{"uuid":"c026364e-cb93-4b81-9a2b-95dccb1fbb3f","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 17 180 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Chebu ze 14. 11. 2025, č. j. 11 C 212/2025–19","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku; ve zbytku se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku; ve zbytku se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 17 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 17. 5. 2025 do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 22. 3. 2024 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poslala žalovanému 10 000 Kč a ten se zavázal tuto částku vrátit spolu se „souhrnným poplatkem“ 8 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 1 000 Kč, žalobkyně následně požadovala doplatek jistiny ve výši 9 165 Kč a doplatek poplatku ve výši 8 015 Kč. Po provedeném dokazování soud prvního stupně se zabýval konstrukcí „souhrnného poplatku“ s výsledkem, podle níž obdobná ujednání představují fakticky zastřená ujednání o odměně za poskytnutí peněžních prostředků ve zjevně nepřiměřené výši. Uzavřel, že ve smlouvě sjednaná úroková sazba ve výši 70,89 % ročně je extrémně nepřiměřená a blížící se lichvářským podmínkám a že další poplatky (poplatek za zpracování a doručení úvěru) nepředstavují skutečnou službu, nýbrž náklady, které mají být zahrnuty do úroku. Tato ujednání jsou podle soudu prvního stupně v rozporu s dobrými mravy (§ 580 a § 588 o. z) a současně jsou nepřiměřená a netransparentní ve smyslu § 813 a § 815 o. z. Soud proto shledal úvěrovou smlouvu neplatnou jako celek. Požadavek žalobkyně proto posoudil podle § 2993 o. z. jako požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný obdržel 10 000 Kč a zaplatil 1 000 Kč, čímž se obohatil o 9 000 Kč. Soud prvního stupně však zdůraznil, že bezdůvodné obohacení v této výši dosud není splatné, neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení do sféry dispozic žalovaného, když podle smlouvy mělo k jejímu doručení dojít na adresu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nikoliv na evidenční adresu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť žalovaný si tuto adresu trvalého pobytu jako komunikační adresu nevybral. Nedošlo tedy ke hmotněprávnímu doručení výzvy, protože doručeno bylo v rozporu s ujednanou doručovací adresou. Tím pádem se požadavek žalobkyně ani nestal splatným a žaloba tak byla podána předčasně. Na fikci doručení žaloby nelze nahlížet jako na nahrazení doručení výzvy. Proto soud prvního stupně žalobu zamítl. O tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovanému během řízení žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Rozsudek okresního soudu žalobkyně napadla včasným odvoláním. Rozsudek jako celek má být zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně brojí proti závěru soudu prvního stupně, že neprokázala doručení předžalobní výzvy do sféry dispozice žalovaného a že nárok z bezdůvodného obohacení nebyl tudíž ke dni žaloby splatný. Podle žalobkyně byla předžalobní výzva zaslána dne 9. 12. 2024 doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tuto adresu přitom žalovaný žalobci nahlásil jako adresu trvalou. Žalovaný si zásilku na této adrese nepřevzal a vrátila se jako nedoručená. Žalovaného žalobkyně opakovaně bezvýsledně kontaktovala prostřednictvím obchodního zástupce i na adrese dohodnuté pro výběr splátek (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"), jakož i na jeho pracovišti. Žalovaný se podle obchodního zástupce po zaplacení částky 1 000 Kč vyjádřil tak, že dále splácet nebude a na doporučení insolvenčního správce přestává komunikovat. Za daných okolností žalobkyně považovala doručování na trvalou adresu za jediný reálně dostupný postup, neboť ona nemá přístup k Centrální evidenci obyvatel a žalovaný jí jinou adresu nesdělil. Nemožnost doručení na vybrané adrese nebyla způsobena žalobkyní, proto žalobkyně považuje právní závěry soudu prvního stupně o neplatnosti uplatněného nároku za nesprávné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, vzal v úvahu argumenty v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Jde-li o skutkové a právní závěry soudu prvního stupně o tom, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z 22. 3. 2024 žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, z čehož zůstalo nezaplacených 9 000 Kč, odvolací soud nemá důvod je zpochybňovat a ztotožňuje se s nimi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z 22. 3. 2024 odvolací soud rovněž ve shodě se soudem prvního stupně zjistil, že účastníci si sjednali adresu žalovaného pro doručování v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato adresa je odlišná od adresy trvalého bydliště, jež ve smlouvě rovněž byla uvedena, tedy od adresy v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právě prostřednictvím adresy sjednané jako doručovací přitom žalobkyně byla povinna se žalobcem komunikovat a neučinila-li tak, nerespektovala ust. § 80 odst. 1 o. z. Doručení předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2024 na tuto adresu (viz tato výzva, jakož i počítačová svodka o odeslaných zásilkách, mimo jiné i žalovanému), nelze vyhodnotit jako řádné doručení. Nezakládá tedy ani hmotně správní splatnost žalovaným neuhrazené částky ve výši 9 000 Kč. Vysvětlení žalobkyně uvedené v odvolání, proč předžalobní výzvu žalovanému doručovala na evidenční adresu trvalého bydliště, je nepřípustným novem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně však nedocenil existenci ust. § 41 odst. 3 o. s. ř., podle něhož hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsaná písemná forma.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Výše uvedené ust. § 41 odst. 3 o. s. ř. ustálená rozhodovací praxe (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 176/2002) vykládá tak, že dojde-li během řízení před civilním soudem k doručení písemnosti ze strany soudu jejímu adresátu - účastníkovi - a tato písemnost obsahuje i hmotněprávní jednání protistrany vůči tomuto účastníku, je takové doručení účinné nejen podle předpisů procesního práva, ale i na základě takového doručení je namístě uzavřít, že adresát této písemnosti se o takovém hmotněprávním jednání právě následkem procesního doručení dozvěděl. Žaloba, která zároveň obstojí i jako výzva k plnění, přitom žalovanému byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu s účinky ke dni 14. 8. 2025 (viz zpráva o výsledku doručování na č. l. 7 spisu, z níž se podává, že žalovaný jako adresát nebyl zastižen a písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 4. 8. 2025, takže uplynutím 10. dne se má za doručenou ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř.). Odvolací soud vychází z toho, že podle původní předžalobní výzvy byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, když taková lhůta představuje přiměřenou lhůtu bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z. Akceptuje-li odvolací soud, že žaloba jako výzva k plnění byla žalovanému doručena dne 14. 8. 2025, ke dni 22. 8. 2025 se žalovaný ocitl s plněním bezdůvodného obohacení v prodlení. Od tohoto data přitom žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení – viz výrok I tohoto rozsudku. Zbývá dodat, že odvolací soudce se ztotožňuje s vyhodnocením soudu prvního stupně, že smlouva o úvěru ze dne 22. 3. 2024 je neplatná, když existuje důvod neplatnosti pro její rozpor s dobrými mravy s ohledem na nepřiměřenou výši s plněním, které měl žalovaný žalobkyni poskytnout vedle zapůjčené částky. V podrobnostech lze odkázat na odvoláním napadený rozsudek. Odvolací soud však k tomu dodává, že žalobkyně ani neprokázala, že by před poskytnutím úvěru a před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice ve svém vyjádření z 28. 1. 2026 uvedla, že úvěruschopnost zkoumala na základě informací dodaných žalovaným, dále kontrolou v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra, kontrolou předložených dokumentů vyplněných a zaškrtnutých žalovaným v evidenční kartě klienta, kontrolou rodného čísla a občanského průkazu žalovaného dálkovým systémem společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kontrolou aktuálního počtu exekucí v databázi centrální evidence exekucí a kontrolou aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku, kontrolou platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocením aktuální finanční situace žalovaného dle poskytnutých podkladů ze strany klienta a vyhodnocením příslušné lokality bydliště žalovaného. Odvolací soud ovšem uzavírá, že žalobkyně se neměla spolehnout na nijak nedoložené sdělení žalovaného o výši jeho příjmů (dle evidenční karty 16 756 Kč) a výdajů (dle evidenční karty 9 732 Kč). Kromě potvrzení o příjmech žalovaného žalobkyně jistě mohla žádat i o výpis z běžného platebního účtu žalovaného a získat tak opravdu podloženou informaci o jeho skutečných příjmech a výdajích v době poskytnutí úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Protože žalobkyně neprokázala naplnění své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, odvolací soud dospěl k závěru, že existují též důvody pro její absolutní neplatnost ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona. Protože žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a neprokazoval své možnosti a schopnosti ve smyslu předmětného ustanovení, došel odvolací soud k závěru, že k jeho prodlení s plněním nevrácené částky bezdůvodného obohacení ve výši 9 000 Kč (viz platební historie žalovaného, jež byla čtena k důkazu a je obsahem spisu), došlo na základě doručení žaloby. Proto bylo namístě žalobkyni kromě jejího požadavku na zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč přiznat i právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z dlužné částky ročně právě od 22. 8. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zčásti změnil s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 000 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2025 do zaplacení, ve zbytku byl meritorní výrok I odvoláním napadeného rozsudku potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. O lhůtě ke splnění povinnosti žalovaného vůči žalobkyni odvolací soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, k určení jiné lhůty nebyl shledán žádný důvod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, odvolací soud rozhodoval podle § 142 o. s. ř. Míra úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu přitom byla prakticky stejná, a proto je přiměřené, aby si každý své náklady nesl sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 17 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 17. 5. 2025 do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 22. 3. 2024 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poslala žalovanému 10 000 Kč a ten se zavázal tuto částku vrátit spolu se „souhrnným poplatkem“ 8 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 1 000 Kč, žalobkyně následně požadovala doplatek jistiny ve výši 9 165 Kč a doplatek poplatku ve výši 8 015 Kč. Po provedeném dokazování soud prvního stupně se zabýval konstrukcí „souhrnného poplatku“ s výsledkem, podle níž obdobná ujednání představují fakticky zastřená ujednání o odměně za poskytnutí peněžních prostředků ve zjevně nepřiměřené výši. Uzavřel, že ve smlouvě sjednaná úroková sazba ve výši 70,89 % ročně je extrémně nepřiměřená a blížící se lichvářským podmínkám a že další poplatky (poplatek za zpracování a doručení úvěru) nepředstavují skutečnou službu, nýbrž náklady, které mají být zahrnuty do úroku. Tato ujednání jsou podle soudu prvního stupně v rozporu s dobrými mravy (§ 580 a § 588 o. z) a současně jsou nepřiměřená a netransparentní ve smyslu § 813 a § 815 o. z. Soud proto shledal úvěrovou smlouvu neplatnou jako celek. Požadavek žalobkyně proto posoudil podle § 2993 o. z. jako požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný obdržel 10 000 Kč a zaplatil 1 000 Kč, čímž se obohatil o 9 000 Kč. Soud prvního stupně však zdůraznil, že bezdůvodné obohacení v této výši dosud není splatné, neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení do sféry dispozic žalovaného, když podle smlouvy mělo k jejímu doručení dojít na adresu v , adresa,  a nikoliv na evidenční adresu v , adresa, , neboť žalovaný si tuto adresu trvalého pobytu jako komunikační adresu nevybral. Nedošlo tedy ke hmotněprávnímu doručení výzvy, protože doručeno bylo v rozporu s ujednanou doručovací adresou. Tím pádem se požadavek žalobkyně ani nestal splatným a žaloba tak byla podána předčasně. Na fikci doručení žaloby nelze nahlížet jako na nahrazení doručení výzvy. Proto soud prvního stupně žalobu zamítl. O tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovanému během řízení žádné náklady nevznikly.2. Rozsudek okresního soudu žalobkyně napadla včasným odvoláním. Rozsudek jako celek má být zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně brojí proti závěru soudu prvního stupně, že neprokázala doručení předžalobní výzvy do sféry dispozice žalovaného a že nárok z bezdůvodného obohacení nebyl tudíž ke dni žaloby splatný. Podle žalobkyně byla předžalobní výzva zaslána dne 9. 12. 2024 doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného na , adresa, , , adresa, . Tuto adresu přitom žalovaný žalobci nahlásil jako adresu trvalou. Žalovaný si zásilku na této adrese nepřevzal a vrátila se jako nedoručená. Žalovaného žalobkyně opakovaně bezvýsledně kontaktovala prostřednictvím obchodního zástupce i na adrese dohodnuté pro výběr splátek (, adresa, ), jakož i na jeho pracovišti. Žalovaný se podle obchodního zástupce po zaplacení částky 1 000 Kč vyjádřil tak, že dále splácet nebude a na doporučení insolvenčního správce přestává komunikovat. Za daných okolností žalobkyně považovala doručování na trvalou adresu za jediný reálně dostupný postup, neboť ona nemá přístup k Centrální evidenci obyvatel a žalovaný jí jinou adresu nesdělil. Nemožnost doručení na vybrané adrese nebyla způsobena žalobkyní, proto žalobkyně považuje právní závěry soudu prvního stupně o neplatnosti uplatněného nároku za nesprávné.3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, vzal v úvahu argumenty v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.5. Jde-li o skutkové a právní závěry soudu prvního stupně o tom, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z 22. 3. 2024 žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, z čehož zůstalo nezaplacených 9 000 Kč, odvolací soud nemá důvod je zpochybňovat a ztotožňuje se s nimi.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z 22. 3. 2024 odvolací soud rovněž ve shodě se soudem prvního stupně zjistil, že účastníci si sjednali adresu žalovaného pro doručování v , adresa, . Tato adresa je odlišná od adresy trvalého bydliště, jež ve smlouvě rovněž byla uvedena, tedy od adresy v , adresa, . Právě prostřednictvím adresy sjednané jako doručovací přitom žalobkyně byla povinna se žalobcem komunikovat a neučinila-li tak, nerespektovala ust. § 80 odst. 1 o. z. Doručení předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2024 na tuto adresu (viz tato výzva, jakož i počítačová svodka o odeslaných zásilkách, mimo jiné i žalovanému), nelze vyhodnotit jako řádné doručení. Nezakládá tedy ani hmotně správní splatnost žalovaným neuhrazené částky ve výši 9 000 Kč. Vysvětlení žalobkyně uvedené v odvolání, proč předžalobní výzvu žalovanému doručovala na evidenční adresu trvalého bydliště, je nepřípustným novem.7. Soud prvního stupně však nedocenil existenci ust. § 41 odst. 3 o. s. ř., podle něhož hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsaná písemná forma.8. Výše uvedené ust. § 41 odst. 3 o. s. ř. ustálená rozhodovací praxe (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 176/2002) vykládá tak, že dojde-li během řízení před civilním soudem k doručení písemnosti ze strany soudu jejímu adresátu - účastníkovi - a tato písemnost obsahuje i hmotněprávní jednání protistrany vůči tomuto účastníku, je takové doručení účinné nejen podle předpisů procesního práva, ale i na základě takového doručení je namístě uzavřít, že adresát této písemnosti se o takovém hmotněprávním jednání právě následkem procesního doručení dozvěděl. Žaloba, která zároveň obstojí i jako výzva k plnění, přitom žalovanému byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu s účinky ke dni 14. 8. 2025 (viz zpráva o výsledku doručování na č. l. 7 spisu, z níž se podává, že žalovaný jako adresát nebyl zastižen a písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 4. 8. 2025, takže uplynutím 10. dne se má za doručenou ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř.). Odvolací soud vychází z toho, že podle původní předžalobní výzvy byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, když taková lhůta představuje přiměřenou lhůtu bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z. Akceptuje-li odvolací soud, že žaloba jako výzva k plnění byla žalovanému doručena dne 14. 8. 2025, ke dni 22. 8. 2025 se žalovaný ocitl s plněním bezdůvodného obohacení v prodlení. Od tohoto data přitom žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení – viz výrok I tohoto rozsudku. Zbývá dodat, že odvolací soudce se ztotožňuje s vyhodnocením soudu prvního stupně, že smlouva o úvěru ze dne 22. 3. 2024 je neplatná, když existuje důvod neplatnosti pro její rozpor s dobrými mravy s ohledem na nepřiměřenou výši s plněním, které měl žalovaný žalobkyni poskytnout vedle zapůjčené částky. V podrobnostech lze odkázat na odvoláním napadený rozsudek. Odvolací soud však k tomu dodává, že žalobkyně ani neprokázala, že by před poskytnutím úvěru a před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice ve svém vyjádření z 28. 1. 2026 uvedla, že úvěruschopnost zkoumala na základě informací dodaných žalovaným, dále kontrolou v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra, kontrolou předložených dokumentů vyplněných a zaškrtnutých žalovaným v evidenční kartě klienta, kontrolou rodného čísla a občanského průkazu žalovaného dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolou aktuálního počtu exekucí v databázi centrální evidence exekucí a kontrolou aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku, kontrolou platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocením aktuální finanční situace žalovaného dle poskytnutých podkladů ze strany klienta a vyhodnocením příslušné lokality bydliště žalovaného. Odvolací soud ovšem uzavírá, že žalobkyně se neměla spolehnout na nijak nedoložené sdělení žalovaného o výši jeho příjmů (dle evidenční karty 16 756 Kč) a výdajů (dle evidenční karty 9 732 Kč). Kromě potvrzení o příjmech žalovaného žalobkyně jistě mohla žádat i o výpis z běžného platebního účtu žalovaného a získat tak opravdu podloženou informaci o jeho skutečných příjmech a výdajích v době poskytnutí úvěru.9. Protože žalobkyně neprokázala naplnění své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, odvolací soud dospěl k závěru, že existují též důvody pro její absolutní neplatnost ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona. Protože žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a neprokazoval své možnosti a schopnosti ve smyslu předmětného ustanovení, došel odvolací soud k závěru, že k jeho prodlení s plněním nevrácené částky bezdůvodného obohacení ve výši 9 000 Kč (viz platební historie žalovaného, jež byla čtena k důkazu a je obsahem spisu), došlo na základě doručení žaloby. Proto bylo namístě žalobkyni kromě jejího požadavku na zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč přiznat i právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z dlužné částky ročně právě od 22. 8. 2025 do zaplacení.10. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zčásti změnil s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 000 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2025 do zaplacení, ve zbytku byl meritorní výrok I odvoláním napadeného rozsudku potvrzen.11. O lhůtě ke splnění povinnosti žalovaného vůči žalobkyni odvolací soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, k určení jiné lhůty nebyl shledán žádný důvod.12. O tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, odvolací soud rozhodoval podle § 142 o. s. ř. Míra úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu přitom byla prakticky stejná, a proto je přiměřené, aby si každý své náklady nesl sám.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné podat dovolání za podmínek uvedený v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává u Nejvyššího soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:64.Co.23.2026.1","publishedAt":"2026-03-25","decisionAt":"2026-02-24","caseNumber":{"senate":64,"registry":"Co","index":23,"year":2026,"pageNumber":40},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Karel","lastName":"Svoboda","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 17 180 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":212,"year":2025,"pageNumber":19},"affectedDate":"2025-11-14","courtCode":"OSCH","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","BEZDUVODNE_OBOHACENI","DORUCOVANI","NAKLADY_RIZENI","PENEZITE_PLNENI","INSOLVENCNI_SPRAVCE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}