{"uuid":"c3f96825-a0c7-4cb7-aa24-eb43595e03db","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 31 348 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Platební rozkaz ze dne 26. 7. 2021 se ruší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 31 348 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 196,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 423,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úrok ve výši 29% ročně z částky 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit 3 432 Kč k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Platební rozkaz ze dne 26. 7. 2021 se ruší.\nII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 31 348 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 196,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 423,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úrok ve výši 29% ročně z částky 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit 3 432 Kč k rukám zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/1, 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"PSČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným došlo dne 15. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 14 298 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 696 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 763 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 3. 2018. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 4. 2018. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 18 516,09 Kč a na dlužném poplatku částku 12 831,91 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 516,09 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 27. 4. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 950 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 41 948 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 41 948 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 31 348 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12 831,91 Kč kapitalizovaných úroků ve výši 14 423,52 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 196,98 Kč úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 14 423,52 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 27. 4. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 196,98 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 4. 5. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s trvalým bydlištěm tamtéž, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":") ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím a nynějším bydlištěm žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Při odstraňování pochybností ohledně mezinárodní příslušnosti soud na prvém místě zkoumal, zda může při řešení dané otázky aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“ nebo„ nařízení Brusel Ibis“). Tyto i další otázky řešil mj. s ohledem na vytvářející se judikaturu (srov. např. usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 5. 2007, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":"). K aplikaci nařízení je nezbytné, aby byl projednávaný spor sporem s mezinárodním prvkem, neboť nařízení Brusel Ibis bylo výslovně přijato jako opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem ve smyslu ust. čl. 65 písm. a) třetí odrážka Smlouvy o založení evropského společenství. Mezinárodní prvek je v daném sporu dán tím, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, smlouva byla uzavřena v České republice mezi účastníky, kteří měli v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště na území České republiky, kde se nacházelo i místo plnění (viz. dále) a žaloba byla podána před soudem České republiky. Tím byla založena situace, která může vznést otázku mezinárodní soudní příslušnosti, jako podmínka přítomnosti mezinárodního prvku v daném řízení. Ze stejného důvodu je splněna rovněž podmínka teritoriální působnosti nařízení, když má být nařízení Brusel Ibis aplikováno v členských státech Evropské unie, ve kterých je lze aplikovat. Splněna je také podmínka časové působnosti nařízení, když spor byl zahájen poté, co nařízení vstoupilo v uvedených členských státech v platnost. Splněna je konečně i podmínka věcné působnosti nařízení, neboť jde o spor ze smlouvy o půjčce, která je typickým civilním kontraktem. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že na jeho mezinárodní příslušnost je třeba aplikovat režim Nařízení Brusel Ibis. Poté přezkoumal svoji příslušnost ve smyslu čl. 27 nařízení, podle kterého soud členského státu bez návrhu prohlásí, že není příslušný, je-li u něj zahájeno řízení ve věci, v níž má na základě článku 24 výlučnou příslušnost soud jiného členského státu. Soud přitom neshledal, že by k projednání tohoto sporu byla dána výlučná příslušnost soudů jiného členského státu, neboť se nejedná o žádný z případů vyjmenovaných v čl. 24 nařízení. Soud proto pokračoval v přezkumu své příslušnosti ve smyslu čl. 28 odst. 1 nařízení, kdy z tohoto článku ve spojení s jeho ustáleným výkladem se podává, že ve smyslu čl. 26 nařízení může žalovaný založit příslušnost procesního soudu i za situace, kdy se ve věci vyjádří, aniž by namítal nepříslušnost procesního soudu a aniž by se tak muselo stát při soudním jednání. Žalovaný se v daném případě ve věci nevyjádřil, proto tímto postupem nebyla příslušnost založena. Mezinárodní příslušnost soudu je zde však založena proto, že ze smlouvy se podává, že místo plnění ze smlouvy bylo na adrese žalovaného na území České republiky, konkrétně v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na tomto místě si měl pověřený zástupce žalobce v týdenním cyklu přebírat jednotlivé splátky, jak plyne ze smlouvy a smluvních podmínek, jakožto nedílné součásti uzavřené smlouvy o půjčce), tedy v obvodu podepsaného soudu. Podle již ustálených názorů právní praxe i nauky mezinárodního práva soukromého je čl. 7 Nařízení třeba číst tak, že upravuje mezinárodní příslušnost soudů státu, na jehož území došlo k poskytnutí plnění, a místní příslušnost soudu, v jehož obvodu závazek byl nebo měl být splněn (srov. např. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", P., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", P.: Upravuje nařízení Brusel I soudní příslušnost nebo pravomoc? Procesní důsledky odpovědi na tuto otázku, Právní fórum ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V uvedeném článku je též možné nalézt podrobnější argumentaci, se kterou se podepsaný soud ztotožňuje, v tom směru, že v případě, kdy do úvahy připadá místní příslušnost více soudů v rámci téhož státu – např. soudu místa bydliště a soudu místa plnění, je na žalobci, aby určil, u kterého soudu (zda u soudu místa bydliště či soudu místa plnění) chce žalovat. V případě, že projeví vůli žalovat u soudu místa bydliště, ale podá žalobu u soudu, v jehož obvodu žalovaný objektivně nebydlí, postupuje tento soud buď tak, že dle § 105/1 o. s. ř. postoupí věc jinému vnitrostátnímu soudu (je-li zachována mezinárodní příslušnost soudů České republiky), který je soudem místa bydliště žalovaného, nebo tak, že vysloví svou nepříslušnost a řízení zastaví, pokud žalovaný místo bydliště na území České republiky nemá; typicky tedy nemůže tento soud bez dalšího suplovat vůli žalobce v tom směru, aby postupoval věc jinému mezinárodně příslušnému soudu na území České republiky, pokud by se mezinárodní příslušnost onoho soudu měla odvíjet např. od skutečnosti, že se jedná o soud místa plnění. Na druhé straně je soud toho názoru, že (i s ohledem na procesní ekonomii a zachování účinků zahájeného řízení) může sám ve věci rozhodnout tehdy, kdy je zároveň soudem místa plnění, a není proto nutné věc postupovat jinému soudu. Žaloba totiž byla podána u soudu příslušného, byť příslušného z jiných důvodů než žalobce uvádí; těmito důvody se však soud necítí vázán. Proto připadá dle názoru soudu v daném případě do úvahy příslušnost (dle čl. 7 a)) Nařízení, dle kterého osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Okolnost, že v daném případě je právě podepsaný soud soudem místa plnění se opírá o již výše uváděný čl. smluvních podmínek, uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce. V intencích popsaných právních názorů učinil soud závěr o zachování mezinárodní příslušnosti zdejšího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Smlouvou o zápůjčce ze dne 15. 6. 2017, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil částku 20 000 Kč s tím, že celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 763 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2018. Půjčenou částku ve výši 20 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o půjčce stvrdil svým podpisem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Smlouvami o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakožto postupitel, postoupila na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", informovala žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce za žalovaným na žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. 18782 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimace žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky (a dalších plateb, jak jsou specifikovány výše). Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3 432 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 254 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 432 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/1, 2 o. s. ř.).\n2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 15. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 14 298 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 696 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 763 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 3. 2018. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 4. 2018. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 18 516,09 Kč a na dlužném poplatku částku 12 831,91 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 516,09 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 27. 4. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 950 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 41 948 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 41 948 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 31 348 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12 831,91 Kč kapitalizovaných úroků ve výši 14 423,52 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 196,98 Kč úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 14 423,52 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 27. 4. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 196,98 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 516,09 Kč od 4. 5. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu\n3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.\n4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s trvalým bydlištěm tamtéž, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím a nynějším bydlištěm žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.\n5. Při odstraňování pochybností ohledně mezinárodní příslušnosti soud na prvém místě zkoumal, zda může při řešení dané otázky aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“ nebo„ nařízení Brusel Ibis“). Tyto i další otázky řešil mj. s ohledem na vytvářející se judikaturu (srov. např. usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 5. 2007, č. j. [číslo jednací]). K aplikaci nařízení je nezbytné, aby byl projednávaný spor sporem s mezinárodním prvkem, neboť nařízení Brusel Ibis bylo výslovně přijato jako opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem ve smyslu ust. čl. 65 písm. a) třetí odrážka Smlouvy o založení evropského společenství. Mezinárodní prvek je v daném sporu dán tím, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, smlouva byla uzavřena v České republice mezi účastníky, kteří měli v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště na území České republiky, kde se nacházelo i místo plnění (viz. dále) a žaloba byla podána před soudem České republiky. Tím byla založena situace, která může vznést otázku mezinárodní soudní příslušnosti, jako podmínka přítomnosti mezinárodního prvku v daném řízení. Ze stejného důvodu je splněna rovněž podmínka teritoriální působnosti nařízení, když má být nařízení Brusel Ibis aplikováno v členských státech Evropské unie, ve kterých je lze aplikovat. Splněna je také podmínka časové působnosti nařízení, když spor byl zahájen poté, co nařízení vstoupilo v uvedených členských státech v platnost. Splněna je konečně i podmínka věcné působnosti nařízení, neboť jde o spor ze smlouvy o půjčce, která je typickým civilním kontraktem. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že na jeho mezinárodní příslušnost je třeba aplikovat režim Nařízení Brusel Ibis. Poté přezkoumal svoji příslušnost ve smyslu čl. 27 nařízení, podle kterého soud členského státu bez návrhu prohlásí, že není příslušný, je-li u něj zahájeno řízení ve věci, v níž má na základě článku 24 výlučnou příslušnost soud jiného členského státu. Soud přitom neshledal, že by k projednání tohoto sporu byla dána výlučná příslušnost soudů jiného členského státu, neboť se nejedná o žádný z případů vyjmenovaných v čl. 24 nařízení. Soud proto pokračoval v přezkumu své příslušnosti ve smyslu čl. 28 odst. 1 nařízení, kdy z tohoto článku ve spojení s jeho ustáleným výkladem se podává, že ve smyslu čl. 26 nařízení může žalovaný založit příslušnost procesního soudu i za situace, kdy se ve věci vyjádří, aniž by namítal nepříslušnost procesního soudu a aniž by se tak muselo stát při soudním jednání. Žalovaný se v daném případě ve věci nevyjádřil, proto tímto postupem nebyla příslušnost založena. Mezinárodní příslušnost soudu je zde však založena proto, že ze smlouvy se podává, že místo plnění ze smlouvy bylo na adrese žalovaného na území České republiky, konkrétně v [obec] (na tomto místě si měl pověřený zástupce žalobce v týdenním cyklu přebírat jednotlivé splátky, jak plyne ze smlouvy a smluvních podmínek, jakožto nedílné součásti uzavřené smlouvy o půjčce), tedy v obvodu podepsaného soudu. Podle již ustálených názorů právní praxe i nauky mezinárodního práva soukromého je čl. 7 Nařízení třeba číst tak, že upravuje mezinárodní příslušnost soudů státu, na jehož území došlo k poskytnutí plnění, a místní příslušnost soudu, v jehož obvodu závazek byl nebo měl být splněn (srov. např. [jméno], P., [příjmení], P.: Upravuje nařízení Brusel I soudní příslušnost nebo pravomoc? Procesní důsledky odpovědi na tuto otázku, Právní fórum [číslo]). V uvedeném článku je též možné nalézt podrobnější argumentaci, se kterou se podepsaný soud ztotožňuje, v tom směru, že v případě, kdy do úvahy připadá místní příslušnost více soudů v rámci téhož státu – např. soudu místa bydliště a soudu místa plnění, je na žalobci, aby určil, u kterého soudu (zda u soudu místa bydliště či soudu místa plnění) chce žalovat. V případě, že projeví vůli žalovat u soudu místa bydliště, ale podá žalobu u soudu, v jehož obvodu žalovaný objektivně nebydlí, postupuje tento soud buď tak, že dle § 105/1 o. s. ř. postoupí věc jinému vnitrostátnímu soudu (je-li zachována mezinárodní příslušnost soudů České republiky), který je soudem místa bydliště žalovaného, nebo tak, že vysloví svou nepříslušnost a řízení zastaví, pokud žalovaný místo bydliště na území České republiky nemá; typicky tedy nemůže tento soud bez dalšího suplovat vůli žalobce v tom směru, aby postupoval věc jinému mezinárodně příslušnému soudu na území České republiky, pokud by se mezinárodní příslušnost onoho soudu měla odvíjet např. od skutečnosti, že se jedná o soud místa plnění. Na druhé straně je soud toho názoru, že (i s ohledem na procesní ekonomii a zachování účinků zahájeného řízení) může sám ve věci rozhodnout tehdy, kdy je zároveň soudem místa plnění, a není proto nutné věc postupovat jinému soudu. Žaloba totiž byla podána u soudu příslušného, byť příslušného z jiných důvodů než žalobce uvádí; těmito důvody se však soud necítí vázán. Proto připadá dle názoru soudu v daném případě do úvahy příslušnost (dle čl. 7 a)) Nařízení, dle kterého osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Okolnost, že v daném případě je právě podepsaný soud soudem místa plnění se opírá o již výše uváděný čl. smluvních podmínek, uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce. V intencích popsaných právních názorů učinil soud závěr o zachování mezinárodní příslušnosti zdejšího soudu.\n6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.\n7. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:\n8. Smlouvou o zápůjčce ze dne 15. 6. 2017, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil částku 20 000 Kč s tím, že celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 763 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2018. Půjčenou částku ve výši 20 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o půjčce stvrdil svým podpisem.\n9. Smlouvami o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto postupitel, postoupila na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným.\n10. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], informovala žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce za žalovaným na žalobce.\n11. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy.\n12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.\n13. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. 18782 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.\n14. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimace žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).\n15. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky (a dalších plateb, jak jsou specifikovány výše). Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.\n16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši\r3 432 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 254 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 432 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSNA:2008:14.C.188.2021.4","publishedAt":"2022-01-07","decisionAt":"2021-09-30","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":188,"year":2021,"pageNumber":36},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jiří","lastName":"Kučera","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSNA","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení 31.348 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"2390","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"173","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":1215,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"105","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["MISTNI_PRISLUSNOST","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_PUJCCE","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}