{"uuid":"b0672ebf-7e62-4c78-a6cc-f69a334362d2","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa státního zastupitelství","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 64 000 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 36 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 64 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 64 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 200 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 36 000 Kč od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 64 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 64 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.\nIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 200 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" po žalované domáhala zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 255 C 58/2017 (dále jen„ posuzované řízení“). V žalobě uvedla, že řízení trvalo od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovaná předběžně uplatnila nárok na odškodnění u žalované, do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy byl žalobkyni doručen rozsudek odvolacího soudu. Posuzované řízení bylo dle žalobkyně zatíženo nepřípustnými průtahy (přestože se jednalo o odškodňovací řízení), když jeho celkovou dobu trvání v délce 4 let nelze považovat za vyřízení věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyně proto požadovala zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to ve výši 100 000 Kč, s odůvodněním, že délku řízení pociťovala velmi negativně ve své osobní sféře a současně se nejednalo o složitou věc, nadto skutečnost, že se jednalo právě o odškodňovací řízení, zvyšuje závažnost zásahu do osobní sféry žalobkyně. Žalobkyně současně poukázala na neochotu a svévoli orgánů státu, které jí bránily v uplatnění tvrzených práv. Naopak samotná žalobkyně na délce řízení nenese žádnou vinu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" učinila nesporným, že celková délka řízení činila necelé 4 roky a byla nepřiměřená, že u ní nárok byl uplatněn dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že nároku v rozsahu částky 36 000 Kč vyhověla, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná poté zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu zejména zpočátku řízení od listopadu 2017 do prvního jednání v září 2019 a dále při rozhodování odvolacího soudu. Žalovaná uvedla, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, kterou snížila o 5 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu sdílení újmy mezi procesními žalobci, neboť jsou v manželském svazku. Současně žalovaná uvedla, že posuzované řízení probíhalo na dvou úrovních soudní soustavy, tudíž k jeho délce svou aktivitou přispěli i účastníci. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Poté, co žalobkyně vzala žalobu z důvodu plnění žalované částečně zpět, bylo řízení usnesením ze dne 9. 5. 2022, č. j. 48 C 24/2022-16, zastaveno v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. co do částky 36 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně ve vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaná ve vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, z uplatnění nároku u žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a stanoviska žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žalovaná nárok předběžně projednala dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyni přiznala a vyplatila 36 000 Kč, což sdělila stanoviskem z téhož dne. V tomto stanovisku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Výši odškodnění stanovila částkou 15 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky byla částka v poloviční výši. Tuto částku dále snížila o celkovou hodnotu 20 % - o 5 % částku snížila z důvodu složitosti řízení, o 15 % částku snížila z důvodu sdílení újmy mezi procesními žalobci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 255 C 58/2017 soud zjistil následující:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obsah přílohového spisu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od předběžného uplatnění nároku u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do nabytí právní moci posledního rozhodnutí, resp. v tomto případě doručení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 44 Co 98/2020-142, dne 24. 5. 2021, tedy 4 roky. Do celkové délky řízení se v tomto případě, tedy v případě, kdy je posuzovaná délka odškodňovacího řízení, započítává i délka předsoudní fáze (mimosoudní projednání nároku u žalované), nejvíce však 6 měsíců (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2907/2019). Předsoudní fáze je zahájena dnem uplatnění nároku u žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1084/2017). V posuzovaném případě byl nárok u žalované uplatněn dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", šestiměsíční lhůta k projednání uplynula dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6) podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve smyslu § 14 OdpŠk a proto věc mohla být před soudem ve smyslu § 15 OdpŠk projednána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ostatní proti České republice ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti České republice ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti České republice ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Celková délka posuzovaného řízení od předběžného uplatnění nároku u žalované, tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", do nabytí právní moci posledního rozhodnutí, resp. doručení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 44 Co 98/2020-142, dne 26. 5. 2021 činila 4 roky. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Tyto skutečnosti ani nebyly mezi účastníky sporné. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování porušení práva žalobkyně v tomto případě dostatečnou a spravedlivou formu zadostiučinění nepředstavuje. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje podle Stanoviska za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení (1 250 Kč až 1 667 Kč za měsíc), přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka 15 000 Kč představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 4 roky, což je třeba dle názoru soudu považovat za dlouhé řízení, nikoliv však extrémně, nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 45 000 Kč, stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 3 x 15 000 Kč), je zcela odpovídající. K tomuto závěru ostatně dospěla i žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dále soud přihlédl k dalším okolnostem významným pro případnou modifikaci shora uvedené základní částky a to dle § 31a odst. 3 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Již samo řízení na několika stupních soudní soustavy má nutně za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Byť nemůže být stranám řízení vytýkáno uplatňování procesních prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje vnitrostátní právní řád (pokud se nejedná o aktivitu ryze obstrukční), na druhou stranu nemůže být stát činěn odpovědným za tu část řízení, které bylo prodlouženo v důsledku nutnosti vypořádat se s procesními návrhy stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1613/2009 ze dne 23. 3. 2011). V posuzovaném řízení rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a jedenkrát rovněž i soud odvolací. V tomto ohledu soud neshledal důvod k modifikaci základní částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud shledal, že řízení bylo složitější a to zejména po skutkové stránce. Soud musel provést značné množství listinných důkazů, za tím účelem opakovaně odročit jednání za účelem pokračování v dokazování, vyžádat poměrně značné množství přílohových spisů a tyto nastudovat. S ohledem na uvedené tak soud snížil základní částku o 10 % (srov. obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.9.2022, č. j. 16 Co 221/2022- 46 ve věci manžela žalobkyně).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestní (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Samotné odškodňovací řízení proti státu bez dalšího zvýšený význam nemá. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila zvýšený význam posuzovaného řízení, tato tvrzení však nikterak neprokázala, nadto předmětem posuzovaného řízení byl nárok majetkový, který obecně nemá pro poškozeného zvýšený význam. S ohledem na uvedené proto soud neshledal, že význam předmětu řízení pro žalobkyni byl zvýšený. Z hlediska významu řízení soud základní částku nijak nemodifikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobkyně se na délce řízení významně nepodílela. Žalobkyně činila procesní úkony včas, jednání soudu nikterak nemařila. Soud tak s ohledem na uvedené základní částku nemodifikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud se jedná o postup procesních soudů, nutno konstatovat, že postup soudu nebyl zcela plynulý a úkony nebyly vždy činěny v obecně akceptovaných lhůtách, kdy v několika případech došlo k nedůvodným průtahům. Soud musel rovněž na straně druhé činit značné množství úkonů za účelem vyžádání přílohových spisů., byť toto nelze podle judikatury přičítat k tíži žalobkyně. Na druhou stranu však nelze odhlédnout ani od toho, že procesní soud I. stupně postupoval zpočátku řízení ne zcela systematicky, když po podání žaloby dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyzval procesní žalobce k zaplacení soudního poplatku až ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", mezitím dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzval žalovanou k podání vyjádření k žalobě. Následně soud vyzval žalovanou k vyjádření až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. necelých 6 měsíců poté, co byl soudní poplatek procesními žalobci uhrazen. Žalovaná se tak ve věci vyjádřila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", cca rok po podání žaloby. Poté co soud obdržel dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přílohový spis, nařídil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jednání na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. 7 měsíců po obdržení přílohového spisu. Nelze proto odhlédnout od toho, že v řízení došlo k několika značným průtahům, což nutno přičíst k tíži žalované. Soud I. stupně neučinil žádný úkon v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud odvolací se dopustil průtahů v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". I u soudu odvolacího lze považovat za přiměřené, pokud neučiní žádný úkon ve lhůtě 1 rok, neboť většinou soud odvolací ve věci neprovádí jiné úkony, než vydání rozhodnutí, avšak, jednak toto období bylo delší než jeden rok, jednak soud v tomto období pouze nařídil jednání na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy byl vyhlášen rozsudek. Soud však v tomto směru současně dodává, že nekoncentrovaný a dílčími průtahy zatížený postup procesních soudů se projevil již v samotném v závěru o nepřiměřenosti délky řízení a není tak na místě za tuto skutečnost odškodnění dále navyšovat. Pokud by k průtahům na straně soudu nedošlo, délka řízení by byla přiměřená. Šlo by totiž o dvojí přičítání téže skutečností k tíži žalované, neboť průtahy v řízení vedly nejen k samotnému závěru soudu o nepřiměřené délce řízení, nýbrž současně i k závěru o nutnosti odškodnění v penězích a nikoli poskytnutí„ pouhé“ morální satisfakce konstatováním porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Soud proto základní částku s ohledem na postup soudů nijak nemodifikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Jelikož výše kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk je demonstrativní, je soud oprávněn a povinen přihlédnout i ke kritériím dalším, která jsou pro posouzení intenzity nemajetkové újmy rozhodné. Snížení základní částky o 10 % je na místě za sdílení újmy, neboť v posuzovaném řízení vystupoval na straně žaloby spolu s žalobkyní její manžel coby druhý procesní žalobce a tito mohli průběh a výsledek řízení sdílet. Procesní žalobci dle názoru soudu v posuzovaném řízení sdíleli osud tohoto řízení a sledovali v rámci řízení společný cíl. Snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v „ zájmovém souladu“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobkyně svůj nárok dovozuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. S ohledem na uvedené tak soud považuje za přiměřené poskytnutí zadostiučinění ve výši 36 000 Kč (45 000 Kč sníženo o 20 %, tj. - 10 %, - 10 %, resp. o 9 000 Kč). Jelikož žalovaná žalobkyni již částkou 36 000 Kč odškodnila, soud žalobu v rozsahu celé aktuálně požadované jistiny zamítl (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Co se týče úroku z prodlení, žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ta jejímu nároku částečně vyhověla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" co do částky 36 000 Kč, tj. po uplynutí lhůty 6 měsíců. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení z žalovanou přiznané částky 36 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy se žalovaná dostala do prodlení do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovaná žalobkyni tuto částku plnila (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu (ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 64 000 Kč) soud požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení jako nedůvodný zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Předně soud uvádí, že žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a šestiměsíční lhůta k projednání nároku žalované uplynula dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ovšem k částečnému uspokojení došlo až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy došlo k plnění částky 36 000 Kč. I když soud žalobu zamítl, žaloba byla podána před tím, než žalovaná nárok projednala a současně po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené k projednání nároku s tím, že výše případného plnění záležela na úvaze soudu. I neúspěch žalobkyně se tak procesně projeví jako plný úspěch. Soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, když co do základu soud uznal nárok po právu, měl však za to, že zadostiučinění přiznané žalovanou je přiměřené. Nákladům řízení v dané věci odpovídá částka 12 200 Kč skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 10 200 Kč. Náklady právního zastoupení byly určeny za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za použití § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), dále za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 10 200 Kč. Náhradu za 21% DPH soud nepřiznal, neboť nebylo tvrzeno, ani soudem zjištěno, že advokát žalobkyně je plátcem DPH. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 200 Kč k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř, výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Lhůtu k plnění ve věci samé i ohledně náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobkyni v principu nijak nepoškozuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 255 C 58/2017 (dále jen„ posuzované řízení“). V žalobě uvedla, že řízení trvalo od [datum], kdy žalovaná předběžně uplatnila nárok na odškodnění u žalované, do [datum], kdy byl žalobkyni doručen rozsudek odvolacího soudu. Posuzované řízení bylo dle žalobkyně zatíženo nepřípustnými průtahy (přestože se jednalo o odškodňovací řízení), když jeho celkovou dobu trvání v délce 4 let nelze považovat za vyřízení věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyně proto požadovala zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to ve výši 100 000 Kč, s odůvodněním, že délku řízení pociťovala velmi negativně ve své osobní sféře a současně se nejednalo o složitou věc, nadto skutečnost, že se jednalo právě o odškodňovací řízení, zvyšuje závažnost zásahu do osobní sféry žalobkyně. Žalobkyně současně poukázala na neochotu a svévoli orgánů státu, které jí bránily v uplatnění tvrzených práv. Naopak samotná žalobkyně na délce řízení nenese žádnou vinu.\n2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že celková délka řízení činila necelé 4 roky a byla nepřiměřená, že u ní nárok byl uplatněn dne [datum] a že nároku v rozsahu částky 36 000 Kč vyhověla, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná poté zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu zejména zpočátku řízení od listopadu 2017 do prvního jednání v září 2019 a dále při rozhodování odvolacího soudu. Žalovaná uvedla, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, kterou snížila o 5 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu sdílení újmy mezi procesními žalobci, neboť jsou v manželském svazku. Současně žalovaná uvedla, že posuzované řízení probíhalo na dvou úrovních soudní soustavy, tudíž k jeho délce svou aktivitou přispěli i účastníci. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.\n3. Poté, co žalobkyně vzala žalobu z důvodu plnění žalované částečně zpět, bylo řízení usnesením ze dne 9. 5. 2022, č. j. 48 C 24/2022-16, zastaveno v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. co do částky 36 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.\n4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum], žalovaná ve vyjádření ze dne [datum]).\n5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, z uplatnění nároku u žalované ze dne [datum] a stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne [datum], že žalovaná nárok předběžně projednala dne [datum] a žalobkyni přiznala a vyplatila 36 000 Kč, což sdělila stanoviskem z téhož dne. V tomto stanovisku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Výši odškodnění stanovila částkou 15 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky byla částka v poloviční výši. Tuto částku dále snížila o celkovou hodnotu 20 % - o 5 % částku snížila z důvodu složitosti řízení, o 15 % částku snížila z důvodu sdílení újmy mezi procesními žalobci.\n6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.\n7. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 255 C 58/2017 soud zjistil následující:\n[Obsah přílohového spisu]\n8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od předběžného uplatnění nároku u žalované dne [datum] do nabytí právní moci posledního rozhodnutí, resp. v tomto případě doručení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 44 Co 98/2020-142, dne 24. 5. 2021, tedy 4 roky. Do celkové délky řízení se v tomto případě, tedy v případě, kdy je posuzovaná délka odškodňovacího řízení, započítává i délka předsoudní fáze (mimosoudní projednání nároku u žalované), nejvíce však 6 měsíců (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2907/2019). Předsoudní fáze je zahájena dnem uplatnění nároku u žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1084/2017). V posuzovaném případě byl nárok u žalované uplatněn dne [datum], šestiměsíční lhůta k projednání uplynula dnem [datum]. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.\n9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:\n10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.\n12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6) podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\n13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\n15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila dne [datum] ve smyslu § 14 OdpŠk a proto věc mohla být před soudem ve smyslu § 15 OdpŠk projednána.\n16. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]).\n17. Celková délka posuzovaného řízení od předběžného uplatnění nároku u žalované, tj. [datum], do nabytí právní moci posledního rozhodnutí, resp. doručení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 44 Co 98/2020-142, dne 26. 5. 2021 činila 4 roky. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Tyto skutečnosti ani nebyly mezi účastníky sporné. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).\n18. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování porušení práva žalobkyně v tomto případě dostatečnou a spravedlivou formu zadostiučinění nepředstavuje. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje podle Stanoviska za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení (1 250 Kč až 1 667 Kč za měsíc), přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka 15 000 Kč představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 4 roky, což je třeba dle názoru soudu považovat za dlouhé řízení, nikoliv však extrémně, nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 45 000 Kč, stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 3 x 15 000 Kč), je zcela odpovídající. K tomuto závěru ostatně dospěla i žalovaná.\n19. Dále soud přihlédl k dalším okolnostem významným pro případnou modifikaci shora uvedené základní částky a to dle § 31a odst. 3 OdpŠk.\n20. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Již samo řízení na několika stupních soudní soustavy má nutně za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Byť nemůže být stranám řízení vytýkáno uplatňování procesních prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje vnitrostátní právní řád (pokud se nejedná o aktivitu ryze obstrukční), na druhou stranu nemůže být stát činěn odpovědným za tu část řízení, které bylo prodlouženo v důsledku nutnosti vypořádat se s procesními návrhy stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1613/2009 ze dne 23. 3. 2011). V posuzovaném řízení rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a jedenkrát rovněž i soud odvolací. V tomto ohledu soud neshledal důvod k modifikaci základní částky.\n21. Soud shledal, že řízení bylo složitější a to zejména po skutkové stránce. Soud musel provést značné množství listinných důkazů, za tím účelem opakovaně odročit jednání za účelem pokračování v dokazování, vyžádat poměrně značné množství přílohových spisů a tyto nastudovat. S ohledem na uvedené tak soud snížil základní částku o 10 % (srov. obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.9.2022, č. j. 16 Co 221/2022- 46 ve věci manžela žalobkyně).\n22. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestní (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Samotné odškodňovací řízení proti státu bez dalšího zvýšený význam nemá. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila zvýšený význam posuzovaného řízení, tato tvrzení však nikterak neprokázala, nadto předmětem posuzovaného řízení byl nárok majetkový, který obecně nemá pro poškozeného zvýšený význam. S ohledem na uvedené proto soud neshledal, že význam předmětu řízení pro žalobkyni byl zvýšený. Z hlediska významu řízení soud základní částku nijak nemodifikoval.\n23. Žalobkyně se na délce řízení významně nepodílela. Žalobkyně činila procesní úkony včas, jednání soudu nikterak nemařila. Soud tak s ohledem na uvedené základní částku nemodifikoval.\n24. Pokud se jedná o postup procesních soudů, nutno konstatovat, že postup soudu nebyl zcela plynulý a úkony nebyly vždy činěny v obecně akceptovaných lhůtách, kdy v několika případech došlo k nedůvodným průtahům. Soud musel rovněž na straně druhé činit značné množství úkonů za účelem vyžádání přílohových spisů., byť toto nelze podle judikatury přičítat k tíži žalobkyně. Na druhou stranu však nelze odhlédnout ani od toho, že procesní soud I. stupně postupoval zpočátku řízení ne zcela systematicky, když po podání žaloby dne [datum], vyzval procesní žalobce k zaplacení soudního poplatku až [datum], mezitím dne [datum] vyzval žalovanou k podání vyjádření k žalobě. Následně soud vyzval žalovanou k vyjádření až dne [datum], tj. necelých 6 měsíců poté, co byl soudní poplatek procesními žalobci uhrazen. Žalovaná se tak ve věci vyjádřila [datum], cca rok po podání žaloby. Poté co soud obdržel dne [datum] přílohový spis, nařídil dne [datum] jednání na den [datum], tj. 7 měsíců po obdržení přílohového spisu. Nelze proto odhlédnout od toho, že v řízení došlo k několika značným průtahům, což nutno přičíst k tíži žalované. Soud I. stupně neučinil žádný úkon v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum]. Soud odvolací se dopustil průtahů v období od [datum] do [datum]. I u soudu odvolacího lze považovat za přiměřené, pokud neučiní žádný úkon ve lhůtě 1 rok, neboť většinou soud odvolací ve věci neprovádí jiné úkony, než vydání rozhodnutí, avšak, jednak toto období bylo delší než jeden rok, jednak soud v tomto období pouze nařídil jednání na [datum] a na [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek. Soud však v tomto směru současně dodává, že nekoncentrovaný a dílčími průtahy zatížený postup procesních soudů se projevil již v samotném v závěru o nepřiměřenosti délky řízení a není tak na místě za tuto skutečnost odškodnění dále navyšovat. Pokud by k průtahům na straně soudu nedošlo, délka řízení by byla přiměřená. Šlo by totiž o dvojí přičítání téže skutečností k tíži žalované, neboť průtahy v řízení vedly nejen k samotnému závěru soudu o nepřiměřené délce řízení, nýbrž současně i k závěru o nutnosti odškodnění v penězích a nikoli poskytnutí„ pouhé“ morální satisfakce konstatováním porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Soud proto základní částku s ohledem na postup soudů nijak nemodifikoval.\n25. Jelikož výše kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk je demonstrativní, je soud oprávněn a povinen přihlédnout i ke kritériím dalším, která jsou pro posouzení intenzity nemajetkové újmy rozhodné. Snížení základní částky o 10 % je na místě za sdílení újmy, neboť v posuzovaném řízení vystupoval na straně žaloby spolu s žalobkyní její manžel coby druhý procesní žalobce a tito mohli průběh a výsledek řízení sdílet. Procesní žalobci dle názoru soudu v posuzovaném řízení sdíleli osud tohoto řízení a sledovali v rámci řízení společný cíl. Snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v „ zájmovém souladu“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobkyně svůj nárok dovozuje.\n26. S ohledem na uvedené tak soud považuje za přiměřené poskytnutí zadostiučinění ve výši 36 000 Kč (45 000 Kč sníženo o 20 %, tj. - 10 %, - 10 %, resp. o 9 000 Kč). Jelikož žalovaná žalobkyni již částkou 36 000 Kč odškodnila, soud žalobu v rozsahu celé aktuálně požadované jistiny zamítl (výrok II).\n27. Co se týče úroku z prodlení, žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum], ta jejímu nároku částečně vyhověla dne [datum] co do částky 36 000 Kč, tj. po uplynutí lhůty 6 měsíců. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení z žalovanou přiznané částky 36 000 Kč od [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení do [datum], kdy žalovaná žalobkyni tuto částku plnila (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu (ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 64 000 Kč) soud požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení jako nedůvodný zamítl.\n28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Předně soud uvádí, že žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila dne [datum] a šestiměsíční lhůta k projednání nároku žalované uplynula dnem [datum], ovšem k částečnému uspokojení došlo až dne [datum], resp. [datum], kdy došlo k plnění částky 36 000 Kč. I když soud žalobu zamítl, žaloba byla podána před tím, než žalovaná nárok projednala a současně po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené k projednání nároku s tím, že výše případného plnění záležela na úvaze soudu. I neúspěch žalobkyně se tak procesně projeví jako plný úspěch. Soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, když co do základu soud uznal nárok po právu, měl však za to, že zadostiučinění přiznané žalovanou je přiměřené. Nákladům řízení v dané věci odpovídá částka 12 200 Kč skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 10 200 Kč. Náklady právního zastoupení byly určeny za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za použití § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), dále za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 10 200 Kč. Náhradu za 21% DPH soud nepřiznal, neboť nebylo tvrzeno, ani soudem zjištěno, že advokát žalobkyně je plátcem DPH. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 200 Kč k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř, výrok III.).\n29. Lhůtu k plnění ve věci samé i ohledně náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobkyni v principu nijak nepoškozuje.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2023:48.C.24.2022.6","publishedAt":"2023-03-26","decisionAt":"2023-01-31","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":24,"year":2022,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivo","lastName":"Krýsa","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 64 000 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"114b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":218,"lexYear":2000,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEMAJETKOVA_UJMA","OCHRANA_OSOBNOSTI","PENEZITE_PLNENI","VYZIVNE","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}