{"uuid":"cbe419fa-0db6-4fc4-bb39-57b08e9eab0f","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení vlastnického práva k pozemku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 3. 2026 č. j. 11 C 114/2025-104","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14.689,40 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14.689,40 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaměřený v geometrickém plánu číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je nedílnou součástí rozhodnutí, je ve vlastnictví žalobce (výrok I.) a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35.139 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti rozsudku v celém rozsahu podala odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny a zamítnutí žaloby, případně zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná především namítala nesprávné právní posouzení věci, které vychází z nesprávného hodnocení provedených důkazů. Žalovaná nesouhlasila se závěrem, že žalobce sporný pozemek mimořádně vydržel, jelikož ze skutkového stavu zjevně nevyplynul nepoctivý záměr žalobce. Problematikou mimořádného vydržení se zabýval Nejvyšší soud v usnesení č. j. 22 Cdo 647/2023-160, v němž vyslovil právní větu, že „nepoctivý úmysl lze dovodit z okolností, z nichž plyne, že držiteli muselo být zjevné, že vykonává právo, jež mu nepatří“. Žalovaná má za to, že nejpozději od roku 2017 muselo být žalobci zřejmé, že vykonává právo, které mu nepatří. Podle žalované se soud prvního stupně nedostatečně vypořádal s podstatným argumentem žalované, že průběh hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalované odpovídá katastrální hranici od roku 1992 a správnost tohoto stavu byla následně potvrzena i při obnově katastrálního operátu. Právní posouzení rozsudku je v bodě 13 vnitřně rozporné, neboť zde soud na jedné straně uvádí, že nebylo prokázáno, že by u žalobce existoval nepoctivý úmysl při uchopení držby, současně však výslovně konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce věděl o existenci obou geometrických plánů. Jestliže věděl o stavu zápisu v katastru nemovitostí, zcela jistě věděl o existenci geometrických plánů, tedy o listinách způsobilých postavit najisto skutečný průběh hranice, nelze proto současně uzavřít, že mu nesoulad mezi oplocením a skutečnou hranicí nebyl znám. I za předpokladu, že by soud neshledal za dostatečné důvody pro prokázání nepoctivého úmyslu žalobce, dle žalovaného jej lze dovodit z událostí roku 2017. Žalobci v roce 2017 po přeměření pozemku bylo sděleno, že oplocení neodpovídá skutečné hranici, od tohoto okamžiku tedy prokazatelně věděl, že drží část pozemku, která mu nenáleží. Nejpozději od tohoto okamžiku vědomě setrvával ve stavu, kdy vykonával právo k cizí věci, navzdory tomu, že mu byl nesoulad výslovně oznámen. Od roku 2017 tedy měl nepoctivý úmysl. Byl-li žalobci prokázán nepoctivý úmysl v roce 2017, je to před uplynutím doby pro mimořádné vydržení. Jestliže žalobce od roku 2017 prokazatelně věděl, že není vlastníkem sporné části pozemku, nemohl již úspěšně tvrdit, že jeho držba postrádala nepoctivý úmysl. Žalovaná dále v řízení vznesla pochybnost, zda nebylo manipulováno s vytyčenými body. Okresní soud tuto námitku fakticky pominul, aniž by se zabýval způsobem odpovídajícím její důkazní a právní relevanci. Žalovaná má za to, že soud nevyhodnotil všechny důkazy ve vzájemných souvislostech a z provedených důkazů učinil právní závěry, které z nich nevyplývají. Žalovaná má za to, že správné hodnocení provedených důkazů vede k závěru, že žalobcem nebyly splněny podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 o. z., neboť u něj byl prokázán nepoctivý úmysl nejpozději v okamžiku, kdy byl v roce 2017 po zaměření pozemku seznámen se skutečným průběhem hranice, přičemž již dříve musel mít povědomost o tom, že skutečný průběh hranice odpovídá evidenci v katastru nemovitostí, a nikoliv stavu oplocení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Vycházela-li žalovaná z argumentace, že žalobci byl znám obsah obou geometrických plánů, tudíž měl vědět, kudy vede hranice, je tato úvaha žalované poněkud překotná. Žalobce ani jeho otec nebyli odborníky v oboru geodezie a z geometrických plánů nedokázali rozpoznat, kde v terénu má skutečně probíhat hranice. Při uchopení držby i výstavbě oplocení se vycházelo z toho, kam byly zabity kovové tyče, podle nich bylo provedeno oplocení. Nelze po žalobci ani jeho otci spravedlivě požadovat, aby přezkoumával, zda byly tyče umístěny správně. Žalovaná dále zcela pomíjí fakt, že překážku pro mimořádné vydržení v podobě nepoctivého úmyslu posuzuje občanský zákoník výlučně k okamžiku chopení se držby. Jakýkoliv další moment je irelevantní, tudíž i tvrzená skutečnost, že v roce 2017 žalobce o problematické hranici obou pozemků od žalované věděl. Uvedené nemohlo mít na věc žádný vliv, neboť k tomuto okamžiku se absence nepoctivého úmyslu neposuzuje. Ve vztahu k odvolacím námitkám ohledně případné manipulace s vytyčenými body žalovaná žádné tvrzení ve smyslu, že by s kovovými tyčemi bylo manipulováno nevznesla a neoznačila žádné důkazy. Proto se soud těmito námitkami správně nezabýval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud po vyhodnocení včasnosti a přípustnosti odvolání přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu ve smyslu § 206 odst. 1, § 212 věta prvá a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se závěrem, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podaná žaloba je žalobou určovací, odvolací soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobce prokázal nesoulad mezi faktickým stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí, kterým je odůvodněno podání určovací žaloby z hlediska naplnění požadavku na existenci naléhavého právního zájmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod bodem 3. odůvodnění napadeného rozsudku. Jednotlivé důkazy ve smyslu § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, zdůvodnil, proč nevycházel z čestného prohlášení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", taktéž zdůvodnil, proč neprovedl další navrhované důkazy. Z provedených důkazů učinil správný skutkový závěr, který je zachycen pod bodem 5. odůvodnění napadeného rozsudku, ze kterého odvolací soud pro odvolací řízení vychází.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce, popř. jeho právní předchůdce spornou část pozemku, která byla v průběhu řízení geometrickým plánem oddělena a označena jako pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", po dlouhou dobu fakticky drželi a užívali jako součást pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" získal darovací smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", poté na pozemku postavil oplocení podle vymezení v geometrickém plánu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a železnými kolíky umístěnými na pozemku v souvislosti s vyhotoveným geometrickým plánem. Dále na pozemku vystavěl rodinný dům, který byl včetně provedeného oplocení řádně zkolaudován kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Spor mezi účastníky vznikl až v souvislosti s vytyčením hranic ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o movitou věc, a 5 let, jde-li o věc nemovitou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud souhlasí se závěry okresního soudu o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalobcem. Okresní soud institut mimořádného vydržení podrobně vysvětlil v odůvodnění pod body 9. – 11. a v tomto směru lze na jeho závěry odkázat. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z. se tu neuplatní. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o. z.). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí, že institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodu. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu. Obratem „při nabytí a výkonu držby“ je míněno, že nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby se nemůže změnit během výkonu držby takto uchopené v úmysl „nikoliv poctivý“ a naopak. Posouzení poctivosti držitele je v zásadě na úvaze soudu v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Ujal-li se někdo držby, nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby. Vlastník může v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí. Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, kterému nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jak ji nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, vždy je nutno přihlížet k individuálním okolnostem případu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu v ČR sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobce se v předmětném řízení domáhá určení, že je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 75 m², který je připlocen k pozemku v jeho vlastnictví, parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 1272 m². V řízení bylo prokázáno, že pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabyl darovací smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a poté se chopil držby pozemku, včetně pozemku předmětného v souvislosti s výstavbou rodinného domu a jeho oplocení, kdy hranice pozemku byla vymezena geodetem. Dům byl včetně oplocení pozemku řádně zkolaudován, kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Okresní soud se správně zabýval tím, zda v okamžiku uchopení se držby nemovitostí žalobcem u něj existoval nepoctivý úmysl. Žalovaná nepoctivý úmysl žalobce dovozovala z existence 2 geometrických plánů z roku 1992, dále ze zaměření provedeného právním předchůdcem žalované v roce 2017, o kterém měl být žalobce informován a dále z odborného vyjádření geodeta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i zaměření a vytyčení hranic provedeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v roce 2022. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, dovodil-li, že vědomost žalobce o existenci 2 geometrických plánů z roku 1992 v souladu s dalšími listinami u něj nezakládá existenci nepoctivého úmyslu. Nabývací titul právního předchůdce žalobce stejně jako darovací smlouva, jíž žalobce pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabyl, včetně znaleckého posudku, který byl vypracován k ocenění nabytých nemovitostí, uváděly výměru pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 1447 m². Z geometrických plánů, a to měřičského náčrtu na vytyčení hranic pozemku a záznamu o podrobném měření změn z 22. 8. 1992, bez odborných znalostí nelze dovodit úmyslné posunutí hranice na úkor sousedního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v tom směru, zda nová hranice má vést mezi body 1, 2 nebo mezi body 2, 6. Nelze pominout, že se jedná o nepatrný rozdíl ve výměře, neboť sporná část pozemku má 75 m². Chopil-li se žalobce držby předmětného pozemku po uzavření darovací smlouvy v roce 2000, započal-li v následujícím roce 2001 s výstavbou rodinného domku na pozemku, včetně oplocení, nelze pominout další zásadní skutečnost, že rodinný dům, který žalobce postavil a který byl oplocen, byl řádně zkolaudován a kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jestliže od doby, kdy se chopil držby pozemku, včetně pozemku předmětného nebyly vznášeny žádné výhrady ze strany sousedního vlastníka, byl-li faktický stav držby úředně potvrzen rozhodnutím o kolaudaci stavby, včetně oplocení, na straně žalobce rozhodně nelze dovodit, že by se v okamžiku uchopení držby vetřel v držbu úmyslně, lstí, za účelem úmyslného se obohacení na úkor sousedního vlastníka. Judikaturou bylo dovozeno, že nepoctivý úmysl držitele brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby. Pokud držitel až později zjistí, že není vlastníkem držené věci (není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl zpravidla dotčen (k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1820/2025 ze dne 13. 8. 2025). Lze proto učinit závěr, že žalobce předmětný pozemek mimořádně vydržel. Nadbytečným je zabývat se dobrou vírou žalobce pro řádné vydržení, jehož hodnocení okresní soud rovněž provedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalovaná zpochybňovala mimořádné vydržení v zásadě pouze tvrzeními o skutečnostech nastalých až po uchopení držby, které měly přerušit běh lhůty pro mimořádné vydržení. Žalovaná v té souvislosti uváděla, že v roce 2017 její právní předchůdkyně zadala zaměření pozemku žalované parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a geodet, který zaměření prováděl, dospěl k závěru, že oplocení neodpovídá reálné hranici. V řízení nebylo prokázáno, že by s touto skutečností byl žalobce seznámen, nicméně, i kdyby k jejímu prokázání došlo, nemělo by to vliv na právní závěr o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalobcem s ohledem na výše učiněné závěry, že nepoctivý úmysl se zkoumá při okamžiku uchopení držby. Na běh lhůty pro mimořádné vydržení nemá později zjištěná skutečnost, že fakticky hranice má vést jinudy žádný právní význam. Nepřiléhavou shledává odvolací soud taktéž námitku žalované, že se soud nezabýval manipulací s vytyčenými body. Žalovaná v řízení neuvedla žádná konkrétní tvrzení ve vztahu k případné manipulaci s železnými tyčemi, které měly vymezovat průběh hranice. Povinnosti účastníka řízení, je především tvrdit rozhodující skutečnosti a tyto skutečnosti v řízení prokázat. Absenci skutkových tvrzení nelze nahrazovat prováděním dokazování. Žalovaná u jednání dne 25. 3. 2026 poté, kdy žalobce z důvodu procesní ekonomie upustil od navrhovaných výslechů, mimo jiné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", navrhovala jeho výslech za účelem ověření stavu výstavby a zda žalobce věděl, kde jsou železné tyče umístěny, zda v rámci stavby byly zjištěny nějaké nejasnosti ohledně vytyčení hranic. Žalovaná žádné konkrétní skutečnosti o manipulaci s železnými kolíky netvrdila, nedostatek svých skutkových tvrzení chtěla nahradit navrženým dokazováním, nebylo proto důvodu takovéto dokazování provádět. Nic bližšího konkrétního žalovaná netvrdila ani po poučení ze strany okresního soudu podle § 118b odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud ze všech shora uvedených důvodů napadený rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšný v odvolacím řízení byl žalobce, náleží mu proto náhrada nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady představují odměnu za 2 úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání ze dne 9. 7. 2026 a dále účasti u odvolacího jednání dne 16. 9. 2026 s tím, že odměna za 1 úkon právní služby činí podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu 5.620 Kč, za dva úkony to je 11.240 Kč. Dále za tytéž úkony byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč, to je 900 Kč a 21% DPH z obou položek ve výši 2.549,40 Kč. Celkem přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení žalobci představuje 14.689,40 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že pozemek parc. č. , číslo,  v k. ú. , adresa, , zaměřený v geometrickém plánu číslo , hodnota, , vypracovaném , tituly před jménem,  , jméno FO, , který je nedílnou součástí rozhodnutí, je ve vlastnictví žalobce (výrok I.) a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35.139 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).2. Proti rozsudku v celém rozsahu podala odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny a zamítnutí žaloby, případně zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná především namítala nesprávné právní posouzení věci, které vychází z nesprávného hodnocení provedených důkazů. Žalovaná nesouhlasila se závěrem, že žalobce sporný pozemek mimořádně vydržel, jelikož ze skutkového stavu zjevně nevyplynul nepoctivý záměr žalobce. Problematikou mimořádného vydržení se zabýval Nejvyšší soud v usnesení č. j. 22 Cdo 647/2023-160, v němž vyslovil právní větu, že „nepoctivý úmysl lze dovodit z okolností, z nichž plyne, že držiteli muselo být zjevné, že vykonává právo, jež mu nepatří“. Žalovaná má za to, že nejpozději od roku 2017 muselo být žalobci zřejmé, že vykonává právo, které mu nepatří. Podle žalované se soud prvního stupně nedostatečně vypořádal s podstatným argumentem žalované, že průběh hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalované odpovídá katastrální hranici od roku 1992 a správnost tohoto stavu byla následně potvrzena i při obnově katastrálního operátu. Právní posouzení rozsudku je v bodě 13 vnitřně rozporné, neboť zde soud na jedné straně uvádí, že nebylo prokázáno, že by u žalobce existoval nepoctivý úmysl při uchopení držby, současně však výslovně konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce věděl o existenci obou geometrických plánů. Jestliže věděl o stavu zápisu v katastru nemovitostí, zcela jistě věděl o existenci geometrických plánů, tedy o listinách způsobilých postavit najisto skutečný průběh hranice, nelze proto současně uzavřít, že mu nesoulad mezi oplocením a skutečnou hranicí nebyl znám. I za předpokladu, že by soud neshledal za dostatečné důvody pro prokázání nepoctivého úmyslu žalobce, dle žalovaného jej lze dovodit z událostí roku 2017. Žalobci v roce 2017 po přeměření pozemku bylo sděleno, že oplocení neodpovídá skutečné hranici, od tohoto okamžiku tedy prokazatelně věděl, že drží část pozemku, která mu nenáleží. Nejpozději od tohoto okamžiku vědomě setrvával ve stavu, kdy vykonával právo k cizí věci, navzdory tomu, že mu byl nesoulad výslovně oznámen. Od roku 2017 tedy měl nepoctivý úmysl. Byl-li žalobci prokázán nepoctivý úmysl v roce 2017, je to před uplynutím doby pro mimořádné vydržení. Jestliže žalobce od roku 2017 prokazatelně věděl, že není vlastníkem sporné části pozemku, nemohl již úspěšně tvrdit, že jeho držba postrádala nepoctivý úmysl. Žalovaná dále v řízení vznesla pochybnost, zda nebylo manipulováno s vytyčenými body. Okresní soud tuto námitku fakticky pominul, aniž by se zabýval způsobem odpovídajícím její důkazní a právní relevanci. Žalovaná má za to, že soud nevyhodnotil všechny důkazy ve vzájemných souvislostech a z provedených důkazů učinil právní závěry, které z nich nevyplývají. Žalovaná má za to, že správné hodnocení provedených důkazů vede k závěru, že žalobcem nebyly splněny podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 o. z., neboť u něj byl prokázán nepoctivý úmysl nejpozději v okamžiku, kdy byl v roce 2017 po zaměření pozemku seznámen se skutečným průběhem hranice, přičemž již dříve musel mít povědomost o tom, že skutečný průběh hranice odpovídá evidenci v katastru nemovitostí, a nikoliv stavu oplocení.3. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Vycházela-li žalovaná z argumentace, že žalobci byl znám obsah obou geometrických plánů, tudíž měl vědět, kudy vede hranice, je tato úvaha žalované poněkud překotná. Žalobce ani jeho otec nebyli odborníky v oboru geodezie a z geometrických plánů nedokázali rozpoznat, kde v terénu má skutečně probíhat hranice. Při uchopení držby i výstavbě oplocení se vycházelo z toho, kam byly zabity kovové tyče, podle nich bylo provedeno oplocení. Nelze po žalobci ani jeho otci spravedlivě požadovat, aby přezkoumával, zda byly tyče umístěny správně. Žalovaná dále zcela pomíjí fakt, že překážku pro mimořádné vydržení v podobě nepoctivého úmyslu posuzuje občanský zákoník výlučně k okamžiku chopení se držby. Jakýkoliv další moment je irelevantní, tudíž i tvrzená skutečnost, že v roce 2017 žalobce o problematické hranici obou pozemků od žalované věděl. Uvedené nemohlo mít na věc žádný vliv, neboť k tomuto okamžiku se absence nepoctivého úmyslu neposuzuje. Ve vztahu k odvolacím námitkám ohledně případné manipulace s vytyčenými body žalovaná žádné tvrzení ve smyslu, že by s kovovými tyčemi bylo manipulováno nevznesla a neoznačila žádné důkazy. Proto se soud těmito námitkami správně nezabýval.4. Odvolací soud po vyhodnocení včasnosti a přípustnosti odvolání přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu ve smyslu § 206 odst. 1, § 212 věta prvá a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se závěrem, že odvolání není důvodné.5. Podaná žaloba je žalobou určovací, odvolací soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobce prokázal nesoulad mezi faktickým stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí, kterým je odůvodněno podání určovací žaloby z hlediska naplnění požadavku na existenci naléhavého právního zájmu.6. Okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod bodem 3. odůvodnění napadeného rozsudku. Jednotlivé důkazy ve smyslu § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, zdůvodnil, proč nevycházel z čestného prohlášení ze dne , datum, , taktéž zdůvodnil, proč neprovedl další navrhované důkazy. Z provedených důkazů učinil správný skutkový závěr, který je zachycen pod bodem 5. odůvodnění napadeného rozsudku, ze kterého odvolací soud pro odvolací řízení vychází.7. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce, popř. jeho právní předchůdce spornou část pozemku, která byla v průběhu řízení geometrickým plánem oddělena a označena jako pozemek parc. č. , číslo, , po dlouhou dobu fakticky drželi a užívali jako součást pozemku parc. č. , číslo, . Žalobce pozemek parc. č. , číslo,  získal darovací smlouvou ze dne , datum, , poté na pozemku postavil oplocení podle vymezení v geometrickém plánu ze dne , datum,  a železnými kolíky umístěnými na pozemku v souvislosti s vyhotoveným geometrickým plánem. Dále na pozemku vystavěl rodinný dům, který byl včetně provedeného oplocení řádně zkolaudován kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci , datum, . Spor mezi účastníky vznikl až v souvislosti s vytyčením hranic , tituly před jménem,  , jméno FO,  dne , datum8. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.9. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o movitou věc, a 5 let, jde-li o věc nemovitou.10. Odvolací soud souhlasí se závěry okresního soudu o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalobcem. Okresní soud institut mimořádného vydržení podrobně vysvětlil v odůvodnění pod body 9. – 11. a v tomto směru lze na jeho závěry odkázat. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z. se tu neuplatní. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o. z.). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí, že institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodu. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu. Obratem „při nabytí a výkonu držby“ je míněno, že nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby se nemůže změnit během výkonu držby takto uchopené v úmysl „nikoliv poctivý“ a naopak. Posouzení poctivosti držitele je v zásadě na úvaze soudu v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Ujal-li se někdo držby, nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby. Vlastník může v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí. Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, kterému nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jak ji nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, vždy je nutno přihlížet k individuálním okolnostem případu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu v ČR sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023).11. Žalobce se v předmětném řízení domáhá určení, že je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , číslo,  o výměře 75 m², který je připlocen k pozemku v jeho vlastnictví, parc. č. , číslo,  o výměře 1272 m². V řízení bylo prokázáno, že pozemek parc. č. , číslo,  nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, , a poté se chopil držby pozemku, včetně pozemku předmětného v souvislosti s výstavbou rodinného domu a jeho oplocení, kdy hranice pozemku byla vymezena geodetem. Dům byl včetně oplocení pozemku řádně zkolaudován, kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Okresní soud se správně zabýval tím, zda v okamžiku uchopení se držby nemovitostí žalobcem u něj existoval nepoctivý úmysl. Žalovaná nepoctivý úmysl žalobce dovozovala z existence 2 geometrických plánů z roku 1992, dále ze zaměření provedeného právním předchůdcem žalované v roce 2017, o kterém měl být žalobce informován a dále z odborného vyjádření geodeta , tituly před jménem,  , jméno FO, , jakož i zaměření a vytyčení hranic provedeného , tituly před jménem,  , jméno FO,  v roce 2022. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, dovodil-li, že vědomost žalobce o existenci 2 geometrických plánů z roku 1992 v souladu s dalšími listinami u něj nezakládá existenci nepoctivého úmyslu. Nabývací titul právního předchůdce žalobce stejně jako darovací smlouva, jíž žalobce pozemek parc. č. , číslo,  nabyl, včetně znaleckého posudku, který byl vypracován k ocenění nabytých nemovitostí, uváděly výměru pozemku parc. č. , číslo,  na 1447 m². Z geometrických plánů, a to měřičského náčrtu na vytyčení hranic pozemku a záznamu o podrobném měření změn z 22. 8. 1992, bez odborných znalostí nelze dovodit úmyslné posunutí hranice na úkor sousedního pozemku parc. č. , číslo,  v tom směru, zda nová hranice má vést mezi body 1, 2 nebo mezi body 2, 6. Nelze pominout, že se jedná o nepatrný rozdíl ve výměře, neboť sporná část pozemku má 75 m². Chopil-li se žalobce držby předmětného pozemku po uzavření darovací smlouvy v roce 2000, započal-li v následujícím roce 2001 s výstavbou rodinného domku na pozemku, včetně oplocení, nelze pominout další zásadní skutečnost, že rodinný dům, který žalobce postavil a který byl oplocen, byl řádně zkolaudován a kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci , datum, . Jestliže od doby, kdy se chopil držby pozemku, včetně pozemku předmětného nebyly vznášeny žádné výhrady ze strany sousedního vlastníka, byl-li faktický stav držby úředně potvrzen rozhodnutím o kolaudaci stavby, včetně oplocení, na straně žalobce rozhodně nelze dovodit, že by se v okamžiku uchopení držby vetřel v držbu úmyslně, lstí, za účelem úmyslného se obohacení na úkor sousedního vlastníka. Judikaturou bylo dovozeno, že nepoctivý úmysl držitele brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby. Pokud držitel až později zjistí, že není vlastníkem držené věci (není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl zpravidla dotčen (k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1820/2025 ze dne 13. 8. 2025). Lze proto učinit závěr, že žalobce předmětný pozemek mimořádně vydržel. Nadbytečným je zabývat se dobrou vírou žalobce pro řádné vydržení, jehož hodnocení okresní soud rovněž provedl.12. Žalovaná zpochybňovala mimořádné vydržení v zásadě pouze tvrzeními o skutečnostech nastalých až po uchopení držby, které měly přerušit běh lhůty pro mimořádné vydržení. Žalovaná v té souvislosti uváděla, že v roce 2017 její právní předchůdkyně zadala zaměření pozemku žalované parc. č. , číslo,  a geodet, který zaměření prováděl, dospěl k závěru, že oplocení neodpovídá reálné hranici. V řízení nebylo prokázáno, že by s touto skutečností byl žalobce seznámen, nicméně, i kdyby k jejímu prokázání došlo, nemělo by to vliv na právní závěr o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalobcem s ohledem na výše učiněné závěry, že nepoctivý úmysl se zkoumá při okamžiku uchopení držby. Na běh lhůty pro mimořádné vydržení nemá později zjištěná skutečnost, že fakticky hranice má vést jinudy žádný právní význam. Nepřiléhavou shledává odvolací soud taktéž námitku žalované, že se soud nezabýval manipulací s vytyčenými body. Žalovaná v řízení neuvedla žádná konkrétní tvrzení ve vztahu k případné manipulaci s železnými tyčemi, které měly vymezovat průběh hranice. Povinnosti účastníka řízení, je především tvrdit rozhodující skutečnosti a tyto skutečnosti v řízení prokázat. Absenci skutkových tvrzení nelze nahrazovat prováděním dokazování. Žalovaná u jednání dne 25. 3. 2026 poté, kdy žalobce z důvodu procesní ekonomie upustil od navrhovaných výslechů, mimo jiné , tituly před jménem,  , jméno FO, , navrhovala jeho výslech za účelem ověření stavu výstavby a zda žalobce věděl, kde jsou železné tyče umístěny, zda v rámci stavby byly zjištěny nějaké nejasnosti ohledně vytyčení hranic. Žalovaná žádné konkrétní skutečnosti o manipulaci s železnými kolíky netvrdila, nedostatek svých skutkových tvrzení chtěla nahradit navrženým dokazováním, nebylo proto důvodu takovéto dokazování provádět. Nic bližšího konkrétního žalovaná netvrdila ani po poučení ze strany okresního soudu podle § 118b odst. 1 o. s. ř.13. Odvolací soud ze všech shora uvedených důvodů napadený rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku.14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšný v odvolacím řízení byl žalobce, náleží mu proto náhrada nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady představují odměnu za 2 úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání ze dne 9. 7. 2026 a dále účasti u odvolacího jednání dne 16. 9. 2026 s tím, že odměna za 1 úkon právní služby činí podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu 5.620 Kč, za dva úkony to je 11.240 Kč. Dále za tytéž úkony byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč, to je 900 Kč a 21% DPH z obou položek ve výši 2.549,40 Kč. Celkem přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení žalobci představuje 14.689,40 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku v odstavci I. výroku je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti nákladovému výroku v odstavci II. není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:11.Co.150.2026.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2026-09-16","caseNumber":{"senate":11,"registry":"Co","index":150,"year":2026,"pageNumber":142},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jana","lastName":"Palkovská","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o určení vlastnického práva k pozemku","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":114,"year":2025,"pageNumber":104},"affectedDate":"2026-03-25","courtCode":"OSFM","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","LHUTY","DOKAZOVANI","VYPROSA","NAHRADA_NAKLADU","DRZBA","PODVOD","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI","ODVOLANI","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}