{"uuid":"ab48f571-4ca3-4876-918c-f34e9078e728","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 14 076 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se co do úroku ve výši 2 837 Kč a částky 2 076 Kč zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 621 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení se co do úroku ve výši 2 837 Kč a částky 2 076 Kč zastavuje.\nII. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 621 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2022 ve znění doplnění ze dne 23. 11. 2022 a 13.12.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 14 076 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 16.6.2021 elektronicky prostřednictvím svých webových stránek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" po uhrazení verifikační platby smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 18.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 21.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 22.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 29.7.2021 a dodatkem ze dne 13.9.2021 byla prodlužena žalovanému splatnost celkového úvěru 12 000 Kč na konečné datum 13.10.2021. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 2 687 Kč. V případě prodlení se splácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 ve znění dodatků a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 2 837 Kč včetně náhrady nákladů na upomínku ve výši 150 Kč, úroku z prodlení ve výši 483,45 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 14.10.2021 do 5.4.2022, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 076 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 12 000 Kč od 14.10.2021 do 5.4.2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 2 837 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 076 Kč. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 16. 6. 2021 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz smlouva o úvěru). Na základě úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 000 Kč poukázala na účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz částečný výpis z účtu). Z tohoto účtu žalovaný poukázal právní předchůdkyni žalobkyně dne 27.1.2020 částku 0,01 Kč (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 18.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 3 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 21.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 22.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 1 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Dodatkem (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 29.7.2021 právní předchůdkyně žalobkyně prodloužila žalovanému splatnost úvěru v celkové výši 12 000 Kč do 28.8.2021 a dodatkem ze dne 13.9.2021 (viz dodatek) pak byla konečná splatnost úvěru 12 000 Kč účastníky prodloužena na 13.10.2021. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 2 687 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení s placením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny (viz úvěrová smlouva ve znění dodatků). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky). Žalovaný byl ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bydlištěm a číslem občanského průkazu. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky právní předchůdkyní opakovaně upomínán (viz upomínka, viz opakovaná výzva k úhradě, viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky – 1x cesta pověřeného terénního pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, 1x dopis, oznámení o předání věci advokátní kanceláři). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.4.2022 (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek, viz Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání – podací arch). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací arch).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16.6.2021 ve znění pozdějších dodatků prostředky komunikaci na dálku písemnou formou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 2 687 Kč do 13.10.2021. Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalovaného dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobkyně k posouzení úvěryschopnosti žalovaného splácet úvěr uvedla, že důkazy nedisponuje. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o spotřebitelského úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020). Od 29. 5. 2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 12 000 Kč (částka poskytnutá žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 12 000 Kč (viz výrok III). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ve zbývající části, tedy co úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku IV. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná do částky 12 000 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 6 457,27 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do vydání rozsudku dne 19.1.2023 ve výši 804,82 Kč, úrok z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč – v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta a částek 2 837 Kč a částky 2 076 Kč – v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět). Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 65 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 35 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 30 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 150 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1050 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 070,50 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 30 %, tj. 621 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2022 ve znění doplnění ze dne 23. 11. 2022 a 13.12.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 14 076 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 16.6.2021 elektronicky prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] po uhrazení verifikační platby smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 18.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 21.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 22.6.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 29.7.2021 a dodatkem ze dne 13.9.2021 byla prodlužena žalovanému splatnost celkového úvěru 12 000 Kč na konečné datum 13.10.2021. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 2 687 Kč. V případě prodlení se splácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 ve znění dodatků a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 2 837 Kč včetně náhrady nákladů na upomínku ve výši 150 Kč, úroku z prodlení ve výši 483,45 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 14.10.2021 do 5.4.2022, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 076 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 12 000 Kč od 14.10.2021 do 5.4.2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení.\n2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 2 837 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 076 Kč. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.\n3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.\n4. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.\n5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 16. 6. 2021 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] (viz smlouva o úvěru). Na základě úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 000 Kč poukázala na účet žalovaného č. [bankovní účet] (viz částečný výpis z účtu). Z tohoto účtu žalovaný poukázal právní předchůdkyni žalobkyně dne 27.1.2020 částku 0,01 Kč (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 18.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 3 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 21.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 4 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Na základě dodatku (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 22.6.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč a téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně částku 1 000 Kč poukázala na účet žalovaného (viz částečný výpis z účtu). Dodatkem (viz dodatek) k úvěrové smlouvě ze dne 29.7.2021 právní předchůdkyně žalobkyně prodloužila žalovanému splatnost úvěru v celkové výši 12 000 Kč do 28.8.2021 a dodatkem ze dne 13.9.2021 (viz dodatek) pak byla konečná splatnost úvěru 12 000 Kč účastníky prodloužena na 13.10.2021. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 2 687 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení s placením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny (viz úvěrová smlouva ve znění dodatků). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky). Žalovaný byl ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bydlištěm a číslem občanského průkazu. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky právní předchůdkyní opakovaně upomínán (viz upomínka, viz opakovaná výzva k úhradě, viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky – 1x cesta pověřeného terénního pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, 1x dopis, oznámení o předání věci advokátní kanceláři). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.4.2022 (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek, viz Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání – podací arch). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací arch).\n6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.\nDle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\nDle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\nDle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16.6.2021 ve znění pozdějších dodatků prostředky komunikaci na dálku písemnou formou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 2 687 Kč do 13.10.2021. Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.\n8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalovaného dle spotřebitelského zákona.\n9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“\n11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n14. Žalobkyně k posouzení úvěryschopnosti žalovaného splácet úvěr uvedla, že důkazy nedisponuje. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena.\n15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o spotřebitelského úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020). Od 29. 5. 2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 12 000 Kč (částka poskytnutá žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni.\n17. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.\n18. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 12 000 Kč (viz výrok III). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.\n19. Ve zbývající části, tedy co úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).\n20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku IV. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná do částky 12 000 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 6 457,27 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.4.2022 do vydání rozsudku dne 19.1.2023 ve výši 804,82 Kč, úrok z prodlení ve výší 483,45 Kč a částky 256 Kč – v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta a částek 2 837 Kč a částky 2 076 Kč – v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět). Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 65 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 35 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 30 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 150 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1050 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 070,50 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 30 %, tj. 621 Kč.\n21. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.\n22. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč.\n23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:61.C.176.2022.2","publishedAt":"2023-02-27","decisionAt":"2023-01-19","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":176,"year":2022,"pageNumber":39},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"14 076 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"562","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}