{"uuid":"b3d51bf9-f699-4dec-85aa-318403c632d3","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"tč. ve Věznici Žatec","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 10 670 Kč s příslušenstvím - zápůjčka","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.456 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.456 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do zaplacení částky 5.214 Kč, úroku ve výši 2.071,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 788,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do 11. 1. 2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 930,93 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.456 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.456 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se co do zaplacení částky 5.214 Kč, úroku ve výši 2.071,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 788,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do 11. 1. 2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 930,93 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.670 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 6. 2016 půjčku v hotovosti ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 5.214 Kč a dále zaplatit úrok ve výši 28 % ročně, a to prostřednictvím 45 týdenních splátek po 272 Kč. Žalovaná neuhradila řádně a včas splátky, poslední splátku uhradila dne 2. 12. 2016. Žalovaná do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 1.544 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 10.670 Kč a dále i úhrady úroku ve výši 2.071,49 Kč a úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč a dále úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 14. 6. 2018 postoupena na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanou byla dne 13. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit prostřednictvím 45 splátek po 272 Kč týdně. Současně se žalovaná zavázala zaplatit i souhrnný poplatek za zápůjčku ve výši 5.214 Kč sestávající se z úroku ve výši 953 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.566 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2.695 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy o zápůjčce stvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit z titulu této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně částku 12.214 Kč. V čl. 4 smluvních podmínek ke smlouvě byla současně sjednána pevná úroková sazba 28,63 % ročně neměnná po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaná si dle obsahu zákaznické karty ze dne 13. 6. 2021 brala zápůjčku za účelem pořízení vybavení do domácnosti, současně tam uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, má jedno dítě a nevlastní automobil. Je poživatelkou státní sociální podpory ve výši 20.320 Kč měsíčně a má další příjem domácnosti ve výši 8.000 Kč měsíčně Její měsíční výdaje pak byly tvořeny náklady spojenými s nájmem/inkasem ve výši 6.250 Kč, výdejem za telefon ve výši 200 Kč, splátkami úvěru ve výši 1.440 Kč a výdaji na domácnost ve výši 5.500 Kč. Žalovaná tak měla celkový použitelný příjem po odečtení jejích výdajů ve výši 14.930 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k ověření úvěruschopnosti žalované dle zákaznické karty k dispozici občanský průkaz žalované, výměru podpory za období března až května 2021 včetně, SIPO doklady za období od března až května 2021 včetně a nájemní smlouvu. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila do dne postoupení pohledávky celkem částku 1.544 Kč, která byla započtena v souladu se smluvními podmínkami tak, jako vyplývá z listiny – zůstatek k datu 14. 6. 2018 a z tabulky umoření. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 6.386,93 Kč představující dosud neuhrazenou část jistiny, dále částky 4.283,07 Kč představující část dosud neuhrazeného souhrnného poplatku, dále úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč za období od 10. 12. 2016 do 14. 6. 2018, úroku ve výši 2, 071,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. K postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy na žalobkyni došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2018 zaslaného žalované doporučeně dne 13. 7. 2018 na adresu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její předchůdkyni neuhradila, proto byla k její úhradě mj. vyzvána i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 2. 1. 2019 zaslané jí dne 3. 1. 2019 doporučeně na adresu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud závazek žalované z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 6. 2021 posoudil dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do části žalobkyní požadované jistiny a co do části žalobkyní požadovaného příslušenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 7.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé nejenom z jejího záhlaví, ale i důvodu zápůjčky (jako důvod zápůjčky žalovaná uvedla vybavení domácnosti - viz zákaznická karta). Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském zákonu, účinný do 1. 12. 2016, když smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 13. 6. 2016 (nyní § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalovaná v rámci jednání o poskytnutí úvěru uvedla, že si bere zápůjčku za účelem pořízení vybavení do domácnosti, současně uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání a jedno dítě a nevlastní automobil. Je poživatelkou státní sociální podpory ve výši 20.320 Kč měsíčně a další příjem domácnosti je tvořen částkou 8.000 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje pak byly tvořeny náklady spojenými s nájmem/inkasem ve výši 6.250 Kč, výdejem za telefon ve výši 200 Kč, splátkami úvěru ve výši 1.440 Kč a výdaji na domácnost ve výši 5.500 Kč Celkem tak žalovaná uvedla své měsíční výdaje ve výši 13.390 Kč. Žalovaná tak měla celkový použitelný příjem po odečtení výdajů ve výši 14.930 Kč měsíčně, což žalovaná dle zákaznické karty osvědčila předložením svého občanského průkazu, výměrou podpory za období března až května 2021 včetně, SIPO doklady za období od března až května 2021 včetně a nájemní smlouvou. Tvrzení o výdajích žalovaná nijak krom nájemní smlouvy a SIPO dokladem nedoložila, stejně jako nedoložila„ další čistý příjem domácnosti“ a není tak jasné, zda se jedná o její příjem a z jaké konkrétní činnosti či zda se jedná např. o příjem jejího druha apod. Výdajovou stránkou žalované se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaná nijak víc nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s příjmy a výdaji žalované; stran nákladů na bydlení si právní předchůdkyně žalobkyně sice nechala předložit nájemní smlouvu a doklady SIPO, blíže se ale náklady žalované nezbývala, což k posouzení její úvěruschopnosti měla, zvlášť s přihlédnutím k částce 6.250 Kč a typu bydlení, když se soudu jeví tato částka zahrnující nájemné a inkaso jako nepřiměřeně nízká. I přesto byla zápůjčka žalované právní předchůdkyní žalobkyně dne 13. 6. 2016 poskytnuta. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalované do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních příjmů a výdajů žalované a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet. Pokud se tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativní lustrací žalované ve veřejných registrech a s objektivně ne zcela doloženým prohlášením žalované o jejích výdajích a příjmech, které nedostatečně ověřila, tak při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ničeho na tomto závěru soudu nemění ani prohlášení žalované učiněné ve smlouvě, kterým měla potvrdit, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila její schopnost splácet s odbornou péčí, neboť postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je čistě a jen povinností poskytovatele úvěru a má za tento svůj postup odpovědnost, které se nejde zbavit tím, že odpovědnost za uvedený postup přenese na žadatele. Stejně tak na tom ničeho nemění ani závěr žalobkyně, že žalovaná by byla v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, trestě odpovědná. Pouze a jen poskytovatel zápůjčky je odpovědný za řádné ověření schopnosti žadatele zápůjčku splácet, musí přitom postupovat s odbornou péčí, tzn. zjistit veškeré relevantní informace od žadatele, tyto objektivně ověřit, a to jak v rovině příjmů, tak v rovině jeho výdajů a následně využít dostupné evidence k ověření této jeho schopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Smlouva je nad rámec již uvedeného částečně neplatná i v části, kde se právní předchůdce žalobkyně domáhá zaplacení částky 5.214 Kč coby souhrnného poplatku, a to pro zjevný rozpor jejího obsahu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a pro skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (§ 1813 občanského zákoníku). Částka 5.214 Kč představuje de facto obchodní úrok a ten činí 74,5 % jistiny zápůjčky, takový úrok soud hodnotí jako lichevní a takové ustanovení smlouvy nemůže požívat právní ochrany a soud jej hodnotí jako neplatné a rozporné s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001). Žaloba by byla dle soudu částečně nedůvodná i co do požadovaného úroku ve výši 28 % ročně a to jak do budoucna, tak i co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2.071,49 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se hovoří o celkové dlužné částce 12.214 Kč bez zjevné návaznosti na úrok ve výši 28 % ročně zmíněný v samém závěru smlouvy, tj. z jejího obsahu je zřejmé, že žalovaný se zavázal uhradit tuto celkovou dlužnou částku. Smlouva je dle svého obsahu v části obchodního úroku neurčitá, když v jedné její části se hovoří o úroku coby pevné částce ve výši 953 Kč, a to zvlášť s přihlédnutím k textu smlouvy čl. 1 smluvních podmínek, kde je uvedeno„ Předmětem této smlouvy je poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou“ … a v další části se pak hovoří o obchodním úroku ve výši 28 %. Soud tak uzavřel, že úrok ve výši 28 % nebyl mezi stranami sjednán řádně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalovaná ale na základě neplatné smlouvy o zápůjčce převzala od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně dne 13. 6. 2016 částku 7.000 Kč a tuto měla také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. V řízen bylo prokázáno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku v celkové výši 1.544 Kč. Soud tak žalovanou zavázal ve výroku I tohoto rozsudku k úhradě rozdílu těchto svou částek, tj. k úhradě částky 5.456 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas, má žalobkyně vedle práva na jistinu ve výši 5.456 Kč i právo na její příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši dle § 1970 občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že doba plnění pro vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a ani v daném případě nebyla mezi stranami sjednána, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (viz např. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5464/2016). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 1. 2019, která byla dne 3. 1. 2019 dána k poštovní přepravě a žalované v souladu se zákonnou domněnkou dojití dle § 573 občanského zákoníku došel třetí pracovní den, tj. dne 8. 1. 2019 a za dobu bez zbytečného odkladu lze považovat dobu tří dnů, tj. do dne 11. 1. 2019, což znamená, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dlužné částky až od 12. 1. 2019, kdy se nárok na vydání bezdůvodného obohacení stal splatným. Soud tedy žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonem stanovené výši od 12. 1. 2019 do zaplacení dlužné částky, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky, neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zbývající části předmětu řízení specifikované ve výroku II rozsudku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 10.670 Kč s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku I rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku II rozsudku. Žalobkyně tak byla procesně neúspěšná co do zaplacení částek 5.214 Kč, částky 2.071,49 Kč a částky 788,36 Kč a co do příslušenství uvedeném ve výroku II rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství, ve vztahu ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, ke dni vyhlášení rozhodnutí v této věci částkou 7.921,41 Kč Celkem tak žalobkyně byla procesně neúspěšná co do zaplacení částky 15.995,26 Kč (5.214 Kč + 2.071,49 Kč + 788,36 Kč + 7.921,41 Kč). Při porovnání částek 10.670 Kč a částky 15.995,26 Kč představující neúspěch žalobkyně v řízení je tak zřejmé, že v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které ale dle obsahu spisu v řízení žádné náklady řízení nevznikly (viz výrok III rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.670 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 6. 2016 půjčku v hotovosti ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 5.214 Kč a dále zaplatit úrok ve výši 28 % ročně, a to prostřednictvím 45 týdenních splátek po 272 Kč. Žalovaná neuhradila řádně a včas splátky, poslední splátku uhradila dne 2. 12. 2016. Žalovaná do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 1.544 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 10.670 Kč a dále i úhrady úroku ve výši 2.071,49 Kč a úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč a dále úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 14. 6. 2018 postoupena na žalobkyni.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.\n4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.\n5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit prostřednictvím 45 splátek po 272 Kč týdně. Současně se žalovaná zavázala zaplatit i souhrnný poplatek za zápůjčku ve výši 5.214 Kč sestávající se z úroku ve výši 953 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.566 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2.695 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy o zápůjčce stvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit z titulu této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně částku 12.214 Kč. V čl. 4 smluvních podmínek ke smlouvě byla současně sjednána pevná úroková sazba 28,63 % ročně neměnná po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaná si dle obsahu zákaznické karty ze dne 13. 6. 2021 brala zápůjčku za účelem pořízení vybavení do domácnosti, současně tam uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, má jedno dítě a nevlastní automobil. Je poživatelkou státní sociální podpory ve výši 20.320 Kč měsíčně a má další příjem domácnosti ve výši 8.000 Kč měsíčně Její měsíční výdaje pak byly tvořeny náklady spojenými s nájmem/inkasem ve výši 6.250 Kč, výdejem za telefon ve výši 200 Kč, splátkami úvěru ve výši 1.440 Kč a výdaji na domácnost ve výši 5.500 Kč. Žalovaná tak měla celkový použitelný příjem po odečtení jejích výdajů ve výši 14.930 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k ověření úvěruschopnosti žalované dle zákaznické karty k dispozici občanský průkaz žalované, výměru podpory za období března až května 2021 včetně, SIPO doklady za období od března až května 2021 včetně a nájemní smlouvu. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila do dne postoupení pohledávky celkem částku 1.544 Kč, která byla započtena v souladu se smluvními podmínkami tak, jako vyplývá z listiny – zůstatek k datu 14. 6. 2018 a z tabulky umoření. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 6.386,93 Kč představující dosud neuhrazenou část jistiny, dále částky 4.283,07 Kč představující část dosud neuhrazeného souhrnného poplatku, dále úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč za období od 10. 12. 2016 do 14. 6. 2018, úroku ve výši 2, 071,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. K postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy na žalobkyni došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2018 zaslaného žalované doporučeně dne 13. 7. 2018 na adresu [adresa žalované]. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její předchůdkyni neuhradila, proto byla k její úhradě mj. vyzvána i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 2. 1. 2019 zaslané jí dne 3. 1. 2019 doporučeně na adresu [adresa žalované].\n6. Soud závazek žalované z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 6. 2021 posoudil dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.\n<i>7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i>\n<i>8. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i>\n<i>9. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i>\n<i>10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i>\n<i>11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i>\n<i>12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i>\n<i>13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i>\n<i>14. Dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i>\n15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do části žalobkyní požadované jistiny a co do části žalobkyní požadovaného příslušenství.\n16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 7.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé nejenom z jejího záhlaví, ale i důvodu zápůjčky (jako důvod zápůjčky žalovaná uvedla vybavení domácnosti - viz zákaznická karta). Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském zákonu, účinný do 1. 12. 2016, když smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 13. 6. 2016 (nyní § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalovaná v rámci jednání o poskytnutí úvěru uvedla, že si bere zápůjčku za účelem pořízení vybavení do domácnosti, současně uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání a jedno dítě a nevlastní automobil. Je poživatelkou státní sociální podpory ve výši 20.320 Kč měsíčně a další příjem domácnosti je tvořen částkou 8.000 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje pak byly tvořeny náklady spojenými s nájmem/inkasem ve výši 6.250 Kč, výdejem za telefon ve výši 200 Kč, splátkami úvěru ve výši 1.440 Kč a výdaji na domácnost ve výši 5.500 Kč Celkem tak žalovaná uvedla své měsíční výdaje ve výši 13.390 Kč. Žalovaná tak měla celkový použitelný příjem po odečtení výdajů ve výši 14.930 Kč měsíčně, což žalovaná dle zákaznické karty osvědčila předložením svého občanského průkazu, výměrou podpory za období března až května 2021 včetně, SIPO doklady za období od března až května 2021 včetně a nájemní smlouvou. Tvrzení o výdajích žalovaná nijak krom nájemní smlouvy a SIPO dokladem nedoložila, stejně jako nedoložila„ další čistý příjem domácnosti“ a není tak jasné, zda se jedná o její příjem a z jaké konkrétní činnosti či zda se jedná např. o příjem jejího druha apod. Výdajovou stránkou žalované se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaná nijak víc nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s příjmy a výdaji žalované; stran nákladů na bydlení si právní předchůdkyně žalobkyně sice nechala předložit nájemní smlouvu a doklady SIPO, blíže se ale náklady žalované nezbývala, což k posouzení její úvěruschopnosti měla, zvlášť s přihlédnutím k částce 6.250 Kč a typu bydlení, když se soudu jeví tato částka zahrnující nájemné a inkaso jako nepřiměřeně nízká. I přesto byla zápůjčka žalované právní předchůdkyní žalobkyně dne 13. 6. 2016 poskytnuta. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalované do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních příjmů a výdajů žalované a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet. Pokud se tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativní lustrací žalované ve veřejných registrech a s objektivně ne zcela doloženým prohlášením žalované o jejích výdajích a příjmech, které nedostatečně ověřila, tak při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ničeho na tomto závěru soudu nemění ani prohlášení žalované učiněné ve smlouvě, kterým měla potvrdit, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila její schopnost splácet s odbornou péčí, neboť postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je čistě a jen povinností poskytovatele úvěru a má za tento svůj postup odpovědnost, které se nejde zbavit tím, že odpovědnost za uvedený postup přenese na žadatele. Stejně tak na tom ničeho nemění ani závěr žalobkyně, že žalovaná by byla v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, trestě odpovědná. Pouze a jen poskytovatel zápůjčky je odpovědný za řádné ověření schopnosti žadatele zápůjčku splácet, musí přitom postupovat s odbornou péčí, tzn. zjistit veškeré relevantní informace od žadatele, tyto objektivně ověřit, a to jak v rovině příjmů, tak v rovině jeho výdajů a následně využít dostupné evidence k ověření této jeho schopnosti.\n17. Smlouva je nad rámec již uvedeného částečně neplatná i v části, kde se právní předchůdce žalobkyně domáhá zaplacení částky 5.214 Kč coby souhrnného poplatku, a to pro zjevný rozpor jejího obsahu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a pro skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (§ 1813 občanského zákoníku). Částka 5.214 Kč představuje de facto obchodní úrok a ten činí 74,5 % jistiny zápůjčky, takový úrok soud hodnotí jako lichevní a takové ustanovení smlouvy nemůže požívat právní ochrany a soud jej hodnotí jako neplatné a rozporné s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001). Žaloba by byla dle soudu částečně nedůvodná i co do požadovaného úroku ve výši 28 % ročně a to jak do budoucna, tak i co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2.071,49 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se hovoří o celkové dlužné částce 12.214 Kč bez zjevné návaznosti na úrok ve výši 28 % ročně zmíněný v samém závěru smlouvy, tj. z jejího obsahu je zřejmé, že žalovaný se zavázal uhradit tuto celkovou dlužnou částku. Smlouva je dle svého obsahu v části obchodního úroku neurčitá, když v jedné její části se hovoří o úroku coby pevné částce ve výši 953 Kč, a to zvlášť s přihlédnutím k textu smlouvy čl. 1 smluvních podmínek, kde je uvedeno„ Předmětem této smlouvy je poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou“ … a v další části se pak hovoří o obchodním úroku ve výši 28 %. Soud tak uzavřel, že úrok ve výši 28 % nebyl mezi stranami sjednán řádně.\n18. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.\n19. Žalovaná ale na základě neplatné smlouvy o zápůjčce převzala od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně dne 13. 6. 2016 částku 7.000 Kč a tuto měla také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. V řízen bylo prokázáno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku v celkové výši 1.544 Kč. Soud tak žalovanou zavázal ve výroku I tohoto rozsudku k úhradě rozdílu těchto svou částek, tj. k úhradě částky 5.456 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas, má žalobkyně vedle práva na jistinu ve výši 5.456 Kč i právo na její příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši dle § 1970 občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že doba plnění pro vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a ani v daném případě nebyla mezi stranami sjednána, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (viz např. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5464/2016). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 1. 2019, která byla dne 3. 1. 2019 dána k poštovní přepravě a žalované v souladu se zákonnou domněnkou dojití dle § 573 občanského zákoníku došel třetí pracovní den, tj. dne 8. 1. 2019 a za dobu bez zbytečného odkladu lze považovat dobu tří dnů, tj. do dne 11. 1. 2019, což znamená, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dlužné částky až od 12. 1. 2019, kdy se nárok na vydání bezdůvodného obohacení stal splatným. Soud tedy žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonem stanovené výši od 12. 1. 2019 do zaplacení dlužné částky, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky, neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.\n20. Ve zbývající části předmětu řízení specifikované ve výroku II rozsudku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.\n21. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 10.670 Kč s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku I rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku II rozsudku. Žalobkyně tak byla procesně neúspěšná co do zaplacení částek 5.214 Kč, částky 2.071,49 Kč a částky 788,36 Kč a co do příslušenství uvedeném ve výroku II rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství, ve vztahu ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, ke dni vyhlášení rozhodnutí v této věci částkou 7.921,41 Kč Celkem tak žalobkyně byla procesně neúspěšná co do zaplacení částky 15.995,26 Kč (5.214 Kč + 2.071,49 Kč + 788,36 Kč + 7.921,41 Kč). Při porovnání částek 10.670 Kč a částky 15.995,26 Kč představující neúspěch žalobkyně v řízení je tak zřejmé, že v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které ale dle obsahu spisu v řízení žádné náklady řízení nevznikly (viz výrok III rozsudku).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2022:48.C.65.2022.1","publishedAt":"2022-10-27","decisionAt":"2022-07-25","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":65,"year":2022,"pageNumber":38},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Martina","lastName":"Beránková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 10 670 Kč s příslušenstvím - zápůjčka","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2390","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"1813","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2392","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true}]}