{"uuid":"c3633dd8-abed-4b44-8523-4acf955da17d","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl ve senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudců Mgr. Vladimíra Sommera a JUDr. Gabriely Kučerové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"navrhovatele: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO navrhovatele","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatele","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupeného advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"odpůrci: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno odpůrce","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO odpůrce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa odpůrce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupenému advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání odpůrce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2026, č. j. 1 Nc 25/2026 – 8,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Výrokem I. napadeného usnesení soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž odpůrci uložil povinnost zdržet se v rámci vlastních obchodních a referenčních prezentací pod obchodní firmou „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno odpůrce","anonStyle":"ANON"},{"text":".\" nebo pod označením „","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"\" užití sedmi konkrétně identifikovaných architektonických děl (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), jak jsou zachyceny v připojených vyobrazeních. Výrokem II. soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve vztahu ke třem dalším dílům (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Výrokem III. soud uložil navrhovateli povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku I. žalobu ve věci samé. Výrokem IV. uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Navrhovatel tvrdil, že dne 14. 1. 2021 uzavřel jako objednatel „Smlouvu o dílo – spolupráce na architektonických projektech\" společně s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako spoluautorem 1, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". jako zhotovitelem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako spoluautorkou 2. Na základě této smlouvy nabyl výhradní a neomezená oprávnění k dílům, která v rámci uvedené spolupráce vznikala. Odpůrce není smluvní stranou této smlouvy a není oprávněn díla jako své reference užívat. Odpůrce vznikl až dne 9. 9. 2021, tedy až po uzavření smlouvy; jedinou společnicí a jednatelkou odpůrce je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", která se však ve smlouvě s navrhovatelem zavázala, že své oprávnění k užití díla jako reference nikomu neposkytne. Navrhovatel poukazoval na to, že odpůrce bez licence či jiného právního titulu užívá dotčená díla v rámci své obchodní a referenční prezentace, zejména na internetových stránkách, sociálních sítích a v tištěných či elektronických prezentačních materiálech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně „zjistil“ z předložených listin následující „skutkový stav“:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) ze smlouvy o dílo ze dne 14. 1. 2021 (dále jen „smlouva o dílo“) zjistil, že podle čl. III. smlouvy zhotovitel i spoluautor 2 udělili objednateli (navrhovateli) nevýhradní (pozn. správně dle textu smlouvy výhradní) a neomezenou licenci k užití děl, které v rámci této smlouvy vzniknou. Zhotovitel a spoluautor 2 se zavázali, že díla nebudou sami nijak užívat s výjimkou užití děl jako prezentace. Zhotovitel a spoluautor 2 se dále zavázali, že neudělí licenci žádné třetí osobě. V příloze 1 a 2 smlouvy jsou specifikována díla vztahující se ke smlouvě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) z notářského zápisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 23. 3. 2026 (dále jen „notářský zápis“) soud zjistil, že dne 17. 3. 2026 byly na internetových stránkách, sociálních sítích a dalších on-line platformách pod označením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno odpůrce","anonStyle":"ANON"},{"text":"., resp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", veřejně zpřístupněny architektonické projekty a jejich obrazové prezentace, konkrétně projekty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v on-line brožuře na platformě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i prezentace na dalších externích platformách (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž zobrazení bylo zachyceno printscreeny tvořícími přílohu notářského zápisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) z obrazové přílohy soud zjistil konkrétní URL adresy na webových stránkách odpůrce, na nichž byly umístěny fotografie k deseti projektům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) ze skenů tištěných brožur označených jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"\" soud zjistil, že v prezentačních materiálech odpůrce jsou pod jeho hlavičkou veřejně prezentovány konkrétní architektonické projekty jako součást profesního portfolia odpůrce, konkrétně v brožuře „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\" projekty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) odpůrci byla dne 28. 1. 2026 adresována předžalobní výzva k ukončení neoprávněného užívání, doručená dne 29. 1. 2026,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"f)z e-mailové komunikace zástupců stran dovodil, že ani po probíhajících jednáních nedošlo k dobrovolnému odstranění závadného stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně s odkazem na § 74 odst. 1 a § 75c odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že odpůrce v rámci svých referencí užívá architektonická díla, ke kterým mu oprávnění nesvědčí, že tato díla jsou dále užívána i na sociálních sítích s možným značným dosahem a že pokračováním v tomto jednání by odpůrce mohl získat neoprávněnou konkurenční výhodu. Potřebu zatímní úpravy poměrů proto shledal prokázanou. Dále soud posoudil proporcionalitu opatření a uzavřel, že vyhovění návrhu nemůže vést k neúměrnému zásahu do práv odpůrce, neboť jeho podnikání nebude omezeno, pouze bude dočasně omezen v možnosti uvádět jako své reference díla, k nimž mu oprávnění z předložených podkladů nesvědčí. Navržený zásah je vymezen úzce a konkrétně, vztahuje se pouze k identifikovaným dílům a směřuje toliko k dočasnému upuštění od jejich dalšího užívání v rámci obchodní a referenční prezentace. Soud se poté zabýval druhou kumulativní podmínkou, tj. osvědčením nároku navrhovatele. Navrhovatel dovozoval svá výhradní oprávnění k výkonu majetkových autorských práv z citované smlouvy o dílo. Soud s odkazem na § 40 odst. 1 písm. b) a d) a § 41 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském (dále jen „AZ“) konstatoval, že osoba, která smluvně nabyla oprávnění k výkonu práva dílo užít, je oprávněna domáhat se soudní ochrany proti neoprávněnému zásahu do těchto práv, a že zásahem je i užívání díla včetně sdělování veřejnosti ve smyslu § 12 a § 18 AZ. U děl vzniklých na základě smlouvy o dílo ze dne 14. 1. 2021 soud vzal za osvědčené, že navrhovatel nabyl oprávnění k užití architektonických děl; vznik těchto děl měl za osvědčený jejich identifikací v přílohách smlouvy, která je podepsána více stranami a díla jsou pod obdobným či shodným označením užívána odpůrcem. Ze smlouvy soud dovodil, že odpůrce není její stranou a že spoluautor 2 a zhotovitel se zavázali, že svá práva třetí osobě neposkytnou. Smlouva o dílo se vztahovala k následujícím dílům, která její přílohy přímo uvádějí: (1) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ve smlouvě jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (2) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (3) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (4) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (5) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (6) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"), (7) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"\" (jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"\"). Naproti tomu ve vztahu k dílům, která pod smlouvu o dílo nespadají, tj. (1) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", (2) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a (3) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud osvědčení nároku neshledal. Navrhovatel sám uváděl, že se jedná o samostatný nárok nespadající pod smlouvu o dílo, a odkazoval pouze na vlastní listinné podklady (architektonické studie s autorskými doložkami, objednávku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Soud konstatoval, že ani nebylo tvrzeno, jaká je dohoda mezi autory díla o užití díla jako reference, ani zda právo dílo takto užít bylo ujednáno jako převoditelné; nejde přitom o negativní skutečnost, kterou by navrhovatel nemusel tvrdit a osvědčovat. Výrokem II. proto soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve vztahu k dílům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". O náhradě nákladů řízení o předběžném opatření soud nerozhodoval s tím, že o ní bude rozhodnuto podle § 145 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti výroku I. napadeného usnesení podal odpůrce včasné odvolání. Namítl, že celá záležitost má komplexnější rozměr, než jak ji prezentuje navrhovatel, když jednatel navrhovatele a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jednatelka a jediná společnice odpůrce) měli od roku 2018 do přibližně poloviny roku 2025 nejen pracovní, ale i soukromý (partnerský) vztah. Odpůrce zdůrazňuje, že do konce roku 2025 navrhovateli daná prezentace nevadila, přestože webové stránky a prezentace odpůrce byly vytvořeny již dříve a navrhovatel i jeho jednatel znali jejich obsah. Teprve po rozchodu začal navrhovatel a jeho jednatel ve vztahu k odpůrci a jeho jednatelce činit požadavky, které dříve neměli. Odpůrce z toho dovozuje, že podání návrhu na předběžné opatření je motivováno osobními, nikoli legitimními obchodními důvody. Odpůrce poukazuje na to, že navrhovatel sám označoval odpůrce jako spoluarchitekta, z čehož dovozuje, že navrhovatel prezentaci odpůrce akceptoval, resp. ji sám podporoval. Odpůrce dále uvádí, že od počátku roku 2026 probíhala mezi stranami jednání o narovnání vzájemných vztahů, a to nejen pracovních, ale i soukromých. V rámci těchto jednání se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" obrátila na Českou komoru architektů (dále jen „ČKA\") se žádostí o stanovisko k přípustnosti prezentace projektů, na jejichž přípravě se podílela jako fyzická osoba podnikající v rámci své činnosti pro navrhovatele. ČKA sdělila stanovisko, podle něhož se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" prací vytvořenou pro navrhovatele může prezentovat i na webových stránkách ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".cz, pokud bude patrné, že prezentované projekty vytvářela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":". S ohledem na stanovisko ČKA odpůrce ještě před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření přepracoval své webové stránky tak, že projekty vytvořené ve spolupráci navrhovatele a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly přesunuty do samostatné sekce „Další projekty\". Z této sekce pak jasně vyplývá, že se jedná o projekty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" vytvořené v rámci její předchozí samostatné praxe a spolupráce s jinými ateliéry. Odpůrce zdůrazňuje, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci prezentace na webových stránkách a sociálních sítích dodržovala uvádění navrhovatele jako spoluautora. Odpůrce argumentuje tím, že pokud je z prezentace jasné, že se jedná o prezentaci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako architektky ve spolupráci s dalšími ateliéry, nelze jí takovou prezentaci jakkoliv zakazovat. Odpůrce také zpochybňuje průkaznost notářského zápisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" předloženého navrhovatelem. Tvrdí, že úmyslně došlo k oříznutí printscreenů obrazovky, přičemž při plném zobrazení webových stránek je zřejmé, že odpůrce a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" vždy při prezentaci daných projektů uváděli navrhovatele jako spoluautora. Odpůrce dále namítá, že notářský zápis byl vytvořen dne 23. 3. 2026, tedy v době, kdy probíhala jednání a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" čekala na stanovisko ČKA, a vycházel tudíž z původního stavu webových stránek, který v době podání návrhu na vydání předběžného opatření (29. 5. 2026) již neexistoval, neboť projekty uvedené ve výroku I. usnesení byly mezitím přesunuty do sekce s jasným označením spolupráce s dalšími ateliéry. Odpůrce v této souvislosti také namítá, že předběžné opatření není důvodné, neboť odpůrce již před jeho vydáním upravil strukturu webových stránek v souladu s doporučením ČKA, a proto v době podání návrhu na předběžné opatření neexistovalo nebezpečí, pro které by předběžné opatření mělo být vydáno. Vydání předběžného opatření je proto podle odpůrce aktuálně v rozporu se zákonem. Odpůrce doplňuje, že po obdržení napadeného usnesení z opatrnosti projekty z webových stránek zcela smazal. Závěrem odpůrce navrhuje, aby odvolací soud nařízené předběžné opatření zrušil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeného výroku I., a aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání odpůrce není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Předně je třeba vyjít z toho, že podle § 74 odst. 1 o. s. ř. lze předběžné opatření nařídit tehdy, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. soud předběžné opatření nařídí, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Zákon tak rozlišuje mezi potřebou zatímní úpravy poměrů, která musí být prokázána, a skutečnostmi rozhodujícími pro uložení povinnosti, které musí být alespoň osvědčeny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V řízení o předběžném opatření se neprovádí úplné dokazování a soud v něm nemá činit konečný závěr o všech sporných otázkách, které náležejí až do řízení ve věci samé. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze musí být skutkové okolnosti pro účely předběžného opatření osvědčeny alespoň tak, že se jeví pravděpodobnými, přičemž předběžným opatřením nelze nahrazovat konečné řešení sporu vyžadující provedení dokazování; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 2 Cmo 242/2012. Současně však platí, že soud musí posoudit, zda navrhovatel alespoň pravděpodobně osvědčil existenci práva, zásah do tohoto práva, nezbytnost zatímní úpravy a její přiměřenost; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 3 Cmo 405/2012, a obdobně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, sp. zn. 3 Cmo 3/2014. Ústavní soud rovněž zdůrazňuje, že smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků, přičemž musí být chráněn jak ten, kdo se vydání předběžného opatření domáhá, tak i ten, proti komu předběžné opatření směřuje; srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 1870/07.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení, popřípadě vydání usnesení soudu prvního stupně. Z tohoto pravidla plyne, že odvolací soud neposuzuje věc podle stavu, který nastal až následně, nýbrž přezkoumává, zda byly podmínky pro nařízení předběžného opatření splněny v okamžiku, kdy soud prvního stupně napadené usnesení vydal. Současně platí, že v odvolání v řízení o předběžném opatření nelze uplatnit tvrzení, listiny ani dalším důkazy, které neměl soud prvního stupně při vydání svého usnesení k dispozici, a to bez ohledu na to, který z účastníků je uvádí nebo předkládá (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016, publikované pod č. Rc 4/2017, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. II. ÚS 2485/12 a ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. III. ÚS 213/15).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Již s ohledem na výše shrnutá specifika institutu předběžného opatření a rozhodování o návrhu na jeho nařízení je třeba soudu prvního stupně vytknout nevhodnost jím použité formulace v odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud v něm soud shrnuje, jaký „skutkový stav“ má z předložených listin za „zjištěný“. Taková formulace totiž evokuje definitivní skutkový závěr, který předjímá meritum a který lze učinit až na základě provedeného dokazování, v němž se rozhodné skutečnosti zjišťují a na základě těchto zjištění se utváří skutkový stav. U předběžného opatření však soud nečiní úplná skutková zjištění jako ve věci samé, ale vychází z nižšího standardu, tedy jejich osvědčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Jinak ale má odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně za to, že na podkladě tvrzení a důkazů nanesených navrhovatelem je osvědčen jeho nárok ve věci samé z titulu ochrany jeho práva užít díla specifikovaná ve výroku I. napadeného usnesení, když smlouvou o dílo je osvědčeno, že nabyl výhradní a neomezenou licenci k veškerým majetkovým autorským právům ohledně těchto děl, kam spadá i právo díla užívat ve formě sdělování veřejnosti (viz § 12 odst. 1 ve spojení s § 18 AZ). Smlouvou o dílo je současně osvědčeno, že oprávnění ke zveřejnění děl bylo za jistých podmínek sjednáno výhradě pro dvě ze smluvních stran, mezi které odpůrce ovšem nepatří, když není vůbec stranou smlouvy o dílo. Uvedeným notářským zápisem je dále osvědčeno zveřejnění, a tedy užití předmětných děl na webových stránkách odpůrce, a tedy jemu přičitatelné. Takto osvědčený zásah do práva navrhovatele pak osvědčuje zdržovací nárok ve smyslu § 40 odst. 1 písm. b) a d) AZ, kdy aktivní věcná legitimace navrhovatele vychází z § 41 na podkladě osvědčení, že je nabyvatelem výhradní licence. Potřeba zatímní úpravy poměrů je pak dána tím, že odpůrce užívá sporná architektonická díla v rámci své obchodní a referenční prezentace bez osvědčeného oprávnění. Soud prvního stupně správně vyšel z toho, že pokračování v takové prezentaci může odpůrci přinášet neoprávněnou konkurenční výhodu a může prohlubovat zásah do práv navrhovatele. U architektonických referencí má veřejná prezentace význam nejen informační, ale i obchodní a reputační. Reference jsou způsobilé ovlivnit získávání budoucích zakázek, postavení na trhu a vnímání odborné způsobilosti ateliéru. Právě proto bylo namístě dočasně zabránit tomu, aby odpůrce užíval sporná díla jako součást svého portfolia do doby meritorního posouzení věci. Konečně soud prvního stupně správně vyhodnotil i otázku proporcionality předběžným opatřením uloženého omezení, kdy není pochyb o tom, že vlastní podnikání odpůrce není předběžným opatřením omezeno a odpůrce může ke své prezentaci využívat jiná architektonická díla než ta, kterých se týká uložený zákaz.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Na podkladě notářského zápisu, který měl k dispozici soud prvního stupně pak, z logiky věci, nelze usoudit na důvodnost námitky odpůrce, že printscreeny měly být oříznuté tak, že z nich není patrné uvádění navrhovatele jako spoluautora. Tato okolnost se však ani nejeví být právně významnou, neboť uvedení navrhovatele jako spoluautora nebo spolupracujícího ateliéru totiž samo o sobě nezakládá oprávnění odpůrce dílo užít. Autorskoprávní užití díla, zejména jeho veřejné zpřístupnění prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí nebo prezentačních materiálů, vyžaduje právní titul, který není osvědčen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud odpůrce dále v odvolání namítá, že navrhovatel dlouho užívání děl toleroval, že zde v minulosti byl partnerský vztah mezi jednatelem navrhovatele a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", že odpůrce ještě před vydáním napadeného usnesení upravil své webové stránky, že projekty přesunul do jiné sekce, že u nich měla být patrná osobní spoluúčast ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", že odpůrce vycházel ze stanoviska České komory architektů a že po doručení napadeného usnesení z opatrnosti předmětné projekty z webových stránek odstranil, tato tvrzení nemohou zpochybnit správnost napadeného usnesení, neboť nebyla podkladem rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na předběžné opatření, pročež k nim odvolací soud v souladu s § 75c odst. 4 o. s. ř. nemůže přihlížet. Ve vztahu k námitce, že předmětné projekty byly po vydání předběžného opatření z webových stránek odstraněny, pak navíc platí, že odpůrce namítá, že po vydání usnesení již netrvá stav, který vedl soud k nařízení předběžného opatření, pak tato námitka míří nikoliv proti zákonnosti a věcné správnosti usnesení v době jeho vydání, ale proti dalšímu trvání předběžného opatření. K tomu však slouží návrh na zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 o. s. ř. Právě existence tohoto samostatného procesního prostředku vylučuje, aby odvolací soud v rámci přezkumu napadeného usnesení přihlížel k pozdějším změnám poměrů. Závěrem je třeba zdůraznit, že tento výklad není formalistický, ale vyplývá z účelu a konstrukce předběžného opatření. Předběžné opatření je dočasným institutem, který má reagovat rychle a efektivně. Pokud by odvolací soud při přezkumu přihlížel ke všem následným změnám nebo k dodatečně předkládaným tvrzením a důkazům, odvolací řízení by se fakticky proměnilo v nové řízení o předběžném opatření a popřelo by smysl § 75c odst. 4 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil jako věcně správné podle § 219 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně podle § 145 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Výrokem I. napadeného usnesení soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž odpůrci uložil povinnost zdržet se v rámci vlastních obchodních a referenčních prezentací pod obchodní firmou „, Jméno odpůrce, .\" nebo pod označením „, právnická osoba, \" užití sedmi konkrétně identifikovaných architektonických děl (, adresa, \"), jak jsou zachyceny v připojených vyobrazeních. Výrokem II. soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve vztahu ke třem dalším dílům (, právnická osoba, ). Výrokem III. soud uložil navrhovateli povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku I. žalobu ve věci samé. Výrokem IV. uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč.2. Navrhovatel tvrdil, že dne 14. 1. 2021 uzavřel jako objednatel „Smlouvu o dílo – spolupráce na architektonických projektech\" společně s , tituly před jménem,  jako spoluautorem 1, společností , právnická osoba, . jako zhotovitelem a , tituly před jménem,  jako spoluautorkou 2. Na základě této smlouvy nabyl výhradní a neomezená oprávnění k dílům, která v rámci uvedené spolupráce vznikala. Odpůrce není smluvní stranou této smlouvy a není oprávněn díla jako své reference užívat. Odpůrce vznikl až dne 9. 9. 2021, tedy až po uzavření smlouvy; jedinou společnicí a jednatelkou odpůrce je , tituly před jménem, , která se však ve smlouvě s navrhovatelem zavázala, že své oprávnění k užití díla jako reference nikomu neposkytne. Navrhovatel poukazoval na to, že odpůrce bez licence či jiného právního titulu užívá dotčená díla v rámci své obchodní a referenční prezentace, zejména na internetových stránkách, sociálních sítích a v tištěných či elektronických prezentačních materiálech.3. Soud prvního stupně „zjistil“ z předložených listin následující „skutkový stav“:a) ze smlouvy o dílo ze dne 14. 1. 2021 (dále jen „smlouva o dílo“) zjistil, že podle čl. III. smlouvy zhotovitel i spoluautor 2 udělili objednateli (navrhovateli) nevýhradní (pozn. správně dle textu smlouvy výhradní) a neomezenou licenci k užití děl, které v rámci této smlouvy vzniknou. Zhotovitel a spoluautor 2 se zavázali, že díla nebudou sami nijak užívat s výjimkou užití děl jako prezentace. Zhotovitel a spoluautor 2 se dále zavázali, že neudělí licenci žádné třetí osobě. V příloze 1 a 2 smlouvy jsou specifikována díla vztahující se ke smlouvě.b) z notářského zápisu , Anonymizováno,  ze dne 23. 3. 2026 (dále jen „notářský zápis“) soud zjistil, že dne 17. 3. 2026 byly na internetových stránkách, sociálních sítích a dalších on-line platformách pod označením , Jméno odpůrce, ., resp. , právnická osoba, , veřejně zpřístupněny architektonické projekty a jejich obrazové prezentace, konkrétně projekty , adresa,  v on-line brožuře na platformě , Anonymizováno, , jakož i prezentace na dalších externích platformách (, Anonymizováno, ), přičemž zobrazení bylo zachyceno printscreeny tvořícími přílohu notářského zápisu.c) z obrazové přílohy soud zjistil konkrétní URL adresy na webových stránkách odpůrce, na nichž byly umístěny fotografie k deseti projektům.d) ze skenů tištěných brožur označených jako „, právnická osoba, \" soud zjistil, že v prezentačních materiálech odpůrce jsou pod jeho hlavičkou veřejně prezentovány konkrétní architektonické projekty jako součást profesního portfolia odpůrce, konkrétně v brožuře „, Anonymizováno, \" projekty , právnická osoba, .e) odpůrci byla dne 28. 1. 2026 adresována předžalobní výzva k ukončení neoprávněného užívání, doručená dne 29. 1. 2026,f)z e-mailové komunikace zástupců stran dovodil, že ani po probíhajících jednáních nedošlo k dobrovolnému odstranění závadného stavu.4. Soud prvního stupně s odkazem na § 74 odst. 1 a § 75c odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že odpůrce v rámci svých referencí užívá architektonická díla, ke kterým mu oprávnění nesvědčí, že tato díla jsou dále užívána i na sociálních sítích s možným značným dosahem a že pokračováním v tomto jednání by odpůrce mohl získat neoprávněnou konkurenční výhodu. Potřebu zatímní úpravy poměrů proto shledal prokázanou. Dále soud posoudil proporcionalitu opatření a uzavřel, že vyhovění návrhu nemůže vést k neúměrnému zásahu do práv odpůrce, neboť jeho podnikání nebude omezeno, pouze bude dočasně omezen v možnosti uvádět jako své reference díla, k nimž mu oprávnění z předložených podkladů nesvědčí. Navržený zásah je vymezen úzce a konkrétně, vztahuje se pouze k identifikovaným dílům a směřuje toliko k dočasnému upuštění od jejich dalšího užívání v rámci obchodní a referenční prezentace. Soud se poté zabýval druhou kumulativní podmínkou, tj. osvědčením nároku navrhovatele. Navrhovatel dovozoval svá výhradní oprávnění k výkonu majetkových autorských práv z citované smlouvy o dílo. Soud s odkazem na § 40 odst. 1 písm. b) a d) a § 41 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském (dále jen „AZ“) konstatoval, že osoba, která smluvně nabyla oprávnění k výkonu práva dílo užít, je oprávněna domáhat se soudní ochrany proti neoprávněnému zásahu do těchto práv, a že zásahem je i užívání díla včetně sdělování veřejnosti ve smyslu § 12 a § 18 AZ. U děl vzniklých na základě smlouvy o dílo ze dne 14. 1. 2021 soud vzal za osvědčené, že navrhovatel nabyl oprávnění k užití architektonických děl; vznik těchto děl měl za osvědčený jejich identifikací v přílohách smlouvy, která je podepsána více stranami a díla jsou pod obdobným či shodným označením užívána odpůrcem. Ze smlouvy soud dovodil, že odpůrce není její stranou a že spoluautor 2 a zhotovitel se zavázali, že svá práva třetí osobě neposkytnou. Smlouva o dílo se vztahovala k následujícím dílům, která její přílohy přímo uvádějí: (1) , adresa,  (ve smlouvě jako „, Anonymizováno, \"), (2) , adresa,  (jako „, Anonymizováno, \"), (3) , právnická osoba,  (jako „, Anonymizováno, \"), (4) , Anonymizováno,  (jako „, Anonymizováno, \"), (5) , Anonymizováno,  (jako „, Anonymizováno, \"), (6) , právnická osoba,  (jako „, Anonymizováno, \"), (7) , adresa, \" (jako „, Anonymizováno, \"). Naproti tomu ve vztahu k dílům, která pod smlouvu o dílo nespadají, tj. (1) , právnická osoba, , (2) , adresa,  a (3) , Anonymizováno, , soud osvědčení nároku neshledal. Navrhovatel sám uváděl, že se jedná o samostatný nárok nespadající pod smlouvu o dílo, a odkazoval pouze na vlastní listinné podklady (architektonické studie s autorskými doložkami, objednávku č. , Anonymizováno, ). Soud konstatoval, že ani nebylo tvrzeno, jaká je dohoda mezi autory díla o užití díla jako reference, ani zda právo dílo takto užít bylo ujednáno jako převoditelné; nejde přitom o negativní skutečnost, kterou by navrhovatel nemusel tvrdit a osvědčovat. Výrokem II. proto soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve vztahu k dílům , právnická osoba, . O náhradě nákladů řízení o předběžném opatření soud nerozhodoval s tím, že o ní bude rozhodnuto podle § 145 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé.5. Proti výroku I. napadeného usnesení podal odpůrce včasné odvolání. Namítl, že celá záležitost má komplexnější rozměr, než jak ji prezentuje navrhovatel, když jednatel navrhovatele a , tituly před jménem,  (jednatelka a jediná společnice odpůrce) měli od roku 2018 do přibližně poloviny roku 2025 nejen pracovní, ale i soukromý (partnerský) vztah. Odpůrce zdůrazňuje, že do konce roku 2025 navrhovateli daná prezentace nevadila, přestože webové stránky a prezentace odpůrce byly vytvořeny již dříve a navrhovatel i jeho jednatel znali jejich obsah. Teprve po rozchodu začal navrhovatel a jeho jednatel ve vztahu k odpůrci a jeho jednatelce činit požadavky, které dříve neměli. Odpůrce z toho dovozuje, že podání návrhu na předběžné opatření je motivováno osobními, nikoli legitimními obchodními důvody. Odpůrce poukazuje na to, že navrhovatel sám označoval odpůrce jako spoluarchitekta, z čehož dovozuje, že navrhovatel prezentaci odpůrce akceptoval, resp. ji sám podporoval. Odpůrce dále uvádí, že od počátku roku 2026 probíhala mezi stranami jednání o narovnání vzájemných vztahů, a to nejen pracovních, ale i soukromých. V rámci těchto jednání se , tituly před jménem,  obrátila na Českou komoru architektů (dále jen „ČKA\") se žádostí o stanovisko k přípustnosti prezentace projektů, na jejichž přípravě se podílela jako fyzická osoba podnikající v rámci své činnosti pro navrhovatele. ČKA sdělila stanovisko, podle něhož se , tituly před jménem,  prací vytvořenou pro navrhovatele může prezentovat i na webových stránkách , Anonymizováno, .cz, pokud bude patrné, že prezentované projekty vytvářela , tituly před jménem, . S ohledem na stanovisko ČKA odpůrce ještě před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření přepracoval své webové stránky tak, že projekty vytvořené ve spolupráci navrhovatele a , tituly před jménem,  byly přesunuty do samostatné sekce „Další projekty\". Z této sekce pak jasně vyplývá, že se jedná o projekty , tituly před jménem,  vytvořené v rámci její předchozí samostatné praxe a spolupráce s jinými ateliéry. Odpůrce zdůrazňuje, že , tituly před jménem,  v rámci prezentace na webových stránkách a sociálních sítích dodržovala uvádění navrhovatele jako spoluautora. Odpůrce argumentuje tím, že pokud je z prezentace jasné, že se jedná o prezentaci , tituly před jménem,  jako architektky ve spolupráci s dalšími ateliéry, nelze jí takovou prezentaci jakkoliv zakazovat. Odpůrce také zpochybňuje průkaznost notářského zápisu , Anonymizováno,  předloženého navrhovatelem. Tvrdí, že úmyslně došlo k oříznutí printscreenů obrazovky, přičemž při plném zobrazení webových stránek je zřejmé, že odpůrce a , tituly před jménem,  vždy při prezentaci daných projektů uváděli navrhovatele jako spoluautora. Odpůrce dále namítá, že notářský zápis byl vytvořen dne 23. 3. 2026, tedy v době, kdy probíhala jednání a , tituly před jménem,  čekala na stanovisko ČKA, a vycházel tudíž z původního stavu webových stránek, který v době podání návrhu na vydání předběžného opatření (29. 5. 2026) již neexistoval, neboť projekty uvedené ve výroku I. usnesení byly mezitím přesunuty do sekce s jasným označením spolupráce s dalšími ateliéry. Odpůrce v této souvislosti také namítá, že předběžné opatření není důvodné, neboť odpůrce již před jeho vydáním upravil strukturu webových stránek v souladu s doporučením ČKA, a proto v době podání návrhu na předběžné opatření neexistovalo nebezpečí, pro které by předběžné opatření mělo být vydáno. Vydání předběžného opatření je proto podle odpůrce aktuálně v rozporu se zákonem. Odpůrce doplňuje, že po obdržení napadeného usnesení z opatrnosti projekty z webových stránek zcela smazal. Závěrem odpůrce navrhuje, aby odvolací soud nařízené předběžné opatření zrušil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeného výroku I., a aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání odpůrce není důvodné.7. Předně je třeba vyjít z toho, že podle § 74 odst. 1 o. s. ř. lze předběžné opatření nařídit tehdy, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. soud předběžné opatření nařídí, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Zákon tak rozlišuje mezi potřebou zatímní úpravy poměrů, která musí být prokázána, a skutečnostmi rozhodujícími pro uložení povinnosti, které musí být alespoň osvědčeny.8. V řízení o předběžném opatření se neprovádí úplné dokazování a soud v něm nemá činit konečný závěr o všech sporných otázkách, které náležejí až do řízení ve věci samé. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze musí být skutkové okolnosti pro účely předběžného opatření osvědčeny alespoň tak, že se jeví pravděpodobnými, přičemž předběžným opatřením nelze nahrazovat konečné řešení sporu vyžadující provedení dokazování; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 2 Cmo 242/2012. Současně však platí, že soud musí posoudit, zda navrhovatel alespoň pravděpodobně osvědčil existenci práva, zásah do tohoto práva, nezbytnost zatímní úpravy a její přiměřenost; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 3 Cmo 405/2012, a obdobně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, sp. zn. 3 Cmo 3/2014. Ústavní soud rovněž zdůrazňuje, že smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků, přičemž musí být chráněn jak ten, kdo se vydání předběžného opatření domáhá, tak i ten, proti komu předběžné opatření směřuje; srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 1870/07.9. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení, popřípadě vydání usnesení soudu prvního stupně. Z tohoto pravidla plyne, že odvolací soud neposuzuje věc podle stavu, který nastal až následně, nýbrž přezkoumává, zda byly podmínky pro nařízení předběžného opatření splněny v okamžiku, kdy soud prvního stupně napadené usnesení vydal. Současně platí, že v odvolání v řízení o předběžném opatření nelze uplatnit tvrzení, listiny ani dalším důkazy, které neměl soud prvního stupně při vydání svého usnesení k dispozici, a to bez ohledu na to, který z účastníků je uvádí nebo předkládá (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016, publikované pod č. Rc 4/2017, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. II. ÚS 2485/12 a ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. III. ÚS 213/15).10. Již s ohledem na výše shrnutá specifika institutu předběžného opatření a rozhodování o návrhu na jeho nařízení je třeba soudu prvního stupně vytknout nevhodnost jím použité formulace v odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud v něm soud shrnuje, jaký „skutkový stav“ má z předložených listin za „zjištěný“. Taková formulace totiž evokuje definitivní skutkový závěr, který předjímá meritum a který lze učinit až na základě provedeného dokazování, v němž se rozhodné skutečnosti zjišťují a na základě těchto zjištění se utváří skutkový stav. U předběžného opatření však soud nečiní úplná skutková zjištění jako ve věci samé, ale vychází z nižšího standardu, tedy jejich osvědčení.11. Jinak ale má odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně za to, že na podkladě tvrzení a důkazů nanesených navrhovatelem je osvědčen jeho nárok ve věci samé z titulu ochrany jeho práva užít díla specifikovaná ve výroku I. napadeného usnesení, když smlouvou o dílo je osvědčeno, že nabyl výhradní a neomezenou licenci k veškerým majetkovým autorským právům ohledně těchto děl, kam spadá i právo díla užívat ve formě sdělování veřejnosti (viz § 12 odst. 1 ve spojení s § 18 AZ). Smlouvou o dílo je současně osvědčeno, že oprávnění ke zveřejnění děl bylo za jistých podmínek sjednáno výhradě pro dvě ze smluvních stran, mezi které odpůrce ovšem nepatří, když není vůbec stranou smlouvy o dílo. Uvedeným notářským zápisem je dále osvědčeno zveřejnění, a tedy užití předmětných děl na webových stránkách odpůrce, a tedy jemu přičitatelné. Takto osvědčený zásah do práva navrhovatele pak osvědčuje zdržovací nárok ve smyslu § 40 odst. 1 písm. b) a d) AZ, kdy aktivní věcná legitimace navrhovatele vychází z § 41 na podkladě osvědčení, že je nabyvatelem výhradní licence. Potřeba zatímní úpravy poměrů je pak dána tím, že odpůrce užívá sporná architektonická díla v rámci své obchodní a referenční prezentace bez osvědčeného oprávnění. Soud prvního stupně správně vyšel z toho, že pokračování v takové prezentaci může odpůrci přinášet neoprávněnou konkurenční výhodu a může prohlubovat zásah do práv navrhovatele. U architektonických referencí má veřejná prezentace význam nejen informační, ale i obchodní a reputační. Reference jsou způsobilé ovlivnit získávání budoucích zakázek, postavení na trhu a vnímání odborné způsobilosti ateliéru. Právě proto bylo namístě dočasně zabránit tomu, aby odpůrce užíval sporná díla jako součást svého portfolia do doby meritorního posouzení věci. Konečně soud prvního stupně správně vyhodnotil i otázku proporcionality předběžným opatřením uloženého omezení, kdy není pochyb o tom, že vlastní podnikání odpůrce není předběžným opatřením omezeno a odpůrce může ke své prezentaci využívat jiná architektonická díla než ta, kterých se týká uložený zákaz.12. Na podkladě notářského zápisu, který měl k dispozici soud prvního stupně pak, z logiky věci, nelze usoudit na důvodnost námitky odpůrce, že printscreeny měly být oříznuté tak, že z nich není patrné uvádění navrhovatele jako spoluautora. Tato okolnost se však ani nejeví být právně významnou, neboť uvedení navrhovatele jako spoluautora nebo spolupracujícího ateliéru totiž samo o sobě nezakládá oprávnění odpůrce dílo užít. Autorskoprávní užití díla, zejména jeho veřejné zpřístupnění prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí nebo prezentačních materiálů, vyžaduje právní titul, který není osvědčen.13. Pokud odpůrce dále v odvolání namítá, že navrhovatel dlouho užívání děl toleroval, že zde v minulosti byl partnerský vztah mezi jednatelem navrhovatele a , tituly před jménem, , že odpůrce ještě před vydáním napadeného usnesení upravil své webové stránky, že projekty přesunul do jiné sekce, že u nich měla být patrná osobní spoluúčast , tituly před jménem, , že odpůrce vycházel ze stanoviska České komory architektů a že po doručení napadeného usnesení z opatrnosti předmětné projekty z webových stránek odstranil, tato tvrzení nemohou zpochybnit správnost napadeného usnesení, neboť nebyla podkladem rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na předběžné opatření, pročež k nim odvolací soud v souladu s § 75c odst. 4 o. s. ř. nemůže přihlížet. Ve vztahu k námitce, že předmětné projekty byly po vydání předběžného opatření z webových stránek odstraněny, pak navíc platí, že odpůrce namítá, že po vydání usnesení již netrvá stav, který vedl soud k nařízení předběžného opatření, pak tato námitka míří nikoliv proti zákonnosti a věcné správnosti usnesení v době jeho vydání, ale proti dalšímu trvání předběžného opatření. K tomu však slouží návrh na zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 o. s. ř. Právě existence tohoto samostatného procesního prostředku vylučuje, aby odvolací soud v rámci přezkumu napadeného usnesení přihlížel k pozdějším změnám poměrů. Závěrem je třeba zdůraznit, že tento výklad není formalistický, ale vyplývá z účelu a konstrukce předběžného opatření. Předběžné opatření je dočasným institutem, který má reagovat rychle a efektivně. Pokud by odvolací soud při přezkumu přihlížel ke všem následným změnám nebo k dodatečně předkládaným tvrzením a důkazům, odvolací řízení by se fakticky proměnilo v nové řízení o předběžném opatření a popřelo by smysl § 75c odst. 4 o. s. ř.14. Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil jako věcně správné podle § 219 o. s. ř.15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně podle § 145 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:3.Co.40.2026.1","publishedAt":"2026-11-05","decisionAt":"2026-07-14","caseNumber":{"senate":3,"registry":"Co","index":40,"year":2026,"pageNumber":30},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Čurda","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání odpůrce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2026, č. j. 1 Nc 25/2026 – 8,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"74","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75c","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"77","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"145","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"41","lexNumber":121,"lexYear":2000,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","NAROVNANI","SMLOUVA_O_DILO","JEDNATEL","DOKAZOVANI","NOTARSKY_ZAPIS","PREDBEZNA_OPATRENI","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}