{"uuid":"c3819b37-312d-4e30-be38-0977a3a03c58","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"firma","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":")","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"právní nástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"firma","anonStyle":"ANON"},{"text":"., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", vymazán z obchodního rejstříku ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"naposledy sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o náhradu nákladů na výživu pozůstalé manželky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 5. 2024, č. j. 28 C 358/2015-497,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích IV. a VI. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně ohledně splatnosti mění tak, že splatnost částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně se určuje vždy k poslednímu dni v měsíci následujícího po měsíci, za který náleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně a předchozího odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Účastníci jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to žalobkyně ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaný ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", to vše do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích IV. a VI. potvrzuje.II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně ohledně splatnosti mění tak, že splatnost částky , částka,  měsíčně se určuje vždy k poslednímu dni v měsíci následujícího po měsíci, za který náleží.III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně a předchozího odvolacího řízení.IV. Účastníci jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to žalobkyně ve výši , částka,  a žalovaný ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro , adresa, .V. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaného zavázal k povinnosti uhradit žalobkyni úrok z prodlení specifikovaný ve výroku II. rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalovanému uložil povinnost platit žalobkyni za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, a to vždy nejpozději do posledního dne měsíce, ze kterých hrazeno (výrok III.), zamítl žalobu v rozsahu, jíž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný byl povinen zaplatit částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok IV.), zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala, aby žalovaný jí byl povinen zaplatit úrok z prodlení z částek specifikovaných ve výroku V. rozsudku (výrok V.), žalobu zamítl v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný byl povinen platit za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně (výrok VI.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náhradu v řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.), a rozhodl o nákladech řízení státu tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náhradu nákladů řízení státu ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.) a žalovaného zavázal povinností zaplatit České republice – Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náhradu nákladů řízení státu ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" v téže lhůtě (výrok IX.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala původně proti společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"firma","anonStyle":"ANON"},{"text":". náhrady nákladů na výživu pozůstalé manželky zemřelého zaměstnance ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně počínaje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" od data pracovního úrazu do konce kalendářního měsíce., kdy by ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosáhl 65 let věku z titulu pracovního úrazu, který její manžel utrpěl dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Spolkové republice Německo, kdy při dopravní nehodě, jehož bylo účastno vozidlo původního žalovaného řízené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", tento zemřel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval druhým rozsudkem. Prvním rozsudkem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", opraveným usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobu, že žalovaný je povinen platit žalobkyni na náhradě nákladů výživy za svého zemřelého zaměstnance ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně počínaje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ledna 2043 s příslušenstvím s tím, že žalovaný je povinen tuto částku uhradit vždy nejpozději k patnáctému dni daného měsíce k rukám žalobkyně, zamítl (výrokem I/). Současně rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude upřesněna v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/). Dále určil, že žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude upřesněna v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka (výrok III/). Nakonec uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu náklady řízení částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrokem IV/). Opravným usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud I. stupně tento svůj rozsudek opravil tak, že v jeho výroku II. určil výši nákladů řízení žalovaného částkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ve výroku III. rozsudku náklady řízení vedlejšího účastníka určil ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Původní žalovaný TOHOZ s.r.o., později vystupující pod obchodní firmou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", v průběhu odvolacího řízení ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zanikl bez právního nástupce. Odvolací soud svým usnesením z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozhodl podle § 107 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. o tom, že v řízení bude pokračováno namísto dosavadního žalovaného s novým žalovaným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který v řízení dosud vystupoval jako vedlejší účastník řízení na straně žalovaného. Právní moc usnesení nastala ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně svým usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", opravený usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem, aby prvostupňový soud zopakoval obsah všech jednání, při nichž jednal v neúplném složení ve složení senátu /§ 36a odst. 1 písm. a) o. s. ř./ přičemž bude dbát, aby v případě změny v obsazení soudu postupoval podle § 119 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud také shledal uvedený rozsudek nepřezkoumatelným s tím, že jeho odůvodnění nesplňuje zákonné náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil z výpovědí svědků a listinných důkazů, zjistil, že žalobkyně byla manželkou pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do jeho úmrtí dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jako pozůstalá manželka po zaměstnanci má právo na náhradu v důsledku usmrcení pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" při pracovním úrazu, soud prvního stupně se proto soustředil na zjištění okolností, které mají význam pro pasivní věcnou legitimaci žalovaného pro posouzení výše náhrady, tedy zejména na okolnosti dopravní nehody odůvodňující krácení náhrady a na výdělek pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v pracovněprávním vztahu s původním žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně v bodě 9 odůvodnění rozsudku popsal dopravní nehodu tak, jak k ní došlo a dále uvedl, že pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl při nehodě připoután, což zásadní měrou přispělo k jeho usmrcení. Tento závěr ostatně žalobkyně ani nerozporovala. Nadto zemřelý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedodržel povinnou dobu odpočinku řidiče, za což činil odpovědným původního žalovaného. Podle soudu ovšem i kdyby k nehodě podstatně přispělo nedodržení povinné doby odpočinku, tak by to nic neměnilo na tom, že na výsledek měl podstatný vliv i uvedené nepřipoutání. Soud prvního stupně k otázce nedodržení povinné doby odpočinku neprováděl podrobnější dokazování, neboť to nebylo pro věc stěžejní. Žalovaný rozporoval nárok žalobkyně do jedné poloviny z důvodu nepřipoutání, tedy lze vyjít z předpokladu, že v rozsahu jedné poloviny k nehodě došlo z příčin, které odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz nevylučovaly. Tento závěr byl ostatně vysloven též v řízení vedeném u Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dále se soud I stupně zabýval otázkou průměrného výdělku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" před nehodou. Vyšel z toho, že původní žalovaný jako zaměstnavatel a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako zaměstnanec spolu uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pracovní smlouvu s pracovním zařazení jako řidič a mzdou ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně. Dodatkem k ní ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo sjednáno, že se ustanovení pracovní smlouvy o výši mzdy ruší. Ta je nově stanovena mzdovým výměrem od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", nový výměr ovšem soudu předložen nebyl a na výši mzdy tak lze usuzovat pouze z dostupných mzdových listů a dokladů o výplatách a z výpovědí svědků. Soud prvního stupně pod body 13–18 odůvodnění rozsudku uvedl „platový základ“ a čistou mzdu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za jednotlivá období, tato zjištění odvolací soud uvádí v doslovném znění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za listopad 2011 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Vedle této částky mu zřejmě mělo být vyplaceno dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako „diety“ a dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako „vyrovnání cestovní náhrady“, celkem tedy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno přehledu jízd v listopadu 2011, tabulky na č. l. 149 a výkazu řidiče za listopad 2011). Soud k posledně uvedenému podotýká, že žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, které by způsob výpočtu uvedených částek nějak blíže objasňovaly, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za březen 2012 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a částka k výplatě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za březen 2012 ani z výkazu řidiče za březen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za květen 2012 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrný hodinový výdělek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za květen 2012 ani z výkazu řidiče za květen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za červen 2012 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrný hodinový výdělek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za červen 2012 ani z výkazu řidiče za červen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za červenec 2012 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za červenec 2012 ani z výkazu řidiče za červenec 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle mzdového listu pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za srpen 2012 činil jeho „platový základ“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a čistá mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" ani z výkazu řidiče za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud prvního stupně konstatoval, že nebyl předložen mzdový list pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jeho obsah ovšem lze usuzovat tak, že platový základ byl zřejmě určen mzdovým výměrem a byl stejný jako v ostatních měsících ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy činil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tyto závěry podrobněji rozebral. Dále uvedl zjištění, která učinil z výpovědí svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vysvětlil, že neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem ustanoveného znalce, který by měl zjistit, kolik by činila správná výše cestovních náhrad a zda nějaká část vyplacených částek představovala výkonovou odměnu. Podle soudu nešlo primárně o odbornou otázku, když šlo o otázku aplikace pracovněprávních předpisů na konkrétní skutkové okolnosti, k čemuž soud uvedl, že k tomu, aby náhrady mohly být vypočítány, bylo by k tomu nutno disponovat příslušnými podklady, které v daném případě ovšem nebyly. Nelze opomenout ani to, že zaměstnavatel u zahraniční cesty může poskytnout i další cestovní náhrady, vedle náhrad uvedených v zákoníku práce, může poskytnout kapesné až do výše do dalších 40 % zahraničního stravného podle § 180 a § 170 odst. 3 zákoníku práce, na což poukázala i svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně tak uzavřel, že nebo prokázáno, že by pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosahoval průměrného výdělku ve výši tvrzené žalobkyní, tedy částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, neboť z dokazování vyplynulo, že on, stejně jako další řidiči původního žalovaného, pobírali cestovní náhrady, které se v rámci průměrného výdělku nezohledňují – § 353 zákoníku práce. Průměrný hodinový výdělek za rozhodné období – druhé čtvrtletí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak činil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně k tomu poznamenal, že žalobkyně byla poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., své důkazní břemeno však neunesla. Soud prvního stupně vyšel z průměrného hodinového výdělku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále zohlednil, že žalobkyni byl přiznán vdovský důchod ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, od ledna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, vyplacený důchod za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" činil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný žalobkyni uhradil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za leden a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jí zaplatil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako úhradu za březen a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako úhradu za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění účinném ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to s poukazem na ustanovení § 365 odst. 1 zákoníku práce. Odkázal na jeho § 366 odst. 1 a 4 a § 367 odst. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 4, uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Poté uzavřel, že pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" utrpěl pracovní úraz ve smyslu zákonné definice, při úrazu byl usmrcen a k tomu podstatně přispělo i to, že nebyl připoután, což je v rozporu s právními předpisy – § 6 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Soud prvního stupně v ohledem na závěry uvedené v rozsudku Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-východ ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", potvrzeným rozsudkem Krajského soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", určil vliv této okolnosti jednou polovinou, žalovaný tedy odpovídá za pracovní úraz v rozsahu jedné poloviny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dále soud prvního stupně odkázal na § 205d odst. 1 dříve platného zákoníku práce č. 65/1965 Sb., § 1 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., § 375 odst. 1, § 377 odst. 1, § 352-§ 354 a § 356 zákoníku práce, uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Vyšel z průměrného hodinového výdělku za druhé čtvrtletí roku 2012 a provedl výpočet náhrady nákladů na výživu žalobkyně jako pozůstalé manželky, když zohlednil padesátiprocentní podíl postiženého zaměstnance ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále vdovský důchod, který byl žalobkyni vyplácen. Podrobný výpočet uvedl v odůvodnění takového rozsudku pod body 53 a 54, v bodě 55 pak uvedl podrobnou tabulku za celé období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do května 2024, kdy byl napadený rozsudek vyhlášen. Poté uzavřel, že nedoplatek za období od srpna 2013 činí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyni přísluší pro další měsíce měsíční částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". V tomto rozsahu co do jistiny soud prvního stupně žalobě vyhověl a ve zbytku ji zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ohledně splatnosti jednotlivých měsíčních částek odkázal na § 382 odst. 2 zákoníku práce, vysvětlil, že neshledal důvody pro to, proč by měla být splatnost jednotlivých náhrad stanovena vždy k patnáctému probíhajícího měsíce, jak uplatňovala žalobkyně. Teprve ke konci měsíce lze s jistotou říci, že nárok vznikl za celý měsíc, rovněž ale není na místě s výplatou vyčkávat déle, neboť po skončení měsíce nenastane nic, co by mělo výši náhrady ovlivnit. Soud prvního stupně proto pokládal nárok za splatný vždy k poslednímu dni měsíce, na který se má hradit, ne již k jeho patnáctému dni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ohledně příslušenství soud prvního stupně odkázal na námitku promlčení, kterou žalovaný vznesl, k tomu uvedl § 389 zákoníku práce a § 110 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (občanský zákoník, ve zkratce obč. zák.) a uzavřel, že žalobkyně žalobu rozšířila až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy déle než tři roky poté, kdy prodlení nastalo, úrok z prodlení se tedy promlčel jako celek (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Soud prvního stupně proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení jednotlivých měsíčních částek ve vztahu k těm, které se staly splatnými po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ve zbytku žalobu ohledně příslušenství zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O náklady řízení účastníků rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. V řízení byl z větší části úspěch žalovaný, když žalobkyně byl úspěšná v rozsahu 14 %, neúspěšná byla žalobkyně v rozsahu 86 %, žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení ze 72 %. Náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení soud prvního stupně vyčíslil v odůvodnění svého rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Výrok o nákladech státu odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř. účastníkům uložil povinnost nahradit státu náklady řízení podle výsledku sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobkyně blanketní odvolání doplnila podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že její odvolání směřuje do výroků IV., VI., VII., VIII. a IX. rozsudku. Uvedla, že souhlasí s výkladem soudu prvního stupně o promlčení části příslušenství, namítla ovšem nesprávné právní posouzení věci co do posouzení důkazního břemene a míře krácení nároku žalobkyně na podkladě spoluviny jejího zemřelého manžela. Dále namítla nesprávné skutkové zjištění ohledně výše průměrné mzdy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K výši průměrné mzdy žalobkyně zrekapitulovala podstatné závěry soudu prvního stupně a průběh řízení, zdůraznila, že bylo třeba vyřešit otázku, kdo je povinen výši mzdy manžela žalobkyně prokazovat za situace, kdy není pochyb o výši částek, které manžel žalobkyně od zaměstnavatele dostával na účet. Poukázala na situaci, která vznikla: pokud by žalovaný nezanikl a byl nadále účasten řízení, tak by beze sporu důkazním břemenem o výši mzdě, by byl zatížen on jako zaměstnavatel. Nepřichází v úvahu, aby jen na základě právní skutečnosti, kterou žalobkyně jako pozůstalá po zaměstnanci nemohla nějak ovlivnit (zánik zaměstnavatele), přešlo důkazní břemeno z původního žalovaného na žalovaného stávajícího (správně zřejmě míněno žalobkyni, pozn. odvolacího soudu). Naopak je spravedlivé, aby důkazní břemeno setrvalo na straně žalovaného a je lhostejné, zda je na této straně zaměstnavatel nebo pojišťovna. Ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je tradičně a zcela správně slabší stranou zaměstnanec, není proto důvodu, aby se tato situace měnila. Podle žalobkyně musí být v tomto řízení z povahy věci vzat v úvahu zvláštní typ nerovného vztahu, a je proto třeba odrazit zvláštní povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci, a to nejen z hlediska odpovědnosti zaměstnavatele za případně smrtelný pracovní úraz zaměstnance, ale také z hlediska povinnosti zaměstnavatele archivovat všechny potřebné listiny a další materiály. Pokud se v tomto řízení žalovaný jako pojišťovna bránil tím, že některé částky došlé od zaměstnavatele manželovi žalobkyně nejsou ve skutečnosti mzdou, ale cestovní náhradou, tak jde o tvrzení, které by měl prokazovat žalovaný a nikoliv žalobkyně. Toto tvrzení totiž je pro žalovaného výhodné, přičemž žalovaný, který ho tvrdil, byl také povinen ho prokázat. Nelze souhlasit s názorem soudu prvního stupně o tom, že manžel žalobkyně stejně jako ostatní řidiči u původního žalovaného pobírali cestovní náhrady. K tomu žalobkyně odkázala na výpověď mzdové účetní původního žalovaného, z níž vyplynulo, že do cestovních náhrad ve skutečnosti podle praxe u této společnosti byly skryté výkonové složky mzdy, když tato svědkyně dokonce uvedla, že prováděla navýšení nákladů základní sazby těchto náhrad až o 40 %. To, že cestovní náhrady byly z větší části fakticky mzdou, plyne i z naprosto nelogické a nepřiměřeně nízké výše hodinového výdělku; takováto hodinová mzda neodpovídala práci řidiče dálkové kamionové přepravy. Nadto ani výše cestovních náhrad neodpovídala tomu, jaké mezinárodní cesty manžel žalobkyně v rozhodné době absolvoval u původního žalovaného, k čemuž žalobkyně odkázala na své podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž rozebrala, že například za měsíc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" činil nárok na stravné nejvýše ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyplaceno mu však bylo o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" více.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně nesouhlasila ani s krácením nároku o 50 % z důvodu spoluviny na straně manžela. Takovéto krácení soud považuje žalobkyně za neadekvátní s ohledem na to, že zaměstnavatel manžela žalobkyně nutil, aby překračoval normy povinného odpočinku a bezprostřední příčinou dopravní nehody byl v daném případě spánek za volantem. Soud prvního stupně krátil nárok žalobkyně o 50 % proto, že se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepřipoutal, ovšem k tomu neexistuje jiné rozhodnutí orgánu státu, na jehož území se nehoda stala, o tom, že manžel žalobkyně při dopravní nehodě skutečně připoután nebyl. I kdyby tomu tak bylo, tak by snížení o 50 % bylo nepřiměřeně přísné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud prvního stupně pochybil i v nákladovém výroku. K tomu žalobkyně poukázala na okolnosti sporu, její manžel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" při dopravní nehodě v souvislosti s výdělečnou činností původního žalovaného, a je proto v rozporu s dobrými mravy, aby poškozený byl povinen hradit náklady řízení takovémuto subjektu. Tento způsob rozhodování může mít nežádoucí brzdící efekt při snaze poškozených domoci se proti silnějšímu pojistiteli svých práv. Žalobkyně závěrem navrhla, aby odvolací soud, aby rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a žalobkyni přizná nárok na náhradu řízení v plné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odvolání žalovaného směřovalo pouze do výroku III. rozsudku, a to toliko ohledně splatnosti měsíčních splátek. Žalovaný odkázal na ustanovení § 382 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Názor soudu prvního stupně o tom, že k vyplácení by mělo dojít vždy k poslednímu dni v měsíci, na kterých se má hradit, je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož závěry žalovaný odcitoval. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. ohledně splatnosti změnil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně odkázal na odvolání. Dále zrekapituloval okolnosti sporu, požadovaný nárok žalobkyně, a to, co již žalobkyni uhradil. Nesouhlasil s požadavkem žalobkyně na přenesení důkazního břemene k výši mzdy na žalovaného, když žalovanému nelze přičítat k tíži skutečnosti, které byly na straně původního žalovaného. Žalovaný neměl a nikdy potenciálně mít ani nemohl k dispozici účetnictví předchozího žalovaného, proto považuje návrh žalobkyně na přenesení důkazního břemene za ryze účelový s cílem jednostranně žalovaného procesně omezit. Argumentace žalobkyně ohledně vyplacení mzdy ve dvou splátkách jako mzdy fixní a mzdy dle pracovního výkonu je pouze tvrzení žalobkyně, které ale v řízení prokázáno nebylo. Všichni svědci uvedli, že se jednalo o cestovní náhrady, které byly vypláceny mimo mzdu a jako samostatná platba. Poškozený zaměstnanec jako řidič kamionu skutečně konal zahraniční pracovní cesty, čemuž odpovídala výše vyplacených cestovních náhrad. Žalobkyně v odvolání tvrdí skutečnosti, které v řízení nebyly nijak prokázány a její tvrzení o tom, že zaměstnavatel manžela žalobkyně nutil, aby překračoval doby odpočinku a že bezprostřední příčinou dopravní nehody byl spánek za volantem, nemá oporu ani v tomto ani v žádném jiném předchozím řízení. K nesouhlasu žalobkyně s nákladovým výrokem žalovaný poznamenal, že žalobkyně byla po celou dobu právně zastoupena advokátem a byla opakovaně upozorňována na možnost zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene. K tomu poukázal na čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, zdůraznil, že účastníci řízení jsou si rovni a zastoupením žalovaného advokátem byla současně naplněna zásada procesní rovnosti stran a právo na spravedlivý proces. Pokud žalobkyně namítá průtahy v řízení, tak to byla ona, kdo podal žalobu až na konci promlčecí doby. Žalovaný žádal potvrzení rozsudku, vyjma části výroku III, proti němuž podal odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212 a odst. 1 a 5 o. s. ř. v mezích obou podaných odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a odvolání žalobkyně shledal převážně neopodstatněné. Naopak odvolání žalovaného důvodné je.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, když vyšel z nesporného zjištění, že zemřelý manžel žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl u původního žalovaného TOHOZ s.r.o., později vystupujícího pod obchodní firmou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který ho zanikl dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" po konkurzu výmazem z obchodního rejstříku zaměstnán jako řidič a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" utrpěl při plnění svých pracovních povinností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" úraz. Průběh dopravní nehody byl v řízení bezpečně prokázán, mezi účastníky nebylo ani sporu o tom, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů, kdy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" plnil své pracovní povinnosti. Soud prvního stupně postupoval správně, když po zániku původního žalovaného (zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") v řízení dále pokračoval s žalovaným – pojišťovnou, u níž byl tento zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" z povolání (k tomu § 1 a násl. vyhl. č. 125/1993 Sb.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav správně aplikoval ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce, ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dovodil, že je dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem podle § 366 a následujících zákoníku práce. Správně posoudil míru spoluzavinění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou určil v rozsahu 50 % podle § 367 odst. 2 písm. a) za použití § 367 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, když zjistil, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl před dopravní nehodě připoután bezpečnostním pásem, což ostatně v řízení před soudem prvního stupně žalobkyně ani nijak zásadně nesporovala. Pokud žalobkyně namítala, že zaměstnavatel své zaměstnance nutil k tomu, aby jezdili „na kartu jiného řidiče“ a nemuseli tak dodržovat povinné bezpečnostní přestávky, tak toto v řízení prokázáno jednoznačně nebylo, nicméně v každém případě je nepochybné, že k dopravní nehodě došlo v důsledku porušení povinností řidiče ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který zejména porušil svoji povinnost v § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu tím, že nebyl připoután bezpečnostním pásem. Odvolací soud nesouhlasí s názorem žalobkyně o tom, že nepřipoutání bezpečnostním pásem zjištěno nebylo, k tomu lze jen odkázat na výsledky šetření předmětné dopravní nehody policejními orgány ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stát","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jak soud prvního stupně správně poznamenal, lze do jisté míry spekulovat, v jakém rozsahu se tato okolnost na dopravní nehodě a jejích následcích podílela, nicméně lze předpokládat, že pokud byl řidič vymrštěn při nehodě vozidla na dálnici, jak bylo při šetření nehody zjištěno, tak je zřejmé, že nepřipoutání k tomuto tragickému následku přispělo podstatnou měrou. Lze dovozovat, že v případě, že by připoután byl, tak by z kabiny vozu vymrštěn být nemusel a pokud by zůstal ve voze, tak je možné, že by následky nehody nemusely být natolik fatální. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně dovozuje, že zproštění odpovědnosti v rozsahu 50 % je plně adekvátní. K tomu ještě k tomu je třeba poukázat též na výsledky řízení vedeného u Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-východ pod s. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", v něm se žalobkyně spolu se sestrou zemřelého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala jednorázového odškodnění a soudy obou stupňů posoudily míru spoluzavinění poškozeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z téže dopravní nehody stejným způsobem. Není důvodu pro to, aby rozsah spoluzavinění byl v tomto případě posouzen odlišně, když jde o stejný skutek, pouze je předmětem sporu jiný nárok (§ 13 o. z. za použití § 4 zák. práce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady nákladů na výživu pozůstalé manželky podle § 377 zákoníku práce od data pracovního úrazu do konce kalendářního měsíce., kdy by ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosáhl 65 let věku. Soud prvního stupně zaměřil svou pozornost na zjištění průměrného měsíčního výdělku, kterého postižený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosahoval v rozhodném období, kterým je ve smyslu § 353 a § 354 odst. 1 a 2 zákoníku práce druhé čtvrtletí roku 2012, tedy čtvrtletí předcházející čtvrtletí, v němž k dopravní nehodě došlo. Mezi účastníky bylo sporu o tom, jakým způsobem je třeba průměrný výdělek vypočíst, když v řízení bylo prokázáno, že žalobci byla vyplácena stejně jako ostatním řidičům minimální mzda a dále cestovní náhrady za zahraniční pracovní cesty. Žalobkyně sama tento postup připouštěla, když uváděla, že žalobce obdržel vždy základní mzdu ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tvrdila však, že jeho mzda celkem činila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně s tím, že zbylá částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" představovalo odměny, které byly určeny a vyplácely podle počtu najetých kilometrů. Toto její tvrzení však v řízení prokázáno nebylo, a to ani přesto, že žalobkyně byla soudem prvního stupně řádně poučena podle § 118 a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o tom, že nebylo prokázáno, že by pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosahoval průměrného výdělku ve výši tvrzené žalobkyní s tím, že z dosavadního dokazování se jeví, že pobíral mzdu a dále cestovní náhrady a tedy že by průměrný výdělek měl být vypočítán pouze z nižší částky dosažené mzdy, jak vyplývá z mzdových listů a nikoliv ze všech částech, které mu byly zasílány na účet. Žalobkyně byla současně poučena o následcích neunesení důkazního břemene. Na uvedené poučení žalobkyně reagovala doplněním skutkových tvrzení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále navrhla doplnit dokazování znaleckým posudkem, který by určil, jaká činila správná výše cestovních náhrad a zda nějaká část těchto částek vyplácených v cestovních náhradách nepřesahovala výkonovou odměnu. Soud prvního stupně ovšem tento důkazní návrhy zamítl a v odůvodnění svého rozhodnutí v bodě 27 přesvědčivě vysvětlil, z jakého důvodu provedení tohoto důkazu považoval za nadbytečné. K tomu odvolací soud uvádí, že jak správně soud prvního stupně poznamenal, k vypracování takovéhoto znalecké posudku by bylo třeba předložit relevantní podklady, tedy mzdové listy za rozhodné období - druhé čtvrtletí roku 2012 a především pak doklady, z nichž by bylo možno zjistit, jaké zahraniční pracovní cesty a v jakém rozsahu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v uvedené období absolvoval, což ovšem v řízení prokázáno nebylo a prokázáno být ani nemohlo za stavu, kdy zaměstnavatel žalovaného mzdovou agendu ani ostatní složky účetnictví nepředal insolvenčnímu správci. Žalovaný jako právní nástupce původního zaměstnavatele podle § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. takovými listinami disponovat ani nemohl. K výslovnému dotazu odvolacího soudu, zda by je byla schopna předložit žalobkyně, tato uvedla, že je nemá rovněž.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Důkazní nouzi, do níž se žalobkyně dostala v důsledku postupu zaměstnavatele, který nevedl řádně dokumentaci a mzdovou agendu nelze v daném případě nahrazovat převrácení důkazního břemene ve prospěch žalovaného ani institutem vysvětlovací povinnosti, jak žalobkyně požaduje, neboť důkazní břemeno bylo od počátku řízení jednoznačně na žalobkyni, která tvrdila pro ni pozitivní skutečnost a bylo proto na ni, aby svá tvrzení také prokázala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Soud prvního stupně správně poznamenal, že výpočet cestovních nákladů při zahraničních pracovních cestách je poměrně variabilní, když zaměstnavatel může u takovéto pracovní cesty poskytnout i další cestovní náhrady vedle těch uvedených v zákoníku práce – k tomu viz § 166 odst. 2 zákoníku práce. Zaměstnavatel také může poskytnut může zaměstnanci kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného podle § 180 zákoníku práce, zaměstnanci náleží dále stravné podle § 170 zákoníku práce, které může být stanoveno také v určitém rozmezí. K otázce odměňování zaměstnanců byla podrobně vyslechnuta mzdová účetní zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která jednoznačně uvedla, že řidičům byly v období 2012 vypláceny mzdy na úrovni zaručené mzdy a dále cestovní náhrady, svědkyně popřela, že by jim byly vypláceny též odměny, připustila však, že řidiče bylo placeno celkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, tato částka zahrnovala nejenom mzdu ale též cestovní náhrady, byť byla vyplacena ve dvou různých částkách. Svědkyně také uvedla, že v rámci cestovních náhrad mohlo být řidičům vypláceno také kapesné, které mohlo činit až 40 %, více ne, Svědkyně jednoznačně popřela, že by zaměstnancům byly vypláceny též jakékoliv odměny. Uvedený postup ostatně potvrdili i další svědci – řidiči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", když svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sice připustil, že se systém odměňování měnil a v některé době byly tam byli zaměstnanci odměňováni podle kilometrů, v některé době to bylo podle fakturace, již si však nepamatoval, jak to bylo přesně a jakým způsobem se tak dělo, i on však uvedl, že základem byla minimální mzda řidiče mezinárodní dopravy. Pokud svědek uvedl, že jestliže někdo ujel více kilometrů, tak měl více peněz, tak z toho lze dovodit, jakým způsobem byly stanoveny cestovní náhrady – při další zahraniční pracovní cestě je zřejmé, že výše cestovních náhrad byla také vyšší. Žalobkyně uvedené důkazy, zejména pak výpověď svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nesprávně interpretuje, když z nich činí mylný skutkový závěr o tom, že z výpovědi mzdové účetní vyplynulo, že do cestovních náhrad byly ve skutečnosti podle praxe u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zahrnuty i výkonové složky mzdy. Nic takového z výpovědi uvedené svědkyně a ani z výpovědí dalších svědků – řidičů – nevyplynulo. Svědkyně sice připustila, že řidič mohl dostat nějakou odměnu, ale to bylo pouze v případě, kdy například ušetřil naftu, podrobnosti toho si však již nepamatovala. Soud prvního stupně při vědomí důkazní nouze žalobkyně za stavu, kdy je zřejmé, že zaměstnavatel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl povinen mzdovou agendu archivovat a nečinil tak, konfrontoval předložené výplatní pásky za měsíce květen a červen 2012 s výpisem z účtu manželky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na něž je zaměstnavatel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mzdu vyplácel a dospěl k závěru, že tyto se navzájem shodují. Je tak správný jeho skutkový závěr o tom, jaké částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" od svého zaměstnavatele vyinkasoval jako mzdu a cestovní náhrady tak, jak to podrobně popsal pod bodem 20 odůvodnění svého rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Za daného stavu soud prvního stupně správně vypočetl průměrný měsíční výdělek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí roku 2012 tak, jako ho provedl v odůvodnění svého rozhodnutí podle § 351 a následujících zákoníku práce, když v souladu s § 353 zákoníku práce do průměrného měsíčního výdělku nezahrnul cestovní náhrady, které ve své podstatě nejsou mzdou ale náhradou nákladů za zvýšené výdaje při zahraniční pracovní cestě. Dospěl také ke správnému průměrného hodinového výdělku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", který ostatně uvedl též zaměstnavatel zemřelého zaměstnance na výplatních páskách. Dále soud prvního stupně zohlednil ve smyslu § 377 odst. 2 věta druhá zákoníku práce vdovský důchod vyplácený žalobkyni po dobu jednoho roku od úmrtí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", správně vyšel z toho, že náhrada nákladů pozůstalé manželky nesmí převýšit 50 % průměrného výdělku podle § 377 odst. 2 věta prvá zákoníku práce. Správně zohlednil též valorizaci, ke které v období od srpna 2012 do vyhlášení rozsudku došlo, podrobný výpočet prvostupňový soud popsal v odůvodnění svého rozhodnutí v přehledné tabulce pod bodem 55, na kterou odvolací soud plně odkazuje. Za tohoto stavu správně určil, že za období měsíce od srpna 2013 do současnosti náleží žalobkyni doplatek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pro další měsíce měsíční částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako měsíční „renta“ když zohlednil částky, které v průběhu řízení žalovaný žalobkyni vyplatil, o čemž mezi účastníky nebylo ani sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Prvostupňový soud ovšem pochybil v stanovení splatnosti této měsíční renty tak, jak ji ve výroku III. určil, když z ustanovení 382 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnutý způsob výplaty, přičemž z ustanovení § 141 zákoníku práce vyplývá, že mzda nebo plat (včetně náhrady mzdy) jsou splatné po vykonání práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl dohodnut jiný termín výplaty, není proto důvodu, aby renta byla splatná měsíčně předem tak, jak to určil soud prvního stupně, k čemuž odvolací soud shodně s žalovaným též poukazuje na závěry vyjádřené Nejvyšším soudem ČR v jeho rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 21 Cdo 796 / 2014, z něhož vyplývá, že splatnost dospělé náhrady za ztrátu na výdělku (a tedy i měsíční náhrady na výživu pozůstalých) je třeba určit až od následujícího měsíce pozadu poté, kdy bude možno v následujícím měsíci zjistit újmu, která zaměstnanci za předcházející měsíc vznikla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Odvolací soud uzavírá, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. tvrzené žalobkyní naplněny nejsou. Je však naplněn odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ve vztahu k odvolání žalovaného do výroku III., jak vyplývá z výše uvedeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výrocích IV. a VI. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný a ve výroku III. ho ohledně splatnosti změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že splatnost částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně určil vždy k poslednímu dni měsíce následujícího po měsíci, za který náleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. S ohledem na částečnou změnu prvostupňového rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů. Soud prvního stupně náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalovanému s ohledem na jeho částečný úspěch v řízení v rozsahu 72 %, když zohlednil též náklady předcházejícího odvolacího řízení § 224 odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud však vzal v úvahu mimořádné okolnosti případu, které jsou ve své podstatě natolik specifické a výjimečné, že by postup při rozhodování o nákladech řízení podle zásady úspěchu ve věci byl nepřiměřeně tvrdým opatřením vůči žalobkyni, která při dopravní nehodě ztratila manžela i nezletilého syna, byť se tak stalo zčásti vinou zemřelého manžela. Nelze ovšem přehlédnout další specifické okolnosti v tomto sporu, kdy výsledky dokazování nasvědčují tomu, že zaměstnavatel zaměstnance zjevně nutil porušovat zákoník práce či takovéto jednání alespoň mlčky toleroval zaměstnance za jejich náročnou práci odměňoval prakticky toliko minimální mzdou, což zčásti kompenzoval vyššími cestovními náhradami, nadto nelze pominout ani tu podstatnou skutečnost, že žalovaný v rozporu se svými povinnostmi zjevně stornoval mzdovou agendu a účetnictví před stanovenou dobou, což výsledně vedlo k tomu, že se žalobkyně ocitla v důkazní nouzi a nemohla svá tvrzení prokázat. Nadto odvolací soud zohlednil též poměry žalobkyně, u níž se z důvodů tragické dopravní nehody podstatně snížila její životní úroveň.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Odvolací soud při odvolacím jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dal účastníku prostor k tomu, aby se k postupu podle § 150 o. s. ř. vyjádřili. Žalobkyně ho navrhla ostatně i v odvolání a při odvolacím jednání tento svůj návrh toliko zopakovala, žalovaný nakonec připustil, že rozhodnutí o nákladech řízení podle § 150 o. s. ř. by se nebránil. Odvolací soud proto o nákladech řízení před soudem prvního stupně a předchozího odvolacího řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Ze stejných důvodů odvolací soud nepřiznal žalovanému ani náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 150 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. , když důvody, které vedly odvolací soud k nepřiznání náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, lze vztáhnout i na řízení před soudem odvolacím, byť žalobkyně podala odvolání za stavu, když se seznámila s podrobným zdůvodněním rozsudku soudu prvního soudu prvního stupně a musela si být vědoma důvodů, které soud k zamítnutí jejího nároku vedly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. O nákladech řízení státu odvolací soud proto rozhodl podle pro 148 odst. 1 o. s. ř., kdy povinnost k náhradě nákladů řízení státu spočívajících ve vyplaceném svědečném uložil oběma účastníkům podle poměru jejich úspěchu v řízení: žalobkyni z 86 % a žalovanému ze 14 %. K tomu uvádí, že v případě těchto nákladů řízení důvody pro postup podle § 150 o. s. ř. již neshledal. Oprávněným subjektem je zde stát, kterému okolnosti svědčící ve prospěch žalobkyně pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému k tíži klást nelze.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Výroky I., II., V. a vyjma splatnosti též výrok III. odvoláním dotčeny nebyly, a zůstaly tak stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu (§206 odst. 3 o. s. ř.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Soud prvního stupně neopomene rozhodnout o poplatkové povinnosti žalovaného z žaloby za stavu, kdy žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. e) zák. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" /1991 Sb., o soudních poplatcích a v řízení měla částečný úspěch (§ 2 odst. 3 citovaného zákona).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka,  do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaného zavázal k povinnosti uhradit žalobkyni úrok z prodlení specifikovaný ve výroku II. rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalovanému uložil povinnost platit žalobkyni za období od , datum,  částku , částka,  měsíčně, a to vždy nejpozději do posledního dne měsíce, ze kterých hrazeno (výrok III.), zamítl žalobu v rozsahu, jíž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný byl povinen zaplatit částku , částka,  (výrok IV.), zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala, aby žalovaný jí byl povinen zaplatit úrok z prodlení z částek specifikovaných ve výroku V. rozsudku (výrok V.), žalobu zamítl v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný byl povinen platit za období od , datum,  částku , částka,  měsíčně (výrok VI.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náhradu v řízení ve výši , částka,  do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.), a rozhodl o nákladech řízení státu tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa,  náhradu nákladů řízení státu ve výši , částka,  do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.) a žalovaného zavázal povinností zaplatit České republice – Obvodní soud pro , adresa,  náhradu nákladů řízení státu ve výši , částka,  v téže lhůtě (výrok IX.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala původně proti společnosti , firma, . náhrady nákladů na výživu pozůstalé manželky zemřelého zaměstnance , jméno FO,  v částce , částka,  měsíčně počínaje , datum,  od data pracovního úrazu do konce kalendářního měsíce., kdy by , jméno FO,  dosáhl 65 let věku z titulu pracovního úrazu, který její manžel utrpěl dne , datum,  ve Spolkové republice Německo, kdy při dopravní nehodě, jehož bylo účastno vozidlo původního žalovaného řízené , jméno FO, , tento zemřel.3. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval druhým rozsudkem. Prvním rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opraveným usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobu, že žalovaný je povinen platit žalobkyni na náhradě nákladů výživy za svého zemřelého zaměstnance , jméno FO, , nar. , datum,  částku , částka,  měsíčně počínaje , datum,  do ledna 2043 s příslušenstvím s tím, že žalovaný je povinen tuto částku uhradit vždy nejpozději k patnáctému dni daného měsíce k rukám žalobkyně, zamítl (výrokem I/). Současně rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude upřesněna v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/). Dále určil, že žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude upřesněna v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka (výrok III/). Nakonec uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu náklady řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro , adresa,  (výrokem IV/). Opravným usnesením ze dne , datum,  soud I. stupně tento svůj rozsudek opravil tak, že v jeho výroku II. určil výši nákladů řízení žalovaného částkou , částka,  a ve výroku III. rozsudku náklady řízení vedlejšího účastníka určil ve výši , částka, .4. Původní žalovaný TOHOZ s.r.o., později vystupující pod obchodní firmou , právnická osoba, ., IČO , IČO, , v průběhu odvolacího řízení ke dni , datum,  zanikl bez právního nástupce. Odvolací soud svým usnesením z , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl podle § 107 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. o tom, že v řízení bude pokračováno namísto dosavadního žalovaného s novým žalovaným , právnická osoba, , který v řízení dosud vystupoval jako vedlejší účastník řízení na straně žalovaného. Právní moc usnesení nastala ke dni , datum, .5. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně svým usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , opravený usnesením ze dne , datum, , zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem, aby prvostupňový soud zopakoval obsah všech jednání, při nichž jednal v neúplném složení ve složení senátu /§ 36a odst. 1 písm. a) o. s. ř./ přičemž bude dbát, aby v případě změny v obsazení soudu postupoval podle § 119 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud také shledal uvedený rozsudek nepřezkoumatelným s tím, že jeho odůvodnění nesplňuje zákonné náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř.6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil z výpovědí svědků a listinných důkazů, zjistil, že žalobkyně byla manželkou pana , jméno FO,  od , datum,  do jeho úmrtí dne , datum, . Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jako pozůstalá manželka po zaměstnanci má právo na náhradu v důsledku usmrcení pana , jméno FO,  při pracovním úrazu, soud prvního stupně se proto soustředil na zjištění okolností, které mají význam pro pasivní věcnou legitimaci žalovaného pro posouzení výše náhrady, tedy zejména na okolnosti dopravní nehody odůvodňující krácení náhrady a na výdělek pana , jméno FO,  v pracovněprávním vztahu s původním žalovaným.7. Soud prvního stupně v bodě 9 odůvodnění rozsudku popsal dopravní nehodu tak, jak k ní došlo a dále uvedl, že pan , jméno FO,  nebyl při nehodě připoután, což zásadní měrou přispělo k jeho usmrcení. Tento závěr ostatně žalobkyně ani nerozporovala. Nadto zemřelý , jméno FO,  nedodržel povinnou dobu odpočinku řidiče, za což činil odpovědným původního žalovaného. Podle soudu ovšem i kdyby k nehodě podstatně přispělo nedodržení povinné doby odpočinku, tak by to nic neměnilo na tom, že na výsledek měl podstatný vliv i uvedené nepřipoutání. Soud prvního stupně k otázce nedodržení povinné doby odpočinku neprováděl podrobnější dokazování, neboť to nebylo pro věc stěžejní. Žalovaný rozporoval nárok žalobkyně do jedné poloviny z důvodu nepřipoutání, tedy lze vyjít z předpokladu, že v rozsahu jedné poloviny k nehodě došlo z příčin, které odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz nevylučovaly. Tento závěr byl ostatně vysloven též v řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, .8. Dále se soud I stupně zabýval otázkou průměrného výdělku , jméno FO,  před nehodou. Vyšel z toho, že původní žalovaný jako zaměstnavatel a , jméno FO,  jako zaměstnanec spolu uzavřeli dne , datum,  pracovní smlouvu s pracovním zařazení jako řidič a mzdou ve výši , částka,  měsíčně. Dodatkem k ní ze dne , datum,  bylo sjednáno, že se ustanovení pracovní smlouvy o výši mzdy ruší. Ta je nově stanovena mzdovým výměrem od , datum, , nový výměr ovšem soudu předložen nebyl a na výši mzdy tak lze usuzovat pouze z dostupných mzdových listů a dokladů o výplatách a z výpovědí svědků. Soud prvního stupně pod body 13–18 odůvodnění rozsudku uvedl „platový základ“ a čistou mzdu , podezřelý výraz,  p. , jméno FO,  za jednotlivá období, tato zjištění odvolací soud uvádí v doslovném znění.9. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za listopad 2011 činil jeho „platový základ“ , částka,  a čistá mzda , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Vedle této částky mu zřejmě mělo být vyplaceno dalších , částka,  jako „diety“ a dalších , částka,  jako „vyrovnání cestovní náhrady“, celkem tedy , částka,  (zjištěno přehledu jízd v listopadu 2011, tabulky na č. l. 149 a výkazu řidiče za listopad 2011). Soud k posledně uvedenému podotýká, že žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, které by způsob výpočtu uvedených částek nějak blíže objasňovaly, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.10. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za březen 2012 činil jeho „platový základ“ , částka, , čistá mzda , částka,  a částka k výplatě , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za březen 2012 ani z výkazu řidiče za březen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.11. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za květen 2012 činil jeho „platový základ“ , částka, , průměrný hodinový výdělek , částka,  a čistá mzda , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za květen 2012 ani z výkazu řidiče za květen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty.12. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za červen 2012 činil jeho „platový základ“ , částka, , průměrný hodinový výdělek , částka,  a čistá mzda , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za červen 2012 ani z výkazu řidiče za červen 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty.13. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za červenec 2012 činil jeho „platový základ“ , částka,  a čistá mzda , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ za červenec 2012 ani z výkazu řidiče za červenec 2012 (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.14. Podle mzdového listu pana , jméno FO,  za srpen 2012 činil jeho „platový základ“ , částka,  a čistá mzda , částka,  (zjištěno z uvedeného mzdového listu). Zda mu vedle toho mělo být vyplaceno něco dalšího a o co věcně šlo, podle mínění soudu z listiny označené jako „prémiový list řidiče“ , rok,  ani z výkazu řidiče za , rok,  (které soud provedl k důkazu) nelze s dostatečnou jistotou vyvodit. Žádný z účastníků k tomu nepředložil žádné další dokumenty, nicméně šlo o měsíc, který nebyl základem pro výpočet náhrady, jež byla předmětem řízení.15. Soud prvního stupně konstatoval, že nebyl předložen mzdový list pana , jméno FO,  za , rok, , na jeho obsah ovšem lze usuzovat tak, že platový základ byl zřejmě určen mzdovým výměrem a byl stejný jako v ostatních měsících , rok, , tedy činil , částka, . Tyto závěry podrobněji rozebral. Dále uvedl zjištění, která učinil z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, . Vysvětlil, že neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem ustanoveného znalce, který by měl zjistit, kolik by činila správná výše cestovních náhrad a zda nějaká část vyplacených částek představovala výkonovou odměnu. Podle soudu nešlo primárně o odbornou otázku, když šlo o otázku aplikace pracovněprávních předpisů na konkrétní skutkové okolnosti, k čemuž soud uvedl, že k tomu, aby náhrady mohly být vypočítány, bylo by k tomu nutno disponovat příslušnými podklady, které v daném případě ovšem nebyly. Nelze opomenout ani to, že zaměstnavatel u zahraniční cesty může poskytnout i další cestovní náhrady, vedle náhrad uvedených v zákoníku práce, může poskytnout kapesné až do výše do dalších 40 % zahraničního stravného podle § 180 a § 170 odst. 3 zákoníku práce, na což poukázala i svědkyně , jméno FO, . Soud prvního stupně tak uzavřel, že nebo prokázáno, že by pan , jméno FO,  dosahoval průměrného výdělku ve výši tvrzené žalobkyní, tedy částku , částka,  měsíčně, neboť z dokazování vyplynulo, že on, stejně jako další řidiči původního žalovaného, pobírali cestovní náhrady, které se v rámci průměrného výdělku nezohledňují – § 353 zákoníku práce. Průměrný hodinový výdělek za rozhodné období – druhé čtvrtletí , rok,  tak činil , částka, . Soud prvního stupně k tomu poznamenal, že žalobkyně byla poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., své důkazní břemeno však neunesla. Soud prvního stupně vyšel z průměrného hodinového výdělku , částka, , dále zohlednil, že žalobkyni byl přiznán vdovský důchod ve výši , částka,  měsíčně, od ledna , částka,  měsíčně, vyplacený důchod za období od , datum,  do , datum,  činil , částka, . Žalovaný žalobkyni uhradil dne , datum,  částku , částka, , dále částky , částka,  za leden a , rok, , dne , datum,  jí zaplatil , částka,  jako úhradu za březen a , datum,  částku , částka,  jako úhradu za , rok, .16. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění účinném ke dni , datum, , a to s poukazem na ustanovení § 365 odst. 1 zákoníku práce. Odkázal na jeho § 366 odst. 1 a 4 a § 367 odst. , právnická osoba,  a 4, uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Poté uzavřel, že pan , jméno FO,  utrpěl pracovní úraz ve smyslu zákonné definice, při úrazu byl usmrcen a k tomu podstatně přispělo i to, že nebyl připoután, což je v rozporu s právními předpisy – § 6 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Soud prvního stupně v ohledem na závěry uvedené v rozsudku Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzeným rozsudkem Krajského soudu , město,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , určil vliv této okolnosti jednou polovinou, žalovaný tedy odpovídá za pracovní úraz v rozsahu jedné poloviny.17. Dále soud prvního stupně odkázal na § 205d odst. 1 dříve platného zákoníku práce č. 65/1965 Sb., § 1 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., § 375 odst. 1, § 377 odst. 1, § 352-§ 354 a § 356 zákoníku práce, uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Vyšel z průměrného hodinového výdělku za druhé čtvrtletí roku 2012 a provedl výpočet náhrady nákladů na výživu žalobkyně jako pozůstalé manželky, když zohlednil padesátiprocentní podíl postiženého zaměstnance , jméno FO,  a dále vdovský důchod, který byl žalobkyni vyplácen. Podrobný výpočet uvedl v odůvodnění takového rozsudku pod body 53 a 54, v bodě 55 pak uvedl podrobnou tabulku za celé období od , datum,  do května 2024, kdy byl napadený rozsudek vyhlášen. Poté uzavřel, že nedoplatek za období od srpna 2013 činí , částka,  a žalobkyni přísluší pro další měsíce měsíční částka , částka, . V tomto rozsahu co do jistiny soud prvního stupně žalobě vyhověl a ve zbytku ji zamítl.18. Ohledně splatnosti jednotlivých měsíčních částek odkázal na § 382 odst. 2 zákoníku práce, vysvětlil, že neshledal důvody pro to, proč by měla být splatnost jednotlivých náhrad stanovena vždy k patnáctému probíhajícího měsíce, jak uplatňovala žalobkyně. Teprve ke konci měsíce lze s jistotou říci, že nárok vznikl za celý měsíc, rovněž ale není na místě s výplatou vyčkávat déle, neboť po skončení měsíce nenastane nic, co by mělo výši náhrady ovlivnit. Soud prvního stupně proto pokládal nárok za splatný vždy k poslednímu dni měsíce, na který se má hradit, ne již k jeho patnáctému dni.19. Ohledně příslušenství soud prvního stupně odkázal na námitku promlčení, kterou žalovaný vznesl, k tomu uvedl § 389 zákoníku práce a § 110 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do , datum,  (občanský zákoník, ve zkratce obč. zák.) a uzavřel, že žalobkyně žalobu rozšířila až dne , datum, , tedy déle než tři roky poté, kdy prodlení nastalo, úrok z prodlení se tedy promlčel jako celek (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud prvního stupně proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení jednotlivých měsíčních částek ve vztahu k těm, které se staly splatnými po , datum,  a ve zbytku žalobu ohledně příslušenství zamítl.20. O náklady řízení účastníků rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. V řízení byl z větší části úspěch žalovaný, když žalobkyně byl úspěšná v rozsahu 14 %, neúspěšná byla žalobkyně v rozsahu 86 %, žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení ze 72 %. Náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení soud prvního stupně vyčíslil v odůvodnění svého rozsudku.21. Výrok o nákladech státu odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř. účastníkům uložil povinnost nahradit státu náklady řízení podle výsledku sporu.22. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci.23. Žalobkyně blanketní odvolání doplnila podáním ze dne , datum,  s tím, že její odvolání směřuje do výroků IV., VI., VII., VIII. a IX. rozsudku. Uvedla, že souhlasí s výkladem soudu prvního stupně o promlčení části příslušenství, namítla ovšem nesprávné právní posouzení věci co do posouzení důkazního břemene a míře krácení nároku žalobkyně na podkladě spoluviny jejího zemřelého manžela. Dále namítla nesprávné skutkové zjištění ohledně výše průměrné mzdy , podezřelý výraz, .24. K výši průměrné mzdy žalobkyně zrekapitulovala podstatné závěry soudu prvního stupně a průběh řízení, zdůraznila, že bylo třeba vyřešit otázku, kdo je povinen výši mzdy manžela žalobkyně prokazovat za situace, kdy není pochyb o výši částek, které manžel žalobkyně od zaměstnavatele dostával na účet. Poukázala na situaci, která vznikla: pokud by žalovaný nezanikl a byl nadále účasten řízení, tak by beze sporu důkazním břemenem o výši mzdě, by byl zatížen on jako zaměstnavatel. Nepřichází v úvahu, aby jen na základě právní skutečnosti, kterou žalobkyně jako pozůstalá po zaměstnanci nemohla nějak ovlivnit (zánik zaměstnavatele), přešlo důkazní břemeno z původního žalovaného na žalovaného stávajícího (správně zřejmě míněno žalobkyni, pozn. odvolacího soudu). Naopak je spravedlivé, aby důkazní břemeno setrvalo na straně žalovaného a je lhostejné, zda je na této straně zaměstnavatel nebo pojišťovna. Ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je tradičně a zcela správně slabší stranou zaměstnanec, není proto důvodu, aby se tato situace měnila. Podle žalobkyně musí být v tomto řízení z povahy věci vzat v úvahu zvláštní typ nerovného vztahu, a je proto třeba odrazit zvláštní povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci, a to nejen z hlediska odpovědnosti zaměstnavatele za případně smrtelný pracovní úraz zaměstnance, ale také z hlediska povinnosti zaměstnavatele archivovat všechny potřebné listiny a další materiály. Pokud se v tomto řízení žalovaný jako pojišťovna bránil tím, že některé částky došlé od zaměstnavatele manželovi žalobkyně nejsou ve skutečnosti mzdou, ale cestovní náhradou, tak jde o tvrzení, které by měl prokazovat žalovaný a nikoliv žalobkyně. Toto tvrzení totiž je pro žalovaného výhodné, přičemž žalovaný, který ho tvrdil, byl také povinen ho prokázat. Nelze souhlasit s názorem soudu prvního stupně o tom, že manžel žalobkyně stejně jako ostatní řidiči u původního žalovaného pobírali cestovní náhrady. K tomu žalobkyně odkázala na výpověď mzdové účetní původního žalovaného, z níž vyplynulo, že do cestovních náhrad ve skutečnosti podle praxe u této společnosti byly skryté výkonové složky mzdy, když tato svědkyně dokonce uvedla, že prováděla navýšení nákladů základní sazby těchto náhrad až o 40 %. To, že cestovní náhrady byly z větší části fakticky mzdou, plyne i z naprosto nelogické a nepřiměřeně nízké výše hodinového výdělku; takováto hodinová mzda neodpovídala práci řidiče dálkové kamionové přepravy. Nadto ani výše cestovních náhrad neodpovídala tomu, jaké mezinárodní cesty manžel žalobkyně v rozhodné době absolvoval u původního žalovaného, k čemuž žalobkyně odkázala na své podání ze dne , datum, , v němž rozebrala, že například za měsíc , rok,  činil nárok na stravné nejvýše , částka, , vyplaceno mu však bylo o , částka,  více.25. Žalobkyně nesouhlasila ani s krácením nároku o 50 % z důvodu spoluviny na straně manžela. Takovéto krácení soud považuje žalobkyně za neadekvátní s ohledem na to, že zaměstnavatel manžela žalobkyně nutil, aby překračoval normy povinného odpočinku a bezprostřední příčinou dopravní nehody byl v daném případě spánek za volantem. Soud prvního stupně krátil nárok žalobkyně o 50 % proto, že se , jméno FO,  nepřipoutal, ovšem k tomu neexistuje jiné rozhodnutí orgánu státu, na jehož území se nehoda stala, o tom, že manžel žalobkyně při dopravní nehodě skutečně připoután nebyl. I kdyby tomu tak bylo, tak by snížení o 50 % bylo nepřiměřeně přísné.26. Soud prvního stupně pochybil i v nákladovém výroku. K tomu žalobkyně poukázala na okolnosti sporu, její manžel , podezřelý výraz,  při dopravní nehodě v souvislosti s výdělečnou činností původního žalovaného, a je proto v rozporu s dobrými mravy, aby poškozený byl povinen hradit náklady řízení takovémuto subjektu. Tento způsob rozhodování může mít nežádoucí brzdící efekt při snaze poškozených domoci se proti silnějšímu pojistiteli svých práv. Žalobkyně závěrem navrhla, aby odvolací soud, aby rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a žalobkyni přizná nárok na náhradu řízení v plné výši.27. Odvolání žalovaného směřovalo pouze do výroku III. rozsudku, a to toliko ohledně splatnosti měsíčních splátek. Žalovaný odkázal na ustanovení § 382 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném ke , datum, , podle něhož náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Názor soudu prvního stupně o tom, že k vyplácení by mělo dojít vždy k poslednímu dni v měsíci, na kterých se má hradit, je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry žalovaný odcitoval. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. ohledně splatnosti změnil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.28. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně odkázal na odvolání. Dále zrekapituloval okolnosti sporu, požadovaný nárok žalobkyně, a to, co již žalobkyni uhradil. Nesouhlasil s požadavkem žalobkyně na přenesení důkazního břemene k výši mzdy na žalovaného, když žalovanému nelze přičítat k tíži skutečnosti, které byly na straně původního žalovaného. Žalovaný neměl a nikdy potenciálně mít ani nemohl k dispozici účetnictví předchozího žalovaného, proto považuje návrh žalobkyně na přenesení důkazního břemene za ryze účelový s cílem jednostranně žalovaného procesně omezit. Argumentace žalobkyně ohledně vyplacení mzdy ve dvou splátkách jako mzdy fixní a mzdy dle pracovního výkonu je pouze tvrzení žalobkyně, které ale v řízení prokázáno nebylo. Všichni svědci uvedli, že se jednalo o cestovní náhrady, které byly vypláceny mimo mzdu a jako samostatná platba. Poškozený zaměstnanec jako řidič kamionu skutečně konal zahraniční pracovní cesty, čemuž odpovídala výše vyplacených cestovních náhrad. Žalobkyně v odvolání tvrdí skutečnosti, které v řízení nebyly nijak prokázány a její tvrzení o tom, že zaměstnavatel manžela žalobkyně nutil, aby překračoval doby odpočinku a že bezprostřední příčinou dopravní nehody byl spánek za volantem, nemá oporu ani v tomto ani v žádném jiném předchozím řízení. K nesouhlasu žalobkyně s nákladovým výrokem žalovaný poznamenal, že žalobkyně byla po celou dobu právně zastoupena advokátem a byla opakovaně upozorňována na možnost zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene. K tomu poukázal na čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, zdůraznil, že účastníci řízení jsou si rovni a zastoupením žalovaného advokátem byla současně naplněna zásada procesní rovnosti stran a právo na spravedlivý proces. Pokud žalobkyně namítá průtahy v řízení, tak to byla ona, kdo podal žalobu až na konci promlčecí doby. Žalovaný žádal potvrzení rozsudku, vyjma části výroku III, proti němuž podal odvolání.29. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212 a odst. 1 a 5 o. s. ř. v mezích obou podaných odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a odvolání žalobkyně shledal převážně neopodstatněné. Naopak odvolání žalovaného důvodné je.30. Soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, když vyšel z nesporného zjištění, že zemřelý manžel žalobkyně , jméno FO,  byl u původního žalovaného TOHOZ s.r.o., později vystupujícího pod obchodní firmou , právnická osoba, ., IČO , IČO, , který ho zanikl dne , datum,  po konkurzu výmazem z obchodního rejstříku zaměstnán jako řidič a dne , datum,  utrpěl při plnění svých pracovních povinností , podezřelý výraz,  úraz. Průběh dopravní nehody byl v řízení bezpečně prokázán, mezi účastníky nebylo ani sporu o tom, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů, kdy , jméno FO,  plnil své pracovní povinnosti. Soud prvního stupně postupoval správně, když po zániku původního žalovaného (zaměstnavatele , jméno FO, ) v řízení dále pokračoval s žalovaným – pojišťovnou, u níž byl tento zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo , podezřelý výraz,  z povolání (k tomu § 1 a násl. vyhl. č. 125/1993 Sb.).31. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav správně aplikoval ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce, ve znění účinném do , datum,  a dovodil, že je dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem podle § 366 a následujících zákoníku práce. Správně posoudil míru spoluzavinění , jméno FO, , kterou určil v rozsahu 50 % podle § 367 odst. 2 písm. a) za použití § 367 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, když zjistil, že , jméno FO,  nebyl před dopravní nehodě připoután bezpečnostním pásem, což ostatně v řízení před soudem prvního stupně žalobkyně ani nijak zásadně nesporovala. Pokud žalobkyně namítala, že zaměstnavatel své zaměstnance nutil k tomu, aby jezdili „na kartu jiného řidiče“ a nemuseli tak dodržovat povinné bezpečnostní přestávky, tak toto v řízení prokázáno jednoznačně nebylo, nicméně v každém případě je nepochybné, že k dopravní nehodě došlo v důsledku porušení povinností řidiče , jméno FO, , který zejména porušil svoji povinnost v § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu tím, že nebyl připoután bezpečnostním pásem. Odvolací soud nesouhlasí s názorem žalobkyně o tom, že nepřipoutání bezpečnostním pásem zjištěno nebylo, k tomu lze jen odkázat na výsledky šetření předmětné dopravní nehody policejními orgány ve , stát, . Jak soud prvního stupně správně poznamenal, lze do jisté míry spekulovat, v jakém rozsahu se tato okolnost na dopravní nehodě a jejích následcích podílela, nicméně lze předpokládat, že pokud byl řidič vymrštěn při nehodě vozidla na dálnici, jak bylo při šetření nehody zjištěno, tak je zřejmé, že nepřipoutání k tomuto tragickému následku přispělo podstatnou měrou. Lze dovozovat, že v případě, že by připoután byl, tak by z kabiny vozu vymrštěn být nemusel a pokud by zůstal ve voze, tak je možné, že by následky nehody nemusely být natolik fatální. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně dovozuje, že zproštění odpovědnosti v rozsahu 50 % je plně adekvátní. K tomu ještě k tomu je třeba poukázat též na výsledky řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, -východ pod s. zn. , spisová značka, , v něm se žalobkyně spolu se sestrou zemřelého , jméno FO,  domáhala jednorázového odškodnění a soudy obou stupňů posoudily míru spoluzavinění poškozeného , jméno FO,  z téže dopravní nehody stejným způsobem. Není důvodu pro to, aby rozsah spoluzavinění byl v tomto případě posouzen odlišně, když jde o stejný skutek, pouze je předmětem sporu jiný nárok (§ 13 o. z. za použití § 4 zák. práce).32. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady nákladů na výživu pozůstalé manželky podle § 377 zákoníku práce od data pracovního úrazu do konce kalendářního měsíce., kdy by , jméno FO,  dosáhl 65 let věku. Soud prvního stupně zaměřil svou pozornost na zjištění průměrného měsíčního výdělku, kterého postižený , jméno FO,  dosahoval v rozhodném období, kterým je ve smyslu § 353 a § 354 odst. 1 a 2 zákoníku práce druhé čtvrtletí roku 2012, tedy čtvrtletí předcházející čtvrtletí, v němž k dopravní nehodě došlo. Mezi účastníky bylo sporu o tom, jakým způsobem je třeba průměrný výdělek vypočíst, když v řízení bylo prokázáno, že žalobci byla vyplácena stejně jako ostatním řidičům minimální mzda a dále cestovní náhrady za zahraniční pracovní cesty. Žalobkyně sama tento postup připouštěla, když uváděla, že žalobce obdržel vždy základní mzdu ve výši , částka, , tvrdila však, že jeho mzda celkem činila , částka,  měsíčně s tím, že zbylá částka , částka,  představovalo odměny, které byly určeny a vyplácely podle počtu najetých kilometrů. Toto její tvrzení však v řízení prokázáno nebylo, a to ani přesto, že žalobkyně byla soudem prvního stupně řádně poučena podle § 118 a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne , datum,  o tom, že nebylo prokázáno, že by pan , jméno FO,  dosahoval průměrného výdělku ve výši tvrzené žalobkyní s tím, že z dosavadního dokazování se jeví, že pobíral mzdu a dále cestovní náhrady a tedy že by průměrný výdělek měl být vypočítán pouze z nižší částky dosažené mzdy, jak vyplývá z mzdových listů a nikoliv ze všech částech, které mu byly zasílány na účet. Žalobkyně byla současně poučena o následcích neunesení důkazního břemene. Na uvedené poučení žalobkyně reagovala doplněním skutkových tvrzení ze dne , datum, . Dále navrhla doplnit dokazování znaleckým posudkem, který by určil, jaká činila správná výše cestovních náhrad a zda nějaká část těchto částek vyplácených v cestovních náhradách nepřesahovala výkonovou odměnu. Soud prvního stupně ovšem tento důkazní návrhy zamítl a v odůvodnění svého rozhodnutí v bodě 27 přesvědčivě vysvětlil, z jakého důvodu provedení tohoto důkazu považoval za nadbytečné. K tomu odvolací soud uvádí, že jak správně soud prvního stupně poznamenal, k vypracování takovéhoto znalecké posudku by bylo třeba předložit relevantní podklady, tedy mzdové listy za rozhodné období - druhé čtvrtletí roku 2012 a především pak doklady, z nichž by bylo možno zjistit, jaké zahraniční pracovní cesty a v jakém rozsahu , jméno FO,  v uvedené období absolvoval, což ovšem v řízení prokázáno nebylo a prokázáno být ani nemohlo za stavu, kdy zaměstnavatel žalovaného mzdovou agendu ani ostatní složky účetnictví nepředal insolvenčnímu správci. Žalovaný jako právní nástupce původního zaměstnavatele podle § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. takovými listinami disponovat ani nemohl. K výslovnému dotazu odvolacího soudu, zda by je byla schopna předložit žalobkyně, tato uvedla, že je nemá rovněž.33. Důkazní nouzi, do níž se žalobkyně dostala v důsledku postupu zaměstnavatele, který nevedl řádně dokumentaci a mzdovou agendu nelze v daném případě nahrazovat převrácení důkazního břemene ve prospěch žalovaného ani institutem vysvětlovací povinnosti, jak žalobkyně požaduje, neboť důkazní břemeno bylo od počátku řízení jednoznačně na žalobkyni, která tvrdila pro ni pozitivní skutečnost a bylo proto na ni, aby svá tvrzení také prokázala.34. Soud prvního stupně správně poznamenal, že výpočet cestovních nákladů při zahraničních pracovních cestách je poměrně variabilní, když zaměstnavatel může u takovéto pracovní cesty poskytnout i další cestovní náhrady vedle těch uvedených v zákoníku práce – k tomu viz § 166 odst. 2 zákoníku práce. Zaměstnavatel také může poskytnut může zaměstnanci kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného podle § 180 zákoníku práce, zaměstnanci náleží dále stravné podle § 170 zákoníku práce, které může být stanoveno také v určitém rozmezí. K otázce odměňování zaměstnanců byla podrobně vyslechnuta mzdová účetní zaměstnavatele , jméno FO, , která jednoznačně uvedla, že řidičům byly v období 2012 vypláceny mzdy na úrovni zaručené mzdy a dále cestovní náhrady, svědkyně popřela, že by jim byly vypláceny též odměny, připustila však, že řidiče bylo placeno celkem , hodnota, -, částka,  měsíčně, tato částka zahrnovala nejenom mzdu ale též cestovní náhrady, byť byla vyplacena ve dvou různých částkách. Svědkyně také uvedla, že v rámci cestovních náhrad mohlo být řidičům vypláceno také kapesné, které mohlo činit až 40 %, více ne, Svědkyně jednoznačně popřela, že by zaměstnancům byly vypláceny též jakékoliv odměny. Uvedený postup ostatně potvrdili i další svědci – řidiči , jméno FO,  a , jméno FO, , když svědek , jméno FO,  sice připustil, že se systém odměňování měnil a v některé době byly tam byli zaměstnanci odměňováni podle kilometrů, v některé době to bylo podle fakturace, již si však nepamatoval, jak to bylo přesně a jakým způsobem se tak dělo, i on však uvedl, že základem byla minimální mzda řidiče mezinárodní dopravy. Pokud svědek uvedl, že jestliže někdo ujel více kilometrů, tak měl více peněz, tak z toho lze dovodit, jakým způsobem byly stanoveny cestovní náhrady – při další zahraniční pracovní cestě je zřejmé, že výše cestovních náhrad byla také vyšší. Žalobkyně uvedené důkazy, zejména pak výpověď svědkyně , jméno FO, , nesprávně interpretuje, když z nich činí mylný skutkový závěr o tom, že z výpovědi mzdové účetní vyplynulo, že do cestovních náhrad byly ve skutečnosti podle praxe u zaměstnavatele , jméno FO,  zahrnuty i výkonové složky mzdy. Nic takového z výpovědi uvedené svědkyně a ani z výpovědí dalších svědků – řidičů – nevyplynulo. Svědkyně sice připustila, že řidič mohl dostat nějakou odměnu, ale to bylo pouze v případě, kdy například ušetřil naftu, podrobnosti toho si však již nepamatovala. Soud prvního stupně při vědomí důkazní nouze žalobkyně za stavu, kdy je zřejmé, že zaměstnavatel , jméno FO, , který byl povinen mzdovou agendu archivovat a nečinil tak, konfrontoval předložené výplatní pásky za měsíce květen a červen 2012 s výpisem z účtu manželky , jméno FO, , na něž je zaměstnavatel , jméno FO,  mzdu vyplácel a dospěl k závěru, že tyto se navzájem shodují. Je tak správný jeho skutkový závěr o tom, jaké částky , jméno FO,  od svého zaměstnavatele vyinkasoval jako mzdu a cestovní náhrady tak, jak to podrobně popsal pod bodem 20 odůvodnění svého rozsudku.35. Za daného stavu soud prvního stupně správně vypočetl průměrný měsíční výdělek , jméno FO,  za rozhodné období druhého kalendářního čtvrtletí roku 2012 tak, jako ho provedl v odůvodnění svého rozhodnutí podle § 351 a následujících zákoníku práce, když v souladu s § 353 zákoníku práce do průměrného měsíčního výdělku nezahrnul cestovní náhrady, které ve své podstatě nejsou mzdou ale náhradou nákladů za zvýšené výdaje při zahraniční pracovní cestě. Dospěl také ke správnému průměrného hodinového výdělku ve výši , částka, , který ostatně uvedl též zaměstnavatel zemřelého zaměstnance na výplatních páskách. Dále soud prvního stupně zohlednil ve smyslu § 377 odst. 2 věta druhá zákoníku práce vdovský důchod vyplácený žalobkyni po dobu jednoho roku od úmrtí , jméno FO, , správně vyšel z toho, že náhrada nákladů pozůstalé manželky nesmí převýšit 50 % průměrného výdělku podle § 377 odst. 2 věta prvá zákoníku práce. Správně zohlednil též valorizaci, ke které v období od srpna 2012 do vyhlášení rozsudku došlo, podrobný výpočet prvostupňový soud popsal v odůvodnění svého rozhodnutí v přehledné tabulce pod bodem 55, na kterou odvolací soud plně odkazuje. Za tohoto stavu správně určil, že za období měsíce od srpna 2013 do současnosti náleží žalobkyni doplatek , částka,  a pro další měsíce měsíční částka , částka,  jako měsíční „renta“ když zohlednil částky, které v průběhu řízení žalovaný žalobkyni vyplatil, o čemž mezi účastníky nebylo ani sporu.36. Prvostupňový soud ovšem pochybil v stanovení splatnosti této měsíční renty tak, jak ji ve výroku III. určil, když z ustanovení 382 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnutý způsob výplaty, přičemž z ustanovení § 141 zákoníku práce vyplývá, že mzda nebo plat (včetně náhrady mzdy) jsou splatné po vykonání práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl dohodnut jiný termín výplaty, není proto důvodu, aby renta byla splatná měsíčně předem tak, jak to určil soud prvního stupně, k čemuž odvolací soud shodně s žalovaným též poukazuje na závěry vyjádřené Nejvyšším soudem ČR v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 796 / 2014, z něhož vyplývá, že splatnost dospělé náhrady za ztrátu na výdělku (a tedy i měsíční náhrady na výživu pozůstalých) je třeba určit až od následujícího měsíce pozadu poté, kdy bude možno v následujícím měsíci zjistit újmu, která zaměstnanci za předcházející měsíc vznikla.37. Odvolací soud uzavírá, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. tvrzené žalobkyní naplněny nejsou. Je však naplněn odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ve vztahu k odvolání žalovaného do výroku III., jak vyplývá z výše uvedeného.38. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výrocích IV. a VI. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný a ve výroku III. ho ohledně splatnosti změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že splatnost částky , částka,  měsíčně určil vždy k poslednímu dni měsíce následujícího po měsíci, za který náleží.39. S ohledem na částečnou změnu prvostupňového rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů. Soud prvního stupně náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalovanému s ohledem na jeho částečný úspěch v řízení v rozsahu 72 %, když zohlednil též náklady předcházejícího odvolacího řízení § 224 odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud však vzal v úvahu mimořádné okolnosti případu, které jsou ve své podstatě natolik specifické a výjimečné, že by postup při rozhodování o nákladech řízení podle zásady úspěchu ve věci byl nepřiměřeně tvrdým opatřením vůči žalobkyni, která při dopravní nehodě ztratila manžela i nezletilého syna, byť se tak stalo zčásti vinou zemřelého manžela. Nelze ovšem přehlédnout další specifické okolnosti v tomto sporu, kdy výsledky dokazování nasvědčují tomu, že zaměstnavatel zaměstnance zjevně nutil porušovat zákoník práce či takovéto jednání alespoň mlčky toleroval zaměstnance za jejich náročnou práci odměňoval prakticky toliko minimální mzdou, což zčásti kompenzoval vyššími cestovními náhradami, nadto nelze pominout ani tu podstatnou skutečnost, že žalovaný v rozporu se svými povinnostmi zjevně stornoval mzdovou agendu a účetnictví před stanovenou dobou, což výsledně vedlo k tomu, že se žalobkyně ocitla v důkazní nouzi a nemohla svá tvrzení prokázat. Nadto odvolací soud zohlednil též poměry žalobkyně, u níž se z důvodů tragické dopravní nehody podstatně snížila její životní úroveň.40. Odvolací soud při odvolacím jednání dne , datum,  dal účastníku prostor k tomu, aby se k postupu podle § 150 o. s. ř. vyjádřili. Žalobkyně ho navrhla ostatně i v odvolání a při odvolacím jednání tento svůj návrh toliko zopakovala, žalovaný nakonec připustil, že rozhodnutí o nákladech řízení podle § 150 o. s. ř. by se nebránil. Odvolací soud proto o nákladech řízení před soudem prvního stupně a předchozího odvolacího řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.41. Ze stejných důvodů odvolací soud nepřiznal žalovanému ani náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 150 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. , když důvody, které vedly odvolací soud k nepřiznání náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, lze vztáhnout i na řízení před soudem odvolacím, byť žalobkyně podala odvolání za stavu, když se seznámila s podrobným zdůvodněním rozsudku soudu prvního soudu prvního stupně a musela si být vědoma důvodů, které soud k zamítnutí jejího nároku vedly.42. O nákladech řízení státu odvolací soud proto rozhodl podle pro 148 odst. 1 o. s. ř., kdy povinnost k náhradě nákladů řízení státu spočívajících ve vyplaceném svědečném uložil oběma účastníkům podle poměru jejich úspěchu v řízení: žalobkyni z 86 % a žalovanému ze 14 %. K tomu uvádí, že v případě těchto nákladů řízení důvody pro postup podle § 150 o. s. ř. již neshledal. Oprávněným subjektem je zde stát, kterému okolnosti svědčící ve prospěch žalobkyně pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému k tíži klást nelze.43. Výroky I., II., V. a vyjma splatnosti též výrok III. odvoláním dotčeny nebyly, a zůstaly tak stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu (§206 odst. 3 o. s. ř.)44. Soud prvního stupně neopomene rozhodnout o poplatkové povinnosti žalovaného z žaloby za stavu, kdy žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. e) zák. č. , hodnota,  /1991 Sb., o soudních poplatcích a v řízení měla částečný úspěch (§ 2 odst. 3 citovaného zákona).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2024:62.Co.382.2024.532","publishedAt":"2026-10-22","decisionAt":"2024-11-20","caseNumber":{"senate":62,"registry":"Co","index":382,"year":2024,"pageNumber":532},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"René","lastName":"Fischer","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o náhradu nákladů na výživu pozůstalé manželky","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":28,"registry":"C","index":358,"year":2015,"pageNumber":497},"affectedDate":"2024-05-29","courtCode":"OSPH08","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1","lexNumber":125,"lexYear":1993,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"36a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"107","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"119","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"157","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":125,"lexYear":1993,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":361,"lexYear":2000,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"141","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"166","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"170","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"180","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"351","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"352","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"353","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"354","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"356","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"365","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"366","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"367","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"377","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"382","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"389","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_MZDY","SMLOUVA_PRACOVNI","NEMOC_Z_POVOLANI","NAHRADA_ZA_ZTRATU_NA_VYDELKU","PRACOVNI_CESTA","POVINNOSTI_ZAMESTNAVATELU","NAKLADY_NA_VYZIVU_POZUSTALYCH","PRACOVNI_URAZ"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}