{"uuid":"b990a0b2-286a-4ea9-b9d3-a8787699be0d","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Stříteckou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 46 388,11 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 900 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 200 Kč, splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 256,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 502,99 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a částky 231,83 Kč, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 900 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 200 Kč, splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 256,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 502,99 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a částky 231,83 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 46 156,28 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" distančním způsobem, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 20 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 2. 5. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 7. 3. 2030. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v částce 20 900 Kč dne 2. 4. 2025. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy porušil, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu dne 1. 8. 2025 vypověděla. Žalovaný sjednané splátky řádně nesplácel. Žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 46 156,28 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 20 900 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 415,91 Kč, smluvního úroku ve výši 24 653,29 Kč poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 22,08 Kč. Dále se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyně uplatňuje za 90 dnů prodlení žalovaného smluvní pokutu v období od 3. 5. 2025 do 1. 8. 2025 ve výši 231,83 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný uznal nárok žalobkyně pouze ohledně požadované jistiny ve výši 20 900 Kč. Dále uvedl, že má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost v době uzavření úvěrové smlouvy. V té době byl předlužený, měl celkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" kontraktů, kdy celková částka, kterou měsíčně splácel činila 96 470 Kč a nesplacená částka po splatnosti byla 5 040 664 Kč. Byl tak objektivně neschopný splácet další úvěr. Žalobkyně neověřovala jeho příjmy ani výdaje a neprověřovala jeho existující závazky. Vůbec tak neposoudila, zda je žalovaný schopen úvěr splácet. Žalovaný dále namítal, že požadované smluvní úroky jsou nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Rovněž si vědomě neobjednal službu Presto a Informační SMS servis.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu. Účastníci uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 20 900 Kč, kdy žalovaný se zavázal tento vrátit v pravidelných denních splátkách po 206,74 Kč. V čl. VI. byla sjednána úroková sazba ve výši denního úroku 0,983 %. RPSN činilo 1660,09 %. První splátka byla splatná dne 2. 5. 2025 a datum splatnosti úvěru – poslední den trvání byl stanoven na 7. 3. 2030. Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. V čl. VIII. bod 1 byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky (viz smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vč. informací pro spotřebitele, přehled denních splátek, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet, který byl označený ve smlouvě o úvěru, zaslána dne 2. 4. 2025 částka ve výši 20 900 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný žije sám. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky byla 22 000 Kč, výdajů na bydlení 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 4 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje 5 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje činily 35 805 Kč. Čistý měsíční příjem měl činit 41 998 Kč. Rezerva pro výdaje 650 Kč. Disponibilní příjem 6 193 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z principů posuzování a filozofie žalobkyně bylo zjištěno, že sama žalobkyně má nastaveny podmínky a principy ověřování úvěruschopnosti klientů, jedná se zejména o získávání informací z různých databází (tyto však soudu nedoložila). Ohledně příjmů spotřebitele požaduje jejich řádné doložení (to rovněž nebylo soudu předloženo). Rovněž tak od klientů požaduje doložit jejich pravidelné měsíční výdaje (což také nebylo učiněno, resp. soudu doloženo).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně přistoupila k výpovědi smlouvy o úvěru emailem ze dne 1. 8. 2025, neboť žalovaný porušil své povinnosti, kdy řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 46 878,11 Kč (uvedené zjištěno z emailu ze dne 1. 8. 2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 47 694,03 Kč z titulu dlužných splátek úvěru dle smlouvy ze dne 2. 4. 2025, a to 3 dnů a dále nákladů zastoupení ve výši 6 640 Kč s tím, že byl poučen o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 16. 12. 2025 (viz potvrzení o podaní doporučené zásilky).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z vyčíslení pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ke dni 12. 6. 2026 činí pohledávka z úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" celkovou částku 48 878,43 Kč. Dále žalovaný předložil komplexní výpis z registrů, ze kterého vyplynulo, že má v současné době celkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" kontraktů, kdy celková výše splátek činí 96 470 Kč, nesplacená částka po splatnosti je ve výši 5 040 664 Kč. Dále z tohoto dokumentu soud zjistil, že k datu zavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru měl žalovaný úvěr u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., kde zbývalo uhradit částku 528 870 Kč a v dubu 2025 měl již neuhrazené splátky po splatnosti. Další zápůjčku realizoval v dané době u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy zde byla k dubnu 2025 také evidována splátka po splatnosti ve výši 24 870 Kč. Splátky po splatnosti pak měl k předmětnému datu i u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (26 500 Kč), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (63 573 Kč) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (16 953 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je nutno aplikovat zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se mělo jednat o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 22 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C–679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.“ Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ohledně splnění povinnosti dle ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené žalovaným, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně však nikterak nedoložila, že by při posouzení úvěruschopnosti a hodnocení příjmové i výdajové stránky žalovaného předestřené informace nějak ověřovala. Žalobkyně uvedla, že měla k dispozici výpis z účtu žalovaného a nahlédla do dostupných registrů, toto tvrzení však nijak nedoložila. Není tak zřejmé, jakým způsobem žalobkyně ověřovala tvrzenou bonitu žalovaného a udržitelnost jeho příjmů, když vůbec není zřejmé, z jakých podkladů žalobkyně vycházela při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně sama vyhodnotila, že rezerva žalovaného mezi příjmy a výdaji je měsíčně 650 Kč, což soudu přijde jako zcela nedostatečné pro splácení poskytnutého úvěru, kdy byly sjednány splátky denní, jejichž celková měsíční výše činila 6 202,20 Kč. Zcela nedostatečné je pak vyhodnocení příjmů žalovaného, které žalobkyně vyhodnotila částkou 41 998 Kč, přičemž není vůbec zřejmé, jak k této sumě dospěla. Přes výzvu soudu nedoložila žádné doklady, ze kterých při hodnocení příjmové a výdajové stránky žalovaného vycházela. K příjmům si nevyžádala ani pracovní smlouvu žalovaného či výplatní lístky, kdy zejména z pracovní smlouvy by bylo zřejmé, zda je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou, zda není ve zkušební době, a je tedy možno očekávat, že jím tvrzené příjmy bude dosahovat po celou dobu sjednaného splácení úvěru a zda budou jím uváděné příjmy trvalejšího charakteru. Není ani zřejmé, z jakých informací ohledně výdajů žalovaného vycházela, když v dokladu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného výdaje nejsou nijak specifikovány, resp. na bydlení je uváděna částka 5 000 Kč, což je pro dnešní poměry v městě Brně nereálně nízká částka. Žalobkyně nepožadovala doložení ani nájemní smlouvy k ověření výdajů za bydlení, ani dokladů SIPO či jiných dokladů k doložení plateb za energie, služby spojené s nájmem apod. Žalobkyně pak nepožadovala doložit žalovaným tvrzené výdaje. Není ani zřejmé z čeho dospěla k závěru, že splátky na půjčky má žalovaný ve výši 22 000 Kč. Navíc součet uváděných pravidelných výdajů i dalších nezbytných a ostatních nezbytných výdajů neodpovídá žalobkyní vypočítané výši minimálních výdajů, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně vypočetla disponibilní příjem žalovaného částkou 6 193 Kč, přitom výše sjednaných denních splátek při přepočtu na měsíc vychází na částku 6 202,20 Kč. JE tak zřejmé, že sjednané splátky jsou vyšší než kolik by dle žalobkyně mělo zbýt žalovanému po přepočtu tvrzených příjmů a výdajů a nezbývá zde ani žalobkyní uváděná rezerva 650 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťovala, resp. neověřovala tvrzené majetkové poměry žalovaného, jeho reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. A vůbec se nezabývala výdaji žalovaného, byť je zcela zřejmé, že pro svůj život musí měsíčně nějaké částky vynaložit. Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, takže jistě nepostačuje ověření příjmu ze zaměstnání, ale celou řadou dalších faktorů, mj. též otázkou životního stylu dlužníka, výší jeho reálných výdajů. Pokud žalobkyně navzdory všemu právě uvedenému postupovala tak, že žalovanému poskytla částku 20 900 Kč, počínala si zcela lehkomyslně a musela si být vědoma vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobkyně porušila svou povinnost uloženou jí ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Ohledně pravdivosti poskytnutých údajů žalovaným, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud uzavírá, že počíná-li si žalobkyně natolik lehkomyslně jako v projednávané věci, musí být srozuměna též s vysokým rizikem, které je s tím spojeno, totiž s rizikem reálné nevratnosti poskytnuté částky (řečeno s určitou mírou nadsázky, za daných okolností má smlouva spíše než smlouva o úvěru charakter smlouvy velmi odvážné). Jestliže by si žalobkyně již při uzavření smlouvy byla vědoma vysoké pravděpodobnosti neplnění řádně a včas ze strany žalovaného, a snad i počítala již od počátku s uplatněním sankcí za pozdní placení, pak by takovému postupu žalobkyně navíc nebylo lze přiznat ochranu z důvodů uvedených v ustanovení § 6 o. z. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru soud vycházel z toho, že žalobkyně svoji povinnost dle ust. § 86 cit. zákona nesplnila. Soud tedy při užití cit. ustanovení dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne 18. 12. 2024 je neplatná. Žalobkyni tak nevzniklo a nelze jí přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty či jiných finančních plnění a sjednaných poplatků ze smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 900 Kč, je žalovaný tuto částku povinen žalobkyni vrátit dle ust. § 2993 o. z. z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto zavázal žalovaného vrátit žalobkyni částku 20 900 Kč, když dle ust. § 2991 o. z. se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť přijal plnění bez právního důvodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Jestliže žalobkyně uplatňovala další nároky představující částku 24 653,29 Kč jako sjednaný úrok za půjčené peněžní prostředky, částku 415,91 Kč za poplatek tranší úvěru, poplatek za službu Presto 165 Kč, poplatek za službu Informační SMSM servis 22,08 Kč a smluvní pokutu ve výši 231,83 Kč, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobkyni nárok na tyto částky nevznikl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud v tomto ohledu vycházel zejména z ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, nastává splatnost bezdůvodného obohacení dle možností spotřebitele, případně lhůtu určí soud. V tomto případě se tak žalovaný zatím nemohl dostat do prodlení, kdy proto nárok na zákonné úroky z prodlení žalobkyni nevznikl. Obdobně judikoval také Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy uvedl, že „..ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru…“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná, je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný se sice vyjádřil k věci samé, ale ohledně svých poměrů ničeho neuvedl a k jednání soudu se nedostavil. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, proto vyšel při určování splatnosti dluhu ve výši 20 900 Kč z absolutně neplatné smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dovodil, že pokud se touto smlouvou měl žalovaný úmysl zavázat k úhradě splátky ve výši 206,74 Kč denně, pak je odpovídající jeho možnostem uhradit dosud nevrácenou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 6 200 Kč. Soud má za to, že umožnění splátek v nižší výši by neúměrně zvýhodnilo žalovaného oproti žalobkyni. S ohledem na výši dlužné částky musí soud stanovit výši splátek takovou, aby dlužná částka byla uhrazena v době přijatelné i pro žalobkyni. Jako jistou záruku pro žalobkyni, že její nárok bude uspokojen, pak soud rozhodl vázat splátky na ztrátu výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaný neuhradí, byť jen jedinou splátku včas, stává se splatným celý dluh.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Zdejší soud veden nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 3. 9. 2026, kdy již zamítnutá jistina a kapitalizované příslušenství přesahují částku, která byla žalobkyni výrokem I. přiznána. Soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná. Žalovaný by tak oproti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 46 156,28 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne , datum,  uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  distančním způsobem, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 20 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 2. 5. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 7. 3. 2030. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, , a to v částce 20 900 Kč dne 2. 4. 2025. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy porušil, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu dne 1. 8. 2025 vypověděla. Žalovaný sjednané splátky řádně nesplácel. Žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 46 156,28 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 20 900 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 415,91 Kč, smluvního úroku ve výši 24 653,29 Kč poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 22,08 Kč. Dále se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyně uplatňuje za 90 dnů prodlení žalovaného smluvní pokutu v období od 3. 5. 2025 do 1. 8. 2025 ve výši 231,83 Kč.2. Žalovaný uznal nárok žalobkyně pouze ohledně požadované jistiny ve výši 20 900 Kč. Dále uvedl, že má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost v době uzavření úvěrové smlouvy. V té době byl předlužený, měl celkem , hodnota,  kontraktů, kdy celková částka, kterou měsíčně splácel činila 96 470 Kč a nesplacená částka po splatnosti byla 5 040 664 Kč. Byl tak objektivně neschopný splácet další úvěr. Žalobkyně neověřovala jeho příjmy ani výdaje a neprověřovala jeho existující závazky. Vůbec tak neposoudila, zda je žalovaný schopen úvěr splácet. Žalovaný dále namítal, že požadované smluvní úroky jsou nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Rovněž si vědomě neobjednal službu Presto a Informační SMS servis.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu. Účastníci uzavřeli dne , datum,  smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 20 900 Kč, kdy žalovaný se zavázal tento vrátit v pravidelných denních splátkách po 206,74 Kč. V čl. VI. byla sjednána úroková sazba ve výši denního úroku 0,983 %. RPSN činilo 1660,09 %. První splátka byla splatná dne 2. 5. 2025 a datum splatnosti úvěru – poslední den trvání byl stanoven na 7. 3. 2030. Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. V čl. VIII. bod 1 byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky (viz smlouva o úvěru č. , hodnota,  vč. informací pro spotřebitele, přehled denních splátek, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru).4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet, který byl označený ve smlouvě o úvěru, zaslána dne 2. 4. 2025 částka ve výši 20 900 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný žije sám. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky byla 22 000 Kč, výdajů na bydlení 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 4 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje 5 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje činily 35 805 Kč. Čistý měsíční příjem měl činit 41 998 Kč. Rezerva pro výdaje 650 Kč. Disponibilní příjem 6 193 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné.Z principů posuzování a filozofie žalobkyně bylo zjištěno, že sama žalobkyně má nastaveny podmínky a principy ověřování úvěruschopnosti klientů, jedná se zejména o získávání informací z různých databází (tyto však soudu nedoložila). Ohledně příjmů spotřebitele požaduje jejich řádné doložení (to rovněž nebylo soudu předloženo). Rovněž tak od klientů požaduje doložit jejich pravidelné měsíční výdaje (což také nebylo učiněno, resp. soudu doloženo).5. Žalobkyně přistoupila k výpovědi smlouvy o úvěru emailem ze dne 1. 8. 2025, neboť žalovaný porušil své povinnosti, kdy řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 46 878,11 Kč (uvedené zjištěno z emailu ze dne 1. 8. 2025).6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 47 694,03 Kč z titulu dlužných splátek úvěru dle smlouvy ze dne 2. 4. 2025, a to 3 dnů a dále nákladů zastoupení ve výši 6 640 Kč s tím, že byl poučen o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím společnosti , právnická osoba,  dne 16. 12. 2025 (viz potvrzení o podaní doporučené zásilky).7. Z vyčíslení pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ke dni 12. 6. 2026 činí pohledávka z úvěru č. , hodnota,  celkovou částku 48 878,43 Kč. Dále žalovaný předložil komplexní výpis z registrů, ze kterého vyplynulo, že má v současné době celkem , hodnota,  kontraktů, kdy celková výše splátek činí 96 470 Kč, nesplacená částka po splatnosti je ve výši 5 040 664 Kč. Dále z tohoto dokumentu soud zjistil, že k datu zavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru měl žalovaný úvěr u společnosti , právnická osoba, ., kde zbývalo uhradit částku 528 870 Kč a v dubu 2025 měl již neuhrazené splátky po splatnosti. Další zápůjčku realizoval v dané době u společnosti , právnická osoba, , kdy zde byla k dubnu 2025 také evidována splátka po splatnosti ve výši 24 870 Kč. Splátky po splatnosti pak měl k předmětnému datu i u společnosti , právnická osoba,  (26 500 Kč), , právnická osoba, . (63 573 Kč) a , právnická osoba, . (16 953 Kč).8. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je nutno aplikovat zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se mělo jednat o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 22 900 Kč.9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Z uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C–679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.“ Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).12. Ohledně splnění povinnosti dle ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené žalovaným, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně však nikterak nedoložila, že by při posouzení úvěruschopnosti a hodnocení příjmové i výdajové stránky žalovaného předestřené informace nějak ověřovala. Žalobkyně uvedla, že měla k dispozici výpis z účtu žalovaného a nahlédla do dostupných registrů, toto tvrzení však nijak nedoložila. Není tak zřejmé, jakým způsobem žalobkyně ověřovala tvrzenou bonitu žalovaného a udržitelnost jeho příjmů, když vůbec není zřejmé, z jakých podkladů žalobkyně vycházela při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně sama vyhodnotila, že rezerva žalovaného mezi příjmy a výdaji je měsíčně 650 Kč, což soudu přijde jako zcela nedostatečné pro splácení poskytnutého úvěru, kdy byly sjednány splátky denní, jejichž celková měsíční výše činila 6 202,20 Kč. Zcela nedostatečné je pak vyhodnocení příjmů žalovaného, které žalobkyně vyhodnotila částkou 41 998 Kč, přičemž není vůbec zřejmé, jak k této sumě dospěla. Přes výzvu soudu nedoložila žádné doklady, ze kterých při hodnocení příjmové a výdajové stránky žalovaného vycházela. K příjmům si nevyžádala ani pracovní smlouvu žalovaného či výplatní lístky, kdy zejména z pracovní smlouvy by bylo zřejmé, zda je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou, zda není ve zkušební době, a je tedy možno očekávat, že jím tvrzené příjmy bude dosahovat po celou dobu sjednaného splácení úvěru a zda budou jím uváděné příjmy trvalejšího charakteru. Není ani zřejmé, z jakých informací ohledně výdajů žalovaného vycházela, když v dokladu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného výdaje nejsou nijak specifikovány, resp. na bydlení je uváděna částka 5 000 Kč, což je pro dnešní poměry v městě Brně nereálně nízká částka. Žalobkyně nepožadovala doložení ani nájemní smlouvy k ověření výdajů za bydlení, ani dokladů SIPO či jiných dokladů k doložení plateb za energie, služby spojené s nájmem apod. Žalobkyně pak nepožadovala doložit žalovaným tvrzené výdaje. Není ani zřejmé z čeho dospěla k závěru, že splátky na půjčky má žalovaný ve výši 22 000 Kč. Navíc součet uváděných pravidelných výdajů i dalších nezbytných a ostatních nezbytných výdajů neodpovídá žalobkyní vypočítané výši minimálních výdajů, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně vypočetla disponibilní příjem žalovaného částkou 6 193 Kč, přitom výše sjednaných denních splátek při přepočtu na měsíc vychází na částku 6 202,20 Kč. JE tak zřejmé, že sjednané splátky jsou vyšší než kolik by dle žalobkyně mělo zbýt žalovanému po přepočtu tvrzených příjmů a výdajů a nezbývá zde ani žalobkyní uváděná rezerva 650 Kč.13. Žalobkyně zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťovala, resp. neověřovala tvrzené majetkové poměry žalovaného, jeho reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. A vůbec se nezabývala výdaji žalovaného, byť je zcela zřejmé, že pro svůj život musí měsíčně nějaké částky vynaložit. Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, takže jistě nepostačuje ověření příjmu ze zaměstnání, ale celou řadou dalších faktorů, mj. též otázkou životního stylu dlužníka, výší jeho reálných výdajů. Pokud žalobkyně navzdory všemu právě uvedenému postupovala tak, že žalovanému poskytla částku 20 900 Kč, počínala si zcela lehkomyslně a musela si být vědoma vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobkyně porušila svou povinnost uloženou jí ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Ohledně pravdivosti poskytnutých údajů žalovaným, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu).14. Soud uzavírá, že počíná-li si žalobkyně natolik lehkomyslně jako v projednávané věci, musí být srozuměna též s vysokým rizikem, které je s tím spojeno, totiž s rizikem reálné nevratnosti poskytnuté částky (řečeno s určitou mírou nadsázky, za daných okolností má smlouva spíše než smlouva o úvěru charakter smlouvy velmi odvážné). Jestliže by si žalobkyně již při uzavření smlouvy byla vědoma vysoké pravděpodobnosti neplnění řádně a včas ze strany žalovaného, a snad i počítala již od počátku s uplatněním sankcí za pozdní placení, pak by takovému postupu žalobkyně navíc nebylo lze přiznat ochranu z důvodů uvedených v ustanovení § 6 o. z. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru soud vycházel z toho, že žalobkyně svoji povinnost dle ust. § 86 cit. zákona nesplnila. Soud tedy při užití cit. ustanovení dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne 18. 12. 2024 je neplatná. Žalobkyni tak nevzniklo a nelze jí přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty či jiných finančních plnění a sjednaných poplatků ze smlouvy.15. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 900 Kč, je žalovaný tuto částku povinen žalobkyni vrátit dle ust. § 2993 o. z. z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto zavázal žalovaného vrátit žalobkyni částku 20 900 Kč, když dle ust. § 2991 o. z. se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť přijal plnění bez právního důvodu.17. Jestliže žalobkyně uplatňovala další nároky představující částku 24 653,29 Kč jako sjednaný úrok za půjčené peněžní prostředky, částku 415,91 Kč za poplatek tranší úvěru, poplatek za službu Presto 165 Kč, poplatek za službu Informační SMSM servis 22,08 Kč a smluvní pokutu ve výši 231,83 Kč, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobkyni nárok na tyto částky nevznikl.18. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud v tomto ohledu vycházel zejména z ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, nastává splatnost bezdůvodného obohacení dle možností spotřebitele, případně lhůtu určí soud. V tomto případě se tak žalovaný zatím nemohl dostat do prodlení, kdy proto nárok na zákonné úroky z prodlení žalobkyni nevznikl. Obdobně judikoval také Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy uvedl, že „..ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru…“.19. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná, je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný se sice vyjádřil k věci samé, ale ohledně svých poměrů ničeho neuvedl a k jednání soudu se nedostavil. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, proto vyšel při určování splatnosti dluhu ve výši 20 900 Kč z absolutně neplatné smlouvy č. , hodnota,  a dovodil, že pokud se touto smlouvou měl žalovaný úmysl zavázat k úhradě splátky ve výši 206,74 Kč denně, pak je odpovídající jeho možnostem uhradit dosud nevrácenou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 6 200 Kč. Soud má za to, že umožnění splátek v nižší výši by neúměrně zvýhodnilo žalovaného oproti žalobkyni. S ohledem na výši dlužné částky musí soud stanovit výši splátek takovou, aby dlužná částka byla uhrazena v době přijatelné i pro žalobkyni. Jako jistou záruku pro žalobkyni, že její nárok bude uspokojen, pak soud rozhodl vázat splátky na ztrátu výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaný neuhradí, byť jen jedinou splátku včas, stává se splatným celý dluh.20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Zdejší soud veden nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 3. 9. 2026, kdy již zamítnutá jistina a kapitalizované příslušenství přesahují částku, která byla žalobkyni výrokem I. přiznána. Soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná. Žalovaný by tak oproti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2026:108.C.71.2026.1","publishedAt":"2026-10-22","decisionAt":"2026-09-03","caseNumber":{"senate":108,"registry":"C","index":71,"year":2026,"pageNumber":36},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Hana","lastName":"Střítecká","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"46 388,11 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}