{"uuid":"c46ac7e0-9ec7-4289-b2d8-b7d92af74199","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 46 732,47 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 470,08 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba o zaplacení částky 24 262,39 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 470,08 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 24 262,39 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5.1.2024 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023, uzavřené mezi žalobkyní a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., na níž byla pohledávka postoupena z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným vznikla na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.11.2017, na jejímž základě byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 101 796,57 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných splátkách 1 546 Kč měsíčně, přičemž úroková sazba byla sjednána na 6,9 % ročně. Žalovaný řádně a včas nesplácel. Dopisem ze dne 8.3.2023 původní věřitel prohlásil celou nesplacenou část za splatnou ke dni 8.3.2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 22.3.2023. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě posouzení rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného, když bylo z výpisu zběžného účtu zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 21 000 Kč. Životní výdaje pak byly původním věřitelem posuzovány prostřednictvím statistické metody. Měsíční životní výdaje žalovaného byly určeny na 12 000 Kč měsíčně. Závazky žalovaného byly posouzeny prostřednictvím výpisu z bankovního registru. Celkové měsíční výdaje žalovaného činily v období před poskytnutím úvěru přibližně 13 000 Kč a průměrný příjem činil 21 000 Kč. Žalovaný tak byl schopen splátku úvěru ve výši 1 500 Kč hradit. Částka 49 542,37 Kč z poskytnutého úvěru byla poskytnuta na splacení jiných úvěrů a z těchto důvodů čerpal žalovaný na svůj účet pouze částku 50 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkově částku 79 326,49 Kč, kterou uhradil v jednotlivých splátkách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání dne 31.5.2024, ke kterému se dostavila pouze žalobkyně prostřednictvím právního zástupce. Při tomto jednání rovněž bylo žalobkyni dáno procesní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaný požádal dne 14.11.2017 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" o spotřebitelský úvěr ve výši 101 042,37 Kč, uvedl, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání, bydlí s rodiči, počet členů domácnosti jeden, finanční prostředky potřebuje na splacení jiných úvěrů (49 542,37 Kč), neúčelové prostředky (50 000 Kč) a úhradu poplatků za poskytnuté úvěru (1 500 Kč). čistý příjem 17 696 Kč, hlavní zdroj příjmů z živnosti, součet splátek úvěrů 763 Kč, součet limitů kontokorentu 10 000 Kč, měsíční výdaje celkem 7 500 Kč, výdaje na bydlení 3 500 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje 0 Kč (zjištěno z doplnění žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 14.11.2017). Žalovaný nebyl dohledán v registru SOLUS (zjištěno z výpisu na č.l. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z výpisů z účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za 08/2017 až 12/2017 plynou pohyby na tomto účtu za sledované období. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14.11.2017 na celkovou výši spotřebitelského úvěru 101 796,57 Kč (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dopisem ze dne 15.11.2017 informovala žalovaného o přijetí návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (zjištěno z dopisu ze dne 15.11.2017). ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" poté žalovaného upomínala dopisy ze dne 23.6.2022, 10.1.2023, přičemž dopisem ze dne 8.3.2023 oznámila žalovanému splatnost celého úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě (zjištěno z dopisů ze dne 23.6.2022, 10.1.2023 a 8.3.2023). ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" poté postoupila pohledávku za žalovaným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a ta poté na žalobkyni (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek, obě ze dne 28.6.2023). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27.9.2023 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27.9.2023). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 4.10.2023, uloženou na poště dne 11.10.2023 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 4.10.2023 a kopie obálky RR ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalovaný celkem uhradil právním předchůdcům žalobkyně částku 79 326,49 Kč (zjištěno z výpisů z účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období 1/2018 až 5/2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze zbývajících listinných důkazů soud nic podstatného pro právní posouzení věci nezjistil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „SpotřÚv“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 101 796,57 Kč coby spotřebiteli. Ze shora citovaných ustanovení vyplývala právnímu předchůdci žalobkyni coby poskytovali spotřebitelského úvěru, povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. K poskytnutí spotřebitelského úvěru došlo v roce 2017, kdy v této době podle § 87 odst. 1 věty druhé SpotřÚv sice platilo, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, tedy mělo by jít o neplatnost relativní, nicméně toto ustanovení je neaplikovatelné s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, kterým bylo rozhodnuto o předběžných otázkách předložených Okresním soudem v Ostravě v průběhu rozhodování sporu ohledně návrhu na zaplacení dlužných částek na základě úvěrové smlouvy. SDEU uvedeným rozsudkem rozhodl následovně: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“ (důraz přidal soud). V tomto směru soud odkazuje na obdobné závěry, které vyslovilo plénum Ústavního soudu v usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp.zn. Pl.ÚS 3/20, kterým byl odmítnut návrh Krajského soudu v Brně na zrušení § 87 odst. 1 věty druhé zákona SpotřÚv. V tomto směru pak poukazuje soud na to, že působení nové judikatury se řídí zásadou tzv. incidentní retrospektivity, tedy nová judikatura se užije i v těch řízeních, která mají základ v minulosti, ale ještě nebyla pravomocně skončena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1980/2019). Jinými slovy, předmětné závěry SDEU ohledně výkladu unijního práva se použijí i v situaci, kdy smlouva mezi účastníky byla uzavřena přede dnem vyhlášení rozsudku SDEU. V současném znění již § 87 odst. 1 SpotřÚv stanoví, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud tedy je oprávněn i podle právní úpravy platné v době sjednávání úvěru i bez námitky žalovaného coby spotřebitele, a aniž by byl vázán jakoukoli lhůtou v tomto směru, posoudit, zda právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že povinnost právního předchůdce žalobkyně (důsledky jejíhož splnění či nesplnění dopadají i na žalobkyni) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů v daném případě nelze mít za splněnou. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli (žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzený úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinak než v souladu s kogentními požadavky § 86 odst. 1 SpotřÚv je závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V posuzované věci žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně informace o svých pravidelných měsíčních příjmech ve výši 17 696 Kč. Z výpisů z účtu za období 08/2017 až 12/2017 sice vyplývá, že na účet žalovaného přicházela platba přibližně ve výši 23 000 Kč, nicméně není zřejmý její právní důvod. Není tedy jasné, o jakou platbu a na základě jakého právního vztahu šlo. Není tak možné zjistit, zda šlo o pravidelný zajištěný příjem na dobu několika let či o jednorázový nahodilý příjem po dobu několika měsíců. I přes výzvu podle § 118a o.s.ř. nebyly žádné důkazy žalobkyní předloženy ani navrženy. Příjem žalovaného tak je pouze v rovině tvrzení žalobkyně a lze jej mít za prokázaný v uváděné výši jen po dobu uvedených 5 měsíců, kdy výpis z účtu není způsobilým důkazem k tomu, aby prokázal stabilitu příjmů žalovaného v delším časovém horizontu, nadto v situaci, kdy žalovaný uvedl, že je živnostník a lze tak důvodně předpokládat, že jeho příjem je odvislý od konkrétně odvedené práce a od toho, zda si ji od něj někdo objedná. Právní předchůdce žalobkyně dále žádným způsobem nezkoumal výdaje žalovaného a spokojil se pouze prohlášením žalovaného stran odhadu jeho výdajů, nijak však údaje, které žalovaný uvedl, neověřoval. Schopnost splácet úvěr přitom není určena pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Výdaje žalovaného byly stanoveny pouze odhadem na částku 7 500 Kč měsíčně, kdy se skládají pouze z nákladů na bydlení a na domácnost. Další výdaje jsou předpokládány ve výši 0 Kč. Nejsou tak zjevné výdaje na osobní potřeby žalovaného, výdaje související se zdravotním stavem apod. Je nereálné, že by žalovaný i s ohledem na svůj věk neměl žádné výdaje na ošacení, sport, kulturu, koníčky apod. Nijak nebylo ověřováno, co představuje částka 3 500 Kč, pokud žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, kdy jistě bylo možné opatřit např. prohlášení rodičů. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověřit si výši reálných výdajů žalovaného. Relevantním dokladem, který mohl právní předchůdce žalobkyně požadovat, tak bylo právě uvedené prohlášení, případně doklady o dalších pravidelných platbách. Právní předchůdce žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného rovněž nepostupoval s odbornou péči, když při zjišťování výdajů žalovaného patrně vycházel z ekonomického modelu, jenž měl podklad ve statistických datech, neboť povinnost ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, který není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Není pak už vůbec úkolem soudu v tomto řízení, aby za žalobkyni dodatečně zjišťoval, jaká byla, měla či mohla být výdajový stránka žalovaného, tedy aby se soud ex post probíral předloženými výpisy z účtu a dedukoval z nich to, co z nich tehdy měla za osvědčené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a činil za žalobkyni nyní v soudním řízení posouzení, které měl učinit poskytovatel úvěru. Nadto částku přes 100 000 Kč nelze považovat za nikterak zanedbatelný dluh, byť soud připomíná, že ani ta nejmenší částka nezbavuje poskytovatele úvěru zákonné povinnosti řádné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy dospěl k závěru o nikoli řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nikoli primárně proto, že by z údajů tak jak byly prezentovány v zákaznické kartě bez dalšího vyplývaly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, ale že informace tam uvedené jsou dílem neověřené a dílem neúplné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně postupoval formálně, kdy do formuláře buď sám zanesl, nebo akceptoval údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by dostatečně ověřil jeho příjmovou a výdajovou stránku. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Rovněž z rozsudku SDEU C-449/13 CA Consumer Finance v. Ingrid Bakkaus a další ze dne 18.12.2014 plyne závěr, že „článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“ (pozn. důraz přidal soud).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele před tím, než s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru. V důsledku neunesení důkazního břemeno, o čemž soud při jednání žalobkyni poučil, ohledně této rozhodné skutečnosti soud vyvodil závěr, který s tím zákon o spotřebitelském úvěru spojuje, totiž, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. 2017_CZ_00013752 byla od počátku neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚv však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 22 470,08 Kč, coby rozdíl mezi částkou úvěru poskytnutou právním předchůdcem žalobkyně a tím, co žalovaný již některému právnímu předchůdci žalobkyně uhradil. K zaplacení této částky proto soud žalovaného výrokem I. zavázal. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 SpotřÚv nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Soud v tomto případě shledal jako dobu přiměřenou dobu 3 měsíců. Žalovaný se k žalobě sice nevyjádřil a soudu nejsou jeho majetkové poměry známy. Soud však současně musí splatnost i za takové procesní situace stanovit. Soudcovským uvážením, kdy soud vzal v úvahu výši částky a předpokládané možnosti spotřebitele, dospěl ke splatnosti 3 měsíce. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto všechny další požadavky žalobkyně nad rámec zbývající dosud nesplacené částky do výše poskytnutého úvěru včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla na jistině částka 46 732,47 Kč a dále požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 22 470,08 Kč, žalobce ohledně částky 24 262,39 Kč a zamítnutého příslušenství. Jelikož úspěšnější byl žalovaným, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, soud již nekapitalizoval požadované příslušenství, neboť by to na rozhodnutí soudu o nákladech řízení již nemělo žádný vliv. Soud za této situace rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 SpotřÚv, jak odůvodněno již výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5.1.2024 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023, uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., na níž byla pohledávka postoupena z , Anonymizováno,  , jméno FO,  , Anonymizováno, . smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným vznikla na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.11.2017, na jejímž základě byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 101 796,57 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných splátkách 1 546 Kč měsíčně, přičemž úroková sazba byla sjednána na 6,9 % ročně. Žalovaný řádně a včas nesplácel. Dopisem ze dne 8.3.2023 původní věřitel prohlásil celou nesplacenou část za splatnou ke dni 8.3.2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 22.3.2023. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě posouzení rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného, když bylo z výpisu zběžného účtu zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 21 000 Kč. Životní výdaje pak byly původním věřitelem posuzovány prostřednictvím statistické metody. Měsíční životní výdaje žalovaného byly určeny na 12 000 Kč měsíčně. Závazky žalovaného byly posouzeny prostřednictvím výpisu z bankovního registru. Celkové měsíční výdaje žalovaného činily v období před poskytnutím úvěru přibližně 13 000 Kč a průměrný příjem činil 21 000 Kč. Žalovaný tak byl schopen splátku úvěru ve výši 1 500 Kč hradit. Částka 49 542,37 Kč z poskytnutého úvěru byla poskytnuta na splacení jiných úvěrů a z těchto důvodů čerpal žalovaný na svůj účet pouze částku 50 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkově částku 79 326,49 Kč, kterou uhradil v jednotlivých splátkách.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání dne 31.5.2024, ke kterému se dostavila pouze žalobkyně prostřednictvím právního zástupce. Při tomto jednání rovněž bylo žalobkyni dáno procesní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.5. Žalovaný požádal dne 14.11.2017 , jméno FO,  o spotřebitelský úvěr ve výši 101 042,37 Kč, uvedl, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání, bydlí s rodiči, počet členů domácnosti jeden, finanční prostředky potřebuje na splacení jiných úvěrů (49 542,37 Kč), neúčelové prostředky (50 000 Kč) a úhradu poplatků za poskytnuté úvěru (1 500 Kč). čistý příjem 17 696 Kč, hlavní zdroj příjmů z živnosti, součet splátek úvěrů 763 Kč, součet limitů kontokorentu 10 000 Kč, měsíční výdaje celkem 7 500 Kč, výdaje na bydlení 3 500 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje 0 Kč (zjištěno z doplnění žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 14.11.2017). Žalovaný nebyl dohledán v registru SOLUS (zjištěno z výpisu na č.l. , Anonymizováno, ). Z výpisů z účtu , Anonymizováno,  u , jméno FO,  za 08/2017 až 12/2017 plynou pohyby na tomto účtu za sledované období. , jméno FO,  a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14.11.2017 na celkovou výši spotřebitelského úvěru 101 796,57 Kč (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ). , jméno FO,  dopisem ze dne 15.11.2017 informovala žalovaného o přijetí návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (zjištěno z dopisu ze dne 15.11.2017). , jméno FO,  poté žalovaného upomínala dopisy ze dne 23.6.2022, 10.1.2023, přičemž dopisem ze dne 8.3.2023 oznámila žalovanému splatnost celého úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě (zjištěno z dopisů ze dne 23.6.2022, 10.1.2023 a 8.3.2023). , jméno FO,  poté postoupila pohledávku za žalovaným , právnická osoba, . a ta poté na žalobkyni (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek, obě ze dne 28.6.2023). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27.9.2023 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27.9.2023). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 4.10.2023, uloženou na poště dne 11.10.2023 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 4.10.2023 a kopie obálky RR , Anonymizováno, ). Žalovaný celkem uhradil právním předchůdcům žalobkyně částku 79 326,49 Kč (zjištěno z výpisů z účtu , Anonymizováno,  u , jméno FO,  za období 1/2018 až 5/2023).6. Ze zbývajících listinných důkazů soud nic podstatného pro právní posouzení věci nezjistil.7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „SpotřÚv“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 101 796,57 Kč coby spotřebiteli. Ze shora citovaných ustanovení vyplývala právnímu předchůdci žalobkyni coby poskytovali spotřebitelského úvěru, povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. K poskytnutí spotřebitelského úvěru došlo v roce 2017, kdy v této době podle § 87 odst. 1 věty druhé SpotřÚv sice platilo, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, tedy mělo by jít o neplatnost relativní, nicméně toto ustanovení je neaplikovatelné s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, kterým bylo rozhodnuto o předběžných otázkách předložených Okresním soudem v Ostravě v průběhu rozhodování sporu ohledně návrhu na zaplacení dlužných částek na základě úvěrové smlouvy. SDEU uvedeným rozsudkem rozhodl následovně: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“ (důraz přidal soud). V tomto směru soud odkazuje na obdobné závěry, které vyslovilo plénum Ústavního soudu v usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp.zn. Pl.ÚS 3/20, kterým byl odmítnut návrh Krajského soudu v Brně na zrušení § 87 odst. 1 věty druhé zákona SpotřÚv. V tomto směru pak poukazuje soud na to, že působení nové judikatury se řídí zásadou tzv. incidentní retrospektivity, tedy nová judikatura se užije i v těch řízeních, která mají základ v minulosti, ale ještě nebyla pravomocně skončena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1980/2019). Jinými slovy, předmětné závěry SDEU ohledně výkladu unijního práva se použijí i v situaci, kdy smlouva mezi účastníky byla uzavřena přede dnem vyhlášení rozsudku SDEU. V současném znění již § 87 odst. 1 SpotřÚv stanoví, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.13. Soud tedy je oprávněn i podle právní úpravy platné v době sjednávání úvěru i bez námitky žalovaného coby spotřebitele, a aniž by byl vázán jakoukoli lhůtou v tomto směru, posoudit, zda právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.14. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že povinnost právního předchůdce žalobkyně (důsledky jejíhož splnění či nesplnění dopadají i na žalobkyni) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů v daném případě nelze mít za splněnou. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli (žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzený úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinak než v souladu s kogentními požadavky § 86 odst. 1 SpotřÚv je závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru.15. V posuzované věci žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně informace o svých pravidelných měsíčních příjmech ve výši 17 696 Kč. Z výpisů z účtu za období 08/2017 až 12/2017 sice vyplývá, že na účet žalovaného přicházela platba přibližně ve výši 23 000 Kč, nicméně není zřejmý její právní důvod. Není tedy jasné, o jakou platbu a na základě jakého právního vztahu šlo. Není tak možné zjistit, zda šlo o pravidelný zajištěný příjem na dobu několika let či o jednorázový nahodilý příjem po dobu několika měsíců. I přes výzvu podle § 118a o.s.ř. nebyly žádné důkazy žalobkyní předloženy ani navrženy. Příjem žalovaného tak je pouze v rovině tvrzení žalobkyně a lze jej mít za prokázaný v uváděné výši jen po dobu uvedených 5 měsíců, kdy výpis z účtu není způsobilým důkazem k tomu, aby prokázal stabilitu příjmů žalovaného v delším časovém horizontu, nadto v situaci, kdy žalovaný uvedl, že je živnostník a lze tak důvodně předpokládat, že jeho příjem je odvislý od konkrétně odvedené práce a od toho, zda si ji od něj někdo objedná. Právní předchůdce žalobkyně dále žádným způsobem nezkoumal výdaje žalovaného a spokojil se pouze prohlášením žalovaného stran odhadu jeho výdajů, nijak však údaje, které žalovaný uvedl, neověřoval. Schopnost splácet úvěr přitom není určena pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Výdaje žalovaného byly stanoveny pouze odhadem na částku 7 500 Kč měsíčně, kdy se skládají pouze z nákladů na bydlení a na domácnost. Další výdaje jsou předpokládány ve výši 0 Kč. Nejsou tak zjevné výdaje na osobní potřeby žalovaného, výdaje související se zdravotním stavem apod. Je nereálné, že by žalovaný i s ohledem na svůj věk neměl žádné výdaje na ošacení, sport, kulturu, koníčky apod. Nijak nebylo ověřováno, co představuje částka 3 500 Kč, pokud žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, kdy jistě bylo možné opatřit např. prohlášení rodičů. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověřit si výši reálných výdajů žalovaného. Relevantním dokladem, který mohl právní předchůdce žalobkyně požadovat, tak bylo právě uvedené prohlášení, případně doklady o dalších pravidelných platbách. Právní předchůdce žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného rovněž nepostupoval s odbornou péči, když při zjišťování výdajů žalovaného patrně vycházel z ekonomického modelu, jenž měl podklad ve statistických datech, neboť povinnost ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, který není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Není pak už vůbec úkolem soudu v tomto řízení, aby za žalobkyni dodatečně zjišťoval, jaká byla, měla či mohla být výdajový stránka žalovaného, tedy aby se soud ex post probíral předloženými výpisy z účtu a dedukoval z nich to, co z nich tehdy měla za osvědčené , jméno FO,  a činil za žalobkyni nyní v soudním řízení posouzení, které měl učinit poskytovatel úvěru. Nadto částku přes 100 000 Kč nelze považovat za nikterak zanedbatelný dluh, byť soud připomíná, že ani ta nejmenší částka nezbavuje poskytovatele úvěru zákonné povinnosti řádné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy dospěl k závěru o nikoli řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nikoli primárně proto, že by z údajů tak jak byly prezentovány v zákaznické kartě bez dalšího vyplývaly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, ale že informace tam uvedené jsou dílem neověřené a dílem neúplné.16. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně postupoval formálně, kdy do formuláře buď sám zanesl, nebo akceptoval údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by dostatečně ověřil jeho příjmovou a výdajovou stránku. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Rovněž z rozsudku SDEU C-449/13 CA Consumer Finance v. Ingrid Bakkaus a další ze dne 18.12.2014 plyne závěr, že „článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“ (pozn. důraz přidal soud).17. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele před tím, než s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru. V důsledku neunesení důkazního břemeno, o čemž soud při jednání žalobkyni poučil, ohledně této rozhodné skutečnosti soud vyvodil závěr, který s tím zákon o spotřebitelském úvěru spojuje, totiž, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. 2017_CZ_00013752 byla od počátku neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚv však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 22 470,08 Kč, coby rozdíl mezi částkou úvěru poskytnutou právním předchůdcem žalobkyně a tím, co žalovaný již některému právnímu předchůdci žalobkyně uhradil. K zaplacení této částky proto soud žalovaného výrokem I. zavázal. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 SpotřÚv nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Soud v tomto případě shledal jako dobu přiměřenou dobu 3 měsíců. Žalovaný se k žalobě sice nevyjádřil a soudu nejsou jeho majetkové poměry známy. Soud však současně musí splatnost i za takové procesní situace stanovit. Soudcovským uvážením, kdy soud vzal v úvahu výši částky a předpokládané možnosti spotřebitele, dospěl ke splatnosti 3 měsíce. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto všechny další požadavky žalobkyně nad rámec zbývající dosud nesplacené částky do výše poskytnutého úvěru včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení zamítl (výrok II.).18. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla na jistině částka 46 732,47 Kč a dále požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 46 732,47 Kč od 9.3.2023 do zaplacení. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 22 470,08 Kč, žalobce ohledně částky 24 262,39 Kč a zamítnutého příslušenství. Jelikož úspěšnější byl žalovaným, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, soud již nekapitalizoval požadované příslušenství, neboť by to na rozhodnutí soudu o nákladech řízení již nemělo žádný vliv. Soud za této situace rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.19. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 SpotřÚv, jak odůvodněno již výše.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-08-09","decisionAt":"2024-05-31","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":95,"year":2024,"pageNumber":43},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivo","lastName":"Krýsa","titlesAfter":"Ph.D.","function":"soudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"<nezadán>","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}