{"uuid":"b56fad4f-d02b-43a9-91e2-d6e8e1df276f","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 192 634,24 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 012,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 192 634,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se, co do částky ve výši 41 621,41 Kč spolu s úrokem 6,5 % ročně z částky 191 134,24 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75% z částky 191 134,24 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, zamítá","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 980,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 012,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 192 634,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky ve výši 41 621,41 Kč spolu s úrokem 6,5 % ročně z částky 191 134,24 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75% z částky 191 134,24 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, zamítáIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 980,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2024 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 192 634,24 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že účastníci řízení uzavřeli dne 1. 11. 2021 smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splácet úvěr v pravidelných splátka spolu s úroky a pojištěním. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 20. 10. 2027. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,7 %, s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Žalovaný načerpal úvěr jednorázově dne 1. 11. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy žalobkyně tak využila svého oprávnění a úvěr žalovanému zesplatnila, což žalovanému oznámila v dopise ze dne 6. 8. 2024. Celková výše dlužné pohledávky činí 191 134,24 Kč. Žalovaný zbývající dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V podání došlém soudu dne 20. 30 2025 žalobkyně podrobně popsala a konkretizovala proces zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy ověřovala údaje žalovaného oproti dokladům žalovaného, dále vycházela z informací poskytnutých jednak samotným žalovaným tak i ze statistických dat ČSÚ a využila tzv. skóringový model. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (příjmy od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". žalovaný je společníkem této společnosti) za předchozí období (12 měsíců) v průměrné výši 46 140 Kč. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI, kdy nebyl shledán žádný negativní výsledek. V insolvenčním rejstříku žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení její schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. V CEE žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného. Žalobkyně dále prověřovala výdaje žalovaného, kdy tyto údaje žalobkyně zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti, žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházela pouze z informací od žalovaného, ale i z výše zmíněných statistických dat. Výdaje žalovaného tak byly stanoveny na částku 32 022 Kč měsíčně a byly představovány výdaji na bydlení ve výši 6 720 Kč, částkou životního minima ve výši 11 540 Kč, ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 603 Kč, závazků žalovaného u žalobkyně ve výši 13 159 Kč. Žalovaný měl u žalobkyně 2 úvěry, a to hypoteční úvěr a úvěr osobní. Další úvěry u jiných poskytovatelů neměl. Na základě uvedených zjištění, na výši úvěru žalobkyně a též s ohledem na skutečnost, že žalobkyně pro žalovaného vedla dlouhodobě jeho bankovní účet (i účty pro obchodní společnosti, kde žalovaný působil) shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr. Dle žalobkyně s odkazem na judikaturu a literaturu nemusí poskytovatel spotřebitelských úvěrů zjišťovat konkrétní informace o výdajích klientů, ale může používat ekonomické modely. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 149 063,17 Kč. Pokud jde o způsob uzavření úvěrové smlouvy tak tato byla uzavřena elektronicky za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím internetového bankovnictví. Žalovaný prostřednictvím této služby požádal elektronickým podepsáním návrhu smlouvy žalobkyně o její uzavření a žalobkyně návrh akceptovala opatřením smlouvy elektronickým podpisem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 20. 8. 2019 bylo zjištěno, že tuto dne 20. 8. 2019 uzavřeli žalobkyně a žalovaný, kdy žalobkyně se mimo jiné zavázal žalovanému zřídit a vést bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně za období od 4/2021 do 9/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet pravidelně prováděny krom jiného plusové operace od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (4/2021 ve výši 56 133 Kč, 5/2021 ve výši 56 297 Kč, 6/2021 ve výši 53 673 Kč, 7/2021 ve výši 53 673 Kč, 8/2021 ve výši 53 673 Kč, 9/2021 ve výši 56 973 Kč), dále jsou v daném období zřejmé opakující platby za náklady spojené s bydlení (záloha za vodu 1 800 Kč, elektřina ČEZ 2 020 Kč, záloha za plyn 3 110 Kč, pojištění 603 Kč), na splátky úvěrů u žalobkyně (částka 4 848 Kč, částka 8 311 Kč, pojištění splátek 300 Kč). Dle výpisu jsou patrné i časté výběry značných částek v hotovosti, kdy z těchto není možné dále určit na co je žalovaný použil. Dále jsou patrné odchozí platby jako splátky (vrácení) půjček, a to v 8/2021 ve výši 200 000 Kč a ve výši 100 000 Kč, 9/2021 ve výši 200 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z žádosti o aktivaci metody pro vytváření elektronického popisu a printscreenu elektronického podpisu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o metody pro vytvoření elektronického podpisu ve formě KB klíč a jeho elektronický podpis měl být ověřen v zabezpečenému času a cesta k certifikátu vystavitele byla úspěšně vytvořena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný žádal prostřednictvím certifikátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o spotřebitelský úvěr v celkové výši 300 000 Kč s délkou splácení 6 let s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,7 %, s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Celková částka k uhrazení 363 1193,24 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z listiny označené jako návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobní úvěr bylo zjištěno, že tímto měl žalovaný jakožto žadatel žádat o poskytnutí osobního úvěru, dále jsou zde uvedeny informace o jeho osobních a majetkových poměrech, tj. že je ženatý, vzdělání má SŠ s maturitou, VOŠ, je vlastníkem domu/bytu, má 2 nezletilé děti, zaměstnání není uvedeno, náklady spojené s bydlením jsou uvedeny ve výši 6 720 Kč, výživné a ostatní výdaje nejsou uvedeny, pojištění 603 Kč, u žalobkyně má žalovaný evidované dva úvěry (hypoteční úvěr a osobní úvěr), další závazky u jiných poskytovatelů uvedeny nejsou. Dále byla provedla kontrola žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI, kdy nebyl shledán žádný negativní výsledek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že tato byla dne 1. 11. 2021 uzavřena mezi účastníky řízení, když jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zde zavázal předmětný úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách (výše anuitní splátky 5 102 Kč + 300 Kč pojištění) se splatností celého úvěru (částka 363 193,24 Kč) k 20. 10. 2027, výše RPSN 6,7 %, zápůjční úrokovou sazbou 6,50 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru byly zjištěny parametry žalobkyní poskytnutého úvěru, tj. že se jednalo o spotřebitelský úvěr – osobní úvěr v celkové výši 300 000 Kč, s jednorázovým čerpáním, lhůta k čerpání má skončit k 8. 11. 2021, doba trvání spotřebitelského úvěru 72 měsíců. Úvěr bude hrazen ve splátkách dle přiloženého splátkového kalendáře. Celková částka ke splacení měla činit 363 193,24 Kč. Pevná úroková sazba byla stanovena na 6,5 %, RPSN ve výši 6,7 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z interního účetního dokladu ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2021 byla zaúčtována platba žalobkyně ve výši 300 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z přehledu splátek soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalobkyně, kdy dle tohoto měl žalovaný na splátkách uhradit částku 108 865,76 Kč (na jistinu) a částku 40 121,41 Kč (na úrocích). Celkem 148 987,17 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z historického výpisu z úvěrového účtu k předmětnému úvěru za období od 1. 11. 2021 do 9. 8. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobkyně, kdy žalovaný měl načerpat dne 1. 11. 2021 částku 300 000 Kč, úvěr měl být splácen ve splátkách, které žalovaný určitou dobu hradit, avšak poté přestal. Zůstatek úvěru tak činil 191 134,24 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 5. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 5 620,35 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 6. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 11 790,72 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 27. 6. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 12 294,05 Kč. Žalovaná byla upozorněna že v případě, kdy neuhradí dlužnou částku nastane splatnost celé pohledávky, tj. částky 195 536,48 Kč ke dni 6. 8. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 7. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 17 998,57 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky. Výzva byla dle dodejky žalovanému doručena dne 4. 7. 2024 (osobně si ji převzal).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z výzvy k úhradě splatných závazků ze dne 13. 8. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 198 144,60 Kč, když splatnost nastala ke dni 6. 8. 2024. Výzva byla dle dodejky žalovanému doručena dne 28. 8. 2024 (osobně si ji převzal).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu žalovaného 16. 4. 2024 – 15. 5. 2024, soud pro níže vyložený závěr žádná skutková zjištění nečinil, neboť z nich pro projednávaný případ nevyplývaly žádné podstatné skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 1. 11. 2021 smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému osobní spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,70 % s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Žalovaný úvěr načerpal jednorázově dne 1. 11. 2021 na svůj bankovní účet, který pro nej žalobkyně zřídila a vedla. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy žalobkyně tak využila svého oprávnění a úvěr žalovanému zesplatnila, což žalovanému oznámila a vyzvala jej k uhrazení v dopise ze dne 13. 8. 2024. Žalovaný v dané souvislosti uhradil celkem 148 987,17 Kč. Žalovaný zbývající dluh nevyrovnal i přes opakované upomínání žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 300 000 Kč, přičemž na shora uvedený úvěr žalovaný uhradil pouze částku v celkové výši 148 987,17 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". v. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatelka úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Schopnost žalovaného splácet měla žalobkyně prověřovat z informací poskytnutých jednak samotným žalovaným tak i ze statistických dat ČSÚ a využila tzv. skóringový model. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI bez negativního záznamu. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (příjmy od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ve které byl žalovaný jednatelem) za předchozí období (12 měsíců) v průměrné výši 46 140 Kč. Žalovaný však jiný zdroj příjmů (zaměstnání, jiná výděleční činnost) neuváděl, a i když z výpisu z bankovního konta žalovaného za období od 5/2021–10/2021 vyplývá, že žalovanému byly finanční prostředky od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". poukazovány pravidelně (za každý měsíc zmiňovaného období) nebylo žalobkyní (a ani žalovaným) uvedena na základě čeho tak bylo činěno. Zda je možné tento zdroj příjmů považovat za stálý jako např. v případě pracovního poměru na dobu neurčitou. Stálost a jistota daného příjmu je tak bez pochyb důležitá pro posouzení toho, zda bude žalovaný schopen dostát svým závazkům i v budoucnu. Žalobkyně dále prověřovala výdaje žalovaného, kdy tyto údaje žalobkyně zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházela pouze z informací od žalovaného, ale i z výše zmíněných statistických dat, kdy pří výdajích zohlednila částku 11 540 Kč představující životní minimum. Žalovaný uvedl, že má dvě vyživovací povinnost z žádosti a ani z jejího vyhodnocení však není zřejmé, jak tuto skutečnost žalobkyně zohledňovala. Je zřejmé, že plnění vyživovací povinnosti je povinností primární a další náklady je pak možné hradit až jako sekundární. Z doložených důkazů není zřejmé, jaká částka je měsíčně vynakládána na uspokojování potřeb nezletilých dětí. Pokud jde o náklady, výdaje a závazky žalovaného tak byly uvedeny náklady na bydlení 6 720 Kč, a ostatní výdaje (pojištění) ve výši 603 Kč. Závazky žalovaného u žalobkyně představovaly splátky úvěrů (hypotečního a osobního) v celkové výši 13 159 Kč. Žalobkyně správně vyhodnotila, že výdaje uvedené žalovaným nemohou dozajista odpovídat realitě. Žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost přistoupila k využití statistických údajů. Žalobkyně však disponovala výpisy z účtu žalovaného a dle názoru soudu tak měla primárně vycházet z informací uvedených v těchto výpisem (ve výpisech jsou zřejmé platby na zálohy za energie (elektřina, plyn) a vodu). Pokud jde o případné využití statistických dat a modelů je toto možné, avšak jako nástroje podpůrného a doplňujícího, kdy primárním zdrojem informací jsou informace od žalovaného, resp. údaje uvedené v jeho výpisem z bankovního účtu. Ve výpisem z bankovního účtu žalovaného jsou zřejmé jak příchozí, tak i odchozí platby, žalobkyně tak měla primárně vycházet z těchto údajů a jako doplňující údaje pak použit statistická data. Pokud by tak učinila a z výpisů z účtu žalovaného by vycházela, zjistila by skutečnost, že žalovaný v žádosti o úvěr uváděl (a tvrdila to i žalobkyně), že žalovaný nemá žádných dalších závazků, avšak ve výpisech je opakovaně uváděna operace vrácení půjčky (výpis z 8/2021, 9/2021) ve značné částce (8/2021 částka 100 000 Kč, částka 200 000 Kč, 9/2021 částka 200 000 Kč). Je tak zcela zřejmé, že žalovaný měl nějaké další úvěry (půjčky), které žalobkyni neuvedl, avšak tyto byly ve výpisem možné zjistit. K nim však žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vůbec nepřihlížela, kdy sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný žádných dalších závazků nemá. Žalobkyně tak měla za situace, kdy žalovaný žádal již o třetí úvěr u žalobkyně, byť jeho platební morálka byla doposud dobrá a jeden z úvěru dokonce splatil předčasně, o to podrobněji zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. Skutečnost, že žalovaný zpočátku úvěr řádně hradil nelze považovat za premisu toho, že takto bude činit i nadále a že skutečnosti, které zapříčinily to, že poté nebyl žalovaný schopen úvěr splácet, zde neexistovaly již při sjednávání předmětného úvěru. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že žalobkyně řádně nevyhodnotila získané údaje o příjmové a výdajové stránce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu s úrokovou sazbou splatit, kdy ohledně výdajů vycházela pouze z tvrzení žalovaného, aniž by je relevantním způsobem ověřila. Ze strany žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21.7.2020 sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 občanského zákoníku je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn. I. ÚS 199/11 a sp.zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 300 000 Kč, žalovaný na úvěr uhradil 148 987,17 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku 151 012,83 Kč (300 000 – 148 987,17), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 980,07 Kč, přičemž tato částka představuje 56,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 632 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2024 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 192 634,24 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že účastníci řízení uzavřeli dne 1. 11. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splácet úvěr v pravidelných splátka spolu s úroky a pojištěním. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 20. 10. 2027. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,7 %, s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Žalovaný načerpal úvěr jednorázově dne 1. 11. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy žalobkyně tak využila svého oprávnění a úvěr žalovanému zesplatnila, což žalovanému oznámila v dopise ze dne 6. 8. 2024. Celková výše dlužné pohledávky činí 191 134,24 Kč. Žalovaný zbývající dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení dlužné částky.2. V podání došlém soudu dne 20. 30 2025 žalobkyně podrobně popsala a konkretizovala proces zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy ověřovala údaje žalovaného oproti dokladům žalovaného, dále vycházela z informací poskytnutých jednak samotným žalovaným tak i ze statistických dat ČSÚ a využila tzv. skóringový model. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (příjmy od společnosti , právnická osoba, . žalovaný je společníkem této společnosti) za předchozí období (12 měsíců) v průměrné výši 46 140 Kč. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI, kdy nebyl shledán žádný negativní výsledek. V insolvenčním rejstříku žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení její schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. V CEE žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného. Žalobkyně dále prověřovala výdaje žalovaného, kdy tyto údaje žalobkyně zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti, žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházela pouze z informací od žalovaného, ale i z výše zmíněných statistických dat. Výdaje žalovaného tak byly stanoveny na částku 32 022 Kč měsíčně a byly představovány výdaji na bydlení ve výši 6 720 Kč, částkou životního minima ve výši 11 540 Kč, ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 603 Kč, závazků žalovaného u žalobkyně ve výši 13 159 Kč. Žalovaný měl u žalobkyně 2 úvěry, a to hypoteční úvěr a úvěr osobní. Další úvěry u jiných poskytovatelů neměl. Na základě uvedených zjištění, na výši úvěru žalobkyně a též s ohledem na skutečnost, že žalobkyně pro žalovaného vedla dlouhodobě jeho bankovní účet (i účty pro obchodní společnosti, kde žalovaný působil) shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr. Dle žalobkyně s odkazem na judikaturu a literaturu nemusí poskytovatel spotřebitelských úvěrů zjišťovat konkrétní informace o výdajích klientů, ale může používat ekonomické modely. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 149 063,17 Kč. Pokud jde o způsob uzavření úvěrové smlouvy tak tato byla uzavřena elektronicky za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím internetového bankovnictví. Žalovaný prostřednictvím této služby požádal elektronickým podepsáním návrhu smlouvy žalobkyně o její uzavření a žalobkyně návrh akceptovala opatřením smlouvy elektronickým podpisem.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 20. 8. 2019 bylo zjištěno, že tuto dne 20. 8. 2019 uzavřeli žalobkyně a žalovaný, kdy žalobkyně se mimo jiné zavázal žalovanému zřídit a vést bankovní účet č. , č. účtu, .6. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně za období od 4/2021 do 9/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet pravidelně prováděny krom jiného plusové operace od společnosti , právnická osoba,  (4/2021 ve výši 56 133 Kč, 5/2021 ve výši 56 297 Kč, 6/2021 ve výši 53 673 Kč, 7/2021 ve výši 53 673 Kč, 8/2021 ve výši 53 673 Kč, 9/2021 ve výši 56 973 Kč), dále jsou v daném období zřejmé opakující platby za náklady spojené s bydlení (záloha za vodu 1 800 Kč, elektřina ČEZ 2 020 Kč, záloha za plyn 3 110 Kč, pojištění 603 Kč), na splátky úvěrů u žalobkyně (částka 4 848 Kč, částka 8 311 Kč, pojištění splátek 300 Kč). Dle výpisu jsou patrné i časté výběry značných částek v hotovosti, kdy z těchto není možné dále určit na co je žalovaný použil. Dále jsou patrné odchozí platby jako splátky (vrácení) půjček, a to v 8/2021 ve výši 200 000 Kč a ve výši 100 000 Kč, 9/2021 ve výši 200 000 Kč.7. Z žádosti o aktivaci metody pro vytváření elektronického popisu a printscreenu elektronického podpisu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o metody pro vytvoření elektronického podpisu ve formě KB klíč a jeho elektronický podpis měl být ověřen v zabezpečenému času a cesta k certifikátu vystavitele byla úspěšně vytvořena.8. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný žádal prostřednictvím certifikátu , Anonymizováno,  o spotřebitelský úvěr v celkové výši 300 000 Kč s délkou splácení 6 let s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,7 %, s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Celková částka k uhrazení 363 1193,24 Kč.9. Z listiny označené jako návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobní úvěr bylo zjištěno, že tímto měl žalovaný jakožto žadatel žádat o poskytnutí osobního úvěru, dále jsou zde uvedeny informace o jeho osobních a majetkových poměrech, tj. že je ženatý, vzdělání má SŠ s maturitou, VOŠ, je vlastníkem domu/bytu, má 2 nezletilé děti, zaměstnání není uvedeno, náklady spojené s bydlením jsou uvedeny ve výši 6 720 Kč, výživné a ostatní výdaje nejsou uvedeny, pojištění 603 Kč, u žalobkyně má žalovaný evidované dva úvěry (hypoteční úvěr a osobní úvěr), další závazky u jiných poskytovatelů uvedeny nejsou. Dále byla provedla kontrola žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI, kdy nebyl shledán žádný negativní výsledek.10. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že tato byla dne 1. 11. 2021 uzavřena mezi účastníky řízení, když jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zde zavázal předmětný úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách (výše anuitní splátky 5 102 Kč + 300 Kč pojištění) se splatností celého úvěru (částka 363 193,24 Kč) k 20. 10. 2027, výše RPSN 6,7 %, zápůjční úrokovou sazbou 6,50 %.11. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru byly zjištěny parametry žalobkyní poskytnutého úvěru, tj. že se jednalo o spotřebitelský úvěr – osobní úvěr v celkové výši 300 000 Kč, s jednorázovým čerpáním, lhůta k čerpání má skončit k 8. 11. 2021, doba trvání spotřebitelského úvěru 72 měsíců. Úvěr bude hrazen ve splátkách dle přiloženého splátkového kalendáře. Celková částka ke splacení měla činit 363 193,24 Kč. Pevná úroková sazba byla stanovena na 6,5 %, RPSN ve výši 6,7 %.12. Z interního účetního dokladu ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2021 byla zaúčtována platba žalobkyně ve výši 300 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, .13. Z přehledu splátek soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalobkyně, kdy dle tohoto měl žalovaný na splátkách uhradit částku 108 865,76 Kč (na jistinu) a částku 40 121,41 Kč (na úrocích). Celkem 148 987,17 Kč.14. Z historického výpisu z úvěrového účtu k předmětnému úvěru za období od 1. 11. 2021 do 9. 8. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobkyně, kdy žalovaný měl načerpat dne 1. 11. 2021 částku 300 000 Kč, úvěr měl být splácen ve splátkách, které žalovaný určitou dobu hradit, avšak poté přestal. Zůstatek úvěru tak činil 191 134,24 Kč.15. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 5. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 5 620,35 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky.16. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 6. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 11 790,72 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky.17. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 27. 6. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 12 294,05 Kč. Žalovaná byla upozorněna že v případě, kdy neuhradí dlužnou částku nastane splatnost celé pohledávky, tj. částky 195 536,48 Kč ke dni 6. 8. 2024.18. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 7. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 17 998,57 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění pohledávky. Výzva byla dle dodejky žalovanému doručena dne 4. 7. 2024 (osobně si ji převzal).19. Z výzvy k úhradě splatných závazků ze dne 13. 8. 2024 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 198 144,60 Kč, když splatnost nastala ke dni 6. 8. 2024. Výzva byla dle dodejky žalovanému doručena dne 28. 8. 2024 (osobně si ji převzal).20. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu žalovaného 16. 4. 2024 – 15. 5. 2024, soud pro níže vyložený závěr žádná skutková zjištění nečinil, neboť z nich pro projednávaný případ nevyplývaly žádné podstatné skutečnosti.21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 1. 11. 2021 smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému osobní spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 6,50 % p.a., RPSN 6,70 % s výší anuitní splátky 5 102 Kč. Žalovaný úvěr načerpal jednorázově dne 1. 11. 2021 na svůj bankovní účet, který pro nej žalobkyně zřídila a vedla. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy žalobkyně tak využila svého oprávnění a úvěr žalovanému zesplatnila, což žalovanému oznámila a vyzvala jej k uhrazení v dopise ze dne 13. 8. 2024. Žalovaný v dané souvislosti uhradil celkem 148 987,17 Kč. Žalovaný zbývající dluh nevyrovnal i přes opakované upomínání žalobkyně.22. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 300 000 Kč, přičemž na shora uvedený úvěr žalovaný uhradil pouze částku v celkové výši 148 987,17 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními.27. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . v. , Anonymizováno, ), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.28. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.29. V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatelka úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.30. Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.31. Schopnost žalovaného splácet měla žalobkyně prověřovat z informací poskytnutých jednak samotným žalovaným tak i ze statistických dat ČSÚ a využila tzv. skóringový model. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v BRKI, NRKI bez negativního záznamu. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (příjmy od společnosti , právnická osoba, . ve které byl žalovaný jednatelem) za předchozí období (12 měsíců) v průměrné výši 46 140 Kč. Žalovaný však jiný zdroj příjmů (zaměstnání, jiná výděleční činnost) neuváděl, a i když z výpisu z bankovního konta žalovaného za období od 5/2021–10/2021 vyplývá, že žalovanému byly finanční prostředky od společnosti , právnická osoba, . poukazovány pravidelně (za každý měsíc zmiňovaného období) nebylo žalobkyní (a ani žalovaným) uvedena na základě čeho tak bylo činěno. Zda je možné tento zdroj příjmů považovat za stálý jako např. v případě pracovního poměru na dobu neurčitou. Stálost a jistota daného příjmu je tak bez pochyb důležitá pro posouzení toho, zda bude žalovaný schopen dostát svým závazkům i v budoucnu. Žalobkyně dále prověřovala výdaje žalovaného, kdy tyto údaje žalobkyně zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházela pouze z informací od žalovaného, ale i z výše zmíněných statistických dat, kdy pří výdajích zohlednila částku 11 540 Kč představující životní minimum. Žalovaný uvedl, že má dvě vyživovací povinnost z žádosti a ani z jejího vyhodnocení však není zřejmé, jak tuto skutečnost žalobkyně zohledňovala. Je zřejmé, že plnění vyživovací povinnosti je povinností primární a další náklady je pak možné hradit až jako sekundární. Z doložených důkazů není zřejmé, jaká částka je měsíčně vynakládána na uspokojování potřeb nezletilých dětí. Pokud jde o náklady, výdaje a závazky žalovaného tak byly uvedeny náklady na bydlení 6 720 Kč, a ostatní výdaje (pojištění) ve výši 603 Kč. Závazky žalovaného u žalobkyně představovaly splátky úvěrů (hypotečního a osobního) v celkové výši 13 159 Kč. Žalobkyně správně vyhodnotila, že výdaje uvedené žalovaným nemohou dozajista odpovídat realitě. Žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost přistoupila k využití statistických údajů. Žalobkyně však disponovala výpisy z účtu žalovaného a dle názoru soudu tak měla primárně vycházet z informací uvedených v těchto výpisem (ve výpisech jsou zřejmé platby na zálohy za energie (elektřina, plyn) a vodu). Pokud jde o případné využití statistických dat a modelů je toto možné, avšak jako nástroje podpůrného a doplňujícího, kdy primárním zdrojem informací jsou informace od žalovaného, resp. údaje uvedené v jeho výpisem z bankovního účtu. Ve výpisem z bankovního účtu žalovaného jsou zřejmé jak příchozí, tak i odchozí platby, žalobkyně tak měla primárně vycházet z těchto údajů a jako doplňující údaje pak použit statistická data. Pokud by tak učinila a z výpisů z účtu žalovaného by vycházela, zjistila by skutečnost, že žalovaný v žádosti o úvěr uváděl (a tvrdila to i žalobkyně), že žalovaný nemá žádných dalších závazků, avšak ve výpisech je opakovaně uváděna operace vrácení půjčky (výpis z 8/2021, 9/2021) ve značné částce (8/2021 částka 100 000 Kč, částka 200 000 Kč, 9/2021 částka 200 000 Kč). Je tak zcela zřejmé, že žalovaný měl nějaké další úvěry (půjčky), které žalobkyni neuvedl, avšak tyto byly ve výpisem možné zjistit. K nim však žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vůbec nepřihlížela, kdy sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný žádných dalších závazků nemá. Žalobkyně tak měla za situace, kdy žalovaný žádal již o třetí úvěr u žalobkyně, byť jeho platební morálka byla doposud dobrá a jeden z úvěru dokonce splatil předčasně, o to podrobněji zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. Skutečnost, že žalovaný zpočátku úvěr řádně hradil nelze považovat za premisu toho, že takto bude činit i nadále a že skutečnosti, které zapříčinily to, že poté nebyl žalovaný schopen úvěr splácet, zde neexistovaly již při sjednávání předmětného úvěru. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že žalobkyně řádně nevyhodnotila získané údaje o příjmové a výdajové stránce žalovaného.32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu s úrokovou sazbou splatit, kdy ohledně výdajů vycházela pouze z tvrzení žalovaného, aniž by je relevantním způsobem ověřila. Ze strany žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v , adresa,  ze dne 21.7.2020 sp. zn. , spisová značka, ).33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 občanského zákoníku je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn. I. ÚS 199/11 a sp.zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).34. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 300 000 Kč, žalovaný na úvěr uhradil 148 987,17 Kč.35. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku 151 012,83 Kč (300 000 – 148 987,17), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.36. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 980,07 Kč, přičemž tato částka představuje 56,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 632 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni.37. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2025:56.C.43.2024.96","publishedAt":"2025-06-12","decisionAt":"2025-05-05","caseNumber":{"senate":56,"registry":"C","index":43,"year":2024,"pageNumber":96},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tereza","lastName":"Kvízová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 192 634,24 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"46b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VYZIVNE","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","ELEKTRONICKY_PODPIS","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}