{"uuid":"bc702bef-c2bb-43a1-935a-af300c019c53","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 34 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 000 Kč od 20. 3. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Co do částky 13 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 12. 2025 do 19. 3. 2026, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 3. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 938,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 000 Kč od 20. 3. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 13 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 12. 2025 do 19. 3. 2026, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 3. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 938,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem,  , Anonymizováno, .IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že se žalovaným dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Úvěr měl být splacen dne 15. 12. 2025. Krom poskytnuté jistiny byl žalovaný povinen zaplatit smluvní úrok v kapitalizované výši 9 000 Kč. Žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil, dostal se do prodlení, kdy žalobkyně požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z částky 25 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uplatněný nárok žalobkyně neuznal. Žalovaný uvedl, že dne 31. 12. 2025 uhradil žalobkyni částku 4 000 Kč. Žalobkyně dle žalovaného rovněž lživě uvedla výši sjednaných úroků. Žalovaný uznal svůj závazek vrátit žalobkyni zbývající část jistiny ve výši 21 000 Kč, avšak výši příslušenství úvěru považoval za nezákonnou, amorální a nemravnou. Žalobkyně rovněž nezohlednila to, že žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy měl s ohledem na svůj zdravotní stav tendence k impulzivnímu jednání a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dle žalovaného žalobkyně rovněž neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soudem bylo ve věci nařízeno na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ústní jednání, ze kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem, a to včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, jak bylo doloženo potvrzením o provedené platbě, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku ve výši 1,20 % denně, který byl kapitalizován tak, že žalovaný byla povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 000 Kč, a to dne 15. 12. 2025 v jediné splátce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. dopisem ze dne 9. 3. 2026, jak bylo zjištěno z výzvy a podacího lístku ze dne 11. 3. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný soudu předložil potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., dle kterého z bankovního účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedeného na jméno žalovaného, byla dne 31. 12. 2025 učiněna platba ve výši 4 000 Kč ve prospěch účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tj. účtu vyplývající z předložené smlouvy o úvěru) pod variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zprávou „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze soudem vyžádané zprávy společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". bylo zjištěno, že na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla dne 15. 11. 2025 připsána platba ve výši 25 000 Kč z čísla účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to pod variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z žalovaným krátkou cestou při jednání předložených listin, tj. z lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" kliniky FN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a kopie článku, nebyly pro rozhodnutí soudu zjištěny žádné relevantní skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Na výzvu soudu, kterou bylo po žalobkyni požadováno, aby doplnila tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného, a na podporu těchto tvrzení předložila důkazy, nijak žalobkyně nereagovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud v daném případě posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ustanovení § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V nyní posuzovaném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Podle ustanovení § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Od poskytovatele se nicméně očekává požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že úrok z poskytnuté částky byl sjednán ve výši 1,20 % denně, což je 438 % ročně (!), sjednaný úrok je dle soudu úrokem nemravným. Úrok ve výši 438 % ročně několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smluv, jak vyplývá z veřejně dostupné statistiky České národní banky pro spotřebitelské úvěry se stejnými parametry, když úroky, resp. RPSN úvěrů poskytovaných bankami a některými úvěrovými společnostmi, většinou nedosahují 30 % ročně (viz také nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 199/11 či II. ÚS 3194/18). Lze přitom mít důvodně za to, že žalobkyně by byla požadovanou částku úvěru žalovanému nepůjčila a smlouvu by s ním byla neuzavřela, kdyby žalovaný na její podmínky byl nepřistoupil. Žalobkyně si smlouvou o úvěru nechala od žalovaného slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění ve značném nepoměru. Smlouvy s takto sjednaným úrokem jsou proto dle názoru soudu smlouvami absolutně neplatnými. Smlouva se tedy jeví jako celek nevyvážená, jež různými poplatky a sankcemi navyšuje k vrácení poskytnutou částku, proto nelze jednotlivé její části oddělit, ale je nutné ji brát v celém kontextu jako celek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Ostatně Krajský soud v Plzni dal ve svých rozhodnutích, týkajících se obdobných věcí o nárocích ze spotřebitelských úvěrových smluv, opakovaně najevo, že i při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele (srov. kupř. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018). Ke shodnému závěru lze dospět i při respektování závěrů vyslovených jiným odvolacím senátem Krajského soudu v Plzni v rozsudku č. j. 64 Co 265/2020-88 ze dne 27. 10. 2020. V tomto rozhodnutí odvolací soud sice nedospěl k výše nastíněnému závěru o tom, že nepřiměřeně vysoký (nemravný) úrok sám o sobě vede k neplatnosti celé úvěrové smlouvy, avšak i tak dovodil neplatnost smlouvy o úvěru jako celku s poukazem na to, že ujednání o výši úroku je třeba zkoumat v souvislostech s dalším obsahem smlouvy, zejména s ohledem na adhezní způsob uzavření smlouvy, faktickou nutnost akceptace formulářové dokumentace vypracované žalobkyní ze strany spotřebitele, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit, na přirůstání úroku běžícího do zaplacení, konstrukci „nové jistiny“, která však žádnou jistinou úvěru není, neadekvátní anatocismus (tj. sjednání úroku z úroků) ve spojení se smluvními pokutami a ve vazbě na ujednání o právu žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení úvěrovaného aj. (v podrobnostech lze na citovaný judikát zcela odkázat). Přítomnost těchto „škodlivin“ v závazkovém vztahu, jako je tomu i v nyní rozhodnuté věci, ve svém posledku vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání také nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli podle § 1811 o. z., neboť stěží lze předpokládat, že uvedené formulace budou srozumitelné průměrnému spotřebiteli a že on bude schopen posoudit důsledky takového ujednání na obsah jeho povinností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smluv je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že uzavřená smlouva v celém svém kontextu nastoluje v rozporu se zásadou ochrany práv spotřebitele, která má své vyjádření především v příslušných ustanoveních o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, která je tak významnou, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Lze přitom důvodně dovozovat, že žalobkyně by požadované částky úvěrů žalované neposkytla a smlouvu by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná zcela na její podmínky nepřistoupila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je poté osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležitě spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by jakkoliv úvěruschopnost žalovaného zjišťovala, posuzovala, a vzhledem k tomu, že žalobkyně nijak na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů nereagovala a z nařízeného ústního jednání se omluvila, pročež se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu ohledně nutnosti doplnit tvrzení a důkazy v tomto směru, nijak splnění výše uvedené povinnosti neprokázala, a nutno podotknout, že ani v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu netvrdila, že by se jakkoliv úvěruschopností žalovaného zabývala, soud uzavřel, že žalobkyně neposuzovala důkladně a s odbornou péčí, nebo respektive vůbec, dle § 75 a § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., úvěruschopnost žalovaného. Rovněž z tohoto důvodu shledal soud smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Nárok žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalovaný na svůj dluh plnil toliko částku 4 000 Kč, obdržel částku ve výši 25 000 Kč. Soud tedy uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení představující rozdíl částky poskytnuté a částky uhrazené, ve výši 21 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 odst. 1 o. z., je žalovaná povinna plnit až na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. (s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026 (a to s doloženým dokladem o jejím odesláním ze dne 11. 3. 2026), přičemž součástí této výzvy bylo mj. vyčíslení dlužné částky, která pokrývala částku ve výši bezdůvodného obohacení, když žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Má se za to, že došlá zásilka došla třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu do tří dnů od doručení výzvy, v prodlení se ocitl dne následujícího po splatnosti. Výzva, coby zásilka, byla poskytovateli poštovních služeb předána dne 11. 3. 2026. Ode dne 20. 3. 2026 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalobkyně 61 % (ve výroku I.) převýšil procesní úspěch žalovaného 39 % (ve výroku II.). Soud tak stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v procentní výši odpovídající rozdílu úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného ve věci, tj. ve výši 22 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Náklady řízení žalobkyně dle ustanovení § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 360 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 14 odst. 1 bod 3 advokátního tarifu (tj. celkem 2 100 Kč), dále 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 264 Kč. S ohledem na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 22 %, proto soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto poměrnou část jejích nákladů řízení, tedy částku ve výši 938,08 Kč (výrok III.). Soud má za to, že podmínky § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť žaloba byla podána po 1. 7. 2014, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. V posuzovaném případě soud nevydal elektronický platební rozkaz a v řízení pokračoval, proto stanovil povinnost žalovanému zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 340 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. V případě splnění povinnosti uložené výrokem IV., postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že se žalovaným dne , datum,  uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Úvěr měl být splacen dne 15. 12. 2025. Krom poskytnuté jistiny byl žalovaný povinen zaplatit smluvní úrok v kapitalizované výši 9 000 Kč. Žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil, dostal se do prodlení, kdy žalobkyně požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z částky 25 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uplatněný nárok žalobkyně neuznal. Žalovaný uvedl, že dne 31. 12. 2025 uhradil žalobkyni částku 4 000 Kč. Žalobkyně dle žalovaného rovněž lživě uvedla výši sjednaných úroků. Žalovaný uznal svůj závazek vrátit žalobkyni zbývající část jistiny ve výši 21 000 Kč, avšak výši příslušenství úvěru považoval za nezákonnou, amorální a nemravnou. Žalobkyně rovněž nezohlednila to, že žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy měl s ohledem na svůj zdravotní stav tendence k impulzivnímu jednání a , Anonymizováno, . Dle žalovaného žalobkyně rovněž neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.3. Soudem bylo ve věci nařízeno na den , datum,  ústní jednání, ze kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně.4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota,  ze dne , datum, , uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem, a to včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, jak bylo doloženo potvrzením o provedené platbě, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku ve výši 1,20 % denně, který byl kapitalizován tak, že žalovaný byla povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 000 Kč, a to dne 15. 12. 2025 v jediné splátce.5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. dopisem ze dne 9. 3. 2026, jak bylo zjištěno z výzvy a podacího lístku ze dne 11. 3. 2026.6. Žalovaný soudu předložil potvrzení , právnická osoba, ., dle kterého z bankovního účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného, byla dne 31. 12. 2025 učiněna platba ve výši 4 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu,  (tj. účtu vyplývající z předložené smlouvy o úvěru) pod variabilním symbolem , var. symbol,  se zprávou „, Anonymizováno, “.7. Ze soudem vyžádané zprávy společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu,  byla dne 15. 11. 2025 připsána platba ve výši 25 000 Kč z čísla účtu , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .8. Z žalovaným krátkou cestou při jednání předložených listin, tj. z lékařské zprávy , Anonymizováno,  kliniky FN , adresa,  a kopie článku, nebyly pro rozhodnutí soudu zjištěny žádné relevantní skutečnosti.9. Na výzvu soudu, kterou bylo po žalobkyni požadováno, aby doplnila tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného, a na podporu těchto tvrzení předložila důkazy, nijak žalobkyně nereagovala.10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.19. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.20. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.).21. Soud v daném případě posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ustanovení § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti.22. V nyní posuzovaném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Podle ustanovení § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Od poskytovatele se nicméně očekává požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku.23. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že úrok z poskytnuté částky byl sjednán ve výši 1,20 % denně, což je 438 % ročně (!), sjednaný úrok je dle soudu úrokem nemravným. Úrok ve výši 438 % ročně několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smluv, jak vyplývá z veřejně dostupné statistiky České národní banky pro spotřebitelské úvěry se stejnými parametry, když úroky, resp. RPSN úvěrů poskytovaných bankami a některými úvěrovými společnostmi, většinou nedosahují 30 % ročně (viz také nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 199/11 či II. ÚS 3194/18). Lze přitom mít důvodně za to, že žalobkyně by byla požadovanou částku úvěru žalovanému nepůjčila a smlouvu by s ním byla neuzavřela, kdyby žalovaný na její podmínky byl nepřistoupil. Žalobkyně si smlouvou o úvěru nechala od žalovaného slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění ve značném nepoměru. Smlouvy s takto sjednaným úrokem jsou proto dle názoru soudu smlouvami absolutně neplatnými. Smlouva se tedy jeví jako celek nevyvážená, jež různými poplatky a sankcemi navyšuje k vrácení poskytnutou částku, proto nelze jednotlivé její části oddělit, ale je nutné ji brát v celém kontextu jako celek.24. Ostatně Krajský soud v Plzni dal ve svých rozhodnutích, týkajících se obdobných věcí o nárocích ze spotřebitelských úvěrových smluv, opakovaně najevo, že i při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele (srov. kupř. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018). Ke shodnému závěru lze dospět i při respektování závěrů vyslovených jiným odvolacím senátem Krajského soudu v Plzni v rozsudku č. j. 64 Co 265/2020-88 ze dne 27. 10. 2020. V tomto rozhodnutí odvolací soud sice nedospěl k výše nastíněnému závěru o tom, že nepřiměřeně vysoký (nemravný) úrok sám o sobě vede k neplatnosti celé úvěrové smlouvy, avšak i tak dovodil neplatnost smlouvy o úvěru jako celku s poukazem na to, že ujednání o výši úroku je třeba zkoumat v souvislostech s dalším obsahem smlouvy, zejména s ohledem na adhezní způsob uzavření smlouvy, faktickou nutnost akceptace formulářové dokumentace vypracované žalobkyní ze strany spotřebitele, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit, na přirůstání úroku běžícího do zaplacení, konstrukci „nové jistiny“, která však žádnou jistinou úvěru není, neadekvátní anatocismus (tj. sjednání úroku z úroků) ve spojení se smluvními pokutami a ve vazbě na ujednání o právu žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení úvěrovaného aj. (v podrobnostech lze na citovaný judikát zcela odkázat). Přítomnost těchto „škodlivin“ v závazkovém vztahu, jako je tomu i v nyní rozhodnuté věci, ve svém posledku vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání také nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli podle § 1811 o. z., neboť stěží lze předpokládat, že uvedené formulace budou srozumitelné průměrnému spotřebiteli a že on bude schopen posoudit důsledky takového ujednání na obsah jeho povinností.25. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smluv je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že uzavřená smlouva v celém svém kontextu nastoluje v rozporu se zásadou ochrany práv spotřebitele, která má své vyjádření především v příslušných ustanoveních o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, která je tak významnou, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Lze přitom důvodně dovozovat, že žalobkyně by požadované částky úvěrů žalované neposkytla a smlouvu by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná zcela na její podmínky nepřistoupila.26. Žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je poté osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležitě spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by jakkoliv úvěruschopnost žalovaného zjišťovala, posuzovala, a vzhledem k tomu, že žalobkyně nijak na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů nereagovala a z nařízeného ústního jednání se omluvila, pročež se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu ohledně nutnosti doplnit tvrzení a důkazy v tomto směru, nijak splnění výše uvedené povinnosti neprokázala, a nutno podotknout, že ani v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu netvrdila, že by se jakkoliv úvěruschopností žalovaného zabývala, soud uzavřel, že žalobkyně neposuzovala důkladně a s odbornou péčí, nebo respektive vůbec, dle § 75 a § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., úvěruschopnost žalovaného. Rovněž z tohoto důvodu shledal soud smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona.27. Nárok žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalovaný na svůj dluh plnil toliko částku 4 000 Kč, obdržel částku ve výši 25 000 Kč. Soud tedy uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení představující rozdíl částky poskytnuté a částky uhrazené, ve výši 21 000 Kč.28. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 odst. 1 o. z., je žalovaná povinna plnit až na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. (s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026 (a to s doloženým dokladem o jejím odesláním ze dne 11. 3. 2026), přičemž součástí této výzvy bylo mj. vyčíslení dlužné částky, která pokrývala částku ve výši bezdůvodného obohacení, když žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Má se za to, že došlá zásilka došla třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu do tří dnů od doručení výzvy, v prodlení se ocitl dne následujícího po splatnosti. Výzva, coby zásilka, byla poskytovateli poštovních služeb předána dne 11. 3. 2026. Ode dne 20. 3. 2026 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalobkyně 61 % (ve výroku I.) převýšil procesní úspěch žalovaného 39 % (ve výroku II.). Soud tak stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v procentní výši odpovídající rozdílu úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného ve věci, tj. ve výši 22 %.30. Náklady řízení žalobkyně dle ustanovení § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 360 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 14 odst. 1 bod 3 advokátního tarifu (tj. celkem 2 100 Kč), dále 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 264 Kč. S ohledem na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 22 %, proto soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto poměrnou část jejích nákladů řízení, tedy částku ve výši 938,08 Kč (výrok III.). Soud má za to, že podmínky § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť žaloba byla podána po 1. 7. 2014, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč.31. V posuzovaném případě soud nevydal elektronický platební rozkaz a v řízení pokračoval, proto stanovil povinnost žalovanému zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 340 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.32. V případě splnění povinnosti uložené výrokem IV., postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech, a to do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovanému, jež se svého práva na podání odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal, již toto právo nepřísluší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKT:2026:9.C.122.2026.1","publishedAt":"2026-09-09","decisionAt":"2026-06-09","caseNumber":{"senate":9,"registry":"C","index":122,"year":2026,"pageNumber":51},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tereza","lastName":"Leitgebová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSKT","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 34 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","VZAJEMNE_PLNENI","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}