{"uuid":"c64322db-68ef-4edf-985a-0fb12e4db497","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", registrační číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" za níž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 460 000 Kč, k odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. listopadu 2025, č. j. 19 C 156/2024-67,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (III.) potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé (II.) co do částky 10 800 Kč potvrzuje a co do částky 4 200 Kč se mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 33 459,64 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (III.) potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé (II.) co do částky 10 800 Kč potvrzuje a co do částky 4 200 Kč se mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 33 459,64 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 55 000 Kč (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč do 15 dnů právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a ve zbytku – co do povinnosti zaplatit žalobkyni 390 000 Kč – žalobu zamítl (výrok III.). Posledním výrokem (IV.) žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 987,93 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky jako satisfakce za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen „posuzované řízení“). V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu částky 55 000 Kč, předmětem řízení zůstal požadavek na zaplacení částky 405 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože žalobkyni z tohoto titulu poskytla 55 000 Kč, což považuje za přiměřenou satisfakci. Pro účely odškodnění je rozhodná pouze doba, po kterou byla žalobkyně účastníkem daného řízení, věc byla značně skutkově a právně složitá, provázaná s jiným soudním řízením, což objektivně prodlužovalo celkovou dobu projednání. Žalobkyně jako postupník nabyla pohledávku v rámci svého podnikatelského rizika a význam řízení pro ni proto není mimořádný. V samotném řízení o vydání úschovy zcela neúspěšná, což jí nemůže být kompenzováno prostřednictvím odškodnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně uplatnila u žalované dne 28. 10. 2024 nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 460 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". K projednání žádosti došlo na straně žalované dne 6. 1. 2025, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a dne 17. 1. 2025 poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 55 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. V bodě 5. odůvodnění obvodní soud popsal průběh posuzovaného řízení a v bodě 6. průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na uvedené body odvolací soud plně odkazuje, když pro potřeby odvolacího soudu není nutné skutková zjištění kopírovat. Postačuje shrnout, že v posuzovaném řízení obvodní soud na základě návrhu složitele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Pol. strana","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 7. 2000 přijal do soudní úschovy částku 33 614 084 Kč ve prospěch 3 příjemců (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), příjemci 2 a 3 požádali každý o vydání ½ předmětu úschovy, ale ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s výplatou částky příjemcům 2 a 3 nesouhlasil. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupil pohledávky z titulu neuhrazení části odměny společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která rovněž žádala výplatu, ale příjemci 2 a 3 nesouhlasili. Soudy rozhodovaly nejen o žádostech všech příjemců a složitele o vydání úschovy, ale též o námitce podjatosti, přikázání věci jinému soudu, odvoláních účastníků a dovoláních účastníků do meritorních rozhodnutí včetně procesních úkonů s tím spojených (vybírání soudních poplatků včetně žádosti o osvobození od soudních poplatků, odstraňování vad, prodlužování lhůt, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzývaly ke zvolení zástupce z důvodu jeho nemoci, rozhodly o zpět vzatých opravných prostředcích, o změnách na straně účastníků, opakovaných žádostech o pokračování v řízení, prováděly dokazování ohledně doručení rozhodnutí pro účely posouzení včasnosti dovolání, spis byl zapůjčen Ústavnímu soudu), ve věci meritorně rozhodl, ale toto rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším soudem s pokynem vyčkat na výsledek řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", proto bylo posuzované řízení usnesením ze dne 4. 5. 2010 přerušeno do skončení řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a soud sledoval stav tohoto řízení. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". oznámila postoupení své pohledávky žalobkyni, ta 19. 8. 2015 vstoupila do řízení a požádala o vydání předmětu úschovy, soudy rozhodly, že nelze v řízení pokračovat a rozhodnout o této žádosti do skončení řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Po zamítnutí žaloby ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" v posuzovaném řízení soud dne 28. 5. 2018 rozhodl o pokračování v řízení, poté řízení přerušil do skončení dovolacího řízení (19. 2. 2019) a dne 29. 9. 2020 rozhodl o pokračování v řízení, všechna tato rozhodnutí žalobkyně napadla neúspěšnými odvoláními, soud zamítl její návrh na přerušení řízení a dne 24. 5. 2021 zamítl návrh žalobkyně na vydání předmětu úschovy, který byl (resp. ½ předmětu úschovy) vydán 3. příjemci. Toto rozhodnutí žalobkyně napadla odvoláním a rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 24. 9. 2021 dovoláním (Nejvyšší soud odmítl 29. 11. 2023). Žalobkyně poté nesouhlasila s vydáním zbytku úschovy 2. příjemci, proto obvodní soud řízení o návrhu příjemce 2 přerušil do skončení dovolacího řízení ve věci příjemce 3 a 15. 1. 2024 rozhodl o pokračování v řízení, na což žalobkyně reagovala tím, že udělila souhlas k vydání úschovy příjemci 2, odvolací soud usnesením ze dne 15. 4. 2024 (které nabylo právní moci dne 6. 5. 2024) změnil usnesení soudu prvního stupně z 6. 12. 2021 a zbytek úschovy vydal příjemci 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ve věci vedené pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodoval o žalobě 3. příjemce na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy (původní sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") proti společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Pol. strana","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žaloba byla zamítnuta a dovolání ve věci samé odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6. 12. 2005, rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06 ze dne 11. 11. 2009. V následující fázi řízení pak bylo rozhodováno o procesních otázkách (delegace věci, námitky proti vstupu vedlejšího účastníka, zakončeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2015), do řízení vstoupila též žalobkyně jako vedlejší účastníka na stranu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". coby její akcionář (22. 7. 2013), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". podala neúspěšně návrh na přerušení řízení, ústní jednání se konala 18. 9. 2015, 20. 11. 2015, 4. 1. 2016, 24. 5. 2016, 8. 7. 2016, 16. 9. 2016, 21. 10. 2016 a 8. 11. 2016 (kdy soud vyhlásil rozsudek), při jednáních soud vyslýchal svědky (a to včetně bývalého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" aj.), nutnost dalších jednání byla vyvolána aktivitou účastníků, kteří nové svědky označovali postupně a dodatečně v reakci na průběžné výsledky dokazování. Žalobkyně podala odvolání 7. 3. 2017, spis byl předložen odvolacímu soudu, který nejprve rozhodoval o vedlejším účastenství a odvolací jednání se konala 6. 12. 2017 a 31. 1. 2018, kdy vyhlásil rozsudek, lhůta pro jeho vyhotovení byla řádně prodloužena rozsudek byl vypraven 24. 4. 2018, v dovolacím řízení musel soud odstraňoval závady v zastoupení vedlejšího účastníka, spis byl předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání 3. 9. 2018, Nejvyšší soud přednostně rozhodl o návrhu na odklad právní moci a dne 30. 6. 2020 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". uložil souhlasit s vydáním úschovy tamnímu žalobci (tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Po právní stránce obvodní soud odkázal na ust. § 1 odst. 1, § 2, § 5, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, dále připomněl relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Posuzované řízení trvalo od 7. 7. 2000 do pravomocného skončení dne 6. 5. 2024, tedy téměř 24 let. Celkovou dobu posuzovaného řízení je třeba hodnotit jako zjevně nepřiměřeně dlouhou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobkyně byla účastníkem posuzovaného řízení od svého vstupu do řízení dne 19. 8. 2015 do pravomocného skončení věci dne 6. 5. 2024. Po tuto dobu trvala její nejistota ohledně výsledku řízení, pouze v této době mohla být žalobkyně vystavena účinkům řízení a pouze za tuto časově vymezenou část řízení jí mohla vznikat nemajetková újma. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že doba řízení – relevantní z hlediska nároku žalobkyně na zadostiučinění za újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení – vůči žalobkyni činí 8 let a 9 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Prvostupňový soud pak přistoupil k výpočtu finančního zadostiučinění. Vycházel z částky 16 000 Kč za rok, a protože žalobkyně vstoupila do řízení již několik let probíhajícího, nekrátil první dva roky na polovinu. Základní částku tak stanovil na základní částku 140 000 Kč a poté přistoupil k posouzení kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Obvodní soud snížil základní částku o 30 % z důvodu výjimečné procesní, právní a skutkové složitosti jak samotného posuzovaného řízení, tak i řízení vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", do něhož bylo posuzované řízení v období let 2015–2020 přerušeno. Řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zahrnovalo mimořádně rozsáhlé dokazování, které bylo nutné provést k objasnění právních vztahů mezi advokáty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", tamním žalobcem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Pol. strana","anonStyle":"ANON"},{"text":". V řízení bylo provedeno velké množství listinných důkazů, proběhla četná ústní jednání a bylo vyslechnuto mnoho svědků včetně zásadních aktérů tehdejších událostí – mimo jiné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", bývalého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Pol. strana","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dalších členů vedení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Pol. strana","anonStyle":"ANON"},{"text":", a dokonce i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl vyslechnut jako svědek dne 24. 5. 2016. Šlo o řízení s mimořádně komplikovanými právními otázkami týkajícími se výkladu mandátní smlouvy, jejího doplnění dohodou o přistoupení, otázky plurality mandatářů, vzniku a rozsahu nároku na odměnu, aplikace obchodního a občanského práva i navazujících ústavněprávních závěrů vyplývajících z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06. Vzhledem k této mimořádné všestranné náročnosti sporu, která se promítala i do posuzovaného řízení o vydání předmětu úschovy, je na místě snížení o 30 %, vzhledem k rozsahu provedených důkazů a množství vyslechnutých svědků, včetně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" a obtížnosti daného případu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Další snížení o 20 % soud provedl z důvodu počtu instancí soudní soustavy, ve kterém byly věc projednávána, a to včetně počtu soudní soustavy, ve kterém bylo projednáváno řízení vedené pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", do něhož bylo řízení v období 2015–2020 přerušeno. Soud přihlédl k tomu, že posuzovaná řízení opakovaně probíhala před Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Městským soudem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Nejvyšším soudem. Soud proto uzavřel, že počet stupňů soudní soustavy a četnost jejich zásahů představují významné objektivní kritérium svědčící pro snížení základní částky, a v tomto směru se zcela ztotožnil s postupem žalované, která navrhovala snížení odškodnění z tohoto důvodu právě o 20 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Význam řízení pro žalobkyni soud hodnotil jako standardní. Žalobkyně sama se na délce řízení nepodílela. Důvody pro korekci základní částky z důvodu postupu jednotlivých soudů za období, kdy byla žalobkyně účastníkem řízení, neshledal; soudy postupovaly této v době plynule a bez průtahů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Obvodní soud uzavřel, že je na místě celkově snížit základní částku 140 000 Kč o 50 %, tj. na částku 70 000 Kč. Protože žalovaná žalobkyni v průběhu řízení poskytla již částku 55 000 Kč, přiznal soud žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč (výrok II.) a ve zbylé částce žalobu zamítl (výrok III.). O částečném zastavení co do částky 55 000 Kč soud rozhodl z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní pro dobrovolné plnění žalované v průběhu řízení (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), náhradu nákladů řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na advokáta 27 987,93 Kč, tj. odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen „AT“), paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT, cestovní náhrady a náhrady za 21% DPH, tj. celkem 10 228 Kč (výrok IV.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci blanketní odvolání, které následně doplnili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobkyně napadla výroky III. a IV., navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě zcela vyhoví. Žalobkyně nesouhlasí, že je odškodňována jen za období po svém vstupu do posuzovaného řízení. Jako právní nástupce vstoupila do všech práv a povinností svého předchůdce a postoupením nároku na ni přešly veškerá práva a povinnosti spojená s úschovním řízením, včetně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalobkyně nesouhlasí ani s krácením zadostiučinění pro složitost, neboť prejudiciální otázka byla závazně vyřešena již nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06 ze dne 11. 11. 2009 a soudy neměly prostor pro odlišné právní posouzení. Věc tedy nelze hodnotit jako mimořádně složitou a bylo možno rozhodnout podstatně dříve, soudy rozhodovaly navzdory závaznému právnímu názoru Ústavního soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2410/2018), což svědčí o průtazích na straně soudu. Má za to, že soud by měl vycházet ze základní částky 20 000 Kč ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žalovaná napadla výroky II. a IV., domáhá se zamítnutí žaloby. Žalovaná použití částky 16 000 Kč ročně považuje za nedůvodné, neboť ve vztahu k žalobkyni řízení netrvalo ani 10 let. Zdůraznila, že nejistota žalobkyně mohla existovat jen od 19. 8. 2015 (kdy do řízení vstoupila, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3805/2019) do ledna 2024, kdy vzala zpět svůj nesouhlas a udělila souhlas k vydání úschovy příjemkyni 2; poté již byl význam řízení pro žalobkyni nepatrný. Zopakovala, že význam řízení byl pro žalobkyni od počátku snížený, je odrazem toho, že žalobkyně jako postupník nabyla problematickou pohledávku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 679/2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Městský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) – po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána oprávněnými osobami včas a obsahují zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.) – přezkoumal podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. rozsudek obvodního soudu v napadeném rozsahu včetně postupu soudu prvního stupně předcházejícího jeho vydání, a dospěl k následujícím závěrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Výrok I. nebyl odvoláními dotčen a nabyl tak samostatně právní moci, zůstal proto stranou zájmu odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Skutkový stav","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soudem prvého stupně zjištěný skutkový stav ohledně průběhu odškodňovaného řízení odpovídá obsahu spisu, současně nikdo z účastníků proti skutkovým zjištěním soudu v odvolacím řízení nebrojil, proto odvolací soud proto v podrobnostech na skutkové závěry soudu prvního stupně uvedené v písemném vyhotovení napadeného rozsudku v bodech 4 až 6 odůvodnění pro stručnost odkazuje, když pro potřeby odvolacího řízení není účelné tyto závěry znovu opisovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Odvolací soud toliko akcentuje, že žalobkyně tedy do posuzovaného řízení vstoupila v době jeho přerušení dne 19. 8. 2015 jako postupník pohledávky s požadavkem na vyplacení neoprávněně zadržovaných prostředků (č.l. 725), městský soud zopakoval, že není možné vydat předmět úschovy bez souhlasů ostatních příjemců a že v této věci může být pokračováno, teprve až odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno (dle odůvodnění odvolacího soudu dle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. - č.l. 647 posuzovaného spisu). O procesních podáních žalobkyně i v době přerušení řízení soudy rozhodovaly bezodkladně, stejně jako soud vyřizoval žádosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" a exekutora. Po odpadnutí překážky pak ve věci bylo postupováno bez jakýchkoliv prodlev, adekvátně pak obvodní soud reagoval i na odklad právní moci rozhodnutí ve věci samé ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") přerušením č.l. 927 (k odvolání žalobkyně potvrzeno odvolacím soudem) a po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, č j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ústavní stížnost žalobkyně a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 11. 2020) soud rozhodl 29. 9. 2020 o pokračování v řízení (k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 2. 2021). Žalobkyně sice žádala přerušit znovu řízení do rozhodnutí ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ale soud nevyhověl a meritorně rozhodl dne 24. 5. 2021 (č.l. 1064, odvolací soud potvrdil 24. 9. 2021) a dne 18. 10. 2021 bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydáno 16 807 042 Kč (č.l. 1117), žádost žalobkyně o vydání prostředků z úschovy byla pravomocně zamítnuta (dovolání žalobkyně odmítnuto usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") a předmětem řízení již zůstal jen požadavek příjemce 2 na vydání 16 807 042 Kč, s jehož vydáním žalobkyně nejprve nesouhlasila (č.l. 1136), ale dne 16. 1. 2024 udělila souhlas (č.l. 1167), proto odvolací soud v souladu se změnou procesního postoje žalobkyně zbytek předmětu úschovy vydal příjemci 2 (resp. jeho právní nástupkyni).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Odvolací soud pak dodává (zjištěno při jednání odvolacího soudu ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), že obvodní soud v posuzovaném řízení (vyjma úkonů zmíněných již obvodním soudem) musel opakovaně reagovat na žádosti orgánů činných v trestním řízení a podávat informace o průběhu řízení, což sice nemělo vliv na délku řízení, ale spis činilo obšírnější a soudce musel provádět i neběžné úkony. Přehlednost spisu pak byla narušována i tím, že v důsledku vedení exekuce na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". byla pohledávka na vydání předmětu úschovy postižena exekučním příkazem a obvodní soud musel komunikovat i s orgány v exekučním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. V souběžném řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem odvolacího soudu z 20. 10. 2004 (dovolání zamítnuto č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ale po kasačním zásahu Ústavního soudu musel obvodní soud provést rozsáhlé dokazování, při kterém byla vyslýchána řada svědků, mimo jiné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" politické strany, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" apod. Soudy také musely řešit řadu procesních otázek (delegace vhodná, procesní nástupnictví po zesnulém příjemci 2, přípustnost vstupu vedlejších účastníků, návrhy na přerušení řízení), účastníci postupně doplňovali svou argumentaci a dodatečně navrhovali nové svědky), průtahy nebyly zaznamenány, ale postup soudu po kasačním zásahu Ústavního soudu (spis vrácen 16. 12. 2009) do nařízení uskutečněného jednání na den 18. 9. 2015 nelze považovat za zcela efektivní, byť soud řešil řadu dílčích procesních otázek (delegaci vhodnou, přípustnost vstupů několika vedlejších účastníků, návrh na přerušení řízení, odročení jednání apod.), Nejvyšší soud rozhodoval opakovaně nejen v meritu věci, ale i v procesní otázce. Rozhodnutí ve věci samé pak již zrušeno nebylo (bylo Nejvyšším soudem změněno), druhá ústavní stížnost byla odmítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. V řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně obdržela satisfakci za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Právní posouzení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Pokud jde o právní hodnocení věci, tak soud prvého stupně použil přiléhavou právní normu v odpovídajícím znění. Odpovědnost státu za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem je objektivní odpovědností (bez ohledu na zavinění), které se stát nemůže zprostit (§ 2 OdpŠk), jestliže jsou kumulativně splněny tři předpoklady: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi vznikem újmy a nesprávným úředním postupem. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném (žalobkyni), srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či 29 Cdo 1482/2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Judikatura se pak ustálila rovněž v závěru, že ust. § 31a odst. 2 OdpŠk se použije nejen pro úvahy o výše relutární satisfakce, ale rovněž pro závěr, zda řízení bylo či nebylo nepřiměřeně dlouhé; viz BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 287, marg. č. 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Smyslem poskytnutí zadostiučinění podle § 31a odst. 2 OdpŠk je kompenzace nemajetkové újmy, která poškozenému v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla. Nemajetková újma sama je subjektivní kategorií obtížně definovatelná, objektivně komplikovaně vyjádřitelnou a o to složitěji prokazatelnou. Právo na přiměřenou náhradu/zadostiučinění za nemajetkovou újmu nemá exaktní podstatu a že nemůže být nikdy dokonale bezezbytku ve smyslu úplné restituce naplněno. Spravedlivé a rozumné vypořádání záleží na individuálním zhodnocení toho, v čem poškozeným tvrzená újma ve vztahu k němu spočívá, v jaké zadostiučinění ve smyslu reparačními jí odpovídá; nemajetková újma obvykle spočívá v navození psychicky negativních stavů, v dopadech do společenské pověsti a cti poškozeného. Evropský soud pro lidská práva opakovaně rozhodl, že přiměřenost délky soudního řízení je třeba hodnotit s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele, postup vnitrostátních orgánů a rovněž podle toho, co je pro stěžovatele v řízení v sázce (rozsudek ESLP ze dne 18. 4. 2006 ve věci Patta proti České republice, č. 12605/02, § 66 a v něm obsažený odkaz na rozsudek ve věci Frydlender proti Francii[velký senát], č. 30979/96, § 43, ESLP 2000-VII) a jen po zohlednění těchto kritérií, (která odpovídají kritériím § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk) pak umožňuje učinit závěr o tom, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na její projednání v přiměřené lhůtě. Platí přitom, že pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu, mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudek ESLP ve věci Metzová proti České republice ze dne 18. 4. 2006, č. 38194/02, § 27).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Pokud jde o počítanou délku řízení, tak pro účely tohoto řízení činí posuzovaná délka odškodňovaného řízení pro žalobkyni dobu od 19. 8. 2015 do 6. 5. 2024, tedy 8 let a 9 měsíců (viz BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 331, marg. č. 130.; SIMON, Pavel. e) Celková délka řízení – začátek. In: SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 267, marg. č. 392.; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2952/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Pokud žalobkyně uvádí, že při postoupení pohledávky související s předmětem úschovy, nabyla i pohledávku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé její právní předchůdkyni, jedná se o nepřípustné novum. V řízení před soudem prvního stupně žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by jí taková pohledávka byla postoupena. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". žalobkyni postoupila pohledávku původního věřitele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na uhrazení odměny za poskytnutí právní pomoci (viz souhlasné prohlášení na č.l. 447, resp. 517 spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" o postoupení pohledávky z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". dne 31. 8. 2000). Existence jiné smlouvy o postoupení pohledávky nevyšla v řízení najevo. Pokud pak má žalobkyně za to, že se jednalo o příslušenství postoupené pohledávky na uhrazení odměny za poskytnutí právní pomoci, tak s tím odvolací soud nesouhlasí a ustanovení občanského zákoníku, dle něhož s postoupenou pohledávkou přechází i příslušenství a všechna práva s ní spojená, se ve sporu o úhradu nemajetkové újmy neuplatní. Povinnost hradit újmu vzniklou nepřiměřeně dlouhým řízením je následkem porušení povinností ze strany státu a je pro něho samostatným závazkem a nevyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky. Je proto třeba takové následky posuzovat samostatně jak u postupníka, tak u postupitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalobkyně je procesním nástupcem společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která je nástupcem původního účastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", vždy na základě singulární sukcese. V rámci rozhodování o náhradě újmy vzniklé nepřiměřeně dlouze vedeným řízením není při postoupení pohledávky důvodu přičítat postupníkovi dosavadní dobu původního řízení, jež bylo vedeno při vymáhání pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3908/2009, sp. zn. 30 Cdo 4815/2009, sp. zn. 30 Cdo 1724/2017 nebo sp. zn. 30 Cdo 3805/2019 Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 zn. Cpjn 206/2010 publikovaného pod R 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „R 58/2011“). Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení je nárokem osobní povahy, který je spojen pouze s tou osobou, která byla účastníkem takového řízení. Lze sice připustit, aby takovou újmu na sebe vztáhl i právní nástupce původního účastníka, musí jít ovšem o právního nástupce univerzálního, který právě z důvodu univerzálního právního nástupnictví sám vstoupil do (nepřiměřeně dlouhého) řízení a sám tak převzal alespoň část újmy utrpěné původním účastníkem, jenž přestal existovat, tudíž sám satisfakci za tuto újmu nemůže vymáhat (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2011, sp. zn. 30 Cdo 2243/2011), což ovšem není případ současného žalobkyně, který není univerzálním právním nástupcem původního účastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ale jen singulárním nástupcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která mohla svůj vlastní nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou délkou posuzovaného řízení uplatnit vlastním jménem. V případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, je poškozeným ve smyslu cit. § 13 odst. 2 OdpŠk fyzická nebo právnická osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma a nesprávný úřední postup ve vztahu příčinné souvislosti. Může sice nastat situace, jako v posuzovaném řízení, kdy další osoby, v důsledku svého vztahu k primárnímu poškozenému (žalobkyně je akcionářem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) rovněž pociťují důsledky nesprávného úředního postupu, spočívající v jejich nejistotě ohledně výsledku řízení, jehož se primární poškozený účastní. Děje se tak ovšem nikoli přímo, ale zprostředkovaně skrze jejich vztah k primárnímu poškozenému. Nebýt totiž jejich vztahu k primárnímu poškozenému, újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení by v období své neúčasti nepociťovaly (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2011). V době, kdy se posuzovaného řízení žalobkyně neúčastnila, mohla nemajetková újma způsobená jeho nepřiměřenou délkou vzniknout jen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a po postoupení pohledávky společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (a to každému vždy za etapu, které se účastnili); zákonem vyžadovaná nezbytná příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a žalobkyní v té době (to je do okamžiku jejího vstupu do posuzovaného řízení) tvrzenou újmou byla přerušena jejím vztahem k primární poškozené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., od které (a nikoli od nesprávného úředního postupu) onu újmu jako její akcionář odvozovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Nejvyšší soud konstatoval, že do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tedy z důvodu, že probíhá jiné (vedlejší) řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení hlavním. Při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se v takovém případě přihlédne k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (zda šlo skutečně o situaci předvídanou ustanovením § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a v případě, že ano, zda vedlejší řízení probíhalo po přiměřeně dlouhou dobu. Nejvyšší soud také uzavřel, že v případě, pokud by se ukázalo, že přerušení řízení nebylo (byť třeba jen po část svého trvání) důvodné, vedlo by toto zjištění k závěru, že doba, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno (nebo jeho část), je průtahem na straně soudu, který k přerušení přistoupil, ač pro to nebyl důvod, nebo v přerušeném řízení včas nepokračoval (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 954/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Přerušení posuzovaného řízení bylo po celou dobu trvání přerušení řízení důvodné. Vztah posuzovaného řízení (o vydání předmětu úschovy) a řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy) byl takový, že v posuzované věci nebylo možno meritorně rozhodnout před pravomocným rozhodnutím ve věci samé v souběžné věci. Samo řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo procesně, instančně i právně maximálně složité, došlo k jedinému kasačnímu zásahu do rozhodovací činnosti, a to ze strany Ústavního soudu, jehož rozhodnutí pak bylo v další fázi řízení respektováno – soud provedl rozsáhlé dokazování v intencích závazného právního názoru. Zásadní vliv na délku souběžného řízení měla jeho skutková složitost (projevující se obšírným dokazováním sporných skutečností) i právní složitost, řízení bylo prodlouženo významně též instanční složitostí (rozhodovaly všechny prvky soudní soustavy i Ústavní soud), přičemž ve věci samé bylo na 3 stupních soudní soustavy rozhodováno opakovaně a opakovaně rozhodoval též Ústavní soud. Chování účastníků se na délce řízení významně nepodílelo, význam řízení pro účastníky byl standardní, v činnosti soudu nebyly shledány období nečinnosti, ale od vrácení spisu po zrušení prvního meritorního rozhodnutí (12/2009) do nařízení prvního uskutečněného jednání po kasaci v září 2015 nelze považovat postup soudu za efektivní, řešeny byly dílčí procesní otázky; žalobkyně se řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 260/2009 účastnila od 23. 7. 2013 jako vedlejší účastník na straně společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". s odůvodněním, že je její akcionář, v období od jejího vstupu lze postup soudu považovat za plynulý a vedoucí k rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Prvním ze zohledňovaných kritérií (§ 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) je složitost řízení. Složitost řízení je dána jednak počtem instancí, které jsou do řízení zapojeny a jednak ve složitosti řízení jako takové (tj. procesní nebo hmotněprávní) – srov. Simon, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 282., shodně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2013 a další. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2138/2009, R 58/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Hledisko počtu soudních instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná [srov. bod IV. písm. a) R 58/2011], zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána, zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011). V posuzovaném řízení nedošlo k žádným zásadním procesním vadám (§ 219a odst. 1 písm. a/, c/ a d/ nebo § 221 odst. 2 o. s. ř.), nenastala situace, že by soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor či judikaturu, která by mu musela být z úřední činnosti známa. Nutnost rozhodování o procesních otázkách a o meritorních návrzích nebyla zapříčiněna případnými pochybeními soudů, ale procesní aktivitou účastníků a tím, že své meritorní návrhy podávaly asynchronně. Jediné kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno před vstupem žalobkyně do posuzovaného řízení – usnesení Nejvyššího soudu č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 5. 2010, které vyložilo, že rozhodnutí o žalobě na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy nahrazuje odepřený souhlas dle § 185e o. s. ř. Tento právní názor Nejvyššího soudu vedl k přerušení posuzovaného řízení do skončení řízení o žalobě na nahrazení souhlasu (sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") a v postupu ani rozhodovací činnosti soudu v posuzovaném řízení tak nedošlo k tomu, že by nebyl respektován závazný právní názor soudu vyššího stupně (shodně odůvodnění usnesení Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a usnesení Nejvyššího soudu č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 4 2013 vydaná v posuzovaném řízení). Sama kasace prvního pravomocného rozhodnutí ve věci samé ve skutečnosti vliv na délku řízení neměla, neboť Nejvyšší soud konstatoval nutnost vyčkání na rozhodnutí v souběžné věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tj. předčasnost rozhodnutí). Z hlediska počtu instancí je tak na posuzované řízení nutno pohlížet jako tříinstanční, lze spravedlivě očekávat, že více instanční řízení bude trvat delší dobu, z tohoto pohledu se jednalo o věc maximálně složitou, a byť některá dovolací řízení probíhala souběžně s řízením, na jehož konec soud musel vyčkat, tak nutnost vedení posledního dovolacího řízení pak délku řízení prodloužila (přičemž do skončení dovolacího řízení bylo posuzované řízení usnesením přerušeno). Víceinstančnost tak měla na celkové délce řízení svůj podíl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Procesní složitost pak lze hodnotit jako zvýšenou, vyjma průběžného odbavování procesních podání účastníků soud musel spolupracovat ještě s exekutorem a orgány činnými v trestním řízení, délka řízení byla negativně ovlivněna nutností rozhodovat o delegaci, návrzích na přerušení řízení, včetně odvolání apod. Tyto úkony činily řízení procesně složitější, ale s ohledem na to, že nebylo možno meritorně rozhodnout před tím, než bude rozhodnuto o žalobě ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", neměly reálně na délku posuzovaného řízení vliv (drtivá většina těchto procesních rozhodnutí totiž byla vydána před pravomocným skončením řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Složitost věci totiž zpravidla způsobuje, že řízení delší než řízení zcela jednoduché, a proto je z pohledu státu ospravedlnitelné, aby za náročné řízení byla relutární satisfakce poškozených nižší než u stejně dlouhých řízení po všech stránkách jednoduchých.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Druhým z uvedených kritérií (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) je jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Z obsahu odškodňovaného spisu je evidentní, že žalobkyně svým jednáním k délce řízení nepřispěla, zároveň však nikdy návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ani stížnost na průtahy u vedení soudu nepodala, což koresponduje se zjištěním soudu, že v posuzovaném řízení (a ani v řízení, do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno) v rozhodném období k žádným průtahům nedošlo. Skutečnost, že účastník se na nepřiměřené délce řízení zásadním způsobem nepodílí, se pak projevuje právě tím, že toto kritérium základní částku nesnižuje, bez ohledu na to, že nevyužil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Vlivem jednání poškozené tak není výše odškodnění měněna, shodně viz R 58/2011, část IV.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Třetím z kritérií (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) je postup orgánů veřejné moci během řízení. Ten je v případě soudů v občanskoprávním řízení definován maximou stanovenou v § 6 o. s. ř., podle kterého soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Z toho plyne, že by postup soudu v řízení měl být plynulý, prostý období nečinnosti a směřující k rozhodnutí věci. Postup soudů ve fázi před vstupem žalobkyně do řízení nelze při odškodnění nijak zohlednit, neboť v tomto období se žalobkyně řízení neúčastnila, nemohla v souvislosti s ním pociťovat žádnou újmu, nadto nemožnost věc meritorně rozhodnout byla důsledkem nikoliv nečinnosti soudu, ale nutnosti vyčkat na výsledek souběžného řízení. Po vstupu žalobkyně do řízení pak žádné období nečinnosti nenastalo, řízení bylo řádně (opakovaně) přerušeno, do skončení souběžného řízení, na jehož vyznění bylo rozhodnutí v posuzované věci závislé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Čtvrtým z uvedených kritérií (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) je význam předmětu řízení pro poškozeného. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení a je zásadně nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Dovolací soud ve vztahu ke kritériu významu předmětu řízení pro účastníka dovodil, že zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje při uplatnění nároku z odpovědnosti za neprojednání věci v přiměřené lhůtě poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu, je třeba vyřídit přednostně. U těch se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb. presumuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Kritériem míry nejistoty o právním postavení poškozeného účastníka řízení, a tedy i významu nepřiměřeně dlouhého řízení pro účastníka, je to, co pro něho bylo v daném řízení tzv. v sázce a odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 242/2016). Majetkové spory lze obecně hodnotit jako mající standardní význam pro účastníky řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 692/2012, sp. zn. 30 Cdo 98/2018). Lze sice zohlednit to, o jak vysokou částku se řízení vede v tom smyslu, že o čím vyšší částku se jedná, tím je význam řízení pro poškozeného výraznější (zde více než 33 mil. Kč), ale na druhou stranu okolnost, že se žalobkyně se domáhala plnění z problematické pohledávky, která byla již v okamžiku postoupení pohledávky předmětem mnohaletých soudních sporů, objektivně snižovala význam předmětu řízení. Obtíže spojené s vymáháním pohledávky, popř. potřeba jejího uplatnění v soudním řízení, mají obvykle vliv na tvorbu její ceny při jejím úplatném převodu a bývají motivem jejího postupu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4385/2010). Odvolací soud vyhodnotil, že z hlediska významu řízení se oba protichůdné vlivy (tedy extrémní výše vymáhané pohledávky oproti dobrovolnému nákupu problematické pohledávky) negovaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu při absenci skutečností zakládajících zvýšený význam předmětu řízení pro poškozeného, nutno dojít k závěru o jeho standardním významu, který se v základní částce odškodnění nijak neprojeví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 765/2010 nebo sp. zn. 30 Cdo 1602/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Významu předmětu řízení pro poškozeného však není neměnnou veličinou, ale v průběhu řízení může dojít k jeho snížení nebo naopak zvýšení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, nebo sp. zn. 30 Cdo 2434/2010, uveřejněný pod číslem 10/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sp. zn. 30 Cdo 225/2022, sp. zn. 30 Cdo 2107/2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Žalobkyně bagatelizuje složitost celého případu s tím, že „již od r. 2009 byla prejudiciální otázka vyřešena, ale rozhodnutí Ústavního soudu nebylo respektováno“, což však nekoresponduje se zjištěními soudu. Pokud však žalobkyni od roku 2009 bylo jasné, jak spor dopadne (tedy očekávala neúspěch své právní předchůdkyně již mnoho let před tím, než do řízení na základě svého rozhodnutí vstoupila), hovořilo by to o tom, že její nejistota o výsledku řízení byla zcela minimální a význam řízení pro žalobkyni zcela zanedbatelný. Odvolací soud však ve skutečnosti považuje uvedenou námitku za účelovou ve snaze maximalizovat relutární satisfakci, neboť z průběhu posuzovaného i souběžného řízení je evidentní, že rezultát (tedy to, komu bude předmět úschovy vydán) byl závislý na výsledcích provedeného dokazování v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, přičemž toho dokazování proběhlo až po kasačním zásahu Ústavního soudu a nadto konečným způsobem rozhodl Nejvyšší soud 30. 6. 2020 tak, že rozsudky soudů nižších stupňů změnil. Do té doby nejistota všech 3 příjemců trvala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Odvolací soud tak uzavřel, že standardní význam řízení pro žalobkyni trval jen do 8. 1. 2024 (právní moc usnesení č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně v posuzovaném řízení, čímž bylo nejen pravomocně, ale i zcela nezvratně rozhodnuto, že žalobkyně předmět úschovy nedostane), poté vymizel, což je projevilo též tím, že žalobkyně ihned 16. 1. 2024 dala souhlas k vydání zbytku předmětu úschovy příjemci 3. Další rozhodování soudu se pak týkalo jen toho, že soud vydal tomuto příjemci předmět úschovy v reakci na změnu stanoviska žalobkyně. S ohledem na typ řízení nebyla ani ohrožena povinností platit náklady řízení (viz konečné rozhodnutí odvolacího soudu v posuzovaném řízení). Podobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nebo sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Závěr","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Odvolací soud tak považuje za zcela správný závěr soudu I. stupně, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení v důsledku nekoncepčního postupu obvodního soudu v souběžném řízení po zrušení konečného rozhodnutí Ústavním soudem, což vedlo k prodloužení souběžného řízení a tím negativně ovlivnilo též délku posuzovaného řízení, které bylo do skončení souběžného řízení přerušeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. V takovém případě Evropský soud pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, shodně judikatura Ústavního soudu (srov. nález ze dne 19. 5. 2010 ve věci sp. zn. II. ÚS 862/10, bod 14.) či Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 23. 9. 2010 ve věci sp. zn. 30 Cdo 958/2009). Judikatura se pak ustálila v tom, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, či pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (viz R 58/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 158/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4362/2013). S ohledem na shora popsané okolnosti o průběhu odškodňovaného řízení odvolací soud souhlasí s tím, že nepřipadá do úvahy jiná forma odškodnění než peněžní satisfakce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Odvolací soud považuje za správné použití základní částky 16 000 Kč pro výpočet relutární satisfakce, v tomto směru odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje, když tuto výši považuje za zcela adekvátní zjištěným okolnostem. K námitce žalované odvolací soud dodává, že byť odškodňuje jen poslední fázi posuzovaného řízení, tak nelze při úvaze o základní částce odhlédnout od toho, že řízení v době vstupu žalobkyně do něj trvalo již delší dobu (15 let, v souběžné věci – jehož výsledek byl determinující pro rozhodnutí v posuzované věci – byl rozsudek ve věci samé zrušen již 6 let) a bylo tak zcela legitimní očekávání účastníků, že věc bude v dohledné době skončena (což se nenaplnilo). Právě pro tyto individuální okolnosti považuje odvolací soud za přiměřenou základní sazbu 16 000 Kč ročně. K požadavku žalobkyně na přiznání základní částky 20 000 Kč ročně pro extrémní celkovou délku posuzovaného řízení odvolací soud dodává, že žalobkyně vznikl nárok na odškodnění nikoliv za celou dobu trvání posuzovaného řízení a nadto ani u extrémně dlouhého řízení není vyloučeno při úvaze o adekvátní satisfakci vycházet jen z částky 15 000 Kč jako částky základní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3799/2016, nebo BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 287, marg. č. 90).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Pokud tak jde o konkrétní výpočet výše finančního zadostiučinění při základní částce 16 000 Kč za rok, při relevantní odškodňované délce řízení 8 let a 9 měsíců činí základní náhrada 140 000 Kč, jak správně spočetl již obvodní soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Částka, k níž soud dospěje součinem základní částky a celkové doby řízení počítané v letech (příp. měsících), se následně upravuje v důsledku působení jednotlivých kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, které jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit. Podle názoru Nejvyššího soudu by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 % za každé jednotlivé kritérium, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným zadostiučiněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (srov. R 58/2011, část VI, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Pokud pak jde o shora uvedená kritéria mající vliv na výši zadostiučinění, odvolací soud je v předchozí části odůvodnění podrobně rozebral, v toto směru na své odůvodnění odkazuje. Odvolací soud pak považuje za přiměřené snížit odškodnění o 20 % za víceinstančnost řízení, 20 % za výjimečnou skutkovou (hmotněprávní) složitost a 10 % za procesní složitost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Jednání poškozené nemělo žádný vliv na délku řízení a je tak též bez vlivu na modifikaci základní částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Postup orgánů soudní moci v posuzovaném řízení negativní vliv na délku řízení neměl, proto se ve výpočtu satisfakce neprojeví úpravou základní částky. Neefektivnost postupu v souběžném řízení v období 2010–2015 se projevila i prodloužením posuzovaného řízení (přerušeného v období 2010–2020) a vedla k závěru o nepřiměřené délce (též) posuzovaného řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Význam řízení pro žalobkyni byl v období od 19. 8. 2015 do 8. 1. 2024 (101 měsíců) standardní, poté až do 6. 5. 2024 (tj. 4 měsíce) nulový. Odvolací soud tak snížil základní částku o další 3 % za extrémní snížení významu řízení v poslední fázi řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. K uvedeným posouzením a procentuálním úpravám základní výše odškodnění pak odvolací soud uzavírá, že je zřejmé, že na celkové nepřiměřené délce posuzovaného soudního řízení se jako nejvýznamnější příčina negativně podílela celková složitost posuzovaného řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. Základní částka 140 000 Kč tak byla shora uvedeným postupem snížena celkem o 53 % (20 % + 20 % + 10 % + 3 %), tj. na 65 800 Kč. Protože však žalovaná zaplatila žalobkyni již 55 000 Kč, tak adekvátní nárok žalobkyně činí již jen 10 800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Sluší se pak podotknout, že od výpočtu výše relutárního odškodnění nelze očekávat, že bude zcela exaktní, neboť již sama poškozená a odškodňovaná hodnota je toliko relativní, měřítka pro určení takové újmy lze stanovit proto pouze určitým rozptylem; vždyť také všechny vstupní hodnoty jsou vybírány z určitého rozpětí. Nejde tak absolutně přesně odůvodnit konkrétní výši toho kterého kritéria, jež se projevilo na výsledné výši odškodnění (neboť nelze dostatečně odůvodnit, proč soud použil snížení zrovna o 30 % a nikoliv 31 %, proč za základní částku vzal soud 16 000 Kč ročně a nikoliv např. 15 500 Kč apod.). Nemožnost matematicky zcela pregnantního odůvodnění je však dána charakterem újmy, která není objektivně měřitelná fyzikálními parametry, nemá obecnou hodnotu, ale je u každého poškozeného zcela individuální.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí proto postupem dle § 219 o. s. ř. zcela potvrdil zamítavý výrok (III.) a co do části 10 800 Kč s příslušenstvím vyhovující výrok (II.); postupem dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. pak co do zbývající částky 4 200 Kč změnil vyhovující výrok (II.), tak že žalobu i v této části zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. O nákladech řízení za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., o nákladech odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněné pod číslem 40/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což se uplatní i v případě odvolacího řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1125/23). Současně je však nutno zohlednit, že žaloba byla podána předčasně (cca 2 měsíce po podání žádosti u žalované), takže žalobkyně vzal svou žalobu zpět sice pro chování žalované, ale ta zaplatila ještě před splatností dluhu. Je to tedy žalobkyně, kdo podal žalobu předčasně a svým chováním zavinil částečné zastavení řízení, což je nutno při rozhodování o nákladech řízení zohlednit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a účelné náklady na právní zastoupení. Zástupce poskytl žalobkyni 4 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT v řízení před soudem prvního stupně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na 2 jednáních soudu po 1. 1. 2025) a 2 úkony právní služby v řízení před soudem odvolacím (odvolání ve věci samé, účast na jednání soudu). Pokud však jde o úkony před soudem prvního stupně tak, nelze odhlédnout od toho, že plná moc byla udělena 4. 9. 2024, tedy ještě před uplatněním žádosti u žalované. Žalobkyně sepsala stejný den žalobu i žádost o odškodnění dle § 14 OdpŠk a obě podání doručila 28. 10. 2024 adresátům, proto soud musel řízení přerušit (usnesení č.l. 19) a následně částečně zastavit pro zpětvzetí žaloby zaviněném žalobkyní. V době zahájení řízení se uplatňovala judikatura, podle které se na případy, kdy je předmětem řízení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, aplikuje § 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, ústavní stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 958/2014, shodně viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 374/2014 a další), tj. tarifní hodnota sporu činila 50 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 3 100 Kč. Kdyby však žalobkyně žalobu podala až po uplynutí lhůty k vyjádření, aplikoval by se AT již ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. tarifní hodnotou sporu by byla částka 10 800 Kč (§ 9a odst. 2 písm. a/ AT) a odměna za 1 úkon právní služby by činila 1 540 Kč (§ 7 AT).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Odvolací soud připomíná, že úkolem obecného soudu není pouze mechanicky rozhodnout o náhradě nákladů řízení, nýbrž vážit individuální okolnosti každého případu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 799/11), rozhodování o nákladech řízení má být především spravedlivé. Obecné soudy se mají vyvarovat aplikace zákona přinášející absurdní důsledky (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 787/08). Zákon tímto způsobem zakotvuje institut účelnosti vynaložených nákladů, jenž slouží jako formální záštita před zneužitím práva na náhradu nákladů vzniklých v průběhu soudního řízení [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1942/12]. Toto pravidlo se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (tj. odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty). Z hlediska těchto nákladů je přitom nutno zkoumat i účelnost jednotlivých úkonů právní služby [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 736/12]. Závěr o účelnosti vynaloženého nákladu je výsledkem individualizované úvahy soudu, která odvisí od zvážení všech okolností případu, jakož i od postavení a poměru účastníků. Zneužití práva na zastoupení advokátem sloužící k umělému navyšování nákladů řízení je protiprávní jednání ve smyslu § 2 o. s. ř. a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se k takto vzniklým nákladům nepřihlíží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. V tomto případě totiž je totiž co do prvních dvou úkonů (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) je poměr tarifních hodnot 50 000 Kč (úspěch žalobkyně) a 55 000 Kč (předmět zastavení řízení) zaviněný žalobkyní) pro žalobkyni negativní, proto jí odvolací soud žádné náklady za tyto první dva úkony nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek a na náhradu jen účelných nákladů spočívajících v odměně advokáta z tarifní hodnoty 10 800 Kč za 2 úkony před soudem prvního stupně a za 2 úkony v odvolacím řízení (tj. 4 x 1 540 Kč), v náhradě hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT 4 x 450 Kč, v náhradě nákladů zástupce žalobkyně za 3 cesty na jednání soudu dle § 13 odst. 5 AT (2 cesty v roce 2025 a jedna v roce 2026) vždy po 560 ujetých km vozidlem s průměrnou spotřebou nafty 4,9 l/100 km 2 x 4 200 Kč a 1 x 4 239,70 Kč (v roce 2025 činila cena nafty 34,70 Kč/1 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a v roce 2026 pak 34,10 Kč/l dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., sazba základní náhrady za užívání osobního automobilu činí dle § 1 vyhlášky č. 475/2024 Sb. 5,80 Kč/km, sazba základní náhrady za užívání osobního automobilu činí dle § 1 vyhlášky č. 573/2025 Sb. 5,90 Kč/km), náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 AT 5 400 Kč za 3 cesty x 12 půlhodin x 150 Kč/1půlhodinu a náhrady za 21 % DPH (5 459,94 Kč). Celkové náklady tak činí 33 459,64 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odvolací soud má za to, že o 12 dnů delší, než zákonná lhůta není pro žalobkyni nadměrně zatěžující a sama žalobkyně pak poskytnutí této delší lhůty navrhovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 55 000 Kč (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč do 15 dnů právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a ve zbytku – co do povinnosti zaplatit žalobkyni 390 000 Kč – žalobu zamítl (výrok III.). Posledním výrokem (IV.) žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 987,93 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky jako satisfakce za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  (dále též jen „posuzované řízení“). V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu částky 55 000 Kč, předmětem řízení zůstal požadavek na zaplacení částky 405 000 Kč.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože žalobkyni z tohoto titulu poskytla 55 000 Kč, což považuje za přiměřenou satisfakci. Pro účely odškodnění je rozhodná pouze doba, po kterou byla žalobkyně účastníkem daného řízení, věc byla značně skutkově a právně složitá, provázaná s jiným soudním řízením, což objektivně prodlužovalo celkovou dobu projednání. Žalobkyně jako postupník nabyla pohledávku v rámci svého podnikatelského rizika a význam řízení pro ni proto není mimořádný. V samotném řízení o vydání úschovy zcela neúspěšná, což jí nemůže být kompenzováno prostřednictvím odškodnění.4. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně uplatnila u žalované dne 28. 10. 2024 nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 460 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa,  sp. zn. , spisová značka, . K projednání žádosti došlo na straně žalované dne 6. 1. 2025, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a dne 17. 1. 2025 poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 55 000 Kč.5. V bodě 5. odůvodnění obvodní soud popsal průběh posuzovaného řízení a v bodě 6. průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, . Na uvedené body odvolací soud plně odkazuje, když pro potřeby odvolacího soudu není nutné skutková zjištění kopírovat. Postačuje shrnout, že v posuzovaném řízení obvodní soud na základě návrhu složitele , Pol. strana,  ze dne 7. 7. 2000 přijal do soudní úschovy částku 33 614 084 Kč ve prospěch 3 příjemců (, tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly před jménem,  , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, ), příjemci 2 a 3 požádali každý o vydání ½ předmětu úschovy, ale , tituly před jménem,  , jméno FO,  s výplatou částky příjemcům 2 a 3 nesouhlasil. , tituly před jménem,  , jméno FO,  postoupil pohledávky z titulu neuhrazení části odměny společnosti , právnická osoba, ., která rovněž žádala výplatu, ale příjemci 2 a 3 nesouhlasili. Soudy rozhodovaly nejen o žádostech všech příjemců a složitele o vydání úschovy, ale též o námitce podjatosti, přikázání věci jinému soudu, odvoláních účastníků a dovoláních účastníků do meritorních rozhodnutí včetně procesních úkonů s tím spojených (vybírání soudních poplatků včetně žádosti o osvobození od soudních poplatků, odstraňování vad, prodlužování lhůt, , tituly před jménem,  , jméno FO,  vyzývaly ke zvolení zástupce z důvodu jeho nemoci, rozhodly o zpět vzatých opravných prostředcích, o změnách na straně účastníků, opakovaných žádostech o pokračování v řízení, prováděly dokazování ohledně doručení rozhodnutí pro účely posouzení včasnosti dovolání, spis byl zapůjčen Ústavnímu soudu), ve věci meritorně rozhodl, ale toto rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším soudem s pokynem vyčkat na výsledek řízení sp. zn. , spisová značka, , proto bylo posuzované řízení usnesením ze dne 4. 5. 2010 přerušeno do skončení řízení sp. zn. , spisová značka,  a soud sledoval stav tohoto řízení. Společnost , právnická osoba, . oznámila postoupení své pohledávky žalobkyni, ta 19. 8. 2015 vstoupila do řízení a požádala o vydání předmětu úschovy, soudy rozhodly, že nelze v řízení pokračovat a rozhodnout o této žádosti do skončení řízení sp. zn. , spisová značka, . Po zamítnutí žaloby ve věci sp. zn. , spisová značka,  v posuzovaném řízení soud dne 28. 5. 2018 rozhodl o pokračování v řízení, poté řízení přerušil do skončení dovolacího řízení (19. 2. 2019) a dne 29. 9. 2020 rozhodl o pokračování v řízení, všechna tato rozhodnutí žalobkyně napadla neúspěšnými odvoláními, soud zamítl její návrh na přerušení řízení a dne 24. 5. 2021 zamítl návrh žalobkyně na vydání předmětu úschovy, který byl (resp. ½ předmětu úschovy) vydán 3. příjemci. Toto rozhodnutí žalobkyně napadla odvoláním a rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 24. 9. 2021 dovoláním (Nejvyšší soud odmítl 29. 11. 2023). Žalobkyně poté nesouhlasila s vydáním zbytku úschovy 2. příjemci, proto obvodní soud řízení o návrhu příjemce 2 přerušil do skončení dovolacího řízení ve věci příjemce 3 a 15. 1. 2024 rozhodl o pokračování v řízení, na což žalobkyně reagovala tím, že udělila souhlas k vydání úschovy příjemci 2, odvolací soud usnesením ze dne 15. 4. 2024 (které nabylo právní moci dne 6. 5. 2024) změnil usnesení soudu prvního stupně z 6. 12. 2021 a zbytek úschovy vydal příjemci 2.6. Ve věci vedené pod , spisová značka,  Obvodní soud pro , adresa,  rozhodoval o žalobě 3. příjemce na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy (původní sp. zn. , spisová značka, ) proti společnosti , právnická osoba, . a , Pol. strana, . Žaloba byla zamítnuta a dovolání ve věci samé odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka,  ze dne 6. 12. 2005, rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06 ze dne 11. 11. 2009. V následující fázi řízení pak bylo rozhodováno o procesních otázkách (delegace věci, námitky proti vstupu vedlejšího účastníka, zakončeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2015), do řízení vstoupila též žalobkyně jako vedlejší účastníka na stranu , právnická osoba, . coby její akcionář (22. 7. 2013), , právnická osoba, . podala neúspěšně návrh na přerušení řízení, ústní jednání se konala 18. 9. 2015, 20. 11. 2015, 4. 1. 2016, 24. 5. 2016, 8. 7. 2016, 16. 9. 2016, 21. 10. 2016 a 8. 11. 2016 (kdy soud vyhlásil rozsudek), při jednáních soud vyslýchal svědky (a to včetně bývalého , funkce, , , funkce,  aj.), nutnost dalších jednání byla vyvolána aktivitou účastníků, kteří nové svědky označovali postupně a dodatečně v reakci na průběžné výsledky dokazování. Žalobkyně podala odvolání 7. 3. 2017, spis byl předložen odvolacímu soudu, který nejprve rozhodoval o vedlejším účastenství a odvolací jednání se konala 6. 12. 2017 a 31. 1. 2018, kdy vyhlásil rozsudek, lhůta pro jeho vyhotovení byla řádně prodloužena rozsudek byl vypraven 24. 4. 2018, v dovolacím řízení musel soud odstraňoval závady v zastoupení vedlejšího účastníka, spis byl předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání 3. 9. 2018, Nejvyšší soud přednostně rozhodl o návrhu na odklad právní moci a dne 30. 6. 2020 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že společnosti , právnická osoba, . uložil souhlasit s vydáním úschovy tamnímu žalobci (tj. , tituly před jménem,  , jméno FO, ).7. Po právní stránce obvodní soud odkázal na ust. § 1 odst. 1, § 2, § 5, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, dále připomněl relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu.8. Posuzované řízení trvalo od 7. 7. 2000 do pravomocného skončení dne 6. 5. 2024, tedy téměř 24 let. Celkovou dobu posuzovaného řízení je třeba hodnotit jako zjevně nepřiměřeně dlouhou.9. Žalobkyně byla účastníkem posuzovaného řízení od svého vstupu do řízení dne 19. 8. 2015 do pravomocného skončení věci dne 6. 5. 2024. Po tuto dobu trvala její nejistota ohledně výsledku řízení, pouze v této době mohla být žalobkyně vystavena účinkům řízení a pouze za tuto časově vymezenou část řízení jí mohla vznikat nemajetková újma. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že doba řízení – relevantní z hlediska nároku žalobkyně na zadostiučinění za újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení – vůči žalobkyni činí 8 let a 9 měsíců.10. Prvostupňový soud pak přistoupil k výpočtu finančního zadostiučinění. Vycházel z částky 16 000 Kč za rok, a protože žalobkyně vstoupila do řízení již několik let probíhajícího, nekrátil první dva roky na polovinu. Základní částku tak stanovil na základní částku 140 000 Kč a poté přistoupil k posouzení kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.11. Obvodní soud snížil základní částku o 30 % z důvodu výjimečné procesní, právní a skutkové složitosti jak samotného posuzovaného řízení, tak i řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , do něhož bylo posuzované řízení v období let 2015–2020 přerušeno. Řízení sp. zn. , spisová značka,  zahrnovalo mimořádně rozsáhlé dokazování, které bylo nutné provést k objasnění právních vztahů mezi advokáty , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly před jménem,  , jméno FO, , tamním žalobcem a , Pol. strana, . V řízení bylo provedeno velké množství listinných důkazů, proběhla četná ústní jednání a bylo vyslechnuto mnoho svědků včetně zásadních aktérů tehdejších událostí – mimo jiné , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly před jménem,  , jméno FO, , bývalého , funkce,  a , funkce,  , Pol. strana,  , jméno FO, , dalších členů vedení , Pol. strana, , a dokonce i , funkce,  , jméno FO, , který byl vyslechnut jako svědek dne 24. 5. 2016. Šlo o řízení s mimořádně komplikovanými právními otázkami týkajícími se výkladu mandátní smlouvy, jejího doplnění dohodou o přistoupení, otázky plurality mandatářů, vzniku a rozsahu nároku na odměnu, aplikace obchodního a občanského práva i navazujících ústavněprávních závěrů vyplývajících z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06. Vzhledem k této mimořádné všestranné náročnosti sporu, která se promítala i do posuzovaného řízení o vydání předmětu úschovy, je na místě snížení o 30 %, vzhledem k rozsahu provedených důkazů a množství vyslechnutých svědků, včetně , funkce,  a obtížnosti daného případu.12. Další snížení o 20 % soud provedl z důvodu počtu instancí soudní soustavy, ve kterém byly věc projednávána, a to včetně počtu soudní soustavy, ve kterém bylo projednáváno řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, , do něhož bylo řízení v období 2015–2020 přerušeno. Soud přihlédl k tomu, že posuzovaná řízení opakovaně probíhala před Obvodním soudem pro , adresa, , Městským soudem v , adresa,  a Nejvyšším soudem. Soud proto uzavřel, že počet stupňů soudní soustavy a četnost jejich zásahů představují významné objektivní kritérium svědčící pro snížení základní částky, a v tomto směru se zcela ztotožnil s postupem žalované, která navrhovala snížení odškodnění z tohoto důvodu právě o 20 %.13. Význam řízení pro žalobkyni soud hodnotil jako standardní. Žalobkyně sama se na délce řízení nepodílela. Důvody pro korekci základní částky z důvodu postupu jednotlivých soudů za období, kdy byla žalobkyně účastníkem řízení, neshledal; soudy postupovaly této v době plynule a bez průtahů.14. Obvodní soud uzavřel, že je na místě celkově snížit základní částku 140 000 Kč o 50 %, tj. na částku 70 000 Kč. Protože žalovaná žalobkyni v průběhu řízení poskytla již částku 55 000 Kč, přiznal soud žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč (výrok II.) a ve zbylé částce žalobu zamítl (výrok III.). O částečném zastavení co do částky 55 000 Kč soud rozhodl z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní pro dobrovolné plnění žalované v průběhu řízení (výrok I.).15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), náhradu nákladů řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na advokáta 27 987,93 Kč, tj. odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen „AT“), paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT, cestovní náhrady a náhrady za 21% DPH, tj. celkem 10 228 Kč (výrok IV.).16. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci blanketní odvolání, které následně doplnili.17. Žalobkyně napadla výroky III. a IV., navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě zcela vyhoví. Žalobkyně nesouhlasí, že je odškodňována jen za období po svém vstupu do posuzovaného řízení. Jako právní nástupce vstoupila do všech práv a povinností svého předchůdce a postoupením nároku na ni přešly veškerá práva a povinnosti spojená s úschovním řízením, včetně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalobkyně nesouhlasí ani s krácením zadostiučinění pro složitost, neboť prejudiciální otázka byla závazně vyřešena již nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06 ze dne 11. 11. 2009 a soudy neměly prostor pro odlišné právní posouzení. Věc tedy nelze hodnotit jako mimořádně složitou a bylo možno rozhodnout podstatně dříve, soudy rozhodovaly navzdory závaznému právnímu názoru Ústavního soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2410/2018), což svědčí o průtazích na straně soudu. Má za to, že soud by měl vycházet ze základní částky 20 000 Kč ročně.18. Žalovaná napadla výroky II. a IV., domáhá se zamítnutí žaloby. Žalovaná použití částky 16 000 Kč ročně považuje za nedůvodné, neboť ve vztahu k žalobkyni řízení netrvalo ani 10 let. Zdůraznila, že nejistota žalobkyně mohla existovat jen od 19. 8. 2015 (kdy do řízení vstoupila, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3805/2019) do ledna 2024, kdy vzala zpět svůj nesouhlas a udělila souhlas k vydání úschovy příjemkyni 2; poté již byl význam řízení pro žalobkyni nepatrný. Zopakovala, že význam řízení byl pro žalobkyni od počátku snížený, je odrazem toho, že žalobkyně jako postupník nabyla problematickou pohledávku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 679/2013).19. Městský soud v , adresa,  jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) – po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána oprávněnými osobami včas a obsahují zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.) – přezkoumal podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. rozsudek obvodního soudu v napadeném rozsahu včetně postupu soudu prvního stupně předcházejícího jeho vydání, a dospěl k následujícím závěrům.20. Výrok I. nebyl odvoláními dotčen a nabyl tak samostatně právní moci, zůstal proto stranou zájmu odvolacího soudu.Skutkový stav21. Soudem prvého stupně zjištěný skutkový stav ohledně průběhu odškodňovaného řízení odpovídá obsahu spisu, současně nikdo z účastníků proti skutkovým zjištěním soudu v odvolacím řízení nebrojil, proto odvolací soud proto v podrobnostech na skutkové závěry soudu prvního stupně uvedené v písemném vyhotovení napadeného rozsudku v bodech 4 až 6 odůvodnění pro stručnost odkazuje, když pro potřeby odvolacího řízení není účelné tyto závěry znovu opisovat.22. Odvolací soud toliko akcentuje, že žalobkyně tedy do posuzovaného řízení vstoupila v době jeho přerušení dne 19. 8. 2015 jako postupník pohledávky s požadavkem na vyplacení neoprávněně zadržovaných prostředků (č.l. 725), městský soud zopakoval, že není možné vydat předmět úschovy bez souhlasů ostatních příjemců a že v této věci může být pokračováno, teprve až odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno (dle odůvodnění odvolacího soudu dle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. - č.l. 647 posuzovaného spisu). O procesních podáních žalobkyně i v době přerušení řízení soudy rozhodovaly bezodkladně, stejně jako soud vyřizoval žádosti , orgán,  a exekutora. Po odpadnutí překážky pak ve věci bylo postupováno bez jakýchkoliv prodlev, adekvátně pak obvodní soud reagoval i na odklad právní moci rozhodnutí ve věci samé ve věci sp. zn. , spisová značka,  (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018 č. j. , spisová značka, ) přerušením č.l. 927 (k odvolání žalobkyně potvrzeno odvolacím soudem) a po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, č j. , spisová značka,  (ústavní stížnost žalobkyně a , právnická osoba, . byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka,  ze dne 18. 11. 2020) soud rozhodl 29. 9. 2020 o pokračování v řízení (k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 2. 2021). Žalobkyně sice žádala přerušit znovu řízení do rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, , ale soud nevyhověl a meritorně rozhodl dne 24. 5. 2021 (č.l. 1064, odvolací soud potvrdil 24. 9. 2021) a dne 18. 10. 2021 bylo , tituly před jménem,  , jméno FO,  vydáno 16 807 042 Kč (č.l. 1117), žádost žalobkyně o vydání prostředků z úschovy byla pravomocně zamítnuta (dovolání žalobkyně odmítnuto usnesením č. j. , spisová značka, ) a předmětem řízení již zůstal jen požadavek příjemce 2 na vydání 16 807 042 Kč, s jehož vydáním žalobkyně nejprve nesouhlasila (č.l. 1136), ale dne 16. 1. 2024 udělila souhlas (č.l. 1167), proto odvolací soud v souladu se změnou procesního postoje žalobkyně zbytek předmětu úschovy vydal příjemci 2 (resp. jeho právní nástupkyni).23. Odvolací soud pak dodává (zjištěno při jednání odvolacího soudu ze spisu sp. zn. , spisová značka, ), že obvodní soud v posuzovaném řízení (vyjma úkonů zmíněných již obvodním soudem) musel opakovaně reagovat na žádosti orgánů činných v trestním řízení a podávat informace o průběhu řízení, což sice nemělo vliv na délku řízení, ale spis činilo obšírnější a soudce musel provádět i neběžné úkony. Přehlednost spisu pak byla narušována i tím, že v důsledku vedení exekuce na společnost , právnická osoba, . byla pohledávka na vydání předmětu úschovy postižena exekučním příkazem a obvodní soud musel komunikovat i s orgány v exekučním řízení.24. V souběžném řízení sp. zn. , spisová značka,  bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem odvolacího soudu z 20. 10. 2004 (dovolání zamítnuto č. j. , spisová značka, ), ale po kasačním zásahu Ústavního soudu musel obvodní soud provést rozsáhlé dokazování, při kterém byla vyslýchána řada svědků, mimo jiné , funkce,  politické strany, , funkce,  apod. Soudy také musely řešit řadu procesních otázek (delegace vhodná, procesní nástupnictví po zesnulém příjemci 2, přípustnost vstupu vedlejších účastníků, návrhy na přerušení řízení), účastníci postupně doplňovali svou argumentaci a dodatečně navrhovali nové svědky), průtahy nebyly zaznamenány, ale postup soudu po kasačním zásahu Ústavního soudu (spis vrácen 16. 12. 2009) do nařízení uskutečněného jednání na den 18. 9. 2015 nelze považovat za zcela efektivní, byť soud řešil řadu dílčích procesních otázek (delegaci vhodnou, přípustnost vstupů několika vedlejších účastníků, návrh na přerušení řízení, odročení jednání apod.), Nejvyšší soud rozhodoval opakovaně nejen v meritu věci, ale i v procesní otázce. Rozhodnutí ve věci samé pak již zrušeno nebylo (bylo Nejvyšším soudem změněno), druhá ústavní stížnost byla odmítnuta.25. V řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně obdržela satisfakci za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. , spisová značka, .Právní posouzení26. Pokud jde o právní hodnocení věci, tak soud prvého stupně použil přiléhavou právní normu v odpovídajícím znění. Odpovědnost státu za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem je objektivní odpovědností (bez ohledu na zavinění), které se stát nemůže zprostit (§ 2 OdpŠk), jestliže jsou kumulativně splněny tři předpoklady: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi vznikem újmy a nesprávným úředním postupem. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném (žalobkyni), srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či 29 Cdo 1482/2013).27. Judikatura se pak ustálila rovněž v závěru, že ust. § 31a odst. 2 OdpŠk se použije nejen pro úvahy o výše relutární satisfakce, ale rovněž pro závěr, zda řízení bylo či nebylo nepřiměřeně dlouhé; viz BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 287, marg. č. 2.28. Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Smyslem poskytnutí zadostiučinění podle § 31a odst. 2 OdpŠk je kompenzace nemajetkové újmy, která poškozenému v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla. Nemajetková újma sama je subjektivní kategorií obtížně definovatelná, objektivně komplikovaně vyjádřitelnou a o to složitěji prokazatelnou. Právo na přiměřenou náhradu/zadostiučinění za nemajetkovou újmu nemá exaktní podstatu a že nemůže být nikdy dokonale bezezbytku ve smyslu úplné restituce naplněno. Spravedlivé a rozumné vypořádání záleží na individuálním zhodnocení toho, v čem poškozeným tvrzená újma ve vztahu k němu spočívá, v jaké zadostiučinění ve smyslu reparačními jí odpovídá; nemajetková újma obvykle spočívá v navození psychicky negativních stavů, v dopadech do společenské pověsti a cti poškozeného. Evropský soud pro lidská práva opakovaně rozhodl, že přiměřenost délky soudního řízení je třeba hodnotit s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele, postup vnitrostátních orgánů a rovněž podle toho, co je pro stěžovatele v řízení v sázce (rozsudek ESLP ze dne 18. 4. 2006 ve věci Patta proti České republice, č. 12605/02, § 66 a v něm obsažený odkaz na rozsudek ve věci Frydlender proti Francii[velký senát], č. 30979/96, § 43, ESLP 2000-VII) a jen po zohlednění těchto kritérií, (která odpovídají kritériím § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk) pak umožňuje učinit závěr o tom, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na její projednání v přiměřené lhůtě. Platí přitom, že pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu, mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudek ESLP ve věci Metzová proti České republice ze dne 18. 4. 2006, č. 38194/02, § 27).29. Pokud jde o počítanou délku řízení, tak pro účely tohoto řízení činí posuzovaná délka odškodňovaného řízení pro žalobkyni dobu od 19. 8. 2015 do 6. 5. 2024, tedy 8 let a 9 měsíců (viz BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 331, marg. č. 130.; SIMON, Pavel. e) Celková délka řízení – začátek. In: SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 267, marg. č. 392.; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2952/2014).30. Pokud žalobkyně uvádí, že při postoupení pohledávky související s předmětem úschovy, nabyla i pohledávku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé její právní předchůdkyni, jedná se o nepřípustné novum. V řízení před soudem prvního stupně žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by jí taková pohledávka byla postoupena. Společnost , právnická osoba, . žalobkyni postoupila pohledávku původního věřitele , tituly před jménem,  , jméno FO,  na uhrazení odměny za poskytnutí právní pomoci (viz souhlasné prohlášení na č.l. 447, resp. 517 spisu sp. zn. , spisová značka,  o postoupení pohledávky z , tituly před jménem,  , jméno FO,  na , právnická osoba, . dne 31. 8. 2000). Existence jiné smlouvy o postoupení pohledávky nevyšla v řízení najevo. Pokud pak má žalobkyně za to, že se jednalo o příslušenství postoupené pohledávky na uhrazení odměny za poskytnutí právní pomoci, tak s tím odvolací soud nesouhlasí a ustanovení občanského zákoníku, dle něhož s postoupenou pohledávkou přechází i příslušenství a všechna práva s ní spojená, se ve sporu o úhradu nemajetkové újmy neuplatní. Povinnost hradit újmu vzniklou nepřiměřeně dlouhým řízením je následkem porušení povinností ze strany státu a je pro něho samostatným závazkem a nevyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky. Je proto třeba takové následky posuzovat samostatně jak u postupníka, tak u postupitele.31. Žalobkyně je procesním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., která je nástupcem původního účastníka , tituly před jménem,  , jméno FO, , vždy na základě singulární sukcese. V rámci rozhodování o náhradě újmy vzniklé nepřiměřeně dlouze vedeným řízením není při postoupení pohledávky důvodu přičítat postupníkovi dosavadní dobu původního řízení, jež bylo vedeno při vymáhání pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3908/2009, sp. zn. 30 Cdo 4815/2009, sp. zn. 30 Cdo 1724/2017 nebo sp. zn. 30 Cdo 3805/2019 Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 zn. Cpjn 206/2010 publikovaného pod R 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „R 58/2011“). Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení je nárokem osobní povahy, který je spojen pouze s tou osobou, která byla účastníkem takového řízení. Lze sice připustit, aby takovou újmu na sebe vztáhl i právní nástupce původního účastníka, musí jít ovšem o právního nástupce univerzálního, který právě z důvodu univerzálního právního nástupnictví sám vstoupil do (nepřiměřeně dlouhého) řízení a sám tak převzal alespoň část újmy utrpěné původním účastníkem, jenž přestal existovat, tudíž sám satisfakci za tuto újmu nemůže vymáhat (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2011, sp. zn. 30 Cdo 2243/2011), což ovšem není případ současného žalobkyně, který není univerzálním právním nástupcem původního účastníka , tituly před jménem,  , jméno FO, , ale jen singulárním nástupcem , právnická osoba, ., která mohla svůj vlastní nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou délkou posuzovaného řízení uplatnit vlastním jménem. V případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, je poškozeným ve smyslu cit. § 13 odst. 2 OdpŠk fyzická nebo právnická osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma a nesprávný úřední postup ve vztahu příčinné souvislosti. Může sice nastat situace, jako v posuzovaném řízení, kdy další osoby, v důsledku svého vztahu k primárnímu poškozenému (žalobkyně je akcionářem , právnická osoba, .) rovněž pociťují důsledky nesprávného úředního postupu, spočívající v jejich nejistotě ohledně výsledku řízení, jehož se primární poškozený účastní. Děje se tak ovšem nikoli přímo, ale zprostředkovaně skrze jejich vztah k primárnímu poškozenému. Nebýt totiž jejich vztahu k primárnímu poškozenému, újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení by v období své neúčasti nepociťovaly (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2011). V době, kdy se posuzovaného řízení žalobkyně neúčastnila, mohla nemajetková újma způsobená jeho nepřiměřenou délkou vzniknout jen , tituly před jménem,  , jméno FO,  a po postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, . (a to každému vždy za etapu, které se účastnili); zákonem vyžadovaná nezbytná příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a žalobkyní v té době (to je do okamžiku jejího vstupu do posuzovaného řízení) tvrzenou újmou byla přerušena jejím vztahem k primární poškozené , právnická osoba, ., od které (a nikoli od nesprávného úředního postupu) onu újmu jako její akcionář odvozovala.32. Nejvyšší soud konstatoval, že do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tedy z důvodu, že probíhá jiné (vedlejší) řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení hlavním. Při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se v takovém případě přihlédne k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (zda šlo skutečně o situaci předvídanou ustanovením § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a v případě, že ano, zda vedlejší řízení probíhalo po přiměřeně dlouhou dobu. Nejvyšší soud také uzavřel, že v případě, pokud by se ukázalo, že přerušení řízení nebylo (byť třeba jen po část svého trvání) důvodné, vedlo by toto zjištění k závěru, že doba, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno (nebo jeho část), je průtahem na straně soudu, který k přerušení přistoupil, ač pro to nebyl důvod, nebo v přerušeném řízení včas nepokračoval (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 954/2014).33. Přerušení posuzovaného řízení bylo po celou dobu trvání přerušení řízení důvodné. Vztah posuzovaného řízení (o vydání předmětu úschovy) a řízení sp. zn. , spisová značka,  (o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy) byl takový, že v posuzované věci nebylo možno meritorně rozhodnout před pravomocným rozhodnutím ve věci samé v souběžné věci. Samo řízení sp. zn. , spisová značka,  bylo procesně, instančně i právně maximálně složité, došlo k jedinému kasačnímu zásahu do rozhodovací činnosti, a to ze strany Ústavního soudu, jehož rozhodnutí pak bylo v další fázi řízení respektováno – soud provedl rozsáhlé dokazování v intencích závazného právního názoru. Zásadní vliv na délku souběžného řízení měla jeho skutková složitost (projevující se obšírným dokazováním sporných skutečností) i právní složitost, řízení bylo prodlouženo významně též instanční složitostí (rozhodovaly všechny prvky soudní soustavy i Ústavní soud), přičemž ve věci samé bylo na 3 stupních soudní soustavy rozhodováno opakovaně a opakovaně rozhodoval též Ústavní soud. Chování účastníků se na délce řízení významně nepodílelo, význam řízení pro účastníky byl standardní, v činnosti soudu nebyly shledány období nečinnosti, ale od vrácení spisu po zrušení prvního meritorního rozhodnutí (12/2009) do nařízení prvního uskutečněného jednání po kasaci v září 2015 nelze považovat postup soudu za efektivní, řešeny byly dílčí procesní otázky; žalobkyně se řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 260/2009 účastnila od 23. 7. 2013 jako vedlejší účastník na straně společnosti , právnická osoba, . s odůvodněním, že je její akcionář, v období od jejího vstupu lze postup soudu považovat za plynulý a vedoucí k rozhodnutí.34. Prvním ze zohledňovaných kritérií (§ 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) je složitost řízení. Složitost řízení je dána jednak počtem instancí, které jsou do řízení zapojeny a jednak ve složitosti řízení jako takové (tj. procesní nebo hmotněprávní) – srov. Simon, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 282., shodně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 675/2013 a další. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2138/2009, R 58/2011).35. Hledisko počtu soudních instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná [srov. bod IV. písm. a) R 58/2011], zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána, zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011). V posuzovaném řízení nedošlo k žádným zásadním procesním vadám (§ 219a odst. 1 písm. a/, c/ a d/ nebo § 221 odst. 2 o. s. ř.), nenastala situace, že by soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor či judikaturu, která by mu musela být z úřední činnosti známa. Nutnost rozhodování o procesních otázkách a o meritorních návrzích nebyla zapříčiněna případnými pochybeními soudů, ale procesní aktivitou účastníků a tím, že své meritorní návrhy podávaly asynchronně. Jediné kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno před vstupem žalobkyně do posuzovaného řízení – usnesení Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka,  ze dne 4. 5. 2010, které vyložilo, že rozhodnutí o žalobě na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy nahrazuje odepřený souhlas dle § 185e o. s. ř. Tento právní názor Nejvyššího soudu vedl k přerušení posuzovaného řízení do skončení řízení o žalobě na nahrazení souhlasu (sp. zn. , spisová značka, ) a v postupu ani rozhodovací činnosti soudu v posuzovaném řízení tak nedošlo k tomu, že by nebyl respektován závazný právní názor soudu vyššího stupně (shodně odůvodnění usnesení Městského soudu v , adresa,  č. j. , spisová značka,  a usnesení Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka,  ze dne 24. 4 2013 vydaná v posuzovaném řízení). Sama kasace prvního pravomocného rozhodnutí ve věci samé ve skutečnosti vliv na délku řízení neměla, neboť Nejvyšší soud konstatoval nutnost vyčkání na rozhodnutí v souběžné věci sp. zn. , spisová značka,  (tj. předčasnost rozhodnutí). Z hlediska počtu instancí je tak na posuzované řízení nutno pohlížet jako tříinstanční, lze spravedlivě očekávat, že více instanční řízení bude trvat delší dobu, z tohoto pohledu se jednalo o věc maximálně složitou, a byť některá dovolací řízení probíhala souběžně s řízením, na jehož konec soud musel vyčkat, tak nutnost vedení posledního dovolacího řízení pak délku řízení prodloužila (přičemž do skončení dovolacího řízení bylo posuzované řízení usnesením přerušeno). Víceinstančnost tak měla na celkové délce řízení svůj podíl.36. Procesní složitost pak lze hodnotit jako zvýšenou, vyjma průběžného odbavování procesních podání účastníků soud musel spolupracovat ještě s exekutorem a orgány činnými v trestním řízení, délka řízení byla negativně ovlivněna nutností rozhodovat o delegaci, návrzích na přerušení řízení, včetně odvolání apod. Tyto úkony činily řízení procesně složitější, ale s ohledem na to, že nebylo možno meritorně rozhodnout před tím, než bude rozhodnuto o žalobě ve věci sp. zn. , spisová značka, , neměly reálně na délku posuzovaného řízení vliv (drtivá většina těchto procesních rozhodnutí totiž byla vydána před pravomocným skončením řízení sp. zn. , spisová značka, ).37. Složitost věci totiž zpravidla způsobuje, že řízení delší než řízení zcela jednoduché, a proto je z pohledu státu ospravedlnitelné, aby za náročné řízení byla relutární satisfakce poškozených nižší než u stejně dlouhých řízení po všech stránkách jednoduchých.38. Druhým z uvedených kritérií (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) je jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Z obsahu odškodňovaného spisu je evidentní, že žalobkyně svým jednáním k délce řízení nepřispěla, zároveň však nikdy návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ani stížnost na průtahy u vedení soudu nepodala, což koresponduje se zjištěním soudu, že v posuzovaném řízení (a ani v řízení, do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno) v rozhodném období k žádným průtahům nedošlo. Skutečnost, že účastník se na nepřiměřené délce řízení zásadním způsobem nepodílí, se pak projevuje právě tím, že toto kritérium základní částku nesnižuje, bez ohledu na to, že nevyužil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Vlivem jednání poškozené tak není výše odškodnění měněna, shodně viz R 58/2011, část IV.39. Třetím z kritérií (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) je postup orgánů veřejné moci během řízení. Ten je v případě soudů v občanskoprávním řízení definován maximou stanovenou v § 6 o. s. ř., podle kterého soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Z toho plyne, že by postup soudu v řízení měl být plynulý, prostý období nečinnosti a směřující k rozhodnutí věci. Postup soudů ve fázi před vstupem žalobkyně do řízení nelze při odškodnění nijak zohlednit, neboť v tomto období se žalobkyně řízení neúčastnila, nemohla v souvislosti s ním pociťovat žádnou újmu, nadto nemožnost věc meritorně rozhodnout byla důsledkem nikoliv nečinnosti soudu, ale nutnosti vyčkat na výsledek souběžného řízení. Po vstupu žalobkyně do řízení pak žádné období nečinnosti nenastalo, řízení bylo řádně (opakovaně) přerušeno, do skončení souběžného řízení, na jehož vyznění bylo rozhodnutí v posuzované věci závislé.40. Čtvrtým z uvedených kritérií (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) je význam předmětu řízení pro poškozeného. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení a je zásadně nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Dovolací soud ve vztahu ke kritériu významu předmětu řízení pro účastníka dovodil, že zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje při uplatnění nároku z odpovědnosti za neprojednání věci v přiměřené lhůtě poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu, je třeba vyřídit přednostně. U těch se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb. presumuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).41. Kritériem míry nejistoty o právním postavení poškozeného účastníka řízení, a tedy i významu nepřiměřeně dlouhého řízení pro účastníka, je to, co pro něho bylo v daném řízení tzv. v sázce a odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 242/2016). Majetkové spory lze obecně hodnotit jako mající standardní význam pro účastníky řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 692/2012, sp. zn. 30 Cdo 98/2018). Lze sice zohlednit to, o jak vysokou částku se řízení vede v tom smyslu, že o čím vyšší částku se jedná, tím je význam řízení pro poškozeného výraznější (zde více než 33 mil. Kč), ale na druhou stranu okolnost, že se žalobkyně se domáhala plnění z problematické pohledávky, která byla již v okamžiku postoupení pohledávky předmětem mnohaletých soudních sporů, objektivně snižovala význam předmětu řízení. Obtíže spojené s vymáháním pohledávky, popř. potřeba jejího uplatnění v soudním řízení, mají obvykle vliv na tvorbu její ceny při jejím úplatném převodu a bývají motivem jejího postupu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4385/2010). Odvolací soud vyhodnotil, že z hlediska významu řízení se oba protichůdné vlivy (tedy extrémní výše vymáhané pohledávky oproti dobrovolnému nákupu problematické pohledávky) negovaly.42. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu při absenci skutečností zakládajících zvýšený význam předmětu řízení pro poškozeného, nutno dojít k závěru o jeho standardním významu, který se v základní částce odškodnění nijak neprojeví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 765/2010 nebo sp. zn. 30 Cdo 1602/2011).43. Významu předmětu řízení pro poškozeného však není neměnnou veličinou, ale v průběhu řízení může dojít k jeho snížení nebo naopak zvýšení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, nebo sp. zn. 30 Cdo 2434/2010, uveřejněný pod číslem 10/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sp. zn. 30 Cdo 225/2022, sp. zn. 30 Cdo 2107/2023).44. Žalobkyně bagatelizuje složitost celého případu s tím, že „již od r. 2009 byla prejudiciální otázka vyřešena, ale rozhodnutí Ústavního soudu nebylo respektováno“, což však nekoresponduje se zjištěními soudu. Pokud však žalobkyni od roku 2009 bylo jasné, jak spor dopadne (tedy očekávala neúspěch své právní předchůdkyně již mnoho let před tím, než do řízení na základě svého rozhodnutí vstoupila), hovořilo by to o tom, že její nejistota o výsledku řízení byla zcela minimální a význam řízení pro žalobkyni zcela zanedbatelný. Odvolací soud však ve skutečnosti považuje uvedenou námitku za účelovou ve snaze maximalizovat relutární satisfakci, neboť z průběhu posuzovaného i souběžného řízení je evidentní, že rezultát (tedy to, komu bude předmět úschovy vydán) byl závislý na výsledcích provedeného dokazování v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, přičemž toho dokazování proběhlo až po kasačním zásahu Ústavního soudu a nadto konečným způsobem rozhodl Nejvyšší soud 30. 6. 2020 tak, že rozsudky soudů nižších stupňů změnil. Do té doby nejistota všech 3 příjemců trvala.45. Odvolací soud tak uzavřel, že standardní význam řízení pro žalobkyni trval jen do 8. 1. 2024 (právní moc usnesení č. j. , spisová značka, , kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně v posuzovaném řízení, čímž bylo nejen pravomocně, ale i zcela nezvratně rozhodnuto, že žalobkyně předmět úschovy nedostane), poté vymizel, což je projevilo též tím, že žalobkyně ihned 16. 1. 2024 dala souhlas k vydání zbytku předmětu úschovy příjemci 3. Další rozhodování soudu se pak týkalo jen toho, že soud vydal tomuto příjemci předmět úschovy v reakci na změnu stanoviska žalobkyně. S ohledem na typ řízení nebyla ani ohrožena povinností platit náklady řízení (viz konečné rozhodnutí odvolacího soudu v posuzovaném řízení). Podobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , nebo sp. zn. , spisová značka, .Závěr46. Odvolací soud tak považuje za zcela správný závěr soudu I. stupně, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení v důsledku nekoncepčního postupu obvodního soudu v souběžném řízení po zrušení konečného rozhodnutí Ústavním soudem, což vedlo k prodloužení souběžného řízení a tím negativně ovlivnilo též délku posuzovaného řízení, které bylo do skončení souběžného řízení přerušeno.47. V takovém případě Evropský soud pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, shodně judikatura Ústavního soudu (srov. nález ze dne 19. 5. 2010 ve věci sp. zn. II. ÚS 862/10, bod 14.) či Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 23. 9. 2010 ve věci sp. zn. 30 Cdo 958/2009). Judikatura se pak ustálila v tom, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, či pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (viz R 58/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 158/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4362/2013). S ohledem na shora popsané okolnosti o průběhu odškodňovaného řízení odvolací soud souhlasí s tím, že nepřipadá do úvahy jiná forma odškodnění než peněžní satisfakce.48. Odvolací soud považuje za správné použití základní částky 16 000 Kč pro výpočet relutární satisfakce, v tomto směru odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje, když tuto výši považuje za zcela adekvátní zjištěným okolnostem. K námitce žalované odvolací soud dodává, že byť odškodňuje jen poslední fázi posuzovaného řízení, tak nelze při úvaze o základní částce odhlédnout od toho, že řízení v době vstupu žalobkyně do něj trvalo již delší dobu (15 let, v souběžné věci – jehož výsledek byl determinující pro rozhodnutí v posuzované věci – byl rozsudek ve věci samé zrušen již 6 let) a bylo tak zcela legitimní očekávání účastníků, že věc bude v dohledné době skončena (což se nenaplnilo). Právě pro tyto individuální okolnosti považuje odvolací soud za přiměřenou základní sazbu 16 000 Kč ročně. K požadavku žalobkyně na přiznání základní částky 20 000 Kč ročně pro extrémní celkovou délku posuzovaného řízení odvolací soud dodává, že žalobkyně vznikl nárok na odškodnění nikoliv za celou dobu trvání posuzovaného řízení a nadto ani u extrémně dlouhého řízení není vyloučeno při úvaze o adekvátní satisfakci vycházet jen z částky 15 000 Kč jako částky základní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3799/2016, nebo BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 287, marg. č. 90).49. Pokud tak jde o konkrétní výpočet výše finančního zadostiučinění při základní částce 16 000 Kč za rok, při relevantní odškodňované délce řízení 8 let a 9 měsíců činí základní náhrada 140 000 Kč, jak správně spočetl již obvodní soud.50. Částka, k níž soud dospěje součinem základní částky a celkové doby řízení počítané v letech (příp. měsících), se následně upravuje v důsledku působení jednotlivých kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, které jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit. Podle názoru Nejvyššího soudu by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 % za každé jednotlivé kritérium, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným zadostiučiněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (srov. R 58/2011, část VI, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).51. Pokud pak jde o shora uvedená kritéria mající vliv na výši zadostiučinění, odvolací soud je v předchozí části odůvodnění podrobně rozebral, v toto směru na své odůvodnění odkazuje. Odvolací soud pak považuje za přiměřené snížit odškodnění o 20 % za víceinstančnost řízení, 20 % za výjimečnou skutkovou (hmotněprávní) složitost a 10 % za procesní složitost.52. Jednání poškozené nemělo žádný vliv na délku řízení a je tak též bez vlivu na modifikaci základní částky.53. Postup orgánů soudní moci v posuzovaném řízení negativní vliv na délku řízení neměl, proto se ve výpočtu satisfakce neprojeví úpravou základní částky. Neefektivnost postupu v souběžném řízení v období 2010–2015 se projevila i prodloužením posuzovaného řízení (přerušeného v období 2010–2020) a vedla k závěru o nepřiměřené délce (též) posuzovaného řízení.54. Význam řízení pro žalobkyni byl v období od 19. 8. 2015 do 8. 1. 2024 (101 měsíců) standardní, poté až do 6. 5. 2024 (tj. 4 měsíce) nulový. Odvolací soud tak snížil základní částku o další 3 % za extrémní snížení významu řízení v poslední fázi řízení.55. K uvedeným posouzením a procentuálním úpravám základní výše odškodnění pak odvolací soud uzavírá, že je zřejmé, že na celkové nepřiměřené délce posuzovaného soudního řízení se jako nejvýznamnější příčina negativně podílela celková složitost posuzovaného řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).56. Základní částka 140 000 Kč tak byla shora uvedeným postupem snížena celkem o 53 % (20 % + 20 % + 10 % + 3 %), tj. na 65 800 Kč. Protože však žalovaná zaplatila žalobkyni již 55 000 Kč, tak adekvátní nárok žalobkyně činí již jen 10 800 Kč.57. Sluší se pak podotknout, že od výpočtu výše relutárního odškodnění nelze očekávat, že bude zcela exaktní, neboť již sama poškozená a odškodňovaná hodnota je toliko relativní, měřítka pro určení takové újmy lze stanovit proto pouze určitým rozptylem; vždyť také všechny vstupní hodnoty jsou vybírány z určitého rozpětí. Nejde tak absolutně přesně odůvodnit konkrétní výši toho kterého kritéria, jež se projevilo na výsledné výši odškodnění (neboť nelze dostatečně odůvodnit, proč soud použil snížení zrovna o 30 % a nikoliv 31 %, proč za základní částku vzal soud 16 000 Kč ročně a nikoliv např. 15 500 Kč apod.). Nemožnost matematicky zcela pregnantního odůvodnění je však dána charakterem újmy, která není objektivně měřitelná fyzikálními parametry, nemá obecnou hodnotu, ale je u každého poškozeného zcela individuální.58. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí proto postupem dle § 219 o. s. ř. zcela potvrdil zamítavý výrok (III.) a co do části 10 800 Kč s příslušenstvím vyhovující výrok (II.); postupem dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. pak co do zbývající částky 4 200 Kč změnil vyhovující výrok (II.), tak že žalobu i v této části zamítl.59. O nákladech řízení za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., o nákladech odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněné pod číslem 40/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což se uplatní i v případě odvolacího řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1125/23). Současně je však nutno zohlednit, že žaloba byla podána předčasně (cca 2 měsíce po podání žádosti u žalované), takže žalobkyně vzal svou žalobu zpět sice pro chování žalované, ale ta zaplatila ještě před splatností dluhu. Je to tedy žalobkyně, kdo podal žalobu předčasně a svým chováním zavinil částečné zastavení řízení, což je nutno při rozhodování o nákladech řízení zohlednit.60. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a účelné náklady na právní zastoupení. Zástupce poskytl žalobkyni 4 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT v řízení před soudem prvního stupně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na 2 jednáních soudu po 1. 1. 2025) a 2 úkony právní služby v řízení před soudem odvolacím (odvolání ve věci samé, účast na jednání soudu). Pokud však jde o úkony před soudem prvního stupně tak, nelze odhlédnout od toho, že plná moc byla udělena 4. 9. 2024, tedy ještě před uplatněním žádosti u žalované. Žalobkyně sepsala stejný den žalobu i žádost o odškodnění dle § 14 OdpŠk a obě podání doručila 28. 10. 2024 adresátům, proto soud musel řízení přerušit (usnesení č.l. 19) a následně částečně zastavit pro zpětvzetí žaloby zaviněném žalobkyní. V době zahájení řízení se uplatňovala judikatura, podle které se na případy, kdy je předmětem řízení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, aplikuje § 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, ústavní stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 958/2014, shodně viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 374/2014 a další), tj. tarifní hodnota sporu činila 50 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 3 100 Kč. Kdyby však žalobkyně žalobu podala až po uplynutí lhůty k vyjádření, aplikoval by se AT již ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. tarifní hodnotou sporu by byla částka 10 800 Kč (§ 9a odst. 2 písm. a/ AT) a odměna za 1 úkon právní služby by činila 1 540 Kč (§ 7 AT).61. Odvolací soud připomíná, že úkolem obecného soudu není pouze mechanicky rozhodnout o náhradě nákladů řízení, nýbrž vážit individuální okolnosti každého případu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 799/11), rozhodování o nákladech řízení má být především spravedlivé. Obecné soudy se mají vyvarovat aplikace zákona přinášející absurdní důsledky (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 787/08). Zákon tímto způsobem zakotvuje institut účelnosti vynaložených nákladů, jenž slouží jako formální záštita před zneužitím práva na náhradu nákladů vzniklých v průběhu soudního řízení [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1942/12]. Toto pravidlo se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (tj. odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty). Z hlediska těchto nákladů je přitom nutno zkoumat i účelnost jednotlivých úkonů právní služby [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 736/12]. Závěr o účelnosti vynaloženého nákladu je výsledkem individualizované úvahy soudu, která odvisí od zvážení všech okolností případu, jakož i od postavení a poměru účastníků. Zneužití práva na zastoupení advokátem sloužící k umělému navyšování nákladů řízení je protiprávní jednání ve smyslu § 2 o. s. ř. a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se k takto vzniklým nákladům nepřihlíží.62. V tomto případě totiž je totiž co do prvních dvou úkonů (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) je poměr tarifních hodnot 50 000 Kč (úspěch žalobkyně) a 55 000 Kč (předmět zastavení řízení) zaviněný žalobkyní) pro žalobkyni negativní, proto jí odvolací soud žádné náklady za tyto první dva úkony nepřiznal.63. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek a na náhradu jen účelných nákladů spočívajících v odměně advokáta z tarifní hodnoty 10 800 Kč za 2 úkony před soudem prvního stupně a za 2 úkony v odvolacím řízení (tj. 4 x 1 540 Kč), v náhradě hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT 4 x 450 Kč, v náhradě nákladů zástupce žalobkyně za 3 cesty na jednání soudu dle § 13 odst. 5 AT (2 cesty v roce 2025 a jedna v roce 2026) vždy po 560 ujetých km vozidlem s průměrnou spotřebou nafty 4,9 l/100 km 2 x 4 200 Kč a 1 x 4 239,70 Kč (v roce 2025 činila cena nafty 34,70 Kč/1 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a v roce 2026 pak 34,10 Kč/l dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., sazba základní náhrady za užívání osobního automobilu činí dle § 1 vyhlášky č. 475/2024 Sb. 5,80 Kč/km, sazba základní náhrady za užívání osobního automobilu činí dle § 1 vyhlášky č. 573/2025 Sb. 5,90 Kč/km), náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 AT 5 400 Kč za 3 cesty x 12 půlhodin x 150 Kč/1půlhodinu a náhrady za 21 % DPH (5 459,94 Kč). Celkové náklady tak činí 33 459,64 Kč.64. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odvolací soud má za to, že o 12 dnů delší, než zákonná lhůta není pro žalobkyni nadměrně zatěžující a sama žalobkyně pak poskytnutí této delší lhůty navrhovala.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:25.Co.145.2026.100","publishedAt":"2026-09-15","decisionAt":"2026-06-11","caseNumber":{"senate":25,"registry":"Co","index":145,"year":2026,"pageNumber":100},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Blanka","lastName":"Kapitánová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"pro zaplacení 460 000 Kč, k odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. listopadu 2025, č. j. 19 C 156/2024-67,","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":156,"year":2024,"pageNumber":67},"affectedDate":"2025-11-20","courtCode":"OSPH02","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":475,"lexYear":2024,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":573,"lexYear":2025,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"109","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"185e","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"221","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODROCENI","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","PRAVNICKA_OSOBA","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","VEDLEJSI_UCASTNIK","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_MANDATNI","ZAVINENI","PRIKAZANI_VECI","ODVOLANI","AKCIONAR","NAKLADY_RIZENI","DELEGACE","ZASTAVENI_RIZENI","PRERUSENI_RIZENI","PODJATOST","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}