{"uuid":"b9efd523-5aa5-448b-b188-546981997e5c","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 47 674 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 640 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 640 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 640 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 640 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 40 266 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši za období od 24. 7. 2025 do 29. 9. 2025 částkou 884 Kč, úrokem z prodlení v kapitalizované výši za období od 30. 9. 2025 do 31. 10. 2025 částkou 410,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 266 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení, dále částku 7 408,66 Kč, s úrokem ve výši 82,91 % ročně z částky 34 078,26 Kč od 24. 7. 2025 do 16. 8. 2025 v kapitalizované výši 1 798,32 Kč a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 34 078,26 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 24. 7. 2025 dosáhne částky 114 984 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 7. 2024 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta téhož dne na účet uvedený ve smlouvě částka 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 82,91 % ročně ve 30 měsíčních splátkách po 3 640 Kč, splatných k 18. dni každého měsíce, počínaje měsícem srpnem 2024. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 37 360 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), přičemž dané právo na zaplacení pokuty vzniklo u splátky č. 8, 9 a 11. Žalobkyni rovněž vzniklo právo i na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 000 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dané právo vzniklo u splátky č. 7, 8, 9, 10 a 11. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky (bod 6.3 smluvních ujednání), k zesplatnění došlo ke dni 22. 7. 2025. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru včetně úroků staly součástí nové jistiny, nová jistina činila částku 38 729,10 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit do 22. 7. 2025. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z nové jistiny. Protože žalovaný ani po zesplatnění úvěru nezaplatil dlužnou částku, vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne 24. 7. 2025 až do úplného zaplacení, kterou omezila datem vyhotovení žaloby a vyčíslila částkou 7 408,66 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, v níž byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem a k jejímu uzavření mělo dojít dne 29. 7. 2024, vyplývá, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 82,9 % ročně (celkem 95 820 Kč) ve 30 měsíčních splátkách po 3 640 Kč, které byly splatné do 18. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V článku 6 této smlouvy účastníci upravili smluvní pokuty, kdy dle bodu 6.1 činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů, podle bodu 6.2 smlouvy byla sjednána další smluvní pokuta v částce 200 Kč za každou splátku, u níž se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Pro případ prodlení o délce 65 dnů bylo v článku 6.3 téže smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, předsmluvní formulář, výpis záznamu z registru SOLUS, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), hodnocení klienta, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS (informace o vyplacení), důkaz o přijaté sms (pro vyplacení), prohlášení klienta – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru). Žalovaný se přihlásil do pojištění schopnosti splácet úvěry (přihláška do pojištění, příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, informační dokument o pojistném produktu, informace o pojištění). Z hodnocení klienta je patrné, že příjmy žalovaného činily 22 000 Kč, výdaje 12 481 Kč, rezerva 1 000 Kč, volné zdroje činily 8 519 Kč. Daná listina však není podepsána vyhotovující osobou, chybí vyplnění, zda je schválení úvěru doporučeno či nikoli, stejně tak absentuje analýza a vyhodnocení, zda došlo následně ke schválení. I na této listině byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem. Z detailu úhrady z účtu vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". vyplývá, že žalovanému byla dne 15. 4. 2024 vyplacena mzda 25 157 Kč, dne 15. 5. 2024 mzda 22 647 Kč a dne 15. 7. 2024 mzda 22 575 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 26. 7. 2024 žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS a v registru klientských informací (NRKI) s negativním výsledkem. Dne 26. 7. 2024 žalobkyně odeslala na účet žalovaného částku 1 Kč. Zároveň mu tuto informaci sdělila sms zprávou, kde ho vyzvala, aby VS použil jako podpisový kód pro odpovědní sms s textem předepsaného souhlasu. Dne 29. 7. 2024 byla žalobkyni doručena potvrzovací sms od žalovaného (důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná sms (informace o vyplacení) a důkaz o přijaté sms (pro vyplacení). Žalobkyně žalovanému oznámila schválení vyplacení úvěru ve výši 40 000 Kč dopisem ze dne 30. 7. 2024. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že k vyplacení částky 40 000 Kč došlo dne 29. 7. 2024. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 37 360 Kč. Žalobkyně následně vyhotovila jednotlivé upomínky (22. 4. 2025, 19. 5. 2025 a 21. 7. 2025), v nichž žalovaného upozornila na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 22. 7. 2025, že došlo k okamžitému zesplatnění všech jeho závazků a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 41 266 Kč (zmíněné dopisy z uvedených dnů včetně dodejky). Ani přes výzvu ze dne 12. 1. 2026 nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni doplatil (předžalobní výzva včetně podacího archu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.o.s.ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 86 odst. 2 z.o.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 87 odst. 1 z.o.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyní tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Ve smlouvě i v dalších listinách byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem. Žalobkyně soudu nepředložila důkazy k přímému prokázání, že tento jedinečný kód platně nahradil podpis žalovaného. Připojila pouze své vyjádření k podpisu na dálku (bez podpisu vyhotovující osoby), které není možné hodnotit jako důkaz, nýbrž jde o vyjádření žalobkyně ve věci samé. Nicméně doložila potvrzení o odeslání 1 Kč spolu s potvrzením o zaslání sms zprávy žalovanému, který následně sms zprávou potvrdil, že souhlasí s uzavřením smlouvy. Na základě těchto listin ve spojení s ostatními důkazy soud uzavřel, že žalobkyně důkazní břemeno ohledně vzniku závazku dle § 1723 o.z. splnila. Soud smlouvu o úvěru subsumoval pod § 2395 a násl. o.z. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Zjišťoval, zda žalobkyně splnila povinnosti kladené jí v § 84 a násl. z.o.s.ú. U ústního jednání byla vyzvána, aby doplnila rozhodná skutková tvrzení ohledně postupu a zjištění konkrétních skutečností, jež jsou podstatné pro vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když tvrzení musí předcházet důkazům a chybějící tvrzení nelze nahradit toliko předloženými důkazy, a dále aby svá tvrzení prokázala předloženými (označenými) důkazy. Žalobkyně však konkrétní skutková tvrzení nedoplnila, pouze v obecné rovině uvedla, že úvěruschopnost byla dostatečně zkoumána na základě všech dostupných prostředků, kdy bylo využito bankovních i nebankovních registrů a databází SOLUS a NRKI, čerpáno ze skutečností uvedených žalovaným, žalobkyně vyvinula maximální úsilí k tomu, aby dostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Ohledně důkazů pak odkázala na kartu klienta, hodnocení klienta a detaily úhrady, které prokazovaly příjmy žalovaného od zaměstnavatele. Jak bylo v odst. 3 tohoto rozsudku rozebráno, v kartě klienta byly uvedeny základní generálie žalovaného včetně jeho bydliště a označení jeho zaměstnavatele, další údaje se týkaly specifikace úvěru, hodnocení klienta bylo doplněno o příjmy a výdaje žalovaného včetně zjištění volných zdrojů, tyto listiny však nebyly podepsány vyhotovující osobou a zcela v nich absentoval závěr, jak žalobkyně vyhodnotila dostupné informace. Rovněž k prokázání svých tvrzení označila i výpis záznamů z registru SOLUS a výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI). Ani k těmto listinám nejsou připojeny žádné podpisy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. S ohledem na výše uvedené se soud nedomnívá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž by splnila zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. z.o.s.ú. V souladu s tímto zákonem má žalobkyně povinnost vycházet z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ověřovat majetkovou situaci žalovaného (jeho majetek, příjmy i výdaje, dluhy a exekuce), vycházeje přitom jak z informací získaných od žalovaného, tak z veřejných databází, zohlednit splátky poskytnutého úvěru a vypočíst disponibilní prostředky žalovaného, aniž by zjistila důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Danou povinnost však žalobkyně nesplnila. Soud opakuje, že její skutková tvrzení byla nedostatečná (nekonkrétní, bez jakýchkoli jednoznačných zjištění), stejně tak v předložených a provedených důkazech chyběl závěr, jak vyhodnotila zjišťovaná data (viz hodnocení klienta, které není zcela vyplněno), dané listiny navíc nebyly nikterak autorizovány (podepsány vyhotovující osobou). Za tohoto stavu je na místě postupovat dle § 87 z.o.s.ú. a vyhodnotit, že úvěrová smlouva je neplatná. Žalovanému tak byla uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou dosud nesplatil, tj. částku 2 640 Kč (poskytnutá jistina 40 000 Kč mínus dosavadní platby žalovaného 37 360 Kč), a to v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny. Protože žalobkyně při výpočtu částečné kapitalizace úroků z prodlení vycházela z nesprávné výše jistiny i data počátku prodlení, soud zamítl celou kapitalizovanou částku a žalobkyni přiznal nárok na dané příslušenství ode dne 6. 5. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v první prokazatelné výzvě k úhradě dluhu žalovaného – výzva k zaplacení (tedy 22. 4. 2025 + 10 dnů přiměřené lhůty k úhradě + 3 dny pro předpokládané doručení písemnosti dle § 573 o. z.)), a to v zákonné sazbě dle výše citovaných ustanovení. Protože se žalovaný v řízení nevyjádřil ani nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech vrátit poskytnutou jistinu v běžné (zákonné) třídenní lhůtě, soud postupoval dle § 160 o.s.ř. a uložil mu povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě 3 dnů (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Avšak i za situace, že by žalobkyně prokázala splnění zákonných povinností dle § 84 a násl. z.o.s.ú., soud by musel zkoumat, zda úvěrová smlouva netrpí absolutní neplatností z jiných zákonných důvodů. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč vrátit rovněž i úrok v nominální úrokové sazbě 82,91 %. V případě prodlení pak nastupovaly další sankce, jež žalobkyně vyčíslila částkou 1 497 Kč, 1 000 Kč a 7 408,66 Kč. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne 9. 10. 2018 č.j. 64 Co 247/2018, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 nebo 32 Cdo 3516/2009). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o.z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru. Sjednání výše úroků sice není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, avšak pokud by strany výši úroků nesjednaly, úvěrovaný je povinen platit úroky určené podle ust. § 1802 o.z. Žalobkyně je podnikatelem, předmět jejího podnikání zahrnuje i poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských), žalovaný nepochybně věděl, že sjednává tuto smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti. Závěr, že při neplatném sjednání výše úroků nemá úvěrovaný povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr, by byl zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. Podmínce v případě neplatného ujednání o výši úroku, aby se úrok stanovil postupem podle ust. § 577 o.z. (§ 1802 o.z.), tj. ve výši úroku požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru, by nebylo možno zcela nevyhovět. V posuzované věci se žalovaný zavázal k placení úroku v roční výši 82,91 %. Danou výši však soud prvního stupně považuje za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem však dle údajů zveřejňovaných ČNB na jejich internetových stránkách činila ke dni uzavření úvěrové smlouvy 9,02 % ročně, tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky zcela zásadním způsobem převyšuje. Při hodnocení souladu smlouvy, z níž má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úvěru, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Jak již bylo zmíněno, pro případ prodlení nastupovaly další sankce, které byly zcela zjevně rovněž nepřiměřeně vysoké, při porušení téže povinnosti měl být žalovaný stižen několika vedle sebe stojícími sankcemi (jednotlivými smluvními pokutami), jež bylo na místě hodnotit v souladu s ust. § 2048 a násl. o.z. a poměřovat i jejich přiměřeností. Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Žalovaný mohl toliko zvážit, zda za daných podmínek přistupuje či nepřistupuje k této smlouvě. Smlouvu s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Krajský soud v Plzni i poté opakovaně dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy za obdobných podmínek, kdy je sjednán úrok v sazbách řádově 80 % či 90 % ročně, jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud i v těchto případech vyhodnotil, že smlouva jako celek je absolutně neplatná, neboť smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele, přičemž za takovýchto podmínek je nerovnováha již tak významná, že ujednání smlouvy je obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek platit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úrok, pokud si účastníci úrok sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v Plzni č.j. 25 Co 255/2019-91, sp. zn. 25 Co 277/2019, č.j. 25 Co 325/2019-116). V obdobných věcech shodného žalobce opakovaně judikoval i Krajský soud v Plzni, který setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv (sp. zn. 64 Co 247/2018, 25 Co 240/2020, 25 Co 235/2020, 64 Co 221/2020 apod.). Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 47/2022-111 po posouzení všech aspektů projednávané věci žalobkyni nepřísluší se odůvodněně dovolávat možnosti oddělitelnosti ujednání o úroku, resp. dalších sjednaných poplatků. Odvolací soud zdůraznil, že jde o obchod s chudobou, pro věc je významné posouzení jejího souladu se zásadami obecné spravedlnosti a proporcionality.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z popsaných důvodů by soud i v tomto případě vyhodnotil, že z důvodu zjištěné absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni náleží toliko právo na vrácení peněžních prostředků, jež poskytla žalovanému, když se o tuto částku žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť mu bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, jak předpokládá ust. § 2991 odst. 2 o.z. ve spojení s § 2993 věty první o.z. Výroková část by tedy nedoznala změn, lišilo by se pouze právní hodnocení a právní důvod vyslovené neplatnosti úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení svědčilo žalovanému. Protože z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému dosud žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 40 266 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši za období od 24. 7. 2025 do 29. 9. 2025 částkou 884 Kč, úrokem z prodlení v kapitalizované výši za období od 30. 9. 2025 do 31. 10. 2025 částkou 410,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 266 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení, dále částku 7 408,66 Kč, s úrokem ve výši 82,91 % ročně z částky 34 078,26 Kč od 24. 7. 2025 do 16. 8. 2025 v kapitalizované výši 1 798,32 Kč a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 34 078,26 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 24. 7. 2025 dosáhne částky 114 984 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 7. 2024 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta téhož dne na účet uvedený ve smlouvě částka 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 82,91 % ročně ve 30 měsíčních splátkách po 3 640 Kč, splatných k 18. dni každého měsíce, počínaje měsícem srpnem 2024. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 37 360 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), přičemž dané právo na zaplacení pokuty vzniklo u splátky č. 8, 9 a 11. Žalobkyni rovněž vzniklo právo i na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 000 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dané právo vzniklo u splátky č. 7, 8, 9, 10 a 11. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky (bod 6.3 smluvních ujednání), k zesplatnění došlo ke dni 22. 7. 2025. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru včetně úroků staly součástí nové jistiny, nová jistina činila částku 38 729,10 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit do 22. 7. 2025. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z nové jistiny. Protože žalovaný ani po zesplatnění úvěru nezaplatil dlužnou částku, vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne 24. 7. 2025 až do úplného zaplacení, kterou omezila datem vyhotovení žaloby a vyčíslila částkou 7 408,66 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, v níž byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem a k jejímu uzavření mělo dojít dne 29. 7. 2024, vyplývá, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 82,9 % ročně (celkem 95 820 Kč) ve 30 měsíčních splátkách po 3 640 Kč, které byly splatné do 18. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V článku 6 této smlouvy účastníci upravili smluvní pokuty, kdy dle bodu 6.1 činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů, podle bodu 6.2 smlouvy byla sjednána další smluvní pokuta v částce 200 Kč za každou splátku, u níž se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Pro případ prodlení o délce 65 dnů bylo v článku 6.3 téže smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, předsmluvní formulář, výpis záznamu z registru SOLUS, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), hodnocení klienta, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS (informace o vyplacení), důkaz o přijaté sms (pro vyplacení), prohlášení klienta – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru). Žalovaný se přihlásil do pojištění schopnosti splácet úvěry (přihláška do pojištění, příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, informační dokument o pojistném produktu, informace o pojištění). Z hodnocení klienta je patrné, že příjmy žalovaného činily 22 000 Kč, výdaje 12 481 Kč, rezerva 1 000 Kč, volné zdroje činily 8 519 Kč. Daná listina však není podepsána vyhotovující osobou, chybí vyplnění, zda je schválení úvěru doporučeno či nikoli, stejně tak absentuje analýza a vyhodnocení, zda došlo následně ke schválení. I na této listině byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem. Z detailu úhrady z účtu vedeného u , právnická osoba, . vyplývá, že žalovanému byla dne 15. 4. 2024 vyplacena mzda 25 157 Kč, dne 15. 5. 2024 mzda 22 647 Kč a dne 15. 7. 2024 mzda 22 575 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u , jméno FO, . Dne 26. 7. 2024 žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS a v registru klientských informací (NRKI) s negativním výsledkem. Dne 26. 7. 2024 žalobkyně odeslala na účet žalovaného částku 1 Kč. Zároveň mu tuto informaci sdělila sms zprávou, kde ho vyzvala, aby VS použil jako podpisový kód pro odpovědní sms s textem předepsaného souhlasu. Dne 29. 7. 2024 byla žalobkyni doručena potvrzovací sms od žalovaného (důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná sms (informace o vyplacení) a důkaz o přijaté sms (pro vyplacení). Žalobkyně žalovanému oznámila schválení vyplacení úvěru ve výši 40 000 Kč dopisem ze dne 30. 7. 2024. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že k vyplacení částky 40 000 Kč došlo dne 29. 7. 2024. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 37 360 Kč. Žalobkyně následně vyhotovila jednotlivé upomínky (22. 4. 2025, 19. 5. 2025 a 21. 7. 2025), v nichž žalovaného upozornila na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 22. 7. 2025, že došlo k okamžitému zesplatnění všech jeho závazků a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 41 266 Kč (zmíněné dopisy z uvedených dnů včetně dodejky). Ani přes výzvu ze dne 12. 1. 2026 nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni doplatil (předžalobní výzva včetně podacího archu).4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.o.s.ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 z.o.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 z.o.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyní tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Ve smlouvě i v dalších listinách byl podpis žalovaného nahrazen jedinečným kódem. Žalobkyně soudu nepředložila důkazy k přímému prokázání, že tento jedinečný kód platně nahradil podpis žalovaného. Připojila pouze své vyjádření k podpisu na dálku (bez podpisu vyhotovující osoby), které není možné hodnotit jako důkaz, nýbrž jde o vyjádření žalobkyně ve věci samé. Nicméně doložila potvrzení o odeslání 1 Kč spolu s potvrzením o zaslání sms zprávy žalovanému, který následně sms zprávou potvrdil, že souhlasí s uzavřením smlouvy. Na základě těchto listin ve spojení s ostatními důkazy soud uzavřel, že žalobkyně důkazní břemeno ohledně vzniku závazku dle § 1723 o.z. splnila. Soud smlouvu o úvěru subsumoval pod § 2395 a násl. o.z. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Zjišťoval, zda žalobkyně splnila povinnosti kladené jí v § 84 a násl. z.o.s.ú. U ústního jednání byla vyzvána, aby doplnila rozhodná skutková tvrzení ohledně postupu a zjištění konkrétních skutečností, jež jsou podstatné pro vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když tvrzení musí předcházet důkazům a chybějící tvrzení nelze nahradit toliko předloženými důkazy, a dále aby svá tvrzení prokázala předloženými (označenými) důkazy. Žalobkyně však konkrétní skutková tvrzení nedoplnila, pouze v obecné rovině uvedla, že úvěruschopnost byla dostatečně zkoumána na základě všech dostupných prostředků, kdy bylo využito bankovních i nebankovních registrů a databází SOLUS a NRKI, čerpáno ze skutečností uvedených žalovaným, žalobkyně vyvinula maximální úsilí k tomu, aby dostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Ohledně důkazů pak odkázala na kartu klienta, hodnocení klienta a detaily úhrady, které prokazovaly příjmy žalovaného od zaměstnavatele. Jak bylo v odst. 3 tohoto rozsudku rozebráno, v kartě klienta byly uvedeny základní generálie žalovaného včetně jeho bydliště a označení jeho zaměstnavatele, další údaje se týkaly specifikace úvěru, hodnocení klienta bylo doplněno o příjmy a výdaje žalovaného včetně zjištění volných zdrojů, tyto listiny však nebyly podepsány vyhotovující osobou a zcela v nich absentoval závěr, jak žalobkyně vyhodnotila dostupné informace. Rovněž k prokázání svých tvrzení označila i výpis záznamů z registru SOLUS a výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI). Ani k těmto listinám nejsou připojeny žádné podpisy.11. S ohledem na výše uvedené se soud nedomnívá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž by splnila zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. z.o.s.ú. V souladu s tímto zákonem má žalobkyně povinnost vycházet z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ověřovat majetkovou situaci žalovaného (jeho majetek, příjmy i výdaje, dluhy a exekuce), vycházeje přitom jak z informací získaných od žalovaného, tak z veřejných databází, zohlednit splátky poskytnutého úvěru a vypočíst disponibilní prostředky žalovaného, aniž by zjistila důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Danou povinnost však žalobkyně nesplnila. Soud opakuje, že její skutková tvrzení byla nedostatečná (nekonkrétní, bez jakýchkoli jednoznačných zjištění), stejně tak v předložených a provedených důkazech chyběl závěr, jak vyhodnotila zjišťovaná data (viz hodnocení klienta, které není zcela vyplněno), dané listiny navíc nebyly nikterak autorizovány (podepsány vyhotovující osobou). Za tohoto stavu je na místě postupovat dle § 87 z.o.s.ú. a vyhodnotit, že úvěrová smlouva je neplatná. Žalovanému tak byla uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou dosud nesplatil, tj. částku 2 640 Kč (poskytnutá jistina 40 000 Kč mínus dosavadní platby žalovaného 37 360 Kč), a to v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny. Protože žalobkyně při výpočtu částečné kapitalizace úroků z prodlení vycházela z nesprávné výše jistiny i data počátku prodlení, soud zamítl celou kapitalizovanou částku a žalobkyni přiznal nárok na dané příslušenství ode dne 6. 5. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v první prokazatelné výzvě k úhradě dluhu žalovaného – výzva k zaplacení (tedy 22. 4. 2025 + 10 dnů přiměřené lhůty k úhradě + 3 dny pro předpokládané doručení písemnosti dle § 573 o. z.)), a to v zákonné sazbě dle výše citovaných ustanovení. Protože se žalovaný v řízení nevyjádřil ani nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech vrátit poskytnutou jistinu v běžné (zákonné) třídenní lhůtě, soud postupoval dle § 160 o.s.ř. a uložil mu povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě 3 dnů (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.12. Avšak i za situace, že by žalobkyně prokázala splnění zákonných povinností dle § 84 a násl. z.o.s.ú., soud by musel zkoumat, zda úvěrová smlouva netrpí absolutní neplatností z jiných zákonných důvodů. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč vrátit rovněž i úrok v nominální úrokové sazbě 82,91 %. V případě prodlení pak nastupovaly další sankce, jež žalobkyně vyčíslila částkou 1 497 Kč, 1 000 Kč a 7 408,66 Kč. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení.13. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne 9. 10. 2018 č.j. 64 Co 247/2018, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 nebo 32 Cdo 3516/2009). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o.z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru. Sjednání výše úroků sice není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, avšak pokud by strany výši úroků nesjednaly, úvěrovaný je povinen platit úroky určené podle ust. § 1802 o.z. Žalobkyně je podnikatelem, předmět jejího podnikání zahrnuje i poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských), žalovaný nepochybně věděl, že sjednává tuto smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti. Závěr, že při neplatném sjednání výše úroků nemá úvěrovaný povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr, by byl zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. Podmínce v případě neplatného ujednání o výši úroku, aby se úrok stanovil postupem podle ust. § 577 o.z. (§ 1802 o.z.), tj. ve výši úroku požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru, by nebylo možno zcela nevyhovět. V posuzované věci se žalovaný zavázal k placení úroku v roční výši 82,91 %. Danou výši však soud prvního stupně považuje za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem však dle údajů zveřejňovaných ČNB na jejich internetových stránkách činila ke dni uzavření úvěrové smlouvy 9,02 % ročně, tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky zcela zásadním způsobem převyšuje. Při hodnocení souladu smlouvy, z níž má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úvěru, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Jak již bylo zmíněno, pro případ prodlení nastupovaly další sankce, které byly zcela zjevně rovněž nepřiměřeně vysoké, při porušení téže povinnosti měl být žalovaný stižen několika vedle sebe stojícími sankcemi (jednotlivými smluvními pokutami), jež bylo na místě hodnotit v souladu s ust. § 2048 a násl. o.z. a poměřovat i jejich přiměřeností. Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Žalovaný mohl toliko zvážit, zda za daných podmínek přistupuje či nepřistupuje k této smlouvě. Smlouvu s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.14. Krajský soud v Plzni i poté opakovaně dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy za obdobných podmínek, kdy je sjednán úrok v sazbách řádově 80 % či 90 % ročně, jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud i v těchto případech vyhodnotil, že smlouva jako celek je absolutně neplatná, neboť smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele, přičemž za takovýchto podmínek je nerovnováha již tak významná, že ujednání smlouvy je obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek platit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úrok, pokud si účastníci úrok sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v Plzni č.j. 25 Co 255/2019-91, sp. zn. 25 Co 277/2019, č.j. 25 Co 325/2019-116). V obdobných věcech shodného žalobce opakovaně judikoval i Krajský soud v Plzni, který setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv (sp. zn. 64 Co 247/2018, 25 Co 240/2020, 25 Co 235/2020, 64 Co 221/2020 apod.). Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 47/2022-111 po posouzení všech aspektů projednávané věci žalobkyni nepřísluší se odůvodněně dovolávat možnosti oddělitelnosti ujednání o úroku, resp. dalších sjednaných poplatků. Odvolací soud zdůraznil, že jde o obchod s chudobou, pro věc je významné posouzení jejího souladu se zásadami obecné spravedlnosti a proporcionality.15. Z popsaných důvodů by soud i v tomto případě vyhodnotil, že z důvodu zjištěné absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni náleží toliko právo na vrácení peněžních prostředků, jež poskytla žalovanému, když se o tuto částku žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť mu bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, jak předpokládá ust. § 2991 odst. 2 o.z. ve spojení s § 2993 věty první o.z. Výroková část by tedy nedoznala změn, lišilo by se pouze právní hodnocení a právní důvod vyslovené neplatnosti úvěrové smlouvy.16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení svědčilo žalovanému. Protože z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému dosud žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPM:2026:25.C.30.2026.65","publishedAt":"2026-06-30","decisionAt":"2026-05-07","caseNumber":{"senate":25,"registry":"C","index":30,"year":2026,"pageNumber":65},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Martina","lastName":"Folková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"návrh na vydání platebního rozkazu pro částku 47 674,- Kč s přísl.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"45","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","VZAJEMNE_PLNENI","LICHVA","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","DORUCOVANI","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}