{"uuid":"b0c79807-3a50-42c3-893e-9391f33e42cc","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce C","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce D","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený 26. 9. 1977 bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce D","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"všichni zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení neexistence zástavního práva","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Určuje se, že","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) spoluvlastnický podíl žalobkyně a) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 10/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce b) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti 10/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce c) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 11/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce d) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce D","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 11/162 vzhledem k celku, k pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 3090 m2, jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", prům. objekt, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše zapsané na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) spoluvlastnické podíly žalobkyně a) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 8/24 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rod. dům, a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) spoluvlastnické podíly žalobce b) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 3/24 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rod. dům, a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) spoluvlastnické podíly žalobce c) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 1/12 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rod. dům, a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) spoluvlastnické podíly žalobce d) (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce D","anonStyle":"ANON"},{"text":") o velikosti id. 1/12 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m2, jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rod. dům, a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný 1 je povinen zaplatit žalobcům a) až d) na náhradě nákladů řízení 123 162 Kč, a to k rukám zástupce žalobců a) až d) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Určuje se, žea) spoluvlastnický podíl žalobkyně a) (, Jméno žalobce A, ) o velikosti id. 10/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce b) (, Jméno žalobce B, ) o velikosti 10/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce c) (, Jméno žalobce C, ) o velikosti id. 11/162 vzhledem k celku, a spoluvlastnický podíl žalobce d) (, Jméno žalobce D, ) o velikosti id. 11/162 vzhledem k celku, k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 3090 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , prům. objekt, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (, Jméno žalovaného, ) ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, , č. účtub) spoluvlastnické podíly žalobkyně a) (, Jméno žalobce A, ) o velikosti id. 8/24 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a parc. č. , Anonymizováno,  zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (, Jméno žalovaného, ) ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, , č. účtuc) spoluvlastnické podíly žalobce b) (, Jméno žalobce B, ) o velikosti id. 3/24 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a parc. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (, Jméno žalovaného, ) ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, , č. účtud) spoluvlastnické podíly žalobce c) (, Jméno žalobce C, ) o velikosti id. 1/12 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a parc. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (, Jméno žalovaného, ) ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, , č. účtue) spoluvlastnické podíly žalobce d) (, Jméno žalobce D, ) o velikosti id. 1/12 vzhledem k celku na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno,  m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a parc. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 1862 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a ze dne 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993, zajišťující pohledávku žalovaného 1 (, Jméno žalovaného, ) ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím, , č. účtuII. Žalovaný 1 je povinen zaplatit žalobcům a) až d) na náhradě nákladů řízení 123 162 Kč, a to k rukám zástupce žalobců a) až d) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobci se žalobou domáhají určení neexistence zástavního práva. Požadují, aby soud určil, že v žalobě označené nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993. Žalovaný 1 je na základě této smlouvy zapsán v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel, zástavní právo zajišťuje úvěr na částku 1 400 000 Kč s příslušenstvím. Smlouvu o úvěru uzavřel s právním předchůdcem žalovaného 1 (společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 6. 11. 1992, čerpání úvěru v uvedené výši bylo podmíněno předchozím předložením registrace zástavních smluv, faktur a kupní smlouvy nejpozději do 31. 12. 1992. Zástavní smlouvu k dotčeným nemovitostem podepsali tehdejší vlastníci s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 9. 6. 1993, k zajištění budoucího závazku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na dobu určitou po dobu trvání závazkového vztahu. Naléhavý právní zájem žalobci jako spoluvlastníci dotčených nemovitostí spatřují v tom, že současný zapsaný stav v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Zástavní právo podle nich neexistuje, resp. zaniklo (k důvodům viz dále), a aby mohlo být z katastru nemovitostí vymazáno, potřebují k tomu žalobci odpovídající výrok soudního rozhodnutí, který je způsobilým podkladem pro provedení změny zápisu v katastru. Soudním rozhodnutím bude postaveno najisto, zda tu zástavní právo je, či není, jinou možnost žalobci nemají. Zápis v katastru, který podle žalobců není v souladu se skutečností, vyvolává u třetích osob dojem, že nemovitosti jsou zatížené právní vadou. To žalobce omezuje při případném prodeji nebo při zřízení dalšího zajištění k nemovitostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobci dále předně tvrdili, že zástavní právo neexistuje, protože zástavní smlouva nezajišťuje závazek, který by někdy platně vznikl. Žalobci poskytli zajištění budoucího závazku, ale po datu podpisu zástavní smlouvy (9. 6. 1993), ani dne 6. 11. 1993, jak smlouva předpokládala, nedošlo k uzavření žádné úvěrové smlouvy. Zástavní smlouva se dle žalobců nevztahuje k úvěrové smlouvě uzavřené mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6. 11. 1992, neboť čerpání finančních prostředků z této smlouvy bylo podmíněno předložením zástavních smluv do konce roku 1992, dotčená zástavní smlouva však byla předložena (registrována) až dne 11. 10. 1993. Nedošlo-li k uzavření následné smlouvy o úvěru, jak zástavní smlouva předpokládala, chybí znak akcesority, zástavní právo platně nevzniklo (popřípadě po vzniku zase zaniklo, neboť nikdy nevznikl závazek, který mělo zajišťovat). Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Důvodem neexistence zástavního práva má být dle žalobců dále rovněž jeho promlčení. Námitku promlčení vznesli žalobci opakovaně již v jiných soudních řízeních, souvisejících s tímto sporem. Dle žalobců měl být úvěr poskytnutý na základě smlouvy ze dne 6. 11. 1992 splacen nejpozději do 25. 10. 1996. Splatnost úvěru nebyla nikdy prodloužena, promlčecí doba tak počala plynout dnem 26. 10. 1996, podle tehdejších předpisů činila 4 roky a nejpozději měla skončit po uplynutí deseti let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Promlčecí doba u pohledávky z úvěrové smlouvy proto uplynula nejpozději dne 26. 10. 2006. Podle žalobců pak u zástavního práva platí, že právo (nárok) na uspokojení zástavy vzniká dnem, kdy je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy. Tedy v daném případě v okamžiku, kdy dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil. Žalobci proto mají za to, že i zástavní právo, které nepřiznalo ani pravomocné rozhodnutí soudu, ani nebylo žádným ze zástavních dlužníků písemně uznáno, se promlčelo společně s uplynutím promlčecí doby zajištěné pohledávky, tj. nejpozději dne 26. 10. 2006.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s tím, že zástavní právo platně vzniklo. Z textu zástavní smlouvy vyplývá, že zástavní právo zajišťuje již existující, nikoli budoucí pohledávku. Argumentace žalobců vychází z písařské chyby, která je v textu zástavní smlouvy, v níž se odkazuje na smlouvu o úvěru ze dne 6. 11. 1993, správně má být pochopitelně 6. 11. 1992. Z textu smlouvy je totiž zřejmé, že zástavní právo zajišťuje pohledávku ze smlouvy, která už byla uzavřena. Obdobná písařská chyba je v označení registračního čísla smlouvy o úvěru, ve kterém rovněž došlo k záměně číslic „2“ a „3“. Samotný úvěr byl čerpán ve dvou etapách, před i po uzavření zástavní smlouvy. Co se týče námitky promlčení, žalovaný uvedl, že touto otázkou se zabýval Okresní soud v Kroměříži, odvolací soud i Nejvyšší soud v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, ve kterém soudy tuto námitku neshledaly důvodnou a soudní prodej zástavy nařídily. Podle žalovaného se zástavní právo nemůže promlčet dříve než zajištěná pohledávka. Poukázal na historii sporu a podání žaloby na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru k soudu v roce 2004, v následném řízení bylo právo věřitele na zaplacení dluhu soudem přiznáno. Podáním žaloby se běh promlčecí lhůty přerušil, po vydání rozsudku v roce 2006 počala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta, v níž žalovaný v roce 2013 uplatnil svůj nárok na uspokojení pohledávky nařízením soudního prodeje zástavy. Ten byl soudem pravomocně nařízen v listopadu 2017, tím opět začala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta. Podáním návrhu na nařízení exekuce v roce 2019 se běh promlčecí lhůty dle názoru žalovaného zase přerušil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobci v průběhu řízení následně poukázali na usnesení Nevyššího soudu č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vydaného ve věci návrhu povinných (mezi nimi jsou i někteří z žalobců – pozn. soudu) na zastavení exekuce, nařízené pro prodej zástavy k uspokojení pohledávky žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992. Soudy návrhu na zastavení exekuce nevyhověly, Nejvyšší soud však k dovolání povinných jejich předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení s tím, že došlo k promlčení zástavního práva. Tento právní názor je podle žalobců přesvědčivě zdůvodněný a závazný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud pro přehlednost uvádí, že řízení bylo od srpna 2020 přerušeno do doby, než v dědickém řízení bude zjištěn okruh dědiců po zemřelé zůstavitelce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", taktéž spoluvlastnici na dotčených pozemcích, s nimiž by mohl soud v řízení pokračovat. Po vyřešení této otázky a po částečných zpětvzetích žaloby žalobců vůči neznámým dědicům po uvedené zůstavitelce a vůči další z žalovaných (která nabyla podíly zemřelé na nemovitostech), jakož i po rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví, které musel učinit v návaznosti na úmrtí jedné z původních žalobkyň, je aktuální okruh účastníků tohoto řízení vymezen v záhlaví tohoto rozsudku. Na příslušná procesní rozhodnutí soud v podrobnostech odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z provedených důkazů, jakož i ze skutečností, které byly mezi účastníky nesporné, soud zjistil následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobci a) až d), jakož i jeden z původních účastníků řízení – žalovaná 3 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") – jsou podílovými spoluvlastníky v žalobě označených nemovitých věcí zapsaných na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". V katastru nemovitostí je žalovaný 1 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":"), zapsán jako zástavní věřitel se zástavním právem smluvním zajišťujícím úvěr na částku 1 400 000 Kč s příslušenstvím na dotčených nemovitostech, a to dle Smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6. 11. 1992 se původní věřitelka, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., zavázala poskytnout ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako dlužníkovi, střednědobý účelový úvěr v celkové výši 1 400 000 Kč, s termínem čerpání úvěru po předložení registrace zástavních smluv, nejpozději do 31. 12. 1992. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na 25. 10. 1996, úvěr měl být splácen postupně ve stanovených čtvrtletních splátkách počínaje dnem 25. 3. 1993. Úvěr byl zajištěn zastavením nemovitostí označených výše a ve výroku tohoto rozsudku (smlouva o úvěru čl. 8-9). Smlouvou ze dne 9. 6. 1993 byl zajištěn závazek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím s termínem splatnosti 25. 10. 1996, vzniklý ze smlouvy uzavřené mezi uvedeným dlužníkem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., jako zástavním věřitelem; k zajištění uvedeného závazku byly zastaveny dotčené nemovitosti (zástavní smlouva čl. 18-20). Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočky ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 29. 11. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se k návrhu žalobce (žalovaného 1 v tomto řízení) nařizuje soudní prodej zástavy, a to dotčených nemovitostí. Krajský soud dospěl k závěru, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992 byla zajištěna zástavní smlouvou ze dne 9. 6. 1993, a pokud v zástavní smlouvě byla jiným registračním číslem a datem uzavření označena jiná úvěrová smlouva, jednalo se pouze o chybu v psaní. Dále zdůraznil, že v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Tyto podmínky měl za splněné, s jinými námitkami, včetně námitky promlčení zástavního práva, žalované [mezi nimi žalobce a) a b)] odkázal do řízení ve věci výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, bude-li zahájeno (rozsudek KS v Brně, pobočky ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" čl. 44-48). V této věci dále rozhodoval i Nejvyšší soud, který odmítl dovolání zástavních dlužníků [žalobců a) a b)], přičemž neshledal, že by se závěry citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně odchýlily od ustálené rozhodovací praxe. K námitce promlčení zástavního práva konstatoval, že odvolací soud tuto otázku záměrně (a správně) neřešil, protože takové otázky nejsou v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy relevantní. Nepřisvědčil ani námitce týkající se existence zástavního práva (resp. rozporu mezi označením a datem úvěrové smlouvy a údaji obsaženými v zástavní smlouvě), podle něj je výklad provedený odvolacím soudem jediný možný a zástavní smlouva obsahuje pouze chybu v psaní (usnesení NS č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" čl. 49-50).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaný se na základě soudně nařízeného prodeje zástavy následně domáhal výkonu tohoto rozhodnutí v exekuci. Návrh povinných na zastavení exekuce soudy nejprve zamítly, Nejvyšší soud nicméně tato rozhodnutí k dovolání části povinných [žalobců a) a b) v tomto řízení] zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem. Ten spočívá v konstatování, že zástavní právo zřízené k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy ze dne 6. 11. 1992 je promlčeno, neboť promlčena je i samotná zajištěná pohledávka. K promlčení zajištěné pohledávky i zástavního práva došlo dne 26. 10. 2006. Okolnost, že v listopadu 2006 dlužník uznal svůj závazek a zavázal se ho splatit do 31. 12. 2012, neměla podle Nejvyššího soudu na běh promlčecí doby žádný vliv, v té době již byla úvěrová pohledávka promlčena, promlčeno proto bylo také zástavní právo. Zástavní právo zástavním dlužníkem před uplynutím promlčecí doby nikdy písemně uznáno nebylo (usnesení NS č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" čl. 142-145).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil níže uvedeným způsobem:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud předně podotýká, že žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Protože je zástavní právo na nemovitostech zapsané v katastru nemovitostí, mají žalobci legitimní zájem na tom, aby – pokud zapsaný stav neodpovídá realitě – soud takovou skutečnost autoritativním výrokem určil (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobci předestřeli na podporu závěru, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, dva základní argumenty. Prvním z nich je, že zástavní právo vůbec nevzniklo, případně po vzniku hned zaniklo, protože zástavní smlouva ze dne 9. 6. 1993 se vztahovala k budoucí úvěrové smlouvě, která měla být uzavřena mezi původní věřitelkou a původním dlužníkem během roku 1993, k tomu ovšem nikdy nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. S tímto názorem se soud neztotožňuje. Na základě obsahu zástavní smlouvy nemá důvod pochybovat o tom, že byla uzavřena v návaznosti na smlouvu o úvěru ze dne 6. 11. 1992, a právě pohledávku z této smlouvy zajišťovala. Jestliže je v zástavní smlouvě na str. 3 uvedeno registrační číslo smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a datum uzavření úvěrové smlouvy „6. 11. 1993“, jde bezpochyby pouze o chybu v psaní. Ve smlouvě o úvěru bylo stranami ujednáno, že úvěr bude zajištěn zastavením dotčených nemovitostí (viz bod 7 této smlouvy), nedávalo by proto žádnou logiku, pokud by se zástavní smlouva k totožným nemovitostem měla vztahovat k úplně jiné úvěrové smlouvě, kterou nakonec strany ani neuzavřely. Mezi oběma smlouvami je natolik blízká souvislost, že jiný výklad vskutku smysl nedává a je absurdní. Ostatně veškeré jiné údaje jsou v zástavní smlouvě správně a korespondují se smlouvou o úvěru. V zástavní smlouvě je jasně uvedeno, že smlouvou o poskytnutí úvěru zástavní věřitel s dlužníkem „uzavřel“, nikoli, že má být uzavřena v budoucnu. V záhlaví zástavní smlouvy je tato označena jako „Příloha č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", což souhlasí s reg. číslem smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). K tomu lze dodat, že touto námitkou se soudy v předcházejících řízeních (nařízení soudního prodeje zástavy i vykonávací řízení) opakovaně zabývaly, včetně Nejvyššího soudu, a důvodnou ji neshledaly (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Soud nyní neshledal důvod, aby se od předcházejících závěrů odchýlil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Druhou námitkou žalobců bylo, že zástavní právo je promlčeno. Tuto námitku soud shledal důvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V projednávané věci se aplikují příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1994 (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 28. 11. 1993 (dále jen „obch. zák.“), a to s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy (6. 11. 1992 a 9. 6. 1993).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V posuzované věci se promlčení zástavního práva řídí obč. zák., promlčení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru se řídí obch. zák. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla splatná ke dni 25. 10. 1996 a bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení obch. zák. upravující běh promlčecí doby se na základě výše citovaného § 408 odst. 1 obch. zák. právo na zaplacení této peněžité pohledávky promlčelo dnem 26. 10. 2006. Následné události, na které poukazoval žalovaný (uzavření dohody o uznání závazku dne 29. 11. 2006 s termínem splatnosti do 31. 12. 2012, podání návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy v roce 2013, pravomocné nařízení prodeje zástavy v roce 2018 a zahájení exekučního řízení dne 11. 12. 2019), na tom již podle soudu nic nemohly změnit, protože nastaly až po promlčení práva na zaplacení pohledávky z dotčené úvěrové smlouvy (jakož i po promlčení zástavního práva, k tomu viz dále).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Zástavní právo se obecně promlčuje po třech letech ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé (viz § 101 obč. zák.), avšak s ohledem na § 100 odst. 2, větu poslední obč. zák., se zástavní právo nepromlčí dříve, než zajištěná pohledávka. V souladu s tím soud uzavírá, že k promlčení zástavního práva došlo nejpozději ve stejný okamžik, kdy došlo k promlčení samotné pohledávky, tj. v posuzovaném případě dne 26. 10. 2006. Pokud žalovaný uplatnil zástavní právo až v lednu 2013, o čemž nebylo sporu, učinil tak až po jeho promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Jak již bylo výše v zásadě naznačeno, ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud v opakovaně citovaném usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vydaného v exekuční věci žalovaného 1 jako oprávněného a povinných (zástavních dlužníků), z nichž někteří jsou účastníky tohoto sporu na straně žalující. Soud neměl důvod pro to, aby se od závěrů Nejvyššího soudu odchýlil, neboť ten vycházel ze stejného skutkového stavu věci a posuzoval obdobné argumenty žalovaného 1. Na podporu výše uvedeného na toto usnesení soud v podrobnostech odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Stěžejním argumentem žalovaného 1 v tomto ohledu bylo, že v roce 2006 došlo k novaci původního závazku (peněžité pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992), dlužník měl dluh splatit až do 31. 12. 2012, proto nemohlo dojít k promlčení zástavního práva (to mohlo být uplatněno u soudu poprvé až od 1. 1. 2013). S tím se však soud – ve shodě s Nejvyšším soudem – neztotožňuje. Podle přesvědčení soudu uznání samotného dluhu až po jeho promlčení dne 26. 10. 2006 (případně dřívější uznání dluhu, o kterých žalovaný 1 hovořil) nemohlo mít vliv na promlčení zástavního práva, ke kterému došlo téhož dne. Žalovaný 1 by musel tvrdit a prokázat, že zástavní dlužníci (povinní ve vykonávacím řízení) písemně uznali zástavní právo. To ale žalovaný 1 nikdy netvrdil, pouze opakovaně namítá, že obligační dlužník písemně uznal svůj peněžitý dluh. Na běh promlčecí doby zástavního práva toto ale nemá podle mínění soudu žádný vliv, zástavní právo se po uplynutí doby deseti let od splatnosti zajištěné pohledávky, respektive od chvíle, kdy mohlo být uplatněno poprvé, promlčelo. K tomu lze pro úplnost odkázat na závěry konstantní judikatury, na něž poukázali i žalobci, dle kterých je smyslem právní úpravy tzv. absolutní promlčecí doby, která běží bez ohledu na stavení nebo přerušení promlčení, zabránit tomu, aby sporné nebo nejasné nároky přetrvávaly neúměrně dlouho, a přispět tak k jistotě v obchodních vztazích. Kumulativní novace (změna obsahu závazku, tj. vzájemných práv a povinností) nemá vliv na běh desetileté promlčecí doby podle § 408 odst. 1 obch. zák., počítané ode dne původní splatnosti závazku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Proto také soud pro nadbytečnost zamítl na jednání důkazní návrhy žalovaného 1 na provedení důkazu spisy Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i uznáním dluhu původního dlužníka z roku 1999 a dohodami o novaci dluhu z roku 2001 a 2006. Skutkový stav byl pro rozhodnutí zjištěn v dostatečné míře, uvedené důkazy nejsou pro posouzení sporu podstatné. Soud znovu opakuje, že zástavní právo se promlčelo nejpozději po uplynutí deseti let od (prvotní) splatnosti zajištěné pohledávky, tedy dne 26. 10. 2006. Žalovaný 1 netvrdil, že provedenými důkazy má být prokázáno, že došlo k uznání zástavního práva jako takového, to je přitom jediná relevantní okolnost, která by mohla mít vliv na posouzení otázky jeho promlčení. Uznání dluhu původním dlužníkem význam pro posouzení promlčení zástavního práva v podobě, jaké mu přisuzuje žalovaný 1, nemá. Obdobně soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobců na provedení důkazu dotazem na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., zda byla po datu 9. 6. 1993 uzavřena jiná úvěrová smlouva mezi touto bankou a původním dlužníkem (","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Toto zjištění by opět pro věc nebylo významné, protože soud nemá na rozdíl od žalobců pochybnosti o tom, že zástavní smlouva ze dne 9. 6. 1993 se váže ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 11. 1992, jak bylo vyloženo výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podpůrně žalovaný 1 namítal, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vydané v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, a usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jsou vzájemně rozporná, posledně uvedené usnesení je navíc „odbyté a dostatečně nezdůvodněné.“ S tím soud nesouhlasí. Předně, mezi oběma rozhodnutími soud nespatřuje žádný zásadní rozpor. Je třeba si uvědomit, že v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se neprovádí dokazování, a jeho účelem je toliko ověřit, zda má zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat jen to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy. K doložení zajištěné pohledávky zástavním věřitelem postačuje, jestliže budou soudu předloženy takové listiny, které rozhodné skutečnosti osvědčují (k tomu dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z uvedených důvodů se soudy, včetně Nejvyššího soudu v usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", námitkou promlčení zástavního práva věcně vůbec nezabývaly, a zástavní dlužníky de facto odkázaly na vykonávací řízení. Pokud pak Nejvyšší soud v usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zmínil, že „mohl zástavní věřitel své právo ze zástavy uplatnit teprve dne 1. 1. 2013“, jak zdůrazňoval žalovaný 1, nešlo o věcné a závazné posouzení námitky promlčení zástavního práva, neboť takové posouzení provedl Nejvyšší soud až v usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". V něm obsažené závěry přitom soud nepovažuje za odbyté či dostatečně nezdůvodněné, závěr o tom, že zástavní právo je promlčené, je zde odůvodněn přesvědčivě a je podložený dostatečnými argumenty. Nejvyšší soud neopomenul tvrzení o novaci původního (zajištěného) závazku, jak tvrdí žalovaný 1, s touto okolností se výslovně vypořádal s tím, že na promlčení zástavního práva neměla vliv (viz odst. 19 usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud uzavírá, že protože je zástavní právo promlčeno, vyhověl žalobě v rozsahu, v jakém se žalobci domáhali určení, že předmětné nemovitosti (respektive podíly žalobců na těchto nemovitostech) nejsou tímto zástavním právem zatíženy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.”. Soud přitom vycházel ze znění a. t. účinného v době, kdy advokát úkony právní služby vykonal (tj. buď do 31. 12. 2024, nebo od 1. 1. 2025). Za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení tehdejších tří žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (viz § 11 odst. 1 a. t.) má zástupce žalobců nárok na mimosmluvní odměnu ve výši 3 100 Kč (tj. celkem 9 300 Kč, při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Za dva úkony, učiněné již společně za tehdejší tři žalobce (žaloba a doplnění žaloby), náleží advokátovi celkem 14 880 Kč (2 x 7 440 Kč) dle § 12 odst. 4 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Dle stejných ustanovení přísluší advokátovi odměna 4 960 Kč za částečné zpětvzetí žaloby za dva žalobce ze dne 1. 11. 2024 (tj. 2 480 Kč za každého). Od 1. 1. 2025 je tarifní hodnota sporu 113 000 Kč v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a. t. Advokátovi tak náleží 2 x 5 620 Kč za přípravu a převzetí zastoupení žalobců c) a d) v lednu 2025, tj. celkem 11 240 Kč, dále za použití § 12 odst. 4 a. t. snížená odměna za vyjádření a částečné zpětvzetí ze dne 13. 2. 2025 za celkem čtyři zastupované osoby ve výši 15 736 Kč, a nakonec 31 472 Kč (2 x 15 736 Kč) za účast na jednání před soudem dne 15. 4. 2025, které trvalo déle než dvě hodiny. Celkem tedy zástupci žalobců náleží odměna za jedenáct úkonů právní služby ve výši 87 588 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Advokátovi dále za úkony učiněné do 31. 12. 2024 náleží šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a pět paušálních náhrad po 450 Kč za úkony po 1. 1. 2025, tj. celkem 4 050 Kč. Za cestu realizovanou na jednání dne 15. 4. 2025 náleží advokátu náhrada celkem 1 884,32 Kč, kterou tvoří 1 284,32 Kč za celkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ujetých km (cesta ze sídla advokáta žalobců v Brně k soudu a zpět; 34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 10,5 l/100 km dle doloženého velkého tech. průkazu a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za čtyři půlhodiny (jedna cesta 60 min) po 150 Kč, tj. 600 Kč podle § 14 a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Zástupce žalobců soudu doložil, že je plátcem DPH (§ 14a a. t.), proto se odměna zvyšuje o sazbu této daně ve výši 21 % z částky 93 522,32 Kč, tj. o 19 639,68 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Žalovaný 1 je tedy povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. celkem 123 162 Kč (10 000 Kč + 87 588 Kč + 4 050 Kč + 1 884,32 Kč + 19 639,68 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Lhůta ke splnění povinnosti vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobci se žalobou domáhají určení neexistence zástavního práva. Požadují, aby soud určil, že v žalobě označené nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 8. 6. 1993 a 9. 6. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 11. 10. 1993. Žalovaný 1 je na základě této smlouvy zapsán v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel, zástavní právo zajišťuje úvěr na částku 1 400 000 Kč s příslušenstvím. Smlouvu o úvěru uzavřel s právním předchůdcem žalovaného 1 (společností , právnická osoba, .) , jméno FO,  dne 6. 11. 1992, čerpání úvěru v uvedené výši bylo podmíněno předchozím předložením registrace zástavních smluv, faktur a kupní smlouvy nejpozději do 31. 12. 1992. Zástavní smlouvu k dotčeným nemovitostem podepsali tehdejší vlastníci s , právnická osoba,  dne 9. 6. 1993, k zajištění budoucího závazku , jméno FO, , na dobu určitou po dobu trvání závazkového vztahu. Naléhavý právní zájem žalobci jako spoluvlastníci dotčených nemovitostí spatřují v tom, že současný zapsaný stav v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Zástavní právo podle nich neexistuje, resp. zaniklo (k důvodům viz dále), a aby mohlo být z katastru nemovitostí vymazáno, potřebují k tomu žalobci odpovídající výrok soudního rozhodnutí, který je způsobilým podkladem pro provedení změny zápisu v katastru. Soudním rozhodnutím bude postaveno najisto, zda tu zástavní právo je, či není, jinou možnost žalobci nemají. Zápis v katastru, který podle žalobců není v souladu se skutečností, vyvolává u třetích osob dojem, že nemovitosti jsou zatížené právní vadou. To žalobce omezuje při případném prodeji nebo při zřízení dalšího zajištění k nemovitostem.2. Žalobci dále předně tvrdili, že zástavní právo neexistuje, protože zástavní smlouva nezajišťuje závazek, který by někdy platně vznikl. Žalobci poskytli zajištění budoucího závazku, ale po datu podpisu zástavní smlouvy (9. 6. 1993), ani dne 6. 11. 1993, jak smlouva předpokládala, nedošlo k uzavření žádné úvěrové smlouvy. Zástavní smlouva se dle žalobců nevztahuje k úvěrové smlouvě uzavřené mezi , jméno FO,  a , právnická osoba,  ze dne 6. 11. 1992, neboť čerpání finančních prostředků z této smlouvy bylo podmíněno předložením zástavních smluv do konce roku 1992, dotčená zástavní smlouva však byla předložena (registrována) až dne 11. 10. 1993. Nedošlo-li k uzavření následné smlouvy o úvěru, jak zástavní smlouva předpokládala, chybí znak akcesority, zástavní právo platně nevzniklo (popřípadě po vzniku zase zaniklo, neboť nikdy nevznikl závazek, který mělo zajišťovat). Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnosti.3. Důvodem neexistence zástavního práva má být dle žalobců dále rovněž jeho promlčení. Námitku promlčení vznesli žalobci opakovaně již v jiných soudních řízeních, souvisejících s tímto sporem. Dle žalobců měl být úvěr poskytnutý na základě smlouvy ze dne 6. 11. 1992 splacen nejpozději do 25. 10. 1996. Splatnost úvěru nebyla nikdy prodloužena, promlčecí doba tak počala plynout dnem 26. 10. 1996, podle tehdejších předpisů činila 4 roky a nejpozději měla skončit po uplynutí deseti let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Promlčecí doba u pohledávky z úvěrové smlouvy proto uplynula nejpozději dne 26. 10. 2006. Podle žalobců pak u zástavního práva platí, že právo (nárok) na uspokojení zástavy vzniká dnem, kdy je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy. Tedy v daném případě v okamžiku, kdy dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil. Žalobci proto mají za to, že i zástavní právo, které nepřiznalo ani pravomocné rozhodnutí soudu, ani nebylo žádným ze zástavních dlužníků písemně uznáno, se promlčelo společně s uplynutím promlčecí doby zajištěné pohledávky, tj. nejpozději dne 26. 10. 2006.4. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s tím, že zástavní právo platně vzniklo. Z textu zástavní smlouvy vyplývá, že zástavní právo zajišťuje již existující, nikoli budoucí pohledávku. Argumentace žalobců vychází z písařské chyby, která je v textu zástavní smlouvy, v níž se odkazuje na smlouvu o úvěru ze dne 6. 11. 1993, správně má být pochopitelně 6. 11. 1992. Z textu smlouvy je totiž zřejmé, že zástavní právo zajišťuje pohledávku ze smlouvy, která už byla uzavřena. Obdobná písařská chyba je v označení registračního čísla smlouvy o úvěru, ve kterém rovněž došlo k záměně číslic „2“ a „3“. Samotný úvěr byl čerpán ve dvou etapách, před i po uzavření zástavní smlouvy. Co se týče námitky promlčení, žalovaný uvedl, že touto otázkou se zabýval Okresní soud v Kroměříži, odvolací soud i Nejvyšší soud v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, ve kterém soudy tuto námitku neshledaly důvodnou a soudní prodej zástavy nařídily. Podle žalovaného se zástavní právo nemůže promlčet dříve než zajištěná pohledávka. Poukázal na historii sporu a podání žaloby na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru k soudu v roce 2004, v následném řízení bylo právo věřitele na zaplacení dluhu soudem přiznáno. Podáním žaloby se běh promlčecí lhůty přerušil, po vydání rozsudku v roce 2006 počala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta, v níž žalovaný v roce 2013 uplatnil svůj nárok na uspokojení pohledávky nařízením soudního prodeje zástavy. Ten byl soudem pravomocně nařízen v listopadu 2017, tím opět začala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta. Podáním návrhu na nařízení exekuce v roce 2019 se běh promlčecí lhůty dle názoru žalovaného zase přerušil.5. Žalobci v průběhu řízení následně poukázali na usnesení Nevyššího soudu č. j. , spisová značka, , vydaného ve věci návrhu povinných (mezi nimi jsou i někteří z žalobců – pozn. soudu) na zastavení exekuce, nařízené pro prodej zástavy k uspokojení pohledávky žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992. Soudy návrhu na zastavení exekuce nevyhověly, Nejvyšší soud však k dovolání povinných jejich předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení s tím, že došlo k promlčení zástavního práva. Tento právní názor je podle žalobců přesvědčivě zdůvodněný a závazný.6. Soud pro přehlednost uvádí, že řízení bylo od srpna 2020 přerušeno do doby, než v dědickém řízení bude zjištěn okruh dědiců po zemřelé zůstavitelce , jméno FO, , taktéž spoluvlastnici na dotčených pozemcích, s nimiž by mohl soud v řízení pokračovat. Po vyřešení této otázky a po částečných zpětvzetích žaloby žalobců vůči neznámým dědicům po uvedené zůstavitelce a vůči další z žalovaných (která nabyla podíly zemřelé na nemovitostech), jakož i po rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví, které musel učinit v návaznosti na úmrtí jedné z původních žalobkyň, je aktuální okruh účastníků tohoto řízení vymezen v záhlaví tohoto rozsudku. Na příslušná procesní rozhodnutí soud v podrobnostech odkazuje.7. Z provedených důkazů, jakož i ze skutečností, které byly mezi účastníky nesporné, soud zjistil následující skutkový stav:8. Žalobci a) až d), jakož i jeden z původních účastníků řízení – žalovaná 3 (, právnická osoba, ) – jsou podílovými spoluvlastníky v žalobě označených nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota,  a , Anonymizováno,  u , právnická osoba,  pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . V katastru nemovitostí je žalovaný 1 (, Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, ), zapsán jako zástavní věřitel se zástavním právem smluvním zajišťujícím úvěr na částku 1 400 000 Kč s příslušenstvím na dotčených nemovitostech, a to dle Smlouvy , datum,  ze dne 6. 11. 1992 se původní věřitelka, společnost , právnická osoba, ., zavázala poskytnout , jméno FO, , IČO , IČO, , jako dlužníkovi, střednědobý účelový úvěr v celkové výši 1 400 000 Kč, s termínem čerpání úvěru po předložení registrace zástavních smluv, nejpozději do 31. 12. 1992. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na 25. 10. 1996, úvěr měl být splácen postupně ve stanovených čtvrtletních splátkách počínaje dnem 25. 3. 1993. Úvěr byl zajištěn zastavením nemovitostí označených výše a ve výroku tohoto rozsudku (smlouva o úvěru čl. 8-9). Smlouvou ze dne 9. 6. 1993 byl zajištěn závazek , jméno FO,  ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím s termínem splatnosti 25. 10. 1996, vzniklý ze smlouvy uzavřené mezi uvedeným dlužníkem a , právnická osoba, ., jako zástavním věřitelem; k zajištění uvedeného závazku byly zastaveny dotčené nemovitosti (zástavní smlouva čl. 18-20). Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočky ve , adresa, , ze dne 29. 11. 2017, č. j. , spisová značka, , bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se k návrhu žalobce (žalovaného 1 v tomto řízení) nařizuje soudní prodej zástavy, a to dotčených nemovitostí. Krajský soud dospěl k závěru, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992 byla zajištěna zástavní smlouvou ze dne 9. 6. 1993, a pokud v zástavní smlouvě byla jiným registračním číslem a datem uzavření označena jiná úvěrová smlouva, jednalo se pouze o chybu v psaní. Dále zdůraznil, že v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Tyto podmínky měl za splněné, s jinými námitkami, včetně námitky promlčení zástavního práva, žalované [mezi nimi žalobce a) a b)] odkázal do řízení ve věci výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, bude-li zahájeno (rozsudek KS v Brně, pobočky ve , adresa,  č. j. , spisová značka,  čl. 44-48). V této věci dále rozhodoval i Nejvyšší soud, který odmítl dovolání zástavních dlužníků [žalobců a) a b)], přičemž neshledal, že by se závěry citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně odchýlily od ustálené rozhodovací praxe. K námitce promlčení zástavního práva konstatoval, že odvolací soud tuto otázku záměrně (a správně) neřešil, protože takové otázky nejsou v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy relevantní. Nepřisvědčil ani námitce týkající se existence zástavního práva (resp. rozporu mezi označením a datem úvěrové smlouvy a údaji obsaženými v zástavní smlouvě), podle něj je výklad provedený odvolacím soudem jediný možný a zástavní smlouva obsahuje pouze chybu v psaní (usnesení NS č. j. , spisová značka,  čl. 49-50).9. Žalovaný se na základě soudně nařízeného prodeje zástavy následně domáhal výkonu tohoto rozhodnutí v exekuci. Návrh povinných na zastavení exekuce soudy nejprve zamítly, Nejvyšší soud nicméně tato rozhodnutí k dovolání části povinných [žalobců a) a b) v tomto řízení] zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem. Ten spočívá v konstatování, že zástavní právo zřízené k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy ze dne 6. 11. 1992 je promlčeno, neboť promlčena je i samotná zajištěná pohledávka. K promlčení zajištěné pohledávky i zástavního práva došlo dne 26. 10. 2006. Okolnost, že v listopadu 2006 dlužník uznal svůj závazek a zavázal se ho splatit do 31. 12. 2012, neměla podle Nejvyššího soudu na běh promlčecí doby žádný vliv, v té době již byla úvěrová pohledávka promlčena, promlčeno proto bylo také zástavní právo. Zástavní právo zástavním dlužníkem před uplynutím promlčecí doby nikdy písemně uznáno nebylo (usnesení NS č. j. , spisová značka,  čl. 142-145).10. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného.11. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil níže uvedeným způsobem:12. Soud předně podotýká, že žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Protože je zástavní právo na nemovitostech zapsané v katastru nemovitostí, mají žalobci legitimní zájem na tom, aby – pokud zapsaný stav neodpovídá realitě – soud takovou skutečnost autoritativním výrokem určil (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. , spisová značka, ).13. Žalobci předestřeli na podporu závěru, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, dva základní argumenty. Prvním z nich je, že zástavní právo vůbec nevzniklo, případně po vzniku hned zaniklo, protože zástavní smlouva ze dne 9. 6. 1993 se vztahovala k budoucí úvěrové smlouvě, která měla být uzavřena mezi původní věřitelkou a původním dlužníkem během roku 1993, k tomu ovšem nikdy nedošlo.14. S tímto názorem se soud neztotožňuje. Na základě obsahu zástavní smlouvy nemá důvod pochybovat o tom, že byla uzavřena v návaznosti na smlouvu o úvěru ze dne 6. 11. 1992, a právě pohledávku z této smlouvy zajišťovala. Jestliže je v zástavní smlouvě na str. 3 uvedeno registrační číslo smlouvy o úvěru , Anonymizováno,  a datum uzavření úvěrové smlouvy „6. 11. 1993“, jde bezpochyby pouze o chybu v psaní. Ve smlouvě o úvěru bylo stranami ujednáno, že úvěr bude zajištěn zastavením dotčených nemovitostí (viz bod 7 této smlouvy), nedávalo by proto žádnou logiku, pokud by se zástavní smlouva k totožným nemovitostem měla vztahovat k úplně jiné úvěrové smlouvě, kterou nakonec strany ani neuzavřely. Mezi oběma smlouvami je natolik blízká souvislost, že jiný výklad vskutku smysl nedává a je absurdní. Ostatně veškeré jiné údaje jsou v zástavní smlouvě správně a korespondují se smlouvou o úvěru. V zástavní smlouvě je jasně uvedeno, že smlouvou o poskytnutí úvěru zástavní věřitel s dlužníkem „uzavřel“, nikoli, že má být uzavřena v budoucnu. V záhlaví zástavní smlouvy je tato označena jako „Příloha č. , hodnota,  , Anonymizováno, , což souhlasí s reg. číslem smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992 , Anonymizováno, ). K tomu lze dodat, že touto námitkou se soudy v předcházejících řízeních (nařízení soudního prodeje zástavy i vykonávací řízení) opakovaně zabývaly, včetně Nejvyššího soudu, a důvodnou ji neshledaly (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, č. j. , spisová značka, ). Soud nyní neshledal důvod, aby se od předcházejících závěrů odchýlil.15. Druhou námitkou žalobců bylo, že zástavní právo je promlčeno. Tuto námitku soud shledal důvodnou.16. V projednávané věci se aplikují příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1994 (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 28. 11. 1993 (dále jen „obch. zák.“), a to s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy (6. 11. 1992 a 9. 6. 1993).17. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.18. Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.19. V posuzované věci se promlčení zástavního práva řídí obč. zák., promlčení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru se řídí obch. zák. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla splatná ke dni 25. 10. 1996 a bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení obch. zák. upravující běh promlčecí doby se na základě výše citovaného § 408 odst. 1 obch. zák. právo na zaplacení této peněžité pohledávky promlčelo dnem 26. 10. 2006. Následné události, na které poukazoval žalovaný (uzavření dohody o uznání závazku dne 29. 11. 2006 s termínem splatnosti do 31. 12. 2012, podání návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy v roce 2013, pravomocné nařízení prodeje zástavy v roce 2018 a zahájení exekučního řízení dne 11. 12. 2019), na tom již podle soudu nic nemohly změnit, protože nastaly až po promlčení práva na zaplacení pohledávky z dotčené úvěrové smlouvy (jakož i po promlčení zástavního práva, k tomu viz dále).20. Zástavní právo se obecně promlčuje po třech letech ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé (viz § 101 obč. zák.), avšak s ohledem na § 100 odst. 2, větu poslední obč. zák., se zástavní právo nepromlčí dříve, než zajištěná pohledávka. V souladu s tím soud uzavírá, že k promlčení zástavního práva došlo nejpozději ve stejný okamžik, kdy došlo k promlčení samotné pohledávky, tj. v posuzovaném případě dne 26. 10. 2006. Pokud žalovaný uplatnil zástavní právo až v lednu 2013, o čemž nebylo sporu, učinil tak až po jeho promlčení.21. Jak již bylo výše v zásadě naznačeno, ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud v opakovaně citovaném usnesení č. j. , spisová značka, , vydaného v exekuční věci žalovaného 1 jako oprávněného a povinných (zástavních dlužníků), z nichž někteří jsou účastníky tohoto sporu na straně žalující. Soud neměl důvod pro to, aby se od závěrů Nejvyššího soudu odchýlil, neboť ten vycházel ze stejného skutkového stavu věci a posuzoval obdobné argumenty žalovaného 1. Na podporu výše uvedeného na toto usnesení soud v podrobnostech odkazuje.22. Stěžejním argumentem žalovaného 1 v tomto ohledu bylo, že v roce 2006 došlo k novaci původního závazku (peněžité pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 1992), dlužník měl dluh splatit až do 31. 12. 2012, proto nemohlo dojít k promlčení zástavního práva (to mohlo být uplatněno u soudu poprvé až od 1. 1. 2013). S tím se však soud – ve shodě s Nejvyšším soudem – neztotožňuje. Podle přesvědčení soudu uznání samotného dluhu až po jeho promlčení dne 26. 10. 2006 (případně dřívější uznání dluhu, o kterých žalovaný 1 hovořil) nemohlo mít vliv na promlčení zástavního práva, ke kterému došlo téhož dne. Žalovaný 1 by musel tvrdit a prokázat, že zástavní dlužníci (povinní ve vykonávacím řízení) písemně uznali zástavní právo. To ale žalovaný 1 nikdy netvrdil, pouze opakovaně namítá, že obligační dlužník písemně uznal svůj peněžitý dluh. Na běh promlčecí doby zástavního práva toto ale nemá podle mínění soudu žádný vliv, zástavní právo se po uplynutí doby deseti let od splatnosti zajištěné pohledávky, respektive od chvíle, kdy mohlo být uplatněno poprvé, promlčelo. K tomu lze pro úplnost odkázat na závěry konstantní judikatury, na něž poukázali i žalobci, dle kterých je smyslem právní úpravy tzv. absolutní promlčecí doby, která běží bez ohledu na stavení nebo přerušení promlčení, zabránit tomu, aby sporné nebo nejasné nároky přetrvávaly neúměrně dlouho, a přispět tak k jistotě v obchodních vztazích. Kumulativní novace (změna obsahu závazku, tj. vzájemných práv a povinností) nemá vliv na běh desetileté promlčecí doby podle § 408 odst. 1 obch. zák., počítané ode dne původní splatnosti závazku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. , spisová značka, ).23. Proto také soud pro nadbytečnost zamítl na jednání důkazní návrhy žalovaného 1 na provedení důkazu spisy Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka,  a , spisová značka, , jakož i uznáním dluhu původního dlužníka z roku 1999 a dohodami o novaci dluhu z roku 2001 a 2006. Skutkový stav byl pro rozhodnutí zjištěn v dostatečné míře, uvedené důkazy nejsou pro posouzení sporu podstatné. Soud znovu opakuje, že zástavní právo se promlčelo nejpozději po uplynutí deseti let od (prvotní) splatnosti zajištěné pohledávky, tedy dne 26. 10. 2006. Žalovaný 1 netvrdil, že provedenými důkazy má být prokázáno, že došlo k uznání zástavního práva jako takového, to je přitom jediná relevantní okolnost, která by mohla mít vliv na posouzení otázky jeho promlčení. Uznání dluhu původním dlužníkem význam pro posouzení promlčení zástavního práva v podobě, jaké mu přisuzuje žalovaný 1, nemá. Obdobně soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobců na provedení důkazu dotazem na , právnická osoba, ., zda byla po datu 9. 6. 1993 uzavřena jiná úvěrová smlouva mezi touto bankou a původním dlužníkem (, jméno FO, ). Toto zjištění by opět pro věc nebylo významné, protože soud nemá na rozdíl od žalobců pochybnosti o tom, že zástavní smlouva ze dne 9. 6. 1993 se váže ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 11. 1992, jak bylo vyloženo výše.24. Podpůrně žalovaný 1 namítal, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, , vydané v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, a usnesení č. j. , spisová značka, , jsou vzájemně rozporná, posledně uvedené usnesení je navíc „odbyté a dostatečně nezdůvodněné.“ S tím soud nesouhlasí. Předně, mezi oběma rozhodnutími soud nespatřuje žádný zásadní rozpor. Je třeba si uvědomit, že v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se neprovádí dokazování, a jeho účelem je toliko ověřit, zda má zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat jen to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy. K doložení zajištěné pohledávky zástavním věřitelem postačuje, jestliže budou soudu předloženy takové listiny, které rozhodné skutečnosti osvědčují (k tomu dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedených důvodů se soudy, včetně Nejvyššího soudu v usnesení č. j. , spisová značka, , námitkou promlčení zástavního práva věcně vůbec nezabývaly, a zástavní dlužníky de facto odkázaly na vykonávací řízení. Pokud pak Nejvyšší soud v usnesení č. j. , spisová značka,  zmínil, že „mohl zástavní věřitel své právo ze zástavy uplatnit teprve dne 1. 1. 2013“, jak zdůrazňoval žalovaný 1, nešlo o věcné a závazné posouzení námitky promlčení zástavního práva, neboť takové posouzení provedl Nejvyšší soud až v usnesení č. j. , spisová značka, . V něm obsažené závěry přitom soud nepovažuje za odbyté či dostatečně nezdůvodněné, závěr o tom, že zástavní právo je promlčené, je zde odůvodněn přesvědčivě a je podložený dostatečnými argumenty. Nejvyšší soud neopomenul tvrzení o novaci původního (zajištěného) závazku, jak tvrdí žalovaný 1, s touto okolností se výslovně vypořádal s tím, že na promlčení zástavního práva neměla vliv (viz odst. 19 usnesení č. j. , spisová značka, ).25. Soud uzavírá, že protože je zástavní právo promlčeno, vyhověl žalobě v rozsahu, v jakém se žalobci domáhali určení, že předmětné nemovitosti (respektive podíly žalobců na těchto nemovitostech) nejsou tímto zástavním právem zatíženy.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.”. Soud přitom vycházel ze znění a. t. účinného v době, kdy advokát úkony právní služby vykonal (tj. buď do 31. 12. 2024, nebo od 1. 1. 2025). Za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení tehdejších tří žalobců na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (viz § 11 odst. 1 a. t.) má zástupce žalobců nárok na mimosmluvní odměnu ve výši 3 100 Kč (tj. celkem 9 300 Kč, při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Za dva úkony, učiněné již společně za tehdejší tři žalobce (žaloba a doplnění žaloby), náleží advokátovi celkem 14 880 Kč (2 x 7 440 Kč) dle § 12 odst. 4 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Dle stejných ustanovení přísluší advokátovi odměna 4 960 Kč za částečné zpětvzetí žaloby za dva žalobce ze dne 1. 11. 2024 (tj. 2 480 Kč za každého). Od 1. 1. 2025 je tarifní hodnota sporu 113 000 Kč v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a. t. Advokátovi tak náleží 2 x 5 620 Kč za přípravu a převzetí zastoupení žalobců c) a d) v lednu 2025, tj. celkem 11 240 Kč, dále za použití § 12 odst. 4 a. t. snížená odměna za vyjádření a částečné zpětvzetí ze dne 13. 2. 2025 za celkem čtyři zastupované osoby ve výši 15 736 Kč, a nakonec 31 472 Kč (2 x 15 736 Kč) za účast na jednání před soudem dne 15. 4. 2025, které trvalo déle než dvě hodiny. Celkem tedy zástupci žalobců náleží odměna za jedenáct úkonů právní služby ve výši 87 588 Kč.27. Advokátovi dále za úkony učiněné do 31. 12. 2024 náleží šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a pět paušálních náhrad po 450 Kč za úkony po 1. 1. 2025, tj. celkem 4 050 Kč. Za cestu realizovanou na jednání dne 15. 4. 2025 náleží advokátu náhrada celkem 1 884,32 Kč, kterou tvoří 1 284,32 Kč za celkem , hodnota,  ujetých km (cesta ze sídla advokáta žalobců v Brně k soudu a zpět; 34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 10,5 l/100 km dle doloženého velkého tech. průkazu a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za čtyři půlhodiny (jedna cesta 60 min) po 150 Kč, tj. 600 Kč podle § 14 a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025).28. Zástupce žalobců soudu doložil, že je plátcem DPH (§ 14a a. t.), proto se odměna zvyšuje o sazbu této daně ve výši 21 % z částky 93 522,32 Kč, tj. o 19 639,68 Kč.29. Žalovaný 1 je tedy povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. celkem 123 162 Kč (10 000 Kč + 87 588 Kč + 4 050 Kč + 1 884,32 Kč + 19 639,68 Kč).30. Lhůta ke splnění povinnosti vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKM:2025:5.C.69.2020.1","publishedAt":"2026-11-10","decisionAt":"2025-04-24","caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":69,"year":2020,"pageNumber":167},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Moravec","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSKM","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"určení neexistence zástavního práva","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NOVACE","ZAJISTENI_ZAVAZKU","LHUTY","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_ZASTAVNI","DOVOLANI","SMLOUVA_KUPNI","NESPORNE_SKUTECNOSTI","NAKLADY_RIZENI","ZASTAVNI_PRAVO","VYKON_ROZHODNUTI","ZASTAVENI_EXEKUCE_VYKONU_ROZHODNUTI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}