{"uuid":"af05c4ff-deda-4d6e-a580-10a63d27076c","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Zory Komancové a soudkyň Mgr. Marcely Vítkové a Mgr. Jany Aulické, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 42 630,53 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 10. 2025, č. j. 6 C 95/2025-120,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 493,67 Kč s 11,5% úroky z prodlení od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a to ve lhůtě do čtyř měsíců od právní moci rozsudku (I. výrok). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni ve stejné lhůtě náklady řízení ve výši 1 798 Kč (III. výrok) a ve zbylé části žalobu zamítl (II. výrok). Žalobkyně své nároky v řízení uplatňovala z titulu smlouvy o úvěru k účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroků řádně a včas splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 870 Kč. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Uzavřel, že žalobkyně sice posuzovala úvěruschopnost žalovaného, avšak ne dostatečně. Úvěr neměl být žalovanému poskytnut – soud poukazoval na značné zadlužení žalovaného a jeho výdaje na sázky, jakož i pochybnosti o žalovaným sdělené výši jeho měsíčních výdajů. Následkem této skutečnosti je podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSÚIII“), neplatnost uzavřené smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. S odkazem na § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ-III zavázal žalovaného k povinnosti vrátit žalobkyni toliko částku představující rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a žalovaným zaplacených částek, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud dopěl k závěru, že mezi účastníky řízení není ve smyslu § 87 odst. 2 ZSÚ-III spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele vrátit žalobkyni dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný, který byl v řízení aktivní, ani netvrdil jaká doba k plnění byla či je (ne)přiměřená jeho možnostem, žádnou námitku v tomu směru v řízení nevznesl. Přesto soud dospěl k závěru, že je namístě stanovit žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. delší lhůtu k plnění (4 měsíce od právní moci rozsudku). Přihlédl přitom k výši žalobkyni přiznané částky a aktuálním poměrům žalovaného tak, jak vyplynuly z jeho výpovědi při jednání soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný uvedl, že žije sám, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v nájemním bytě s náklady na bydlení včetně energií ve výši 14 000 Kč měsíčně. Od července 2025 vykazuje příjmy ve výši cca 54 000 Kč měsíčně, před tím měl příjmy ve výši cca 27 000 Kč měsíčně. Majetek vyšší hodnoty nemá, ani žádné větší úspory. Dluhy vyčíslil částkou cca 200 000 Kč s tím, že je splácí měsíčními splátkami po 9 000 Kč. Soud nevyhověl návrhu žalovaného na měsíční splátky do výše 2 000 Kč, neboť navrženou výši splátky vyhodnotil jako nepřiměřeně nízkou. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal v řízení z procesního hlediska úspěšnější žalobkyni poměrnou část všech jejích účelně vynaložených nákladů v rozsahu 9,84 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti části I. výroku rozsudku, kterou byla stanovena čtyřměsíční lhůta k plnění, podal odvolání žalovaný. Vytýkal soudu prvního stupně nedostatečné zjištění skutkového stavu věci s tím, že vzhledem k jeho aktuálním majetkovým a příjmovým poměrům je stanovená čtyřměsíční lhůta k plnění objektivně nesplnitelná. Uvedl, že již nepodniká, když dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podnikatelskou činnost ukončil, protože neměl příslib zakázek (v jarních měsících se však tato skutečnost může změnit), že je veden na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 12 456 Kč. Jiné stabilní příjmy ani majetek nemá. Dodal, že jeho cílem je dluh splnit, ale v současné situaci mu hrozí, že stanovená krátká lhůta povede k prodlení a možným dalším sankcím. Dodal, že měsíčně na nájem a inkaso platí částku 14 000 Kč a na splátky dluhů částku 9 782 Kč. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu změnil tak, že mu umožní dluh splatit ve lhůtě do 11 měsíců od právní moci rozhodnutí, což podle jeho názoru odpovídá jeho reálným finančním možnostem. K odvolání doložil potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o tom, že byl v evidenci jako OSVČ v době od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyrozumění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o přerušení provozování živnosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podnájemní smlouvu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že mezi účastníky nebyl nastolen spor o tom, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného dlužnou jistinu žalobkyni vrátit. Žalovaný při jednání soudu toliko navrhl, aby mu soud umožnil hradit dluh ve splátkách 2 000 Kč měsíčně, což ale podle žalobkyně nelze zaměňovat za návrh podle § 87 odst. 2 ZSÚ-III. Soud žádost žalovaného posoudil a prodloužil mu lhůtu k plnění na 4 měsíce, přitom vycházel z toho, co při jednání uvedl sám žalovaný. Poukázala na to, že žalovaný ve svém odvolání netvrdí ničeho, čím by prokázal, že v jím navržené lhůtě 11 měsíců bude skutečně schopen dluh splatit, ani proč toto své tvrzení neuplatnil v řízení před soudem prvního stupně. Upozornila, že v případě prodlužování lhůt k plnění musí soud dbát na to, aby stanovená délka byla adekvátní okolnostem případu a nedošlo k neúměrnému zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Vyslovila přesvědčení, že skutečnost, že žalovaný aktuálně nepodniká, mu nijak nebrání v tom, aby si obstaral výdělek ze závislé činnosti. Navíc pouhé očekávání budoucích příjmů z podnikatelské činnosti v jarních měsících nezakládá žádnou jistotu jejich naplnění. Prodloužení lhůty k plnění na základě takto nejistého předpokladu by tak bylo značně zatěžující pro věřitele. Soudem stanovená čtyřměsíční lhůta k plnění je podle žalobkyně lhůtou dostatečnou a obvyklou, zejména když obecná pariční lhůta je toliko třídenní. Pro úplnost poukázala na to, že žalovanému zaslala výzvu k zaplacení dluhu již dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný, který svůj dluh nijak nerozporoval, tak měl minimálně od doručení této výzvy možnost vytvořit si dostatečnou rezervu pro splacení. Nadto žalovaný již samotným podáním odvolání lhůtu k plnění fakticky odložil a lze předpokládat, že v době rozhodování odvolacího soudu nebude již další prodlužování nutné. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Pro úplnost nutno dodat, že proti rozsudku podala odvolání včas také žalobkyně. Podáním odvolání jí vznikla poplatková povinnost, kterou však ani přes výzvu soudu prvního stupně nesplnila – na výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání reagovala tím, že své odvolání vzala zpět. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", odvolací řízení o odvolání žalobkyně z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu odvolání žalovaného, tj. co do v I. výroku stanovené lhůty k plnění, a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Především je nutno poukázat na to, že odvoláním napadeným rozsudkem bylo ve věci rozhodnuto při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož se žalovaný osobně zúčastnil a v jehož rámci byl soudem také vyslechnut – mimo jiné ke svým aktuálním osobním, majetkovým a finančním poměrům. Uvedl, že žije sám, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu – v bytě 2 + 1. Měsíčně hradí včetně energií 14 000 Kč, od července 2025 jsou jeho příjmy představovány částkou cca 54 000 Kč měsíčně (před tím měl příjmy průměrně 27 000 Kč měsíčně). Pracuje na živnostenský list (práci vykonává v Německu), majetek větší hodnoty ani nějaké větší úspory nemá. Má i další dluhy ve výši kolem 200 000 Kč, které měsíčně splácí částkou cca 9 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V odvolání žalovaný poukazuje na změnu poměrů v tom směru, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy následující den po jednání soudu prvního stupně(!), svoji podnikatelskou činnost ukončil a je evidován na úřadu práce s podporou v nezaměstnanosti ve výši 12 456 Kč. Ze žalovaným předložených dokladů přitom vyplývá, že o přerušení provozování živnosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na příslušném živnostenském úřadu požádal ve stejný den, kdy proběhlo jednání soudu, tj. dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je tedy s podivem, že s tak významnou okolností pro rozhodnutí o lhůtě k plnění žalovaný soud neseznámil v rámci své výpovědi u jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z veřejné části živnostenského rejstříku odvolací soud zjistil, že provozování živnosti měl žalovaný na základě tohoto svého oznámení přerušeno v době od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (3 měsíce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. S ohledem na skutečnosti uvedené v odstavcích 7 až 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí nehodnotí odvolací soud žalovaným tvrzenou změnu jeho poměrů jako náhlou a v době rozhodování soudu prvního stupně nepředvídatelnou. Lze přisvědčit i námitkám žalobkyně, že žalovaný ve svém odvolání ani dostatečným způsobem nevysvětluje, proč by právě v odvolání navrhovaná lhůta jedenácti měsíců měla odpovídat jeho reálným možnostem splnit uloženou povinnost. Žalovaný se v podstatě omezil pouze na konstatování o evidenci u úřadu práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti a tvrzení o tom, že očekává možnost obnovení podnikatelské činnosti již v jarních měsících (tedy ještě před uplynutím navrhované jedenáctiměsíční lhůty). Žalobkyně má pravdu i v tom, že již samotným podáním odvolání žalovaný fakticky dosáhl oddálení splnění povinnosti stanovené mu rozsudkem soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Za tohoto stavu odvolací soud neshledal důvod k dalšímu prodlužování lhůty k plnění. Soud prvního stupně při svém rozhodování majetkové a sociální poměry žalovaného zohlednil a oproti zákonné třídenní lhůtě mu poskytl výrazně delší (čtyřměsíční) dobu k dobrovolnému splnění povinnosti. Okolnosti uplatněné v odvolání nejsou způsobilé závěr o přiměřenosti soudem stanovené čtyřměsíční lhůty zpochybnit, a proto odvolací soud napadené rozhodnutí v této části podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podala jak žalobkyně, tak i žalovaný. Ani jeden z účastníků nebyl se svým odvoláním z procesního hlediska úspěšný, odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 493,67 Kč s 11,5% úroky z prodlení od , datum,  do zaplacení, a to ve lhůtě do čtyř měsíců od právní moci rozsudku (I. výrok). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni ve stejné lhůtě náklady řízení ve výši 1 798 Kč (III. výrok) a ve zbylé části žalobu zamítl (II. výrok). Žalobkyně své nároky v řízení uplatňovala z titulu smlouvy o úvěru k účtu č. , Anonymizováno,  ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroků řádně a včas splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 870 Kč. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Uzavřel, že žalobkyně sice posuzovala úvěruschopnost žalovaného, avšak ne dostatečně. Úvěr neměl být žalovanému poskytnut – soud poukazoval na značné zadlužení žalovaného a jeho výdaje na sázky, jakož i pochybnosti o žalovaným sdělené výši jeho měsíčních výdajů. Následkem této skutečnosti je podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSÚIII“), neplatnost uzavřené smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. S odkazem na § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ-III zavázal žalovaného k povinnosti vrátit žalobkyni toliko částku představující rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a žalovaným zaplacených částek, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud dopěl k závěru, že mezi účastníky řízení není ve smyslu § 87 odst. 2 ZSÚ-III spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele vrátit žalobkyni dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný, který byl v řízení aktivní, ani netvrdil jaká doba k plnění byla či je (ne)přiměřená jeho možnostem, žádnou námitku v tomu směru v řízení nevznesl. Přesto soud dospěl k závěru, že je namístě stanovit žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. delší lhůtu k plnění (4 měsíce od právní moci rozsudku). Přihlédl přitom k výši žalobkyni přiznané částky a aktuálním poměrům žalovaného tak, jak vyplynuly z jeho výpovědi při jednání soudu dne , datum, . Žalovaný uvedl, že žije sám, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v nájemním bytě s náklady na bydlení včetně energií ve výši 14 000 Kč měsíčně. Od července 2025 vykazuje příjmy ve výši cca 54 000 Kč měsíčně, před tím měl příjmy ve výši cca 27 000 Kč měsíčně. Majetek vyšší hodnoty nemá, ani žádné větší úspory. Dluhy vyčíslil částkou cca 200 000 Kč s tím, že je splácí měsíčními splátkami po 9 000 Kč. Soud nevyhověl návrhu žalovaného na měsíční splátky do výše 2 000 Kč, neboť navrženou výši splátky vyhodnotil jako nepřiměřeně nízkou. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal v řízení z procesního hlediska úspěšnější žalobkyni poměrnou část všech jejích účelně vynaložených nákladů v rozsahu 9,84 %.2. Proti části I. výroku rozsudku, kterou byla stanovena čtyřměsíční lhůta k plnění, podal odvolání žalovaný. Vytýkal soudu prvního stupně nedostatečné zjištění skutkového stavu věci s tím, že vzhledem k jeho aktuálním majetkovým a příjmovým poměrům je stanovená čtyřměsíční lhůta k plnění objektivně nesplnitelná. Uvedl, že již nepodniká, když dne , datum,  podnikatelskou činnost ukončil, protože neměl příslib zakázek (v jarních měsících se však tato skutečnost může změnit), že je veden na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 12 456 Kč. Jiné stabilní příjmy ani majetek nemá. Dodal, že jeho cílem je dluh splnit, ale v současné situaci mu hrozí, že stanovená krátká lhůta povede k prodlení a možným dalším sankcím. Dodal, že měsíčně na nájem a inkaso platí částku 14 000 Kč a na splátky dluhů částku 9 782 Kč. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu změnil tak, že mu umožní dluh splatit ve lhůtě do 11 měsíců od právní moci rozhodnutí, což podle jeho názoru odpovídá jeho reálným finančním možnostem. K odvolání doložil potvrzení , Anonymizováno,  , adresa,  ze dne , datum,  o tom, že byl v evidenci jako OSVČ v době od , datum,  do , datum, , vyrozumění , adresa,  ze dne , datum,  o přerušení provozování živnosti od , datum,  a podnájemní smlouvu ze dne , datum, .3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že mezi účastníky nebyl nastolen spor o tom, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného dlužnou jistinu žalobkyni vrátit. Žalovaný při jednání soudu toliko navrhl, aby mu soud umožnil hradit dluh ve splátkách 2 000 Kč měsíčně, což ale podle žalobkyně nelze zaměňovat za návrh podle § 87 odst. 2 ZSÚ-III. Soud žádost žalovaného posoudil a prodloužil mu lhůtu k plnění na 4 měsíce, přitom vycházel z toho, co při jednání uvedl sám žalovaný. Poukázala na to, že žalovaný ve svém odvolání netvrdí ničeho, čím by prokázal, že v jím navržené lhůtě 11 měsíců bude skutečně schopen dluh splatit, ani proč toto své tvrzení neuplatnil v řízení před soudem prvního stupně. Upozornila, že v případě prodlužování lhůt k plnění musí soud dbát na to, aby stanovená délka byla adekvátní okolnostem případu a nedošlo k neúměrnému zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Vyslovila přesvědčení, že skutečnost, že žalovaný aktuálně nepodniká, mu nijak nebrání v tom, aby si obstaral výdělek ze závislé činnosti. Navíc pouhé očekávání budoucích příjmů z podnikatelské činnosti v jarních měsících nezakládá žádnou jistotu jejich naplnění. Prodloužení lhůty k plnění na základě takto nejistého předpokladu by tak bylo značně zatěžující pro věřitele. Soudem stanovená čtyřměsíční lhůta k plnění je podle žalobkyně lhůtou dostatečnou a obvyklou, zejména když obecná pariční lhůta je toliko třídenní. Pro úplnost poukázala na to, že žalovanému zaslala výzvu k zaplacení dluhu již dne , datum, . Žalovaný, který svůj dluh nijak nerozporoval, tak měl minimálně od doručení této výzvy možnost vytvořit si dostatečnou rezervu pro splacení. Nadto žalovaný již samotným podáním odvolání lhůtu k plnění fakticky odložil a lze předpokládat, že v době rozhodování odvolacího soudu nebude již další prodlužování nutné. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části potvrdil.4. Pro úplnost nutno dodat, že proti rozsudku podala odvolání včas také žalobkyně. Podáním odvolání jí vznikla poplatková povinnost, kterou však ani přes výzvu soudu prvního stupně nesplnila – na výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání reagovala tím, že své odvolání vzala zpět. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , odvolací řízení o odvolání žalobkyně z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání zastavil.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu odvolání žalovaného, tj. co do v I. výroku stanovené lhůty k plnění, a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Především je nutno poukázat na to, že odvoláním napadeným rozsudkem bylo ve věci rozhodnuto při jednání dne , datum, , jehož se žalovaný osobně zúčastnil a v jehož rámci byl soudem také vyslechnut – mimo jiné ke svým aktuálním osobním, majetkovým a finančním poměrům. Uvedl, že žije sám, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu – v bytě 2 + 1. Měsíčně hradí včetně energií 14 000 Kč, od července 2025 jsou jeho příjmy představovány částkou cca 54 000 Kč měsíčně (před tím měl příjmy průměrně 27 000 Kč měsíčně). Pracuje na živnostenský list (práci vykonává v Německu), majetek větší hodnoty ani nějaké větší úspory nemá. Má i další dluhy ve výši kolem 200 000 Kč, které měsíčně splácí částkou cca 9 000 Kč.8. V odvolání žalovaný poukazuje na změnu poměrů v tom směru, že dne , datum, , tedy následující den po jednání soudu prvního stupně(!), svoji podnikatelskou činnost ukončil a je evidován na úřadu práce s podporou v nezaměstnanosti ve výši 12 456 Kč. Ze žalovaným předložených dokladů přitom vyplývá, že o přerušení provozování živnosti od , datum,  na příslušném živnostenském úřadu požádal ve stejný den, kdy proběhlo jednání soudu, tj. dne , datum, . Je tedy s podivem, že s tak významnou okolností pro rozhodnutí o lhůtě k plnění žalovaný soud neseznámil v rámci své výpovědi u jednání dne , datum, .9. Z veřejné části živnostenského rejstříku odvolací soud zjistil, že provozování živnosti měl žalovaný na základě tohoto svého oznámení přerušeno v době od , datum,  do , datum,  (3 měsíce).10. S ohledem na skutečnosti uvedené v odstavcích 7 až 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí nehodnotí odvolací soud žalovaným tvrzenou změnu jeho poměrů jako náhlou a v době rozhodování soudu prvního stupně nepředvídatelnou. Lze přisvědčit i námitkám žalobkyně, že žalovaný ve svém odvolání ani dostatečným způsobem nevysvětluje, proč by právě v odvolání navrhovaná lhůta jedenácti měsíců měla odpovídat jeho reálným možnostem splnit uloženou povinnost. Žalovaný se v podstatě omezil pouze na konstatování o evidenci u úřadu práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti a tvrzení o tom, že očekává možnost obnovení podnikatelské činnosti již v jarních měsících (tedy ještě před uplynutím navrhované jedenáctiměsíční lhůty). Žalobkyně má pravdu i v tom, že již samotným podáním odvolání žalovaný fakticky dosáhl oddálení splnění povinnosti stanovené mu rozsudkem soudu prvního stupně.11. Za tohoto stavu odvolací soud neshledal důvod k dalšímu prodlužování lhůty k plnění. Soud prvního stupně při svém rozhodování majetkové a sociální poměry žalovaného zohlednil a oproti zákonné třídenní lhůtě mu poskytl výrazně delší (čtyřměsíční) dobu k dobrovolnému splnění povinnosti. Okolnosti uplatněné v odvolání nejsou způsobilé závěr o přiměřenosti soudem stanovené čtyřměsíční lhůty zpochybnit, a proto odvolací soud napadené rozhodnutí v této části podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podala jak žalobkyně, tak i žalovaný. Ani jeden z účastníků nebyl se svým odvoláním z procesního hlediska úspěšný, odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.","information":[{"texts":[{"text":"Proti I. výroku tohoto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně; takové dovolání je však přípustné pouze tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti II. výroku tohoto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:27.Co.55.2026.1","publishedAt":"2026-09-02","decisionAt":"2026-06-29","caseNumber":{"senate":27,"registry":"Co","index":55,"year":2026,"pageNumber":156},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zora","lastName":"Komancová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 42 630,53 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 10. 2025, č. j. 6 C 95/2025-120,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":6,"registry":"C","index":95,"year":2025,"pageNumber":120},"affectedDate":"2025-10-29","courtCode":"OSPV","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODBORY","LHUTY","JISTOTA","NAHRADA_NAKLADU","MAJETEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}