{"uuid":"b2158178-ee63-4c2e-bb04-4d6c12a6dfa7","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku II., co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a ve výrocích III. a IV. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku II., co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a ve výrocích III. a IV. potvrzuje.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), co do zbytku se žalobu zamítl (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), zamítl návrh na vydání částečného rozsudku pro uznání (výrok IV.) a dále rozhodl, že žalobkyni se vrací na soudním poplatku částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok V.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalované ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Původní žalovaná částka se sestávala z jistiny úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení, ze smluvní pokuty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a s úroku ve výši 86,1% p. a.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou uplatněným nárokem na zaplacení úroku ve výši 86,1% p. a., ve zbytku co do jistiny, smluvní pokuty a úroku z prodlení žalobní nárok uznala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení jistiny ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a úroku ve výši 61,1% p. a. Soud prvního stupně usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal žalobní požadavek na zaplacení jistiny ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", smluvní pokuty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 25% p. a.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci. Vyšel zejména ze zjištění, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" poskytla úvěr ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit spolu s úrokem v nominální úrokové sazbě 86,1 % p. a., a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", splatných vždy k 22. dni v měsíci. Obvyklá výše úrokové sazby v době uzavření smlouvy činila 7,56 % p. a. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, přestože byla opakovaně upomínána o úhradu splátek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce. Konstatoval, že mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou v postavení spotřebitele byla uzavřena smlouva o úvěru dle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ustanovení pr. předpisu","anonStyle":"ANON"},{"text":"“), podléhající rovněž režimu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ustanovení pr. předpisu","anonStyle":"ANON"},{"text":", o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"“). S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu soustředil svou pozornost na otázku platnosti smlouvy o úvěru. V tomto ohledu vzal v úvahu, že ve smlouvě byl sjednán úrok v nominální úrokové sazbě 86,1% p. a., která převyšuje úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy více než jedenáctinásobně. Na základě uvedeného s poukazem na § 588 o. z. posoudil smlouvu jako neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně uzavřel, že neplatné ujednání o úroku nelze změnit (moderovat) ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, respektive nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by bylo v rozporu s preventivním účinkem neplatnosti nemravných ujednání. Závěr o neplatnosti vztáhl soud prvního stupně ve smyslu § 576 o. z. na celou smlouvu, když lze předpokládat, že by k uzavření smlouvy nedošlo, pokud by dotčená strana rozpoznala neplatnost včas. V tomto ohledu soud prvního stupně odkázal na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, zohledňující skutečnost, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru, přičemž tím vyvažuje podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud prvního stupně posoudil žalobní nárok ve smyslu § 2991 a násl. o. z. jako nárok z bezdůvodného obohacení. Vyšel z toho, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, když jí byla na základě neplatné smlouvy poskytnuta částka ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Současně zohlednil, že žalovaná již žalobkyní částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vrátila, a tudíž žalobě vyhověl pouze co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", odpovídající rozdílu mezi plněním na základě neplatné smlouvy poskytnutým žalobkyní žalované a uskutečněnými platbami žalované. V návaznosti na okamžik, kdy se do sféry dispozice žalované dostala předžalobní výzva, dovodil počátek prodlení žalované se zaplacením peněžitého dluhu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na tomto základě pak žalobě vyhověl co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, jinak žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ustanovení pr. předpisu","anonStyle":"ANON"},{"text":"“) a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení převážně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. S ohledem na rozpornost žalobou uplatněného nároku s dobrými mravy, soud prvního stupně v souladu s § 153a ve spojení s § 99 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. O vrácení části soudního poplatku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl soud prvního stupně s ohledem na skutečnost, že soudní poplatek za žalobu byl vybrán v nesprávné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně podala odvolání proti části zamítavého výroku II. rozsudku soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto o částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 7,56% p. a., a proti výrokům III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně. Uvedla, že je nebankovní institucí, přičemž v nebankovním sektoru je obvyklé, že se úroková míra pohybuje ve vyšším rozmezí. Poukázala na to, že sazba úroků 86,10% a. odpovídá pouze 3,5 násobku nevyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, která činila v březnu 2020 dle časové řady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" 24,01% p. a. Vyjádřila přesvědčení, že předmětná úvěrové smlouva je v celém svém rozsahu platná a strany zavazuje. Na podporu své argumentace v tomto směru citovala závěry plynoucí z rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze, Krajského soudu v Ostravě, Krajského soudu v Plzni, Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Poukázala na to, že dohoda o úrocích je vyloučena z úpravy zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách. Pokud i přesto soud dospěl k závěru, že lze výši úrokové sazby přezkoumávat a rozhodl o nepřiměřenosti výše úrokové sazby, jednalo by se dle žalobkyně maximálně toliko o nezákonné množstevní určení podle § 577 o. z., které je ustanovením speciálním ve vztahu k ostatním soudem prvního stupně odkazovaným ustanovením. Ačkoliv je žalobkyně přesvědčena o zákonnosti sjednaných podmínek úvěru, má za to, že pokud soud prvního stupně založil závěr o neplatnosti pouze na výši úroků, bylo jeho úkolem smluvní úrok moderovat na výši přiměřenou při poskytování půjček v nebankovním sektoru a obvyklou v daném místě a čase. Vyjádřila názor, že žalovaná úrok za poskytnutí úvěru platit musí, a tudíž není možné žalobní nárok v tomto směru zcela zamítnout, respektive je na místě přiznat alespoň obvyklý úrok. Z uvedeného důvodu tedy nadále požaduje pouze úrok v sazbě 7,56% p. a. Dále poukázala na to, že smluvní ujednání účastníků tvořila jeden celek a byla žalované při podpisu předložena. Předtím byl žalované rovněž předložen předsmluvní formulář, v němž byly uvedeny veškeré parametry poskytovaného úvěru. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy o úvěru dostatek časového prostoru k tomu, aby se se smluvnímu ujednáními seznámila, což také stvrdila svým podpisem smlouvy. Zdůraznila, že žalovaná se předmětnou smlouvu rozhodla uzavřít v souladu se zásadou autonomie vůle, a to za podmínek ve smlouvě uvedených, přičemž se mohla rozhodnout, že smlouvu neuzavře a o poskytnutí peněžních prostředků požádá jinou osobu. Současně vyjádřila názor, že ochranu spotřebitele nelze pojímat jako nevyšší právní princip, který je možné aplikovat zcela neomezeně, a nelze zanedbávat zásadu proporcionality. Poukázala rovněž na dispozitivní charakter norem občanského práva. Ze všech uvedených důvodů pak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a IV. změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit jí částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a přizná jí plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal odvolání žalobkyně při ústním jednání konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v nepřítomnosti žalované, když tato nedoložila důvod, pro který požádala o odročení jednání. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání a v jím vymezeném rozsahu přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně nepochybil, pokud soustředil svou pozornost na otázku platnosti smlouvy s ohledem na výši sjednaných úroků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Jde-li o posouzení výše smluvené sazby úroků a jejího souladu s dobrými mravy, soudní judikatura dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V posuzovaném případě se žalovaná v úvěrové smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" v 40 měsíčních splátkách spolu s úrokem v nominální úrokové sazbě 86,10% p. a. Žalovaná tak měla žalobkyni celkově zaplatit ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že takto sjednaný úrok výrazně překračuje obvyklou úrokovou míru, která se v době uzavření smlouvy o úvěru (","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") dle veřejné databáze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" pohybovala v rozmezí od 7,56% p. a., v případě úvěrů pro domácnosti, do 24,01% p. a., v případě úročených úvěrů z kreditních karet. Nadto byť se v daném případě jednalo o nebankovní úvěr, byl mezi účastníky sjednán běžný úvěrový vztah, přičemž nebyly využity žádné speciální úvěrové instituty, jako tzv. mikropůjčka či úvěr poskytnutý prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, s nimiž je obvykle s ohledem na specifické smluvní podmínky spojena vyšší úroková míra.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z uvedeného plyne, že sjednaná úroková sazba několikanásobně překračuje obvyklou úrokovou mírou v době uzavření předmětné smlouvy a mezi plněním obou smluvních stran je dán hrubý nepoměr. Za této situace odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospívá k závěru, že sjednaná sazba úroků se zjevně příčí dobrým mravům, a tudíž lze účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou (§ 588 o. z.). Důsledkem sjednání zjevně nemravného úroku pak v dané věci není pouze částečná neplatnost smluvního ujednání o výši úroku, nýbrž absolutní neplatnost právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o úvěru jako celku. V tomto ohledu je totiž podstatné, zda lze zbývající část právního jednání od neplatné části oddělit, respektive lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 o. z.). V daném případě přitom jde o smlouvu o úvěru, která je smlouvou úplatnou, přičemž závazek úvěrovaného zaplatit úroky je podstatnou náležitostí tohoto právního jednání. Nadto v souladu s rozhodovací praxí odvolacího soudu je třeba vzít v úvahu, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroků z úvěru a vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Za této situace je tedy plně opodstatněn závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť žalobkyně by zjevně úvěr s obvyklou úrokovou mírou neposkytovala a úvěrovou smlouvu s ujednáním o úrocích ve standardní výši neuzavírala. Z uvedeného důvodů je pak rovněž vyloučena moderace úroku z úvěru z jeho sjednané výše na výši obvyklou postupem dle § 577 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací námitky žalobkyně, kterými se domáhá přiznání peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru, nelze z důvodů shora uvedených považovat za opodstatněné. Soud prvního stupně nepochybil, pokud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok z bezdůvodného obohacení a žalobu nad rámec peněžitého plnění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", odpovídajícího rozdílu mezi poskytnutou jistinou úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanou uhrazenými platbami v celkové výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítl. Správně rozhodl v návaznosti na rozhodnutí ve věci také o náhradě nákladů řízení. Konečně pochybení nelze spatřovat ani v postupu soudu prvního stupně, kterým nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání částečného rozsudku pro uznání, když odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku nejsou splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 99 odst. 1, 2 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku II., co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a dále v napadených výrocích III. a IV. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když v této fázi úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), co do zbytku se žalobu zamítl (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), zamítl návrh na vydání částečného rozsudku pro uznání (výrok IV.) a dále rozhodl, že žalobkyni se vrací na soudním poplatku částka [částka] (výrok V.).\n2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalované ve výši [částka] na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Původní žalovaná částka se sestávala z jistiny úvěru [částka] se zákonným úrokem z prodlení, ze smluvní pokuty [částka] a s úroku ve výši 86,1% p. a.\n3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou uplatněným nárokem na zaplacení úroku ve výši 86,1% p. a., ve zbytku co do jistiny, smluvní pokuty a úroku z prodlení žalobní nárok uznala.\n4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení jistiny ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty [částka] a úroku ve výši 61,1% p. a. Soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal žalobní požadavek na zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty [částka], zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 25% p. a.\n5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci. Vyšel zejména ze zjištění, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalované dne [datum] poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit spolu s úrokem v nominální úrokové sazbě 86,1 % p. a., a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 22. dni v měsíci. Obvyklá výše úrokové sazby v době uzavření smlouvy činila 7,56 % p. a. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, přestože byla opakovaně upomínána o úhradu splátek.\n6. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce. Konstatoval, že mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou v postavení spotřebitele byla uzavřena smlouva o úvěru dle [ustanovení pr. předpisu]“), podléhající rovněž režimu [ustanovení pr. předpisu], o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon [číslo]“). S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu soustředil svou pozornost na otázku platnosti smlouvy o úvěru. V tomto ohledu vzal v úvahu, že ve smlouvě byl sjednán úrok v nominální úrokové sazbě 86,1% p. a., která převyšuje úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy více než jedenáctinásobně. Na základě uvedeného s poukazem na § 588 o. z. posoudil smlouvu jako neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně uzavřel, že neplatné ujednání o úroku nelze změnit (moderovat) ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, respektive nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by bylo v rozporu s preventivním účinkem neplatnosti nemravných ujednání. Závěr o neplatnosti vztáhl soud prvního stupně ve smyslu § 576 o. z. na celou smlouvu, když lze předpokládat, že by k uzavření smlouvy nedošlo, pokud by dotčená strana rozpoznala neplatnost včas. V tomto ohledu soud prvního stupně odkázal na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, zohledňující skutečnost, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru, přičemž tím vyvažuje podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud prvního stupně posoudil žalobní nárok ve smyslu § 2991 a násl. o. z. jako nárok z bezdůvodného obohacení. Vyšel z toho, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, když jí byla na základě neplatné smlouvy poskytnuta částka ve výši [částka]. Současně zohlednil, že žalovaná již žalobkyní částku [částka] vrátila, a tudíž žalobě vyhověl pouze co do částky [částka], odpovídající rozdílu mezi plněním na základě neplatné smlouvy poskytnutým žalobkyní žalované a uskutečněnými platbami žalované. V návaznosti na okamžik, kdy se do sféry dispozice žalované dostala předžalobní výzva, dovodil počátek prodlení žalované se zaplacením peněžitého dluhu [částka]. Na tomto základě pak žalobě vyhověl co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jinak žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle [ustanovení pr. předpisu]“) a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení převážně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. S ohledem na rozpornost žalobou uplatněného nároku s dobrými mravy, soud prvního stupně v souladu s § 153a ve spojení s § 99 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. O vrácení části soudního poplatku ve výši [částka] rozhodl soud prvního stupně s ohledem na skutečnost, že soudní poplatek za žalobu byl vybrán v nesprávné výši.\n7. Žalobkyně podala odvolání proti části zamítavého výroku II. rozsudku soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto o částce [částka] se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 7,56% p. a., a proti výrokům III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně. Uvedla, že je nebankovní institucí, přičemž v nebankovním sektoru je obvyklé, že se úroková míra pohybuje ve vyšším rozmezí. Poukázala na to, že sazba úroků 86,10% a. odpovídá pouze 3,5 násobku nevyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, která činila v březnu 2020 dle časové řady [příjmení] 24,01% p. a. Vyjádřila přesvědčení, že předmětná úvěrové smlouva je v celém svém rozsahu platná a strany zavazuje. Na podporu své argumentace v tomto směru citovala závěry plynoucí z rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze, Krajského soudu v Ostravě, Krajského soudu v Plzni, Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Poukázala na to, že dohoda o úrocích je vyloučena z úpravy zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách. Pokud i přesto soud dospěl k závěru, že lze výši úrokové sazby přezkoumávat a rozhodl o nepřiměřenosti výše úrokové sazby, jednalo by se dle žalobkyně maximálně toliko o nezákonné množstevní určení podle § 577 o. z., které je ustanovením speciálním ve vztahu k ostatním soudem prvního stupně odkazovaným ustanovením. Ačkoliv je žalobkyně přesvědčena o zákonnosti sjednaných podmínek úvěru, má za to, že pokud soud prvního stupně založil závěr o neplatnosti pouze na výši úroků, bylo jeho úkolem smluvní úrok moderovat na výši přiměřenou při poskytování půjček v nebankovním sektoru a obvyklou v daném místě a čase. Vyjádřila názor, že žalovaná úrok za poskytnutí úvěru platit musí, a tudíž není možné žalobní nárok v tomto směru zcela zamítnout, respektive je na místě přiznat alespoň obvyklý úrok. Z uvedeného důvodu tedy nadále požaduje pouze úrok v sazbě 7,56% p. a. Dále poukázala na to, že smluvní ujednání účastníků tvořila jeden celek a byla žalované při podpisu předložena. Předtím byl žalované rovněž předložen předsmluvní formulář, v němž byly uvedeny veškeré parametry poskytovaného úvěru. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy o úvěru dostatek časového prostoru k tomu, aby se se smluvnímu ujednáními seznámila, což také stvrdila svým podpisem smlouvy. Zdůraznila, že žalovaná se předmětnou smlouvu rozhodla uzavřít v souladu se zásadou autonomie vůle, a to za podmínek ve smlouvě uvedených, přičemž se mohla rozhodnout, že smlouvu neuzavře a o poskytnutí peněžních prostředků požádá jinou osobu. Současně vyjádřila názor, že ochranu spotřebitele nelze pojímat jako nevyšší právní princip, který je možné aplikovat zcela neomezeně, a nelze zanedbávat zásadu proporcionality. Poukázala rovněž na dispozitivní charakter norem občanského práva. Ze všech uvedených důvodů pak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a IV. změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a přizná jí plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.\n8. Odvolací soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal odvolání žalobkyně při ústním jednání konaném dne [datum] v nepřítomnosti žalované, když tato nedoložila důvod, pro který požádala o odročení jednání. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání a v jím vymezeném rozsahu přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.\n9. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce.\n10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Soud prvního stupně nepochybil, pokud soustředil svou pozornost na otázku platnosti smlouvy s ohledem na výši sjednaných úroků.\n11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n12. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.\n13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.\n14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.\n15. Jde-li o posouzení výše smluvené sazby úroků a jejího souladu s dobrými mravy, soudní judikatura dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]). V posuzovaném případě se žalovaná v úvěrové smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr ve výši [částka] v 40 měsíčních splátkách spolu s úrokem v nominální úrokové sazbě 86,10% p. a. Žalovaná tak měla žalobkyni celkově zaplatit [částka]. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že takto sjednaný úrok výrazně překračuje obvyklou úrokovou míru, která se v době uzavření smlouvy o úvěru ([datum]) dle veřejné databáze [příjmení] pohybovala v rozmezí od 7,56% p. a., v případě úvěrů pro domácnosti, do 24,01% p. a., v případě úročených úvěrů z kreditních karet. Nadto byť se v daném případě jednalo o nebankovní úvěr, byl mezi účastníky sjednán běžný úvěrový vztah, přičemž nebyly využity žádné speciální úvěrové instituty, jako tzv. mikropůjčka či úvěr poskytnutý prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, s nimiž je obvykle s ohledem na specifické smluvní podmínky spojena vyšší úroková míra.\n16. Z uvedeného plyne, že sjednaná úroková sazba několikanásobně překračuje obvyklou úrokovou mírou v době uzavření předmětné smlouvy a mezi plněním obou smluvních stran je dán hrubý nepoměr. Za této situace odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospívá k závěru, že sjednaná sazba úroků se zjevně příčí dobrým mravům, a tudíž lze účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou (§ 588 o. z.). Důsledkem sjednání zjevně nemravného úroku pak v dané věci není pouze částečná neplatnost smluvního ujednání o výši úroku, nýbrž absolutní neplatnost právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o úvěru jako celku. V tomto ohledu je totiž podstatné, zda lze zbývající část právního jednání od neplatné části oddělit, respektive lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 o. z.). V daném případě přitom jde o smlouvu o úvěru, která je smlouvou úplatnou, přičemž závazek úvěrovaného zaplatit úroky je podstatnou náležitostí tohoto právního jednání. Nadto v souladu s rozhodovací praxí odvolacího soudu je třeba vzít v úvahu, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroků z úvěru a vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Za této situace je tedy plně opodstatněn závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť žalobkyně by zjevně úvěr s obvyklou úrokovou mírou neposkytovala a úvěrovou smlouvu s ujednáním o úrocích ve standardní výši neuzavírala. Z uvedeného důvodů je pak rovněž vyloučena moderace úroku z úvěru z jeho sjednané výše na výši obvyklou postupem dle § 577 o. z.\n17. Odvolací námitky žalobkyně, kterými se domáhá přiznání peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru, nelze z důvodů shora uvedených považovat za opodstatněné. Soud prvního stupně nepochybil, pokud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok z bezdůvodného obohacení a žalobu nad rámec peněžitého plnění [částka], odpovídajícího rozdílu mezi poskytnutou jistinou úvěru [částka] a žalovanou uhrazenými platbami v celkové výši [částka], s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítl. Správně rozhodl v návaznosti na rozhodnutí ve věci také o náhradě nákladů řízení. Konečně pochybení nelze spatřovat ani v postupu soudu prvního stupně, kterým nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání částečného rozsudku pro uznání, když odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku nejsou splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 99 odst. 1, 2 o.s.ř.\n18. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku II., co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 7,56% p. a., a dále v napadených výrocích III. a IV. jako věcně správný potvrdil.\n19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když v této fázi úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2022:72.Co.339.2022.1","publishedAt":"2023-01-06","decisionAt":"2022-12-07","caseNumber":{"senate":72,"registry":"CO","index":339,"year":2022,"pageNumber":102},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lubomír","lastName":"Velc","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":35,"registry":"C","index":46,"year":2022,"pageNumber":68},"affectedDate":"2022-07-28","courtCode":"OSPH10","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"153a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"99","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"577","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"576","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","ROZSUDEK_CASTECNY","ROZSUDEK_PRO_UZNANI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}