{"uuid":"cc72e6e2-47c7-4de2-86bf-937f06f73122","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 34.066 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26.450 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % od 9. 5. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části o zaplacení 7.616 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši jdoucími z částky 27.849 Kč od 29. 4. 2021 do 8. 5. 2021 a dále jen z částky 1.399 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.771,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26.450 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % od 9. 5. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>\n<b>II. Žaloba se v části o zaplacení 7.616 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši jdoucími z částky 27.849 Kč od 29. 4. 2021 do 8. 5. 2021 a dále jen z částky 1.399 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.</b>\n<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.771,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částka 27.500 Kč byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" převedena na tzv. účet zákazníka, tj. účet určený žalovaným a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2.500 Kč byl převeden na účet zprostředkovatele žalovaného jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr je schopen řádně splácet. Žalobkyně údaje uvedené žalovaným zkoumala a ověřovala. Vyžádala si výplatní pásky za červenec a říjen 2020 z pracovního poměru k zaměstnavateli ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i částečný výpis z účtu žalovaného za období od 8. 10. 2020 až 14. 10. 2020 potvrzující dobírku mzdy žalovaného za měsíc září 2020 ve výši 14.164 Kč, jakož i částečný výpis z účtu žalovaného za období od 2. 11. 2020 až 16. 11. 2020 potvrzující dobírku mzdy žalovaného za měsíc říjen 2020 ve výši 12.912 Kč. Žalobkyně žalovaného prověřila též v rámci databáze centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a o posouzení úvěruschopnosti byl učiněn zápis. Telefonicky u zaměstnavatele ověřila průměrnou mzdu, jejíž výše 13.000 Kč korespondovala s doloženými výplatními páskami. Žalobkyně posoudila náklady na bydlení žalovaného, kdy tato ke dni uzavření smlouvy o úvěru vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, když v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle nařízení vlády č. 349/2019 Sb., náklady činily 5.374 Kč. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru neměl žádnou vyživovací povinnost, přičemž výše životního minima na jednotlivce, ke dni uzavření smlouvy, činila, dle zákona č.110/2006 Sb. 3.860 Kč a existenčního minima částku 2.490 Kč. Žalovanému po odečtení běžných výdajů (náklady na bydlení 6.000 Kč, dalších pravidelných výdajů ve výši 4.000 Kč), měla zbýt částka 3.000 Kč měsíčně, ze které je schopen žalobkyni hradit měsíčně splátku ve výši 1.050 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit s úroky dle dohodnuté zápůjční úrokové sazby ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1.050 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 1. 2021. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a tudíž došlo dnem 28. 4. 2021 k jeho zesplatnění. Žalobkyně žalovanému odeslala celkem 3 upomínky, a to ve dnech 28. 2. 2021, 28. 3. 2021 a dne 28. 4. 2021 oznámení o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 28. 4. 2021, kdy neuhrazená jistina činila 27.849 Kč a dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3.150 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 %. S ohledem na zesplatnění úvěru tak vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27.849 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do jejího úplného zaplacení. V souladu s čl. IV., bod 4, písm. b) Smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tj. celkem částku 300 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Žalovaný se dostal do okamžiku zesplatnění úvěru do prodlení se 3 neuhrazenými měsíčními splátkami. Smluvní pokuta tedy činí částku 1.497 Kč (3 x 499.-). V souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 30.999 Kč od 29. 4. 2021 do 8. 6. 2021 v celkové výši 1.270 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně úvěrových podmínek má soud prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč. Bylo sjednáno, že část úvěru bude poskytnuta tak, že částka 27.500 Kč bude připsána na účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" a částka 2.500 Kč bude jako provize, na pokyn zákazníka, hrazena přímo zprostředkovateli, tj. žalobkyni. Žalovaný se naproti tomu zavázal k vrácení částky v celkové výši 42.000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč splatných vždy do 20. dne daného měsíce na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně se zavázala peněžité prostředky poukázat na účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Datum první splátky bylo stanoveno na 20. 1. 2021, datum poslední splátky na 20. 4. 2024. Provize zprostředkovatele hrazená poskytovatelem úvěru na pokyn zákazníka zprostředkovateli byla sjednána na částku 2.500 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána na 21,05 %. Žalovaný při uzavření smlouvy uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem, který zároveň představuje příjem domácnosti, činí 15.165 Kč, bydlí v nájemním bytě a jeho výdaje na bydlení činí 10.000 Kč. Nemá žádné další úvěry a nemá žádnou vyživovací povinnost. Pravdivost údajů týkajících se zdrojů a příjmu, jakož i celkové finanční situace, žalovaný stvrdil svým podpisem. Pro případ, že žalovaný nezaplatí splátku řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru a pro případ zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Dále pak byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele ze dne 16. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalovaný ohledně svých měsíčních výdajů uvedl částku 10.000 Kč představující náklady související s bydlením ve výši 6.000 Kč a částku 4.000 Kč jako další běžné pravidelné měsíční výdaje. Dále uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti a v domácnosti žije sám. Výši příjmu uvedl v částce 15.165 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z čestného prohlášení o závazcích spotřebitele ze dne 16. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalovaný uvedl, že nemá žádné další závazky a dluhy. Dále prohlásil, že proti němu nebylo zahájeno, ani vedeno žádné exekuční řízení, není v úpadku, ani hrozícím úpadku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu z evidence exekucí má soud prokázáno, že k datu 30. 12. 2020 nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výstupu z insolvenčního rejstříku má soud prokázáno, že k datu 30. 12. 2020 nebylo ve věci žalovaného vedeno žádné insolvenční řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z posouzení úvěruschopnosti o spotřebitelském úvěru k datu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud prokázáno, že žalovaný byl posuzován jako svobodná osoba, na jejíž jméno není vedena žádná exekuce, ani insolvenční řízení. Dále při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z příjmů v částce 13.000 Kč a výdajů v celkové výši 10.000 Kč (6.000 + 4.000). Dále žalobkyně zohlednila normativní náklady na bydlení v obci (5.374 Kč), životní minimum (3.860 Kč) a výši existenčního minima (2.490 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výplatních pásek žalovaného u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud prokázáno, že žalovanému za měsíc červenec 2020 byla vyplacena částka 3.814 Kč a za měsíc říjen 2020 částka 12.912 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výše normativních nákladů na bydlení pro rok 2020 soud zjistil, že měsíční náklady na bydlení v bytech užívaných jednou osobou na základě nájemní smlouvy v obci do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" obyvatel činí 5.374 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud prokázáno, že z účtu žalobkyně byla ve prospěch účtu žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" odepsána částka 27.500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u ČSOB, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":", za období od 1.10.2020 – 31.10.2021 má soud prokázáno, že počáteční zůstatek činil 361,89 Kč a konečný pak 16,02 Kč Celkem příjmy za uvedený měsíc 15.164 Kč, z toho 14.164 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaměstnavatele žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z tabulky umoření a bonity smlouvy má soud prokázáno, že žalovaný měl ke splacení částky 42.000 Kč předepsaných 40 měsíčních splátek po 1.050 Kč, počínaje dnem 20. 1. 2021. Na uvedenou částku žalovaný uhradil jednu splátku, tj. částku 1.050 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z upomínek ze dne 28. 2. 2021 a 28. 3. 2021 a z čestného prohlášení ze dne 28. 2. 2021 má soud prokázáno, že žalovanému byla na adresu trvalého pobytu zaslána výzva k zaplacení dohodnutých splátek ze smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" s nimiž byl v prodlení, s tím, že mu byla poskytnuta 30 denní lhůta k plnění. Dále pak byl žalobkyní upozorněn na možnost zesplatnění úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z předžalobní výzvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění závazku ze smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke dni odeslání smlouvy, tj. ke dni 28. 4. 2021 a současně ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 30.999 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč, do 10 dnů od odeslání výzvy. Současně bylo oznámeno, že se jedná o předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. Oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu trvalého pobytu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o úvěru, současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr zaplatit celkem 42.000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč. Z formuláře pro posouzení úvěruschopnosti zákazníka a dalších předložených listin je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Navíc se žalobkyně spokojila s tím, že uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. Věřitel však nedostojí své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele tak nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při hodnocení výdajové stránky vycházela žalobkyně z údajů tvrzených žalovaným, částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. V této souvislosti je třeba připomenout, že primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pokud tedy žalobkyně při posuzování nákladů na bydlení vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzení žalovaného a z normativních nákladů na bydlení, postupovala v rozporu se smyslem a účelem povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nařízením stanovené náklady jsou určeny pouze rámcově pro účely výpočtu příspěvku ze státní sociální podpory a zdaleka nemusí odpovídat částce, kterou konkrétní spotřebitel měsíčně na uspokojení svých bytových potřeb skutečně vynakládá. Výše nájemného se tedy může výrazně lišit v závislosti na nejrůznějších faktorech jako je např. lokalita, velikost nebo vybavení pronajatého bytu/domu. Při hodnocení výdajů spotřebitele na bydlení je proto potřeba bezpodmínečně vycházet ze skutečné výše nájemného, zjištěné z jím předložené nájemní smlouvy. Stran výdajů žalovaného pak žalobkyně neověřovala ani údaje týkající se jeho dalších závazků, resp. úvěru, zejména pokud se jedná o jeho celkovou výši, výši měsíčních splátek či platební morálku žalovaného. Za dostatečně prověřené nelze považovat ani příjmy žalovaného, když žalobkyně při jejich zjišťování měla k dispozici pouze dvě výplatní pásky a nikoliv pracovní smlouvu, ze které by vyplývala nejen výše mzdy, ale též např. délka pracovního poměru, případně délka zkušební doby, které mohou mít pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet poskytnutý úvěr zásadní význam. Přičemž z doložených výplatních pásek má soud prokázáno, že v červenci 2020 čistý příjem žalovaného činil toliko 3.814 Kč (!) a v říjnu 12.912 Kč, tedy nikoli uvedených 13.000 Kč, které byly použity při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Dále nelze přehlédnout, že z předloženého bankovního výpisu za měsíc říjen 2020 zcela jednoznačně vyplynulo, že žalovaný nemá žádné finanční rezervy a měsíční výdaje se v podstatě rovnají příjmům žalovaného. Přestože shora uvedené skutečnosti, zejména pak výše příjmu žalovaného, svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry důkladně nezkoumala. Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Výdaje a příjmy žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání jeho skutečných příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému fakticky částku 27.500 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 1.050 Kč, je tento povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit ve výši 26.450 Kč. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem 8. 5. 2021, neboť žalovaný byl v předžalobní výzvě ze dne 28. 4. 2021, odeslané téhož dne, vyzván k zaplacení nejpozději do 10 dnů od data odeslání této výzvy. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 9. 5. 2021, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, poplatků a smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalobkyně oproti žalovanému v poměru 78 % úspěšná a 22 % neúspěšná, proto má právo na náhradu 56 % nákladů. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.363 Kč, částky 1.500 Kč za 3 úkony právních služeb po 500 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve spojení s § 14b odst. 1 a.t., konkrétně přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a dále režijního paušálu ve výši 300 Kč za 3 poskytnuté shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dohromady tedy částka 3.163 Kč. S ohledem na poměr úspěchu žalobkyně jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.771,28 Kč (3.163 x 0,56). V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částka 27.500 Kč byla dne [datum] převedena na tzv. účet zákazníka, tj. účet určený žalovaným a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2.500 Kč byl převeden na účet zprostředkovatele žalovaného jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr je schopen řádně splácet. Žalobkyně údaje uvedené žalovaným zkoumala a ověřovala. Vyžádala si výplatní pásky za červenec a říjen 2020 z pracovního poměru k zaměstnavateli [právnická osoba], jakož i částečný výpis z účtu žalovaného za období od 8. 10. 2020 až 14. 10. 2020 potvrzující dobírku mzdy žalovaného za měsíc září 2020 ve výši 14.164 Kč, jakož i částečný výpis z účtu žalovaného za období od 2. 11. 2020 až 16. 11. 2020 potvrzující dobírku mzdy žalovaného za měsíc říjen 2020 ve výši 12.912 Kč. Žalobkyně žalovaného prověřila též v rámci databáze centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a o posouzení úvěruschopnosti byl učiněn zápis. Telefonicky u zaměstnavatele ověřila průměrnou mzdu, jejíž výše 13.000 Kč korespondovala s doloženými výplatními páskami. Žalobkyně posoudila náklady na bydlení žalovaného, kdy tato ke dni uzavření smlouvy o úvěru vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, když v obci [obec], dle nařízení vlády č. 349/2019 Sb., náklady činily 5.374 Kč. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru neměl žádnou vyživovací povinnost, přičemž výše životního minima na jednotlivce, ke dni uzavření smlouvy, činila, dle zákona č.110/2006 Sb. 3.860 Kč a existenčního minima částku 2.490 Kč. Žalovanému po odečtení běžných výdajů (náklady na bydlení 6.000 Kč, dalších pravidelných výdajů ve výši 4.000 Kč), měla zbýt částka 3.000 Kč měsíčně, ze které je schopen žalobkyni hradit měsíčně splátku ve výši 1.050 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit s úroky dle dohodnuté zápůjční úrokové sazby ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1.050 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 1. 2021. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a tudíž došlo dnem 28. 4. 2021 k jeho zesplatnění. Žalobkyně žalovanému odeslala celkem 3 upomínky, a to ve dnech 28. 2. 2021, 28. 3. 2021 a dne 28. 4. 2021 oznámení o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 28. 4. 2021, kdy neuhrazená jistina činila 27.849 Kč a dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3.150 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 %. S ohledem na zesplatnění úvěru tak vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27.849 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do jejího úplného zaplacení. V souladu s čl. IV., bod 4, písm. b) Smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tj. celkem částku 300 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Žalovaný se dostal do okamžiku zesplatnění úvěru do prodlení se 3 neuhrazenými měsíčními splátkami. Smluvní pokuta tedy činí částku 1.497 Kč (3 x 499.-). V souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 30.999 Kč od 29. 4. 2021 do 8. 6. 2021 v celkové výši 1.270 Kč.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.\n3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek má soud prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč. Bylo sjednáno, že část úvěru bude poskytnuta tak, že částka 27.500 Kč bude připsána na účet žalovaného č. [bankovní účet] a částka 2.500 Kč bude jako provize, na pokyn zákazníka, hrazena přímo zprostředkovateli, tj. žalobkyni. Žalovaný se naproti tomu zavázal k vrácení částky v celkové výši 42.000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč splatných vždy do 20. dne daného měsíce na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně se zavázala peněžité prostředky poukázat na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Datum první splátky bylo stanoveno na 20. 1. 2021, datum poslední splátky na 20. 4. 2024. Provize zprostředkovatele hrazená poskytovatelem úvěru na pokyn zákazníka zprostředkovateli byla sjednána na částku 2.500 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána na 21,05 %. Žalovaný při uzavření smlouvy uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem, který zároveň představuje příjem domácnosti, činí 15.165 Kč, bydlí v nájemním bytě a jeho výdaje na bydlení činí 10.000 Kč. Nemá žádné další úvěry a nemá žádnou vyživovací povinnost. Pravdivost údajů týkajících se zdrojů a příjmu, jakož i celkové finanční situace, žalovaný stvrdil svým podpisem. Pro případ, že žalovaný nezaplatí splátku řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru a pro případ zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Dále pak byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek.\n4. Z čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele ze dne 16. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalovaný ohledně svých měsíčních výdajů uvedl částku 10.000 Kč představující náklady související s bydlením ve výši 6.000 Kč a částku 4.000 Kč jako další běžné pravidelné měsíční výdaje. Dále uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti a v domácnosti žije sám. Výši příjmu uvedl v částce 15.165 Kč.\n5. Z čestného prohlášení o závazcích spotřebitele ze dne 16. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalovaný uvedl, že nemá žádné další závazky a dluhy. Dále prohlásil, že proti němu nebylo zahájeno, ani vedeno žádné exekuční řízení, není v úpadku, ani hrozícím úpadku.\n6. Z výpisu z evidence exekucí má soud prokázáno, že k datu 30. 12. 2020 nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce.\n7. Z výstupu z insolvenčního rejstříku má soud prokázáno, že k datu 30. 12. 2020 nebylo ve věci žalovaného vedeno žádné insolvenční řízení.\n8. Z posouzení úvěruschopnosti o spotřebitelském úvěru k datu [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl posuzován jako svobodná osoba, na jejíž jméno není vedena žádná exekuce, ani insolvenční řízení. Dále při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z příjmů v částce 13.000 Kč a výdajů v celkové výši 10.000 Kč (6.000 + 4.000). Dále žalobkyně zohlednila normativní náklady na bydlení v obci (5.374 Kč), životní minimum (3.860 Kč) a výši existenčního minima (2.490 Kč).\n9. Z výplatních pásek žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba] má soud prokázáno, že žalovanému za měsíc červenec 2020 byla vyplacena částka 3.814 Kč a za měsíc říjen 2020 částka 12.912 Kč.\n10. Z výše normativních nákladů na bydlení pro rok 2020 soud zjistil, že měsíční náklady na bydlení v bytech užívaných jednou osobou na základě nájemní smlouvy v obci do [číslo] obyvatel činí 5.374 Kč.\n11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] má soud prokázáno, že z účtu žalobkyně byla ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] odepsána částka 27.500 Kč.\n12. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u ČSOB, [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet], za období od 1.10.2020 – 31.10.2021 má soud prokázáno, že počáteční zůstatek činil 361,89 Kč a konečný pak 16,02 Kč Celkem příjmy za uvedený měsíc 15.164 Kč, z toho 14.164 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno], zaměstnavatele žalovaného.\n13. Z tabulky umoření a bonity smlouvy má soud prokázáno, že žalovaný měl ke splacení částky 42.000 Kč předepsaných 40 měsíčních splátek po 1.050 Kč, počínaje dnem 20. 1. 2021. Na uvedenou částku žalovaný uhradil jednu splátku, tj. částku 1.050 Kč.\n14. Z upomínek ze dne 28. 2. 2021 a 28. 3. 2021 a z čestného prohlášení ze dne 28. 2. 2021 má soud prokázáno, že žalovanému byla na adresu trvalého pobytu zaslána výzva k zaplacení dohodnutých splátek ze smlouvy [číslo] s nimiž byl v prodlení, s tím, že mu byla poskytnuta 30 denní lhůta k plnění. Dále pak byl žalobkyní upozorněn na možnost zesplatnění úvěru.\n15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění závazku ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] ke dni odeslání smlouvy, tj. ke dni 28. 4. 2021 a současně ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 30.999 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč, do 10 dnů od odeslání výzvy. Současně bylo oznámeno, že se jedná o předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. Oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu trvalého pobytu.\n16. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.\n17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\n19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).\n20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n21. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n22. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n23. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.\n24. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr zaplatit celkem 42.000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč. Z formuláře pro posouzení úvěruschopnosti zákazníka a dalších předložených listin je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Navíc se žalobkyně spokojila s tím, že uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. Věřitel však nedostojí své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele tak nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při hodnocení výdajové stránky vycházela žalobkyně z údajů tvrzených žalovaným, částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. V této souvislosti je třeba připomenout, že primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pokud tedy žalobkyně při posuzování nákladů na bydlení vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzení žalovaného a z normativních nákladů na bydlení, postupovala v rozporu se smyslem a účelem povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nařízením stanovené náklady jsou určeny pouze rámcově pro účely výpočtu příspěvku ze státní sociální podpory a zdaleka nemusí odpovídat částce, kterou konkrétní spotřebitel měsíčně na uspokojení svých bytových potřeb skutečně vynakládá. Výše nájemného se tedy může výrazně lišit v závislosti na nejrůznějších faktorech jako je např. lokalita, velikost nebo vybavení pronajatého bytu/domu. Při hodnocení výdajů spotřebitele na bydlení je proto potřeba bezpodmínečně vycházet ze skutečné výše nájemného, zjištěné z jím předložené nájemní smlouvy. Stran výdajů žalovaného pak žalobkyně neověřovala ani údaje týkající se jeho dalších závazků, resp. úvěru, zejména pokud se jedná o jeho celkovou výši, výši měsíčních splátek či platební morálku žalovaného. Za dostatečně prověřené nelze považovat ani příjmy žalovaného, když žalobkyně při jejich zjišťování měla k dispozici pouze dvě výplatní pásky a nikoliv pracovní smlouvu, ze které by vyplývala nejen výše mzdy, ale též např. délka pracovního poměru, případně délka zkušební doby, které mohou mít pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet poskytnutý úvěr zásadní význam. Přičemž z doložených výplatních pásek má soud prokázáno, že v červenci 2020 čistý příjem žalovaného činil toliko 3.814 Kč (!) a v říjnu 12.912 Kč, tedy nikoli uvedených 13.000 Kč, které byly použity při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Dále nelze přehlédnout, že z předloženého bankovního výpisu za měsíc říjen 2020 zcela jednoznačně vyplynulo, že žalovaný nemá žádné finanční rezervy a měsíční výdaje se v podstatě rovnají příjmům žalovaného. Přestože shora uvedené skutečnosti, zejména pak výše příjmu žalovaného, svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry důkladně nezkoumala. Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet.\n25. Výdaje a příjmy žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání jeho skutečných příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.\n26. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).\n27. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.\n28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.\n29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n30. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému fakticky částku 27.500 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 1.050 Kč, je tento povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit ve výši 26.450 Kč. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem 8. 5. 2021, neboť žalovaný byl v předžalobní výzvě ze dne 28. 4. 2021, odeslané téhož dne, vyzván k zaplacení nejpozději do 10 dnů od data odeslání této výzvy. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 9. 5. 2021, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).\n31. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, poplatků a smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).\n32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalobkyně oproti žalovanému v poměru 78 % úspěšná a 22 % neúspěšná, proto má právo na náhradu 56 % nákladů. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.363 Kč, částky 1.500 Kč za 3 úkony právních služeb po 500 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve spojení s § 14b odst. 1 a.t., konkrétně přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a dále režijního paušálu ve výši 300 Kč za 3 poskytnuté shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dohromady tedy částka 3.163 Kč. S ohledem na poměr úspěchu žalobkyně jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.771,28 Kč (3.163 x 0,56). V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSNB:2021:5.C.246.2021.1","publishedAt":"2022-02-16","decisionAt":"2021-11-26","caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":246,"year":2021,"pageNumber":30},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jaroslava","lastName":"Homolová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSNB","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 34 066 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1810","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":349,"lexYear":2019,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI","ZKUSEBNI_DOBA"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}