{"uuid":"c88f9592-7ead-42e1-bb22-b40c797f365b","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudců Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Jiřího Pacovského ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o vypořádání společného jmění manželů,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s usnesením se mění v části výroku III. a IV. rozsudku a ve výroku I. a II. usnesení tak, že výše nákladů řízení, kterou je každý z účastníků povinen zaplatit, činí 20 838,315 Kč, ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. a IV. rozsudku se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s usnesením se mění v části výroku III. a IV. rozsudku a ve výroku I. a II. usnesení tak, že výše nákladů řízení, kterou je každý z účastníků povinen zaplatit, činí 20 838,315 Kč, ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. a IV. rozsudku se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem vypořádal společné jmění účastníků tak, že nařídil prodej pozemku parc. č. 199/42 v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" a katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „pozemek“) ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi žalobce a žalovanou rozdělen rovným dílem (výrok I.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a nakonec rozhodl o povinnosti obou účastníků zaplatit polovinu nákladů řízení státu, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III. a IV.). Usnesením soud prvního stupně rozhodl o tom, že výše nákladů státu, které je žalobce povinen zaplatit, činí 15 838,315 Kč, výše nákladů, které je povinna platit žalovaná, činí 25 838,315 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z toho, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rozvedeno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". V průběhu manželství účastníci nabyli mimo jiné shora popsaný pozemek. Pozemek nebyl vypořádán smírem účastníků schváleným usnesením soudu prvního stupně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Cena pozemku, pokud byl oceněn jako nezastavitelný, činila 1 980 000 Kč, pokud byl oceněn jako zastavitelný, činila 3 569 000 Kč. Soud prvního stupně rovněž vyšel z toho, že žalobce byl připraven vyplatit žalované na vypořádání částku 100 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědků, a to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", které žalobce navrhl k prokázání jeho tvrzení o skutečném obsahu vůle při uzavírání smíru v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť je považoval za nadbytečné a žalovaná je odmítla zprostit mlčenlivosti, dále revizním znaleckým posudkem, neboť cenu pozemku považoval za zjištěnou z již zpracovaných znaleckých posudků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“), pokud jde o posouzení nabytí pozemku do společného jmění manželů podle § 709 odst. 1 o. z. Konstatoval, že pozemek se stal součástí společného jmění účastníků. Soud prvního stupně vzal v potaz, že pozemek obklopuje rodinný dům ve vlastnictví žalobce, nachází se na něm jediná přístupová cesta k rodinnému domu. V případě rozdělení pozemku by do úvahy přicházelo pouze oddělení úzkého pruhu vedoucího podél hranice pozemku, vzniklý pozemek by měl pro žalovanou pouze velmi malý ekonomický význam, jeho užití by bylo problematické. S přihlédnutím k místním podmínkám, poloze a tvaru pozemku proto soud prvního stupně uzavřel, že pozemek není možné rozdělit. Možné podle soudu prvního stupně nebylo ani přikázání pozemku jednomu z účastníků, neboť žalobce neprokázal solventnost k vyplacení přiměřené částky na vypořádání, žalovaná neměla o přikázání pozemku zájem. Jako vhodný způsob vypořádání společného jmění soud prvního stupně neshledal ani vypořádání formou vzniku podílového spoluvlastnictví účastníků. S ohledem na vše uvedené dospěl soud prvního stupně k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání společného jmění účastníků je prodej pozemku ve veřejné dražbě za současného rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky rovným dílem. V souvislosti s tím připomněl, že účastníci budou spoluvlastníky pozemku až do doby jeho faktického prodeje a rozdělení výtěžku, a do této doby mohou přistoupit i k jeho přímému prodeji.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně se zabýval rovněž tím, zda je v tomto případě namístě uplatnit odklon od rovnosti podílů při vypořádání, jak navrhoval žalobce s odůvodněním, že pozemek měl být vypořádán již v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", že vůlí stran bylo zahrnout ho do smíru uzavřeného účastníky a že podíl na vypořádání zohledňoval také vypořádání tohoto pozemku, v tomto konkrétním případu však uzavřel, že v řízení nebyla prokázána žádná z okolností, která by odklon od rovnosti podílů odůvodňovala. I kdyby dospěl k závěru, že původním úmyslem obou stran bylo zahrnout pozemek do vypořádání formou schváleného smíru, nepředstavovalo by to důvod pro uplatnění disparity podílů. Výsledek předchozího řízení o vypořádání společného jmění manželů následuje až po jeho zániku a podle soudu prvního stupně tedy nemůže představovat okolnost, která nastala za trvání manželství účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s odkazem na judikatorní závěry Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a s ohledem na to, že spor má povahu iudicium duplex. Současně konstatoval, že nezjistil žádné zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. O nákladech státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil účastníkům, aby každý nahradil polovinu nákladů řízení státu. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo rozhodnuto o znalečném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", ponechal rozhodnutí o konkrétní výši na samostatné usnesení a rozhodl pouze o základu tohoto nároku. V usnesení soud prvního stupně uvedl, že výše nákladů, které má platit žalobce, činí 15 838,315 Kč a výše nákladů, které má platit žalovaná, činí 25 838,315 Kč, přičemž zohlednil, že znalcům bylo v řízení vyplaceno znalečné v celkové výši 51 676,63 Kč, každý z účastníků je povinen zaplatit polovinu nákladů státu a žalobce dosud zaplatil zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti rozsudku i proti usnesení podali odvolání oba účastníci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobce ve svém odvolání namítal, že předmětem řízení bylo vypořádání zbývající části společného jmění účastníků, a to zahrady okolo rodinného domu ve vlastnictví žalobce, která však měla být vypořádána smírem účastníků schváleným soudem prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". K faktickému vypořádání nedošlo a žalovaná se podle žalobce v rozporu s dobrými mravy domáhá opětovné úhrady za již jednou vypořádanou část společného jmění. Podle žalovaného postupoval soud prvního stupně nesprávně, pokud nevzal tyto okolnosti v úvahu, neuplatnil disparitní vypořádání společného jmění účastníků a spokojil se s tím, že judikatura uvádí případy podmiňující užití disparity v rámci jednání manželů za trvání manželství, a neužil disparitu jako obecný spravedlnostní korektiv. Žalobce dále uvedl, že i kdyby se soud neodklonil od paritního vypořádání, měl zvolit jiný způsob vypořádání, nikoli nařídit prodej nemovité věci ve veřejné dražbě. Žalobce má za to, se soud prvního stupně neprovedl všechny označené důkazy, zejména posudek či odborné vyjádření k otázce reálného rozdělení nemovité věci. Pominul podle žalobce skutečnost, že předmětem vypořádání je zahrada, která obklopuje dům ve vlastnictví žalobce, že pozemek je zatížen zástavním právem banky z titulu hypotečního úvěru. Žalobce považoval rozdělení pozemku za možné a připomněl, že je připraven tento proces financovat. Žalobce dále namítal, že oba znalci uvedli, že předmětný pozemek je v zásadě jako celek neprodejný, nelze na něm nic postavit, bylo by nutné zřídit na něm přístup do domu žalobce, nacházejí se na něm inženýrské sítě. Soud nezkoumal, jakou cenu by měla oddělená část pozemku pro vlastníka sousedního pozemku. Žalobce má zájem na zachování svého vlastnického práva k pozemku, pokud soud prvního stupně neshledal důvod aplikaci disparity podílů při vypořádání ani pozemek nerozdělil, měl ho přikázat oběma účastníkům do podílového spoluvlastnictví. Přikázáním do spoluvlastnictví by zůstala zachována možnost obou účastníků se svým podílem nakládat, například darovat ho dcerám, prodat ho apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalovaná rovněž nesouhlasila se způsobem vypořádání této části společného jmění účastníků. Zrekapitulovala, že se vypořádání společného jmění manželů domáhali oba účastníci a část společného jmění manželů byla vypořádána smírem uzavřeným v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Uvedla, že ani jedna ze stran v předchozím řízení vypořádat pozemek nezvažovala, podle žalované tak není důvodná argumentace žalobce, že byl pozemek již smírem vypořádán. Žalobce nesplnil povinnost, ke které se schváleným smírem zavázal, proto byla nucena domáhat se jejího splnění exekučně. Žalobce podle žalované dosud nesplnil ani svou povinnost převzít hypoteční úvěr. Žalovaná nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť znalkyně nebyla schopna vyjádřit se k možné zastavitelnosti pozemku, který by měl být oceněn jako pozemek ve funkčním celku s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Žalovaná je přesvědčena, že soud prvního stupně měl vzít v potaz znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož obvyklá cena předmětného pozemku činí 5 541 000 Kč, což odpovídá i vyjádření žalobce, podle něhož cena všech nemovitých věcí ve funkčním celku činí 15 000 000 Kč. Zvolený způsob vypořádání, tedy prodej pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky, podle žalované nemá oporu v zákoně, ani v praxi soudů a konstantní judikatuře. Tímto způsobem lze podle žalované vypořádat majetek ve společném jmění pouze za situace, kdy je vypořádáváno společné jmění jako celek a žádný z účastníků nemá prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Provedením dražby dojde k poškození práv žalované na spravedlivý proces, pozemek by mohla koupit třetí osoba na základě pokynu žalobce, jenž by získal předmětný pozemek za nižší cenu, než byla stanovena znaleckým posudkem. Žalovaná měla za to, že je třeba vypracovat revizní znalecký posudek a přikázat pozemek žalobci oproti povinnosti zaplatit žalované náhradu ve výši jedné poloviny takto stanovené obvyklé ceny nemovitých věcí. Žalovaná nesouhlasila ani s tím, že se má podílet na placení nákladů státu, provedení znaleckých posudků nenavrhovala, posudky nebyly v řízení použity, neboť soud prvního stupně dospěl k závěru, že vypořádá společné jmění nařízením prodeje pozemku ve veřejné dražbě. Podle žalované jsou zde mimořádné podmínky pro to, aby povinnost k náhradě těchto nákladů nesl výlučně žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contr.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná, a to až na odvolání žalované do výroku o nákladech řízení státu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a pro stručnost na něj odkazuje. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o zprávu stavebního úřadu obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", z níž zjistil, že územní plán obce řadí lokalitu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zastavěného území s funkčním využitím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – bydlení příměstské. Minimální výměra pozemků není v dané lokalitě stanovena, přesto pozemky nelze dělit zcela bez regulace, přičemž hodnotícím prvkem je důvod dělení ve smyslu možného využití, zajištění přístupnosti všech vzniklých pozemkových dílů, současná zastavěnost, odstupové vzdálenosti od stávajících staveb apod. Podle uvedené zprávy by případné dělení pozemku s ohledem na hlavní využití území mělo směřovat k vymezení druhého pozemku pro rodinný dům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud neshledal důvod k doplnění dokazování o revizní znalecký posudek k určení aktuální obvyklé ceny nemovitých věcí a o odborné vyjádření či znalecký posudek k otázce rozdělení pozemku a ocenění jeho části z hlediska úvahy o jeho významu pro vlastníka sousedního pozemku, neboť s ohledem na výsledky dokazování a skutečnost, že žalobce není solventní k vyplacení vypořádacího podílu žalované, by jejich provedení kolidovalo se zásadami ekonomie a hospodárnosti řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Po právní stránce vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť společné jmění účastníků zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V první řadě je třeba uvést, že odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením soudu prvního stupně, že nelze přijmout závěr žalobce o tom, že předmětný pozemek byl již vypořádán v předchozím řízení o vypořádání společného jmění účastníků. V tomto směru lze odkázat na řízení vedené soudem prvního stupně pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž byla smírem účastníků vypořádána část společného jmění manželů, součástí smíru však nebylo ujednání týkající se nyní projednávaného pozemku, a pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž byla zamítnuta žaloba žalobce o neplatnost soudem schváleného smíru. Z tohoto důvodu se soud prvního stupně správně zabýval tím, jakým způsobem předmětný pozemek jako dosud nevypořádanou část společného jmění účastníků vypořádat a zda se při rozhodování odklonit od rovnosti podílů na vypořádání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Obecně je třeba uvést, že pokud se manželé nebo bývalí manželé nedohodnou jinak, nebo pokud se neuplatní § 741 o. z. (fikce vypořádání), platí při vypořádání, že podíly obou manželů jsou stejné. Dále platí, že soud může při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dostupný jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), takový postup však musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich, určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Důvodem k disparitě vypořádacích podílů, jak již uvedl i soud prvního stupně, mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V případě principu zásluhovosti vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V první řadě je třeba uvést, neboť tento závěr měl vliv na rozhodování o způsobu vypořádání společného jmění manželů, že ani odvolací soud neshledal důvod pro odklon od rovnosti podílů obou účastníků na vypořádání. Žalobce netvrdil žádnou z okolností uvedených shora (zásluhy na nabytí a udržení majetku ani negativní okolnosti v manželství), užití disparity se domáhal pouze s ohledem na své tvrzení, že předmětný pozemek měl být vypořádán již v původním řízení o vypořádání společného jmění manželů, které skončilo schváleným smírem účastníků. Jak již bylo uvedeno, žádný z účastníků neprojevil vůli pozemek do vypořádání zahrnout a dohoda o vypořádání pozemku účastníky uzavřena nebyla; tento postup účastníků, jenž je podle subjektivního přesvědčení žalobce pochybením, nelze korigovat či zhojit užitím disparity podílů na vypořádání. Nakonec nelze přisvědčit názoru žalobce, že žalovaná jedná v rozporu s dobrými mravy, pokud žádá, aby jí žalobce zaplatil náhradu odpovídající polovině obvyklé ceny pozemku, neboť pokud pozemek nebyl vypořádán smírem účastníků, nelze uzavřít, že se žalovaná znovu domáhá zaplacení náhrady za již jednou vypořádanou část společného jmění účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pokud jde o přikázání jednomu z účastníků, soud prvního stupně vzal správně v úvahu, že žalovaná neměla o přikázání předmětného pozemku zájem, žalobce pozemek přikázat žádal, nebyl však schopen prokázat, že disponuje finančními prostředky na zaplacení přiměřené náhrady žalované. V odvolacím řízení totiž setrval na stanovisku, že není schopen vyplatit žalované na vypořádání vyšší částku než 600 000 Kč, což však neodpovídá ceně zjištěné znaleckým posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", z jehož závěrů neměl odvolací soud důvod nevycházet, neboť podle něj byl pozemek s ohledem na odlišný vlastnický režim správně oceněn jako samostatný, s využitím jako zahrada, nikoli jako pozemek ve funkčním celku s pozemkem žalobce, jehož součástí je stavba rodinného domu. V řízení o vypořádání společného jmění manželů je třeba dbát na to, aby ten z účastníků, kterému je přikazován majetek ve větším rozsahu než druhému z nich, byl schopen rozdíl vyrovnat v penězích a požadavek na prokázání solventnosti ve sporech o vypořádání společného jmění manželů zdůrazňuje i soudní praxe se závěrem, že manželovi, který požaduje přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví, ale nemá prostředky na vypořádání podílu druhého manžela, v zásadě nelze nemovité věci přikázat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž tento přístup judikatura sdílí i při vypořádání společného jmění manželů podle občanského zákoníku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nebo usnesení Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. II. ÚS 1993/20, dostupné na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dále se odvolací soud s ohledem na odvolací námitky účastníků zabýval ostatními způsoby vypořádání společného jmění manželů, s ohledem na konkrétní okolnosti případu však také dospěl k závěru, že není namístě předmětný pozemek rozdělit nebo ho přikázat do spoluvlastnictví účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Předpokladem vypořádání rozdělením věci je její reálná dělitelnost, soud by měl při rozdělení rovněž zohlednit, zda je rozdělení věci účelné. V tomto případě neshledal odvolací soud nepřiměřenými úvahy soudu prvního stupně o tom, že pozemek není namístě rozdělit s ohledem na jeho tvar a umístění vzhledem k rodinnému domu za nepřiměřené. Nebylo možné odhlédnout od toho, že pozemek představuje zahradu rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalobce, je na něm přístupová cesta k domu žalobce a jsou na něm umístěny inženýrské sítě. Při zachování rovnosti podílů na vypořádání by rozdělením vznikly dva pozemky nevhodného tvaru, s předpokládanou výměrou 372 m². Účelné využití takového pozemku by s ohledem na konkrétní okolnosti případu bylo možné očekávat pouze u žalobce, který by pozemek využíval nadále jako zahradu a k přístupu na svůj pozemek, jehož součástí je stavba rodinného domu žalobce, nikoli u žalované. Pokud se žalobce dovolával rozdělení pozemku s tím, že by část pozemku mohla být využita některým z vlastníků sousedních pozemků, podle odvolacího soudu se jedná pouze o spekulativní úvahu a řešení, které nelze žalované autoritativně vnutit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Přikázání věci do podílového spoluvlastnictví by v případě vypořádání společného jmění manželů mělo být, byť ho ani judikatura v poměrech občanského zákoníku nevylučuje, řešením výjimečným, neboť je tímto způsobem založen nový spoluvlastnický vztah. Ani podle odvolacího soudu v tomto konkrétním případu žádné okolnosti pro zvolení uvedeného způsobu vypořádání společného jmění účastníků nesvědčí, přičemž také odvolací soud přihlédl k tomu, že by takto byl založen spoluvlastnický vztah účastníků, jejichž komunikace je v tuto chvíli narušena, což by s vysokou mírou pravděpodobnosti vyústilo v další spor, v němž by bylo nutné spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. Přikázáním pozemku do podílového spoluvlastnictví účastníků by nebylo docíleno ani naplnění zásady superficies solo cedit, což by v jiném případě mohlo být významným argumentem pro vypořádání společného jmění jeho přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků. Pokud oba účastníci očekávají problémy spojené s prodejem předmětného pozemku, jehož součástí není stavba rodinného domu ve vlastnictví žalobce, je třeba vzít v potaz, že aktuální situace vznikla přičiněním obou účastníků, kteří pozemek nevypořádali společně s vypořádáním stavby domu a stavebního pozemku, jehož je součástí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Pokud nebylo možné pozemek, který je předmětem řízení o vypořádání společného jmění účastníků rozdělit, ani nepřichází v úvahu jeho přikázání do vlastnictví žalobce nebo do podílového spoluvlastnictví účastníků, soud prvního stupně nepochybil, pokud nařídil prodej pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku prodeje mezi účastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. K námitce žalované, že soudem prvního stupně zvolený způsob vypořádání nemá oporu v zákona ani v judikatuře soudů je třeba uvést, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" stanoví podpůrnou úpravu spoluvlastnictví také pro společné jmění manželů; neznamená to sice, že by na aktiva společného jmění mělo být nahlíženo jako na podílové spoluvlastnictví, ani že by měla být na vypořádání společného jmění manželů aplikována povinná zákonná posloupnost způsobů vypořádání, subsidiární použití úpravy spoluvlastnictví však přichází v úvahu tam, kde odpovídající úprava společného jmění manželů schází. Vypořádání společného jmění prodejem věci a rozdělením výtěžku občanský zákoník na žádném místě nevylučuje a takový způsob vypořádání není ani v rozporu s účelem vypořádání společného jmění. Zvolit takový způsob vypořádání nebrání ani skutečnost, že s tímto řešením některý z manželů nesouhlasí, neboť soud v řízení o vypořádání společného jmění není podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání jednotlivých položek tvořících společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů nařízením prodeje společné věci a rozdělením výtěžku prodeje v poměrech občanského zákoníku připustil ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud (viz rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný pod č. 8/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), podle kterého přijetí tohoto řešení má umožnit soudní praxi dalším možným způsobem vypořádání dosáhnout obecně zdůrazňovaného požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání právních poměrů bývalých manželů ohledně společného jmění manželů a reagovat na individuální okolnosti konkrétních případů širšími způsoby vypořádání společného jmění manželů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud prvního stupně rovněž rozhodl správně o nákladech státu, neboť podle § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v době vydání rozsudku nebyla známa výše nákladů státu, rozhodl správně podle § 155 odst. 1 o. s. ř. o základu náhrady nákladů řízení státu s tím, že její výše bude určena v samostatném usnesení. V tomto samostatném usnesení však výši nákladů řízení státu nesprávně určil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 141 odst. 1 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Odvolací soud považuje za správné, že soud prvního stupně s ohledem na povahu a výsledek řízení o vypořádání společného jmění manželů rozhodl o povinnosti účastníků řízení nahradit náklady státu v rozsahu 50 % pro každého. V této souvislosti je třeba dodat, že při rozhodování o povinnosti účastníků nahradit náklady řízení státu nehraje roli, který z účastníků provedení důkazu znaleckým posudkem navrhoval, ani to, že z některých výsledků znaleckého zkoumání soud při svém rozhodování nevyšel, neboť rozhodující je to, že o nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a pro účely rozhodování o povinnosti nahradit náklady státu platí, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je shodný. Při určení konkrétní výše náhrady nákladů řízení státu je pak třeba vycházet z již vydaných rozhodnutí o přiznání znalečného, při zohlednění sumy vybraných záloh; soud prvního stupně rozhodl o přiznání znalečného znalcům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", v celkové výši 51 676,63 Kč, které bylo zčásti kryto zálohou ve výši 10 000 Kč složenou žalobcem. Částka 41 676,63 Kč tudíž představuje 100 % náhrady nákladů řízení, které byly placeny státem a teprve povinnost k placení této částky bylo třeba rozdělit mezi žalobce a žalovanou rovným dílem. Pokud jde o zaplacenou zálohu, ta se stala součástí nákladů žalobce, na jejichž náhradu se vztahují pravidla uvedená v § 142 o. s. ř., tedy pravidla o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem. V tomto případě však bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, povinnost nahradit žalobci tuto část nákladů tak nemohla být žalované uložena a částka zaplacené zálohy nemohla být v rozhodnutí o výši nákladů, které mají účastníci státu nahradit, zohledněna (neboť toto rozhodnutí se vztahuje pouze na tu část nákladů, které platit stát z rozpočtových prostředků). Z tohoto důvodu odvolací soud přiměřeně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v části výroku III. a IV. rozsudku a ve výroku I. a II. usnesení změnil tak, že výše nákladů řízení, kterou je každý z účastníků povinen zaplatit, činí 20 838,315 Kč, ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. a IV. rozsudku (místo a lhůta k plnění) podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto v souladu se stanoviskem Pléna Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu mohou být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Odvolací soud proto zohlednil povahu řízení a zároveň neshledal žádnou z popsaných specifických okolností (postoj účastníků, kteří se neshodli na způsobu vypořádání společného jmění manželů, nelze v tomto případě hodnotit jako nezájem o konstruktivní vyřešení věci či jako obstrukční chování). Odvolací soud má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nemá žádný z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud , adresa,  (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem vypořádal společné jmění účastníků tak, že nařídil prodej pozemku parc. č. 199/42 v obci , Jméno žalované B,  a katastrálním území , Jméno žalované B,  (dále jen „pozemek“) ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi žalobce a žalovanou rozdělen rovným dílem (výrok I.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a nakonec rozhodl o povinnosti obou účastníků zaplatit polovinu nákladů řízení státu, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III. a IV.). Usnesením soud prvního stupně rozhodl o tom, že výše nákladů státu, které je žalobce povinen zaplatit, činí 15 838,315 Kč, výše nákladů, které je povinna platit žalovaná, činí 25 838,315 Kč.2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z toho, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum,  a rozvedeno , datum, . V průběhu manželství účastníci nabyli mimo jiné shora popsaný pozemek. Pozemek nebyl vypořádán smírem účastníků schváleným usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Cena pozemku, pokud byl oceněn jako nezastavitelný, činila 1 980 000 Kč, pokud byl oceněn jako zastavitelný, činila 3 569 000 Kč. Soud prvního stupně rovněž vyšel z toho, že žalobce byl připraven vyplatit žalované na vypořádání částku 100 000 Kč.3. Soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědků, a to , tituly před jménem,  , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, , které žalobce navrhl k prokázání jeho tvrzení o skutečném obsahu vůle při uzavírání smíru v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. , spisová značka, , neboť je považoval za nadbytečné a žalovaná je odmítla zprostit mlčenlivosti, dále revizním znaleckým posudkem, neboť cenu pozemku považoval za zjištěnou z již zpracovaných znaleckých posudků.4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“), pokud jde o posouzení nabytí pozemku do společného jmění manželů podle § 709 odst. 1 o. z. Konstatoval, že pozemek se stal součástí společného jmění účastníků. Soud prvního stupně vzal v potaz, že pozemek obklopuje rodinný dům ve vlastnictví žalobce, nachází se na něm jediná přístupová cesta k rodinnému domu. V případě rozdělení pozemku by do úvahy přicházelo pouze oddělení úzkého pruhu vedoucího podél hranice pozemku, vzniklý pozemek by měl pro žalovanou pouze velmi malý ekonomický význam, jeho užití by bylo problematické. S přihlédnutím k místním podmínkám, poloze a tvaru pozemku proto soud prvního stupně uzavřel, že pozemek není možné rozdělit. Možné podle soudu prvního stupně nebylo ani přikázání pozemku jednomu z účastníků, neboť žalobce neprokázal solventnost k vyplacení přiměřené částky na vypořádání, žalovaná neměla o přikázání pozemku zájem. Jako vhodný způsob vypořádání společného jmění soud prvního stupně neshledal ani vypořádání formou vzniku podílového spoluvlastnictví účastníků. S ohledem na vše uvedené dospěl soud prvního stupně k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání společného jmění účastníků je prodej pozemku ve veřejné dražbě za současného rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky rovným dílem. V souvislosti s tím připomněl, že účastníci budou spoluvlastníky pozemku až do doby jeho faktického prodeje a rozdělení výtěžku, a do této doby mohou přistoupit i k jeho přímému prodeji.5. Soud prvního stupně se zabýval rovněž tím, zda je v tomto případě namístě uplatnit odklon od rovnosti podílů při vypořádání, jak navrhoval žalobce s odůvodněním, že pozemek měl být vypořádán již v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. , spisová značka, , že vůlí stran bylo zahrnout ho do smíru uzavřeného účastníky a že podíl na vypořádání zohledňoval také vypořádání tohoto pozemku, v tomto konkrétním případu však uzavřel, že v řízení nebyla prokázána žádná z okolností, která by odklon od rovnosti podílů odůvodňovala. I kdyby dospěl k závěru, že původním úmyslem obou stran bylo zahrnout pozemek do vypořádání formou schváleného smíru, nepředstavovalo by to důvod pro uplatnění disparity podílů. Výsledek předchozího řízení o vypořádání společného jmění manželů následuje až po jeho zániku a podle soudu prvního stupně tedy nemůže představovat okolnost, která nastala za trvání manželství účastníků.6. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s odkazem na judikatorní závěry Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a s ohledem na to, že spor má povahu iudicium duplex. Současně konstatoval, že nezjistil žádné zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.7. O nákladech státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil účastníkům, aby každý nahradil polovinu nákladů řízení státu. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo rozhodnuto o znalečném , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , ponechal rozhodnutí o konkrétní výši na samostatné usnesení a rozhodl pouze o základu tohoto nároku. V usnesení soud prvního stupně uvedl, že výše nákladů, které má platit žalobce, činí 15 838,315 Kč a výše nákladů, které má platit žalovaná, činí 25 838,315 Kč, přičemž zohlednil, že znalcům bylo v řízení vyplaceno znalečné v celkové výši 51 676,63 Kč, každý z účastníků je povinen zaplatit polovinu nákladů státu a žalobce dosud zaplatil zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč.8. Proti rozsudku i proti usnesení podali odvolání oba účastníci.9. Žalobce ve svém odvolání namítal, že předmětem řízení bylo vypořádání zbývající části společného jmění účastníků, a to zahrady okolo rodinného domu ve vlastnictví žalobce, která však měla být vypořádána smírem účastníků schváleným soudem prvního stupně dne , datum, . K faktickému vypořádání nedošlo a žalovaná se podle žalobce v rozporu s dobrými mravy domáhá opětovné úhrady za již jednou vypořádanou část společného jmění. Podle žalovaného postupoval soud prvního stupně nesprávně, pokud nevzal tyto okolnosti v úvahu, neuplatnil disparitní vypořádání společného jmění účastníků a spokojil se s tím, že judikatura uvádí případy podmiňující užití disparity v rámci jednání manželů za trvání manželství, a neužil disparitu jako obecný spravedlnostní korektiv. Žalobce dále uvedl, že i kdyby se soud neodklonil od paritního vypořádání, měl zvolit jiný způsob vypořádání, nikoli nařídit prodej nemovité věci ve veřejné dražbě. Žalobce má za to, se soud prvního stupně neprovedl všechny označené důkazy, zejména posudek či odborné vyjádření k otázce reálného rozdělení nemovité věci. Pominul podle žalobce skutečnost, že předmětem vypořádání je zahrada, která obklopuje dům ve vlastnictví žalobce, že pozemek je zatížen zástavním právem banky z titulu hypotečního úvěru. Žalobce považoval rozdělení pozemku za možné a připomněl, že je připraven tento proces financovat. Žalobce dále namítal, že oba znalci uvedli, že předmětný pozemek je v zásadě jako celek neprodejný, nelze na něm nic postavit, bylo by nutné zřídit na něm přístup do domu žalobce, nacházejí se na něm inženýrské sítě. Soud nezkoumal, jakou cenu by měla oddělená část pozemku pro vlastníka sousedního pozemku. Žalobce má zájem na zachování svého vlastnického práva k pozemku, pokud soud prvního stupně neshledal důvod aplikaci disparity podílů při vypořádání ani pozemek nerozdělil, měl ho přikázat oběma účastníkům do podílového spoluvlastnictví. Přikázáním do spoluvlastnictví by zůstala zachována možnost obou účastníků se svým podílem nakládat, například darovat ho dcerám, prodat ho apod.10. Žalovaná rovněž nesouhlasila se způsobem vypořádání této části společného jmění účastníků. Zrekapitulovala, že se vypořádání společného jmění manželů domáhali oba účastníci a část společného jmění manželů byla vypořádána smírem uzavřeným v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. , spisová značka, . Uvedla, že ani jedna ze stran v předchozím řízení vypořádat pozemek nezvažovala, podle žalované tak není důvodná argumentace žalobce, že byl pozemek již smírem vypořádán. Žalobce nesplnil povinnost, ke které se schváleným smírem zavázal, proto byla nucena domáhat se jejího splnění exekučně. Žalobce podle žalované dosud nesplnil ani svou povinnost převzít hypoteční úvěr. Žalovaná nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , neboť znalkyně nebyla schopna vyjádřit se k možné zastavitelnosti pozemku, který by měl být oceněn jako pozemek ve funkčním celku s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Žalovaná je přesvědčena, že soud prvního stupně měl vzít v potaz znalecký posudek , právnická osoba, , podle něhož obvyklá cena předmětného pozemku činí 5 541 000 Kč, což odpovídá i vyjádření žalobce, podle něhož cena všech nemovitých věcí ve funkčním celku činí 15 000 000 Kč. Zvolený způsob vypořádání, tedy prodej pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky, podle žalované nemá oporu v zákoně, ani v praxi soudů a konstantní judikatuře. Tímto způsobem lze podle žalované vypořádat majetek ve společném jmění pouze za situace, kdy je vypořádáváno společné jmění jako celek a žádný z účastníků nemá prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Provedením dražby dojde k poškození práv žalované na spravedlivý proces, pozemek by mohla koupit třetí osoba na základě pokynu žalobce, jenž by získal předmětný pozemek za nižší cenu, než byla stanovena znaleckým posudkem. Žalovaná měla za to, že je třeba vypracovat revizní znalecký posudek a přikázat pozemek žalobci oproti povinnosti zaplatit žalované náhradu ve výši jedné poloviny takto stanovené obvyklé ceny nemovitých věcí. Žalovaná nesouhlasila ani s tím, že se má podílet na placení nákladů státu, provedení znaleckých posudků nenavrhovala, posudky nebyly v řízení použity, neboť soud prvního stupně dospěl k závěru, že vypořádá společné jmění nařízením prodeje pozemku ve veřejné dražbě. Podle žalované jsou zde mimořádné podmínky pro to, aby povinnost k náhradě těchto nákladů nesl výlučně žalobce.11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contr.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná, a to až na odvolání žalované do výroku o nákladech řízení státu.12. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a pro stručnost na něj odkazuje. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o zprávu stavebního úřadu obce , adresa,  z , datum, , z níž zjistil, že územní plán obce řadí lokalitu , adresa,  do zastavěného území s funkčním využitím , Anonymizováno,  – bydlení příměstské. Minimální výměra pozemků není v dané lokalitě stanovena, přesto pozemky nelze dělit zcela bez regulace, přičemž hodnotícím prvkem je důvod dělení ve smyslu možného využití, zajištění přístupnosti všech vzniklých pozemkových dílů, současná zastavěnost, odstupové vzdálenosti od stávajících staveb apod. Podle uvedené zprávy by případné dělení pozemku s ohledem na hlavní využití území mělo směřovat k vymezení druhého pozemku pro rodinný dům.13. Odvolací soud neshledal důvod k doplnění dokazování o revizní znalecký posudek k určení aktuální obvyklé ceny nemovitých věcí a o odborné vyjádření či znalecký posudek k otázce rozdělení pozemku a ocenění jeho části z hlediska úvahy o jeho významu pro vlastníka sousedního pozemku, neboť s ohledem na výsledky dokazování a skutečnost, že žalobce není solventní k vyplacení vypořádacího podílu žalované, by jejich provedení kolidovalo se zásadami ekonomie a hospodárnosti řízení.14. Po právní stránce vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle , Anonymizováno, , neboť společné jmění účastníků zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství dne , datum, .15. , Anonymizováno16. , Anonymizováno17. , Anonymizováno18. V první řadě je třeba uvést, že odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením soudu prvního stupně, že nelze přijmout závěr žalobce o tom, že předmětný pozemek byl již vypořádán v předchozím řízení o vypořádání společného jmění účastníků. V tomto směru lze odkázat na řízení vedené soudem prvního stupně pod sp. zn. , spisová značka, , jímž byla smírem účastníků vypořádána část společného jmění manželů, součástí smíru však nebylo ujednání týkající se nyní projednávaného pozemku, a pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byla zamítnuta žaloba žalobce o neplatnost soudem schváleného smíru. Z tohoto důvodu se soud prvního stupně správně zabýval tím, jakým způsobem předmětný pozemek jako dosud nevypořádanou část společného jmění účastníků vypořádat a zda se při rozhodování odklonit od rovnosti podílů na vypořádání.19. Obecně je třeba uvést, že pokud se manželé nebo bývalí manželé nedohodnou jinak, nebo pokud se neuplatní § 741 o. z. (fikce vypořádání), platí při vypořádání, že podíly obou manželů jsou stejné. Dále platí, že soud může při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na , Anonymizováno, ), takový postup však musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich, určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).20. Důvodem k disparitě vypořádacích podílů, jak již uvedl i soud prvního stupně, mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě principu zásluhovosti vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).21. V první řadě je třeba uvést, neboť tento závěr měl vliv na rozhodování o způsobu vypořádání společného jmění manželů, že ani odvolací soud neshledal důvod pro odklon od rovnosti podílů obou účastníků na vypořádání. Žalobce netvrdil žádnou z okolností uvedených shora (zásluhy na nabytí a udržení majetku ani negativní okolnosti v manželství), užití disparity se domáhal pouze s ohledem na své tvrzení, že předmětný pozemek měl být vypořádán již v původním řízení o vypořádání společného jmění manželů, které skončilo schváleným smírem účastníků. Jak již bylo uvedeno, žádný z účastníků neprojevil vůli pozemek do vypořádání zahrnout a dohoda o vypořádání pozemku účastníky uzavřena nebyla; tento postup účastníků, jenž je podle subjektivního přesvědčení žalobce pochybením, nelze korigovat či zhojit užitím disparity podílů na vypořádání. Nakonec nelze přisvědčit názoru žalobce, že žalovaná jedná v rozporu s dobrými mravy, pokud žádá, aby jí žalobce zaplatil náhradu odpovídající polovině obvyklé ceny pozemku, neboť pokud pozemek nebyl vypořádán smírem účastníků, nelze uzavřít, že se žalovaná znovu domáhá zaplacení náhrady za již jednou vypořádanou část společného jmění účastníků.22. Pokud jde o přikázání jednomu z účastníků, soud prvního stupně vzal správně v úvahu, že žalovaná neměla o přikázání předmětného pozemku zájem, žalobce pozemek přikázat žádal, nebyl však schopen prokázat, že disponuje finančními prostředky na zaplacení přiměřené náhrady žalované. V odvolacím řízení totiž setrval na stanovisku, že není schopen vyplatit žalované na vypořádání vyšší částku než 600 000 Kč, což však neodpovídá ceně zjištěné znaleckým posudkem , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , z jehož závěrů neměl odvolací soud důvod nevycházet, neboť podle něj byl pozemek s ohledem na odlišný vlastnický režim správně oceněn jako samostatný, s využitím jako zahrada, nikoli jako pozemek ve funkčním celku s pozemkem žalobce, jehož součástí je stavba rodinného domu. V řízení o vypořádání společného jmění manželů je třeba dbát na to, aby ten z účastníků, kterému je přikazován majetek ve větším rozsahu než druhému z nich, byl schopen rozdíl vyrovnat v penězích a požadavek na prokázání solventnosti ve sporech o vypořádání společného jmění manželů zdůrazňuje i soudní praxe se závěrem, že manželovi, který požaduje přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví, ale nemá prostředky na vypořádání podílu druhého manžela, v zásadě nelze nemovité věci přikázat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přičemž tento přístup judikatura sdílí i při vypořádání společného jmění manželů podle občanského zákoníku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1993/20, dostupné na , Anonymizováno, ).23. Dále se odvolací soud s ohledem na odvolací námitky účastníků zabýval ostatními způsoby vypořádání společného jmění manželů, s ohledem na konkrétní okolnosti případu však také dospěl k závěru, že není namístě předmětný pozemek rozdělit nebo ho přikázat do spoluvlastnictví účastníků.24. Předpokladem vypořádání rozdělením věci je její reálná dělitelnost, soud by měl při rozdělení rovněž zohlednit, zda je rozdělení věci účelné. V tomto případě neshledal odvolací soud nepřiměřenými úvahy soudu prvního stupně o tom, že pozemek není namístě rozdělit s ohledem na jeho tvar a umístění vzhledem k rodinnému domu za nepřiměřené. Nebylo možné odhlédnout od toho, že pozemek představuje zahradu rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalobce, je na něm přístupová cesta k domu žalobce a jsou na něm umístěny inženýrské sítě. Při zachování rovnosti podílů na vypořádání by rozdělením vznikly dva pozemky nevhodného tvaru, s předpokládanou výměrou 372 m². Účelné využití takového pozemku by s ohledem na konkrétní okolnosti případu bylo možné očekávat pouze u žalobce, který by pozemek využíval nadále jako zahradu a k přístupu na svůj pozemek, jehož součástí je stavba rodinného domu žalobce, nikoli u žalované. Pokud se žalobce dovolával rozdělení pozemku s tím, že by část pozemku mohla být využita některým z vlastníků sousedních pozemků, podle odvolacího soudu se jedná pouze o spekulativní úvahu a řešení, které nelze žalované autoritativně vnutit.25. Přikázání věci do podílového spoluvlastnictví by v případě vypořádání společného jmění manželů mělo být, byť ho ani judikatura v poměrech občanského zákoníku nevylučuje, řešením výjimečným, neboť je tímto způsobem založen nový spoluvlastnický vztah. Ani podle odvolacího soudu v tomto konkrétním případu žádné okolnosti pro zvolení uvedeného způsobu vypořádání společného jmění účastníků nesvědčí, přičemž také odvolací soud přihlédl k tomu, že by takto byl založen spoluvlastnický vztah účastníků, jejichž komunikace je v tuto chvíli narušena, což by s vysokou mírou pravděpodobnosti vyústilo v další spor, v němž by bylo nutné spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. Přikázáním pozemku do podílového spoluvlastnictví účastníků by nebylo docíleno ani naplnění zásady superficies solo cedit, což by v jiném případě mohlo být významným argumentem pro vypořádání společného jmění jeho přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků. Pokud oba účastníci očekávají problémy spojené s prodejem předmětného pozemku, jehož součástí není stavba rodinného domu ve vlastnictví žalobce, je třeba vzít v potaz, že aktuální situace vznikla přičiněním obou účastníků, kteří pozemek nevypořádali společně s vypořádáním stavby domu a stavebního pozemku, jehož je součástí.26. Pokud nebylo možné pozemek, který je předmětem řízení o vypořádání společného jmění účastníků rozdělit, ani nepřichází v úvahu jeho přikázání do vlastnictví žalobce nebo do podílového spoluvlastnictví účastníků, soud prvního stupně nepochybil, pokud nařídil prodej pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku prodeje mezi účastníky.27. K námitce žalované, že soudem prvního stupně zvolený způsob vypořádání nemá oporu v zákona ani v judikatuře soudů je třeba uvést, že , Anonymizováno,  stanoví podpůrnou úpravu spoluvlastnictví také pro společné jmění manželů; neznamená to sice, že by na aktiva společného jmění mělo být nahlíženo jako na podílové spoluvlastnictví, ani že by měla být na vypořádání společného jmění manželů aplikována povinná zákonná posloupnost způsobů vypořádání, subsidiární použití úpravy spoluvlastnictví však přichází v úvahu tam, kde odpovídající úprava společného jmění manželů schází. Vypořádání společného jmění prodejem věci a rozdělením výtěžku občanský zákoník na žádném místě nevylučuje a takový způsob vypořádání není ani v rozporu s účelem vypořádání společného jmění. Zvolit takový způsob vypořádání nebrání ani skutečnost, že s tímto řešením některý z manželů nesouhlasí, neboť soud v řízení o vypořádání společného jmění není podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání jednotlivých položek tvořících společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů nařízením prodeje společné věci a rozdělením výtěžku prodeje v poměrech občanského zákoníku připustil ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud (viz rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. 8/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), podle kterého přijetí tohoto řešení má umožnit soudní praxi dalším možným způsobem vypořádání dosáhnout obecně zdůrazňovaného požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání právních poměrů bývalých manželů ohledně společného jmění manželů a reagovat na individuální okolnosti konkrétních případů širšími způsoby vypořádání společného jmění manželů.28. Soud prvního stupně rovněž rozhodl správně o nákladech státu, neboť podle § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v době vydání rozsudku nebyla známa výše nákladů státu, rozhodl správně podle § 155 odst. 1 o. s. ř. o základu náhrady nákladů řízení státu s tím, že její výše bude určena v samostatném usnesení. V tomto samostatném usnesení však výši nákladů řízení státu nesprávně určil.29. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.30. Podle § 141 odst. 1 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.31. Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.32. Odvolací soud považuje za správné, že soud prvního stupně s ohledem na povahu a výsledek řízení o vypořádání společného jmění manželů rozhodl o povinnosti účastníků řízení nahradit náklady státu v rozsahu 50 % pro každého. V této souvislosti je třeba dodat, že při rozhodování o povinnosti účastníků nahradit náklady řízení státu nehraje roli, který z účastníků provedení důkazu znaleckým posudkem navrhoval, ani to, že z některých výsledků znaleckého zkoumání soud při svém rozhodování nevyšel, neboť rozhodující je to, že o nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a pro účely rozhodování o povinnosti nahradit náklady státu platí, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je shodný. Při určení konkrétní výše náhrady nákladů řízení státu je pak třeba vycházet z již vydaných rozhodnutí o přiznání znalečného, při zohlednění sumy vybraných záloh; soud prvního stupně rozhodl o přiznání znalečného znalcům , právnická osoba,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , v celkové výši 51 676,63 Kč, které bylo zčásti kryto zálohou ve výši 10 000 Kč složenou žalobcem. Částka 41 676,63 Kč tudíž představuje 100 % náhrady nákladů řízení, které byly placeny státem a teprve povinnost k placení této částky bylo třeba rozdělit mezi žalobce a žalovanou rovným dílem. Pokud jde o zaplacenou zálohu, ta se stala součástí nákladů žalobce, na jejichž náhradu se vztahují pravidla uvedená v § 142 o. s. ř., tedy pravidla o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem. V tomto případě však bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, povinnost nahradit žalobci tuto část nákladů tak nemohla být žalované uložena a částka zaplacené zálohy nemohla být v rozhodnutí o výši nákladů, které mají účastníci státu nahradit, zohledněna (neboť toto rozhodnutí se vztahuje pouze na tu část nákladů, které platit stát z rozpočtových prostředků). Z tohoto důvodu odvolací soud přiměřeně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v části výroku III. a IV. rozsudku a ve výroku I. a II. usnesení změnil tak, že výše nákladů řízení, kterou je každý z účastníků povinen zaplatit, činí 20 838,315 Kč, ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. a IV. rozsudku (místo a lhůta k plnění) podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.33. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto v souladu se stanoviskem Pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu mohou být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.34. Odvolací soud proto zohlednil povahu řízení a zároveň neshledal žádnou z popsaných specifických okolností (postoj účastníků, kteří se neshodli na způsobu vypořádání společného jmění manželů, nelze v tomto případě hodnotit jako nezájem o konstruktivní vyřešení věci či jako obstrukční chování). Odvolací soud má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nemá žádný z účastníků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Dovolání nelze podat jen proti výrokům o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:28.Co.319.2025.492","publishedAt":"2026-10-13","decisionAt":"2026-03-26","caseNumber":{"senate":28,"registry":"Co","index":319,"year":2025,"pageNumber":492},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Martina","lastName":"Štolbová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o vypořádání společného jmění manželů,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":36,"registry":"C","index":284,"year":2021,"pageNumber":434},"affectedDate":"2025-05-30","courtCode":"OSPY","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"141","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"153","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"155","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"740","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"742","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}