{"uuid":"ce5d234f-378c-4567-990c-46b5a7539e82","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 58 375,31 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 499,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 221,36 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 721,35 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 343,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 814,73 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 366,23 Kč, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 499,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 221,36 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 721,35 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 343,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 814,73 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 366,23 Kč, zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou dne 19. 5. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 58 375,31 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 55 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na 17. 9. 2020 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci. Žalovaný dluh neuhradil řádně a včas, uhradil toliko částku 12 500,01 Kč. V prodlení se zaplacením je žalovaný od 18. 9. 2020, v důsledku prodlení vzniklo žalobci právo na zákonný úrok z prodlení i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny ve výši 23 721,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2021 do zaplacení, částky 23 814,73 Kč na nákladech úvěru, smluvní pokuty ve výši 10 366,23 Kč (0,1 % denně z jistiny 23 814,73 Kč od 18. 9. 2020 do 29. 11. 2021), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 343,05 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podáním ze dne 30. 1. 2023 doplnil žalobce k výzvě soudu, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, žalovaný byl povinen uvést pravdivé, správné a úplné údaje. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných dalších závazků 13 226 Kč, bylo proto možno dovodit, že byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 3 984 Kč, tedy zhruba 1/3 zůstatku příjmu žalovaného. Právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalovaného, vyžádal si od něj pracovní smlouvu s dodatkem, nájemní smlouvu a výplatní pásky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zjistil soud tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit mu úrok v celkové výši 2 888 Kč, úplatu (úhradu za poskytnutí úvěru) ve výši 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a inkasní poplatek (za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti) ve výši 5 400 Kč, tj. celkem náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 17. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, a to u aktuálního zaměstnavatele od 8. 11. 2013, jeho měsíční průměrný příjem ze zaměstnání činí 21 226 Kč, příjem byl doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že je rozvedený, bydlí u přítelkyně, na bydlení a energie vydá 2 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady vydá 6 000 Kč měsíčně, nesplácí žádnou jinou půjčku, nemá žádnou vyživovací povinnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 11. 2013 bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný se zaměstnavatelem Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", dodatkem ze dne 6. 11. 2014 byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za únor 2019 činil jeho čistý příjem 23 300 Kč, za březen 2019 24 400 Kč, za duben 2019 23 997 Kč a za květen 2019 15 281 Kč. Z bezúplatné nájemní smlouvy nebylo zjištěno ničeho, neboť z ní není patrné, mezi kým byla uzavřena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 1. 2. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 2. 5. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ve věci není sporu o tom, že žalovaný neuplatnil námitku neplatnosti smlouvy o úvěru důvodu porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit jeho úvěruschopnost v tříleté promlčecí době od uzavření smlouvy o úvěru, tak jak stanoví ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Judikatura soudů byla dlouhou dobu nejednotná v posuzování, zda výše citované ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru brání soudům zabývat se z úřední povinnosti otázkou, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil dostatečně schopnost spotřebitele úvěr splatit a zda lze v případě negativního zjištění o této skutečnosti vyslovit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (tak jak tomu bylo v režimu zákona č. 145/2010 Sb. – zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016). Spor byl tedy o to, zda soud může z úřední povinnosti vyslovit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy za situace, kdy platný zákon vychází z koncepce, že dostatečné posuzování úvěruschopnosti (které může vést k závěru o neplatnosti smlouvy) soud zkoumá jen k námitce druhého účastníka smlouvy (úvěrovaného). Tuto otázku lze mít za vyřešenou vydáním rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR, ze kterého mimo jiné vyplývá, že„ vnitrostátní soudy jsou povinny zajistit plný účinek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, když konkrétně články 8 a 23 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice (tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele) a vyvodil důsledky, které z případného porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23 této směrnice“. Soudní dvůr EU v tomto rozsudku rovněž vyslovil závěr, že„ články 8 a 23 brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době“. Z výše citovaného rozsudku Soudního dvora EU tedy vyplývá právní závěr o tom, že soud k neplatnosti předmětných smluv z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného přihlédne i bez výslovné námitky žalovaného. Tento závěr je v souladu s evropským právem, které má v tomto případě přednost před vnitrostátní úpravou (jinými slovy § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, v platném znění, je pro rozpor s evropským právem ustanovením neaplikovatelným).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Tato povinnost je ukládána pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Zároveň soud poukazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Po provedeném dokazování a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti dané mu v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl získat dostatečné informace od žalovaného, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaný měl být dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Veškeré informace měly být zaznamenány do žádosti o úvěr. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovaného jako úvěruschopného. Z žádosti o úvěr vyplývá však pouze tolik, že žalovaný uvedl údaje o svých příjmech a výdajích, jeho poměry však byly ověřovány pouze výplatními páskami, pracovní smlouvou s dodatkem a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobce tak ověřil, že žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 21 226 Kč, od žalovaného však nevyžadoval podrobnější údaje o jeho výdajích a zejména tyto žádným způsobem neověřil. Žalobce ani netvrdil, že by jeho právní předchůdce jakkkoli ověřil např. z dostupných registrů, že žalovaný nemá dluhy z jiných půjček nebo úvěru, rovněž další žalovaným uvedené výdaje nebyly nijak specifikovány, ani ověřovány, nebyl vyžadován výpis z účtu žalovaného, z něhož by bylo možno ověřit, že žalovanému zbývá měsíčně dostatek finančních prostředků, aby byl schopen hradit sjednané měsíční splátky ve výši 3 984 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud tedy shrnuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce splnil povinnost danou mu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. že by při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupoval v souladu s tímto ustanovením, s odbornou péčí zjišťoval dostatečně skutečné poměry žalované Za této situace je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o úvěru neplatná. Z uzavřené smlouvy o úvěru tak nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vrátit žalobci to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 30 000 Kč, pak má žalobce nárok na zaplacení této částky. Dle tvrzení žalobce žalovaný dosud na dluh ze smlouvy o úvěru zaplatil částku ve výši 12 500,01 K, je tak povinen mu vrátit částku 17 499,99 Kč. V této části proto soud podané žalobě vyhověl, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalovaného), soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Dle názoru soudu pak břemeno tvrzení a důkazní o těchto možnostech spotřebitele nese sám spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Nicméně žalovaný (jakožto spotřebitel) byl v průběhu řízení naprosto nečinný a nekontaktní, a proto nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za této situace pak soud uzavřel, že není možno stanovit žalovanému jakékoliv splátky, neboť není možné jakkoliv zjistit, zda jsou tyto splátky přiměřené jeho možnostem. Naopak je nutno za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně neprokázal, že jeho možnosti jí opravňují (umožňují mu) splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu ze smlouvy o úvěru najednou. K vrácení dlužné částky ve výši 17 499,99 Kč tak soud určil žalovanému lhůtu dle § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. K zákonným úrokům z prodlení soud doplňuje, že z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že splatnost bezdůvodného obohacení dle tohoto ustanovení neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (žalovaného); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku tak vzniká věřiteli (žalobci) teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tímto okamžikem je den, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splacením dluhu podle výroku I. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na základě porovnání procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou dne 19. 5. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 58 375,31 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 55 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na 17. 9. 2020 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci. Žalovaný dluh neuhradil řádně a včas, uhradil toliko částku 12 500,01 Kč. V prodlení se zaplacením je žalovaný od 18. 9. 2020, v důsledku prodlení vzniklo žalobci právo na zákonný úrok z prodlení i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny ve výši 23 721,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2021 do zaplacení, částky 23 814,73 Kč na nákladech úvěru, smluvní pokuty ve výši 10 366,23 Kč (0,1 % denně z jistiny 23 814,73 Kč od 18. 9. 2020 do 29. 11. 2021), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 343,05 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.\n2. Podáním ze dne 30. 1. 2023 doplnil žalobce k výzvě soudu, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, žalovaný byl povinen uvést pravdivé, správné a úplné údaje. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných dalších závazků 13 226 Kč, bylo proto možno dovodit, že byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 3 984 Kč, tedy zhruba 1/3 zůstatku příjmu žalovaného. Právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalovaného, vyžádal si od něj pracovní smlouvu s dodatkem, nájemní smlouvu a výplatní pásky.\n3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) o. s. ř.\n4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] zjistil soud tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit mu úrok v celkové výši 2 888 Kč, úplatu (úhradu za poskytnutí úvěru) ve výši 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a inkasní poplatek (za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti) ve výši 5 400 Kč, tj. celkem náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.\n5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 17. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, a to u aktuálního zaměstnavatele od 8. 11. 2013, jeho měsíční průměrný příjem ze zaměstnání činí 21 226 Kč, příjem byl doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že je rozvedený, bydlí u přítelkyně, na bydlení a energie vydá 2 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady vydá 6 000 Kč měsíčně, nesplácí žádnou jinou půjčku, nemá žádnou vyživovací povinnost.\n6. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 11. 2013 bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný se zaměstnavatelem Fakultní nemocnice [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] [obec], dodatkem ze dne 6. 11. 2014 byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za únor 2019 činil jeho čistý příjem 23 300 Kč, za březen 2019 24 400 Kč, za duben 2019 23 997 Kč a za květen 2019 15 281 Kč. Z bezúplatné nájemní smlouvy nebylo zjištěno ničeho, neboť z ní není patrné, mezi kým byla uzavřena.\n7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 1. 2. 2021.\n8. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 2. 5. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.\n9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru.\n<i>10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i>\n<i>11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i>\n<i>12. Podle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i>\n<i>13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i>\n<i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i>\n15. Ve věci není sporu o tom, že žalovaný neuplatnil námitku neplatnosti smlouvy o úvěru důvodu porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit jeho úvěruschopnost v tříleté promlčecí době od uzavření smlouvy o úvěru, tak jak stanoví ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Judikatura soudů byla dlouhou dobu nejednotná v posuzování, zda výše citované ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru brání soudům zabývat se z úřední povinnosti otázkou, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil dostatečně schopnost spotřebitele úvěr splatit a zda lze v případě negativního zjištění o této skutečnosti vyslovit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (tak jak tomu bylo v režimu zákona č. 145/2010 Sb. – zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016). Spor byl tedy o to, zda soud může z úřední povinnosti vyslovit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy za situace, kdy platný zákon vychází z koncepce, že dostatečné posuzování úvěruschopnosti (které může vést k závěru o neplatnosti smlouvy) soud zkoumá jen k námitce druhého účastníka smlouvy (úvěrovaného). Tuto otázku lze mít za vyřešenou vydáním rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR, ze kterého mimo jiné vyplývá, že„ vnitrostátní soudy jsou povinny zajistit plný účinek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, když konkrétně články 8 a 23 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice (tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele) a vyvodil důsledky, které z případného porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23 této směrnice“. Soudní dvůr EU v tomto rozsudku rovněž vyslovil závěr, že„ články 8 a 23 brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době“. Z výše citovaného rozsudku Soudního dvora EU tedy vyplývá právní závěr o tom, že soud k neplatnosti předmětných smluv z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného přihlédne i bez výslovné námitky žalovaného. Tento závěr je v souladu s evropským právem, které má v tomto případě přednost před vnitrostátní úpravou (jinými slovy § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, v platném znění, je pro rozpor s evropským právem ustanovením neaplikovatelným).\n16. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Tato povinnost je ukládána pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.\n17. Zároveň soud poukazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).\n18. Po provedeném dokazování a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti dané mu v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl získat dostatečné informace od žalovaného, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaný měl být dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Veškeré informace měly být zaznamenány do žádosti o úvěr. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovaného jako úvěruschopného. Z žádosti o úvěr vyplývá však pouze tolik, že žalovaný uvedl údaje o svých příjmech a výdajích, jeho poměry však byly ověřovány pouze výplatními páskami, pracovní smlouvou s dodatkem a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobce tak ověřil, že žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 21 226 Kč, od žalovaného však nevyžadoval podrobnější údaje o jeho výdajích a zejména tyto žádným způsobem neověřil. Žalobce ani netvrdil, že by jeho právní předchůdce jakkkoli ověřil např. z dostupných registrů, že žalovaný nemá dluhy z jiných půjček nebo úvěru, rovněž další žalovaným uvedené výdaje nebyly nijak specifikovány, ani ověřovány, nebyl vyžadován výpis z účtu žalovaného, z něhož by bylo možno ověřit, že žalovanému zbývá měsíčně dostatek finančních prostředků, aby byl schopen hradit sjednané měsíční splátky ve výši 3 984 Kč.\n19. Soud tedy shrnuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce splnil povinnost danou mu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. že by při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupoval v souladu s tímto ustanovením, s odbornou péčí zjišťoval dostatečně skutečné poměry žalované Za této situace je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o úvěru neplatná. Z uzavřené smlouvy o úvěru tak nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.\n20. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vrátit žalobci to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 30 000 Kč, pak má žalobce nárok na zaplacení této částky. Dle tvrzení žalobce žalovaný dosud na dluh ze smlouvy o úvěru zaplatil částku ve výši 12 500,01 K, je tak povinen mu vrátit částku 17 499,99 Kč. V této části proto soud podané žalobě vyhověl, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.\n21. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalovaného), soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Dle názoru soudu pak břemeno tvrzení a důkazní o těchto možnostech spotřebitele nese sám spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Nicméně žalovaný (jakožto spotřebitel) byl v průběhu řízení naprosto nečinný a nekontaktní, a proto nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za této situace pak soud uzavřel, že není možno stanovit žalovanému jakékoliv splátky, neboť není možné jakkoliv zjistit, zda jsou tyto splátky přiměřené jeho možnostem. Naopak je nutno za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně neprokázal, že jeho možnosti jí opravňují (umožňují mu) splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu ze smlouvy o úvěru najednou. K vrácení dlužné částky ve výši 17 499,99 Kč tak soud určil žalovanému lhůtu dle § 160 odst. 1 o.s.ř.\n22. K zákonným úrokům z prodlení soud doplňuje, že z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že splatnost bezdůvodného obohacení dle tohoto ustanovení neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (žalovaného); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku tak vzniká věřiteli (žalobci) teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tímto okamžikem je den, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splacením dluhu podle výroku I. tohoto rozsudku.\n23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na základě porovnání procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSBI:2023:33.C.337.2022.1","publishedAt":"2023-05-02","decisionAt":"2023-02-20","caseNumber":{"senate":33,"registry":"C","index":337,"year":2022,"pageNumber":67},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Eva","lastName":"Lišková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSBI","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 51 846,01 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"46b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true}]}