{"uuid":"af34c774-912a-4ce2-b756-8fee3c655b9e","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 5. 2025, č. j. 5 C 180/2022-149","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 025 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 775 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 025 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.III. Každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 775 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 14. 5. 2025, č. j. 5 C 180/2022-149, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně vždy z částky 12 500 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně vždy z částky 12 500 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok I.), a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v částce 52 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti rozsudku soudu I. stupně podali žalovaní odvolání, v němž opírajíce se o odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. a) až e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), namítli, že nájemní smlouva ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „předmětná smlouva“) nabyla účinnosti zmíněného dne, a ne až ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", předávací protokol byl však vyhotoven až v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná 1. zaplatila i za měsíc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", areál na základě žádné dřívější smlouvy neužívala, kdy nájemní smlouva ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla zrušena již druhý den po podpisu, protože žalovaná 1. chtěla do smlouvy zahrnout i předkupní právo. Areál nebyl zaužívaný. Budova na pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"p. č. st.","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „budova ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") byla v předmětné smlouvě uvedena jako výrobní prostor, kdy žalovaná 1. chtěla areál využívat jako pilu na zpracování kulatiny na stavební řezivo, a nikoliv jako skladovací prostory, k čemuž byl areál zcela nevhodný. Budova na pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"p. č. st.","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „budova ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"“) může sloužit pouze jako budova občanské vybavenosti, tudíž jako skladovací prostor využívána být nemohla, nač je měl realitní makléř v souladu se zákonem o realitním zprostředkování upozornit. Současně žalovaný 2. se nezavázal ručením jako prokurista, nýbrž jako fyzická osoba. Je tu rozpor mezi klamavou inzercí, v níž bylo uvedeno, že v budově ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl zdroj vody (Ta však fungovala jen jeden měsíc.), a předmětnou smlouvou, kde bylo uvedeno něco jiného; ve výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jsou v tomto ohledu rozpory. Již v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se objevily problémy s elektřinou, přičemž navržené řešení ze strany žalobce bylo nevhodné. Žalovaná 1. přistupovala k věci v dobré víře, kdy zbudovala v areálu přístupovou cestu k budově na pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"p. č. st.","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „budova ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"“), ke které nebylo možné se v období dešťů dostat, elektrifikovala budovu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyvrtala a zapažila vrt a přivedla vodu do budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", instalovala sprchový kout, WC, vytápění a sádrokartonové stěny v budově ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", čímž zhodnotila majetek žalobce. Žalobce od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" porušoval smlouvu podstatným způsobem, veškeré vady, které se objevovaly postupně a bránily v řádném užívání areálu, byly vadami skrytými, měly být uvedeny v inzerci, nejednalo se o pouhé (jisté) nedostatky. V areálu byl nefunkční elektrický rozvaděč z roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je srdcem každé budovy, a rozvedená elektronistalace byly v katastrofálním stavu, o čemž svědčí to, že od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl odběr elektřiny téměř nulový. V areálu zatěkalo střechou, propadaly se podlahy, absentovaly hromosvody, hasicí zařízení, oplocení bylo nedostačující. Žalobce měl o vadách vědět. Odvolatelé žádali o vypracování znaleckého posudku, který by zodpověděl, zda lze provozovat či pronajímat „tyto prostory“, ovšem závěr soudu I. stupně je opačný od závěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze stavebního úřadu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", která z důvodu ohrožení vlastního života do areálu nevstoupila. Protokol stavebního úřadu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl nesprávně posouzen. Žalobce se dopustil podvodu a nekalého jednání, jestliže nechal vyhotovit ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" znalecký posudek, který nebyl opatřen kulatým razítkem a neodpovídá ani skutečnému stavu posuzovaného areálu, což je zřejmé i z fotografií; žalovaná 1. žádala o vypracování validního znaleckého posudku osobou nemající vazbu na žalobce, jeho zástupce či realitního makléře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ke stanovisku stavebního úřadu naopak nebylo přihlédnuto. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozhodném období nebyl vlastníkem areálu, není tak důvod, aby jím sdělené skutečnosti věděl, nevykonával ani činnost ještě 2–3 měsíce před pronájmem žalované. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly žalobci doručeny dva dopisy, kdy ve druhém dopise byl popsán katastrofální stav pronajímaného areálu; o některých závadách již žalobce věděl, přesto žalobce neměl zájem opravy jakkoli provádět, takže bylo zbytečné všechny závady do odstoupení od smlouvy sepisovat; jelikož žalovaní nejsou osobami právně vzdělanými, odstoupení nebylo sepsáno perfektně, ale předcházely mu výtky prostřednictvím Whatsapp komunikace a fotografie dítěte stojícího v louži, která se vsakovala pod objekt. Není pravdou, že by žalobce byl aktivní tím, že vyzval žalovanou 1. k předání klíčů, navíc klíče od areálu měl. Od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná 1. areál neužívala a klíče předala zpět žalobci, ten však po dobu dalších dvou let žádné opravy neprovedl. Žalovaná 1. považovala nájem za 3 měsíce do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" za poměrně uhrazený nájmem zaplaceným za celý měsíc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nájmem za měsíce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy areál žalovaná 1. neužívala, přičemž za vše zaplatila až do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nárok na nájem za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce nemá, protože opakovaně porušoval předmětnou smlouvu, žalovaná 1. požaduje vrácení poskytnuté kauce, která měla být údajně použita na úklid areálu, jemuž mělo být žalované 1. zabráněno výměnou zámků. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. v období, za které požaduje žalobce plné nájemné, mu byla doručena výzva s konkrétními vadami a žádost o jejich bezodkladné odstranění, nač žalobce nereagoval a žádnou opravu neprovedl, současně byl žalobce upozorněn, že žalovaná 1. využije náhradních prostor. Nárok na slevu z nájemného žalovaní uplatnili v dopise ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", který přikládají k důkazu, jakož i ve vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jak uvedl odvolací soud ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":"; nesouhlasí, že by žalovaná 1. nedoložila výši požadované částky, kdy doložila smlouvy, faktury a doklady o zaplacení doložené výpisem z účtu. Žalovaná 1. sice řádně neuplatnila náhradu poškozeného dřeva, avšak náhradu finanční újmy za pronájem náhradních prostor uplatnila řádně. Pohledávky za období ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" přitom započetla oproti nájmům za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále žalovaní namítli, že zástupce žalobce, realitní makléř ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kteří již dříve spolupracovali, jednali účelově, nákup žalobce byl čistou spekulací za účelem dalšího pronájmu, kupní cena by se žalobci již po dvou letech vrátila, zatímco žalobce do areálu nijak za celou dobu neinvestoval; jednání žalobce je rozporné s dobrými mravy. V řízení byli vyslechnuti pouze svědci navrženi žalobcem, nikoliv svědci navržení žalovanými. Žalovaní vznesli námitku podjatosti soudce, protože rozhodoval řízení již vedené pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", a je nemožné, aby soudce se lišil od svého předchozího rozhodnutí; námitka však nebyla vyřízena v souladu s procesním předpisem. Přestože žalovaní dokládali svá tvrzení fakturami, smlouvami a výpisy z účtů, soud I. stupně se přiklonil na stranu žalobce, v důsledku čehož vydal překvapivé rozhodnutí. I přes žádost žalovaných nedošlo ke sloučení obou řízení, přerušením řízení došlo k navýšení dluhu na úrocích o několik tisíc Kč. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne a přizná jim plnou náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně, napadený rozsudek je přesvědčivý a řádně odůvodněný. Naopak odvolání je nedůvodné, kdy žalovaní opakují již dříve uplatněné argumenty, s nimiž se soud I. stupně náležitě vypořádal. V dřívějším rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soudu odvolacího (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla závazně vypořádána otázka platnosti předmětné smlouvy a neplatnosti odstoupení od smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rovněž zmeškání zákonné šestiměsíční lhůty k uplatnění eventuálního nároku na slevu z nájemného nelze posoudit za daných skutkových zjištění jinak, a proto nárok na nájemné za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" je dán. Soud I. stupně správně posoudil námitku údajného započtení, kdy nárok na náhradu škody nebyl řádně tvrzen ani prokázán, nestal se nikdy splatným, jestliže žalobce nebyl nikdy řádně vyzván k jeho úhradě. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), žalovanými jako k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a o. s. ř.), kdy po ústním projednání věci dospěl k závěru, že ve vztahu k věci samé (výrok I. napadeného rozsudku) jsou podle § 219 o. s. ř. dány důvody pro potvrzení napadeného rozhodnutí, naopak ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II. napadeného rozsudku) jsou podle § 220 odst. 1 o. s. ř. dány důvody pro změnu napadeného rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Předně je nezbytné se vypořádat s námitkou podjatosti, kterou žalovaní vznesli po nařízení jednání soudu I. stupně a o níž nemělo být dle nich řádně rozhodnuto; podstatou této námitky je, že věc rozhodoval vyloučený soudce, neboť tentýž soudce již rozhodoval předchozí spor vedený pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž nebyli žalovaní úspěšní, takže je zřejmé, že v této věci rozhodne shodně. Odvolací soud tuto námitku neshledal opodstatněnou. Ačkoliv účastník řízení vznese námitku podjatosti, nemusí rozhodující soudce předložit spis společně se svým vyjádřením svému nadřízenému soudu za účelem rozhodnutí o ní a činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu, nýbrž může podle § 15b odst. 2 o. s. ř. věc projednat a rozhodnout ji, má-li za to, že vznesená námitka není důvodná, současně byla-li uplatněna před nebo v průběhu jednání; obě podmínky zmíněného § 15b odst. 2 o. s. ř. shledal soud I. stupně zcela správně jako naplněné. Konkrétně soud I. stupně v průběhu jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek, i v odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, proč námitku podjatosti považoval za nedůvodnou, a námitka podjatosti byla vznesena až poté, co bylo zástupci žalovaných doručeno předvolání k jednání, tedy nepochybně se tak stalo krátce před projednáním věci, přičemž odročení jednání by vedlo jen ke zbytečným průtahům v řízení. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s obsahovou nedůvodností námitky podjatosti, žalovaní totiž namítali toliko okolnosti, které v souladu s § 14 odst. 4 o. s. ř. samy o sobě důvod podjatosti založit nemohou, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví. Z obsahu spisu ani z podání jednotlivých účastníků se přitom nepodává, že by rozhodující soudce měl být podjatý či by postupoval v řízení vůči žalované straně neprofesionálně; skutečnost, že ani v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", ani v posuzovaném případě nebyli žalovaní úspěšní, o podjatosti soudce rozhodně nesvědčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Pokud jde o věc samu, soud I. stupně na základě zásady volného hodnocení dokazování vyjádřené v § 132 o. s. ř. pečlivě zhodnotil provedené důkazy a dovodil z těchto důkazů správné závěry o skutkovém stavu, kdy bylo patrno, z jakých konkrétních provedených důkazů byl ten který skutkový závěr učiněn. Úvahy, kterými se soud I. stupně řídil při hodnocení důkazů, a z těchto důkazů dovozené skutkové závěry neodporují obsahu provedených důkazů a mají logický základ. Soud I. stupně se rovněž řádně vypořádal s navrženými důkazními návrhy, kdy v odůvodnění náležitě vysvětlil, proč některé důkazní návrhy neprovedl Odvolací soud neshledal v procesu dokazování ani v hodnocení důkazů žádnou procesní vadu či ústavní deficit, pro které by muselo být dokazování opakováno, a proto lze na skutkové závěry soudu I. stupně zcela odkázat. Soud I. stupně rovněž na zjištěný skutkový stav aplikoval přiléhavá právní ustanovení, z nichž dovodil správné právní závěry; vypořádal se rovněž dostatečně se vznesenými námitkami účastníků řízení. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je tak věcně správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaní v rámci odvolacího řízení navrhli provedení dalších důkazů listinami (realitní inzerce a listina ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), avšak odvolací soud tyto důkazní návrhy nepřipustil, neboť byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení dle § 118b o. s. ř., jakož i se zásadou neúplné apelace odvolacího řízení (srov. § 205a o. s. ř.), o níž byli žalovaní před vyhlášením rozsudku soudu I. stupně řádně poučeni. Nadto – jak bude vysvětleno dále – skutečnost, která měla být prokázána prvně zmíněnou listinou, je pro posouzení věci nerozhodná, v případě druhé listiny by pak byly dány důvodné pochybnosti o její pravosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. K námitkám odvolatelů, s nimiž se povětšinou vypořádal již soud I. stupně, případně již též odvolací soud v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", v rámci řízení o zaplacení dlužného nájmu za předcházející období (Ústavní stížnost žalovaných proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako zjevně neopodstatněnou.), na něž by šlo pro stručnost odkázat, lze uvést následující:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ve vztahu k námitce neplatnosti předmětné smlouvy je třeba zdůraznit, že v řízení nebylo sporu o tom, že k ujednání předmětné smlouvy v písemné formě vskutku došlo, tedy žalobce a žalovaná 1., za níž při uzavření jednal žalovaný 2., předmětnou smlouvu podepsali dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětná smlouva je podle svého obsahu nájemní smlouvou dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), konkrétně se jedná o nájem prostoru sloužícího k podnikání (poskytnutí části výrobního a skladovacího areálu za účelem podnikání žalované 1.), pročež se použijí zvláštní ustanovení upravená v § 2302 a násl. o. z. Na základě předmětné smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované 1. do nájmu budovu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"p. č.","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná 1. se zavázala hradit žalobci měsíční nájemné ve výši 12 500 Kč, splatné do 5. dne příslušného měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". I když předmětná smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami již dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a od tohoto okamžiku jí byly smluvní strany vázány, nic to nemění na tom, že účinky nájemního vztahu, zejména povinnost žalobce přenechat předmět nájmu žalované 1. do užívání a tomu korespondující povinnost žalované 1. hradit nájemné, nastaly až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. I když to nemá pro projednávanou věc zvláštního významu, nespatřuje odvolací soud jako nepřiléhavý závěr soudu I. stupně, že do konce","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se práva a povinnosti smluvních stran řídily původní nájemní smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Argumentace žalovaných, že tato původní smlouva měla být zrušena hned druhý den z důvodu zakomponování předkupního práva nájemce, je zjevně nepravdivá, neboť i v původní nájemní smlouvě předkupní právo pro žalovanou 1. zahrnuto bylo. Naopak s ohledem na zjištěný skutkový stav je zřejmé, že k uzavření nové nájemní smlouvy (předmětné smlouvy) došlo v důsledku požadavku strany žalované, aby předmět nájmu byl rozdělen mezi dvě spřátelené společnosti (žalovanou 1. a společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z obsahu nájemních smluv ani z jiného provedeného důkazu přitom nevyplynulo, že by obě nájemní smlouvy měly být na sobě závislé existenčně, a proto v souladu s § 1727 větou první o. z. je pro posuzovanou věc lhostejno, zdali nájemní vztah mezi žalobcem a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" zanikl odstoupením od smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (Jedná se o jiné odstoupení od smlouvy než to, které je posuzováno v projednávané věci.) či nadále trval i v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jelikož budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nejsou předmětem nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1. založeného předmětnou smlouvou, bylo za dané situace pro posouzení platnosti předmětné smlouvy, potažmo z hlediska následného porušení povinnosti ze strany žalobce (pronajímatele) současně nepodstatné, jaký byl stav těchto dvou budov v průběhu nájemního vztahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud se neztotožňuje s námitkou odvolatelů, že pronajaté budovy měly být pronajaty k jinému účelu než zkolaudovanému, v důsledku čehož má být předmětná smlouva absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Je totiž třeba zdůraznit, že podle § 1 odst. 1 věty druhé o. z. je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného, takže i kdyby byly pronajaty prostory ve stavbě, která není povolena či zkolaudována, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost nájemní smlouvy, což platí obdobně pro situaci, kdy sice stavba povolena či zkolaudována byla, avšak k jinému účelu, než pro který má být pronajata; ostatně ve vztahu k nájmu bytu je uvedený závěr výslovně zdůrazněn v § 2236 odst. 2 o. z. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dále je třeba z hlediska řádnosti poskytnutého plnění zdůraznit, že je možné pronajat i věc opotřebenou či takovou, na níž bude obecně nahlíženo jako na vadnou (rozbitou, pokaženou); jestliže se přitom strany dobrovolně dohodnou, že taková věc má být předmětem nájmu, nemá tato skutečnost vliv na platnost nájemní smlouvy a s tím související vznik nájemního vztahu, současně nebude se z hlediska úpravy odpovědnosti za vady jednat o vadnou věc, nýbrž půjde o (negativní) vlastnosti předmětu nájmu. V této souvislosti lze připomenout, že v souladu s § 1914 o. z. je dlužník povinen při úplatném plnění plnit primárně podle vymíněných vlastností, tj. v souladu se smluvními ujednáními, případně dle vlastností obvyklých při zohlednění sjednaného účelu smlouvy, kdy podle judikatury se u opotřebených věcí předpokládá i určitá míra opotřebení (srov. rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", či ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Uvedené je nutno vztáhnout i na posuzovanou věc. Je zjevné, že předmětný areál neměl prvotřídní jakost, nýbrž areál, který byl vybudovaný již před rokem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl zjevně opotřebený, v důsledku čehož měl řadu negativ, což ostatně dokládají i fotografie založené žalovanými do spisu, kdy kupř. stav okapů rozhodně není otázkou posledních několika měsíců. Smluvní strany se přitom výslovně dohodly na tom, že některé z negativ nebudou považovány za vadné plnění, konkrétně v čl. 7 předmětné smlouvy byla žalovaná 1. upozorněna na to, že se v areálu nenachází zdroj vody a odvod odpadních vod, současně že budovy v areálu nejsou vytápěné s výjimkou administrativní budovy vytápěné elektrickými přímotopy. Je zřejmé, že se sice jedná o negativní vlastnosti předmětu nájmu, avšak v tomto ohledu se nemůže jednat o vadné plnění, neboť smluvní strany v předmětné smlouvě počítaly s tím, že předmět nájmu tyto negativa mít bude, resp. že si případně nájemce (žalovaná 1.) uzpůsobí areál podle svých potřeb. Uvedené přitom neznamená, že jen výslovně uvedené nedostatky nebudou vadami, neboť je třeba přihlédnout k již zmíněnému stavu předmětu plnění, tedy starému provoznímu areálu, který má ze své povahy řadu negativ (dosluhující oplocení, okapy, stav stěn, oken, podlah, původní rozvody el. elektřiny apod.), které za vady plnění obecně považovat nelze, ledaže by pronajímatel výslovně prohlásil, že takové vady zde nejsou, případně pokud by tyto vady nebyly lstivě zastřeny, což nebylo shledáno, kdy případná skutečnost, že žalobce nechtěl do pronajatého areálu investovat, je v tomto ohledu nerozhodná. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout skutečnost, že žalovaná 1., která je podnikatelem, měla možnost se s areálem seznámit již při jeho obhlídce, navíc předmětná smlouva uzavřená „na zelené louce“, nýbrž již dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k uzavření první smlouvy o nájmu, na jejímž základě byl žalované 1. přenechán dokonce celý areál do nájmu a žalovaná 1. již v té době započala s jeho úpravami, takže žalovaná 1. měla nadstandardní možnost se s areálem seznámit. Soud I. stupně přitom v dokazování zjistil, že žalovaný 2., tehdy prokurista, dnes jednatel žalované 1., děkoval realitnímu makléři ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (Soud I. stupně nepochybil, jestliže jeho výpověď neshledal jako nevěrohodnou.), že prostory jsou za směšnou cenu s tím, že se ihned nastěhuje a v případě potřeby je schopen si veškeré potřebné záležitosti zařídit sám prostřednictvím vlastní stavební společnosti. Je zřejmé, že žalovaná 1. šla při uzavření původní smlouvy o nájmu a následně též předmětné smlouvy do jistého rizika spočívajícího v tom, že pronajatý areál nebyl pro její provoz plně zařízen a že za tímto účelem musí provést dílčí úpravy předmětu nájmu, což mělo být z pohledu žalovaných vyváženo velmi výhodnou výší nájemného; důsledky případného nesprávného uvážení podnikatelských rizik souvisejících s pronájmem výrobního areálu, který žalované 1. později nevyhovoval, resp. jehož úprava by byla pro žalovanou 1. nákladnější, než v okamžiku uzavření předmětné smlouvy očekávala, tak jdou primárně za žalovanou 1.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalovaní rozporovali, že soud I. stupně nepřípadně postavil svůj skutkový závěr na stanovisku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož stanovisko není plnohodnotným znaleckým posudkem. V obecnosti lze souhlasit s tím, že jestliže rozhodnutí soudu závisí na odborné otázce, k jejímuž zodpovězení nemá soud dostatek kompetencí a jejíž řešení je mezi stranami sporné, je nezbytné k jejímu zodpovězení provést dokazování. Není přitom vyloučeno, aby tato otázka byla vyřešena odborným vyjádřením osoby, která není znalcem, případně osoby, která je znalcem, avšak nepodá řádný znalecký posudek, a to za předpokladu, že mezi stranami sporu nebude ohledně správnosti odpovědi na tuto otázku spor. Bude-li však zjištění dle odborného vyjádření sporné, nezbude než za účelem zodpovězení této otázky nechat vyhotovit znalecký posudek dle § 127 o. s. ř. Je ovšem třeba zdůraznit, že pro náležité posouzení projednávané věci nebylo podstatné zodpovězení skutkové otázky, zdali předmětný areál mohl plnohodnotně sloužit pro podnikání žalované 1., neboť jak bylo vysvětleno, strany mohou uzavřít nájemní smlouvu i ve vztahu k prostoru, který nebude plnohodnotně sloužit k účelu, který předpokládá nájemce, vyjádří-li nájemce, že si předmět nájmu pro své potřeby uzpůsobí; žalovaní přitom nezpochybňují, že předmět nájmu nebyl v okamžiku uzavření předmětné smlouvy zcela dle představ žalované 1., která hodlala předmět nájmu uzpůsobit dle svých potřeb. Rovněž je třeba zdůraznit, že otázka, zdali může být určitý prostor být předmětem nájmu je otázkou právní, a ne skutkovou, a proto není namístě zkoumat znalcem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Poukaz žalovaných, že inzerce pronajímaného areálu byla nepravdivá, je také pro platnost předmětné smlouvy nevýznamný. Předně soud I. stupně k takovému závěru nedospěl, dále jestliže žalovaná 1., která je podnikatelem a již dříve si měla pronajat jiné areály, byla s podobou pronajímaného areálu seznámena, přičemž přinejmenším z obhlídky jí musel být zřejmý fyzický stav pronajímaných prostor, jakož i to, že se v areálu nenachází pitná voda, odvod odpadních vod ani vytápění, že i stav elektrických rozvodů je původní; uvedené okolnosti jsou z prohlídky areálu nepochybně zjistitelné, aniž by bylo třeba nějakých zvláštních znalostí. Nadto žalovaná 1. byla na řadu negativ areálu upozorněna i v předmětné smlouvě, s níž se nepochybně měla a mohla řádně seznámit, obzvláště pokud uzavírala několik nájemních smluv po sobě, a to s časovým rozestupem takřka jak jednoho měsíce. Za dané situace by nesprávná inzerce, za níž nese odpovědnost realitní zprostředkovatel, nemohla vést k (byť relativní) neplatnosti předmětné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud tak souhlasí se soudem I. stupně, že nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou 1. platně a účinně vznikl, a proto žalovaná 1. byla povinna od počátku nájmu až do jeho skončení hradit sjednané měsíční nájemné ve výši 12 500 Kč, splatné vždy do 5. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaná 1. namítla, že nájemní vztah měl zaniknout na základě listiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ohledně níž nebylo v řízení zpochybněno, že byla žalobci doručena, avšak není zřejmé, kdy se tak mělo stát. Se skončením nájmu se soud I. stupně zcela správně neztotožnil, kdy vyšel z dřívějšího závěru odvolacího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", od něhož přiléhavě soud I. stupně neshledal důvodu se odchýlit, neboť v řízení nevyšla najevo žádná nová okolnost svědčící pro odlišné právní posouzení již dříve zodpovězené předběžné otázky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že listina ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle svého názvu ani podle svého obsahu není výpovědí nájemního vztahu a není z této ani jiné listiny zřejmé, proč žalovaná 1. hodlala nájemní vztah ukončit, kdy v listině uvedená věta „Nebyla nám umožněna sleva vzhledem k situaci s COVID 19.“, která by mohla být odůvodněním výpovědi, byla přeškrtnuta, ostatně ani z jiné listiny není zcela patrné, jaký měl být důvod (pakliže by takový důvod vůbec existoval) pro ukončení smluvního vztahu výpovědí. Konverzi této listiny na výpověď z nájmu ostatně – jak uvedl odvolací soud již v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" – brání skutečnost, že výpověď by byla neplatným právním jednáním podle § 2310 odst. 1 o. z. pro neuvedení žádného výpovědního důvodu a pro námitku žalobce, že takové právní jednání nemůže vůči němu vyvolat účinky, tedy jinak řečeno pro dovolání se neplatnosti takového právního jednání. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", je přitom soud oprávněn neplatnost právního jednání (na rozdíl od úpravy neplatnosti rozvázání pracovního poměru, které je postaveno na koncepci tzv. nepřímé relativní neplatnosti, a na rozdíl od neoprávněnosti výpovědi nájmu, tedy skutečnosti, zdali je výpovědní důvod dán, či nikoliv) posoudit i jako předběžnou otázku i v rámci jiného řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Co se potom týče posouzení listiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako odstoupení od smlouvy dle § 2001 a násl. o. z., lze předně uvést, že podle judikatury Nejvyššího soudu je obecně možné nájemní vztah ukončit též odstoupením od smlouvy [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":" (uveřejněný pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. civilní)]. Odvolací soud v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", či ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":") dovodil, že údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního jednání a bez uvedení tohoto údaje nelze pokládat jednostranné odstoupení od právního jednání za perfektní; požadavkům na určitost specifikace důvodu odstoupení od smlouvy lze vyhovět i odkazem na jinou listinu, ve spojení s níž je vymezení tohoto důvodu jednoznačně seznatelné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Jak již bylo uvedeno výše, v posuzovaném případě listina ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" neobsahuje žádný konkrétní důvod, pro který by měl být smluvní vztah odstoupením od smlouvy (případně výpovědí) ukončen, přičemž takový důvod nelze dovodit ani z předchozí komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp ani listinné korespondence. Jestliže žalobce nebyl v případě tohoto jednostranného právního jednání srozuměn s postupem žalované 1., tedy jen stěží mohl znát úmysl jednající a její motiv, pak v souladu s § 556 odst. 1 věty druhé o. z. bylo třeba právnímu jednání žalované 1. přisoudit význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Žalobce tak z právního jednání mohl naznat, že žalovaná 1. nehodlá v nájemním vztahu setrvat a chce jej ukončit, a to prostřednictvím odstoupení od smlouvy, jaký konkrétní důvod k tomu však žalovaná 1. měla mít, mohl domýšlet jen stěží, neboť v listině uvedený důvod byl přeškrtnutý a předcházející komunikace prostřednictvím WhatsApp se točila kolem opravy brány, kdy žalobce opakovaně žádal žalovaného 2. o předání klíče, aby mohl opravu uskutečnit, což by pro důvodnost odstoupení od smlouvy zjevně nepostačovalo, v listině se pak neuvádí nic – jak odvolací soud uvedl již v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ve vztahu k předmětu předmětné smlouvy; fotografie podmáčené haly a odpadlého obložení haly se totiž týkaly nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zmíněném rozsudku rovněž odvolací soud uzavřel, že i kdyby důvodem pro ukončení nájemního vztahu mělo být (v listině ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevyjádřené) hrubé porušení předmětné smlouvy pronajímatelem (žalobcem), když předmět nájmu nebyl způsobilý k užívání ke sjednanému účelu, pak odvolací soud shledal, že žalobce předmětnou smlouvu podstatným způsobem neporušil, neboť žalovaná 1. si předmět nájmu před podpisem předmětné smlouvy řádně prohlédla, areál již v době podpisu předmětné smlouvy užívala na základě dřívější nájemní smlouvy, takže jí byl stav předmětu nájmu dobře znám, přesto tento stav shledala pro sjednaný účel nájmu vyhovující a uzavřela předmětnou smlouvu; v průběhu nájemního vztahu se přitom předmět nájmu nezměnil, toliko žalovaná 1. zjistila, že jí jeho stav nevyhovuje, náprava by byla finančně drahá a žalobce se odmítl finančně podílet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud má v neposlední řadě za to, že předmětná listina ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nazvaná jako odstoupení od smlouvy – ukončení nájmu je nicotná pro neurčitost, neboť žalovaná 1. uvedla, že odstupuje od smlouvy k „","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"“, kdy je sice zřejmé, že se jedná o zjevnou nesprávnost, neboť uvedený den v roce neexistuje, není však zřejmé, zdali se mělo jednat o „","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ či o „","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ či dokonce o ještě zcela jiné datum, přičemž žalobce, který nebyl srozuměn s vůlí žalované 1. jen stěží mohl i s ohledem na datum listiny dovodit, k jakému správnému datu by odstoupení mělo vyvolat účinky, což je v případě zániku nájemního vztahu podstatné; je přitom lhostejné, že žalobce nevěnoval uvedenému zvláštní význam maje za to, že odstoupení od smlouvy je bezdůvodné. Ostatně ani žalovaní nebyli schopni věrohodně příslušné datum ozřejmit, kdy v průběhu řízení verzi o správném datu měnili, současně odvolací soud již v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", poukázal na to, že v podnětu stavebnímu úřadu ke kontrole stavby a zahájení řízení o nařízení údržby ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalovaná 1. stále označuje za nájemce prostor na základě předmětné smlouvy, byť by nájemcem při dřívějším odstoupení od smlouvy být neměla. Jediným signifikantním znakem, že žalovaná 1. měla v úmyslu nájemní vztah ukončit, tak bylo neplacení nájemného za další období, přestože žalovaná 1. i po odstoupení od smlouvy ještě nějakou dobu předmětný areál měla užívat a jako nájemce se ještě na konci roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" označit, současně v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla zaslat žalobci písemnou výzvu k odstranění vad předmětu nájmu, aby na začátku roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" směřovala žalobci novou výpověď nájmu, která již mezi stranami sporná nebyla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Připouštěl-li žalovaný 2. v průběhu řízení před soudem I. stupně, že výpověď/odstoupení od smlouvy byla neperfektní a byla sepsána amatérsky, lze s tím plně souhlasit, důsledky toho (tj. neplatnost, resp. nicotnost) ovšem musí postihovat právě stranu žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jelikož k jinému skončení nájmu v průběhu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" dojít nemělo, lze uzavřít, že závěr soudu I. stupně o tom, že mezi žalobcem a žalovanou nájemní vztah založený předmětnou smlouvou po celý rok ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" trval a žalobci tak vznikl nárok na sjednané nájemné v celkové výši 150 000 Kč (12 měsíců × 12 500 Kč měsíční nájemné), je zcela správný. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaná 1. na nájmu za toto období čehokoliv uhradila, kdy poukaz na uhrazené nájemné za měsíce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalovaní sice v řízení namítli, že žalované 1. řádně vznikl nárok na slevu z nájemného, avšak této námitce soud I. stupně přiléhavě nepřisvědčil. Předně je třeba připomenout, že jelikož nebylo sjednáno v předmětné smlouvě jinak, mohl žalované 1. vzniknout nárok na slevu z nájemného jen podle § 2208 odst. 1 o. z., tj. v případě existujícího vadného plnění ze strany žalující, které nicméně v řízení prokázáno nebylo, kdy samotné negativní vlastnosti pronajatého areálu ještě pro závěr o vadném plnění nesvědčí. Vztahovali-li žalovaní vadnost areálu zejména k nefunkční elektroinstalaci, o nichž se měli dozvědět v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je třeba zdůraznit, že žalovaní o základních vlastnostech elektroinstalace v areálu nepochybně věděli jak z prohlídky areálu, kde se podrobněji o věc zajímali, tak i následně z užívání areálu před uzavřením předmětné smlouvy, přesto předmětnou smlouvu uzavřeli, takže případná omezení spojená se sjednaným příkonem, jakož i se samotným stářím elektroinstalace by ještě neznamenala poskytnuté vadné plnění. I kdyby přitom při následném užívání bylo zjištěno, že stav elektrorozvodů je v horším stavu, než by šlo s ohledem na jejich stáří předpokládat, tedy by se jednalo o zmíněnou skrytou vadu, pak by bylo nadbytečné – jak konstatoval odvolací soud již v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" – se touto otázkou podrobněji zabývat, neboť samotní žalovaní v řízení přiznali, že o vadách areálu se dozvěděli nejpozději v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přitom v průběhu řízení uvedli, že slevu z nájemného neuplatňovali. Shledal-li odvolací soud v předcházejícím řízení, že vyjádření k žalobě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo doručeno žalobci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", by bylo možno posoudit mj. jako uplatnění nároku na slevu z nájemného, pak současně odvolací soud uzavřel, že žalobce namítl pozdní uplatnění nároku z vad, a proto nelze žalované 1. nárok na slevu z nájemného pro opožděnost přiznat. Nehledě na to, že soud I. stupně zcela správně poukázal, že ono vyjádření se týkalo slevy z nájemného za měsíce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a nikoliv za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalovaní sice v odvolání namítli, že nárok na slevu z nájemného uplatnili i v dopise ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou přiložili k důkazu v rámci odvolání. Předně lze připomenout, že se jedná o nové tvrzení, respektive o nový důkazní návrh v rámci odvolacího řízení, a proto jde o nepřípustnou novotu jak z hlediska nastalé koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř., tak i z hlediska neúplné apelace odvolacího řízení, již z tohoto důvodu odvolací soud nebyl oprávněn k tomuto novému tvrzení a důkaznímu návrhu v průběhu odvolacího řízení přihlédnout. Jen pro úplnost lze dodat, že i kdyby bylo možné tuto listinu provést k důkazu, byly by v řízení zjevné pochybnosti o její pravosti a pravdivosti, protože listina předložená odvolacímu soudu k důkazu (na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. l. číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" je nepodepsaná, navíc není obsahově zcela shodná s tentokrát podepsanou listinou z téhož data (na č. l. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", která měla být dle tvrzení žalovaných zaslána žalobci, která byla doplněna podacím lístkem a která neobsahuje ničeho ohledně uplatnění nároku na slevu z nájemného. V neposlední řadě zde platí to, co již bylo uvedeno, že jestliže vady předmětu nájmu nebyly uplatněny do 6 měsíců od jejich zjištění a žalobce se opožděného uplatnění dovolal (srov. § 2208 odst. 3 o. z.), nelze slevu z nájemného přiznat nejen na předcházející měsíce, ale ani do budoucna; v tomto případě přitom nebylo tvrzeno ani ze zjištěného skutkového stavu nevyplynulo, že by zde měly být dány jiné vady než ty, které byly uplatněny již dříve.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Namítají-li žalovaní, že uplatněný nárok je rozporný s dobrými mravy, ztotožňuje se odvolací soud s tím, že tomu tak není. Nelze pochybovat o tom, že i žalobce měl v nájemním vztahu povinnosti, které spočívaly mj. v tom, že žalobce byl povinen předmět nájmu udržovat v takovém stavu, aby mohl sloužit tomu užívání, pro které byl pronajat [srov. § 2205 písm. b) o. z.], a byl povinen vykonávat nikoliv běžnou údržbu a nezbytné opravy věci (srov. § 2207 odst. 1 o. z.), což bylo blíže specifikováno v čl. 8 a 9 předmětné smlouvy. Jestliže by přitom žalobce své povinnosti řádně neplnil, neznamená to, že by neměl nárok na nájemné, nýbrž žalovaná 1. měla řádně a včas oznámit žalobci vadu věci, kterou měl žalobce odstranit. Až po řádném neodstranění by měl nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného nebo by mohl provést opravu sám na náklady pronajímatele, vypovědět nájem bez výpovědní doby, ztěžovala-li by vada zásadním způsobem užívání nebo jej zcela znemožňovala (srov. § 2208 odst. 1 o. z.), případně by nebylo vyloučeno odstoupení od nájemní smlouvy pro porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2002 o. z.). Ustanovení § 2208 odst. 3 o. z. přitom stanovuje, že pokud nájemce svá práva neuplatní do 6 měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, nepřizná mu toto právo soud, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění, což platí i pro zde posuzovaný případ. Jinými slovy řečeno žalované 1. nikdo nebránil, aby svá práva z vadného plnění řádně uplatnila, čemuž však nebyla schopná plně dostát. Kdyby přitom žalovaná 1. řádně svá práva uplatnila, mohlo by dojít k ponížení nájemného či dokonce není vyloučeno, že by právo na nájemné žalobci nevznikalo; není však možné pasivitu žalované 1., která má zákonem stanovené důsledky, napravovat prostřednictvím shledání důvodnosti uplatnění námitky rozporu s dobrými mravy, nebylo-li přitom v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by neuplatnění práv z vadného plnění (vč. práva na snížení nájemného) bylo důsledkem nemravného jednání ze strany žalobce. Pro vyloučení nároku pro rozpor s dobrými mravy současně nepostačuje ani to, že by případně žalobce nesdělil žalované straně, že učiněné odstoupení od smlouvy nepovažuje za souladné se zákonem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Lze tedy shrnout, že žalobci vznikl nárok na zaplacení nájemného za měsíce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 12 500 Kč měsíčně, splatné vždy do 5. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Jelikož žalovaná 1. dlužné nájemné řádně a včas neuhradila, dostala se dne následujícího do prodlení, čímž vznikl žalobci vedle nároku na zaplacení jistiny ve výši 150 000 Kč též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla výše úroku sjednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. pro prodlení v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 8,25 % ročně a pro prodlení v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 8,5 % ročně. Odvolací soud nesouhlasí s tím, že by úrok z prodlení byl nepřiměřeně vysoký, kdy jeho výše je odvislá od zákonné úpravy ve spojení s citovaným nařízením vlády. Namítá-li žalovaná strana, že je namístě úrok z prodlení moderovat, pak má odvolací soud za to, že úrok z prodlení (na rozdíl od smluvní pokuty) moderovat nelze, nadto i kdyby taková moderace připuštěna byla, pak by okolnosti případu pro moderaci nesvědčily, kdy uplatnění nároku na nájemné za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" novou žalobou je svobodným rozhodnutím žalobce, kdy toliko soud musí zvažovat, zdali takovým postupem nedošlo ke zneužití procesního práva kupř. z hlediska rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, což odvolací soud neshledal, současně rozhodnutí o přerušení řízení v projednávané věci vycházelo z rozhodnutí soudu, a nikoliv ze společné vůle stran. V neposlední řadě lze podotknout, že žalovaní na základě předmětné smlouvy věděli, dokdy mají hradit měsíční nájemné, přičemž jejich případná subjektivní pochybnost o existenci a výši tohoto nároku k vyloučení nároku na úrok z prodlení nepostačuje, neboť sami se dobrovolně vystavovali neplacením nájemného riziku, že v případě nedůvodnosti procesní obrany budou muset hradit vedle dlužné jistiny rovněž úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1. dobrovolně svou povinnost nesplnila, byl povinen žalobci poskytnout žalobou požadované plnění rovněž žalovaný 2. z titulu svého ručení dle § 2018 a násl. o. z. řádně vzniklého na základě ručitelského prohlášení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následné výzvy žalobce s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (tzv. nepravá solidarita).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud nepřehlédl, že žalovaní v průběhu řízení uplatnili námitku započtení, s nímž se soud I. stupně rovněž věcně správně vypořádal. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žalovaná 1. nebyla schopna řádně své tvrzené pohledávky vůči žalobci započíst, neboť pro započtení jakožto jednostranné právní jednání není postačující jen vymezení tvrzených pohledávek žalovaných vůči žalobci, nýbrž k započtení je možné přistoupit jen ohledně takových nároků, které jsou k započtení způsobilé. Pohledávka žalované 1. by tak musela být nejen řádně specifikována co do důvodu i výše, ale současně musí být nejen existující či splnitelná, ale přímo splatná. Naopak dluh žalované 1. by v okamžiku započtení musel být splnitelný (srov. § 1982 odst. 1 věta druhá o. z.). Aby mohlo dojít k zápočtu, musí být rovněž nepochybné, na jaký splnitelný dluh žalovaných je jejich pohledávka započítávána, což v případě existence nároků žalobce na zaplacení nájemného musí být rovněž přesně specifikováno. Uvedenému však nebyli žalovaní schopni po celé řízení dostát, přičemž je nepřípustné, aby specifikaci činil na místo nich až odvolací soud v rámci probíhajícího soudního řízení; odvolacímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že pohledávka žalobce započtením ani zčásti zaniknout nemohla. Pro nadbytečnost tak bylo zbytečné se zabývat otázkou důvodnosti jednotlivých vzájemných pohledávek, kdy odvolací soud sdílí výhrady a pochybnosti uváděné soudem I. stupně v napadeném rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. S ohledem na uvedené odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně, dospěl soud I. stupně ke správnému právnímu závěru o plném procesním úspěchu žalobce, jemuž tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přináleží plná náhrada nákladů řízení, současně soud I. stupně tyto náklady správně vyčíslil. Soud I. stupně nicméně pochybil v tom, že uložil povinnost k náhradě nákladů řízení oběma žalovaným podle hmotněprávního vztahu v plné výši s tím, že splněním povinnosti ze strany jednoho účastníka zaniká povinnost druhého účastníka, ačkoliv poměr žalovaných, kteří měli v řízení postavení samostatných společníků, je nezbytné posuzovat z procesního hlediska, tedy bylo namístě uložit žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení rovným dílem; ostatně tak již dovodil odvolací soud v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Dále je třeba zdůraznit, že odvolací soud neshledal ze strany žalobce zneužití práva v tom, že uplatnil samostatnou žalobou nárok na nájemné za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" a druhou žalobou nárok na nájemné za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy je třeba zdůraznit, že mezi zahájením obou řízení proběhl významný časový odstup, současně v okamžiku zahájení prvního řízení nebyla velká část nároků na nájemné dosud ještě splatná. Bylo-li přitom první řízení již rozběhlé, nelze žalobci vytýkat, že nepodal návrh na rozšíření žaloby, neboť rozšíření žaloby je závislé na souhlasu soudu I. stupně, takže by se vystavil riziku, že soud I. stupně rozšíření žaloby nepřipustí (srov. § 95 o. s. ř.), nadto rozšíření žaloby nemá vliv na případnou koncentraci řízení (§ 118b odst. 2 o. s. ř.). Přerušení řízení pak nelze přikládat k tíži žalobci, neboť přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je v diskreci soudu I. stupně, a nikoliv účastníků, kteří mohou vyvolat jen přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. (tzv. klid řízení); i kdyby tak bylo řízení nesprávně přerušeno, což odvolací soud nehodlá v tuto chvíli jakkoli posuzovat, nemohla by se tato okolnost nepříznivě promítnout do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v neprospěch žalobce. Poukazují-li přitom žalovaní na nutnost hrazení nákladů řízení, zapomínají na to, že povinnost hradit nájemné měli dánu již dle předmětné smlouvy, přičemž pokud by řádně dlužné nájemné uhradili, povinnost k úhradě úroků z prodlení ani k náhradě nákladů řízení by jim nevznikla. Odvolací soud proto uzavírá, že v projednávaném případě neshledal okolnosti pro případnou aplikaci § 150 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. S ohledem na uvedené změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. tak, že každému z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 025 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 částí věty před středníkem ve spojení s § 211 o. s. ř.), neboť odvolací soud neshledal důvodu ke stanovení jiné lhůty k plnění (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný, a proto mu náleží podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v celkové výši 7 550 Kč, kterou v souladu s vyúčtováním zástupce žalobce tvoří: a) odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), v plné výši za 1 úkon právní pomoci spočívající ve vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, při sazbě mimosmluvní odměny za 1 celý úkon právní služby ve výši 7 100 Kč z tarifní hodnoty 150 000 Kč podle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bodem 5 AT a b) paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za uvedený úkon právní služby (§ 13 odst. 1 a 4 AT). Tuto částku jsou žalovaní povinni zaplatit rovným dílem (tzn. každý částku 3 775 Kč) žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 částí věty před středníkem ve spojení s § 211 o. s. ř.), neboť odvolací soud neshledal důvodu ke stanovení jiné lhůty k plnění (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 14. 5. 2025, č. j. 5 C 180/2022-149, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně vždy z částky 12 500 Kč od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně vždy z částky 12 500 Kč od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení, od , datum,  do zaplacení a od , datum,  do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok I.), a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v částce 52 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok II.).2. Proti rozsudku soudu I. stupně podali žalovaní odvolání, v němž opírajíce se o odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. a) až e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), namítli, že nájemní smlouva ze dne , datum,  (dále jen „předmětná smlouva“) nabyla účinnosti zmíněného dne, a ne až , datum, , předávací protokol byl však vyhotoven až v , datum, . Žalovaná 1. zaplatila i za měsíc , datum, , areál na základě žádné dřívější smlouvy neužívala, kdy nájemní smlouva ze dne , datum,  byla zrušena již druhý den po podpisu, protože žalovaná 1. chtěla do smlouvy zahrnout i předkupní právo. Areál nebyl zaužívaný. Budova na pozemku , p. č. st.,  v k. ú. , adresa,  (dále jen „budova , číslo, ) byla v předmětné smlouvě uvedena jako výrobní prostor, kdy žalovaná 1. chtěla areál využívat jako pilu na zpracování kulatiny na stavební řezivo, a nikoliv jako skladovací prostory, k čemuž byl areál zcela nevhodný. Budova na pozemku , p. č. st.,  v k. ú. , adresa,  (dále jen „budova , číslo, “) může sloužit pouze jako budova občanské vybavenosti, tudíž jako skladovací prostor využívána být nemohla, nač je měl realitní makléř v souladu se zákonem o realitním zprostředkování upozornit. Současně žalovaný 2. se nezavázal ručením jako prokurista, nýbrž jako fyzická osoba. Je tu rozpor mezi klamavou inzercí, v níž bylo uvedeno, že v budově , číslo,  byl zdroj vody (Ta však fungovala jen jeden měsíc.), a předmětnou smlouvou, kde bylo uvedeno něco jiného; ve výpovědi svědka , jméno FO,  jsou v tomto ohledu rozpory. Již v , datum,  se objevily problémy s elektřinou, přičemž navržené řešení ze strany žalobce bylo nevhodné. Žalovaná 1. přistupovala k věci v dobré víře, kdy zbudovala v areálu přístupovou cestu k budově na pozemku , p. č. st.,  v k. ú. , adresa,  (dále jen „budova , číslo, “), ke které nebylo možné se v období dešťů dostat, elektrifikovala budovu , číslo, , vyvrtala a zapažila vrt a přivedla vodu do budovy , číslo, , instalovala sprchový kout, WC, vytápění a sádrokartonové stěny v budově , číslo, , čímž zhodnotila majetek žalobce. Žalobce od , datum,  porušoval smlouvu podstatným způsobem, veškeré vady, které se objevovaly postupně a bránily v řádném užívání areálu, byly vadami skrytými, měly být uvedeny v inzerci, nejednalo se o pouhé (jisté) nedostatky. V areálu byl nefunkční elektrický rozvaděč z roku , rok, , který je srdcem každé budovy, a rozvedená elektronistalace byly v katastrofálním stavu, o čemž svědčí to, že od , datum,  byl odběr elektřiny téměř nulový. V areálu zatěkalo střechou, propadaly se podlahy, absentovaly hromosvody, hasicí zařízení, oplocení bylo nedostačující. Žalobce měl o vadách vědět. Odvolatelé žádali o vypracování znaleckého posudku, který by zodpověděl, zda lze provozovat či pronajímat „tyto prostory“, ovšem závěr soudu I. stupně je opačný od závěru , jméno FO,  ze stavebního úřadu v , adresa, , která z důvodu ohrožení vlastního života do areálu nevstoupila. Protokol stavebního úřadu ze dne , datum,  byl nesprávně posouzen. Žalobce se dopustil podvodu a nekalého jednání, jestliže nechal vyhotovit , jméno FO,  znalecký posudek, který nebyl opatřen kulatým razítkem a neodpovídá ani skutečnému stavu posuzovaného areálu, což je zřejmé i z fotografií; žalovaná 1. žádala o vypracování validního znaleckého posudku osobou nemající vazbu na žalobce, jeho zástupce či realitního makléře , jméno FO, . Ke stanovisku stavebního úřadu naopak nebylo přihlédnuto. , jméno FO,  v rozhodném období nebyl vlastníkem areálu, není tak důvod, aby jím sdělené skutečnosti věděl, nevykonával ani činnost ještě 2–3 měsíce před pronájmem žalované. Dne , datum,  byly žalobci doručeny dva dopisy, kdy ve druhém dopise byl popsán katastrofální stav pronajímaného areálu; o některých závadách již žalobce věděl, přesto žalobce neměl zájem opravy jakkoli provádět, takže bylo zbytečné všechny závady do odstoupení od smlouvy sepisovat; jelikož žalovaní nejsou osobami právně vzdělanými, odstoupení nebylo sepsáno perfektně, ale předcházely mu výtky prostřednictvím Whatsapp komunikace a fotografie dítěte stojícího v louži, která se vsakovala pod objekt. Není pravdou, že by žalobce byl aktivní tím, že vyzval žalovanou 1. k předání klíčů, navíc klíče od areálu měl. Od , datum,  žalovaná 1. areál neužívala a klíče předala zpět žalobci, ten však po dobu dalších dvou let žádné opravy neprovedl. Žalovaná 1. považovala nájem za 3 měsíce do , datum,  za poměrně uhrazený nájmem zaplaceným za celý měsíc , datum,  a nájmem za měsíce , datum, , kdy areál žalovaná 1. neužívala, přičemž za vše zaplatila až do , datum, . Nárok na nájem za , rok,  žalobce nemá, protože opakovaně porušoval předmětnou smlouvu, žalovaná 1. požaduje vrácení poskytnuté kauce, která měla být údajně použita na úklid areálu, jemuž mělo být žalované 1. zabráněno výměnou zámků. Dne , datum, , tj. v období, za které požaduje žalobce plné nájemné, mu byla doručena výzva s konkrétními vadami a žádost o jejich bezodkladné odstranění, nač žalobce nereagoval a žádnou opravu neprovedl, současně byl žalobce upozorněn, že žalovaná 1. využije náhradních prostor. Nárok na slevu z nájemného žalovaní uplatnili v dopise ze dne , datum, , který přikládají k důkazu, jakož i ve vyjádření ze dne , datum, , jak uvedl odvolací soud ve věci , sp. zn., ; nesouhlasí, že by žalovaná 1. nedoložila výši požadované částky, kdy doložila smlouvy, faktury a doklady o zaplacení doložené výpisem z účtu. Žalovaná 1. sice řádně neuplatnila náhradu poškozeného dřeva, avšak náhradu finanční újmy za pronájem náhradních prostor uplatnila řádně. Pohledávky za období , rok,  přitom započetla oproti nájmům za , rok, . Dále žalovaní namítli, že zástupce žalobce, realitní makléř , jméno FO,  a , jméno FO, , kteří již dříve spolupracovali, jednali účelově, nákup žalobce byl čistou spekulací za účelem dalšího pronájmu, kupní cena by se žalobci již po dvou letech vrátila, zatímco žalobce do areálu nijak za celou dobu neinvestoval; jednání žalobce je rozporné s dobrými mravy. V řízení byli vyslechnuti pouze svědci navrženi žalobcem, nikoliv svědci navržení žalovanými. Žalovaní vznesli námitku podjatosti soudce, protože rozhodoval řízení již vedené pod , sp. zn., , a je nemožné, aby soudce se lišil od svého předchozího rozhodnutí; námitka však nebyla vyřízena v souladu s procesním předpisem. Přestože žalovaní dokládali svá tvrzení fakturami, smlouvami a výpisy z účtů, soud I. stupně se přiklonil na stranu žalobce, v důsledku čehož vydal překvapivé rozhodnutí. I přes žádost žalovaných nedošlo ke sloučení obou řízení, přerušením řízení došlo k navýšení dluhu na úrocích o několik tisíc Kč. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne a přizná jim plnou náhradu nákladů řízení.3. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně, napadený rozsudek je přesvědčivý a řádně odůvodněný. Naopak odvolání je nedůvodné, kdy žalovaní opakují již dříve uplatněné argumenty, s nimiž se soud I. stupně náležitě vypořádal. V dřívějším rozsudku Krajského soudu v , adresa,  jako soudu odvolacího (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), ze dne , datum, , , č. j., , byla závazně vypořádána otázka platnosti předmětné smlouvy a neplatnosti odstoupení od smlouvy ze dne , datum, . Rovněž zmeškání zákonné šestiměsíční lhůty k uplatnění eventuálního nároku na slevu z nájemného nelze posoudit za daných skutkových zjištění jinak, a proto nárok na nájemné za , rok,  je dán. Soud I. stupně správně posoudil námitku údajného započtení, kdy nárok na náhradu škody nebyl řádně tvrzen ani prokázán, nestal se nikdy splatným, jestliže žalobce nebyl nikdy řádně vyzván k jeho úhradě. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), žalovanými jako k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a o. s. ř.), kdy po ústním projednání věci dospěl k závěru, že ve vztahu k věci samé (výrok I. napadeného rozsudku) jsou podle § 219 o. s. ř. dány důvody pro potvrzení napadeného rozhodnutí, naopak ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II. napadeného rozsudku) jsou podle § 220 odst. 1 o. s. ř. dány důvody pro změnu napadeného rozhodnutí.5. Předně je nezbytné se vypořádat s námitkou podjatosti, kterou žalovaní vznesli po nařízení jednání soudu I. stupně a o níž nemělo být dle nich řádně rozhodnuto; podstatou této námitky je, že věc rozhodoval vyloučený soudce, neboť tentýž soudce již rozhodoval předchozí spor vedený pod , sp. zn., , v němž nebyli žalovaní úspěšní, takže je zřejmé, že v této věci rozhodne shodně. Odvolací soud tuto námitku neshledal opodstatněnou. Ačkoliv účastník řízení vznese námitku podjatosti, nemusí rozhodující soudce předložit spis společně se svým vyjádřením svému nadřízenému soudu za účelem rozhodnutí o ní a činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu, nýbrž může podle § 15b odst. 2 o. s. ř. věc projednat a rozhodnout ji, má-li za to, že vznesená námitka není důvodná, současně byla-li uplatněna před nebo v průběhu jednání; obě podmínky zmíněného § 15b odst. 2 o. s. ř. shledal soud I. stupně zcela správně jako naplněné. Konkrétně soud I. stupně v průběhu jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek, i v odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, proč námitku podjatosti považoval za nedůvodnou, a námitka podjatosti byla vznesena až poté, co bylo zástupci žalovaných doručeno předvolání k jednání, tedy nepochybně se tak stalo krátce před projednáním věci, přičemž odročení jednání by vedlo jen ke zbytečným průtahům v řízení. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s obsahovou nedůvodností námitky podjatosti, žalovaní totiž namítali toliko okolnosti, které v souladu s § 14 odst. 4 o. s. ř. samy o sobě důvod podjatosti založit nemohou, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví. Z obsahu spisu ani z podání jednotlivých účastníků se přitom nepodává, že by rozhodující soudce měl být podjatý či by postupoval v řízení vůči žalované straně neprofesionálně; skutečnost, že ani v řízení , sp. zn., , ani v posuzovaném případě nebyli žalovaní úspěšní, o podjatosti soudce rozhodně nesvědčí.6. Pokud jde o věc samu, soud I. stupně na základě zásady volného hodnocení dokazování vyjádřené v § 132 o. s. ř. pečlivě zhodnotil provedené důkazy a dovodil z těchto důkazů správné závěry o skutkovém stavu, kdy bylo patrno, z jakých konkrétních provedených důkazů byl ten který skutkový závěr učiněn. Úvahy, kterými se soud I. stupně řídil při hodnocení důkazů, a z těchto důkazů dovozené skutkové závěry neodporují obsahu provedených důkazů a mají logický základ. Soud I. stupně se rovněž řádně vypořádal s navrženými důkazními návrhy, kdy v odůvodnění náležitě vysvětlil, proč některé důkazní návrhy neprovedl Odvolací soud neshledal v procesu dokazování ani v hodnocení důkazů žádnou procesní vadu či ústavní deficit, pro které by muselo být dokazování opakováno, a proto lze na skutkové závěry soudu I. stupně zcela odkázat. Soud I. stupně rovněž na zjištěný skutkový stav aplikoval přiléhavá právní ustanovení, z nichž dovodil správné právní závěry; vypořádal se rovněž dostatečně se vznesenými námitkami účastníků řízení. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je tak věcně správné.7. Žalovaní v rámci odvolacího řízení navrhli provedení dalších důkazů listinami (realitní inzerce a listina ze dne , datum, ), avšak odvolací soud tyto důkazní návrhy nepřipustil, neboť byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení dle § 118b o. s. ř., jakož i se zásadou neúplné apelace odvolacího řízení (srov. § 205a o. s. ř.), o níž byli žalovaní před vyhlášením rozsudku soudu I. stupně řádně poučeni. Nadto – jak bude vysvětleno dále – skutečnost, která měla být prokázána prvně zmíněnou listinou, je pro posouzení věci nerozhodná, v případě druhé listiny by pak byly dány důvodné pochybnosti o její pravosti.8. K námitkám odvolatelů, s nimiž se povětšinou vypořádal již soud I. stupně, případně již též odvolací soud v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., , v rámci řízení o zaplacení dlužného nájmu za předcházející období (Ústavní stížnost žalovaných proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne , datum, , , sp. zn., , jako zjevně neopodstatněnou.), na něž by šlo pro stručnost odkázat, lze uvést následující:9. Ve vztahu k námitce neplatnosti předmětné smlouvy je třeba zdůraznit, že v řízení nebylo sporu o tom, že k ujednání předmětné smlouvy v písemné formě vskutku došlo, tedy žalobce a žalovaná 1., za níž při uzavření jednal žalovaný 2., předmětnou smlouvu podepsali dne , datum, . Předmětná smlouva je podle svého obsahu nájemní smlouvou dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), konkrétně se jedná o nájem prostoru sloužícího k podnikání (poskytnutí části výrobního a skladovacího areálu za účelem podnikání žalované 1.), pročež se použijí zvláštní ustanovení upravená v § 2302 a násl. o. z. Na základě předmětné smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované 1. do nájmu budovu , číslo,  a pozemek , p. č.,  v k. ú. , adresa,  a žalovaná 1. se zavázala hradit žalobci měsíční nájemné ve výši 12 500 Kč, splatné do 5. dne příslušného měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum,  do , datum, . I když předmětná smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami již dne , datum,  a od tohoto okamžiku jí byly smluvní strany vázány, nic to nemění na tom, že účinky nájemního vztahu, zejména povinnost žalobce přenechat předmět nájmu žalované 1. do užívání a tomu korespondující povinnost žalované 1. hradit nájemné, nastaly až dne , datum, .10. I když to nemá pro projednávanou věc zvláštního významu, nespatřuje odvolací soud jako nepřiléhavý závěr soudu I. stupně, že do konce, Anonymizováno, , datum,  se práva a povinnosti smluvních stran řídily původní nájemní smlouvou ze dne , datum, . Argumentace žalovaných, že tato původní smlouva měla být zrušena hned druhý den z důvodu zakomponování předkupního práva nájemce, je zjevně nepravdivá, neboť i v původní nájemní smlouvě předkupní právo pro žalovanou 1. zahrnuto bylo. Naopak s ohledem na zjištěný skutkový stav je zřejmé, že k uzavření nové nájemní smlouvy (předmětné smlouvy) došlo v důsledku požadavku strany žalované, aby předmět nájmu byl rozdělen mezi dvě spřátelené společnosti (žalovanou 1. a společnost , právnická osoba, ). Z obsahu nájemních smluv ani z jiného provedeného důkazu přitom nevyplynulo, že by obě nájemní smlouvy měly být na sobě závislé existenčně, a proto v souladu s § 1727 větou první o. z. je pro posuzovanou věc lhostejno, zdali nájemní vztah mezi žalobcem a společností , právnická osoba,  zanikl odstoupením od smlouvy ze dne , datum,  (Jedná se o jiné odstoupení od smlouvy než to, které je posuzováno v projednávané věci.) či nadále trval i v roce , rok, . Jelikož budovy , číslo,  a , číslo,  nejsou předmětem nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1. založeného předmětnou smlouvou, bylo za dané situace pro posouzení platnosti předmětné smlouvy, potažmo z hlediska následného porušení povinnosti ze strany žalobce (pronajímatele) současně nepodstatné, jaký byl stav těchto dvou budov v průběhu nájemního vztahu.11. Odvolací soud se neztotožňuje s námitkou odvolatelů, že pronajaté budovy měly být pronajaty k jinému účelu než zkolaudovanému, v důsledku čehož má být předmětná smlouva absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Je totiž třeba zdůraznit, že podle § 1 odst. 1 věty druhé o. z. je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného, takže i kdyby byly pronajaty prostory ve stavbě, která není povolena či zkolaudována, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost nájemní smlouvy, což platí obdobně pro situaci, kdy sice stavba povolena či zkolaudována byla, avšak k jinému účelu, než pro který má být pronajata; ostatně ve vztahu k nájmu bytu je uvedený závěr výslovně zdůrazněn v § 2236 odst. 2 o. z. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , sp. zn., , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , sp. zn., ).12. Dále je třeba z hlediska řádnosti poskytnutého plnění zdůraznit, že je možné pronajat i věc opotřebenou či takovou, na níž bude obecně nahlíženo jako na vadnou (rozbitou, pokaženou); jestliže se přitom strany dobrovolně dohodnou, že taková věc má být předmětem nájmu, nemá tato skutečnost vliv na platnost nájemní smlouvy a s tím související vznik nájemního vztahu, současně nebude se z hlediska úpravy odpovědnosti za vady jednat o vadnou věc, nýbrž půjde o (negativní) vlastnosti předmětu nájmu. V této souvislosti lze připomenout, že v souladu s § 1914 o. z. je dlužník povinen při úplatném plnění plnit primárně podle vymíněných vlastností, tj. v souladu se smluvními ujednáními, případně dle vlastností obvyklých při zohlednění sjednaného účelu smlouvy, kdy podle judikatury se u opotřebených věcí předpokládá i určitá míra opotřebení (srov. rozsudek ze dne , datum, , , sp. zn., , či ze dne , datum, , , sp. zn., ).13. Uvedené je nutno vztáhnout i na posuzovanou věc. Je zjevné, že předmětný areál neměl prvotřídní jakost, nýbrž areál, který byl vybudovaný již před rokem , rok, , byl zjevně opotřebený, v důsledku čehož měl řadu negativ, což ostatně dokládají i fotografie založené žalovanými do spisu, kdy kupř. stav okapů rozhodně není otázkou posledních několika měsíců. Smluvní strany se přitom výslovně dohodly na tom, že některé z negativ nebudou považovány za vadné plnění, konkrétně v čl. 7 předmětné smlouvy byla žalovaná 1. upozorněna na to, že se v areálu nenachází zdroj vody a odvod odpadních vod, současně že budovy v areálu nejsou vytápěné s výjimkou administrativní budovy vytápěné elektrickými přímotopy. Je zřejmé, že se sice jedná o negativní vlastnosti předmětu nájmu, avšak v tomto ohledu se nemůže jednat o vadné plnění, neboť smluvní strany v předmětné smlouvě počítaly s tím, že předmět nájmu tyto negativa mít bude, resp. že si případně nájemce (žalovaná 1.) uzpůsobí areál podle svých potřeb. Uvedené přitom neznamená, že jen výslovně uvedené nedostatky nebudou vadami, neboť je třeba přihlédnout k již zmíněnému stavu předmětu plnění, tedy starému provoznímu areálu, který má ze své povahy řadu negativ (dosluhující oplocení, okapy, stav stěn, oken, podlah, původní rozvody el. elektřiny apod.), které za vady plnění obecně považovat nelze, ledaže by pronajímatel výslovně prohlásil, že takové vady zde nejsou, případně pokud by tyto vady nebyly lstivě zastřeny, což nebylo shledáno, kdy případná skutečnost, že žalobce nechtěl do pronajatého areálu investovat, je v tomto ohledu nerozhodná. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout skutečnost, že žalovaná 1., která je podnikatelem, měla možnost se s areálem seznámit již při jeho obhlídce, navíc předmětná smlouva uzavřená „na zelené louce“, nýbrž již dne , datum,  došlo k uzavření první smlouvy o nájmu, na jejímž základě byl žalované 1. přenechán dokonce celý areál do nájmu a žalovaná 1. již v té době započala s jeho úpravami, takže žalovaná 1. měla nadstandardní možnost se s areálem seznámit. Soud I. stupně přitom v dokazování zjistil, že žalovaný 2., tehdy prokurista, dnes jednatel žalované 1., děkoval realitnímu makléři , jméno FO,  (Soud I. stupně nepochybil, jestliže jeho výpověď neshledal jako nevěrohodnou.), že prostory jsou za směšnou cenu s tím, že se ihned nastěhuje a v případě potřeby je schopen si veškeré potřebné záležitosti zařídit sám prostřednictvím vlastní stavební společnosti. Je zřejmé, že žalovaná 1. šla při uzavření původní smlouvy o nájmu a následně též předmětné smlouvy do jistého rizika spočívajícího v tom, že pronajatý areál nebyl pro její provoz plně zařízen a že za tímto účelem musí provést dílčí úpravy předmětu nájmu, což mělo být z pohledu žalovaných vyváženo velmi výhodnou výší nájemného; důsledky případného nesprávného uvážení podnikatelských rizik souvisejících s pronájmem výrobního areálu, který žalované 1. později nevyhovoval, resp. jehož úprava by byla pro žalovanou 1. nákladnější, než v okamžiku uzavření předmětné smlouvy očekávala, tak jdou primárně za žalovanou 1.14. Žalovaní rozporovali, že soud I. stupně nepřípadně postavil svůj skutkový závěr na stanovisku znalce , jméno FO, , jehož stanovisko není plnohodnotným znaleckým posudkem. V obecnosti lze souhlasit s tím, že jestliže rozhodnutí soudu závisí na odborné otázce, k jejímuž zodpovězení nemá soud dostatek kompetencí a jejíž řešení je mezi stranami sporné, je nezbytné k jejímu zodpovězení provést dokazování. Není přitom vyloučeno, aby tato otázka byla vyřešena odborným vyjádřením osoby, která není znalcem, případně osoby, která je znalcem, avšak nepodá řádný znalecký posudek, a to za předpokladu, že mezi stranami sporu nebude ohledně správnosti odpovědi na tuto otázku spor. Bude-li však zjištění dle odborného vyjádření sporné, nezbude než za účelem zodpovězení této otázky nechat vyhotovit znalecký posudek dle § 127 o. s. ř. Je ovšem třeba zdůraznit, že pro náležité posouzení projednávané věci nebylo podstatné zodpovězení skutkové otázky, zdali předmětný areál mohl plnohodnotně sloužit pro podnikání žalované 1., neboť jak bylo vysvětleno, strany mohou uzavřít nájemní smlouvu i ve vztahu k prostoru, který nebude plnohodnotně sloužit k účelu, který předpokládá nájemce, vyjádří-li nájemce, že si předmět nájmu pro své potřeby uzpůsobí; žalovaní přitom nezpochybňují, že předmět nájmu nebyl v okamžiku uzavření předmětné smlouvy zcela dle představ žalované 1., která hodlala předmět nájmu uzpůsobit dle svých potřeb. Rovněž je třeba zdůraznit, že otázka, zdali může být určitý prostor být předmětem nájmu je otázkou právní, a ne skutkovou, a proto není namístě zkoumat znalcem.15. Poukaz žalovaných, že inzerce pronajímaného areálu byla nepravdivá, je také pro platnost předmětné smlouvy nevýznamný. Předně soud I. stupně k takovému závěru nedospěl, dále jestliže žalovaná 1., která je podnikatelem a již dříve si měla pronajat jiné areály, byla s podobou pronajímaného areálu seznámena, přičemž přinejmenším z obhlídky jí musel být zřejmý fyzický stav pronajímaných prostor, jakož i to, že se v areálu nenachází pitná voda, odvod odpadních vod ani vytápění, že i stav elektrických rozvodů je původní; uvedené okolnosti jsou z prohlídky areálu nepochybně zjistitelné, aniž by bylo třeba nějakých zvláštních znalostí. Nadto žalovaná 1. byla na řadu negativ areálu upozorněna i v předmětné smlouvě, s níž se nepochybně měla a mohla řádně seznámit, obzvláště pokud uzavírala několik nájemních smluv po sobě, a to s časovým rozestupem takřka jak jednoho měsíce. Za dané situace by nesprávná inzerce, za níž nese odpovědnost realitní zprostředkovatel, nemohla vést k (byť relativní) neplatnosti předmětné smlouvy.16. Odvolací soud tak souhlasí se soudem I. stupně, že nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou 1. platně a účinně vznikl, a proto žalovaná 1. byla povinna od počátku nájmu až do jeho skončení hradit sjednané měsíční nájemné ve výši 12 500 Kč, splatné vždy do 5. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaná 1. namítla, že nájemní vztah měl zaniknout na základě listiny ze dne , datum, , ohledně níž nebylo v řízení zpochybněno, že byla žalobci doručena, avšak není zřejmé, kdy se tak mělo stát. Se skončením nájmu se soud I. stupně zcela správně neztotožnil, kdy vyšel z dřívějšího závěru odvolacího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., , od něhož přiléhavě soud I. stupně neshledal důvodu se odchýlit, neboť v řízení nevyšla najevo žádná nová okolnost svědčící pro odlišné právní posouzení již dříve zodpovězené předběžné otázky.17. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že listina ze dne , datum,  podle svého názvu ani podle svého obsahu není výpovědí nájemního vztahu a není z této ani jiné listiny zřejmé, proč žalovaná 1. hodlala nájemní vztah ukončit, kdy v listině uvedená věta „Nebyla nám umožněna sleva vzhledem k situaci s COVID 19.“, která by mohla být odůvodněním výpovědi, byla přeškrtnuta, ostatně ani z jiné listiny není zcela patrné, jaký měl být důvod (pakliže by takový důvod vůbec existoval) pro ukončení smluvního vztahu výpovědí. Konverzi této listiny na výpověď z nájmu ostatně – jak uvedl odvolací soud již v rozsudku ze dne , datum, , , č. j.,  – brání skutečnost, že výpověď by byla neplatným právním jednáním podle § 2310 odst. 1 o. z. pro neuvedení žádného výpovědního důvodu a pro námitku žalobce, že takové právní jednání nemůže vůči němu vyvolat účinky, tedy jinak řečeno pro dovolání se neplatnosti takového právního jednání. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , sp. zn., , je přitom soud oprávněn neplatnost právního jednání (na rozdíl od úpravy neplatnosti rozvázání pracovního poměru, které je postaveno na koncepci tzv. nepřímé relativní neplatnosti, a na rozdíl od neoprávněnosti výpovědi nájmu, tedy skutečnosti, zdali je výpovědní důvod dán, či nikoliv) posoudit i jako předběžnou otázku i v rámci jiného řízení.18. Co se potom týče posouzení listiny ze dne , datum,  jako odstoupení od smlouvy dle § 2001 a násl. o. z., lze předně uvést, že podle judikatury Nejvyššího soudu je obecně možné nájemní vztah ukončit též odstoupením od smlouvy [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , sp. zn.,  (uveřejněný pod , číslo,  Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. civilní)]. Odvolací soud v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., , s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne , datum, , , sp. zn., , ze dne , datum, , , sp. zn., , ze dne , datum, , , sp. zn., , či ze dne , datum, , , sp. zn., ) dovodil, že údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního jednání a bez uvedení tohoto údaje nelze pokládat jednostranné odstoupení od právního jednání za perfektní; požadavkům na určitost specifikace důvodu odstoupení od smlouvy lze vyhovět i odkazem na jinou listinu, ve spojení s níž je vymezení tohoto důvodu jednoznačně seznatelné.19. Jak již bylo uvedeno výše, v posuzovaném případě listina ze dne , datum,  neobsahuje žádný konkrétní důvod, pro který by měl být smluvní vztah odstoupením od smlouvy (případně výpovědí) ukončen, přičemž takový důvod nelze dovodit ani z předchozí komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp ani listinné korespondence. Jestliže žalobce nebyl v případě tohoto jednostranného právního jednání srozuměn s postupem žalované 1., tedy jen stěží mohl znát úmysl jednající a její motiv, pak v souladu s § 556 odst. 1 věty druhé o. z. bylo třeba právnímu jednání žalované 1. přisoudit význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Žalobce tak z právního jednání mohl naznat, že žalovaná 1. nehodlá v nájemním vztahu setrvat a chce jej ukončit, a to prostřednictvím odstoupení od smlouvy, jaký konkrétní důvod k tomu však žalovaná 1. měla mít, mohl domýšlet jen stěží, neboť v listině uvedený důvod byl přeškrtnutý a předcházející komunikace prostřednictvím WhatsApp se točila kolem opravy brány, kdy žalobce opakovaně žádal žalovaného 2. o předání klíče, aby mohl opravu uskutečnit, což by pro důvodnost odstoupení od smlouvy zjevně nepostačovalo, v listině se pak neuvádí nic – jak odvolací soud uvedl již v rozsudku ze dne , datum, , , č. j.,  – ve vztahu k předmětu předmětné smlouvy; fotografie podmáčené haly a odpadlého obložení haly se totiž týkaly nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností , právnická osoba20. Ve zmíněném rozsudku rovněž odvolací soud uzavřel, že i kdyby důvodem pro ukončení nájemního vztahu mělo být (v listině ze dne , datum,  nevyjádřené) hrubé porušení předmětné smlouvy pronajímatelem (žalobcem), když předmět nájmu nebyl způsobilý k užívání ke sjednanému účelu, pak odvolací soud shledal, že žalobce předmětnou smlouvu podstatným způsobem neporušil, neboť žalovaná 1. si předmět nájmu před podpisem předmětné smlouvy řádně prohlédla, areál již v době podpisu předmětné smlouvy užívala na základě dřívější nájemní smlouvy, takže jí byl stav předmětu nájmu dobře znám, přesto tento stav shledala pro sjednaný účel nájmu vyhovující a uzavřela předmětnou smlouvu; v průběhu nájemního vztahu se přitom předmět nájmu nezměnil, toliko žalovaná 1. zjistila, že jí jeho stav nevyhovuje, náprava by byla finančně drahá a žalobce se odmítl finančně podílet.21. Odvolací soud má v neposlední řadě za to, že předmětná listina ze dne , datum,  nazvaná jako odstoupení od smlouvy – ukončení nájmu je nicotná pro neurčitost, neboť žalovaná 1. uvedla, že odstupuje od smlouvy k „, datum, “, kdy je sice zřejmé, že se jedná o zjevnou nesprávnost, neboť uvedený den v roce neexistuje, není však zřejmé, zdali se mělo jednat o „, datum, “ či o „, datum, “ či dokonce o ještě zcela jiné datum, přičemž žalobce, který nebyl srozuměn s vůlí žalované 1. jen stěží mohl i s ohledem na datum listiny dovodit, k jakému správnému datu by odstoupení mělo vyvolat účinky, což je v případě zániku nájemního vztahu podstatné; je přitom lhostejné, že žalobce nevěnoval uvedenému zvláštní význam maje za to, že odstoupení od smlouvy je bezdůvodné. Ostatně ani žalovaní nebyli schopni věrohodně příslušné datum ozřejmit, kdy v průběhu řízení verzi o správném datu měnili, současně odvolací soud již v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., , poukázal na to, že v podnětu stavebnímu úřadu ke kontrole stavby a zahájení řízení o nařízení údržby ze dne , datum,  se žalovaná 1. stále označuje za nájemce prostor na základě předmětné smlouvy, byť by nájemcem při dřívějším odstoupení od smlouvy být neměla. Jediným signifikantním znakem, že žalovaná 1. měla v úmyslu nájemní vztah ukončit, tak bylo neplacení nájemného za další období, přestože žalovaná 1. i po odstoupení od smlouvy ještě nějakou dobu předmětný areál měla užívat a jako nájemce se ještě na konci roku , rok,  označit, současně v , datum,  měla zaslat žalobci písemnou výzvu k odstranění vad předmětu nájmu, aby na začátku roku , rok,  směřovala žalobci novou výpověď nájmu, která již mezi stranami sporná nebyla.22. Připouštěl-li žalovaný 2. v průběhu řízení před soudem I. stupně, že výpověď/odstoupení od smlouvy byla neperfektní a byla sepsána amatérsky, lze s tím plně souhlasit, důsledky toho (tj. neplatnost, resp. nicotnost) ovšem musí postihovat právě stranu žalovanou.23. Jelikož k jinému skončení nájmu v průběhu , rok,  dojít nemělo, lze uzavřít, že závěr soudu I. stupně o tom, že mezi žalobcem a žalovanou nájemní vztah založený předmětnou smlouvou po celý rok , rok,  trval a žalobci tak vznikl nárok na sjednané nájemné v celkové výši 150 000 Kč (12 měsíců × 12 500 Kč měsíční nájemné), je zcela správný. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaná 1. na nájmu za toto období čehokoliv uhradila, kdy poukaz na uhrazené nájemné za měsíce , datum24. Žalovaní sice v řízení namítli, že žalované 1. řádně vznikl nárok na slevu z nájemného, avšak této námitce soud I. stupně přiléhavě nepřisvědčil. Předně je třeba připomenout, že jelikož nebylo sjednáno v předmětné smlouvě jinak, mohl žalované 1. vzniknout nárok na slevu z nájemného jen podle § 2208 odst. 1 o. z., tj. v případě existujícího vadného plnění ze strany žalující, které nicméně v řízení prokázáno nebylo, kdy samotné negativní vlastnosti pronajatého areálu ještě pro závěr o vadném plnění nesvědčí. Vztahovali-li žalovaní vadnost areálu zejména k nefunkční elektroinstalaci, o nichž se měli dozvědět v , datum, , je třeba zdůraznit, že žalovaní o základních vlastnostech elektroinstalace v areálu nepochybně věděli jak z prohlídky areálu, kde se podrobněji o věc zajímali, tak i následně z užívání areálu před uzavřením předmětné smlouvy, přesto předmětnou smlouvu uzavřeli, takže případná omezení spojená se sjednaným příkonem, jakož i se samotným stářím elektroinstalace by ještě neznamenala poskytnuté vadné plnění. I kdyby přitom při následném užívání bylo zjištěno, že stav elektrorozvodů je v horším stavu, než by šlo s ohledem na jejich stáří předpokládat, tedy by se jednalo o zmíněnou skrytou vadu, pak by bylo nadbytečné – jak konstatoval odvolací soud již v rozsudku ze dne , datum, , , č. j.,  – se touto otázkou podrobněji zabývat, neboť samotní žalovaní v řízení přiznali, že o vadách areálu se dozvěděli nejpozději v , datum, , přitom v průběhu řízení uvedli, že slevu z nájemného neuplatňovali. Shledal-li odvolací soud v předcházejícím řízení, že vyjádření k žalobě ze dne , datum, , které bylo doručeno žalobci dne , datum, , by bylo možno posoudit mj. jako uplatnění nároku na slevu z nájemného, pak současně odvolací soud uzavřel, že žalobce namítl pozdní uplatnění nároku z vad, a proto nelze žalované 1. nárok na slevu z nájemného pro opožděnost přiznat. Nehledě na to, že soud I. stupně zcela správně poukázal, že ono vyjádření se týkalo slevy z nájemného za měsíce , datum, , a nikoliv za , rok, .25. Žalovaní sice v odvolání namítli, že nárok na slevu z nájemného uplatnili i v dopise ze dne , datum, , kterou přiložili k důkazu v rámci odvolání. Předně lze připomenout, že se jedná o nové tvrzení, respektive o nový důkazní návrh v rámci odvolacího řízení, a proto jde o nepřípustnou novotu jak z hlediska nastalé koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř., tak i z hlediska neúplné apelace odvolacího řízení, již z tohoto důvodu odvolací soud nebyl oprávněn k tomuto novému tvrzení a důkaznímu návrhu v průběhu odvolacího řízení přihlédnout. Jen pro úplnost lze dodat, že i kdyby bylo možné tuto listinu provést k důkazu, byly by v řízení zjevné pochybnosti o její pravosti a pravdivosti, protože listina předložená odvolacímu soudu k důkazu (na , č. l. číslo,  je nepodepsaná, navíc není obsahově zcela shodná s tentokrát podepsanou listinou z téhož data (na č. l. , číslo, , která měla být dle tvrzení žalovaných zaslána žalobci, která byla doplněna podacím lístkem a která neobsahuje ničeho ohledně uplatnění nároku na slevu z nájemného. V neposlední řadě zde platí to, co již bylo uvedeno, že jestliže vady předmětu nájmu nebyly uplatněny do 6 měsíců od jejich zjištění a žalobce se opožděného uplatnění dovolal (srov. § 2208 odst. 3 o. z.), nelze slevu z nájemného přiznat nejen na předcházející měsíce, ale ani do budoucna; v tomto případě přitom nebylo tvrzeno ani ze zjištěného skutkového stavu nevyplynulo, že by zde měly být dány jiné vady než ty, které byly uplatněny již dříve.26. Namítají-li žalovaní, že uplatněný nárok je rozporný s dobrými mravy, ztotožňuje se odvolací soud s tím, že tomu tak není. Nelze pochybovat o tom, že i žalobce měl v nájemním vztahu povinnosti, které spočívaly mj. v tom, že žalobce byl povinen předmět nájmu udržovat v takovém stavu, aby mohl sloužit tomu užívání, pro které byl pronajat [srov. § 2205 písm. b) o. z.], a byl povinen vykonávat nikoliv běžnou údržbu a nezbytné opravy věci (srov. § 2207 odst. 1 o. z.), což bylo blíže specifikováno v čl. 8 a 9 předmětné smlouvy. Jestliže by přitom žalobce své povinnosti řádně neplnil, neznamená to, že by neměl nárok na nájemné, nýbrž žalovaná 1. měla řádně a včas oznámit žalobci vadu věci, kterou měl žalobce odstranit. Až po řádném neodstranění by měl nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného nebo by mohl provést opravu sám na náklady pronajímatele, vypovědět nájem bez výpovědní doby, ztěžovala-li by vada zásadním způsobem užívání nebo jej zcela znemožňovala (srov. § 2208 odst. 1 o. z.), případně by nebylo vyloučeno odstoupení od nájemní smlouvy pro porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2002 o. z.). Ustanovení § 2208 odst. 3 o. z. přitom stanovuje, že pokud nájemce svá práva neuplatní do 6 měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, nepřizná mu toto právo soud, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění, což platí i pro zde posuzovaný případ. Jinými slovy řečeno žalované 1. nikdo nebránil, aby svá práva z vadného plnění řádně uplatnila, čemuž však nebyla schopná plně dostát. Kdyby přitom žalovaná 1. řádně svá práva uplatnila, mohlo by dojít k ponížení nájemného či dokonce není vyloučeno, že by právo na nájemné žalobci nevznikalo; není však možné pasivitu žalované 1., která má zákonem stanovené důsledky, napravovat prostřednictvím shledání důvodnosti uplatnění námitky rozporu s dobrými mravy, nebylo-li přitom v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by neuplatnění práv z vadného plnění (vč. práva na snížení nájemného) bylo důsledkem nemravného jednání ze strany žalobce. Pro vyloučení nároku pro rozpor s dobrými mravy současně nepostačuje ani to, že by případně žalobce nesdělil žalované straně, že učiněné odstoupení od smlouvy nepovažuje za souladné se zákonem.27. Lze tedy shrnout, že žalobci vznikl nárok na zaplacení nájemného za měsíce , datum,  ve výši 12 500 Kč měsíčně, splatné vždy do 5. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Jelikož žalovaná 1. dlužné nájemné řádně a včas neuhradila, dostala se dne následujícího do prodlení, čímž vznikl žalobci vedle nároku na zaplacení jistiny ve výši 150 000 Kč též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla výše úroku sjednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. pro prodlení v období od , datum,  do , datum,  ve výši 8,25 % ročně a pro prodlení v období od , datum,  do , datum,  ve výši 8,5 % ročně. Odvolací soud nesouhlasí s tím, že by úrok z prodlení byl nepřiměřeně vysoký, kdy jeho výše je odvislá od zákonné úpravy ve spojení s citovaným nařízením vlády. Namítá-li žalovaná strana, že je namístě úrok z prodlení moderovat, pak má odvolací soud za to, že úrok z prodlení (na rozdíl od smluvní pokuty) moderovat nelze, nadto i kdyby taková moderace připuštěna byla, pak by okolnosti případu pro moderaci nesvědčily, kdy uplatnění nároku na nájemné za , rok,  novou žalobou je svobodným rozhodnutím žalobce, kdy toliko soud musí zvažovat, zdali takovým postupem nedošlo ke zneužití procesního práva kupř. z hlediska rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, což odvolací soud neshledal, současně rozhodnutí o přerušení řízení v projednávané věci vycházelo z rozhodnutí soudu, a nikoliv ze společné vůle stran. V neposlední řadě lze podotknout, že žalovaní na základě předmětné smlouvy věděli, dokdy mají hradit měsíční nájemné, přičemž jejich případná subjektivní pochybnost o existenci a výši tohoto nároku k vyloučení nároku na úrok z prodlení nepostačuje, neboť sami se dobrovolně vystavovali neplacením nájemného riziku, že v případě nedůvodnosti procesní obrany budou muset hradit vedle dlužné jistiny rovněž úrok z prodlení.28. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1. dobrovolně svou povinnost nesplnila, byl povinen žalobci poskytnout žalobou požadované plnění rovněž žalovaný 2. z titulu svého ručení dle § 2018 a násl. o. z. řádně vzniklého na základě ručitelského prohlášení ze dne , datum,  a následné výzvy žalobce s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (tzv. nepravá solidarita).29. Odvolací soud nepřehlédl, že žalovaní v průběhu řízení uplatnili námitku započtení, s nímž se soud I. stupně rovněž věcně správně vypořádal. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žalovaná 1. nebyla schopna řádně své tvrzené pohledávky vůči žalobci započíst, neboť pro započtení jakožto jednostranné právní jednání není postačující jen vymezení tvrzených pohledávek žalovaných vůči žalobci, nýbrž k započtení je možné přistoupit jen ohledně takových nároků, které jsou k započtení způsobilé. Pohledávka žalované 1. by tak musela být nejen řádně specifikována co do důvodu i výše, ale současně musí být nejen existující či splnitelná, ale přímo splatná. Naopak dluh žalované 1. by v okamžiku započtení musel být splnitelný (srov. § 1982 odst. 1 věta druhá o. z.). Aby mohlo dojít k zápočtu, musí být rovněž nepochybné, na jaký splnitelný dluh žalovaných je jejich pohledávka započítávána, což v případě existence nároků žalobce na zaplacení nájemného musí být rovněž přesně specifikováno. Uvedenému však nebyli žalovaní schopni po celé řízení dostát, přičemž je nepřípustné, aby specifikaci činil na místo nich až odvolací soud v rámci probíhajícího soudního řízení; odvolacímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že pohledávka žalobce započtením ani zčásti zaniknout nemohla. Pro nadbytečnost tak bylo zbytečné se zabývat otázkou důvodnosti jednotlivých vzájemných pohledávek, kdy odvolací soud sdílí výhrady a pochybnosti uváděné soudem I. stupně v napadeném rozsudku.30. S ohledem na uvedené odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok I.).31. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně, dospěl soud I. stupně ke správnému právnímu závěru o plném procesním úspěchu žalobce, jemuž tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přináleží plná náhrada nákladů řízení, současně soud I. stupně tyto náklady správně vyčíslil. Soud I. stupně nicméně pochybil v tom, že uložil povinnost k náhradě nákladů řízení oběma žalovaným podle hmotněprávního vztahu v plné výši s tím, že splněním povinnosti ze strany jednoho účastníka zaniká povinnost druhého účastníka, ačkoliv poměr žalovaných, kteří měli v řízení postavení samostatných společníků, je nezbytné posuzovat z procesního hlediska, tedy bylo namístě uložit žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení rovným dílem; ostatně tak již dovodil odvolací soud v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., .32. Dále je třeba zdůraznit, že odvolací soud neshledal ze strany žalobce zneužití práva v tom, že uplatnil samostatnou žalobou nárok na nájemné za , rok,  a druhou žalobou nárok na nájemné za , rok, , kdy je třeba zdůraznit, že mezi zahájením obou řízení proběhl významný časový odstup, současně v okamžiku zahájení prvního řízení nebyla velká část nároků na nájemné dosud ještě splatná. Bylo-li přitom první řízení již rozběhlé, nelze žalobci vytýkat, že nepodal návrh na rozšíření žaloby, neboť rozšíření žaloby je závislé na souhlasu soudu I. stupně, takže by se vystavil riziku, že soud I. stupně rozšíření žaloby nepřipustí (srov. § 95 o. s. ř.), nadto rozšíření žaloby nemá vliv na případnou koncentraci řízení (§ 118b odst. 2 o. s. ř.). Přerušení řízení pak nelze přikládat k tíži žalobci, neboť přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je v diskreci soudu I. stupně, a nikoliv účastníků, kteří mohou vyvolat jen přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. (tzv. klid řízení); i kdyby tak bylo řízení nesprávně přerušeno, což odvolací soud nehodlá v tuto chvíli jakkoli posuzovat, nemohla by se tato okolnost nepříznivě promítnout do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v neprospěch žalobce. Poukazují-li přitom žalovaní na nutnost hrazení nákladů řízení, zapomínají na to, že povinnost hradit nájemné měli dánu již dle předmětné smlouvy, přičemž pokud by řádně dlužné nájemné uhradili, povinnost k úhradě úroků z prodlení ani k náhradě nákladů řízení by jim nevznikla. Odvolací soud proto uzavírá, že v projednávaném případě neshledal okolnosti pro případnou aplikaci § 150 o. s. ř.33. S ohledem na uvedené změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. tak, že každému z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 025 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 částí věty před středníkem ve spojení s § 211 o. s. ř.), neboť odvolací soud neshledal důvodu ke stanovení jiné lhůty k plnění (výrok II.).34. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný, a proto mu náleží podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v celkové výši 7 550 Kč, kterou v souladu s vyúčtováním zástupce žalobce tvoří: a) odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), v plné výši za 1 úkon právní pomoci spočívající ve vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, při sazbě mimosmluvní odměny za 1 celý úkon právní služby ve výši 7 100 Kč z tarifní hodnoty 150 000 Kč podle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bodem 5 AT a b) paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za uvedený úkon právní služby (§ 13 odst. 1 a 4 AT). Tuto částku jsou žalovaní povinni zaplatit rovným dílem (tzn. každý částku 3 775 Kč) žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 částí věty před středníkem ve spojení s § 211 o. s. ř.), neboť odvolací soud neshledal důvodu ke stanovení jiné lhůty k plnění (výrok III.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti výroku I. tohoto rozsudku je možné podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Není-li dovolání podáno elektronicky, je nezbytné jej učinit ve třech vyhotoveních. Pro dovolací řízení platí povinné zastoupení dovolatele zástupcem z řad advokátů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněná strana (žalobce) domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2025:60.Co.206.2025.1","publishedAt":"2026-10-05","decisionAt":"2025-11-04","caseNumber":{"senate":60,"registry":"Co","index":206,"year":2025,"pageNumber":204},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jiří","lastName":"Rezek","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 5. 2025, č. j. 5 C 180/2022-149","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":180,"year":2022,"pageNumber":149},"affectedDate":"2025-05-14","courtCode":"OSKM","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"15b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2201","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2001","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2002","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2018","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2208","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2302","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2310","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODSTOUPENI_OD_SMLOUVY","LHUTY","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","PRERUSENI_RIZENI","HODNOCENI_DUKAZU","JEDNATEL","RUCENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_NAJEMNI","ODPOVEDNOST_ZA_VADY","PREDKUPNI_PRAVO","PODNIKATEL","DLUZNE_NAJEMNE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}