{"uuid":"d52885e0-844f-4345-9360-2f3ec5f3c74b","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za níž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno jednajícího","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa jednajícího","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. května 2026, č. j. 14 C 202/2024-131,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje; ve výroku II se mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 2 250 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje; ve výroku II se mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 2 250 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 401 875,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 3. 2024 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 297 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto rozhodl o nárocích žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy, které mu měly vzniknout v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném u Vrchního státního zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Proti žalobci bylo usnesením ze dne 28. 6. 2016, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“) dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4, písm. b), c) TZ. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 12. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Žalobce však zdůrazňoval, že k zahájení úkonů trestního řízení došlo již ke dni 29. 7. 2011, v rámci prověřovací fáze trestního řízení byly zajištěny jeho finanční prostředky, v březnu 2014 pak došlo i k domovní prohlídce v domě jeho bydliště. Své nároky vzniklé v souvislosti s trestním řízením žalobce uplatnil u žalované dne 11. 3. 2024, ta některým částečně vyhověla. Touto žalobou se tedy žalobce domáhá nároků v nepřiznané výši, a to nároku na náhradu za právní pomoc advokáta ve výši 20 875,60 Kč, náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 175 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši 206 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná považovala již poskytnuté zadostiučinění za dostatečné a navrhla zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v bodě 4 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění odkazuje a vychází z nich. Soud I. stupně, stručně shrnuto, vyšel ze zjištění, že proti žalobci bylo dne 28. 6. 2016 zahájeno trestní stíhání pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti, za něž mu hrozil trest odnětí svobody v trvání pěti až deseti let. Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno dne 28. 12. 2023 podle § 172 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „TŘ“), neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Před zahájením trestního stíhání byly v trestní věci již od roku 2011 prováděny úkony prověřování, v roce 2012 byly zajištěny finanční prostředky a v březnu 2014 byla provedena domovní prohlídka. Po zahájení trestního stíhání byly prováděny četné výslechy, úkony mezinárodní právní pomoci v několika státech a znalecké dokazování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po právní stránce odkázal soud I. stupně na přiléhavá ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“, a ustálenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, kterou by bylo na tomto místě nadbytečné opakovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud I. stupně neshledal v postupu orgánů činných v trestním řízení významná období nečinnosti a s přihlédnutím k mimořádné skutkové a procesní složitosti věci (četná dožádání do ciziny v rámci EU i mimo EU) považoval délku trestního řízení za přiměřenou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pokud jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, zde stanovil přiměřené zadostiučinění částkou 80 000 Kč. Přihlédl k délce trestního stíhání, povaze stíhané trestné činnosti a trestní sazbě pěti až deseti let, současně však uzavřel, že žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nekonkretizoval a neprokázal mimořádné dopady trestního stíhání do své osobnostní sféry. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již dobrovolně poskytla částku 90 000 Kč, soud I. stupně žalobu na její doplatek zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Nárok na náhradu zbývajících nákladů právního zastoupení v trestním řízení soud I. stupně neshledal důvodným. Náklady na účast obhájce při veřejných zasedáních ve dnech 15. 5. 2014 a 17. 2. 2015, související cestovní výdaje a náklady za poradu s klientem dne 17. 2. 2015 byly vynaloženy před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, a nemohly proto být vynaloženy na jeho zrušení nebo změnu. Za nahraditelné nepovažoval ani náklady právního zastoupení při uplatnění nároku u žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Vyšel z tarifní hodnoty 80 876 Kč, tvořené částkou 30 000 Kč za každý ze dvou nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částkou 20 876 Kč za náhradu škody. Žalobce považoval za tarifně úspěšného v rozsahu 30 000 Kč a žalovanou v rozsahu 50 876 Kč. Žalované proto z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony po 450 Kč přiznal částku 297 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že řízení před soudem I. stupně bylo zatíženo vadou spočívající v neprovedení navržených důkazů včetně podání žalobce ze dnů 2. 4. 2026 a 7. 4. 2026 doplňujících žalobní tvrzení. Tvrdil, že již v těchto podáních a v podání doručeném původně Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 17. 10. 2024 dostatečně konkretizoval dopady trestního řízení do svého života. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že při posuzování přiměřenosti délky řízení bylo možné vycházet pouze z doby od zahájení trestního stíhání dne 28. 6. 2016. S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména na rozsudek ve věci Eckle proti Německu, namítal, že je třeba zohlednit již období od prvních úkonů, které se jej podstatným způsobem dotýkaly. Poukázal na zajištění svých finančních prostředků dne 3. 9. 2012, podávání vysvětlení, domovní prohlídku provedenou v březnu 2014 a na nejistotu, které byl vystaven v době, kdy ještě neměl procesní práva obviněného. Celkovou dobu řízení v trvání přibližně dvanácti let považoval za zjevně nepřiměřenou. Poukazoval rovněž na údajně nízkou aktivitu orgánů činných v trestním řízení v některých letech a na závěry stanoviska Nejvyššího soudu uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K výši zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání žalobce zdůraznil, že byl stíhán pro závažnou hospodářskou trestnou činnost a byl ohrožen trestem odnětí svobody v trvání pěti až deseti let, takže v případě odsouzení nepřicházelo v úvahu podmíněné odložení jeho výkonu. Nesouhlasil se závěrem, že hospodářská trestná činnost nevyvolává významné společenské odsouzení. Tvrdil, že jako podnikatel závislý na dlouhodobých obchodních vztazích nemohl uzavírat dlouhodobé kontrakty a že prověřování jeho osoby poškodilo jeho jméno a obchodní styky. Poukazoval také na zásah do rodinného života při domovní prohlídce, dlouhodobé zajištění majetku a celkovou psychickou zátěž. Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně nepřezkoumatelnost určení částky 80 000 Kč. Uvedl, že v řízení předložil tabulku srovnávacích rozhodnutí, s níž se soud nevypořádal. Ani ze tří případů uvedených v napadeném rozsudku podle něj nevyplývalo, proč právě částka 80 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění. Namítal, že přepočtení přiznaných částek na jednotlivé měsíce trestního stíhání ukazovalo na podstatně nižší odškodnění žalobce než poškozených ve srovnávaných věcech. Ve vztahu k nákladům obhajoby žalobce tvrdil, že i úkony obhájce provedené před formálním zahájením trestního stíhání byly účelně vynaloženy, neboť již v této době byl podezřelým, podával vysvětlení a důvodně očekával zahájení trestního stíhání. Náklady na právní zastoupení při předběžném uplatnění nároku u žalované považoval za nahraditelné proto, že předběžné projednání nároku bylo zákonnou podmínkou následného soudního uplatnění práva a odborné zpracování žádosti bylo podle něj potřebné. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila. Při ústním jednání setrvala na své dosavadní argumentaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud dále pouze změnil výrok o náhradě nákladů řízení tak, aby odpovídal věcnému rozhodnutí ve věci a stanovil správný počet úkonů učiněných žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí, odvolací soud proto ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází. Soud I. stupně věc i správně posoudil po právní stránce. Odvolací soud na právní závěry soudu I. stupně plně odkazuje a souhlasí s nimi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací soud se dále vyjádří k podstatným odvolacím námitkám. Odvolací soud obecně zdůrazňuje, že v souladu s § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (v posuzovaném případě šlo o výkon státní moci nikoliv o výkon samosprávy). Odpovědnost státu tedy musí vyplývat ze zákona č. 82/1998 Sb. event. z judikatury tento zákon vykládající, ale nelze ji dovozovat nad rámec zákonné úpravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pokud jde o škodu (majetkovou újmu) spočívající v nákladech vynaložených na právní zastoupení, zde lze zcela odkázat na závěry soudu I. stupně uvedené v bodech 32 a 33 napadeného rozsudku. Náklady vynaložené na právní zastoupení v roce 2014 a 2015 byly vynaloženy ještě před zahájením trestního stíhání usnesením ze dne 28. 6. 2016. Nejsou proto v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, za které je dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu považováno v posuzovaném případě právě usnesení o sdělení obvinění vydané dne 28. 6. 2016 (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2742/2009). Toto platí bez ohledu na skutečnost, že některé zajišťovací úkony orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) byly vykonány ve vztahu k žalobci ještě před sdělením obvinění v roce 2016 a že pro svou obranu již tehdy žalobce vynaložil prostředky na právní zastoupení. Je třeba zdůraznit, že v tomto řízení dále nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by rozhodnutí OČTŘ o zajištění majetku žalobce, případně nařizující domovní prohlídku, bylo zrušeno pro nezákonnost. Skutečnost, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů právního zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu vyplývá pak přímo z § 31 odst. 4 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Taktéž je správný závěr soudu I. stupně o tom, že na délku trestního stíhání je třeba pohlížet jako na přiměřenou vzhledem k jeho skutkové a procesní složitosti. Zde lze opět odkázat na závěry soudu I. stupně uvedené v bodech 12 až 17 napadeného rozsudku. Trestní řízení se týkalo rozsáhlé trestné činnosti s přesahem do zahraničí, byla zasílána dožádání do řady států nejen v rámci EU, ale i mimo ni. Vedle toho bylo zajišťováno množství dalších důkazů. Delší doba potřebná pro tyto úkony je pak zcela odůvodněná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání je nutné jen zdůraznit, že soud I. stupně skutečně nevzal v úvahu a neprovedl srovnání s žádným z rozsudků, které žalobce označil v doplnění tvrzení. Bylo jich celkem 17. To mu však nelze vytýkat, neboť žalobce netvrdil a netvrdí, který z těchto rozsudků je přiléhavější než ty, ze kterých vycházel soud I. stupně při svém srovnání, a proč by jím označené rozsudky měly být přiléhavější. Ke druhému ústnímu jednání se nedostavil ani žalobce ani jeho právní zástupkyně, tyto otázky tak na druhém jednání soudu I. stupně (již po prvotním poučení dle § 118a o. s. ř.) nemohly být dořešeny. Žalobce netvrdil ani přes výzvu soudu I. stupně dle § 118a o. s. ř. učiněnou při prvním jednání, jaká konkrétní újma v jeho osobnostní sféře v důsledku trestního stíhání nastala nad rámec běžných obav a nejistoty, které vyvolává každé trestní stíhání. Za tuto újmu nelze považovat události, ke kterým došlo v roce 2012 a 2014 v souvislosti se zajišťovacími úkony OČTŘ a domovní prohlídkou, neboť k tomu došlo ještě před zahájením trestního stíhání. Není tedy dána příčinná souvislost. Argumentace, že tyto rozsudky nejsou dostupné, není pravdivá. Jednak je možné si je vyžádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím, jednak jsou v anonymizované podobě dostupné přes internetový vyhledávač na stránkách ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Povinnost tvrzení a důkazní je na straně žalobce, nemůže být nahrazována činností soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Úvaha soudu I. stupně při stanovení výše zadostiučinění není precizní, ale ze srovnávaných rozhodnutí je možné dovodit, jak k částce 80 000 Kč dospěl, a tuto lze považovat s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu za přiměřenou při absenci konkrétních tvrzení a důkazů o způsobené újmě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo za trestní stíhání trvající přibližně dva roky a devět měsíců, při němž nebyly prokázány mimořádné dopady do osobnostní sféry poškozeného, přiznáno zadostiučinění 50 000 Kč. Ve věci vedené pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo za přibližně tříleté trestní stíhání, které prokazatelně zasáhlo do rodinného, soukromého a pracovního života poškozeného, přiznáno zadostiučinění 70 000 Kč. Ve věci vedené pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo přiznáno 200 000 Kč za trestní stíhání přesahující deset let, které vedlo k prokazatelné změně povahových vlastností poškozeného a k významným změnám v jeho pracovním uplatnění. Případ žalobce byl závažnější než první ze srovnávaných případů, a to zejména pro delší dobu trestního stíhání a hrozbu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Z hlediska prokázaných dopadů však nedosahoval intenzity třetího případu, v němž trestní stíhání trvalo přes deset let a byly zjištěny konkrétní a závažné osobnostní a pracovní následky. Oproti druhému případu bylo trestní stíhání žalobce delší a hrozící trest závažnější, avšak dopady do jeho osobního a pracovního života zůstaly prokázány v menším rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Nelze také přisvědčit žalobcovu mechanickému přepočtu přiznaných částek na jednotlivé měsíce trestního stíhání. Délka trestního stíhání je pouze jedním z rozhodných kritérií. Zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání není časovou sazbou za každý měsíc jeho trvání, ale výsledkem společného hodnocení povahy trestní věci, délky stíhání a konkrétních dopadů do osobnostní sféry poškozeného, jak plyne i z ustálené judikatury správně označené soudem I. stupně. Mechanický měsíční přepočet by pomíjel právě ty individuální okolnosti, jejichž zohlednění vyžadují § 31a odst. 2 OdpŠk a judikatura Nejvyššího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 7. 1982 ve věci Eckle proti Německu, stížnost č. 8130/78, se týkal určení doby rozhodné pro posouzení přiměřené délky trestního řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, nikoli náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. V poměrech posuzovaného případu navíc odvolací soud neshledává důvod, aby vycházel z jiného okamžiku, než bylo doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. K domovní prohlídce i k zajištění majetku došlo řadu měsíců před tímto okamžikem. Jejich tvrzené následky tak nejsou v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S přihlédnutím k vysoké trestní sazbě, délce trestního stíhání a psychické zátěži žalobce, ale také k absenci konkrétně prokázaných mimořádných zásahů do jeho rodinného a profesního života, považuje odvolací soud částku 90 000 Kč již poskytnutou žalovanou za přiměřené zadostiučinění. Tato částka odpovídá postavení projednávané věci mezi srovnávanými případy. Žaloba na zaplacení dalších 206 000 Kč proto nebyla shledána důvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Rozsudek soudu I. stupně je proto ve výroku I věcně správný a odvolací soud jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Správný však není výrok II o náhradě nákladů řízení. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, a žalovaná tak měla ve věci plný úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za pět úkonů, a to za vyjádření k žalobě a účast při jednáních ve dnech 4. 3. 2026 a 6. 5. 2026 a také vždy za přípravu na tato jednání, dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 po 450 Kč, celkem 2 250 Kč. Nebyl zde žádný důvod krátit tuto částku podle poměru procesního úspěchu, neboť žalovaná byla úspěšná zcela. Odvolací soud proto výrok II napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 2 250 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované dle výše uvedené vyhlášky a v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu náhradu nákladů řízení za dva úkony po 450 Kč, a to příprava na jednání odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu, celkem 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 401 875,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 3. 2024 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 297 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Takto rozhodl o nárocích žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy, které mu měly vzniknout v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném u Vrchního státního zastupitelství v , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, . Proti žalobci bylo usnesením ze dne 28. 6. 2016, č. j. , spisová značka, , zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“) dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4, písm. b), c) TZ. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v , adresa,  ze dne 19. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , pak bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Žalobce však zdůrazňoval, že k zahájení úkonů trestního řízení došlo již ke dni 29. 7. 2011, v rámci prověřovací fáze trestního řízení byly zajištěny jeho finanční prostředky, v březnu 2014 pak došlo i k domovní prohlídce v domě jeho bydliště. Své nároky vzniklé v souvislosti s trestním řízením žalobce uplatnil u žalované dne 11. 3. 2024, ta některým částečně vyhověla. Touto žalobou se tedy žalobce domáhá nároků v nepřiznané výši, a to nároku na náhradu za právní pomoc advokáta ve výši 20 875,60 Kč, náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 175 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši 206 000 Kč.3. Žalovaná považovala již poskytnuté zadostiučinění za dostatečné a navrhla zamítnutí žaloby.4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v bodě 4 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění odkazuje a vychází z nich. Soud I. stupně, stručně shrnuto, vyšel ze zjištění, že proti žalobci bylo dne 28. 6. 2016 zahájeno trestní stíhání pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti, za něž mu hrozil trest odnětí svobody v trvání pěti až deseti let. Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno dne 28. 12. 2023 podle § 172 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „TŘ“), neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Před zahájením trestního stíhání byly v trestní věci již od roku 2011 prováděny úkony prověřování, v roce 2012 byly zajištěny finanční prostředky a v březnu 2014 byla provedena domovní prohlídka. Po zahájení trestního stíhání byly prováděny četné výslechy, úkony mezinárodní právní pomoci v několika státech a znalecké dokazování.5. Po právní stránce odkázal soud I. stupně na přiléhavá ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“, a ustálenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, kterou by bylo na tomto místě nadbytečné opakovat.6. Soud I. stupně neshledal v postupu orgánů činných v trestním řízení významná období nečinnosti a s přihlédnutím k mimořádné skutkové a procesní složitosti věci (četná dožádání do ciziny v rámci EU i mimo EU) považoval délku trestního řízení za přiměřenou.7. Pokud jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, zde stanovil přiměřené zadostiučinění částkou 80 000 Kč. Přihlédl k délce trestního stíhání, povaze stíhané trestné činnosti a trestní sazbě pěti až deseti let, současně však uzavřel, že žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nekonkretizoval a neprokázal mimořádné dopady trestního stíhání do své osobnostní sféry. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již dobrovolně poskytla částku 90 000 Kč, soud I. stupně žalobu na její doplatek zamítl.8. Nárok na náhradu zbývajících nákladů právního zastoupení v trestním řízení soud I. stupně neshledal důvodným. Náklady na účast obhájce při veřejných zasedáních ve dnech 15. 5. 2014 a 17. 2. 2015, související cestovní výdaje a náklady za poradu s klientem dne 17. 2. 2015 byly vynaloženy před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, a nemohly proto být vynaloženy na jeho zrušení nebo změnu. Za nahraditelné nepovažoval ani náklady právního zastoupení při uplatnění nároku u žalované.9. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Vyšel z tarifní hodnoty 80 876 Kč, tvořené částkou 30 000 Kč za každý ze dvou nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částkou 20 876 Kč za náhradu škody. Žalobce považoval za tarifně úspěšného v rozsahu 30 000 Kč a žalovanou v rozsahu 50 876 Kč. Žalované proto z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony po 450 Kč přiznal částku 297 Kč.10. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že řízení před soudem I. stupně bylo zatíženo vadou spočívající v neprovedení navržených důkazů včetně podání žalobce ze dnů 2. 4. 2026 a 7. 4. 2026 doplňujících žalobní tvrzení. Tvrdil, že již v těchto podáních a v podání doručeném původně Obvodnímu soudu pro , adresa,  dne 17. 10. 2024 dostatečně konkretizoval dopady trestního řízení do svého života. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že při posuzování přiměřenosti délky řízení bylo možné vycházet pouze z doby od zahájení trestního stíhání dne 28. 6. 2016. S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména na rozsudek ve věci Eckle proti Německu, namítal, že je třeba zohlednit již období od prvních úkonů, které se jej podstatným způsobem dotýkaly. Poukázal na zajištění svých finančních prostředků dne 3. 9. 2012, podávání vysvětlení, domovní prohlídku provedenou v březnu 2014 a na nejistotu, které byl vystaven v době, kdy ještě neměl procesní práva obviněného. Celkovou dobu řízení v trvání přibližně dvanácti let považoval za zjevně nepřiměřenou. Poukazoval rovněž na údajně nízkou aktivitu orgánů činných v trestním řízení v některých letech a na závěry stanoviska Nejvyššího soudu uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K výši zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání žalobce zdůraznil, že byl stíhán pro závažnou hospodářskou trestnou činnost a byl ohrožen trestem odnětí svobody v trvání pěti až deseti let, takže v případě odsouzení nepřicházelo v úvahu podmíněné odložení jeho výkonu. Nesouhlasil se závěrem, že hospodářská trestná činnost nevyvolává významné společenské odsouzení. Tvrdil, že jako podnikatel závislý na dlouhodobých obchodních vztazích nemohl uzavírat dlouhodobé kontrakty a že prověřování jeho osoby poškodilo jeho jméno a obchodní styky. Poukazoval také na zásah do rodinného života při domovní prohlídce, dlouhodobé zajištění majetku a celkovou psychickou zátěž. Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně nepřezkoumatelnost určení částky 80 000 Kč. Uvedl, že v řízení předložil tabulku srovnávacích rozhodnutí, s níž se soud nevypořádal. Ani ze tří případů uvedených v napadeném rozsudku podle něj nevyplývalo, proč právě částka 80 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění. Namítal, že přepočtení přiznaných částek na jednotlivé měsíce trestního stíhání ukazovalo na podstatně nižší odškodnění žalobce než poškozených ve srovnávaných věcech. Ve vztahu k nákladům obhajoby žalobce tvrdil, že i úkony obhájce provedené před formálním zahájením trestního stíhání byly účelně vynaloženy, neboť již v této době byl podezřelým, podával vysvětlení a důvodně očekával zahájení trestního stíhání. Náklady na právní zastoupení při předběžném uplatnění nároku u žalované považoval za nahraditelné proto, že předběžné projednání nároku bylo zákonnou podmínkou následného soudního uplatnění práva a odborné zpracování žádosti bylo podle něj potřebné. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.11. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila. Při ústním jednání setrvala na své dosavadní argumentaci.12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud dále pouze změnil výrok o náhradě nákladů řízení tak, aby odpovídal věcnému rozhodnutí ve věci a stanovil správný počet úkonů učiněných žalovanou.13. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí, odvolací soud proto ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází. Soud I. stupně věc i správně posoudil po právní stránce. Odvolací soud na právní závěry soudu I. stupně plně odkazuje a souhlasí s nimi.14. Odvolací soud se dále vyjádří k podstatným odvolacím námitkám. Odvolací soud obecně zdůrazňuje, že v souladu s § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (v posuzovaném případě šlo o výkon státní moci nikoliv o výkon samosprávy). Odpovědnost státu tedy musí vyplývat ze zákona č. 82/1998 Sb. event. z judikatury tento zákon vykládající, ale nelze ji dovozovat nad rámec zákonné úpravy.15. Pokud jde o škodu (majetkovou újmu) spočívající v nákladech vynaložených na právní zastoupení, zde lze zcela odkázat na závěry soudu I. stupně uvedené v bodech 32 a 33 napadeného rozsudku. Náklady vynaložené na právní zastoupení v roce 2014 a 2015 byly vynaloženy ještě před zahájením trestního stíhání usnesením ze dne 28. 6. 2016. Nejsou proto v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, za které je dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu považováno v posuzovaném případě právě usnesení o sdělení obvinění vydané dne 28. 6. 2016 (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2742/2009). Toto platí bez ohledu na skutečnost, že některé zajišťovací úkony orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) byly vykonány ve vztahu k žalobci ještě před sdělením obvinění v roce 2016 a že pro svou obranu již tehdy žalobce vynaložil prostředky na právní zastoupení. Je třeba zdůraznit, že v tomto řízení dále nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by rozhodnutí OČTŘ o zajištění majetku žalobce, případně nařizující domovní prohlídku, bylo zrušeno pro nezákonnost. Skutečnost, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů právního zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu vyplývá pak přímo z § 31 odst. 4 OdpŠk.16. Taktéž je správný závěr soudu I. stupně o tom, že na délku trestního stíhání je třeba pohlížet jako na přiměřenou vzhledem k jeho skutkové a procesní složitosti. Zde lze opět odkázat na závěry soudu I. stupně uvedené v bodech 12 až 17 napadeného rozsudku. Trestní řízení se týkalo rozsáhlé trestné činnosti s přesahem do zahraničí, byla zasílána dožádání do řady států nejen v rámci EU, ale i mimo ni. Vedle toho bylo zajišťováno množství dalších důkazů. Delší doba potřebná pro tyto úkony je pak zcela odůvodněná.17. K nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání je nutné jen zdůraznit, že soud I. stupně skutečně nevzal v úvahu a neprovedl srovnání s žádným z rozsudků, které žalobce označil v doplnění tvrzení. Bylo jich celkem 17. To mu však nelze vytýkat, neboť žalobce netvrdil a netvrdí, který z těchto rozsudků je přiléhavější než ty, ze kterých vycházel soud I. stupně při svém srovnání, a proč by jím označené rozsudky měly být přiléhavější. Ke druhému ústnímu jednání se nedostavil ani žalobce ani jeho právní zástupkyně, tyto otázky tak na druhém jednání soudu I. stupně (již po prvotním poučení dle § 118a o. s. ř.) nemohly být dořešeny. Žalobce netvrdil ani přes výzvu soudu I. stupně dle § 118a o. s. ř. učiněnou při prvním jednání, jaká konkrétní újma v jeho osobnostní sféře v důsledku trestního stíhání nastala nad rámec běžných obav a nejistoty, které vyvolává každé trestní stíhání. Za tuto újmu nelze považovat události, ke kterým došlo v roce 2012 a 2014 v souvislosti se zajišťovacími úkony OČTŘ a domovní prohlídkou, neboť k tomu došlo ještě před zahájením trestního stíhání. Není tedy dána příčinná souvislost. Argumentace, že tyto rozsudky nejsou dostupné, není pravdivá. Jednak je možné si je vyžádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím, jednak jsou v anonymizované podobě dostupné přes internetový vyhledávač na stránkách , právnická osoba, . Povinnost tvrzení a důkazní je na straně žalobce, nemůže být nahrazována činností soudu.18. Úvaha soudu I. stupně při stanovení výše zadostiučinění není precizní, ale ze srovnávaných rozhodnutí je možné dovodit, jak k částce 80 000 Kč dospěl, a tuto lze považovat s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu za přiměřenou při absenci konkrétních tvrzení a důkazů o způsobené újmě.19. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , adresa,  sp. zn. , spisová značka,  bylo za trestní stíhání trvající přibližně dva roky a devět měsíců, při němž nebyly prokázány mimořádné dopady do osobnostní sféry poškozeného, přiznáno zadostiučinění 50 000 Kč. Ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka,  bylo za přibližně tříleté trestní stíhání, které prokazatelně zasáhlo do rodinného, soukromého a pracovního života poškozeného, přiznáno zadostiučinění 70 000 Kč. Ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka,  bylo přiznáno 200 000 Kč za trestní stíhání přesahující deset let, které vedlo k prokazatelné změně povahových vlastností poškozeného a k významným změnám v jeho pracovním uplatnění. Případ žalobce byl závažnější než první ze srovnávaných případů, a to zejména pro delší dobu trestního stíhání a hrozbu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Z hlediska prokázaných dopadů však nedosahoval intenzity třetího případu, v němž trestní stíhání trvalo přes deset let a byly zjištěny konkrétní a závažné osobnostní a pracovní následky. Oproti druhému případu bylo trestní stíhání žalobce delší a hrozící trest závažnější, avšak dopady do jeho osobního a pracovního života zůstaly prokázány v menším rozsahu.20. Nelze také přisvědčit žalobcovu mechanickému přepočtu přiznaných částek na jednotlivé měsíce trestního stíhání. Délka trestního stíhání je pouze jedním z rozhodných kritérií. Zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání není časovou sazbou za každý měsíc jeho trvání, ale výsledkem společného hodnocení povahy trestní věci, délky stíhání a konkrétních dopadů do osobnostní sféry poškozeného, jak plyne i z ustálené judikatury správně označené soudem I. stupně. Mechanický měsíční přepočet by pomíjel právě ty individuální okolnosti, jejichž zohlednění vyžadují § 31a odst. 2 OdpŠk a judikatura Nejvyššího soudu.21. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 7. 1982 ve věci Eckle proti Německu, stížnost č. 8130/78, se týkal určení doby rozhodné pro posouzení přiměřené délky trestního řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, nikoli náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. V poměrech posuzovaného případu navíc odvolací soud neshledává důvod, aby vycházel z jiného okamžiku, než bylo doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. K domovní prohlídce i k zajištění majetku došlo řadu měsíců před tímto okamžikem. Jejich tvrzené následky tak nejsou v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním.22. S přihlédnutím k vysoké trestní sazbě, délce trestního stíhání a psychické zátěži žalobce, ale také k absenci konkrétně prokázaných mimořádných zásahů do jeho rodinného a profesního života, považuje odvolací soud částku 90 000 Kč již poskytnutou žalovanou za přiměřené zadostiučinění. Tato částka odpovídá postavení projednávané věci mezi srovnávanými případy. Žaloba na zaplacení dalších 206 000 Kč proto nebyla shledána důvodnou.23. Rozsudek soudu I. stupně je proto ve výroku I věcně správný a odvolací soud jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.24. Správný však není výrok II o náhradě nákladů řízení. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, a žalovaná tak měla ve věci plný úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za pět úkonů, a to za vyjádření k žalobě a účast při jednáních ve dnech 4. 3. 2026 a 6. 5. 2026 a také vždy za přípravu na tato jednání, dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 po 450 Kč, celkem 2 250 Kč. Nebyl zde žádný důvod krátit tuto částku podle poměru procesního úspěchu, neboť žalovaná byla úspěšná zcela. Odvolací soud proto výrok II napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 2 250 Kč.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované dle výše uvedené vyhlášky a v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu náhradu nákladů řízení za dva úkony po 450 Kč, a to příprava na jednání odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu, celkem 900 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně do dvou měsíců od jeho doručení za podmínek uvedených v § 236 a násl. o. s. ř. O dovolání včetně jeho přípustnosti rozhoduje Nejvyšší soud ČR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:29.Co.226.2026.148","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-10-01","caseNumber":{"senate":29,"registry":"Co","index":226,"year":2026,"pageNumber":148},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Vejnar","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. května 2026, č. j. 14 C 202/2024-131,","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":202,"year":2024,"pageNumber":131},"affectedDate":"2026-05-06","courtCode":"OSPH02","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"172","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"236","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","CIZINA","MAJETKOVA_UJMA","ZAJISTENI_MAJETKU","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","VEREJNE_ZASEDANI","NAHRADA_NAKLADU","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PODNIKATEL","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}