{"uuid":"b8b0950d-2c51-400d-bd5a-d75c7b3f9450","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozenému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvale bytem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení 10 984,68 Kč s příslušenstvím, takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 290,16 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se, co do zaplacení 6 694,52 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 10 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do 21. 2. 2026, úroku z prodlení z částky 5 993,33 Kč od 22. 2. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 4 290,16 Kč co do jeho výše 0,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 290,16 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení 6 694,52 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 10 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do 21. 2. 2026, úroku z prodlení z částky 5 993,33 Kč od 22. 2. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 4 290,16 Kč co do jeho výše 0,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 27. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 10 984,68 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dále také jen „společnost či právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 29. 11. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu umožnila opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet ve splátkách spolu s úrokem ve výši 12 % ročně. Celkem žalovaný takto vyčerpal 10 000 Kč, avšak nesplácel řádně, když zaplatil jen 5 709,84 Kč. Tím se dostal do prodlení a společnost tak celý zůstatek úvěru prohlásila ke dni 31. 3. 2025 splatným. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 6 283,49 Kč, poplatků ve výši 4 000 Kč, úroku do 23. 9. 2025 ve výši 364,84 Kč a úroku z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 336,35 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vydání a užívání karty soud zjistil, že tuto dne 29. 11. 2022 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty bez určení účelu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal čerpané prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně ve splátkách v minimální výši 2 % z čerpaného rámce splatných v den uvedený na výpise. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z výpisů ke kreditní kartě a platební historie soud zjistil, že žalovaný dne 30. 11. 2022 vyčerpal celou výši úvěrového rámce a následně jednotlivými platbami zaplatil společnosti celkem 5 709,84 Kč. Dále již ničeho nečerpal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z listiny nazvané žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty soud zjistil, že touto dne 29. 11. 2022 žalovaný požádal o kreditní účet s rámcem 10 000 Kč. Je zde dále uvedeno, že žalovaný je starobním důchodcem s příjmem ve výši 14 206 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného 35 000 Kč a na bydlení vynakládá 0 Kč. Jiné měsíční splátky ani další náklady nemá. Z přiložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 13. 7. 2022 do 11. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný měl u společnosti další úvěr (neznámých parametrů, neboť údaje o něm jsou začerněny, nicméně splácel na něj 1 019,32 Kč měsíčně), jeho příjem byl skutečně starobní důchod ve výši 14 206 Kč a jeho výdaje činily přibližně 11 – 15 tisíc Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z dopisu ze dne 1. 4. 2025 soud zjistil, že společnost, jelikož žalovaný opakovaně porušoval smlouvu, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 10 648,33 Kč k tomuto dni splatným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z dalších předložených dopisů (ze dne 3. 2. 2025, 15. 3. 2025, 2. 3. 2025, 6. 5. 2025, 11. 1. 2025, 16. 4. 2025 a 18. 3. 2025) soud zjistil, že jsou adresovány žalovanému a společnost jej zde vyzývá k úhradě dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejich seznamu a potvrzení soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 18. 9. 2025 žalobkyni postoupila soubor pohledávek, a to včetně pohledávky ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z dopisu ze dne 9. 10. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 10 984,68 Kč nejpozději do sedmi dnů od odeslání dopisu, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého potvrzení o podání se pak dodává, že zástupce žalobkyně tento dopis dne 13. 10. 2025 předal společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze sazebníku poplatků pak soud pro níže vyložený právní názor již žádná skutková zjištění nečinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 29. 11. 2022 požádal společnost o kreditní účet s rámcem 10 000 Kč a k tomu téhož dne uzavřeli smlouvu, kde se společnost zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty bez určení účelu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal čerpané prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně ve splátkách v minimální výši 2 % z čerpaného rámce splatných v den uvedený na výpise. Žalovaný dne 30. 11. 2022 vyčerpal celou výši úvěrového rámce a následně jednotlivými platbami zaplatil společnosti celkem 5 709,84 Kč. Dále již ničeho nečerpal. Jelikož žalovaný nějakým způsobem porušil smlouvu, prohlásila společnost celý zůstatek úvěru splatným ke dni 1. 4. 2025. V žádosti o úvěr bylo uvedeno, že žalovaný je starobní důchodce s příjmem 14 206 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného 35 000 Kč a na bydlení vynakládá 0 Kč. Jiné měsíční splátky ani další náklady nemá. Naproti tomu z přiložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 13. 7. 2022 do 11. 11. 2022 se podává, že žalovaný měl u společnosti další úvěr a jeho výdaje činily přibližně 11 – 15 tisíc Kč měsíčně. Nárok z této smlouvy pak byl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 postoupen žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 14 206 Kč a celkových příjmů domácnosti ve výši 35 000 Kč, interních splátek ve výši 956,24 Kč a životních nákladů ve výši 0 Kč. Z žádného z provedených důkazů však nevyplývá, jak společnost dospěla k částce životních nákladů, přičemž si lze jen stěží představit, že by žalovaný žádné náklady neměl. Naopak z výpisů z běžného účtu, který měla společnost k dispozici, neboť jej vedla, vyplývá, že běžné měsíční výdaje žalovaného činily 11 – 15 tisíc Kč. Rovněž je otázkou, jak společnost dospěla k dosavadním interním splátkám ve výši 956,24 Kč, když podle stejných výpisů z běžného účtu žalovaný splácel 1 019,32 Kč měsíčně. Pokud jde o další výdaje žalovaného, uvedla žalobkyně, že společnost vycházela z pokročilých scoringových a sociodemografických modelů. Statistické údaje a modely je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Nutno zdůraznit, že vedlali společnost pro žalovaného jeho běžný účet, stačilo nahlédnout na pohyby na tomto účtu a měla by zcela jednoznačnou představu o běžných nákladech žalovaného. To však neučinila a do žádosti zanesla údaj o výdajích ve výši 0 Kč. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že společnost v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tedy shledat, že by postupovala s odbornou péčí. Vzhledem k uvedenému nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru tak nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydal již 5 709,84 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 4 290,16 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od doby obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého potvrzení se pouze podává, že zásilku předala nějaké společnosti a nikoli, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 20. 2. 2026 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 21. 2. 2026, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 22. 2. 2026 do prodlení. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 290,16 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o .z. jdoucích od 22. 2. 2026 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 6 694,52 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 10 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do 21. 2. 2026, úroku z prodlení z částky 5 993,33 Kč od 22. 2. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 4 290,16 Kč co do jeho výše 0,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 27. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 10 984,68 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že společnost , právnická osoba, . (dále také jen „společnost či právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 29. 11. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu umožnila opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet ve splátkách spolu s úrokem ve výši 12 % ročně. Celkem žalovaný takto vyčerpal 10 000 Kč, avšak nesplácel řádně, když zaplatil jen 5 709,84 Kč. Tím se dostal do prodlení a společnost tak celý zůstatek úvěru prohlásila ke dni 31. 3. 2025 splatným. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 6 283,49 Kč, poplatků ve výši 4 000 Kč, úroku do 23. 9. 2025 ve výši 364,84 Kč a úroku z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 336,35 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota,  a vydání a užívání karty soud zjistil, že tuto dne 29. 11. 2022 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty bez určení účelu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal čerpané prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně ve splátkách v minimální výši 2 % z čerpaného rámce splatných v den uvedený na výpise. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků.4. Z výpisů ke kreditní kartě a platební historie soud zjistil, že žalovaný dne 30. 11. 2022 vyčerpal celou výši úvěrového rámce a následně jednotlivými platbami zaplatil společnosti celkem 5 709,84 Kč. Dále již ničeho nečerpal.5. Z listiny nazvané žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty soud zjistil, že touto dne 29. 11. 2022 žalovaný požádal o kreditní účet s rámcem 10 000 Kč. Je zde dále uvedeno, že žalovaný je starobním důchodcem s příjmem ve výši 14 206 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného 35 000 Kč a na bydlení vynakládá 0 Kč. Jiné měsíční splátky ani další náklady nemá. Z přiložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 13. 7. 2022 do 11. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný měl u společnosti další úvěr (neznámých parametrů, neboť údaje o něm jsou začerněny, nicméně splácel na něj 1 019,32 Kč měsíčně), jeho příjem byl skutečně starobní důchod ve výši 14 206 Kč a jeho výdaje činily přibližně 11 – 15 tisíc Kč měsíčně.6. Z dopisu ze dne 1. 4. 2025 soud zjistil, že společnost, jelikož žalovaný opakovaně porušoval smlouvu, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 10 648,33 Kč k tomuto dni splatným.7. Z dalších předložených dopisů (ze dne 3. 2. 2025, 15. 3. 2025, 2. 3. 2025, 6. 5. 2025, 11. 1. 2025, 16. 4. 2025 a 18. 3. 2025) soud zjistil, že jsou adresovány žalovanému a společnost jej zde vyzývá k úhradě dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru.8. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejich seznamu a potvrzení soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 18. 9. 2025 žalobkyni postoupila soubor pohledávek, a to včetně pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, .9. Z dopisu ze dne 9. 10. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 10 984,68 Kč nejpozději do sedmi dnů od odeslání dopisu, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého potvrzení o podání se pak dodává, že zástupce žalobkyně tento dopis dne 13. 10. 2025 předal společnosti , právnická osoba, .10. Ze sazebníku poplatků pak soud pro níže vyložený právní názor již žádná skutková zjištění nečinil.11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 29. 11. 2022 požádal společnost o kreditní účet s rámcem 10 000 Kč a k tomu téhož dne uzavřeli smlouvu, kde se společnost zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty bez určení účelu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal čerpané prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně ve splátkách v minimální výši 2 % z čerpaného rámce splatných v den uvedený na výpise. Žalovaný dne 30. 11. 2022 vyčerpal celou výši úvěrového rámce a následně jednotlivými platbami zaplatil společnosti celkem 5 709,84 Kč. Dále již ničeho nečerpal. Jelikož žalovaný nějakým způsobem porušil smlouvu, prohlásila společnost celý zůstatek úvěru splatným ke dni 1. 4. 2025. V žádosti o úvěr bylo uvedeno, že žalovaný je starobní důchodce s příjmem 14 206 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného 35 000 Kč a na bydlení vynakládá 0 Kč. Jiné měsíční splátky ani další náklady nemá. Naproti tomu z přiložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 13. 7. 2022 do 11. 11. 2022 se podává, že žalovaný měl u společnosti další úvěr a jeho výdaje činily přibližně 11 – 15 tisíc Kč měsíčně. Nárok z této smlouvy pak byl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 postoupen žalobkyni.12. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).17. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 14 206 Kč a celkových příjmů domácnosti ve výši 35 000 Kč, interních splátek ve výši 956,24 Kč a životních nákladů ve výši 0 Kč. Z žádného z provedených důkazů však nevyplývá, jak společnost dospěla k částce životních nákladů, přičemž si lze jen stěží představit, že by žalovaný žádné náklady neměl. Naopak z výpisů z běžného účtu, který měla společnost k dispozici, neboť jej vedla, vyplývá, že běžné měsíční výdaje žalovaného činily 11 – 15 tisíc Kč. Rovněž je otázkou, jak společnost dospěla k dosavadním interním splátkám ve výši 956,24 Kč, když podle stejných výpisů z běžného účtu žalovaný splácel 1 019,32 Kč měsíčně. Pokud jde o další výdaje žalovaného, uvedla žalobkyně, že společnost vycházela z pokročilých scoringových a sociodemografických modelů. Statistické údaje a modely je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Nutno zdůraznit, že vedlali společnost pro žalovaného jeho běžný účet, stačilo nahlédnout na pohyby na tomto účtu a měla by zcela jednoznačnou představu o běžných nákladech žalovaného. To však neučinila a do žádosti zanesla údaj o výdajích ve výši 0 Kč. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že společnost v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tedy shledat, že by postupovala s odbornou péčí. Vzhledem k uvedenému nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru tak nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.18. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydal již 5 709,84 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 4 290,16 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od doby obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého potvrzení se pouze podává, že zásilku předala nějaké společnosti a nikoli, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 20. 2. 2026 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 21. 2. 2026, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 22. 2. 2026 do prodlení. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni.19. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 290,16 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o .z. jdoucích od 22. 2. 2026 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.20. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 6 694,52 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 10 283,49 Kč od 24. 9. 2025 do 21. 2. 2026, úroku z prodlení z částky 5 993,33 Kč od 22. 2. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 4 290,16 Kč co do jeho výše 0,5 % ročně od 22. 2. 2026 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.21. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2026:24.C.40.2026.1","publishedAt":"2026-09-10","decisionAt":"2026-04-27","caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":40,"year":2026,"pageNumber":101},"solver":{"titlesBefore":"","firstName":"Mgr","lastName":"Filip Toman","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 10 984,68 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}