{"uuid":"acbd44ac-9ea1-4790-8de0-b1f0bd1f2461","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 73 433 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 769,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 10 531,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do 17. 1. 2025, s úrokem z prodlení z částky 2 063,10 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 17 831,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 769,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 10 531,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do 17. 1. 2025, s úrokem z prodlení z částky 2 063,10 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 17 831,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .","justification":[{"texts":[{"text":"Žalobkyně se domáhala zaplacení 73 433 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne 3. 5. 2024 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě poskytla žalované úvěr/úvěrový limit. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 825 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že informace poskytnuté žalovanou konfrontovala s výstupy z celé řady registrů a databází. Výdaje tvrzené žalovanou ověřovala na základě vlastních modelů. Žalobkyně v té souvislosti odkázala na množství judikátů, kdy především zmínila rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, dle něhož pro závěr, zda je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 30. 9. 2024. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho a zůstala tak dlužna na jistině úvěru částku 70 833 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 868,61 Kč, smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Účastníci dne 1. 5. 2024 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 833 Kč na koupi vozidla Mercedes-Benz (k němuž doložila žalobkyně velký technický průkaz), jehož kupní cena činila 68 770 Kč. Úvěr měl být poskytnut převodem peněžních prostředků na účet obchodníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".., s nímž žalovaná uzavřela kupní smlouvu na uvedené vozidlo a jehož cena měla být financována prostřednictvím spotřebitelského úvěru, což potvrzuje oznámení o odchozí platbě vystavené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala žalobkyni splatit společně s úrokem ve výši 25,23 % ročně a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 % z výše financované částky úvěru, v 36 pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše měsíčních splátek činila 2 825 Kč a byly splatné vždy ve stejný den jako den uzavření smlouvy v každém následujícím měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit činila 101 700 Kč. Úvěr měl být poskytnut okamžikem převodu peněžních prostředků z účtu žalované u žalobkyně ve prospěch účtu obchodníka. Pro případ prodlení s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, byla ve smlouvě sjednána možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy. Odstoupením smlouva zaniká a celý do té doby nesplacený úvěr včetně veškerých dalších peněžitých závazků se stává okamžitě splatným. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu předložila i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále i kopii občanského a řidičského průkazu žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dopisem ze dne 1. 10. 2024 žalobkyně žalované oznámila, že odstupuje od smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 79 301,61 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":". soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy provedla lustraci žalované v registru SOLUS a v registru CRIF. Příjem žalované (mzda/plat) měl činit 33 758 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 10 000 Kč měsíčně, přičemž příjmy a výdaje měly být ověřeny z výplatních pásek a z příslušných databází a registrů. Žalobkyně tak dospěla k rozdílu příjmů a výdajů žalované 23 758 Kč a vyhodnotila žalovanou jako schopnou splácet úvěr s výší měsíční splátky 2 825 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z výplatních pásek žalované za období 1/2024, 2/2024 a 3/2024 soud zjistil, že čistý příjem žalované činil v lednu 36 998 Kč (čistá mzda 35 788 Kč, k výplatě 34 798 Kč), v únoru činil čistý příjem žalované 38 162 Kč (čistá mzda 37 062 Kč, k výplatě 36 162 Kč) a v březnu činil čistý příjem žalované 33 353 Kč (čistá mzda 32 253 Kč, k výplatě 31 353 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy předžalobní upomínkou ze dne 9. 1. 2025, k níž žalobkyně doložila potvrzení o podání ze dne 13. 1. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"I podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Povinnost poskytovatele prověřovat informace sdělené spotřebitelem a vyžadovat doklady k jeho tvrzení konstatoval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované zkoumala na základě žalovanou poskytnutých informací a nahlédnutím do příslušných registrů, výdaje pak měly být ověřeny na základě vlastních modelů žalobkyně. Ke zkoumání příjmů žalované žalobkyně doložila tři výplatní pásky z období předcházejícího uzavření úvěrové smlouvy. Co se však týče výdajové stránky, zde se žalobkyně spokojila pouze s údaji od žalované, když z jejího vyjádření ani z doložených důkazů jakkoliv neplyne, že by žalobkyně zjišťovala a současně ověřovala konkrétní výši výdajů žalované ani její případné stávající dluhové zatížení. Poskytovatel úvěru je přitom povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. K tomuto soud podotýká, že prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a záměrně nesdělí poskytovateli úvěru veškeré své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že původní věřitelka provedla lustraci žalované v příslušných registrech a databázích, pak k tomuto žalobkyně nedoložila žádné výstupy. Pokud tedy jde o výdaje žalované, žalobkyně neprokázala, že by tyto byly ze strany její právní předchůdkyně řádně prověřovány. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované úvěr řádně splatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Co se pak týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, na něž žalobkyně poukazovala, soud se domnívá, že jeho závěry byly překonány rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 4. 2024 ve věci C-755/22 Nárokuj s.r.o. proti EC Financial Services, a.s. V tomto rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie uzavřel, že „Směrnice Parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách a spotřebitelském úvěru, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Soudní dvůr v rozhodnutí dovodil, že „porušení povinnosti věřitele spočívající v ověření úvěruschopnosti spotřebitele, stanovené tímto ustanovením, nemůže být zhojeno samotným úplným splněním úvěrové smlouvy.“ K závaznosti citovaného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odkazuje soud na závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. II. ÚS 255/19: „Rozsudky o předběžných otázkách SDEU jsou totiž zcela obecným nástrojem výkladu unijního práva, který jsou povinny respektovat všechny soudy členských států tam, kde dopadá na otázky před nimi řešené.“ Při výkladu vnitrostátního práva jsou tedy obecné soudy povinny respektovat právo unijní, a to včetně jeho interpretace provedené k tomu kompetentními orgány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 70 833 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení tak, jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, proto soud přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 68 769,90 Kč, kterou žalobkyně žalované podle předloženého potvrzení skutečně poskytla, a to včetně úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalovaného s úhradou. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 9. 1. 2025, jejíž odeslání dne 13. 1. 2025 žalobkyně prokázala potvrzením o podání. Jelikož dle výzvy byla žalovaná povinna provést úhradu do sedmi dnů od datace výzvy (tj. do 16. 1. 2025), tak ode dne následujícího, tj. ode dne 18. 1. 2025, vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Tento úrok požadovala ve výši 12,75 % ročně, soud však žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 12 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ve zbývající části, tj. co do částky 4 663,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 868,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do 17. 1. 2025, úroku z prodlení z částky 2 063,10 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, soud žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úrok a úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku; žalobkyně požadovala celkem 87 021,43 Kč a bylo jí přiznáno 75 032,67 Kč. Žalobkyně tedy byla ve věci úspěšná z 86 % a ze 14 % neúspěšná (ze 14 % byla úspěšná žalovaná); žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení 72 % náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 938 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne 21. 10. 2025 v trvání 17 minut). Odměna za jeden úkon právní služby činí 4 060 Kč a kromě odměny za úkony právní služby přísluší ke každému z těchto úkonů paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to ve výši 450 Kč. Celkem náklady žalobkyně činí 24 766,40 Kč (včetně DPH v sazbě 21 %, tj. 3 788,40 Kč) a žalobkyně má nárok na 17 831,81 Kč (tj. na 72 % z částky 24 766,40 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"Žalobkyně se domáhala zaplacení 73 433 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne 3. 5. 2024 smlouvu o úvěru , Anonymizováno,  č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr/úvěrový limit. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 825 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že informace poskytnuté žalovanou konfrontovala s výstupy z celé řady registrů a databází. Výdaje tvrzené žalovanou ověřovala na základě vlastních modelů. Žalobkyně v té souvislosti odkázala na množství judikátů, kdy především zmínila rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, dle něhož pro závěr, zda je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 30. 9. 2024. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho a zůstala tak dlužna na jistině úvěru částku 70 833 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 868,61 Kč, smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.Účastníci dne 1. 5. 2024 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno,  číslo , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 833 Kč na koupi vozidla Mercedes-Benz (k němuž doložila žalobkyně velký technický průkaz), jehož kupní cena činila 68 770 Kč. Úvěr měl být poskytnut převodem peněžních prostředků na účet obchodníka , právnická osoba, .., s nímž žalovaná uzavřela kupní smlouvu na uvedené vozidlo a jehož cena měla být financována prostřednictvím spotřebitelského úvěru, což potvrzuje oznámení o odchozí platbě vystavené , právnická osoba, . Poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala žalobkyni splatit společně s úrokem ve výši 25,23 % ročně a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 % z výše financované částky úvěru, v 36 pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše měsíčních splátek činila 2 825 Kč a byly splatné vždy ve stejný den jako den uzavření smlouvy v každém následujícím měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit činila 101 700 Kč. Úvěr měl být poskytnut okamžikem převodu peněžních prostředků z účtu žalované u žalobkyně ve prospěch účtu obchodníka. Pro případ prodlení s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, byla ve smlouvě sjednána možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy. Odstoupením smlouva zaniká a celý do té doby nesplacený úvěr včetně veškerých dalších peněžitých závazků se stává okamžitě splatným. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu předložila i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno,  a dále i kopii občanského a řidičského průkazu žalované.Dopisem ze dne 1. 10. 2024 žalobkyně žalované oznámila, že odstupuje od smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 79 301,61 Kč.Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy provedla lustraci žalované v registru SOLUS a v registru CRIF. Příjem žalované (mzda/plat) měl činit 33 758 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 10 000 Kč měsíčně, přičemž příjmy a výdaje měly být ověřeny z výplatních pásek a z příslušných databází a registrů. Žalobkyně tak dospěla k rozdílu příjmů a výdajů žalované 23 758 Kč a vyhodnotila žalovanou jako schopnou splácet úvěr s výší měsíční splátky 2 825 Kč.Z výplatních pásek žalované za období 1/2024, 2/2024 a 3/2024 soud zjistil, že čistý příjem žalované činil v lednu 36 998 Kč (čistá mzda 35 788 Kč, k výplatě 34 798 Kč), v únoru činil čistý příjem žalované 38 162 Kč (čistá mzda 37 062 Kč, k výplatě 36 162 Kč) a v březnu činil čistý příjem žalované 33 353 Kč (čistá mzda 32 253 Kč, k výplatě 31 353 Kč).Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy předžalobní upomínkou ze dne 9. 1. 2025, k níž žalobkyně doložila potvrzení o podání ze dne 13. 1. 2025.Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“I podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Povinnost poskytovatele prověřovat informace sdělené spotřebitelem a vyžadovat doklady k jeho tvrzení konstatoval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015.Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované zkoumala na základě žalovanou poskytnutých informací a nahlédnutím do příslušných registrů, výdaje pak měly být ověřeny na základě vlastních modelů žalobkyně. Ke zkoumání příjmů žalované žalobkyně doložila tři výplatní pásky z období předcházejícího uzavření úvěrové smlouvy. Co se však týče výdajové stránky, zde se žalobkyně spokojila pouze s údaji od žalované, když z jejího vyjádření ani z doložených důkazů jakkoliv neplyne, že by žalobkyně zjišťovala a současně ověřovala konkrétní výši výdajů žalované ani její případné stávající dluhové zatížení. Poskytovatel úvěru je přitom povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. K tomuto soud podotýká, že prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a záměrně nesdělí poskytovateli úvěru veškeré své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že původní věřitelka provedla lustraci žalované v příslušných registrech a databázích, pak k tomuto žalobkyně nedoložila žádné výstupy. Pokud tedy jde o výdaje žalované, žalobkyně neprokázala, že by tyto byly ze strany její právní předchůdkyně řádně prověřovány. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované úvěr řádně splatit.Co se pak týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, na něž žalobkyně poukazovala, soud se domnívá, že jeho závěry byly překonány rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 4. 2024 ve věci C-755/22 Nárokuj s.r.o. proti EC Financial Services, a.s. V tomto rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie uzavřel, že „Směrnice Parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách a spotřebitelském úvěru, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Soudní dvůr v rozhodnutí dovodil, že „porušení povinnosti věřitele spočívající v ověření úvěruschopnosti spotřebitele, stanovené tímto ustanovením, nemůže být zhojeno samotným úplným splněním úvěrové smlouvy.“ K závaznosti citovaného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odkazuje soud na závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. II. ÚS 255/19: „Rozsudky o předběžných otázkách SDEU jsou totiž zcela obecným nástrojem výkladu unijního práva, který jsou povinny respektovat všechny soudy členských států tam, kde dopadá na otázky před nimi řešené.“ Při výkladu vnitrostátního práva jsou tedy obecné soudy povinny respektovat právo unijní, a to včetně jeho interpretace provedené k tomu kompetentními orgány.Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 70 833 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení tak, jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, proto soud přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 68 769,90 Kč, kterou žalobkyně žalované podle předloženého potvrzení skutečně poskytla, a to včetně úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalovaného s úhradou. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 9. 1. 2025, jejíž odeslání dne 13. 1. 2025 žalobkyně prokázala potvrzením o podání. Jelikož dle výzvy byla žalovaná povinna provést úhradu do sedmi dnů od datace výzvy (tj. do 16. 1. 2025), tak ode dne následujícího, tj. ode dne 18. 1. 2025, vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Tento úrok požadovala ve výši 12,75 % ročně, soud však žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 12 % ročně.Ve zbývající části, tj. co do částky 4 663,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 868,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 833 Kč od 14. 12. 2024 do 17. 1. 2025, úroku z prodlení z částky 2 063,10 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 68 769,90 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úrok a úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku; žalobkyně požadovala celkem 87 021,43 Kč a bylo jí přiznáno 75 032,67 Kč. Žalobkyně tedy byla ve věci úspěšná z 86 % a ze 14 % neúspěšná (ze 14 % byla úspěšná žalovaná); žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení 72 % náhrady nákladů řízení.Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 938 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne 21. 10. 2025 v trvání 17 minut). Odměna za jeden úkon právní služby činí 4 060 Kč a kromě odměny za úkony právní služby přísluší ke každému z těchto úkonů paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to ve výši 450 Kč. Celkem náklady žalobkyně činí 24 766,40 Kč (včetně DPH v sazbě 21 %, tj. 3 788,40 Kč) a žalobkyně má nárok na 17 831,81 Kč (tj. na 72 % z částky 24 766,40 Kč).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHO:2025:22.C.129.2025.1","publishedAt":"2025-12-23","decisionAt":"2025-10-21","caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":129,"year":2025,"pageNumber":54},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Krůpová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSHO","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení 73 433 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["KOUPE","DOKAZOVANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","PODNIKATEL","SMLOUVA_KUPNI","RIDICSKY_PRUKAZ","SMLOUVA_O_UVERU","LHUTY","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}