení o takové pozdější žádosti. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, své rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnil - vysvětlil žadateli, a to včetně uvedení příslušných (správných) zákonných ustanovení.15. Dlužno ještě zdůraznit, že jakékoliv snahy navrhovatele o získání právního zástupce, jež nebyly úspěšné (viz důvody žádosti navrhovatele ze dne 23. února 2024 na č.l. 40 „O zastoupení jsem požádal , tituly před jménem,  a , tituly před jménem,  a oba zastoupení odmítli.“) jsou z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností pro posouzení předmětné žádosti o ustanovení právního zástupce - advokáta právně irelevantní (viz podrobněji v dalších odstavcích). Jinak vyjádřeno, aby byl soud oprávněn opětovně posuzovat další žádost navrhovatele o ustanovení právního zástupce advokáta, musel by navrhovatel tvrdit a doložit změnu rozhodných skutečností oproti předchozí žádosti, a to ohledně splnění zákonných předpokladů pro osvobození od placení soudních poplatků. Nic takového však navrhovatel netvrdil, tím spíše nedokládal.16. Dlužno ještě podotknout v obecné rovině, že ani samo o sobě případné zhoršení finanční situace žadatele neznamená automaticky nárok žadatele na ustanovení právního zástupce - advokáta (musí být splněny všechny zákonné předpoklady stanovené zákonodárcem - viz § 138 odst. 1 o. s. ř).17. Odvolací soud vzhledem k výše uvedenému a k opakující se argumentaci navrhovatele považuje za nezbytné opět odvolateli zdůraznit následující: Dle § 30 odst. 1 věta první o. s. ř. „Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů….“ (poznámka - vytučnění doplněno odvolacím soudem).18. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. „Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo … ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů“.19. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“20. Z citovaného ustanovení § 30 odst. 1 věta první ve spojení s odst. 2 téhož paragrafu o. s. ř. vyplývá, že zákonným předpokladem pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce advokáta účastníkovi je, aby byly u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. Bez splnění tohoto předpokladu nemůže být žádost o ustanovení zástupce - advokáta úspěšná, i kdyby bylo ustanovení zástupce advokáta nezbytné k ochraně zájmů žádajícího účastníka. Odborná právní teorie k tomu v komentářové literatuře uvádí následující: „Podle § 30 nelze postupovat tehdy, nemůže-li se účastník, který má dostatek prostředků na zaplacení právních služeb, domoci poskytnutí právní pomoci (např. proto, že mu bylo poskytnutí právních služeb více advokáty odmítnuto). V tomto případě může účastník požádat ČAK, aby mu určila advokáta (§ 18 odst. 2 AZ). Určený advokát je povinen poskytnout účastníku právní služby (včetně zastupování v řízení před soudem) za podmínek v určení stanovených, ledaže by měl důvody k odmítnutí právních služeb podle § 19 AZ. Advokát určený ČAK ovšem může účastníka v řízení zastupovat jen tehdy, byla-li mu udělena plná moc ve smyslu § 28; určení ČAK udělení plné moci nenahrazuje.“ - viz komentář k § 30 o. s. ř. in Drápal, L.,Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 1600 s. (podtržení a tlusté písmo doplněno odvolacím soudem).21. Odvolací soud z výše vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.22. Odvolací soud si však vzhledem k četnosti podání ze strany navrhovatele dovoluje poukázat na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu stran účastníků řízení, kteří dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých či nedůvodných žalob a množstvím nejrůznějších procesních podání a opravných prostředků, viz např. z nedávné doby usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2026 sp. zn. 30 Cdo 1289/2026: „Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Vzhledem k nedostatku povinného zastoupení při podání dovolání byl žalobce usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 3. 2026, č. j. 5 C 90/2024-58, které bylo žalobci doručeno dne 12. 3. 2026, vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a rovněž byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Na tuto výzvu žalobce reagoval žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů, doručenou soudu prvního stupně dne 27. 3. 2026. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021). Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádosti o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu (v daném řízení se jedná již o třetí žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, i přes to, že jeho předchozí žádosti byly soudy vždy zamítnuty). Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). Žalobce nebyl při podání dovolání právně zastoupen, ani netvrdil, že má právnické vzdělání. Tento nedostatek povinného zastoupení žalobce neodstranil ani poté, co byl ke zvolení zástupce pro dovolací řízení soudem prvního stupně vyzván s poučením o následku neuposlechnutí této výzvy. Nejsou tedy splněny podmínky pro pokračování v řízení o dovolání žalobce. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a jeho počínání v řízeních lze pokládat za obstrukční a sudičské, jak je uvedeno již výše (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021).“ (podtržení a tlusté písmo doplněno odvolacím soudem).23. Bude tak v případě opakovaných žádostí navrhovatele o ustanovení právního zástupce advokáta, případně i jiných jeho podání ohledně otázek, které již byly posouzeny (pravomocně rozhodnuty) odvolacím soudem, na soudu prvního stupně, aby podle konkrétních okolností případu důsledně zvážil, zda se na posuzovanou věc uplatní výše formulované závěry Nejvyššího soudu o tom, že zneužívající procesní úkony nemohou požívat právní ochrany a že se k nim nepřihlíží.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:9.Cmo.74.2026.1","publishedAt":"2026-10-01","decisionAt":"2026-06-12","caseNumber":{"senate":9,"registry":"Cmo","index":74,"year":2026,"pageNumber":311},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Josef","lastName":"Holejšovský","titlesAfter":"Ph.D.","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o návrhu na ustanovení právního zástupce - advokáta v řízení o „určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ“, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-256,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"19","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"30","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"30","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"41a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"103","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"104","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"138","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"159a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"167","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"241","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"241b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"243c","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"28","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}