{"uuid":"c65773d8-f586-4826-ab32-ae9d58a4cb5b","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 111 184,72 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se co do částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 91 122,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 993,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se co do částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.\nII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 91 122,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 993,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6.1.2023 a doplněnou dne 27.3.2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 111 184,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému u vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, neodstoupil-li žalovaný od kupní smlouvy do 14 dnů od doručení zboží, přičemž žalovaný tuto kupní cenu měl uhradit přímo žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a vybranými e-shopy, kterým žalobkyně kupní cenu za žalovaného zaplatila. Žalobkyně dne 1.2.2021 se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s limitem odložených plateb do výše 30 000 Kč. Dále žalobkyně se žalovaným uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne 24.2.2021 Smlouvu k službě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník, kterou došlo k navýšení limitu odložených plateb do částky 45 000 Kč. Dále byla žalovanému žalobkyní poskytnuta i služba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou mohl žalovaný platit za zboží prostřednictvím účtu. Smlouva o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla uzavřena nejpozději aktivací karty prostřednictvím účtu. Žalovaný měl k dispozici jednu virtuální kartu a jednu kartu ve fyzické podobě. Žalobkyně se žalovaným dále uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne 2.2.2021 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byla i Příloha ke Smlouvě o splátkovém limitu. Každou platbu nad 1 500 Kč bylo možné dle této smlouvy rozložit do 3 až 12 měsíců. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní na základě nahlédnutí do interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. Dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným k jeho osobním a majetkovým poměrům a ze scoringového modelu. Žalovaný pro některé platby provedené kartou využil možnost rozložení do splátek v souladu se Smlouvou o splátkovém limitu. Celkem žalovaný vyčerpal částku ve výši 104 300,13 Kč. V rozsahu částky 1 564 Kč prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", v rozsahu částky 64 280,37 Kč v souvislosti se Smlouvou o splátkovém limitu. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni dlužné částky event. splátky dle splatnosti jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 13 177,41 Kč, které žalobkyně započetla na poplatky. Protože žalovaný neplatil dlužné částky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28.2.2022. Žalovaná částka 111 184,72 Kč se skládá z jistiny 104 300,13 Kč a z poplatků ve zbývající výši 6 884,59 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 104 300,13 Kč od 16.3.2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti žalovaného, neboť se žalovaný k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný dne 1.2.2021 uzavřel se žalobkyní elektronicky Smlouvu k službě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" s finančním limitem ve výši 30 000 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky) a ceník (viz ceník). Dne 24.2.2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní elektronicky Smlouvu k službě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" s finančním limitem ve výši 45 000 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky) a ceník (viz ceník). Dne 2.2.2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní elektronicky Smlouvu o splátkovém limitu (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému službu úvěr s limitem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky prostřednictvím měsíčních splátek, kdy podrobné podmínky byly uvedeny v rámci jednotlivých Příloh ke smlouvě. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu). Na základě Příloh ke Smlouvě o splátkovém limitu uzavřenými elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným bylo žalovanému žalobkyní umožněno, aby částky žalovaným čerpané v rámci úvěrového rámce podle Smlouvy o splátkovém limitu splatil žalobkyni ve 12 splátkách ve sjednané výši spolu s úrokem (viz Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu). Smlouvou o poskytování služby„ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ze dne 4.3.2015 se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zavázala umožnit zákazníkům využití žalobkyní nabízené Služby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pohledávky z uzavřené kupní smlouvy prostřednictvím Služby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly následně postoupeny žalobkyni (viz smlouva). Žalovaný ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že jeho příjem činí 21 000 Kč a výdaje 3 000 Kč. Je svobodný, bezdětný (viz žádost o aktualizaci). Virtuální karta byla aktivována 24.6.2020 v 9:58 hod, fyzická karta byla aktivována 22.8.2020 ve 23:25 hod (viz záznam o aktivaci karet). Z přehledu transakcí soud zjistil čerpání jednotlivých částek na koupi zboží a služeb (viz transakční historie). Z objednávek na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jsou zjevené jednotlivé objednávky v celkové částce 1 564 Kč, které byly žalobkyní uhrazeny (viz objednávky na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", viz potvrzení o platbě). Splátky jednotlivých úvěrů a ostatní čerpané úvěry žalobkyně žalovanému za období únor 2021 až únor 2022 měsíčně vyúčtovávala (viz vyúčtování). Žalovaný byl žalobkyní urgován o zaplacení vyúčtovaných částek s upozorněním na možné zesplatnění úvěru (viz informace pro zaplacení). Posléze byla žalovanému k zaplacení dlužné částky zaslána předžalobní upomínka (viz předžalobní upomínka, viz doklad o odeslání – potvrzení o podání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela 3 smlouvy o úvěru, vše prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru na zakoupené zboží a služby žalovaným, stejně tak existenci nepojmenované smlouvy, v jejímž rámci žalobkyně za žalovaného zaplatila zboží a služby, které si žalovaný objednal ve vybraných e-shopech. Pohledávka na zaplacení kupní ceny pak byla žalobkyni těmito e-shopy postoupena. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit dlužnou částku v jedné částce či prostřednictvím splátek spolu s úrokem na základě jednotlivých žalobkyní vystavených vyúčtování. Protože se žalovaný dostal s úhradou dlužných částek do prodlení, žalobkyně veškeré pohledávky zesplatnila. Celková dlužná částka činila 104 300,13 Kč. Žalovaný uhradil pouze 13 177,41 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně za žalovaného zaplacené kupní ceny za zboží třetím osobám je dána na základě smluv o postoupení pohledávek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalovaného dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ve stejné skutkové věci pak vyslovil v právní větě uvedeného rozhodnutí, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že provedla lustraci žalovaného ve své interní databázi, dále v insolvenčním rejstříku, centrální evidence exekucí a registru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vše s negativním výsledkem. Žalobkyně dále vyšla z tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu 21 000 Kč a výdajích ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se skutečně zabývala řádným ověřováním žalovaným tvrzených příjmů a výdajů, neboť soudu nedoložila ani nezbytné minimum, tedy doklady o příjmech žalovaného. Soud tak nemohl ověřit správnost těchto údajů. Žalobkyně byla k prokázání úvěryschopnosti poučena při jednání ve smyslu § 118a o.s.ř. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že žalobkyně úvěryschopnost žalovaného řádné neposoudila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit všechny smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, představuje částka 104 300,13 Kč bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 13 177,41 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit částku 91 122,72 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 91 122,72 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ve zbývající části, tedy co do částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 91 122,72 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 35 876,32 Kč (částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16.3.2022 do vydání rozsudku dne 29.6.2023 ve výši 15 814,32 Kč, protože v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta). Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 72 % a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 44 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x 5 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm.a), písm. d) písm.g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 2 790 (předžalobní výzva) dle § 11 odst. 2 písm.h) a.t., z tarifní hodnoty 111 184,72 Kč, neboť k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna 19 530 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., tj. celkem 1 200 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 20 730 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 448 Kč, tj. celkem 29 531,30 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 44 %, tj. 12 993,80 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6.1.2023 a doplněnou dne 27.3.2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 111 184,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému u vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, neodstoupil-li žalovaný od kupní smlouvy do 14 dnů od doručení zboží, přičemž žalovaný tuto kupní cenu měl uhradit přímo žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a vybranými e-shopy, kterým žalobkyně kupní cenu za žalovaného zaplatila. Žalobkyně dne 1.2.2021 se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s limitem odložených plateb do výše 30 000 Kč. Dále žalobkyně se žalovaným uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne 24.2.2021 Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník, kterou došlo k navýšení limitu odložených plateb do částky 45 000 Kč. Dále byla žalovanému žalobkyní poskytnuta i služba [anonymizována dvě slova], kterou mohl žalovaný platit za zboží prostřednictvím účtu. Smlouva o [anonymizována dvě slova] byla uzavřena nejpozději aktivací karty prostřednictvím účtu. Žalovaný měl k dispozici jednu virtuální kartu a jednu kartu ve fyzické podobě. Žalobkyně se žalovaným dále uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne 2.2.2021 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byla i Příloha ke Smlouvě o splátkovém limitu. Každou platbu nad 1 500 Kč bylo možné dle této smlouvy rozložit do 3 až 12 měsíců. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní na základě nahlédnutí do interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. Dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným k jeho osobním a majetkovým poměrům a ze scoringového modelu. Žalovaný pro některé platby provedené kartou využil možnost rozložení do splátek v souladu se Smlouvou o splátkovém limitu. Celkem žalovaný vyčerpal částku ve výši 104 300,13 Kč. V rozsahu částky 1 564 Kč prostřednictvím [anonymizována dvě slova], v rozsahu částky 64 280,37 Kč v souvislosti se Smlouvou o splátkovém limitu. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni dlužné částky event. splátky dle splatnosti jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 13 177,41 Kč, které žalobkyně započetla na poplatky. Protože žalovaný neplatil dlužné částky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28.2.2022. Žalovaná částka 111 184,72 Kč se skládá z jistiny 104 300,13 Kč a z poplatků ve zbývající výši 6 884,59 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 104 300,13 Kč od 16.3.2022 do zaplacení.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.\n3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti žalovaného, neboť se žalovaný k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.\n4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:\nŽalovaný dne 1.2.2021 uzavřel se žalobkyní elektronicky Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu [anonymizována dvě slova] s finančním limitem ve výši 30 000 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky) a ceník (viz ceník). Dne 24.2.2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní elektronicky Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu [anonymizována dvě slova] s finančním limitem ve výši 45 000 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky) a ceník (viz ceník). Dne 2.2.2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní elektronicky Smlouvu o splátkovém limitu (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému službu úvěr s limitem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky prostřednictvím měsíčních splátek, kdy podrobné podmínky byly uvedeny v rámci jednotlivých Příloh ke smlouvě. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu). Na základě Příloh ke Smlouvě o splátkovém limitu uzavřenými elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným bylo žalovanému žalobkyní umožněno, aby částky žalovaným čerpané v rámci úvěrového rámce podle Smlouvy o splátkovém limitu splatil žalobkyni ve 12 splátkách ve sjednané výši spolu s úrokem (viz Přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu). Smlouvou o poskytování služby„ [anonymizováno]“ ze dne 4.3.2015 se [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala umožnit zákazníkům využití žalobkyní nabízené Služby [anonymizováno]. Pohledávky z uzavřené kupní smlouvy prostřednictvím Služby [anonymizováno] byly následně postoupeny žalobkyni (viz smlouva). Žalovaný ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že jeho příjem činí 21 000 Kč a výdaje 3 000 Kč. Je svobodný, bezdětný (viz žádost o aktualizaci). Virtuální karta byla aktivována 24.6.2020 v 9:58 hod, fyzická karta byla aktivována 22.8.2020 ve 23:25 hod (viz záznam o aktivaci karet). Z přehledu transakcí soud zjistil čerpání jednotlivých částek na koupi zboží a služeb (viz transakční historie). Z objednávek na [webová adresa] jsou zjevené jednotlivé objednávky v celkové částce 1 564 Kč, které byly žalobkyní uhrazeny (viz objednávky na [webová adresa], viz potvrzení o platbě). Splátky jednotlivých úvěrů a ostatní čerpané úvěry žalobkyně žalovanému za období únor 2021 až únor 2022 měsíčně vyúčtovávala (viz vyúčtování). Žalovaný byl žalobkyní urgován o zaplacení vyúčtovaných částek s upozorněním na možné zesplatnění úvěru (viz informace pro zaplacení). Posléze byla žalovanému k zaplacení dlužné částky zaslána předžalobní upomínka (viz předžalobní upomínka, viz doklad o odeslání – potvrzení o podání).\n5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\nDle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\nDle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\nDle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.\nDle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela 3 smlouvy o úvěru, vše prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru na zakoupené zboží a služby žalovaným, stejně tak existenci nepojmenované smlouvy, v jejímž rámci žalobkyně za žalovaného zaplatila zboží a služby, které si žalovaný objednal ve vybraných e-shopech. Pohledávka na zaplacení kupní ceny pak byla žalobkyni těmito e-shopy postoupena. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit dlužnou částku v jedné částce či prostřednictvím splátek spolu s úrokem na základě jednotlivých žalobkyní vystavených vyúčtování. Protože se žalovaný dostal s úhradou dlužných částek do prodlení, žalobkyně veškeré pohledávky zesplatnila. Celková dlužná částka činila 104 300,13 Kč. Žalovaný uhradil pouze 13 177,41 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně za žalovaného zaplacené kupní ceny za zboží třetím osobám je dána na základě smluv o postoupení pohledávek.\n7. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalovaného dle spotřebitelského zákona.\n8. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n9. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru [příjmení]. Ve stejné skutkové věci pak vyslovil v právní větě uvedeného rozhodnutí, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“\n10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n11. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n12. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n13. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že provedla lustraci žalovaného ve své interní databázi, dále v insolvenčním rejstříku, centrální evidence exekucí a registru [příjmení]. Vše s negativním výsledkem. Žalobkyně dále vyšla z tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu 21 000 Kč a výdajích ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se skutečně zabývala řádným ověřováním žalovaným tvrzených příjmů a výdajů, neboť soudu nedoložila ani nezbytné minimum, tedy doklady o příjmech žalovaného. Soud tak nemohl ověřit správnost těchto údajů. Žalobkyně byla k prokázání úvěryschopnosti poučena při jednání ve smyslu § 118a o.s.ř. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že žalobkyně úvěryschopnost žalovaného řádné neposoudila.\n14. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit všechny smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n15. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, představuje částka 104 300,13 Kč bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 13 177,41 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit částku 91 122,72 Kč.\n16. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.\n17. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 91 122,72 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.\n18. Ve zbývající části, tedy co do částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).\n19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 91 122,72 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 35 876,32 Kč (částky 20 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 104 300,13 Kč od 16.3.2022 do vydání rozsudku dne 29.6.2023 ve výši 15 814,32 Kč, protože v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta). Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 72 % a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 44 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x 5 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm.a), písm. d) písm.g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 2 790 (předžalobní výzva) dle § 11 odst. 2 písm.h) a.t., z tarifní hodnoty 111 184,72 Kč, neboť k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna 19 530 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., tj. celkem 1 200 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 20 730 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 448 Kč, tj. celkem 29 531,30 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 44 %, tj. 12 993,80 Kč.\n20. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.\n21. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:61.C.38.2023.4","publishedAt":"2023-08-21","decisionAt":"2023-06-29","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":38,"year":2023,"pageNumber":58},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"111 184,72 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1746","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"562","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"104","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_KUPNI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}