{"uuid":"d11d4618-bce9-4390-928a-5ce3cdb4747b","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"naposledy bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený opatrovníkem Mgr. Jakubem Kutílkem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátem se sídlem Tylova 834, 393 01 Pelhřimov","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 87 073,06 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. listopadu 2025, č. j. 4 C 69/2025-76","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavcích I. a II. ve výrocích o platební povinnosti žalovaného a v odstavci V. ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci VI. ve výroku o nákladech státu mění tak, že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení před soudem I. stupně v rozsahu 14 %. Výše těchto nákladů bude určena soudem I. stupně v samostatném usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 5 359,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavcích I. a II. ve výrocích o platební povinnosti žalovaného a v odstavci V. ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků potvrzuje.II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci VI. ve výroku o nákladech státu mění tak, že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení před soudem I. stupně v rozsahu 14 %. Výše těchto nákladů bude určena soudem I. stupně v samostatném usnesení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 5 359,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Pelhřimově (dále jen soud I. stupně) uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobci částky 18 500 Kč a 18 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % od 25. 11. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. I., II.), zamítl návrh v rozsahu, pokud se jím žalobce domáhal zaplacení dalšího zákonného úroku z prodlení z částek 18 500 Kč a 18 990 Kč ve výši 15 % od 22. 10. 2024 do 24. 11. 2024 a ve výši 2,25 % od 25. 11. 2024 do zaplacení (odst. III. a IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. V.) a žalobci uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude specifikována v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci usnesení (odst. VI.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce poté, co původní žalobu o zaplacení částky 87 073,06 Kč s příslušenstvím vzal zčásti zpět a řízení bylo zčásti zastaveno, domáhal se zaplacení částek 18 500 Kč a 18 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % od 22. 10. 2024 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, vycházejícího ze smluv o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 12. 10. 2022 a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. 8. 2022 uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Žalovanému byl z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven v řízení opatrovník, který zpochybnil pravost podpisu žalovaného na úvěrových smlouvách a namítl, že tak nebylo doloženo uzavření smluv, nebylo prokázáno poskytnutí úvěrů, ani to, co mělo být vráceno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud I. stupně ze žádosti o spotřebitelský úvěr a zákaznické karty ze dne 29. 8. 2022 zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce o úvěr ve výši 30 000 Kč, při sepisu žádosti byly zjišťovány údaje k osobě žadatele, ta byla kontrolována různými doklady, totožnost byla zjišťována i jeho zaměstnavatelem a výší příjmů, žádost je v několika místech podepsána; na jejím základě pak došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 8. 2022 č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanému byl poskytnut úvěr 30 000 Kč (dále se žalovaný zavázal vrátit poplatek 31 992 Kč), přičemž svým podpisem potvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr a zákaznické karty ze dne 12. 10. 2022 pak bylo zjištěno, že žalovaný požádal o další úvěr ve výši 20 000 Kč, opět byly zjišťovány údaje ohledně osoby a zkontrolována jeho totožnost, na základě této žádosti byla dne 12. 10. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanému poskytnuto 20 000 Kč (navíc se zavázal vrátit ještě 17 490 Kč), přičemž opět podepsal, že částku v hotovosti obdržel. Z tabulky o umoření pak vyplývá, že žalovaný zaplatil na dluh č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 13. 12. 2022 částku 1 500 Kč a na dluh č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v září a v říjnu 2022 částky 3 610 Kč, 3 700 Kč a 3 700 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek byly obě pohledávky původním věřitelem postoupeny na žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na základě těchto zjištění soud I. stupně uzavírá, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným skutečně 2 smlouvy o úvěru, neboť na smlouvách je na několika místech podpis žalovaného, jeho totožnost byla ověřena a soud nemá důvod pochybovat o tom, že to byl žalovaný, kdo smlouvu uzavřel a svým podpisem potvrdil, že půjčené částky přijal; pokud by je nepřijal, neměl by žádný důvod je splácet. Nicméně vzhledem k výši dohodnutých úroků a výši RPSN dospívá soud k závěru, že obě smlouvy jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatné, tedy žalobce má nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. Vzhledem k tomu, že ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč a vráceno 1 500 Kč, je výše bezdůvodného obohacení 18 500 Kč, v případě smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč, žalovaný vrátil 11 010 Kč, tedy bezdůvodné obohacení činí 18 990 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci toto bezdůvodné obohacení s úroky z prodlení ve smyslu § 1960 a § 1970 o. z. ve výši 12,75 % ročně od 25. 11. 2024, vycházeje z oznámení o postoupení pohledávek, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu přímo žalobci (oznámení předáno k poštovní přepravě 11. 11. 2024, ve smyslu § 573 o. z. lze považovat výzvu za doručenou 3. pracovní den po odeslání, tedy 14. 11. 2024, a s ohledem na stanovenou lhůtu k plnění 10 dnů tato uplynula dne 24. 11. 2024); ve zbývajícím rozsahu týkajícím se úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Jelikož žalobce byl ve větší míře neúspěšný, soud I. stupně dle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jeho povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení, které vznikly z důvodu zastoupení žalovaného ustanoveným opatrovníkem ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. s tím, že o odměně ustanoveného opatrovníka, stejně jako o částce náhrady nákladů řízení, které je povinen zaplatit žalobce státu, bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozsudek ve výrocích I. a II. o platební povinnosti napadl odvoláním žalovaný, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka. Poukázal na to, že popřel pravost podpisu žalovaného na listinách předložených žalobcem; jelikož jde o soukromé listiny, byl žalobce povinen prokázat pravost podpisu. Přitom pochybnosti o pravosti podpisu žalovaného vyvolávají konkrétní skutečnosti, tedy že smlouvy jsou předtištěné a údaje do nich doplňovány rukou, žalobce nedoložil skutečné přijetí údajných splátek půjček od žalovaného, částky uvedené na listinách jsou nečitelné a na první pohled je znatelné, že byly přepisovány, přičemž žalobce nedoložil ani žádnou kopii dokladu ohledně ověření totožnosti žalovaného (ohledně svého názoru opatrovník žalovaného odkázal i na konkrétní komentářovou literaturu). Proto navrhoval změnu napadeného rozhodnutí a zamítnutí žaloby, popřípadě zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobce považoval odvolací námitky za liché, nepřípustné a účelové a ztotožnil se s názorem soudu I. stupně, že smlouvy byly žalovaným uzavřeny. Proto navrhl potvrzení rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výslovně napadených výrocích I. a II. o platební povinnosti žalovaného a dále pak v závislých výrocích V. o nákladech řízení účastníků a VI. o nákladech státu; rozsudek soudu I. stupně v odstavci III. a IV. ve výrocích o částečném zamítnutí žaloby nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolání žalovaného není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř., uvedl stanoviska obou procesních stran, zjištění učiněná z provedených důkazů a následně vyložil, na základě jakých úvah, s ohledem na námitky vznesené opatrovníkem žalovaného, dospěl k příslušným skutkovým závěrům, tedy že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru a že žalovanému byly peněžní prostředky na základě těchto uzavřených smluv poskytnuty, přičemž je splatil pouze částečně. Odvolání žalovaného tak nelze přisvědčit v názoru, že se soud I. stupně se vznesenými námitkami týkajícími se popření pravosti podpisu žalovaného nevypořádal. Odvolací soud proto ohledně těchto záležitostí plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, k němuž dodává následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ustálená soudní praxe je jednotná v názoru, že jestliže účastník popře pravost, respektive správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1031/96). Tvrdí-li tedy žalobce, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným 2 smlouvy o spotřebitelských úvěrech, na základě kterých poskytl žalovanému příslušné peněžní prostředky, přičemž žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka zpochybnil uzavření těchto smluv, jakož i pravost dalších listin předložených žalobcem, tížilo důkazní břemeno k prokázání shora uvedených tvrzení žalobce, neboť jím předložené listiny neměly charakter listin veřejných ve smyslu § 134 o. s. ř., ale listin soukromých, ohledně jejichž pravosti a správnosti platí shora uvedený výklad. Při hodnocení listin předložených žalobcem k prokázání jeho shora uvedených tvrzení postupoval soud I. stupně v souladu s § 132 o. s. ř., tedy tyto důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud I. stupně tedy správně přihlížel k tomu, že obě žádosti o spotřebitelské úvěry byly žadatelem na několika místech podepsány, že tyto podpisy, včetně podpisů na následných smlouvách o spotřebitelském úvěru, se jeví na první pohled shodnými, že na žádostech o spotřebitelské úvěry jsou uvedeny dva konkrétní doklady totožnosti žadatele (povolení k pobytu a identifikační karta) a čísla těchto dokladů (stejné číslo dokladu o povolení pobytu je uvedeno i ve zprávě příslušného orgánu Policie ČR ze dne 6. 6. 2025 k žádosti soudu o doručení písemnosti žalovanému), že v uvedených žádostech je uveden konkrétní název a adresa tehdejšího zaměstnavatele žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ze zprávy tohoto zaměstnavatele ze dne 23. 6. 2025 zaslané soudu I. stupně plyne, že žalovaný pracoval v této společnosti od 21. 9. 2020 do 14. 4. 2023, tedy právě v době, kdy podával žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru), přičemž příjem žadatele byl ověřen opět konkrétními specifikovanými dokumenty (pracovní smlouvou a výplatními páskami). Byť žalobce nepředložil doklady, na které žádosti o spotřebitelský úvěr odkazují (fotokopie dokladů totožnosti či pracovněprávních dokladů), nemá ani odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti potvrzené Policií ČR a tehdejším zaměstnavatelem žalovaného žádné pochybnosti o tom, že žádosti o spotřebitelský úvěr a následně vlastní smlouvy o spotřebitelských úvěrech č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 30 000 Kč a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 20 000 Kč skutečně uzavíral žalovaný. Pravost uvedených listin žádným způsobem v daném případě nezpochybňuje ruční vyplnění údajů v žádostech o spotřebitelský úvěr a v následně v uzavřených smlouvách (jde o standardní postup), když tyto údaje jsou čitelné a odvolací soud zde neshledává žádné zjevně přepisované údaje, které by zpochybňovaly obsah (správnost) uvedených listin. Pakliže žalovaný svým podpisem obou smluv o spotřebitelském úvěru současně potvrdil převzetí poskytnutých peněžních prostředků v částkách 30 000 Kč a 20 000 Kč, lze mít rovněž za prokázané, že tyto prostředky byly žalovanému předány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Obrana opatrovníka žalovaného, spočívající ve zpochybnění pravosti podpisu žalovaného na uvedených listinách, je z hlediska posuzování důvodnosti takové námitky oslabována tím, že opatrovník byl žalovanému ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu, není se žalovaným v žádném kontaktu, a tudíž nemá žádné konkrétní informace o tom, jak probíhalo sjednávání smluv o spotřebitelských úvěrech a předávání peněžních prostředků. Pokud pak opatrovník žalovaného při jednání soudu I. stupně navrhoval zkoumat pravost podpisů žalovaného, žádný konkrétní důkazní návrh neučinil a pak tedy soud I. stupně nepochybil, pokud při svých shora uvedených závěrech žádné další dokazování neprováděl. Soud I. stupně přiléhavě poukázal rovněž na to, že na obě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo částečně plněno, přičemž pokud by peněžní prostředky nebyly poskytnuty žalovanému, neměl by ten, kdo by tyto peněžní prostředky obdržel, důvod k jejich částečnému vrácení; i když tedy žalobce nepředložil doklad o tom, kdo konkrétně peněžní prostředky zčásti na poskytnuté úvěry vrátil, je logická úvaha soudu I. stupně, že to byl právě žalovaný, kterému tyto prostředky byly poskytnuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud se pak ztotožňuje i s dalším závěrem soudu I. stupně (byť ten je naopak odůvodněn velice stručně), a to že vzhledem k výši dohodnutých úroků a výši RPSN (dle smlouvy ze dne 29. 8. 2022 činila úroková sazba 86 % a RPSN 139,51 %, u druhé smlouvy ze dne 12. 10. 2022 činila úroková sazba 60,20 % a RPSN 90,81 %) jsou obě uzavřené smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy (tedy pro neúměrné zatížení žalovaného jakožto spotřebitele, představující nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran) neplatné (§ 588 o. z.). Ostatně proti tomuto závěru soudu I. stupně žádné námitky ze strany žalobce ani žalovaného v odvolacím řízení vzneseny nebyly. Za této situace proto soud I. stupně správně posuzoval nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. a § 2993 o. z. (plnění bez platného závazku), když i samotný žalobce v průběhu tohoto řízení namísto původně uplatněného nároku z titulu uzavřených smluv požadoval pouze vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených úvěrových prostředků. Pokud tedy na základě smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. 8. 2022 bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč a žalovaným vráceno 11 010 Kč, a na základě druhé smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 12. 10. 2022 bylo poskytnuto 20 000 Kč a vráceno 1 500 Kč, soud I. stupně správně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci, jakožto právnímu nástupci poskytovatele úvěru, částky 18 990 Kč a 18 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. V souladu s § 1970 o. z. přiznal soud I. stupně žalobci důvodně i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění předpisů pozdějších, když počátek prodlení žalovaného stanovil na základě výzvy žalobce v souvislosti s postoupením pohledávky. Rozhodl tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., neboť doba plnění nebyla určena; odkaz na § 1960 o. z. nebyl přiléhavý, neboť plnění nebylo přiznáváno podle smlouvy, podle které by čas plnění byl oprávněn určit dlužník. Proto mohl odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odstavcích I. a II. ve výrocích o platební povinnosti žalovaného podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Při rozhodování o nákladech řízení účastníků soud I. stupně správně s ohledem na § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. dovodil, že úspěšnější v řízení byl žalovaný, neboť z původní žalované částky jistiny 87 073,06 Kč žalobce uspěl ohledně přiznané částky 37 490 Kč (43 %), zatímco ohledně zbývající části jistiny 49 583,06 Kč (57 %) vzal žalobu zpět a řízení ohledně této částky s příslušenstvím bylo usnesením soudu I. stupně ze dne 20. 8. 2025, č. j. 4 C 69/2025-50 zastaveno, neboli zastavení této části řízení zavinil žalobce zpětvzetím žaloby, ke kterému nedošlo pro chování žalovaného, tudíž zde by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalovanému. To znamená, že žalovaný by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně v rozsahu rozdílu úspěšnosti účastníků, což představuje 14 %. Jelikož však samotnému žalovanému žádné náklady nevznikly, soud I. stupně správně rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně nemá; proto i v tomto výroku V. mohl být rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pokud soud I. stupně dále uložil žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, a to s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. (podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), správně konstatoval, že těmito náklady jsou hotové výdaje a odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného. Nicméně v takovém případě se rozhodování o náhradě těchto nákladů vynaložených státem řídí ust. § 149 odst. 2 o. s. ř., které lze považovat za speciální k ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Smyslem § 149 odst. 2 o. s. ř. je tedy stanovit, aby účastník, který je povinen k náhradě nákladů právního zastoupení za ustanoveného advokáta, byl povinen zaplatit tuto náhradu podle principu částečného úspěchu (stejně jako při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky v případě úhrady nákladů smluvního právního zastoupení úspěšnějšího účastníka), nikoliv podle výsledku řízení ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odst. VI. výroku o náhradě nákladů řízení státu tak, že v řízení méně úspěšný žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení před soudem I. stupně v rozsahu 14 % s tím, že výše těchto nákladů bude určena soudem I. stupně v samostatném usnesení poté, co soud I. stupně rozhodne o odměně a náhradě výdajů opatrovníka žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný žalobce, který tak má podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů této fáze řízení. V daném případě za účelně vynaložené náklady odvolacího řízení považuje odvolací soud pouze účast právního zástupce žalobce při odvolacím jednání dne 22. 1. 2026, za které mu náleží odměna v částce 2 620 Kč (z tarifní hodnoty 37 490 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen AT), náhrada hotových výdajů ve formě režijního paušálu v částce 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, náhrada cestovného substitučního právního zástupce žalobce, který se jednání účastnil, z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět v částce 759,50 Kč (jde o účelnější výdaj, než by byla cesta právního zástupce žalobce z jeho sídla v Praze) a náhrada za promeškaný čas za uvedenou cestu za 4 půlhodiny po 150 Kč (tedy 600 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, celkem tedy náklady za právní zastoupení 4 429,50 Kč, ke kterým náleží náhrada 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v částce 930,20 Kč, celkem náklady řízení 5 359,70 Kč. Pokud byl právním zástupcem žalobce účtován další úkon právní služby, a to písemné vyjádření ze dne 2. 1. 2026 k odvolání žalovaného, jednalo se o velice stručné podání bez konkrétního vyjádření k odvolací argumentaci žalovaného, tudíž takové písemné vyjádření nelze považovat za účelně vynaložený úkon právní služby, za který by žalobci měla ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. náležet náhrada nákladů. Z uvedených důvodů proto odvolací soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 359,70 Kč k rukám právního zástupce žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. O odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka žalovaného za odvolací řízení rozhodne rovněž soud I. stupně. Nicméně s ohledem na plný úspěch žalobce v odvolacím řízení postup dle § 149 odst. 2 o. s. ř., tedy uložení povinnosti žalobci nahradit státu i tyto náklady ustanoveného opatrovníka, nepřipadá v úvahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Pelhřimově (dále jen soud I. stupně) uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobci částky 18 500 Kč a 18 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % od 25. 11. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. I., II.), zamítl návrh v rozsahu, pokud se jím žalobce domáhal zaplacení dalšího zákonného úroku z prodlení z částek 18 500 Kč a 18 990 Kč ve výši 15 % od 22. 10. 2024 do 24. 11. 2024 a ve výši 2,25 % od 25. 11. 2024 do zaplacení (odst. III. a IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. V.) a žalobci uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude specifikována v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci usnesení (odst. VI.).2. Žalobce poté, co původní žalobu o zaplacení částky 87 073,06 Kč s příslušenstvím vzal zčásti zpět a řízení bylo zčásti zastaveno, domáhal se zaplacení částek 18 500 Kč a 18 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % od 22. 10. 2024 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, vycházejícího ze smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  ze dne 12. 10. 2022 a č. , hodnota,  ze dne 29. 8. 2022 uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce , právnická osoba,  Žalovanému byl z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven v řízení opatrovník, který zpochybnil pravost podpisu žalovaného na úvěrových smlouvách a namítl, že tak nebylo doloženo uzavření smluv, nebylo prokázáno poskytnutí úvěrů, ani to, co mělo být vráceno.3. Soud I. stupně ze žádosti o spotřebitelský úvěr a zákaznické karty ze dne 29. 8. 2022 zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce o úvěr ve výši 30 000 Kč, při sepisu žádosti byly zjišťovány údaje k osobě žadatele, ta byla kontrolována různými doklady, totožnost byla zjišťována i jeho zaměstnavatelem a výší příjmů, žádost je v několika místech podepsána; na jejím základě pak došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 8. 2022 č. , hodnota,  a žalovanému byl poskytnut úvěr 30 000 Kč (dále se žalovaný zavázal vrátit poplatek 31 992 Kč), přičemž svým podpisem potvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr a zákaznické karty ze dne 12. 10. 2022 pak bylo zjištěno, že žalovaný požádal o další úvěr ve výši 20 000 Kč, opět byly zjišťovány údaje ohledně osoby a zkontrolována jeho totožnost, na základě této žádosti byla dne 12. 10. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  a žalovanému poskytnuto 20 000 Kč (navíc se zavázal vrátit ještě 17 490 Kč), přičemž opět podepsal, že částku v hotovosti obdržel. Z tabulky o umoření pak vyplývá, že žalovaný zaplatil na dluh č. , hodnota,  dne 13. 12. 2022 částku 1 500 Kč a na dluh č. , hodnota,  v září a v říjnu 2022 částky 3 610 Kč, 3 700 Kč a 3 700 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek byly obě pohledávky původním věřitelem postoupeny na žalobce.4. Na základě těchto zjištění soud I. stupně uzavírá, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným skutečně 2 smlouvy o úvěru, neboť na smlouvách je na několika místech podpis žalovaného, jeho totožnost byla ověřena a soud nemá důvod pochybovat o tom, že to byl žalovaný, kdo smlouvu uzavřel a svým podpisem potvrdil, že půjčené částky přijal; pokud by je nepřijal, neměl by žádný důvod je splácet. Nicméně vzhledem k výši dohodnutých úroků a výši RPSN dospívá soud k závěru, že obě smlouvy jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatné, tedy žalobce má nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. Vzhledem k tomu, že ze smlouvy č. , hodnota,  bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč a vráceno 1 500 Kč, je výše bezdůvodného obohacení 18 500 Kč, v případě smlouvy č. , hodnota,  bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč, žalovaný vrátil 11 010 Kč, tedy bezdůvodné obohacení činí 18 990 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci toto bezdůvodné obohacení s úroky z prodlení ve smyslu § 1960 a § 1970 o. z. ve výši 12,75 % ročně od 25. 11. 2024, vycházeje z oznámení o postoupení pohledávek, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu přímo žalobci (oznámení předáno k poštovní přepravě 11. 11. 2024, ve smyslu § 573 o. z. lze považovat výzvu za doručenou 3. pracovní den po odeslání, tedy 14. 11. 2024, a s ohledem na stanovenou lhůtu k plnění 10 dnů tato uplynula dne 24. 11. 2024); ve zbývajícím rozsahu týkajícím se úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Jelikož žalobce byl ve větší míře neúspěšný, soud I. stupně dle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jeho povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení, které vznikly z důvodu zastoupení žalovaného ustanoveným opatrovníkem ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. s tím, že o odměně ustanoveného opatrovníka, stejně jako o částce náhrady nákladů řízení, které je povinen zaplatit žalobce státu, bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé.5. Rozsudek ve výrocích I. a II. o platební povinnosti napadl odvoláním žalovaný, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka. Poukázal na to, že popřel pravost podpisu žalovaného na listinách předložených žalobcem; jelikož jde o soukromé listiny, byl žalobce povinen prokázat pravost podpisu. Přitom pochybnosti o pravosti podpisu žalovaného vyvolávají konkrétní skutečnosti, tedy že smlouvy jsou předtištěné a údaje do nich doplňovány rukou, žalobce nedoložil skutečné přijetí údajných splátek půjček od žalovaného, částky uvedené na listinách jsou nečitelné a na první pohled je znatelné, že byly přepisovány, přičemž žalobce nedoložil ani žádnou kopii dokladu ohledně ověření totožnosti žalovaného (ohledně svého názoru opatrovník žalovaného odkázal i na konkrétní komentářovou literaturu). Proto navrhoval změnu napadeného rozhodnutí a zamítnutí žaloby, popřípadě zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.6. Žalobce považoval odvolací námitky za liché, nepřípustné a účelové a ztotožnil se s názorem soudu I. stupně, že smlouvy byly žalovaným uzavřeny. Proto navrhl potvrzení rozsudku.7. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výslovně napadených výrocích I. a II. o platební povinnosti žalovaného a dále pak v závislých výrocích V. o nákladech řízení účastníků a VI. o nákladech státu; rozsudek soudu I. stupně v odstavci III. a IV. ve výrocích o částečném zamítnutí žaloby nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).8. Odvolání žalovaného není důvodné.9. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř., uvedl stanoviska obou procesních stran, zjištění učiněná z provedených důkazů a následně vyložil, na základě jakých úvah, s ohledem na námitky vznesené opatrovníkem žalovaného, dospěl k příslušným skutkovým závěrům, tedy že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru a že žalovanému byly peněžní prostředky na základě těchto uzavřených smluv poskytnuty, přičemž je splatil pouze částečně. Odvolání žalovaného tak nelze přisvědčit v názoru, že se soud I. stupně se vznesenými námitkami týkajícími se popření pravosti podpisu žalovaného nevypořádal. Odvolací soud proto ohledně těchto záležitostí plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, k němuž dodává následující.10. Ustálená soudní praxe je jednotná v názoru, že jestliže účastník popře pravost, respektive správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1031/96). Tvrdí-li tedy žalobce, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným 2 smlouvy o spotřebitelských úvěrech, na základě kterých poskytl žalovanému příslušné peněžní prostředky, přičemž žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka zpochybnil uzavření těchto smluv, jakož i pravost dalších listin předložených žalobcem, tížilo důkazní břemeno k prokázání shora uvedených tvrzení žalobce, neboť jím předložené listiny neměly charakter listin veřejných ve smyslu § 134 o. s. ř., ale listin soukromých, ohledně jejichž pravosti a správnosti platí shora uvedený výklad. Při hodnocení listin předložených žalobcem k prokázání jeho shora uvedených tvrzení postupoval soud I. stupně v souladu s § 132 o. s. ř., tedy tyto důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.11. Soud I. stupně tedy správně přihlížel k tomu, že obě žádosti o spotřebitelské úvěry byly žadatelem na několika místech podepsány, že tyto podpisy, včetně podpisů na následných smlouvách o spotřebitelském úvěru, se jeví na první pohled shodnými, že na žádostech o spotřebitelské úvěry jsou uvedeny dva konkrétní doklady totožnosti žadatele (povolení k pobytu a identifikační karta) a čísla těchto dokladů (stejné číslo dokladu o povolení pobytu je uvedeno i ve zprávě příslušného orgánu Policie ČR ze dne 6. 6. 2025 k žádosti soudu o doručení písemnosti žalovanému), že v uvedených žádostech je uveden konkrétní název a adresa tehdejšího zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba,  (ze zprávy tohoto zaměstnavatele ze dne 23. 6. 2025 zaslané soudu I. stupně plyne, že žalovaný pracoval v této společnosti od 21. 9. 2020 do 14. 4. 2023, tedy právě v době, kdy podával žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru), přičemž příjem žadatele byl ověřen opět konkrétními specifikovanými dokumenty (pracovní smlouvou a výplatními páskami). Byť žalobce nepředložil doklady, na které žádosti o spotřebitelský úvěr odkazují (fotokopie dokladů totožnosti či pracovněprávních dokladů), nemá ani odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti potvrzené Policií ČR a tehdejším zaměstnavatelem žalovaného žádné pochybnosti o tom, že žádosti o spotřebitelský úvěr a následně vlastní smlouvy o spotřebitelských úvěrech č. , hodnota,  na částku 30 000 Kč a č. , hodnota,  na částku 20 000 Kč skutečně uzavíral žalovaný. Pravost uvedených listin žádným způsobem v daném případě nezpochybňuje ruční vyplnění údajů v žádostech o spotřebitelský úvěr a v následně v uzavřených smlouvách (jde o standardní postup), když tyto údaje jsou čitelné a odvolací soud zde neshledává žádné zjevně přepisované údaje, které by zpochybňovaly obsah (správnost) uvedených listin. Pakliže žalovaný svým podpisem obou smluv o spotřebitelském úvěru současně potvrdil převzetí poskytnutých peněžních prostředků v částkách 30 000 Kč a 20 000 Kč, lze mít rovněž za prokázané, že tyto prostředky byly žalovanému předány.12. Obrana opatrovníka žalovaného, spočívající ve zpochybnění pravosti podpisu žalovaného na uvedených listinách, je z hlediska posuzování důvodnosti takové námitky oslabována tím, že opatrovník byl žalovanému ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu, není se žalovaným v žádném kontaktu, a tudíž nemá žádné konkrétní informace o tom, jak probíhalo sjednávání smluv o spotřebitelských úvěrech a předávání peněžních prostředků. Pokud pak opatrovník žalovaného při jednání soudu I. stupně navrhoval zkoumat pravost podpisů žalovaného, žádný konkrétní důkazní návrh neučinil a pak tedy soud I. stupně nepochybil, pokud při svých shora uvedených závěrech žádné další dokazování neprováděl. Soud I. stupně přiléhavě poukázal rovněž na to, že na obě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo částečně plněno, přičemž pokud by peněžní prostředky nebyly poskytnuty žalovanému, neměl by ten, kdo by tyto peněžní prostředky obdržel, důvod k jejich částečnému vrácení; i když tedy žalobce nepředložil doklad o tom, kdo konkrétně peněžní prostředky zčásti na poskytnuté úvěry vrátil, je logická úvaha soudu I. stupně, že to byl právě žalovaný, kterému tyto prostředky byly poskytnuty.13. Odvolací soud se pak ztotožňuje i s dalším závěrem soudu I. stupně (byť ten je naopak odůvodněn velice stručně), a to že vzhledem k výši dohodnutých úroků a výši RPSN (dle smlouvy ze dne 29. 8. 2022 činila úroková sazba 86 % a RPSN 139,51 %, u druhé smlouvy ze dne 12. 10. 2022 činila úroková sazba 60,20 % a RPSN 90,81 %) jsou obě uzavřené smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy (tedy pro neúměrné zatížení žalovaného jakožto spotřebitele, představující nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran) neplatné (§ 588 o. z.). Ostatně proti tomuto závěru soudu I. stupně žádné námitky ze strany žalobce ani žalovaného v odvolacím řízení vzneseny nebyly. Za této situace proto soud I. stupně správně posuzoval nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. a § 2993 o. z. (plnění bez platného závazku), když i samotný žalobce v průběhu tohoto řízení namísto původně uplatněného nároku z titulu uzavřených smluv požadoval pouze vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených úvěrových prostředků. Pokud tedy na základě smlouvy č. , hodnota,  ze dne 29. 8. 2022 bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč a žalovaným vráceno 11 010 Kč, a na základě druhé smlouvy č. , hodnota,  ze dne 12. 10. 2022 bylo poskytnuto 20 000 Kč a vráceno 1 500 Kč, soud I. stupně správně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci, jakožto právnímu nástupci poskytovatele úvěru, částky 18 990 Kč a 18 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. V souladu s § 1970 o. z. přiznal soud I. stupně žalobci důvodně i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění předpisů pozdějších, když počátek prodlení žalovaného stanovil na základě výzvy žalobce v souvislosti s postoupením pohledávky. Rozhodl tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., neboť doba plnění nebyla určena; odkaz na § 1960 o. z. nebyl přiléhavý, neboť plnění nebylo přiznáváno podle smlouvy, podle které by čas plnění byl oprávněn určit dlužník. Proto mohl odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odstavcích I. a II. ve výrocích o platební povinnosti žalovaného podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdit.14. Při rozhodování o nákladech řízení účastníků soud I. stupně správně s ohledem na § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. dovodil, že úspěšnější v řízení byl žalovaný, neboť z původní žalované částky jistiny 87 073,06 Kč žalobce uspěl ohledně přiznané částky 37 490 Kč (43 %), zatímco ohledně zbývající části jistiny 49 583,06 Kč (57 %) vzal žalobu zpět a řízení ohledně této částky s příslušenstvím bylo usnesením soudu I. stupně ze dne 20. 8. 2025, č. j. 4 C 69/2025-50 zastaveno, neboli zastavení této části řízení zavinil žalobce zpětvzetím žaloby, ke kterému nedošlo pro chování žalovaného, tudíž zde by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalovanému. To znamená, že žalovaný by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně v rozsahu rozdílu úspěšnosti účastníků, což představuje 14 %. Jelikož však samotnému žalovanému žádné náklady nevznikly, soud I. stupně správně rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně nemá; proto i v tomto výroku V. mohl být rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.15. Pokud soud I. stupně dále uložil žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, a to s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. (podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), správně konstatoval, že těmito náklady jsou hotové výdaje a odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného. Nicméně v takovém případě se rozhodování o náhradě těchto nákladů vynaložených státem řídí ust. § 149 odst. 2 o. s. ř., které lze považovat za speciální k ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Smyslem § 149 odst. 2 o. s. ř. je tedy stanovit, aby účastník, který je povinen k náhradě nákladů právního zastoupení za ustanoveného advokáta, byl povinen zaplatit tuto náhradu podle principu částečného úspěchu (stejně jako při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky v případě úhrady nákladů smluvního právního zastoupení úspěšnějšího účastníka), nikoliv podle výsledku řízení ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odst. VI. výroku o náhradě nákladů řízení státu tak, že v řízení méně úspěšný žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení před soudem I. stupně v rozsahu 14 % s tím, že výše těchto nákladů bude určena soudem I. stupně v samostatném usnesení poté, co soud I. stupně rozhodne o odměně a náhradě výdajů opatrovníka žalovaného.16. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný žalobce, který tak má podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů této fáze řízení. V daném případě za účelně vynaložené náklady odvolacího řízení považuje odvolací soud pouze účast právního zástupce žalobce při odvolacím jednání dne 22. 1. 2026, za které mu náleží odměna v částce 2 620 Kč (z tarifní hodnoty 37 490 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen AT), náhrada hotových výdajů ve formě režijního paušálu v částce 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, náhrada cestovného substitučního právního zástupce žalobce, který se jednání účastnil, z , adresa,  a zpět v částce 759,50 Kč (jde o účelnější výdaj, než by byla cesta právního zástupce žalobce z jeho sídla v Praze) a náhrada za promeškaný čas za uvedenou cestu za 4 půlhodiny po 150 Kč (tedy 600 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, celkem tedy náklady za právní zastoupení 4 429,50 Kč, ke kterým náleží náhrada 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v částce 930,20 Kč, celkem náklady řízení 5 359,70 Kč. Pokud byl právním zástupcem žalobce účtován další úkon právní služby, a to písemné vyjádření ze dne 2. 1. 2026 k odvolání žalovaného, jednalo se o velice stručné podání bez konkrétního vyjádření k odvolací argumentaci žalovaného, tudíž takové písemné vyjádření nelze považovat za účelně vynaložený úkon právní služby, za který by žalobci měla ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. náležet náhrada nákladů. Z uvedených důvodů proto odvolací soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 359,70 Kč k rukám právního zástupce žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).17. O odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka žalovaného za odvolací řízení rozhodne rovněž soud I. stupně. Nicméně s ohledem na plný úspěch žalobce v odvolacím řízení postup dle § 149 odst. 2 o. s. ř., tedy uložení povinnosti žalobci nahradit státu i tyto náklady ustanoveného opatrovníka, nepřipadá v úvahu.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen v případě, že se jedná o rozhodnutí, které závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzená jinak (§ 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je však podle § 239 o. s. ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání mohou účastníci podat do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v I. stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:15.Co.544.2025.1","publishedAt":"2026-03-16","decisionAt":"2026-01-29","caseNumber":{"senate":15,"registry":"Co","index":544,"year":2025,"pageNumber":106},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavel","lastName":"Přibyl","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení částky 87 073,06 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":69,"year":2025,"pageNumber":76},"affectedDate":"2025-11-04","courtCode":"OSPE","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VRACENI_VECI","NAHRADA_NAKLADU","SOUKROMA_LISTINA","SMLOUVA_PRACOVNI","DOKAZOVANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}