{"uuid":"d14f6cfe-b130-4a59-8dc2-7716f36c3d0b","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o ochranu osobnosti,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 4. 8. 2025, č. j. 14 C 80/2024 – 161,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala, aby se písemně omluvila za podání nepravdivých informací OSPOD ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve zprávě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále jí zaplatila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím (výrok I.). Okresní soud současně rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Ze žaloby a doplňujících podání žalobkyně mimo jiné vyplývalo, že zpráva žalované pro orgán sociálně-právní ochrany dětí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též „OSPOD“) ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" obsahovala (v některých dílčích částech) nepravdivá tvrzení (výroky). Tato zpráva, kde bylo vyhodnoceno, že nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" stagnuje ve vývoji kvůli péči matky a ta svým konáním ohrožuje jeho výchovu, byla v zásadě jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o předběžném opatření, kterým byl nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" svěřen do péče otce. Tím bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, do jejího práva na čest a vážnost dle § 81 o.z., žalobkyně ztratila možnost se podílet na výchově svého syna, když byla vykreslena jako konfliktní osoba, která zanedbává péči o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě mimo jiné uvedla, že nikdy nesnižovala vážnost a čest žalobkyně. Ve svých zprávách, které si vyžadoval OSPOD či policie, popisovala pouze to, jak se nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" projevoval v mateřské škole, co pozorovaly paní učitelky během dne. K tomu se žalovaná též vyjádřila k jednotlivým tvrzením žalobkyně, mimo jiné se ohradila proti tomu, že by žalobkyni osočila, že svým jednáním měla ohrozit syna (jeho vývoj). Nelze ani dovodit, že by zpráva žalované byla jediným důvodem pro rozhodnutí soudu, kterým byl nezletilý odebrán z péče žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Okresní soud učinil podrobná skutková zjištění (viz body 4. – 14. odůvodnění rozsudku), na která vztáhl ust. § 81 odst. 1, 2, § 82 odst. 1 a § 2956 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a dospěl k závěru, že zásadním důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že zpráva žalované nezpůsobila sama o sobě žalobkyni žádnou újmu na jejích přirozených právech, ani újmu nemajetkovou, když z usnesení Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" („rychlé předběžné opatření“), jasně vyplývá, že v návrhu OSPOD byly zmíněny okolnosti, které se jevily jako velmi závažné a byly zprávou mateřské školy jen podpořeny. Hlavním důvodem pro rozhodnutí soudu byla skutečnost, že se žalobkyně chovala velmi nestandardně, absolutně nespolupracovala s OSPODEM, odmítala s ním komunikovat, nepustila pracovnice OSPOD na kontrolu prostředí, v němž ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyrůstal, zahradila cestu k domu, volala policii na OSPOD i na svého manžela a tvrdila, že se ho bojí. Nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" do konfliktu zapojovala, jeho absence ve školce se zvyšovala. Zmíněné usnesení okresního soudu bylo sice odvolacím soudem změněno s tím, že nebyly dány podmínky pro vydání tzv. rychlého předběžného opatření, nicméně odvolací soud ponechal na úvaze opatrovnického soudu, aby vydal z úřední povinnosti běžné předběžné opatření, kde by nastalou situaci zhodnotil, mimo jiné i to, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" je již u otce adaptován.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Okresní soud dále uvedl, že dovozovat újmu na osobnostních právech účastnic při změně soudního rozhodnutí odvolací instancí je nepřípadné, ostatně žalobkyně napadá zprávu mateřské školy (nikoliv soudní rozhodnutí), která nebyla jediným (hlavním) důvodem pro vydání předběžného opatření. Zpráva žalované se vyjadřuje korektně, žádné dehonestující výroky neobsahuje. Důvodem pro vyhovění žalobě nemohou být některé nepřesnosti, subjektivní hodnocení, proto nebylo nutné prokazovat (hodnotit) každé tvrzení (zda bylo či nebylo pravdivé).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Okresní soud dále vymezil znaky pro vznik újmy, s tím, že žalobkyně nepochybně vnímá odebrání syna jako svou újmu. Současně však dovodil, že mezi hypotetickým porušením povinnosti (které žalobkyně prokazovala na straně žalované) a vznikem její újmy příčinná souvislost není. Žalovaná měla povinnost podat zprávu na vyžádání OSPOD a uvést v ní skutečnosti, které vnímá, což učinila. Ve zprávě není ani náznakem žalobkyně označena za špatného rodiče, její péče o syna je shledávána jako řádná. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" pouze uvedla, že nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" má mnoho zmeškaných hodin a že školka má s matkou napjatý vztah. Uvedené skutečnosti byly nesporné. Důvody absence nezletilého v mateřské škole žalovaná možná vyhodnotila chybně, resp. závěr o neochotě žalobkyně posílat syna do školky nebyl zcela adekvátní, nicméně je třeba vidět, že žalobkyně nepodepisovala omluvné listy (ačkoliv tak jiní rodiče běžně činili) a školka tento postup mohla vnímat jako nespolupráci žalobkyně. Není újmou na právech žalobkyně, pokud nějaký jiný subjekt vyhodnotí její chování a svůj závěr na požádání jiného orgánu sdělí. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nestandardní chování poslední den ve školce učitelky zmínily, protože je překvapilo. O tom, že nezletilý má asistenta, žalovaná již v předchozí zprávě OSPOD uvědomila, nejde tedy o skutečnost, která by nebyla soudu během řízení známa. Ještě i po zprávě žalované se OSPOD snažil se žalobkyní kontaktovat, ta jej však do domu nepustila a na výzvu ke schůzce nereagovala. Pokud by žalobkyně své chování vysvětlila, nebylo by předběžné opatření vydáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Okresní soud k věci ještě dodal, že řízení o péči o nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je velmi složité, dosud nebylo vydáno meritorní rozhodnutí, věc je stále v režimu neustálého předběžného rozhodování. Opatrovnické řízení je vedeno zejména s ohledem na zájem dítěte, přičemž ze znaleckého posudku jasně vyplývá, že pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" je prostředí u otce vhodnější, současná situace je tedy v jeho zájmu. Pokud tím vzniká újma na straně žalobkyně, není za tuto újmu odpovědná ani žalovaná ani stát, který dostál své úloze zajistit pro dítě vhodnější výchovné prostředí. Umístění u otce bylo několikrát přezkoumáváno odvolacím soudem a bylo shledáno jako oprávněné. Žalobkyně se v aktuálně probíhajícím sporu snaží částečně zvrátit rozhodování procesního opatrovnického soudu, což je nepřípustné. Dle okresního soudu nelze do opatrovnického řízení zasahovat, zpochybňovat relevanci jak rozhodnutí, tak i důkazů (zprávy žalované) cestou paralelního civilního řízení. Z výše uvedených důvodů okresní soud žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně (dále též „odvolatelka“). V něm předně vymezila odvolací důvody, namítala, že okresní soud neprovedl navržené důkazy k prokázání nepravdivosti a nepodloženosti výroků obsažených ve zprávě žalované, ani se s nimi nevypořádal (§ 205 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), že okresní soud vyšel z neúplně zjištěného skutkového stavu věci, když přiřkl rozhodující význam zprávě žalované, aniž by ji kriticky posoudil, zohlednil důkazní návrhy žalobkyně a rozpory mezi jednotlivými podklady (§ 205 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.) a učinil nesprávný právní závěr o tom, že poskytnutí hodnotící zprávy žalované pro OSPOD není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobkyně (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V dalším obsahu odvolání odvolatelka podrobně argumentovala ve prospěch názoru, že zpráva žalované byla pro rozhodnutí soudu určující, že její spekulativní závěry byly způsobilé zasáhnout do jejích osobnostních práv. Neobstojí okresním soudem provedené hodnocení stěžejních důvodů rozhodnutí soudu o předběžném opatření (viz bod 20. odůvodnění rozsudku), když v příslušném usnesení (č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") je uvedeno, že z obsahu návrhu doloženého zprávami mateřské školy vyplývá, že normální vývoj nezletilého je vážně ohrožen. Tamtéž se výslovně uvádí, že za velmi závažné je považováno chování nezletilého ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále chování nezletilého popsané ve zprávě žalované. Projevy nezletilého přitom mohly být zapříčiněny jeho zdravotním stavem či jinými okolnostmi, nikoliv jako reakce na chování či podněty ze strany žalobkyně, jak se snažila interpretovat žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolatelka dále polemizovala s dalšími závěry okresního soudu (viz body 20. – 22. odůvodnění rozsudku), namítala, že se okresní soud nezabýval pravdivostí a relevancí jednotlivých tvrzení žalované, není zřejmo, jak zkoumal míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv. Okresní soud pak zcela pominul rozpor týkající se vyššího počtu absencí a interpretací žalované, že šlo o neochotu matky posílat dítě do školky, čímž žalovaná bez důkazu vykreslila žalobkyni jako nedbalou a nespolupracující matku. Nesprávné je také posouzení zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Dle odvolatelky sdělení žalované svou intenzitou a povahou překročilo meze nezbytné pro plnění informační povinnosti vůči OSPOD, představovalo nadbytečný, difamující zásah do jejích osobnostních práv. Žalovaná má sice povinnost součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, avšak tato povinnost nezahrnuje právo uvádět v oficiální zprávě ničím nepodložené nebo nepravdivé údaje, jež mohou vážně poškodit dobrou pověst rodiče. Uvedené se týká odpovědi na otázku ohledně školní docházky a chování nezletilého, obsahující hodnotící a pro matku znevažující výroky, odpovědi na otázku ohledně projevování se nezletilého v kolektivu, kde jsou hodnotící výroky, které neslouží k objektivnímu popsání chování dítěte, ale vyvolávají negativní obraz matky jako osoby, která dítěti brání v integraci, odpovědi na otázku ohledně známky zanedbávání péče rodičů, kde žalovaná neuvádí objektivní skutečnosti vztahující se k dítěti, ale odkazuje na „vyhrocené vztahy s matkou“ a nepravidelnou docházku. Dle odvolatelky je tak zřejmo, že zpráva žalované zjevně přesáhla rámec pouhého sdělení nezbytných informací o dítěti, obsahovala hodnotící soudy a negativní komentáře na adresu žalobkyně, vylíčila ji jako konfliktní osobu, tudíž představovala nepřípustný exces. Odvolatelka dále poukázala na to, že právě na základě zprávy žalované z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" provedeno neohlášené sociální šetření, což následně celou situaci vyeskalovalo. Zprávy od žalované byly hlavními podklady pro podporu tvrzení v návrhu na předběžné opatření, jak vyplývá z řízení o předběžném opatření a následného odvolacího řízení (viz rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nelze tak zpochybnit příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a následnou újmou žalobkyně. Okresní soud proto pochybil, pokud tuto skutečnost nezohlednil a neshledal ji jako zásah do osobnostních práv žalobkyně (k tomu viz i rozsudek Nejvyššího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Závěrem odvolatelka vyslovila přesvědčení, že v řízení vyšly najevo všechny tři kumulativní předpoklady odpovědnosti za neoprávněný zásah do osobnosti člověka dle § 82 o.z., když došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, objektivně způsobilému narušit její psychickou a morální integritu (negativní výroky ve zprávě zasáhly její čest a důstojnost), šlo o zásah neoprávněný, neboť žalovaná šířila o žalobkyni hodnotící a difamující informace, a byla dána příčinná souvislost mezi zásahem a újmou žalobkyně. Obsah zprávy žalované vedl k vytvoření negativního obrazu žalobkyně u OSPOD a dalších orgánů, což mělo přímý vliv na rozhodovací proces o péči o nezletilého a dále žalobkyni způsobilo vážnou nemajetkovou újmu. Okresní soud se s otázkou příčinné souvislosti řádně nevypořádal. Judikatura Nejvyššího soudu konstantně dovozuje, že existence příčinné souvislosti je dána zejména tehdy, navazuje-li na zásah konkrétní škodlivý důsledek v osobnostní sféře poškozeného. Protože zpráva žalované byla použita jako podklad v několika soudních řízeních a fakticky ovlivnila rozhodování o rodičovských právech žalobkyně, je zřejmé, že příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou újmou je naplněna. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně domáhala změny napadeného rozsudku a vyhovění žalobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalobkyně při odvolacím jednání vznesla námitku podjatosti soudců senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolacího soudu (viz níže). Dále v podstatě zopakovala svou odvolací argumentaci, mimo jiné namítla, že napadený rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem, jí označenou judikaturou Ústavního soudu a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že ve zprávě určené OSPOD pouze pravdivě pospala, co vnímala, jak se žalobkyně chovala, ve zprávě není zpochybněna péče žalobkyně o syna. Tato zpráva nemohla být sama o sobě důvodem odebrání syna žalobkyni. Navrhovala proto potvrzení rozsudku okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací soud se předně zabýval žalobkyní vznesenou námitkou podjatosti soudců odvolacího soudu. Tuto námitku uplatněnou při jednání odvolacího soudu (nařízeným na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") odvolací soud nepovažoval za důvodnou, proto neshledal ani důvod věc odročovat a předkládat svému nadřízenému soudu a věc projednal a rozhodl (viz § 15b odst. 2 za použití § 211 o.s.ř.). K nedůvodnosti námitky žalobkyně lze uvést, že podstatou námitky odvolatelky je kritika procesního postupu a rozhodnutí odvolacího soudu v jiné věci (žalobkyně měla na mysli žalobu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" projednávanou u okresního soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve kteréžto věci odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu v napadené části – viz rozsudek odvolacího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Pokud odvolací soud pomine, že jde o námitku, u níž nebyla dodržena ani zákonem vyžadovaná 15denní lhůta ve smyslu ust. § 15a odst. 2 o.s.ř., lze si vystačit s tím, že taková námitka nemůže být důvodem pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci dle § 14 odst. 4 o.s.ř. (viz jeho dikce „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“). To proto, že v rozhodování soudce v jiné věci se projevuje samotný výkon nezávislého soudnictví zákonným soudcem, do něhož nikdo nesmí zasahovat. To, že soudci odvolacího soudu nevedli předchozí řízení v souladu s představou žalobkyně (tehdy žalované), nemůže být bez dalšího dle shora citovaného § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pochybností o podjatosti soudců odvolacího soudu. Na tomto hodnocení nic nemění ani okolnost, že se žalobkyně v předchozím řízení vyjádřila velmi kriticky k soudcům odvolacího soudu („že by měli svléknout talár“). Soudci odvolacího soudu si zachovávají profesionální nadhled na zmíněné vyjádření žalobkyně, nemají zájem na projednávané věci, žádný vztah k účastnicím nebo k jejich zástupcům (pouze vztah úřední).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. b/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalobkyně rozsudek okresního soudu, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V daném případě šlo o žalobu na náhradu nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv člověka chráněných ustanoveními první části o.z., tedy porušení přirozených práv k lidské osobnosti dle § 81 o.z., s nimiž je spojeno v souladu s ust. § 2894 odst. 2 a § 2910 o.z. právo na odčinění nemajetkové újmy škůdcem dle § 82 a § 2956 o.z. Pokud jde o samotný způsob a výši odškodnění nemajetkové újmy v důsledku porušení absolutního osobnostního práva, platí zde obecná úprava odškodnění nemajetkové újmy a kritéria tam stanovená (k tomu viz § 2951 odst. 2 a § 2957 o.z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Okresní soud posuzoval podmínky občanskoprávní odpovědnosti za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti, tj. zda některé informace žalované ve zprávě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podané k žádosti města (městského úřadu) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (navrhovatele) v řízení o předběžném opatření, týkajícího se nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (syn žalobkyně), jsou takového charakteru (dosahují takové intenzity), že neoprávněně zasahují do osobnosti žalobkyně a jsou způsobilé vyvolat újmu na osobnostních právech žalobkyně, zda jimi bylo poškozeno jméno žalobkyně, její vážnost, čest, soukromý či rodinný život, zda je mezi tvrzeným neoprávněným zásahem a porušením (ohrožením) osobnostní sféry žalobkyně příčinná souvislost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Odvolací soud vychází při posouzení podmínek odpovědnosti (sankcí) za neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají (viz body 4. až 14. odůvodnění rozsudku). Odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Odvolatelka v rámci odvolání sice též namítala nedostatky ve zjištění skutkového stavu věci soudem prvního stupně (§ 205 odst. 2 písm. b/ a e/ o.s.ř.), nicméně z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmo, že okresní soud v zásadě pracoval se všemi relevantními skutečnostmi, z provedených důkazů vyvodil správná skutková zjištění a správné závěry právní, s výhradou níže uvedené dílčí korekce a doplnění odvolacího soudu, ve vztahu k nimž nebylo třeba opakovat či doplňovat dokazování, když odvolací soud při svém posouzení věci nevychází z žádných skutkových či důkazních novot. S přihlédnutím k obsahu spisu je třeba také zdůraznit, že v odvolacím řízení nenastala s přihlédnutím k § 213b o.s.ř. žádná z variant předvídaných v § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. Žalobkyní navrhované doplnění dokazování před okresním soudem bylo nadbytečné, neboť skutkový stav rozhodný pro posouzení věci byl zjištěn dostatečně, úplně. Odvolací námitky žalobkyně v podstatě nepřinesly nic nového, nebylo třeba k nim vést další dokazování. Odvolací soud se zřetelem na obsah odvolání a pro úplnost odůvodnění rekapituluje a akcentuje následující rozhodné skutečnosti pro posouzení dané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby (práv chráněných ust. § 81 odst. 1, 2 o.z.) podle § 82 odst. 1 o.z. (viz tam upravené prostředky ochrany osobnosti člověka – právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek), kde se ohledně způsobu náhrady újmy uplatní obecné ust. § 2951 o.z. (právo na přiměřené zadostiučinění, včetně morální satisfakce, která může mít i podobu omluvy), a dle § 2956 o.z. (náhrada nemajetkové újmy poskytnutím přiměřeného zadostiučinění v penězích), musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislost mezi zásahem a vzniklou újmou na chráněných osobnostních právech fyzické osoby. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění shora uvedených předpokladů má poškozený. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost sankcí podle shora citovaných ustanovení. Dlužno současně dodat, že pro vznik satisfakčních nároků poškozeného dle o.z. je při zásahu do absolutního práva porušením zákona (zásah do přirozeného práva je zásahem do absolutního práva) obecně vyžadováno zavinění škůdce, které se presumuje ve formě nedbalosti (viz § 2894 odst. 2, § 2910 a § 2911 o.z.). Škůdce tak musí ve sporu tvrdit a dokazovat, že zavinění není dáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle ustálené judikatury je však třeba současně vážit, zda v konkrétním případě nejsou dány okolnosti vylučující neoprávněnost zásahu, tj. okolnosti, které porušení, resp. ohrožení osobnosti fyzické osoby ospravedlňují. O zásah do osobnosti člověka proto nejde zejména tehdy, kdy je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Zásadně tedy platí, že osobnostní delikt nenastává, pokud k zásahu do osobnosti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích nebo veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti, byl-li zachován a respektován princip společenské adekvátnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V poměrech projednávané věci je nutno poukázat na stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 13/2007 (resp. R 54/2010), dle něhož došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt, jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností. Obdobně soudní praxe judikuje, že u zásahů do cti je třeba uznat za důvod vylučující neoprávněnost difamačních znevažujících skutkových tvrzení, jestliže k zásahu do cti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích či veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti. Hájení chráněných zájmů ovšem nemůže nikdy ospravedlnit zásah do cti, k němuž došlo bez potřeby nebo při němž jednající nebyl v dobré víře o správnosti svého tvrzení, popř. jehož přímým účelem bylo újmu na cti způsobit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V daném případě není sporu o tom, že k tvrzenému zásahu do osobnostních práv žalobkyně mělo dojít v souvislosti se zprávou žalované z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podanou k žádosti města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tomu došla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") v řízení o předběžném opatření, týkajícího se svěření nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" do péče otce (věc vedena u Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" P a Nc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). K tomu je třeba zdůraznit, že právním základem pro předávání osobních údajů OSPOD ze strany školy (žalovaná) je článek 6 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (GDPR), že právními předpisy, které stanoví povinnost škol spolupracovat s OSPOD, jsou zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě zákona o sociálně-právní ochraně dětí možno odkázat zejména na § 53 odst. 1, dle něhož jsou školy na výzvu orgánu sociálně-právní ochrany povinny sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Souhlas zákonného zástupce s předáním osobních údajů není nutný, nesmí být vyžadován. Jednalo by se o tzv. nadbytečný souhlas, jehož vyžadování je porušení Obecného nařízení (GDPR). V školském zákoně je pak pasáž opravňující školu ke sdělení údajů z dokumentace a školní matriky, a to v § 28 odst. 4, který říká, že školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem. Spolupráce školy a OSPOD zahrnuje předávání informací (osobních údajů) nejen ohledně dětí, ale i zákonných zástupců (rodičů). Jde tudíž o zákonem stanovenou povinnost, která předpokládá sdělení nezbytných údajů v mezích zákona, když smyslem spolupráce s OSPOD je především ochrana dítěte.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V daném případě odvolací soud sdílí přesvědčení, že žalovaná sdělením skutečností ve zprávě podané dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" tomu příslušnému OSPOD plnila zákonem stanovenou povinnost, resp. nevybočila z plnění této zákonné povinnosti, z mezí stanovených zákonem, tedy v žádném případě nešlo o obsahový exces. Lze přisvědčit tomu, že posuzovaná zpráva žalované neobsahuje žádné výroky zvýšeně expresivní, které by dehonestovaly žalobkyni, které by nešlo tolerovat, a proto nelze uvažovat ani o tzv. intenzivním excesu. Předmětná zpráva žalované obsahuje (k výslovné žádosti OSPOD ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") popis docházky a chování nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jeho projevy v kolektivu dětí, hodnocení péče matky (jejího manžela) o nezletilého, spolupráci rodičů s mateřskou školou a jejich zájem o syna, vyjádření ke známkám zanedbání péče rodičů. Vyjádření žalované jistě kombinuje skutkový základ i prvek hodnocení, jde tedy v podstatě o hybridní výroky. Pravdivost těchto výroků nelze vnímat maximalisticky jako požadavek na absolutní soulad s objektivní realitou. Žalovaná podala zprávu na vyžádání OSPOD, její tvrzení a hodnocení vychází z poznatků, které u nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rodičů (případně manžela žalobkyně) učinila, z toho, jak vnímala jednání těchto osob. O prima facie přehnanosti výroků žalované (o jejím excesu v popisu a hodnocení skutečností, k nimž se vyjadřovala) nelze uvažovat. Stejně tak nelze hovořit o excesu ve směru uvedení zjevně nepravdivých, znevažujících (difamujících) tvrzení a hodnocení žalovanou. Je třeba vidět, že vztahy žalobkyně a žalované nebyly dobré, naopak byly zjevně vyhrocené. Sama žalobkyně přiznává konfliktnost vztahů se žalovanou (s jejími učitelkami), nespokojenost s její činností, resp. výhrady vůči její činnosti (viz zejména doplňující podání žalobkyně č. l. 37-40 a č. l. 103 – 106 spisu, její přednesy při jednání okresního soudu dne 28. 2. a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalobkyně si nepřála, aby mateřská škola podávala informace OSPOD, chtěla vždy vědět o podávání informací OSPOD (k tomu nebyl důvod – viz odůvodnění shora), zmiňovala se též o jistém despektu k mateřské škole v souvislosti s úrazem nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v mateřské škole dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (k takovému náhledu žalobkyně nicméně nebyl v zásadě důvod, když lze vyjádření žalované k této události – viz její podání z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" – se zřetelem na údaje v knize úrazů, podepsané žalobkyní, zcela přisvědčit). V tomto ohledu lze poukázat i na obsah ve spise založených listin na č. l. 54, 56 a 57 spisu, zejména na listinu „Zápis z řešení“ z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zprávu žalované z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", adresované OSPOD ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", z jejichž obsahu patrno, že žalobkyně rozzlobeně reagovala na podávání informací OSPOD žalovanou, odmítala další komunikaci a spolupráci s žalovanou s tím, že se obrátí na Ministerstvo školství a soud. V situaci, kdy se žalobkyni dostalo od žalované jasného vysvětlení v dané věci, lze připustit, že projevy žalobkyně byly zcela nepatřičné, konfrontační, vyznívaly jako bezdůvodné výtky, byť bylo pochopitelně na žalobkyni, jaké kroky k tvrzené ochraně svých práv míní dále činit. Žádná zásadní zjištění ve směru excesu žalované nelze vyvozovat ani z popisu a hodnocení docházky (absencí) nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v mateřské škole, jeho chování ve školce (mimo jiné i dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Na věci nic nemění, že za absencemi nezletilého v mateřské škole, jeho projevy v kolektivu, mohly stát i jiné důvody (zdravotní, např. i pervazivní vývojová porucha). Vnímání těchto skutečností může jistě souviset s nedostatkem informací školky (ohledně zdravotního stavu nezletilého), nicméně tuto skutečnost nelze vykládat tak, že by šlo ze strany žalované o zjevný exces, to i s připomenutím výše uvedených skutečností, včetně toho (jak zmínil i okresní soud), že žalobkyně (případně její manžel) nepodepisovala omluvné listy, což jistě nesvědčilo o spolupráci s mateřskou školou. Poukázat lze i na to, že žalovaná hodnotila péči žalobkyně o syna jako dobrou, nikde ve zprávě se neuvádí, že by jednáním matky byl nezletilý ohrožen na vývoji (stejně tak, že by nestandardní chování nezletilého dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zapříčiněno jednáním matky). Posuzovaná zpráva žalované vyznívá i dle názoru odvolacího soudu korektně, je založena na racionálních podkladech, nic nenasvědčuje tomu, že žalovaná nebyla v dobré víře o správnosti svých tvrzení a že poskytnutím požadovaných informací sledovala způsobit žalobkyni újmu na osobnostních právech. Zcela je pak vyloučeno kvalifikovat jednání žalované (její výroky) jako pomluvu (v trestněprávním smyslu), jak se o tom žalobkyně opakovaně zmiňovala v žalobním podání z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podaná zpráva naopak naplňuje zákonem vyžadovanou spolupráci žalované s OSPOD, jejímž smyslem je především ochrana dítěte.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že ze strany žalované nedošlo podáním předmětné zprávy k neoprávněnému zásahu do práva žalobkyně na ochranu osobnosti, chráněného ust. § 81 a násl. o.z. Žalobkyni tak vůči žalované žalobou uplatněný satisfakční nárok (§ 2951, § 2956 odst. 2 o.z.) nenáleží, neboť ze strany žalované nedošlo k neoprávněnému zásahu do absolutního (v občanskoprávním smyslu) práva žalobkyně, a chybí tudíž první předpoklad odpovědnosti žalované dle § 2910 o.z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Posuzování dalších objektivních předpokladů škodní odpovědnosti žalované je za tohoto náhledu již nadbytečné, neboť nepřichází v úvahu vznik újmy žalobkyně na přirozených právech (čest, vážnost, dobrá pověst, soukromý život, jehož součástí je i rodinný život) ani příčinná souvislost mezi neoprávněným (protiprávním) zásahem a vznikem uvedené újmy. Za této situace je též zcela bezpředmětné jakkoli spojovat zprávu žalované s neohlášeným sociálním šetřením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rodině žalobkyně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (shledávat v ní příčinu následné eskalace situace při zmíněném šetření), hodnotit i význam zprávy žalované pro rozhodnutí okresního soudu o předběžném opatření z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jehož základě došlo k odebrání nezletilého za dramatických okolností z péče matky (případně vliv zprávy žalované na navazující rozhodnutí odvolacího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a usnesení opatrovnického soudu – Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), když lze souhlasit jinak s tím, že k vydání předběžného opatření o umístění nezletilého do péče otce vedly i závažné poznatky z dalších důkazů. Je zřejmé, že žalobkyně vnímá rozhodnutí soudu o péči o nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" úkorně, jako újmu, nicméně podstatné je, že z důvodů shora vyložených nelze v jednání žalované (v její zprávě z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") spatřovat neoprávněný (excesivní) zásah do přirozených práv žalobkyně (shora uvedených složek její osobnosti), dovozovat z tohoto jednání žalované újmu na chráněných osobnostních právech žalobkyně a příčinnou souvislost mezi zmíněným zásahem a uvedenou újmou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Lze tak uzavřít, že v daném případě bylo při dokazování postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, byly zjištěny všechny rozhodné okolnosti pro posouzení věci, jejich právní posouzení správně vyústilo v zamítavé meritorní rozhodnutí, když objektivní hmotněprávní předpoklady občanskoprávní odpovědnosti žalované za neoprávněný zásah do práva žalobkyně na ochranu osobnosti nemohly být naplněny. Protože v řízení uskutečněná tvrzení a provedené důkazy postačovaly k objasnění skutkové stránky věci, bylo zcela nadbytečné jakkoli doplňovat dokazování (k tomu viz důkazní návrhy žalobkyně v podání z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. též při posledním jednání okresního soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), stejně tak nepřipadala v úvahu potřeba dalšího poučení soudu dle § 118a o.s.ř. (této poučovací povinnosti ostatně dostál již okresní soud při prvním jednání ve věci samé).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nepovažoval za nutné se zvlášť vypořádávat se všemi jednotlivými dílčími námitkami žalobkyně, jak plynou z jejích podání, přednesů a spisu, neboť má za to, že ve světle shora vyslovených závěrů nemohou tyto námitky obstát, že odvolacím soudem snesená argumentace dostatečně odůvodňuje jeho závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně správného závislého nákladového výroku (sub II.), který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalovaná se náhrady nákladů v této fázi řízení vzdala (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. O nákladech řízení státu v odvolacím řízení, spojených s (budoucí) výplatou odměny a náhrady hotových výdajů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ty budou přiznány okresním soudem rovněž za odvolací řízení na základě vyúčtování advokáta žalobkyně), odvolací soud nerozhodoval. Žalobkyni, které byl pro řízení ustanoven advokát, nemohla být přisouzena náhrada nákladů řízení, neboť žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, tudíž zde nebyl nikdo, komu by bylo možno náhradu nákladů řízení státu uložit (srov. § 149 odst. 2 o.s.ř. a contr.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala, aby se písemně omluvila za podání nepravdivých informací OSPOD , adresa,  ve zprávě ze dne , datum,  a dále jí zaplatila , částka,  s příslušenstvím (výrok I.). Okresní soud současně rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Ze žaloby a doplňujících podání žalobkyně mimo jiné vyplývalo, že zpráva žalované pro orgán sociálně-právní ochrany dětí , adresa,  (dále též „OSPOD“) ze , datum,  obsahovala (v některých dílčích částech) nepravdivá tvrzení (výroky). Tato zpráva, kde bylo vyhodnoceno, že nezl. , jméno FO,  stagnuje ve vývoji kvůli péči matky a ta svým konáním ohrožuje jeho výchovu, byla v zásadě jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o předběžném opatření, kterým byl nezl. , jméno FO,  svěřen do péče otce. Tím bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, do jejího práva na čest a vážnost dle § 81 o.z., žalobkyně ztratila možnost se podílet na výchově svého syna, když byla vykreslena jako konfliktní osoba, která zanedbává péči o , jméno FO, .3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě mimo jiné uvedla, že nikdy nesnižovala vážnost a čest žalobkyně. Ve svých zprávách, které si vyžadoval OSPOD či policie, popisovala pouze to, jak se nezl. , jméno FO,  projevoval v mateřské škole, co pozorovaly paní učitelky během dne. K tomu se žalovaná též vyjádřila k jednotlivým tvrzením žalobkyně, mimo jiné se ohradila proti tomu, že by žalobkyni osočila, že svým jednáním měla ohrozit syna (jeho vývoj). Nelze ani dovodit, že by zpráva žalované byla jediným důvodem pro rozhodnutí soudu, kterým byl nezletilý odebrán z péče žalobkyně.4. Okresní soud učinil podrobná skutková zjištění (viz body 4. – 14. odůvodnění rozsudku), na která vztáhl ust. § 81 odst. 1, 2, § 82 odst. 1 a § 2956 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a dospěl k závěru, že zásadním důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že zpráva žalované nezpůsobila sama o sobě žalobkyni žádnou újmu na jejích přirozených právech, ani újmu nemajetkovou, když z usnesení Okresního soudu v , adresa,  ze , datum, , č. j. , spisová značka,  („rychlé předběžné opatření“), jasně vyplývá, že v návrhu OSPOD byly zmíněny okolnosti, které se jevily jako velmi závažné a byly zprávou mateřské školy jen podpořeny. Hlavním důvodem pro rozhodnutí soudu byla skutečnost, že se žalobkyně chovala velmi nestandardně, absolutně nespolupracovala s OSPODEM, odmítala s ním komunikovat, nepustila pracovnice OSPOD na kontrolu prostředí, v němž , jméno FO,  vyrůstal, zahradila cestu k domu, volala policii na OSPOD i na svého manžela a tvrdila, že se ho bojí. Nezl. , jméno FO,  do konfliktu zapojovala, jeho absence ve školce se zvyšovala. Zmíněné usnesení okresního soudu bylo sice odvolacím soudem změněno s tím, že nebyly dány podmínky pro vydání tzv. rychlého předběžného opatření, nicméně odvolací soud ponechal na úvaze opatrovnického soudu, aby vydal z úřední povinnosti běžné předběžné opatření, kde by nastalou situaci zhodnotil, mimo jiné i to, že , Anonymizováno,  je již u otce adaptován.5. Okresní soud dále uvedl, že dovozovat újmu na osobnostních právech účastnic při změně soudního rozhodnutí odvolací instancí je nepřípadné, ostatně žalobkyně napadá zprávu mateřské školy (nikoliv soudní rozhodnutí), která nebyla jediným (hlavním) důvodem pro vydání předběžného opatření. Zpráva žalované se vyjadřuje korektně, žádné dehonestující výroky neobsahuje. Důvodem pro vyhovění žalobě nemohou být některé nepřesnosti, subjektivní hodnocení, proto nebylo nutné prokazovat (hodnotit) každé tvrzení (zda bylo či nebylo pravdivé).6. Okresní soud dále vymezil znaky pro vznik újmy, s tím, že žalobkyně nepochybně vnímá odebrání syna jako svou újmu. Současně však dovodil, že mezi hypotetickým porušením povinnosti (které žalobkyně prokazovala na straně žalované) a vznikem její újmy příčinná souvislost není. Žalovaná měla povinnost podat zprávu na vyžádání OSPOD a uvést v ní skutečnosti, které vnímá, což učinila. Ve zprávě není ani náznakem žalobkyně označena za špatného rodiče, její péče o syna je shledávána jako řádná. , Jméno žalované,  pouze uvedla, že nezl. , jméno FO,  má mnoho zmeškaných hodin a že školka má s matkou napjatý vztah. Uvedené skutečnosti byly nesporné. Důvody absence nezletilého v mateřské škole žalovaná možná vyhodnotila chybně, resp. závěr o neochotě žalobkyně posílat syna do školky nebyl zcela adekvátní, nicméně je třeba vidět, že žalobkyně nepodepisovala omluvné listy (ačkoliv tak jiní rodiče běžně činili) a školka tento postup mohla vnímat jako nespolupráci žalobkyně. Není újmou na právech žalobkyně, pokud nějaký jiný subjekt vyhodnotí její chování a svůj závěr na požádání jiného orgánu sdělí. , Anonymizováno,  nestandardní chování poslední den ve školce učitelky zmínily, protože je překvapilo. O tom, že nezletilý má asistenta, žalovaná již v předchozí zprávě OSPOD uvědomila, nejde tedy o skutečnost, která by nebyla soudu během řízení známa. Ještě i po zprávě žalované se OSPOD snažil se žalobkyní kontaktovat, ta jej však do domu nepustila a na výzvu ke schůzce nereagovala. Pokud by žalobkyně své chování vysvětlila, nebylo by předběžné opatření vydáno.7. Okresní soud k věci ještě dodal, že řízení o péči o nezl. , jméno FO,  je velmi složité, dosud nebylo vydáno meritorní rozhodnutí, věc je stále v režimu neustálého předběžného rozhodování. Opatrovnické řízení je vedeno zejména s ohledem na zájem dítěte, přičemž ze znaleckého posudku jasně vyplývá, že pro , Anonymizováno,  je prostředí u otce vhodnější, současná situace je tedy v jeho zájmu. Pokud tím vzniká újma na straně žalobkyně, není za tuto újmu odpovědná ani žalovaná ani stát, který dostál své úloze zajistit pro dítě vhodnější výchovné prostředí. Umístění u otce bylo několikrát přezkoumáváno odvolacím soudem a bylo shledáno jako oprávněné. Žalobkyně se v aktuálně probíhajícím sporu snaží částečně zvrátit rozhodování procesního opatrovnického soudu, což je nepřípustné. Dle okresního soudu nelze do opatrovnického řízení zasahovat, zpochybňovat relevanci jak rozhodnutí, tak i důkazů (zprávy žalované) cestou paralelního civilního řízení. Z výše uvedených důvodů okresní soud žalobu zamítl.8. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně (dále též „odvolatelka“). V něm předně vymezila odvolací důvody, namítala, že okresní soud neprovedl navržené důkazy k prokázání nepravdivosti a nepodloženosti výroků obsažených ve zprávě žalované, ani se s nimi nevypořádal (§ 205 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), že okresní soud vyšel z neúplně zjištěného skutkového stavu věci, když přiřkl rozhodující význam zprávě žalované, aniž by ji kriticky posoudil, zohlednil důkazní návrhy žalobkyně a rozpory mezi jednotlivými podklady (§ 205 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.) a učinil nesprávný právní závěr o tom, že poskytnutí hodnotící zprávy žalované pro OSPOD není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobkyně (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.).9. V dalším obsahu odvolání odvolatelka podrobně argumentovala ve prospěch názoru, že zpráva žalované byla pro rozhodnutí soudu určující, že její spekulativní závěry byly způsobilé zasáhnout do jejích osobnostních práv. Neobstojí okresním soudem provedené hodnocení stěžejních důvodů rozhodnutí soudu o předběžném opatření (viz bod 20. odůvodnění rozsudku), když v příslušném usnesení (č. j. , spisová značka, ) je uvedeno, že z obsahu návrhu doloženého zprávami mateřské školy vyplývá, že normální vývoj nezletilého je vážně ohrožen. Tamtéž se výslovně uvádí, že za velmi závažné je považováno chování nezletilého ze dne , datum,  a dále chování nezletilého popsané ve zprávě žalované. Projevy nezletilého přitom mohly být zapříčiněny jeho zdravotním stavem či jinými okolnostmi, nikoliv jako reakce na chování či podněty ze strany žalobkyně, jak se snažila interpretovat žalovaná.10. Odvolatelka dále polemizovala s dalšími závěry okresního soudu (viz body 20. – 22. odůvodnění rozsudku), namítala, že se okresní soud nezabýval pravdivostí a relevancí jednotlivých tvrzení žalované, není zřejmo, jak zkoumal míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv. Okresní soud pak zcela pominul rozpor týkající se vyššího počtu absencí a interpretací žalované, že šlo o neochotu matky posílat dítě do školky, čímž žalovaná bez důkazu vykreslila žalobkyni jako nedbalou a nespolupracující matku. Nesprávné je také posouzení zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Dle odvolatelky sdělení žalované svou intenzitou a povahou překročilo meze nezbytné pro plnění informační povinnosti vůči OSPOD, představovalo nadbytečný, difamující zásah do jejích osobnostních práv. Žalovaná má sice povinnost součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, avšak tato povinnost nezahrnuje právo uvádět v oficiální zprávě ničím nepodložené nebo nepravdivé údaje, jež mohou vážně poškodit dobrou pověst rodiče. Uvedené se týká odpovědi na otázku ohledně školní docházky a chování nezletilého, obsahující hodnotící a pro matku znevažující výroky, odpovědi na otázku ohledně projevování se nezletilého v kolektivu, kde jsou hodnotící výroky, které neslouží k objektivnímu popsání chování dítěte, ale vyvolávají negativní obraz matky jako osoby, která dítěti brání v integraci, odpovědi na otázku ohledně známky zanedbávání péče rodičů, kde žalovaná neuvádí objektivní skutečnosti vztahující se k dítěti, ale odkazuje na „vyhrocené vztahy s matkou“ a nepravidelnou docházku. Dle odvolatelky je tak zřejmo, že zpráva žalované zjevně přesáhla rámec pouhého sdělení nezbytných informací o dítěti, obsahovala hodnotící soudy a negativní komentáře na adresu žalobkyně, vylíčila ji jako konfliktní osobu, tudíž představovala nepřípustný exces. Odvolatelka dále poukázala na to, že právě na základě zprávy žalované z , datum,  bylo dne , datum,  provedeno neohlášené sociální šetření, což následně celou situaci vyeskalovalo. Zprávy od žalované byly hlavními podklady pro podporu tvrzení v návrhu na předběžné opatření, jak vyplývá z řízení o předběžném opatření a následného odvolacího řízení (viz rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nelze tak zpochybnit příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a následnou újmou žalobkyně. Okresní soud proto pochybil, pokud tuto skutečnost nezohlednil a neshledal ji jako zásah do osobnostních práv žalobkyně (k tomu viz i rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).11. Závěrem odvolatelka vyslovila přesvědčení, že v řízení vyšly najevo všechny tři kumulativní předpoklady odpovědnosti za neoprávněný zásah do osobnosti člověka dle § 82 o.z., když došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, objektivně způsobilému narušit její psychickou a morální integritu (negativní výroky ve zprávě zasáhly její čest a důstojnost), šlo o zásah neoprávněný, neboť žalovaná šířila o žalobkyni hodnotící a difamující informace, a byla dána příčinná souvislost mezi zásahem a újmou žalobkyně. Obsah zprávy žalované vedl k vytvoření negativního obrazu žalobkyně u OSPOD a dalších orgánů, což mělo přímý vliv na rozhodovací proces o péči o nezletilého a dále žalobkyni způsobilo vážnou nemajetkovou újmu. Okresní soud se s otázkou příčinné souvislosti řádně nevypořádal. Judikatura Nejvyššího soudu konstantně dovozuje, že existence příčinné souvislosti je dána zejména tehdy, navazuje-li na zásah konkrétní škodlivý důsledek v osobnostní sféře poškozeného. Protože zpráva žalované byla použita jako podklad v několika soudních řízeních a fakticky ovlivnila rozhodování o rodičovských právech žalobkyně, je zřejmé, že příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou újmou je naplněna. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně domáhala změny napadeného rozsudku a vyhovění žalobě.12. Žalobkyně při odvolacím jednání vznesla námitku podjatosti soudců senátu , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  odvolacího soudu (viz níže). Dále v podstatě zopakovala svou odvolací argumentaci, mimo jiné namítla, že napadený rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem, jí označenou judikaturou Ústavního soudu a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.13. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že ve zprávě určené OSPOD pouze pravdivě pospala, co vnímala, jak se žalobkyně chovala, ve zprávě není zpochybněna péče žalobkyně o syna. Tato zpráva nemohla být sama o sobě důvodem odebrání syna žalobkyni. Navrhovala proto potvrzení rozsudku okresního soudu.14. Odvolací soud se předně zabýval žalobkyní vznesenou námitkou podjatosti soudců odvolacího soudu. Tuto námitku uplatněnou při jednání odvolacího soudu (nařízeným na den , datum, ) odvolací soud nepovažoval za důvodnou, proto neshledal ani důvod věc odročovat a předkládat svému nadřízenému soudu a věc projednal a rozhodl (viz § 15b odst. 2 za použití § 211 o.s.ř.). K nedůvodnosti námitky žalobkyně lze uvést, že podstatou námitky odvolatelky je kritika procesního postupu a rozhodnutí odvolacího soudu v jiné věci (žalobkyně měla na mysli žalobu , jméno FO,  projednávanou u okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, , ve kteréžto věci odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu v napadené části – viz rozsudek odvolacího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pokud odvolací soud pomine, že jde o námitku, u níž nebyla dodržena ani zákonem vyžadovaná 15denní lhůta ve smyslu ust. § 15a odst. 2 o.s.ř., lze si vystačit s tím, že taková námitka nemůže být důvodem pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci dle § 14 odst. 4 o.s.ř. (viz jeho dikce „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“). To proto, že v rozhodování soudce v jiné věci se projevuje samotný výkon nezávislého soudnictví zákonným soudcem, do něhož nikdo nesmí zasahovat. To, že soudci odvolacího soudu nevedli předchozí řízení v souladu s představou žalobkyně (tehdy žalované), nemůže být bez dalšího dle shora citovaného § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pochybností o podjatosti soudců odvolacího soudu. Na tomto hodnocení nic nemění ani okolnost, že se žalobkyně v předchozím řízení vyjádřila velmi kriticky k soudcům odvolacího soudu („že by měli svléknout talár“). Soudci odvolacího soudu si zachovávají profesionální nadhled na zmíněné vyjádření žalobkyně, nemají zájem na projednávané věci, žádný vztah k účastnicím nebo k jejich zástupcům (pouze vztah úřední).15. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. b/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalobkyně rozsudek okresního soudu, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.16. V daném případě šlo o žalobu na náhradu nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv člověka chráněných ustanoveními první části o.z., tedy porušení přirozených práv k lidské osobnosti dle § 81 o.z., s nimiž je spojeno v souladu s ust. § 2894 odst. 2 a § 2910 o.z. právo na odčinění nemajetkové újmy škůdcem dle § 82 a § 2956 o.z. Pokud jde o samotný způsob a výši odškodnění nemajetkové újmy v důsledku porušení absolutního osobnostního práva, platí zde obecná úprava odškodnění nemajetkové újmy a kritéria tam stanovená (k tomu viz § 2951 odst. 2 a § 2957 o.z.).17. Okresní soud posuzoval podmínky občanskoprávní odpovědnosti za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti, tj. zda některé informace žalované ve zprávě ze dne , datum, , podané k žádosti města (městského úřadu) , adresa,  (navrhovatele) v řízení o předběžném opatření, týkajícího se nezl. , jméno FO,  (syn žalobkyně), jsou takového charakteru (dosahují takové intenzity), že neoprávněně zasahují do osobnosti žalobkyně a jsou způsobilé vyvolat újmu na osobnostních právech žalobkyně, zda jimi bylo poškozeno jméno žalobkyně, její vážnost, čest, soukromý či rodinný život, zda je mezi tvrzeným neoprávněným zásahem a porušením (ohrožením) osobnostní sféry žalobkyně příčinná souvislost.18. Odvolací soud vychází při posouzení podmínek odpovědnosti (sankcí) za neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají (viz body 4. až 14. odůvodnění rozsudku). Odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Odvolatelka v rámci odvolání sice též namítala nedostatky ve zjištění skutkového stavu věci soudem prvního stupně (§ 205 odst. 2 písm. b/ a e/ o.s.ř.), nicméně z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmo, že okresní soud v zásadě pracoval se všemi relevantními skutečnostmi, z provedených důkazů vyvodil správná skutková zjištění a správné závěry právní, s výhradou níže uvedené dílčí korekce a doplnění odvolacího soudu, ve vztahu k nimž nebylo třeba opakovat či doplňovat dokazování, když odvolací soud při svém posouzení věci nevychází z žádných skutkových či důkazních novot. S přihlédnutím k obsahu spisu je třeba také zdůraznit, že v odvolacím řízení nenastala s přihlédnutím k § 213b o.s.ř. žádná z variant předvídaných v § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. Žalobkyní navrhované doplnění dokazování před okresním soudem bylo nadbytečné, neboť skutkový stav rozhodný pro posouzení věci byl zjištěn dostatečně, úplně. Odvolací námitky žalobkyně v podstatě nepřinesly nic nového, nebylo třeba k nim vést další dokazování. Odvolací soud se zřetelem na obsah odvolání a pro úplnost odůvodnění rekapituluje a akcentuje následující rozhodné skutečnosti pro posouzení dané věci.19. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby (práv chráněných ust. § 81 odst. 1, 2 o.z.) podle § 82 odst. 1 o.z. (viz tam upravené prostředky ochrany osobnosti člověka – právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek), kde se ohledně způsobu náhrady újmy uplatní obecné ust. § 2951 o.z. (právo na přiměřené zadostiučinění, včetně morální satisfakce, která může mít i podobu omluvy), a dle § 2956 o.z. (náhrada nemajetkové újmy poskytnutím přiměřeného zadostiučinění v penězích), musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislost mezi zásahem a vzniklou újmou na chráněných osobnostních právech fyzické osoby. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění shora uvedených předpokladů má poškozený. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost sankcí podle shora citovaných ustanovení. Dlužno současně dodat, že pro vznik satisfakčních nároků poškozeného dle o.z. je při zásahu do absolutního práva porušením zákona (zásah do přirozeného práva je zásahem do absolutního práva) obecně vyžadováno zavinění škůdce, které se presumuje ve formě nedbalosti (viz § 2894 odst. 2, § 2910 a § 2911 o.z.). Škůdce tak musí ve sporu tvrdit a dokazovat, že zavinění není dáno.20. Dle ustálené judikatury je však třeba současně vážit, zda v konkrétním případě nejsou dány okolnosti vylučující neoprávněnost zásahu, tj. okolnosti, které porušení, resp. ohrožení osobnosti fyzické osoby ospravedlňují. O zásah do osobnosti člověka proto nejde zejména tehdy, kdy je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Zásadně tedy platí, že osobnostní delikt nenastává, pokud k zásahu do osobnosti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích nebo veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti, byl-li zachován a respektován princip společenské adekvátnosti.21. V poměrech projednávané věci je nutno poukázat na stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 13/2007 (resp. R 54/2010), dle něhož došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt, jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností. Obdobně soudní praxe judikuje, že u zásahů do cti je třeba uznat za důvod vylučující neoprávněnost difamačních znevažujících skutkových tvrzení, jestliže k zásahu do cti došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních, cizích či veřejných, při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti. Hájení chráněných zájmů ovšem nemůže nikdy ospravedlnit zásah do cti, k němuž došlo bez potřeby nebo při němž jednající nebyl v dobré víře o správnosti svého tvrzení, popř. jehož přímým účelem bylo újmu na cti způsobit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).22. V daném případě není sporu o tom, že k tvrzenému zásahu do osobnostních práv žalobkyně mělo dojít v souvislosti se zprávou žalované z , datum, , podanou k žádosti města , adresa,  (tomu došla dne , datum, ) v řízení o předběžném opatření, týkajícího se svěření nezl. , jméno FO,  do péče otce (věc vedena u Okresního soudu v , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, , , Anonymizováno,  P a Nc , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). K tomu je třeba zdůraznit, že právním základem pro předávání osobních údajů OSPOD ze strany školy (žalovaná) je článek 6 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 z , datum,  (GDPR), že právními předpisy, které stanoví povinnost škol spolupracovat s OSPOD, jsou zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě zákona o sociálně-právní ochraně dětí možno odkázat zejména na § 53 odst. 1, dle něhož jsou školy na výzvu orgánu sociálně-právní ochrany povinny sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Souhlas zákonného zástupce s předáním osobních údajů není nutný, nesmí být vyžadován. Jednalo by se o tzv. nadbytečný souhlas, jehož vyžadování je porušení Obecného nařízení (GDPR). V školském zákoně je pak pasáž opravňující školu ke sdělení údajů z dokumentace a školní matriky, a to v § 28 odst. 4, který říká, že školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem. Spolupráce školy a OSPOD zahrnuje předávání informací (osobních údajů) nejen ohledně dětí, ale i zákonných zástupců (rodičů). Jde tudíž o zákonem stanovenou povinnost, která předpokládá sdělení nezbytných údajů v mezích zákona, když smyslem spolupráce s OSPOD je především ochrana dítěte.23. V daném případě odvolací soud sdílí přesvědčení, že žalovaná sdělením skutečností ve zprávě podané dne , datum,  tomu příslušnému OSPOD plnila zákonem stanovenou povinnost, resp. nevybočila z plnění této zákonné povinnosti, z mezí stanovených zákonem, tedy v žádném případě nešlo o obsahový exces. Lze přisvědčit tomu, že posuzovaná zpráva žalované neobsahuje žádné výroky zvýšeně expresivní, které by dehonestovaly žalobkyni, které by nešlo tolerovat, a proto nelze uvažovat ani o tzv. intenzivním excesu. Předmětná zpráva žalované obsahuje (k výslovné žádosti OSPOD , adresa, ) popis docházky a chování nezl. , jméno FO, , jeho projevy v kolektivu dětí, hodnocení péče matky (jejího manžela) o nezletilého, spolupráci rodičů s mateřskou školou a jejich zájem o syna, vyjádření ke známkám zanedbání péče rodičů. Vyjádření žalované jistě kombinuje skutkový základ i prvek hodnocení, jde tedy v podstatě o hybridní výroky. Pravdivost těchto výroků nelze vnímat maximalisticky jako požadavek na absolutní soulad s objektivní realitou. Žalovaná podala zprávu na vyžádání OSPOD, její tvrzení a hodnocení vychází z poznatků, které u nezl. , jméno FO,  a rodičů (případně manžela žalobkyně) učinila, z toho, jak vnímala jednání těchto osob. O prima facie přehnanosti výroků žalované (o jejím excesu v popisu a hodnocení skutečností, k nimž se vyjadřovala) nelze uvažovat. Stejně tak nelze hovořit o excesu ve směru uvedení zjevně nepravdivých, znevažujících (difamujících) tvrzení a hodnocení žalovanou. Je třeba vidět, že vztahy žalobkyně a žalované nebyly dobré, naopak byly zjevně vyhrocené. Sama žalobkyně přiznává konfliktnost vztahů se žalovanou (s jejími učitelkami), nespokojenost s její činností, resp. výhrady vůči její činnosti (viz zejména doplňující podání žalobkyně č. l. 37-40 a č. l. 103 – 106 spisu, její přednesy při jednání okresního soudu dne 28. 2. a , datum, ). Žalobkyně si nepřála, aby mateřská škola podávala informace OSPOD, chtěla vždy vědět o podávání informací OSPOD (k tomu nebyl důvod – viz odůvodnění shora), zmiňovala se též o jistém despektu k mateřské škole v souvislosti s úrazem nezl. , jméno FO,  v mateřské škole dne , datum,  (k takovému náhledu žalobkyně nicméně nebyl v zásadě důvod, když lze vyjádření žalované k této události – viz její podání z , datum,  a , datum,  – se zřetelem na údaje v knize úrazů, podepsané žalobkyní, zcela přisvědčit). V tomto ohledu lze poukázat i na obsah ve spise založených listin na č. l. 54, 56 a 57 spisu, zejména na listinu „Zápis z řešení“ z , datum,  a zprávu žalované z , datum, , adresované OSPOD , adresa, , z jejichž obsahu patrno, že žalobkyně rozzlobeně reagovala na podávání informací OSPOD žalovanou, odmítala další komunikaci a spolupráci s žalovanou s tím, že se obrátí na Ministerstvo školství a soud. V situaci, kdy se žalobkyni dostalo od žalované jasného vysvětlení v dané věci, lze připustit, že projevy žalobkyně byly zcela nepatřičné, konfrontační, vyznívaly jako bezdůvodné výtky, byť bylo pochopitelně na žalobkyni, jaké kroky k tvrzené ochraně svých práv míní dále činit. Žádná zásadní zjištění ve směru excesu žalované nelze vyvozovat ani z popisu a hodnocení docházky (absencí) nezl. , jméno FO,  v mateřské škole, jeho chování ve školce (mimo jiné i dne , datum, ). Na věci nic nemění, že za absencemi nezletilého v mateřské škole, jeho projevy v kolektivu, mohly stát i jiné důvody (zdravotní, např. i pervazivní vývojová porucha). Vnímání těchto skutečností může jistě souviset s nedostatkem informací školky (ohledně zdravotního stavu nezletilého), nicméně tuto skutečnost nelze vykládat tak, že by šlo ze strany žalované o zjevný exces, to i s připomenutím výše uvedených skutečností, včetně toho (jak zmínil i okresní soud), že žalobkyně (případně její manžel) nepodepisovala omluvné listy, což jistě nesvědčilo o spolupráci s mateřskou školou. Poukázat lze i na to, že žalovaná hodnotila péči žalobkyně o syna jako dobrou, nikde ve zprávě se neuvádí, že by jednáním matky byl nezletilý ohrožen na vývoji (stejně tak, že by nestandardní chování nezletilého dne , datum,  bylo zapříčiněno jednáním matky). Posuzovaná zpráva žalované vyznívá i dle názoru odvolacího soudu korektně, je založena na racionálních podkladech, nic nenasvědčuje tomu, že žalovaná nebyla v dobré víře o správnosti svých tvrzení a že poskytnutím požadovaných informací sledovala způsobit žalobkyni újmu na osobnostních právech. Zcela je pak vyloučeno kvalifikovat jednání žalované (její výroky) jako pomluvu (v trestněprávním smyslu), jak se o tom žalobkyně opakovaně zmiňovala v žalobním podání z , datum, . Podaná zpráva naopak naplňuje zákonem vyžadovanou spolupráci žalované s OSPOD, jejímž smyslem je především ochrana dítěte.24. Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že ze strany žalované nedošlo podáním předmětné zprávy k neoprávněnému zásahu do práva žalobkyně na ochranu osobnosti, chráněného ust. § 81 a násl. o.z. Žalobkyni tak vůči žalované žalobou uplatněný satisfakční nárok (§ 2951, § 2956 odst. 2 o.z.) nenáleží, neboť ze strany žalované nedošlo k neoprávněnému zásahu do absolutního (v občanskoprávním smyslu) práva žalobkyně, a chybí tudíž první předpoklad odpovědnosti žalované dle § 2910 o.z.25. Posuzování dalších objektivních předpokladů škodní odpovědnosti žalované je za tohoto náhledu již nadbytečné, neboť nepřichází v úvahu vznik újmy žalobkyně na přirozených právech (čest, vážnost, dobrá pověst, soukromý život, jehož součástí je i rodinný život) ani příčinná souvislost mezi neoprávněným (protiprávním) zásahem a vznikem uvedené újmy. Za této situace je též zcela bezpředmětné jakkoli spojovat zprávu žalované s neohlášeným sociálním šetřením , právnická osoba,  , adresa,  v rodině žalobkyně dne , datum,  (shledávat v ní příčinu následné eskalace situace při zmíněném šetření), hodnotit i význam zprávy žalované pro rozhodnutí okresního soudu o předběžném opatření z , datum, , č. j. , spisová značka, , na jehož základě došlo k odebrání nezletilého za dramatických okolností z péče matky (případně vliv zprávy žalované na navazující rozhodnutí odvolacího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , a usnesení opatrovnického soudu – Obvodního soudu pro , adresa,  – z , datum, , č. j. , spisová značka, ), když lze souhlasit jinak s tím, že k vydání předběžného opatření o umístění nezletilého do péče otce vedly i závažné poznatky z dalších důkazů. Je zřejmé, že žalobkyně vnímá rozhodnutí soudu o péči o nezl. , jméno FO,  úkorně, jako újmu, nicméně podstatné je, že z důvodů shora vyložených nelze v jednání žalované (v její zprávě z , datum, ) spatřovat neoprávněný (excesivní) zásah do přirozených práv žalobkyně (shora uvedených složek její osobnosti), dovozovat z tohoto jednání žalované újmu na chráněných osobnostních právech žalobkyně a příčinnou souvislost mezi zmíněným zásahem a uvedenou újmou.26. Lze tak uzavřít, že v daném případě bylo při dokazování postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, byly zjištěny všechny rozhodné okolnosti pro posouzení věci, jejich právní posouzení správně vyústilo v zamítavé meritorní rozhodnutí, když objektivní hmotněprávní předpoklady občanskoprávní odpovědnosti žalované za neoprávněný zásah do práva žalobkyně na ochranu osobnosti nemohly být naplněny. Protože v řízení uskutečněná tvrzení a provedené důkazy postačovaly k objasnění skutkové stránky věci, bylo zcela nadbytečné jakkoli doplňovat dokazování (k tomu viz důkazní návrhy žalobkyně v podání z , datum, , resp. též při posledním jednání okresního soudu dne , datum, ), stejně tak nepřipadala v úvahu potřeba dalšího poučení soudu dle § 118a o.s.ř. (této poučovací povinnosti ostatně dostál již okresní soud při prvním jednání ve věci samé).27. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nepovažoval za nutné se zvlášť vypořádávat se všemi jednotlivými dílčími námitkami žalobkyně, jak plynou z jejích podání, přednesů a spisu, neboť má za to, že ve světle shora vyslovených závěrů nemohou tyto námitky obstát, že odvolacím soudem snesená argumentace dostatečně odůvodňuje jeho závěry.28. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně správného závislého nákladového výroku (sub II.), který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.29. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalovaná se náhrady nákladů v této fázi řízení vzdala (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.).30. O nákladech řízení státu v odvolacím řízení, spojených s (budoucí) výplatou odměny a náhrady hotových výdajů , Jméno advokáta,  (ty budou přiznány okresním soudem rovněž za odvolací řízení na základě vyúčtování advokáta žalobkyně), odvolací soud nerozhodoval. Žalobkyni, které byl pro řízení ustanoven advokát, nemohla být přisouzena náhrada nákladů řízení, neboť žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, tudíž zde nebyl nikdo, komu by bylo možno náhradu nákladů řízení státu uložit (srov. § 149 odst. 2 o.s.ř. a contr.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud ČR (§ 239 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSHK:2026:27.Co.340.2025.207","publishedAt":"2026-09-24","decisionAt":"2026-03-25","caseNumber":{"senate":27,"registry":"Co","index":340,"year":2025,"pageNumber":207},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslav","lastName":"Chmelík","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSHKPA","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o ochranu osobnosti,","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":80,"year":2024,"pageNumber":161},"affectedDate":"2025-08-04","courtCode":"OSUO","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"82","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2951","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2956","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODBORY","NAKLADY_RIZENI","PODJATOST","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","OCHRANA_OSOBNOSTI","PREDBEZNA_OPATRENI","EXCES","PRAVO_NA_INFORMACE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}