{"uuid":"b3ee48f4-0232-4b3f-82ca-c49f02f264b6","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 4 729,50 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 424,14 Kč, úroku ve výši 4 177 Kč, částky 256 Kč a částky 229,50 Kč, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 424,14 Kč, úroku ve výši 4 177 Kč, částky 256 Kč a částky 229,50 Kč, zamítá.\nII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2022, doplněnou dne 8. 11. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 4 729,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", s.r.o. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 11. 12. 2020 úvěrovou smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě žalovanému poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 4 500 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 057 Kč. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 10. 1. 2021. Žalovaný na úvěr ani přes upomínky ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 057 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 229,50 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 4 500 Kč od 11. 1. 2021 do 3. 3. 2021, smluvního úroku v kapitalizované výši 1 620 Kč představující smluvní úrok ve výši 36 % ročně z jistiny 4 500 Kč od 11. 1. 2021 do 11. 1. 2022 a úroku z prodlení v kapitalizované výši 424,14 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 4 500 Kč od 11.1.2021 do 4.3.2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 4 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaný dne 11. 12. 2020 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně elektronickou cestou prostřednictvím webových stránek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 961,93 Kč a úrokem ve výši 133,15 Kč, tj. celkem 5 595,08 Kč v jedné splátce do 10. 1. 2021. Při překročení splatnosti se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 6 557 Kč, (jistinu 4 500 Kč, úrok ve výši 133,15 Kč, a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 923,85 Kč). V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši dle sazebníku. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován m.j. rodným číslem, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu, trvalým bydlištěm a číslem bankovního účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":", na který byl úvěr právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 1. 11. 2022 byl v době poskytnutí úvěru majitelem bankovního účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaný. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.3.2022 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 28. 3. 2022 a dne 14. 4. 2022. Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku. Dle výpisu úkonů byla za žalovaným vykonána cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele dne 6.5.2022 a dne 2. 5. 2022 mu byl zaslán obyčejný dopis. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzván upomínkami a předžalobní výzvou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem t.j. celkem 5 595,08 Kč v jedné splátce do 10. 1. 2021, event. měl žalovaný zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni celkem 6 557 Kč, pokud žalovaný dlužnou částku neuhradí ve splatnosti. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalovaného ani žádné doklady o výdajích žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Zároveň soud ze soudní databáze zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 8. 2021, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo žalovanému uloženo zaplatit částku ve výši 34 673 Kč s příslušenstvím představující dluh z úvěrové smlouvy uzavřené dne 18. 11. 2020, na jejímž základě byl žalovaný poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Na splátkách měl žalovaný hradit 1 050 Kč měsíčně. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11. 1. 2022, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že žalovaný dne 1. 12. 2020 uzavřel úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 14 dnů od jeho poskytnutí. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2022, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že žalovaný dne 19. 4. 2020 uzavřel úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Dále byla proti žalovanému vedena exekuce pro dluh, který vznikl žalovanému před uzavřením úvěrové smlouvy dne 11. 12. 2020 (např. exekuce sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě exekučního titulu: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", za zúčtovací období od 1. 7. 2020 do 14. 12. 2020. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 4 500 Kč (částka poskytnutá žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 4 500 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení (ke splatnosti dlužné částky viz dále).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zbývající části, tedy co do úroku z prodlení ve výši 424,14 Kč, úroku ve výši 4 177 Kč, částky 256 Kč a částky 229,50 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Protože žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní, nejsou soudu známy jeho aktuální sociální a majetkové poměry. Proto soud lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2022, doplněnou dne 8. 11. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 4 729,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 11. 12. 2020 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 4 500 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 057 Kč. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 10. 1. 2021. Žalovaný na úvěr ani přes upomínky ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 057 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 229,50 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 4 500 Kč od 11. 1. 2021 do 3. 3. 2021, smluvního úroku v kapitalizované výši 1 620 Kč představující smluvní úrok ve výši 36 % ročně z jistiny 4 500 Kč od 11. 1. 2021 do 11. 1. 2022 a úroku z prodlení v kapitalizované výši 424,14 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 4 500 Kč od 11.1.2021 do 4.3.2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 4 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.\n3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.\n4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:\n5. Žalovaný dne 11. 12. 2020 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně elektronickou cestou prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [spisová značka], dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 961,93 Kč a úrokem ve výši 133,15 Kč, tj. celkem 5 595,08 Kč v jedné splátce do 10. 1. 2021. Při překročení splatnosti se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 6 557 Kč, (jistinu 4 500 Kč, úrok ve výši 133,15 Kč, a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 923,85 Kč). V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši dle sazebníku. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován m.j. rodným číslem, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu, trvalým bydlištěm a číslem bankovního účtu č. [bankovní účet], na který byl úvěr právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut. [právnická osoba] ze dne 1. 11. 2022 byl v době poskytnutí úvěru majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaný. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.3.2022 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 28. 3. 2022 a dne 14. 4. 2022. Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku. Dle výpisu úkonů byla za žalovaným vykonána cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele dne 6.5.2022 a dne 2. 5. 2022 mu byl zaslán obyčejný dopis. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzván upomínkami a předžalobní výzvou.\n6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.\nDle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\nDle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\nDle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem t.j. celkem 5 595,08 Kč v jedné splátce do 10. 1. 2021, event. měl žalovaný zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni celkem 6 557 Kč, pokud žalovaný dlužnou částku neuhradí ve splatnosti. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.\n8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.\n9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“\n11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalovaného ani žádné doklady o výdajích žalovaného.\n15. Zároveň soud ze soudní databáze zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 8. 2021, č.j. [číslo jednací], bylo žalovanému uloženo zaplatit částku ve výši 34 673 Kč s příslušenstvím představující dluh z úvěrové smlouvy uzavřené dne 18. 11. 2020, na jejímž základě byl žalovaný poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Na splátkách měl žalovaný hradit 1 050 Kč měsíčně. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11. 1. 2022, č.j. [číslo jednací] vyplývá, že žalovaný dne 1. 12. 2020 uzavřel úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 14 dnů od jeho poskytnutí. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] vyplývá, že žalovaný dne 19. 4. 2020 uzavřel úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Dále byla proti žalovanému vedena exekuce pro dluh, který vznikl žalovanému před uzavřením úvěrové smlouvy dne 11. 12. 2020 (např. exekuce sp. zn. [spisová značka] na základě exekučního titulu: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno], za zúčtovací období od 1. 7. 2020 do 14. 12. 2020. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena.\n16. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n17. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 4 500 Kč (částka poskytnutá žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni.\n18. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.\n19. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 4 500 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení (ke splatnosti dlužné částky viz dále).\n20. Ve zbývající části, tedy co do úroku z prodlení ve výši 424,14 Kč, úroku ve výši 4 177 Kč, částky 256 Kč a částky 229,50 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).\n21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.\n22. Protože žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní, nejsou soudu známy jeho aktuální sociální a majetkové poměry. Proto soud lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2022:61.C.152.2022.2","publishedAt":"2023-01-11","decisionAt":"2022-12-08","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":152,"year":2022,"pageNumber":32},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"4 729,50 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"562","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}