{"uuid":"c5922cdb-e635-43fb-9dac-81e516d6075b","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 23 885,65 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 885,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2399,47 Kč, úrok ve výši 22,56 % ročně z částky 23 385,65 Kč od 15. 2. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 385,65 Kč od 15. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 132,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 885,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2399,47 Kč, úrok ve výši 22,56 % ročně z částky 23 385,65 Kč od 15. 2. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 385,65 Kč od 15. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 132,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 23 885,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „původní věřitelka“) a žalovanou byla dne 6. 1. 2017 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž součástí byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky a ceník produktů a služeb. Na jejím základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč, který mohla prostřednictvím kreditní karty čerpat, žalovaná se zavázala čerpanou částku původní věřitelce splácet minimálními měsíčními splátkami ve výši 3,5 % z čerpaných prostředků, taktéž byla povinna uhradit veškeré poplatky a náklady s užíváním kreditní karty spojené, vše ve výši dle ceníku. Čerpaná část úvěru byla úročena 22,56 % ročně. Žalovaná své povinnosti porušila, když čerpaný úvěr řádně nesplácela. Původní věřitelka proto využila svého práva, když úvěr v plné výši zesplatnila a dopisem ze dne 19. 10. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, která má tak právo na její zaplacení. Žalobkyně po žalované konkrétně požadovala zaplacení částky 23 385,65 Kč představující nesplacenou jistinu čerpaného úvěru, dlužné úroky ve výši 2 399,47 Kč a dlužné poplatky ve výši 500 Kč. Dále požadovala smluvní úrok ve výši 22,56 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Usnesením ze dne 3. 4. 2023 č. j. 17 C 227/2022-80 soud žalobkyni vyzval ke sdělení, zda a jak zkoumala její právní předchůdkyně příjmovou a výdajovou stránku žalované, zejména zda si v této souvislosti vyžádala potvrzení o jejích příjmech či jiné obdobné potvrzení prokazující její čistý příjem v deklarované výši 70 000 Kč měsíčně, zda si vyžádala její nájemní smlouvu či jiné potvrzení o výdajích žalované, o výši její vyživovací povinnosti a dalších povinných měsíčních platbách. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že její původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela z údajů uvedených žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované individuálně, v souladu se schvalovacími procesy banky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovala při tom veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registry informací, insolvenční rejstřík. Následně porovnávala příjmy a výdaje žalované odhadnuté na základě statistických dat z ČSÚ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Původní věřitelka totiž při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí ve smyslu zákona č. 247/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když i např. z mimořádného výpisu z účtu žalované č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že žalovaná v období předcházejícím podání žádosti o kreditní kartu splácena celou řadu závazků, včetně těch vymáhaných v exekučním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně se vyjádřila tak, že původní věřitelka jednak vycházela z údajů poskytnutých žalovanou stran jejího rodinného stavu (svobodná), vzdělání (střední), způsob bydlení (nájem), zaměstnání (živnost v oboru služeb), čistého měsíčního příjmu (70 000 Kč) a měsíčních splátek jiných úvěru (2 900 Kč). S takto tvrzenými údaji se však původní věřitelka nespokojila, a proto je následně kontrolovala z veškerých dostupných informací v interních a externích databází, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Rovněž nahlédla do živnostenského rejstříku, z něhož vyplynulo, že žalované dne 13. 4. 2015 vzniklo živnostenské oprávnění k poradenské a konzultační činnosti, zpracování odborných studií a posudků. Další údaje o žalované – mediálně známé blogerky a aktivistky – jsou dále volně dostupné prostřednictvím internetových vyhledávačů. Původní věřitelka však také ověřila výpis z bankovního účtu žalované, který měla rovněž veden u původní věřitelky. V období tří měsíců před uzavřením smlouvy odpovídal příjem žalované na tomto účtu příjmům, které žalovaná deklarovala. Rovněž výdaje byly hodnoceny ověřeny z tohoto bankovního účtu. Původní věřitelka posuzovala schopnost žalované na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela z životního a existenčního minima, dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení. Takto původní věřitelka dospěla k disponibilní částce 55 271 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z listiny označené jako Návrh na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne vyplynulo, že tato obsahuje žádost žalované o vydání kreditní karty adresovanou původní věřitelce. Kromě osobních údajů žalované je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v pronájmu, má úplné střední vzdělání, od 4/2015 je podnikatelkou v oboru „služby a spoje“ a má vyživovací povinnost k 1 nezletilému dítěti. Dále je zde uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 70 000 Kč a měsíčně splácí na jiném úvěru 2 900 Kč. Úvěrový rámec byl stanoven na částku 30 000 Kč, minimální úvěrový rámec 10 000 Kč. Výše úrokové sazby pro bezhotovostní transakce činila 25,08 % ročně, pro hotovostní transakce 22,56 % ročně. Žalovaná vzala na vědomí, že veškeré poplatky vyplývající ze smlouvy, včetně poplatků za prodlení a smluvních pokut jsou uvedeny v ceníku, který tvoří nedílnou součást smlouvy, současně vzala na vědomí, že součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a informace ke lhůtám v platebním styku. Součástí dokumentu je doložka stran ověření totožnosti žalované z jejího občanského průkazu, samotný návrh obsahuje vlastnoruční podpis žalované s datem 6. 1. 2017, stejně jako podpis pověřeného zaměstnance původní věřitelky. V části 5.2, bod 4. Ceníku produktů a služeb je dále stanoveno, že v případě kreditní karty žalované (která za správu karty hradila 89 Kč/měsíčně, jak vyplývá z jejího bankovního účtu), činila výše povinné minimální měsíční splátky 3,5 % z dlužné částky, minimálně 300 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z listiny označené jako protokol o převzetí kreditní karty / PINu se podávalo, že žalovaná potvrdila převzetí kreditní karty včetně akceptace návrhu smlouvy na její vydání, potvrdila rovněž převzetí PINu ke kreditní kartě. Listina je datována dnem 16. 1. 2017 a obsahuje jak vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance původní věřitelky, tak žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z listiny označené jako Okamžitá splatnost kreditní karty dále vyplynulo, že původní věřitelka oznámila žalované, že prohlašuje veškeré závazky vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty za splatné ke dni 25. 10. 2019, neboť žalovaná i přes opakované upomínání úvěr řádně nesplácela. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 285,12 Kč s upozorněním, že v opačném případě bude částka vymáhána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Souhrnný výpis z účtu kreditní karty pak obsahuje přehled všech transakcí učiněných v souvislosti s používáním kreditní karty. Konečný zůstatek na úvěrovém účtu byl vyčíslen částkou -26 285,12 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Mimořádný výpis z účtu žalované č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak obsahuje veškeré transakce na uvedeném účtu za období od 1. 1. 2000 do 6. 3. 2020. Za období 3 měsíců předcházejících uzavření smlouvy (tj. cca října roku 2016 do prosince 2017) jsou ve výpisu evidovány zejména běžné finanční transakce (nákupy, vklady a výběry částek), přičemž zásadně převažovaly částky záporné (v období uvedených 3 měsíců činily celkové výdaje na bankovním účtu cca 325 000 Kč, příjmy 290 000 Kč, z toho však 98 000 Kč představovala inkasovaná půjčka od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 8. 11. 2016. Exekuční srážky v tomto období evidovány nebyly, tyto začaly cca od května 2017.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dopisem ze dne 11. 3. 2020 byla žalovaná ze strany původní věřitelky vyrozuměna o tom, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 6. 1. 2017 byla postoupena na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dopisem ze dne 7. 4. 2020 pak byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu ze strany právního zástupce žalobkyně, a to jak na adresu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak na adresu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne 6. 1. 2017 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovaná kreditní kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 25,08 % ročně (bezhotovostní transakce) a ve výši 22,56 % (hotovostní transakce) původní věřitelce splácet pravidelnými měsíčními splátky ve výši 3,5 % z dlužné částky. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila, proto původní věřitelka dopisem ze dne 29. 10. 2019 žalované oznámila, že ke dni 25. 10. 2019 prohlásila veškeré pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy za okamžitě splatné. Žalovaná přitom čerpala celkem 69 560,68 Kč a uhradila 43 257,56 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy vzal soud za prokázané, že původní věřitelka vycházela zejména z žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, přičemž zejména deklarovaný příjem žalované následně nijak neověřila z příslušných dokladů, stejně jako jako její pravidelné výdaje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu věci, v souvislosti se shora citovanými zákonnými ustanoveními, posoudil soud předmětný právní vztah jako úvěrovou smlouvu dle § 2395 o. z. uzavřenou v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, když původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 uvedeného zákona. Původní věřitelka proto měla povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumat úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované nebo i z jiných zdrojů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 vyložil, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Dále Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí dovodil, že věřitel této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech, přičemž na tomto ničeho nezmění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 AS 30/2015-39, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že povinností věřitele je nejen aktivně zjišťovat a prověřovat majetkové poměry dlužníka, ale tyto údaje rovněž náležitě ověřit (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka o výši příjmů, výpisy z bankovního účtu apod.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023 č. j. 33 Cdo 1819/2023-133 se však nicméně mj. podává, že „pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet........ Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut)....“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V daném případě soud dospěl k přesvědčení, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně splnila své povinnosti předvídané v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy že před uzavřením smlouvy vycházela z dostatečných informací týkajících se majetkové situace žalované. V řízení bylo prokázáno, a ostatně i ze samotného vyjádření žalobkyně toto vyplývá, že původní věřitelka počítala s deklarovaným příjmem žalované ve výši 70 000 Kč, který však žádným způsobem neověřila (např. daňovým přiznáním), stejně jako neověřila skutečnou výši měsíčních výdajů žalované (např. nájemní smlouva, SIPO apod.). Rovněž z bankovního účtu žalované nebylo možné bez dalšího dospět k závěru o platební schopnosti žalované, když v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy měla žalovaná daleko vyšší odchozí platby, než ty přijaté. Na druhé straně však musel soud vzít v potaz, že žalovaná z titulu této smlouvy uhradila nikoliv bagatelní částku 43 275,56 Kč, stejně jako to, že byť nepravidelně, na svůj bankovní účet částky v nezanedbatelných výších rovněž inkasovala. Rovněž nebylo možné přehlédnout, že většina odchozích plateb byly použity zejména k volnočasovým aktivitám žalované (letenky, nákupy, dovážky jídel, streamovací platformy apod.). Dle názoru soudu tak nebylo možné bez dalšího dospět k závěru, že zde byly dány takové okolnosti, z nichž by bylo možné s jistotou dovodit, že žalovaná nebude schopna čerpané prostředky splácet. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že pochybení původní věřitelky stran zkoumání úvěruschopnosti žalované nemělo pro shora uvedené důvody následek spočívající v absolutní neplatnosti posuzované úvěrové smlouvy, neboť nebylo na jisto postaveno, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalovaná je proto podle § 2395 o. z. povinna žalobkyni, na kterou byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena v souladu s § 1879 o. z., zaplatit dlužnou (nesplacenou) jistinu úvěru včetně sjednaného příslušenství. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 23 885,65 Kč představující dlužnou jistinu včetně dlužných poplatků, stejně jako smluvního úroku v kapitalizované výši 2 399,47 Kč; dále ji zavázal k zaplacení sjednaného úroku ve výši 22,56 % ročně z dlužné jistiny za období od 15. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 15. 2. 2020 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 132,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 956 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 885,65 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, vyjádření ze dne 12. 1. 2024) a z částky 1 030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 410 Kč ve výši 1 766,10 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 23 885,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa,  (dále jen „původní věřitelka“) a žalovanou byla dne 6. 1. 2017 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž součástí byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky a ceník produktů a služeb. Na jejím základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč, který mohla prostřednictvím kreditní karty čerpat, žalovaná se zavázala čerpanou částku původní věřitelce splácet minimálními měsíčními splátkami ve výši 3,5 % z čerpaných prostředků, taktéž byla povinna uhradit veškeré poplatky a náklady s užíváním kreditní karty spojené, vše ve výši dle ceníku. Čerpaná část úvěru byla úročena 22,56 % ročně. Žalovaná své povinnosti porušila, když čerpaný úvěr řádně nesplácela. Původní věřitelka proto využila svého práva, když úvěr v plné výši zesplatnila a dopisem ze dne 19. 10. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, která má tak právo na její zaplacení. Žalobkyně po žalované konkrétně požadovala zaplacení částky 23 385,65 Kč představující nesplacenou jistinu čerpaného úvěru, dlužné úroky ve výši 2 399,47 Kč a dlužné poplatky ve výši 500 Kč. Dále požadovala smluvní úrok ve výši 22,56 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny.2. Usnesením ze dne 3. 4. 2023 č. j. 17 C 227/2022-80 soud žalobkyni vyzval ke sdělení, zda a jak zkoumala její právní předchůdkyně příjmovou a výdajovou stránku žalované, zejména zda si v této souvislosti vyžádala potvrzení o jejích příjmech či jiné obdobné potvrzení prokazující její čistý příjem v deklarované výši 70 000 Kč měsíčně, zda si vyžádala její nájemní smlouvu či jiné potvrzení o výdajích žalované, o výši její vyživovací povinnosti a dalších povinných měsíčních platbách. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že její původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela z údajů uvedených žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované individuálně, v souladu se schvalovacími procesy banky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovala při tom veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registry informací, insolvenční rejstřík. Následně porovnávala příjmy a výdaje žalované odhadnuté na základě statistických dat z ČSÚ.3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Původní věřitelka totiž při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí ve smyslu zákona č. 247/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když i např. z mimořádného výpisu z účtu žalované č. , hodnota,  vyplývá, že žalovaná v období předcházejícím podání žádosti o kreditní kartu splácena celou řadu závazků, včetně těch vymáhaných v exekučním řízení.4. Žalobkyně se vyjádřila tak, že původní věřitelka jednak vycházela z údajů poskytnutých žalovanou stran jejího rodinného stavu (svobodná), vzdělání (střední), způsob bydlení (nájem), zaměstnání (živnost v oboru služeb), čistého měsíčního příjmu (70 000 Kč) a měsíčních splátek jiných úvěru (2 900 Kč). S takto tvrzenými údaji se však původní věřitelka nespokojila, a proto je následně kontrolovala z veškerých dostupných informací v interních a externích databází, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Rovněž nahlédla do živnostenského rejstříku, z něhož vyplynulo, že žalované dne 13. 4. 2015 vzniklo živnostenské oprávnění k poradenské a konzultační činnosti, zpracování odborných studií a posudků. Další údaje o žalované – mediálně známé blogerky a aktivistky – jsou dále volně dostupné prostřednictvím internetových vyhledávačů. Původní věřitelka však také ověřila výpis z bankovního účtu žalované, který měla rovněž veden u původní věřitelky. V období tří měsíců před uzavřením smlouvy odpovídal příjem žalované na tomto účtu příjmům, které žalovaná deklarovala. Rovněž výdaje byly hodnoceny ověřeny z tohoto bankovního účtu. Původní věřitelka posuzovala schopnost žalované na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela z životního a existenčního minima, dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení. Takto původní věřitelka dospěla k disponibilní částce 55 271 Kč.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:7. Z listiny označené jako Návrh na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty , značka,  č. , hodnota,  ze dne vyplynulo, že tato obsahuje žádost žalované o vydání kreditní karty adresovanou původní věřitelce. Kromě osobních údajů žalované je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v pronájmu, má úplné střední vzdělání, od 4/2015 je podnikatelkou v oboru „služby a spoje“ a má vyživovací povinnost k 1 nezletilému dítěti. Dále je zde uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 70 000 Kč a měsíčně splácí na jiném úvěru 2 900 Kč. Úvěrový rámec byl stanoven na částku 30 000 Kč, minimální úvěrový rámec 10 000 Kč. Výše úrokové sazby pro bezhotovostní transakce činila 25,08 % ročně, pro hotovostní transakce 22,56 % ročně. Žalovaná vzala na vědomí, že veškeré poplatky vyplývající ze smlouvy, včetně poplatků za prodlení a smluvních pokut jsou uvedeny v ceníku, který tvoří nedílnou součást smlouvy, současně vzala na vědomí, že součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a informace ke lhůtám v platebním styku. Součástí dokumentu je doložka stran ověření totožnosti žalované z jejího občanského průkazu, samotný návrh obsahuje vlastnoruční podpis žalované s datem 6. 1. 2017, stejně jako podpis pověřeného zaměstnance původní věřitelky. V části 5.2, bod 4. Ceníku produktů a služeb je dále stanoveno, že v případě kreditní karty žalované (která za správu karty hradila 89 Kč/měsíčně, jak vyplývá z jejího bankovního účtu), činila výše povinné minimální měsíční splátky 3,5 % z dlužné částky, minimálně 300 Kč.8. Z listiny označené jako protokol o převzetí kreditní karty / PINu se podávalo, že žalovaná potvrdila převzetí kreditní karty včetně akceptace návrhu smlouvy na její vydání, potvrdila rovněž převzetí PINu ke kreditní kartě. Listina je datována dnem 16. 1. 2017 a obsahuje jak vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance původní věřitelky, tak žalované.9. Z listiny označené jako Okamžitá splatnost kreditní karty dále vyplynulo, že původní věřitelka oznámila žalované, že prohlašuje veškeré závazky vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty za splatné ke dni 25. 10. 2019, neboť žalovaná i přes opakované upomínání úvěr řádně nesplácela. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 285,12 Kč s upozorněním, že v opačném případě bude částka vymáhána.10. Souhrnný výpis z účtu kreditní karty pak obsahuje přehled všech transakcí učiněných v souvislosti s používáním kreditní karty. Konečný zůstatek na úvěrovém účtu byl vyčíslen částkou -26 285,12 Kč.11. Mimořádný výpis z účtu žalované č. , hodnota,  pak obsahuje veškeré transakce na uvedeném účtu za období od 1. 1. 2000 do 6. 3. 2020. Za období 3 měsíců předcházejících uzavření smlouvy (tj. cca října roku 2016 do prosince 2017) jsou ve výpisu evidovány zejména běžné finanční transakce (nákupy, vklady a výběry částek), přičemž zásadně převažovaly částky záporné (v období uvedených 3 měsíců činily celkové výdaje na bankovním účtu cca 325 000 Kč, příjmy 290 000 Kč, z toho však 98 000 Kč představovala inkasovaná půjčka od společnosti , právnická osoba,  dne 8. 11. 2016. Exekuční srážky v tomto období evidovány nebyly, tyto začaly cca od května 2017.12. Dopisem ze dne 11. 3. 2020 byla žalovaná ze strany původní věřitelky vyrozuměna o tom, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 6. 1. 2017 byla postoupena na žalobkyni.13. Dopisem ze dne 7. 4. 2020 pak byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu ze strany právního zástupce žalobkyně, a to jak na adresu , adresa, , , adresa, , tak na adresu , adresa, , , adresa, .14. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne 6. 1. 2017 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovaná kreditní kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 25,08 % ročně (bezhotovostní transakce) a ve výši 22,56 % (hotovostní transakce) původní věřitelce splácet pravidelnými měsíčními splátky ve výši 3,5 % z dlužné částky. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila, proto původní věřitelka dopisem ze dne 29. 10. 2019 žalované oznámila, že ke dni 25. 10. 2019 prohlásila veškeré pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy za okamžitě splatné. Žalovaná přitom čerpala celkem 69 560,68 Kč a uhradila 43 257,56 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy vzal soud za prokázané, že původní věřitelka vycházela zejména z žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, přičemž zejména deklarovaný příjem žalované následně nijak neověřila z příslušných dokladů, stejně jako jako její pravidelné výdaje.15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).20. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu věci, v souvislosti se shora citovanými zákonnými ustanoveními, posoudil soud předmětný právní vztah jako úvěrovou smlouvu dle § 2395 o. z. uzavřenou v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, když původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 uvedeného zákona. Původní věřitelka proto měla povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumat úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované nebo i z jiných zdrojů.21. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 vyložil, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Dále Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí dovodil, že věřitel této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech, přičemž na tomto ničeho nezmění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 AS 30/2015-39, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že povinností věřitele je nejen aktivně zjišťovat a prověřovat majetkové poměry dlužníka, ale tyto údaje rovněž náležitě ověřit (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka o výši příjmů, výpisy z bankovního účtu apod.).22. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023 č. j. 33 Cdo 1819/2023-133 se však nicméně mj. podává, že „pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet........ Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut)....“23. V daném případě soud dospěl k přesvědčení, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně splnila své povinnosti předvídané v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy že před uzavřením smlouvy vycházela z dostatečných informací týkajících se majetkové situace žalované. V řízení bylo prokázáno, a ostatně i ze samotného vyjádření žalobkyně toto vyplývá, že původní věřitelka počítala s deklarovaným příjmem žalované ve výši 70 000 Kč, který však žádným způsobem neověřila (např. daňovým přiznáním), stejně jako neověřila skutečnou výši měsíčních výdajů žalované (např. nájemní smlouva, SIPO apod.). Rovněž z bankovního účtu žalované nebylo možné bez dalšího dospět k závěru o platební schopnosti žalované, když v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy měla žalovaná daleko vyšší odchozí platby, než ty přijaté. Na druhé straně však musel soud vzít v potaz, že žalovaná z titulu této smlouvy uhradila nikoliv bagatelní částku 43 275,56 Kč, stejně jako to, že byť nepravidelně, na svůj bankovní účet částky v nezanedbatelných výších rovněž inkasovala. Rovněž nebylo možné přehlédnout, že většina odchozích plateb byly použity zejména k volnočasovým aktivitám žalované (letenky, nákupy, dovážky jídel, streamovací platformy apod.). Dle názoru soudu tak nebylo možné bez dalšího dospět k závěru, že zde byly dány takové okolnosti, z nichž by bylo možné s jistotou dovodit, že žalovaná nebude schopna čerpané prostředky splácet. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že pochybení původní věřitelky stran zkoumání úvěruschopnosti žalované nemělo pro shora uvedené důvody následek spočívající v absolutní neplatnosti posuzované úvěrové smlouvy, neboť nebylo na jisto postaveno, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet.24. Žalovaná je proto podle § 2395 o. z. povinna žalobkyni, na kterou byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena v souladu s § 1879 o. z., zaplatit dlužnou (nesplacenou) jistinu úvěru včetně sjednaného příslušenství. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 23 885,65 Kč představující dlužnou jistinu včetně dlužných poplatků, stejně jako smluvního úroku v kapitalizované výši 2 399,47 Kč; dále ji zavázal k zaplacení sjednaného úroku ve výši 22,56 % ročně z dlužné jistiny za období od 15. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 15. 2. 2020 do zaplacení.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 132,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 956 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 885,65 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, vyjádření ze dne 12. 1. 2024) a z částky 1 030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 410 Kč ve výši 1 766,10 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-06-07","decisionAt":"2024-04-17","caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":227,"year":2022,"pageNumber":127},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Markéta","lastName":"Písaříková","titlesAfter":"Ph.D.","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPH03","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"pro 23 885,65 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}