{"uuid":"c9196e92-2b63-4645-8006-1cc3107fb7e9","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem Mgr. Markem Dejmkem sídlem Perlová 7, 301 00 Plzeň","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 31 485 208 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 31 485 208 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 31 485 208 Kč, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svoji žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky. Svůj nárok opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím usnesením Policie ČR ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vznikla nemajetková újma ve výši 25 000 000 Kč a majetková újmy ve výši 485 208 Kč. Dále svůj nárok co do výše 6 000 000 Kč opíral o nesprávný úřední postup, nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též „OS“) pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"(dále též „původní řízení“). K tomu zdůraznil, že sám žalobce neučinil nic, co by řízení mělo zdržet a orgány činné v trestním řízení měly více jak 12 let na to, aby o skutku meritorně rozhodly. Žalobce uváděl, že promlčení zavinily výlučně orgány činné v trestním řízení. Konkrétně poukázal na nekvalitní a neprofesionální práci policie. Tvrdil přitom, že jeho trestní stíhání bylo postaveno na nezákonných a z části dokonce i úmyslně zfalšovaných důkazech. Žalobce upozorňoval i na znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl zpracován dle žalobce nezákonně a na základě zfalšovaných důkazů. Pochybení spatřoval žalobce i na straně Krajského soudu v Plzni coby soudu odvolacího, který nařídil výslech zemřelé svědkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává. Poukázala přitom na § 12 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne 7. 5. 2024. Tato žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne 7. 11. 2024, které bylo žalobci doručeno téhož dne. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a za toto se žalobci omluvila. Odškodnění v penězích nicméně poskytnout odmítla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil následující. Dne 18. 10. 2011, 22. 2. 2012, 1. 3. 2012 a 22. 3. 2012 učiněny záznamy o zahájení úkonů trestního řízení. Dne 16. 12. 2011 zajištěny účty společnosti žalobce na základě t.ř. Dne 2. 1. 2012 zamítnuta námitka podjatosti žalobce vůči policejnímu orgánu. Dne 21. 2. 2012 provedeny prohlídky prostor. Dne 6. 3. 2012 vrácen externí disk. Dne 14. 3. 2012 sepsán protokol o provedení soupisu zajištěných věcí při prohlídkách. Dne 16. 3. 2012 spojeny trestní věci žalobce ke společnému řízení, vše nadále projednáváno pod č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dne 29. 5. 2012 zrušeno zajištění peněžních prostředků. Dne 15. 2. 2013 zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", přestože věděl nejpozději k 31. 12. 2010, že tato společnost je v úpadku, tak v období od 31. 12. 2010 do 24. 11. 2011 nehradil splatné závazky poměrně a rovnoměrně, nýbrž některé věřitele zvýhodňoval přednostním splácením pohledávek, v důsledku čehož úmyslně zvýhodnil část věřitelů o celkovou částku 17 514 723,11 Kč, tedy o tuto částku zmařil uspokojení ostatních věřitelů, 150 věřitelů bylo zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno žalobci dne 18. 2. 2013. Dne 25. 2. 2013 zaslána blanketní stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání. Dne 20. 3. 2013 stížnost odůvodněna. Dne 29. 4. 2013 stížnost odmítnuta. Dne 3. 9. 2013 zamítnuta ústavní stížnost žalobce. Dne 17. 10. 2012 předložen KSZ v Plzni návrh na zajištění majetku od poškozeného, přičemž tento návrh byl zamítnut. Dne 21. 5. 2013 vyslechnut obviněný. Dne 25. 1. 2012 podal vysvětlení obviněný. Dne 1. 3. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, znalec žádal o prodloužení lhůty s ohledem na složitost. Na č. l. 915-1292 znalecký posudek z oboru kybernetika. Dne 13. 7. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Dne 20. 7. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a ekonomická odvětví různá. Na č. l. 1350-1452 znalecký posudek, posouzení hospodářské situace + doplněk. Dne 9. 1. 2013 vyslechnut ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na č. l. 1459-2438 poučení poškozených. Dne 4. 11. 2013 vyrozuměn žalobce o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 18. 11. 2013 bylo umožněno prostudovat spis obviněnému. Dne 25. 11. 2013 podán návrh na podání obžaloby pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne 19. 12. 2013 podána obžaloba k Okresnímu soudu v Rokycanech. Dne 3. 1. 2014 voláno k hlavnímu líčení na 11. 2. 2014. Mezitím připojeno několik poškozených. Na hlavním líčení dne 11. 2. 2014 přednesena obžaloba, obžalovaný nevypovídal, vyslechnut poškozený jako svědek, čteno několik desítek návrhů poškozených, vyslechnut svědek, vyslechnut znalec, odročeno na 25. 2. 2014. Na hlavní líčení dne 25. 2. 2014 voláni znalci. Dne 24. 2. 2014 vydáno opatření o doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 24. 2. 2014 hlavní líčení odvoláno. Dne 17. 3. 2014 došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Neznámého data voláno na hlavní líčení dne 15. 5. 2014. Dne 28. 4. 2014 a 9. 5. 2014 dodány znalecké posudky z oboru písmoznalectví znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (2x posudky na objednávku žalobce). Na hlavním líčení dne 15. 5. 2014 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na hlavním líčení dne 16. 5. 2014 vyslechnut svědek, odročeno na 10. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 vyslechnuto 5 svědků, provedeno několik desítek šanonů či desek důkazů, odročeno na 16. 9. 2014. Dne 2. 7. 2014 přibrána znalkyně Beňová týkající se podpisu na deskách. Dne 9. 9. 2014 dodán posudek z písmoznalectví znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na hlavním líčení dne 16. 9. 2014 vyslechnuta znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", odročeno na 9. 10. 2014. Dne 8. 10. 2014 vydáno opatření, aby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypracoval doplněk posudku z oboru kybernetika. Hlavní líčení odvoláno. Dne 6. 11. 2014 došlo doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na hlavním líčení dne 25. 11. 2014 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyslechnut svědek, jednání odročeno na neurčito. Dne 3. 2. 2015 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru Kybernetika, výpočetní technika. Dne 19. 2. 2015 doplněno o jeden další znalecký úkol. Dne 3. 4. 2015 došel soudu znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 13. 4. 2015 voláno na HL dne 5. 5. 2015. Na hlavním líčení dne 5. 5. 2015 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyslechnuti 3 svědci, přerušeno do 6. 5. 2015, kde byl vyslechnut svědek, předloženo k nahlédnutí několik listin, vyhlášen zprošťující rozsudek, přičemž desítky přihlášených poškozených bylo odkázano na občanskoprávní řízení. Dne 3. 6. 2015 odůvodněno odvolání státního zástupce. Dne 10. 6. 2015 odvolání rozesláno. Dne 17. 6. 2015 spis předložen Krajskému soudu v Plzni. Dne 7. 9. 2015 rozsudek I. stupně zrušen, neboť zdaleka neprovedl všechny potřebné a dostupné důkazy, u každého z věřitelů je nutno zjistit a prokázat, kdy přesně pohledávka vznikla, z jakého důvodu, na podkladě jaké faktury, splatnost, jaký má charakter, a zda byla konkrétní částka věřiteli uhrazena popřípadě v jakém rozsahu (150 věřitelů zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným). Dne 30. 9. 2015 voláno k HL na 5. 11. 2015, 8. 12. 2015, 14. 1. 2016, 11.-12.2. 2016, 10.-11.3. 2016. Na hlavním líčení dne 5. 11. 2015 čten obsah protokolů z HL, vyslechnuti 2 svědci, odročeno na 14. 1. 2016. Jednání odvoláno z důvodu, že doposud nebyly předloženy důkazy OSZ a nelze očekávat, že budou v termínu předloženy. Odvoláno hlavní líčení také na březen, neboť nebyly dodány důkazy od PČR. Dne 24. 5. 2016 PČR sdělila, že od insolvenčního správce zajistila seznam věřitelů, dále provedla rozeslání žádostí o součinnost cca 300 subjektům, dochází k osobním jednáním, telefonickým dotazům, nedošlých odpovědí je zatím cca 30 %, zároveň probíhá vyhodnocování došlých odpovědí. Dne 16. 8. 2016 sděleno, že je hotová tabulka časové osy dle požadavku se seznamem pohledávek s doklady zvýhodněných věřitelů, stále se čeká na odpověď cca 10 věřitelů. Dne 1. 11. 2016 PČR sdělila, že bylo provedeno zařazení došlých podkladů, cca 5 svazků, někteří věřitelé zaslali jen část požadovaného, některé zaslaly pouze skutečné úhrady, jiné jen neuhrazené pohledávky a některé nezaslali nic, PČR provádí doplňování materiálů u cca 60 subjektů. Dne 10. 1. 2017 požádán OSZ o součinnost, že je třeba sestavit přehled všech věřitelů s časovou osou dle pokynu KS v Plzni. Dne 13. 2. 2017 požadován přehled všech věřitelů od OSZ. Dne 20. 3. 2017 OSZ zaslalo soudu přehled vyhotovený PČR. Dne 26. 4. 2017 vyžádán insolvenční spis. Ke dni 2. 6. 2017 nebyl insolvenční spis zaslán. Dne 7. 6. 2017 zaslán dotaz na insolvenčního správce. Dne 14. 6. 2017 vydáno opatření k doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 22. 12. 2017 prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku z důvodu složitosti a vytíženosti znalce do 28. 2. 2018. Dne 14. 3. 2018 došel soudu doplněk znaleckého posudku. Dne 16. 4. 2018 voláno na HL na 17. 5. 2018, 19. 6. 2018, 4. 9. 2018, 5. 9. 2018, 6. 9. 2018. Na hlavním líčení dne 17. 5. 2018 čten podstatný obsah protokolů z HL, vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na žádost obhájce termín 19. 6. 2018 zrušen. Na HL dne 4. 9. 2018 dovyslechnut ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dáno k nahlédnutí několik desítek listin, vyslechnut obžalovaný. Na HL dne 5. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin. Na HL dne 6. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin, HL odročeno na 18. 10. 2018, 15. 11. 2018, 22. 11. 2018, 6. 12. 2018, 13. 12. 2018, 10. 1. 2019, 17. 1. 2019. Na HL dne 15. 11. 2018 vyslechnuti 4 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 22. 11. 2018 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 6. 12. 2018 vyslechnuti 3 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 13. 12. 2018 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů, dále stanoveny další termíny HL: 7. 2. 2019, 14. 2. 2019, 21. 2. 2019, 14. 3. 2019, 21. 3. 2019, 4. 4. 2019, 11. 4. 2019. Na HL dne 10. 1. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 17. 1. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 2. 2019 vyslechnut svědek. Na HL dne 21. 2. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 3. 2019 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 21. 3. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 11. 4. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek, Na HL dne 13. 6. 2019 s ohledem na změnu senátu čten podstatný obsah protokolů z hlavního líčení, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 18. 7. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 8. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 5. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 12. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 26. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 15. 11. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 11. 2019 provedeny desítky listinných důkazů, vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 5. 12. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 24. 1. 2020 vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 13. 2. 2020 vyslechnut svědek. Dne 3. 3. 2020 osloveny znalecké ústavy. Dne 31. 3. 2020 urgována Masarykova univerzita v Brně, zda je ochotná a schopná vypracovat znalecký posudek. Ke dni 22. 5. 2020 nedošla odpověď univerzity, načež odpověď urgována. Dne 23. 6. 2020 univerzita sdělila, že posudek je schopná zpracovat. Dne 9. 7. 2020 přibrán znalecký ústav MU v Brně, strany vyrozuměny a dotázány, zda mají proti znaleckému ústavu námitky. Dne 29. 7. 2020 obhájce sdělil, že nikoli, přičemž návrhy otázek zašle do 31. 8. 2020. Dne 15. 9. 2020 urgovány strany o návrhy znaleckých otázek. Dne 21. 9. 2020 zaslal návrhy obžalovaný. Dne 24. 9. 2020 ustanoven znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nechť do 1 roku zpracuje znalecký posudek z oboru ekonomika. Dne 14. 10. 2020 státní zástupce obeznámen, že jeho námitky nejsou důvodné. Dne 19. 10. 2020 spis zaslán znaleckému ústavu. Dne 2. 9. 2021 znaleckému ústavu sděleno, že na vypracování posudku trvá na dotaz znaleckého ústavu s ohledem na pochybnosti stran ohledně spolehlivosti podkladových materiálů. Dne 29. 11. 2021 požádáno o prodloužení lhůty k vypracování posudku do 30. 4. 2022 s ohledem na velké množství podkladů, které ještě ke všemu musejí být hodnoceny z hlediska použitelnosti, žádosti vyhověno. Z důvodu pozitivního PCR testu a s tím související povinnou izolací a karanténou tvůrců znaleckého posudku znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty do 31. 8. 2022, žádosti vyhověno. Vzhledem k velkému objemu podkladů požádáno o prodloužení lhůty do 31. 10. 2022, žádosti vyhověno. Dne 31. 10. 2022 předložen znalecký posudek soudu. Dne 7. 11. 2022 znalecký posudek rozeslán, nařízeno HL na 19. 1. 2023. Na HL dne 19. 1. 2023 čteny krátce protokoly o HL, provedeno několik listin, vyslechnuti znalci ze znaleckého ústavu, za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku HL odročeno na neurčito. Dne 6. 2. 2023 přibranému znaleckému ústavu uloženo, aby vypracoval doplněk znaleckého posudku ve lhůtě 4 měsíců. Dne 15. 2. 2023 zaslány materiály znaleckému ústavu. Dne 24. 3. 2023 přibrán znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – Institut oceňování majetku z oboru ekonomika ve lhůtě dvou měsíců. Na žádost univerzity lhůta k podání posudku prodloužena do 31. 7. 2023 z důvodu rozsáhlosti věci, nevyhověno, z důvodu běhu promlčecí lhůty. Dne 29. 5. 2023 došel soudu posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (revizní). Dne 31. 5. 2023 posudek rozeslán. Dne 30. 6. 2023 předložen posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", voláno k HL na 18. 8. 2023. HL odvoláno, neboť znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezaslal kompletní posudek. Dne 17. 8. 2023 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" požádána o komplexní revizi doplňku posudku. Dne 26. 9. 2023 došel revizní posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 27. 9. 2023 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělila, že znalecký posudek ještě není hotov, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" upozorněna, že lhůta uplynula a že soud posudek nutně potřebuje, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" přislíbila vyhotovení znaleckého posudku do 9. 10. 2023. Dne 12. 10. 2023 došel doplněk 2 ke znaleckému posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na HL dne 7. 11. 2023 vyslechnuti znalci, vyhlášen zprošťující rozsudek podle § 226 písm. b) t.ř., poškození odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 28. 11. 2023 došlo doplněné odvolání státního zástupce. Dne 29. 11. 2023 odvolání rozesláno. Dne 21. 12. 2023 OS v Rokycanech trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo trestní stíhání promlčeno. Dne 22. 12. 2023 podána stížnost státního zástupce. Dne 3. 1. 2024 stížnost doplněna. Dne 26. 1. 2024 věc předložena Krajskému soudu v Plzni. Dne 1. 2. 2024 KS zrušil usnesení Okresního soudu v Rokycanech, kterým bylo zastaveno trestní stíhání, neboť stejného dne před rozhodnutím o stížnosti rozhodl o odvolání proti rozsudku, kde trestní stíhání obžalovaného zastavil, neboť bylo promlčeno, a to usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v právní moci 1. 2. 2024. Dne 10. 4. 2024 přiznáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" znalečné. Dne 11. 6. 2024 rozhodnutí o znalečném odvolacím soudem zrušeno, neboť je dostatečně neodůvodněné, tedy nepřezkoumatelné. Dne 25. 6. 2024 znovu rozhodnuto o znalečném, v právní moci 2. 7. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dále z listin založených ve spise Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(i) Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 9. 2015, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že odvolací soud v rámci původního řízení konstatoval, že lze teoreticky připustit, že některé účetní doklady v elektronické podobě mohou chybět, nic však nedokazuje a ani nenasvědčuje tomu, že by byly nějaké nové účetní doklady vytvořeny uměle. Odvolací soud dále uvedl, že policie nepochopitelně vrátila zajištěný disk obžalovanému, který jej odmítl vydat, takže nebylo lze ověřit, zda pořízená kopie odpovídá skutečnosti. Bez účetnictví pak nelze ověřit rozsah majetku společnosti. Odvolací soud dále zdůraznil, že k posouzení otázky trestní odpovědnosti obžalovaného není nutné mít k dispozici úplné účetnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(ii) Z rozsudku ze dne 7. 11. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že v bodě 15 tohoto rozsudku soud konstatoval, že jednou z příčin takto velmi dlouho probíhajícího řízení je nekvalitní práce policie v přípravném řízení, kdy policie sice formálně správně provedla prohlídku jiných prostor, avšak následně nezajistila, aby bylo možné ověřit, že důkazy zajištěné při domovní prohlídce byly věrohodné, resp. aby bylo možné ověřit, že nedošlo k manipulaci s nimi. Policie ani v přípravné řízení nikoho protokolárně nevyslechla, což mělo za následek, že z důvodu úmrtí klíčové svědkyně paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud neměl k dispozici žádnou její použitelnou výpověď. Vyvodit vinu obžalovaného pouze z pochybně zajištěného elektronického účetnictví dle soudu nelze. Bylo nutné správnost a pravdivost takto zajištěného účetnictví ověřit prvotními doklady. V bodě 19 tohoto rozsudku je pak konstatováno, že vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat, že ke dni 31. 12. 2010 byla společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v úpadku a vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat výši případně vzniklé škody za předmětné období, když stejně jako znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak znalkyně znaleckého ústavu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dospěli k závěru, že výši způsobené škody tak, jak ve svém pokynu uvedl odvolací soud, určit s ohledem na nedostatek podkladů a mimořádný rozsah nelze, nezbylo, než obžalovaného obžaloby podle § 226 písmeno b) zprostit, když nebylo prokázáno, že skutek uvedený v obžalobě je trestným činem. V bodě 20. pak soud konstatoval, že policie ve fázi řízení před soudem zadržovala možné důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(iii) Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud zjistil, že odvolací soud obžalovaného poučil o tom, že v zastaveném řízení bude pokračováno, prohlásí-li obžalovaný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené žalobcem k prokázání tvrzené újmy (majetkové i nemajetkové), a to za situace, kdy na věc byl aplikován § 12 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobce svojí žalobou domáhal (i) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním (nezákonným rozhodnutím), (ii) náhrady majetkové újmy v podobě nákladů na právní zastoupení vynaložených v rámci původního řízení (iii) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou daného trestního.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (nezákonným trestním stíháním) a náhradu škody v podobě obhajného","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 1 Cz 6/90 ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 ze dne 31. 3. 2003).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2614/2003 ze dne 9. 12. 2004). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 trestního řádu, dle něhož se trestní stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může trestní stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost trestního stíhání, patří např. zastavení trestního stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením [dle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 605/2012 ze dne 17.9.2012] či např. zastavení trestního stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného [§ 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) trestního řádu].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V podrobnostech k aplikaci § 12 OdpŠk soud uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu v otázce, zda OdpŠk přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal, či nikoli, dospěla k následujícím závěrům. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) by taková osoba měla mít na odškodnění nárok; takový výklad by však v některých případech vedl k „odškodnění“ skutečných pachatelů trestných činů, což by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 605/2012). Nepřiznáním odškodnění v těchto případech není princip presumpce neviny zpochybněn za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace, a to v prvé řadě zprošťujícím rozsudkem (k tomu srov. § 11 odst. 4 TŘ) a na tomto základě posléze i náhrady škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2458/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3713/2016). Právě uvedený závěr byl jako ústavně konformní aprobován i Ústavním soudem v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 1391/15, dle kterého požadavek soudů v kompenzačním řízení na vyčerpání prostředku nápravy v podobě využití možnosti obviněného v trestním řízení pokračovat a domoci se tak pravomocného zprošťujícího rozsudku a tím i kompenzace za nezákonné trestní stíhání, za předpokladu, že (pro promlčení) zastavené trestní řízení nebylo zahájeno, respektive vedeno svévolně, nelze pokládat za rozporný s ústavně garantovaným právem na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené veřejnou mocí v rozporu se zákonem (čl. 36 odst. 3 Listiny). Posouzení oné svévole při zahájení nebo vedení trestního řízení je pak úkolem soudu rozhodujícího v kompenzačním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Neskončilo-li trestní řízení odsouzením obviněného, je třeba posuzovat případné nároky na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny s přihlédnutím k požadavku, aby to byl demokratický právní stát, kdo má povinnost stíhat trestnou činnost, a aby to byl ten, proti kterému je stíhání zaměřeno (podezřelý, obviněný, obžalovaný), kdo je povinen jeho úkony v trestním stíhání strpět. Ustanovení § 12 OdpŠk nelze proto aplikovat formalisticky, toliko podle výsledku trestního stíhání. Je třeba vždy zkoumat, zda stěžovatelem tvrzená újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v trestním řízení, ve kterém nebyly respektovány požadavky čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny (viz výše uvedený nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 1391/15).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V podmínkách projednávané věci platí, že z provedeného dokazování vyplynulo, že trestní stíhání žalobce bylo zastaveno podle § 11 TŘ. Žalobce přitom měl možnost uplatnit své právo prohlásit, že trvá na projednání věci. Tohoto práva se však žalobce dobrovolně vzdal. Zároveň dotčené trestní stíhání nebylo v žádném případě projevem svévole. K promlčení totiž došlo až v průběhu trestního stíhání v důsledku mimořádně komplikovaného provádění dokazování. Orgánům činným v trestním řízení tak v žádném případě nemohlo být od počátku jasné, že proti žalobci nelze z důvodu promlčení trestní stíhání vést.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Je sice třeba připustit, že z provedeného dokazování je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení se dopustily řady přehmatů (zejm. Policie ČR), nicméně z provedených důkazů rozhodně nelze dovodit, že by původní řízení bylo na „objednávku PČR pro účely kriminalizace žalobce“. Jinými slovy řečeno, je sice pravda, že policie v původním řízení postupovala nedůsledně (při zajišťování důkazů) a dokonce řádně nespolupracovala se soudem, avšak všechny tyto skutečnosti byly řádně zhodnoceny soudy obou stupňů, a to ve prospěch žalobce coby obžalovaného. Není pak pravda, že by v původním řízení bylo prokázáno, že obžaloba byla postavena na úmyslně zfalšovaných důkazech. Právě naopak odvolací soud k části důkazů výslovně uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by bylo s důkazy manipulováno. Nadto ověření důkazů ztížil sám žalobce, který odmítl vydat policií vrácený disk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. žalobu co do částky 25 485 208 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a náhradu škody v podobě obhajného zamítl. Žalobce nemá na přiměřené zadostiučinění a náhradu škody nárok za situace, kdy bylo jeho trestní stíhání zastaveno a nebylo projevem svévole (resp. za situace, kdy byly naplněny negativní podmínky vzniku odpovědnosti žalované zakotvené v § 12 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že je zcela nerozhodné, z jakého důvodu trvalo trestní stíhání žalobce tak dlouhou, že došlo k promlčení jeho možné trestné činnosti. Podstatné je pouze to, že sám žalobce nevyužil své možnosti (o které byl odvolacím soudem řádně poučen), aby trval na projednání své věci. Sám se tak dobrovolně zbavil možnosti domáhat se náhrady majetkové a nemajetkové újmy v rámci odškodňovacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(ii) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobce se dále domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u OS. Soud se proto zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jak bylo uvedeno shora k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne 18. 2. 2013, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení jeho trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 1. 2. 2024, kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 10 let a 11 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, dle něhož „[V] případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Trestní stíhání probíhalo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako standardně obtížné (resp. složité). Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. Naopak jako mimořádně složitou hodnotí soud věc po skutkové stránce. Ve věci byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnou (resp. složitou).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal, že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých „typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a to v období od 5. 11. 2015 (kdy bylo odvoláno jednání) do 16. 4. 2018 (kdy bylo voláno k hlavnímu líčení). Je sice pravda, že v mezidobí byly obstarávány důkazy, avšak délka obstarávání těchto důkazů byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila. Žalovaná nicméně argumentovala, že považuje za dostatečné odškodnění samotné konstatování porušení práva a omluvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Zdůrazňuje se, že samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) byť spojené s omluvou je dostatečné jen ve výjimečných případech. Podle názoru zdejšího soudu je přitom projednávaná věc takovým případem. Platí totiž, že zastavení trestního řízení z důvodu promlčení trestní odpovědnosti je způsobilým, účinným a zásadně dostatečným kompenzačním prostředkem odškodnění nemajetkové újmy vzniklé obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 843/2017, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4689/2015, ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3305/2015, ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3793/2016, ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4012/2016, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2101/2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Shora citovaná judikatura sice stanoví, že konkrétní specifické okolnosti mohou odůvodnit přiznání i přiměřeného zadostiučinění v penězích (i v těch případech, kdy bylo trestní stíhání zastaveno z toho důvodu promlčení trestní odpovědnosti), avšak takové konkrétní okolnosti v projednávané věci absentují. Skutečnost, že žalobce nezavdal příčinu svému trestnímu stíhání a nijak délku dotčeného trestního stíhání neprodlužoval, sama o sobě není způsobilá odůvodnit odchýlení od výše citovaných ustálených judikatorních závěrů. Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že trestní stíhání nebylo projevem svévole (viz shora). Navíc délka trestního stíhání pracovala ve prospěch žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. žalobu co do částky 6 000 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení zamítl, neboť považuje již poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva (resp. omluvy) za zcela dostatečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1962 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, který měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva. Výrok o náhradě nákladů řízení je rovněž odůvodněn § 151 odst. 3 o. s. ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 24. 4. 2025 a příprava na jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svoji žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky. Svůj nárok opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím usnesením Policie ČR ze dne , datum,  č. j. , Anonymizováno, , vznikla nemajetková újma ve výši 25 000 000 Kč a majetková újmy ve výši 485 208 Kč. Dále svůj nárok co do výše 6 000 000 Kč opíral o nesprávný úřední postup, nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v , adresa,  (dále též „OS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). K tomu zdůraznil, že sám žalobce neučinil nic, co by řízení mělo zdržet a orgány činné v trestním řízení měly více jak 12 let na to, aby o skutku meritorně rozhodly. Žalobce uváděl, že promlčení zavinily výlučně orgány činné v trestním řízení. Konkrétně poukázal na nekvalitní a neprofesionální práci policie. Tvrdil přitom, že jeho trestní stíhání bylo postaveno na nezákonných a z části dokonce i úmyslně zfalšovaných důkazech. Žalobce upozorňoval i na znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , který byl zpracován dle žalobce nezákonně a na základě zfalšovaných důkazů. Pochybení spatřoval žalobce i na straně Krajského soudu v Plzni coby soudu odvolacího, který nařídil výslech zemřelé svědkyně.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává. Poukázala přitom na § 12 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“).3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne 7. 5. 2024. Tato žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne 7. 11. 2024, které bylo žalobci doručeno téhož dne. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. , Anonymizováno,  a za toto se žalobci omluvila. Odškodnění v penězích nicméně poskytnout odmítla.5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).6. Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno,  soud zjistil následující. Dne 18. 10. 2011, 22. 2. 2012, 1. 3. 2012 a 22. 3. 2012 učiněny záznamy o zahájení úkonů trestního řízení. Dne 16. 12. 2011 zajištěny účty společnosti žalobce na základě t.ř. Dne 2. 1. 2012 zamítnuta námitka podjatosti žalobce vůči policejnímu orgánu. Dne 21. 2. 2012 provedeny prohlídky prostor. Dne 6. 3. 2012 vrácen externí disk. Dne 14. 3. 2012 sepsán protokol o provedení soupisu zajištěných věcí při prohlídkách. Dne 16. 3. 2012 spojeny trestní věci žalobce ke společnému řízení, vše nadále projednáváno pod č. j. , Anonymizováno,  Dne 29. 5. 2012 zrušeno zajištění peněžních prostředků. Dne 15. 2. 2013 zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti , právnická osoba, , přestože věděl nejpozději k 31. 12. 2010, že tato společnost je v úpadku, tak v období od 31. 12. 2010 do 24. 11. 2011 nehradil splatné závazky poměrně a rovnoměrně, nýbrž některé věřitele zvýhodňoval přednostním splácením pohledávek, v důsledku čehož úmyslně zvýhodnil část věřitelů o celkovou částku 17 514 723,11 Kč, tedy o tuto částku zmařil uspokojení ostatních věřitelů, 150 věřitelů bylo zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno žalobci dne 18. 2. 2013. Dne 25. 2. 2013 zaslána blanketní stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání. Dne 20. 3. 2013 stížnost odůvodněna. Dne 29. 4. 2013 stížnost odmítnuta. Dne 3. 9. 2013 zamítnuta ústavní stížnost žalobce. Dne 17. 10. 2012 předložen KSZ v Plzni návrh na zajištění majetku od poškozeného, přičemž tento návrh byl zamítnut. Dne 21. 5. 2013 vyslechnut obviněný. Dne 25. 1. 2012 podal vysvětlení obviněný. Dne 1. 3. 2012 přibrán znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, znalec žádal o prodloužení lhůty s ohledem na složitost. Na č. l. 915-1292 znalecký posudek z oboru kybernetika. Dne 13. 7. 2012 přibrán znalec , jméno FO,  k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Dne 20. 7. 2012 přibrán znalec , jméno FO,  z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a ekonomická odvětví různá. Na č. l. 1350-1452 znalecký posudek, posouzení hospodářské situace + doplněk. Dne 9. 1. 2013 vyslechnut , jméno FO, . Na č. l. 1459-2438 poučení poškozených. Dne 4. 11. 2013 vyrozuměn žalobce o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 18. 11. 2013 bylo umožněno prostudovat spis obviněnému. Dne 25. 11. 2013 podán návrh na podání obžaloby pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne 19. 12. 2013 podána obžaloba k Okresnímu soudu v Rokycanech. Dne 3. 1. 2014 voláno k hlavnímu líčení na 11. 2. 2014. Mezitím připojeno několik poškozených. Na hlavním líčení dne 11. 2. 2014 přednesena obžaloba, obžalovaný nevypovídal, vyslechnut poškozený jako svědek, čteno několik desítek návrhů poškozených, vyslechnut svědek, vyslechnut znalec, odročeno na 25. 2. 2014. Na hlavní líčení dne 25. 2. 2014 voláni znalci. Dne 24. 2. 2014 vydáno opatření o doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Dne 24. 2. 2014 hlavní líčení odvoláno. Dne 17. 3. 2014 došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Neznámého data voláno na hlavní líčení dne 15. 5. 2014. Dne 28. 4. 2014 a 9. 5. 2014 dodány znalecké posudky z oboru písmoznalectví znalce , jméno FO,  (2x posudky na objednávku žalobce). Na hlavním líčení dne 15. 5. 2014 vyslechnut znalec , jméno FO, , znalec , jméno FO, , na hlavním líčení dne 16. 5. 2014 vyslechnut svědek, odročeno na 10. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 vyslechnuto 5 svědků, provedeno několik desítek šanonů či desek důkazů, odročeno na 16. 9. 2014. Dne 2. 7. 2014 přibrána znalkyně Beňová týkající se podpisu na deskách. Dne 9. 9. 2014 dodán posudek z písmoznalectví znalkyně , Anonymizováno, . Na hlavním líčení dne 16. 9. 2014 vyslechnuta znalkyně , Anonymizováno, , odročeno na 9. 10. 2014. Dne 8. 10. 2014 vydáno opatření, aby , jméno FO,  vypracoval doplněk posudku z oboru kybernetika. Hlavní líčení odvoláno. Dne 6. 11. 2014 došlo doplnění znaleckého posudku , jméno FO, . Na hlavním líčení dne 25. 11. 2014 vyslechnut znalec , jméno FO, , vyslechnut svědek, jednání odročeno na neurčito. Dne 3. 2. 2015 přibrán znalec , jméno FO,  z oboru Kybernetika, výpočetní technika. Dne 19. 2. 2015 doplněno o jeden další znalecký úkol. Dne 3. 4. 2015 došel soudu znalecký posudek , jméno FO, . Dne 13. 4. 2015 voláno na HL dne 5. 5. 2015. Na hlavním líčení dne 5. 5. 2015 vyslechnut znalec , jméno FO,  a znalec , Anonymizováno, , vyslechnuti 3 svědci, přerušeno do 6. 5. 2015, kde byl vyslechnut svědek, předloženo k nahlédnutí několik listin, vyhlášen zprošťující rozsudek, přičemž desítky přihlášených poškozených bylo odkázano na občanskoprávní řízení. Dne 3. 6. 2015 odůvodněno odvolání státního zástupce. Dne 10. 6. 2015 odvolání rozesláno. Dne 17. 6. 2015 spis předložen Krajskému soudu v Plzni. Dne 7. 9. 2015 rozsudek I. stupně zrušen, neboť zdaleka neprovedl všechny potřebné a dostupné důkazy, u každého z věřitelů je nutno zjistit a prokázat, kdy přesně pohledávka vznikla, z jakého důvodu, na podkladě jaké faktury, splatnost, jaký má charakter, a zda byla konkrétní částka věřiteli uhrazena popřípadě v jakém rozsahu (150 věřitelů zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným). Dne 30. 9. 2015 voláno k HL na 5. 11. 2015, 8. 12. 2015, 14. 1. 2016, 11.-12.2. 2016, 10.-11.3. 2016. Na hlavním líčení dne 5. 11. 2015 čten obsah protokolů z HL, vyslechnuti 2 svědci, odročeno na 14. 1. 2016. Jednání odvoláno z důvodu, že doposud nebyly předloženy důkazy OSZ a nelze očekávat, že budou v termínu předloženy. Odvoláno hlavní líčení také na březen, neboť nebyly dodány důkazy od PČR. Dne 24. 5. 2016 PČR sdělila, že od insolvenčního správce zajistila seznam věřitelů, dále provedla rozeslání žádostí o součinnost cca 300 subjektům, dochází k osobním jednáním, telefonickým dotazům, nedošlých odpovědí je zatím cca 30 %, zároveň probíhá vyhodnocování došlých odpovědí. Dne 16. 8. 2016 sděleno, že je hotová tabulka časové osy dle požadavku se seznamem pohledávek s doklady zvýhodněných věřitelů, stále se čeká na odpověď cca 10 věřitelů. Dne 1. 11. 2016 PČR sdělila, že bylo provedeno zařazení došlých podkladů, cca 5 svazků, někteří věřitelé zaslali jen část požadovaného, některé zaslaly pouze skutečné úhrady, jiné jen neuhrazené pohledávky a některé nezaslali nic, PČR provádí doplňování materiálů u cca 60 subjektů. Dne 10. 1. 2017 požádán OSZ o součinnost, že je třeba sestavit přehled všech věřitelů s časovou osou dle pokynu KS v Plzni. Dne 13. 2. 2017 požadován přehled všech věřitelů od OSZ. Dne 20. 3. 2017 OSZ zaslalo soudu přehled vyhotovený PČR. Dne 26. 4. 2017 vyžádán insolvenční spis. Ke dni 2. 6. 2017 nebyl insolvenční spis zaslán. Dne 7. 6. 2017 zaslán dotaz na insolvenčního správce. Dne 14. 6. 2017 vydáno opatření k doplnění znaleckého posudku , jméno FO, . Dne 22. 12. 2017 prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku z důvodu složitosti a vytíženosti znalce do 28. 2. 2018. Dne 14. 3. 2018 došel soudu doplněk znaleckého posudku. Dne 16. 4. 2018 voláno na HL na 17. 5. 2018, 19. 6. 2018, 4. 9. 2018, 5. 9. 2018, 6. 9. 2018. Na hlavním líčení dne 17. 5. 2018 čten podstatný obsah protokolů z HL, vyslechnut znalec , jméno FO, , na žádost obhájce termín 19. 6. 2018 zrušen. Na HL dne 4. 9. 2018 dovyslechnut , jméno FO, , dáno k nahlédnutí několik desítek listin, vyslechnut obžalovaný. Na HL dne 5. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin. Na HL dne 6. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin, HL odročeno na 18. 10. 2018, 15. 11. 2018, 22. 11. 2018, 6. 12. 2018, 13. 12. 2018, 10. 1. 2019, 17. 1. 2019. Na HL dne 15. 11. 2018 vyslechnuti 4 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 22. 11. 2018 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 6. 12. 2018 vyslechnuti 3 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 13. 12. 2018 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů, dále stanoveny další termíny HL: 7. 2. 2019, 14. 2. 2019, 21. 2. 2019, 14. 3. 2019, 21. 3. 2019, 4. 4. 2019, 11. 4. 2019. Na HL dne 10. 1. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 17. 1. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 2. 2019 vyslechnut svědek. Na HL dne 21. 2. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 3. 2019 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 21. 3. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 11. 4. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek, Na HL dne 13. 6. 2019 s ohledem na změnu senátu čten podstatný obsah protokolů z hlavního líčení, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 18. 7. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 8. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 5. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 12. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 26. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 15. 11. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 11. 2019 provedeny desítky listinných důkazů, vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 5. 12. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 24. 1. 2020 vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 13. 2. 2020 vyslechnut svědek. Dne 3. 3. 2020 osloveny znalecké ústavy. Dne 31. 3. 2020 urgována Masarykova univerzita v Brně, zda je ochotná a schopná vypracovat znalecký posudek. Ke dni 22. 5. 2020 nedošla odpověď univerzity, načež odpověď urgována. Dne 23. 6. 2020 univerzita sdělila, že posudek je schopná zpracovat. Dne 9. 7. 2020 přibrán znalecký ústav MU v Brně, strany vyrozuměny a dotázány, zda mají proti znaleckému ústavu námitky. Dne 29. 7. 2020 obhájce sdělil, že nikoli, přičemž návrhy otázek zašle do 31. 8. 2020. Dne 15. 9. 2020 urgovány strany o návrhy znaleckých otázek. Dne 21. 9. 2020 zaslal návrhy obžalovaný. Dne 24. 9. 2020 ustanoven znalecký ústav , Anonymizováno, , nechť do 1 roku zpracuje znalecký posudek z oboru ekonomika. Dne 14. 10. 2020 státní zástupce obeznámen, že jeho námitky nejsou důvodné. Dne 19. 10. 2020 spis zaslán znaleckému ústavu. Dne 2. 9. 2021 znaleckému ústavu sděleno, že na vypracování posudku trvá na dotaz znaleckého ústavu s ohledem na pochybnosti stran ohledně spolehlivosti podkladových materiálů. Dne 29. 11. 2021 požádáno o prodloužení lhůty k vypracování posudku do 30. 4. 2022 s ohledem na velké množství podkladů, které ještě ke všemu musejí být hodnoceny z hlediska použitelnosti, žádosti vyhověno. Z důvodu pozitivního PCR testu a s tím související povinnou izolací a karanténou tvůrců znaleckého posudku znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty do 31. 8. 2022, žádosti vyhověno. Vzhledem k velkému objemu podkladů požádáno o prodloužení lhůty do 31. 10. 2022, žádosti vyhověno. Dne 31. 10. 2022 předložen znalecký posudek soudu. Dne 7. 11. 2022 znalecký posudek rozeslán, nařízeno HL na 19. 1. 2023. Na HL dne 19. 1. 2023 čteny krátce protokoly o HL, provedeno několik listin, vyslechnuti znalci ze znaleckého ústavu, za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku HL odročeno na neurčito. Dne 6. 2. 2023 přibranému znaleckému ústavu uloženo, aby vypracoval doplněk znaleckého posudku ve lhůtě 4 měsíců. Dne 15. 2. 2023 zaslány materiály znaleckému ústavu. Dne 24. 3. 2023 přibrán znalecký ústav , adresa,  – Institut oceňování majetku z oboru ekonomika ve lhůtě dvou měsíců. Na žádost univerzity lhůta k podání posudku prodloužena do 31. 7. 2023 z důvodu rozsáhlosti věci, nevyhověno, z důvodu běhu promlčecí lhůty. Dne 29. 5. 2023 došel soudu posudek , Anonymizováno,  (revizní). Dne 31. 5. 2023 posudek rozeslán. Dne 30. 6. 2023 předložen posudek , Anonymizováno, , voláno k HL na 18. 8. 2023. HL odvoláno, neboť znalecký ústav , Anonymizováno,  nezaslal kompletní posudek. Dne 17. 8. 2023 , Anonymizováno,  požádána o komplexní revizi doplňku posudku. Dne 26. 9. 2023 došel revizní posudek , Anonymizováno, . Dne 27. 9. 2023 , Anonymizováno,  sdělila, že znalecký posudek ještě není hotov, , Anonymizováno,  upozorněna, že lhůta uplynula a že soud posudek nutně potřebuje, , Anonymizováno,  přislíbila vyhotovení znaleckého posudku do 9. 10. 2023. Dne 12. 10. 2023 došel doplněk 2 ke znaleckému posudku , Anonymizováno, . Na HL dne 7. 11. 2023 vyslechnuti znalci, vyhlášen zprošťující rozsudek podle § 226 písm. b) t.ř., poškození odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 28. 11. 2023 došlo doplněné odvolání státního zástupce. Dne 29. 11. 2023 odvolání rozesláno. Dne 21. 12. 2023 OS v Rokycanech trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo trestní stíhání promlčeno. Dne 22. 12. 2023 podána stížnost státního zástupce. Dne 3. 1. 2024 stížnost doplněna. Dne 26. 1. 2024 věc předložena Krajskému soudu v Plzni. Dne 1. 2. 2024 KS zrušil usnesení Okresního soudu v Rokycanech, kterým bylo zastaveno trestní stíhání, neboť stejného dne před rozhodnutím o stížnosti rozhodl o odvolání proti rozsudku, kde trestní stíhání obžalovaného zastavil, neboť bylo promlčeno, a to usnesením č. j. , Anonymizováno,  v právní moci 1. 2. 2024. Dne 10. 4. 2024 přiznáno , Anonymizováno,  znalečné. Dne 11. 6. 2024 rozhodnutí o znalečném odvolacím soudem zrušeno, neboť je dostatečně neodůvodněné, tedy nepřezkoumatelné. Dne 25. 6. 2024 znovu rozhodnuto o znalečném, v právní moci 2. 7. 2024.7. Dále z listin založených ve spise Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno,  soud zjistil následující.(i) Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 9. 2015, č. j. , Anonymizováno,  soud zjistil, že odvolací soud v rámci původního řízení konstatoval, že lze teoreticky připustit, že některé účetní doklady v elektronické podobě mohou chybět, nic však nedokazuje a ani nenasvědčuje tomu, že by byly nějaké nové účetní doklady vytvořeny uměle. Odvolací soud dále uvedl, že policie nepochopitelně vrátila zajištěný disk obžalovanému, který jej odmítl vydat, takže nebylo lze ověřit, zda pořízená kopie odpovídá skutečnosti. Bez účetnictví pak nelze ověřit rozsah majetku společnosti. Odvolací soud dále zdůraznil, že k posouzení otázky trestní odpovědnosti obžalovaného není nutné mít k dispozici úplné účetnictví.(ii) Z rozsudku ze dne 7. 11. 2023, č. j. , Anonymizováno,  soud zjistil, že v bodě 15 tohoto rozsudku soud konstatoval, že jednou z příčin takto velmi dlouho probíhajícího řízení je nekvalitní práce policie v přípravném řízení, kdy policie sice formálně správně provedla prohlídku jiných prostor, avšak následně nezajistila, aby bylo možné ověřit, že důkazy zajištěné při domovní prohlídce byly věrohodné, resp. aby bylo možné ověřit, že nedošlo k manipulaci s nimi. Policie ani v přípravné řízení nikoho protokolárně nevyslechla, což mělo za následek, že z důvodu úmrtí klíčové svědkyně paní , jméno FO,  soud neměl k dispozici žádnou její použitelnou výpověď. Vyvodit vinu obžalovaného pouze z pochybně zajištěného elektronického účetnictví dle soudu nelze. Bylo nutné správnost a pravdivost takto zajištěného účetnictví ověřit prvotními doklady. V bodě 19 tohoto rozsudku je pak konstatováno, že vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat, že ke dni 31. 12. 2010 byla společnost , právnická osoba,  v úpadku a vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat výši případně vzniklé škody za předmětné období, když stejně jako znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, , tak znalkyně znaleckého ústavu , Anonymizováno,  dospěli k závěru, že výši způsobené škody tak, jak ve svém pokynu uvedl odvolací soud, určit s ohledem na nedostatek podkladů a mimořádný rozsah nelze, nezbylo, než obžalovaného obžaloby podle § 226 písmeno b) zprostit, když nebylo prokázáno, že skutek uvedený v obžalobě je trestným činem. V bodě 20. pak soud konstatoval, že policie ve fázi řízení před soudem zadržovala možné důkazy.(iii) Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2024, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že odvolací soud obžalovaného poučil o tom, že v zastaveném řízení bude pokračováno, prohlásí-li obžalovaný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá.8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.9. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené žalobcem k prokázání tvrzené újmy (majetkové i nemajetkové), a to za situace, kdy na věc byl aplikován § 12 OdpŠk.10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.11. Žalobce svojí žalobou domáhal (i) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním (nezákonným rozhodnutím), (ii) náhrady majetkové újmy v podobě nákladů na právní zastoupení vynaložených v rámci původního řízení (iii) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou daného trestního.12. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (nezákonným trestním stíháním) a náhradu škody v podobě obhajného13. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 1 Cz 6/90 ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 ze dne 31. 3. 2003).14. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).15. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2614/2003 ze dne 9. 12. 2004). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 trestního řádu, dle něhož se trestní stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může trestní stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost trestního stíhání, patří např. zastavení trestního stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením [dle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 605/2012 ze dne 17.9.2012] či např. zastavení trestního stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného [§ 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) trestního řádu].16. V podrobnostech k aplikaci § 12 OdpŠk soud uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu v otázce, zda OdpŠk přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal, či nikoli, dospěla k následujícím závěrům. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) by taková osoba měla mít na odškodnění nárok; takový výklad by však v některých případech vedl k „odškodnění“ skutečných pachatelů trestných činů, což by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 605/2012). Nepřiznáním odškodnění v těchto případech není princip presumpce neviny zpochybněn za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace, a to v prvé řadě zprošťujícím rozsudkem (k tomu srov. § 11 odst. 4 TŘ) a na tomto základě posléze i náhrady škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2458/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3713/2016). Právě uvedený závěr byl jako ústavně konformní aprobován i Ústavním soudem v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 1391/15, dle kterého požadavek soudů v kompenzačním řízení na vyčerpání prostředku nápravy v podobě využití možnosti obviněného v trestním řízení pokračovat a domoci se tak pravomocného zprošťujícího rozsudku a tím i kompenzace za nezákonné trestní stíhání, za předpokladu, že (pro promlčení) zastavené trestní řízení nebylo zahájeno, respektive vedeno svévolně, nelze pokládat za rozporný s ústavně garantovaným právem na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené veřejnou mocí v rozporu se zákonem (čl. 36 odst. 3 Listiny). Posouzení oné svévole při zahájení nebo vedení trestního řízení je pak úkolem soudu rozhodujícího v kompenzačním řízení.17. Neskončilo-li trestní řízení odsouzením obviněného, je třeba posuzovat případné nároky na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny s přihlédnutím k požadavku, aby to byl demokratický právní stát, kdo má povinnost stíhat trestnou činnost, a aby to byl ten, proti kterému je stíhání zaměřeno (podezřelý, obviněný, obžalovaný), kdo je povinen jeho úkony v trestním stíhání strpět. Ustanovení § 12 OdpŠk nelze proto aplikovat formalisticky, toliko podle výsledku trestního stíhání. Je třeba vždy zkoumat, zda stěžovatelem tvrzená újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v trestním řízení, ve kterém nebyly respektovány požadavky čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny (viz výše uvedený nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 1391/15).18. V podmínkách projednávané věci platí, že z provedeného dokazování vyplynulo, že trestní stíhání žalobce bylo zastaveno podle § 11 TŘ. Žalobce přitom měl možnost uplatnit své právo prohlásit, že trvá na projednání věci. Tohoto práva se však žalobce dobrovolně vzdal. Zároveň dotčené trestní stíhání nebylo v žádném případě projevem svévole. K promlčení totiž došlo až v průběhu trestního stíhání v důsledku mimořádně komplikovaného provádění dokazování. Orgánům činným v trestním řízení tak v žádném případě nemohlo být od počátku jasné, že proti žalobci nelze z důvodu promlčení trestní stíhání vést.19. Je sice třeba připustit, že z provedeného dokazování je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení se dopustily řady přehmatů (zejm. Policie ČR), nicméně z provedených důkazů rozhodně nelze dovodit, že by původní řízení bylo na „objednávku PČR pro účely kriminalizace žalobce“. Jinými slovy řečeno, je sice pravda, že policie v původním řízení postupovala nedůsledně (při zajišťování důkazů) a dokonce řádně nespolupracovala se soudem, avšak všechny tyto skutečnosti byly řádně zhodnoceny soudy obou stupňů, a to ve prospěch žalobce coby obžalovaného. Není pak pravda, že by v původním řízení bylo prokázáno, že obžaloba byla postavena na úmyslně zfalšovaných důkazech. Právě naopak odvolací soud k části důkazů výslovně uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by bylo s důkazy manipulováno. Nadto ověření důkazů ztížil sám žalobce, který odmítl vydat policií vrácený disk.20. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. žalobu co do částky 25 485 208 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a náhradu škody v podobě obhajného zamítl. Žalobce nemá na přiměřené zadostiučinění a náhradu škody nárok za situace, kdy bylo jeho trestní stíhání zastaveno a nebylo projevem svévole (resp. za situace, kdy byly naplněny negativní podmínky vzniku odpovědnosti žalované zakotvené v § 12 OdpŠk).21. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že je zcela nerozhodné, z jakého důvodu trvalo trestní stíhání žalobce tak dlouhou, že došlo k promlčení jeho možné trestné činnosti. Podstatné je pouze to, že sám žalobce nevyužil své možnosti (o které byl odvolacím soudem řádně poučen), aby trval na projednání své věci. Sám se tak dobrovolně zbavil možnosti domáhat se náhrady majetkové a nemajetkové újmy v rámci odškodňovacího řízení.(ii) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního22. Žalobce se dále domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u OS. Soud se proto zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.23. Jak bylo uvedeno shora k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).24. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.25. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.26. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.27. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne 18. 2. 2013, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení jeho trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 1. 2. 2024, kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 10 let a 11 měsíců.28. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, dle něhož „[V] případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.29. Trestní stíhání probíhalo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).30. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako standardně obtížné (resp. složité). Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. Naopak jako mimořádně složitou hodnotí soud věc po skutkové stránce. Ve věci byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnou (resp. složitou).31. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal, že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).32. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých „typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014).33. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a to v období od 5. 11. 2015 (kdy bylo odvoláno jednání) do 16. 4. 2018 (kdy bylo voláno k hlavnímu líčení). Je sice pravda, že v mezidobí byly obstarávány důkazy, avšak délka obstarávání těchto důkazů byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie.34. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.35. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila. Žalovaná nicméně argumentovala, že považuje za dostatečné odškodnění samotné konstatování porušení práva a omluvu.36. Zdůrazňuje se, že samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) byť spojené s omluvou je dostatečné jen ve výjimečných případech. Podle názoru zdejšího soudu je přitom projednávaná věc takovým případem. Platí totiž, že zastavení trestního řízení z důvodu promlčení trestní odpovědnosti je způsobilým, účinným a zásadně dostatečným kompenzačním prostředkem odškodnění nemajetkové újmy vzniklé obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 843/2017, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4689/2015, ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3305/2015, ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3793/2016, ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4012/2016, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2101/2019).37. Shora citovaná judikatura sice stanoví, že konkrétní specifické okolnosti mohou odůvodnit přiznání i přiměřeného zadostiučinění v penězích (i v těch případech, kdy bylo trestní stíhání zastaveno z toho důvodu promlčení trestní odpovědnosti), avšak takové konkrétní okolnosti v projednávané věci absentují. Skutečnost, že žalobce nezavdal příčinu svému trestnímu stíhání a nijak délku dotčeného trestního stíhání neprodlužoval, sama o sobě není způsobilá odůvodnit odchýlení od výše citovaných ustálených judikatorních závěrů. Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že trestní stíhání nebylo projevem svévole (viz shora). Navíc délka trestního stíhání pracovala ve prospěch žalobce.38. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. žalobu co do částky 6 000 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení zamítl, neboť považuje již poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva (resp. omluvy) za zcela dostatečné.39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1962 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, který měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva. Výrok o náhradě nákladů řízení je rovněž odůvodněn § 151 odst. 3 o. s. ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.40. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 24. 4. 2025 a příprava na jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.41. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2025:37.C.18.2025.1","publishedAt":"2026-11-03","decisionAt":"2025-04-24","caseNumber":{"senate":37,"registry":"C","index":18,"year":2025,"pageNumber":74},"solver":{"titlesBefore":"","firstName":"Petr","lastName":"Navrátil","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 31 485 208 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"12","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"172","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1962,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"5","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"226","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"223","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PRAVNI_DOMNENKA","REHABILITACE","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZNALECKY_POSUDEK","ZAVINENI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","MAJETKOVA_UJMA","SKUTEK","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}